Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY.

29. listopadu 1905. Číslo 329.

Ministerský předseda baron Gautseh opravu volební buď prosadí nebo padne. Hraje jen na jedinou kartu. Dodáváme dnest Hraje krajně nebezpečně, nikoli však nebezpečně pro věc, neboť po dnešku, po tom, co jsme slyšeli z lavice ministerské po průvodu dvou sel tisíe lidí, jenž od 411.—123. hod. odpoledne bral se kolem parlamentu a lak klidně, dů- stojně, ale také imposantně demonstroval pro rovnost volebaího práva, jest vítézství tohoto pouze otázkou času. Tato manifestace — o tom ať nikdo ani u vlády a v parlamentě neoddává se klamu nižádnému — byla posledním po- kojným projevem mass. Delegáti všech národů a všech zemí, kteři sem zavítali k ní, jednomyslně referovali, že jest smýšlení v krá- lovstvích a zemích do krajní míry odhodlané válečné. Zmar rovnosti práva hlasovacího parla- mentem by měl následky nedozírnél Bar. Gautsch mluvil dnes za trvalého nepokoje — za ustavičné opposice německých stran a za stálého pokřiku — ba několikráke bylo slyšeti hlučný posměch z levice. V na- prosté zamiklosti setrvali sociální demokratéa ani jediný ohlas nezazněl z řad jejich. Minislerský předseda měl řeč, které vadil nedostatek pointy na straně jedné a nadbytek historických dat o ní na strané druhé; nebyla upravena patrně na effekt. Napřed mluvil o vě- cech uherských. Poslanec Steji n křičel na něj: »Vy jste naivní! To děláte jen pro dy- nastii, jste její mamelukem!« Němci od počátku nějsk podrážděni volali »oho«, když konsta- toval bar. Gautseh některá fukta, na při- klad, že podle nařízení platného z r. 1876 jest plukovním jazykem onen jazyk, ke kterému s hlásí jedna pětína pluku. Chef vlády liboval sobě také na usneseních sněmu moravského a proklamoval kompromi národních stran jako jedině možný podklad vývoje konstitučního.

Potom teprve jal se mluviti o změně voleb- ního řádu. Posluchačstvo dole i nahoře stávalo se nepokojným a netrpělivým, když pořád ještě neříkal, jakou vlastně reformu vláda podnik- nouti chce. Bar. Gantsch počal o 11. hod. 20 min řečniti, avšak bylo již 10 minut před ddvanáciou. když dostal se k zásadám, jimiž jest odhodláno ministerstvo řiditi se při reformním díle svém Nevypočetl je stručně, nýbrž vykládal a vysvě- tloval je dlouze a široce a přece některé dost neurčitě. Tyto zásady jsou: zTušt se kurie; volební řád musí býti poku možno věrným obrazem Rakouska, analfabetům volební právo se neve zme; volebni právo nebude omezo- váno toliko na osoby hospodářsky samostatné; stane se opatření proti terro- rismu při volbách a pro svobodu a čisttotu jejieh; usedlost bude asi prodloužene ze 6 měsíců dosavadních — na jakou dobu bar. Gautsch ani neuvedl, vláda jest proti plurálnímu a jest také proti proporcionálnímu pr- vu volebnímu, ale vláda jest pro volební okresy malé, pro volebni okresy jedno- a stejnonárodní; počet sám nebude rozhodujícím momentem, nýbrž také poměr národ- nostní a kulturní ; každá obec bude mlstem volebním vláda podá svou hotovou osnov nového volebního řádu »nejdélee v únoru (11); vláda podá zároveň s volebn opravou nový jednací řád poslanecké sněmovně; vláda chce vybudovati take sněmovnu panskou; všecbecné, rovné právo hlaso- vací nemá býti rozšířeno na sněmy zemské. S nepatrným napjetím poslouchány tyto zá- sady, ale nikoliv bez odezvy. Zajímavo bylo pozorovati, kterak k oznámení, že musí být chráněna svoboda voleb, tleskali jak antisemité, tak sociální demokraté. Když bar. Gautseh vytkl, že volební řád musí býti obrazem Rakou- ska, zachechtal se posl. za město Téšín dr.

Demel a hromada Němců po něm. Všeněm volali: »To jest proti Němcům !« (P!) Pozoru- hodno bylo, jak bar. Gautsch nad-eház e s Poláky. Zdali se mu to podařilo je zí- skuti, ukáže se. Pánové z kola polského zn stali něml. Silný a hluboký byl rozruch, který zůsta- vila řeč chefa vlády, ale nejevil se na venek Naopak. Žádná ruka nehnula se a žádná po- chvala nezazněla, jen několik osobních přáte blahopřálo bar. Gautschovi. V nejbli2st chvíli roznášeny po snémovne bulletiny, že kabinet nalezá se v nejakutnější krisi. Zprávy o tom podáváme na místě jiném. Po návrhu posl. dra. Ryby zahějena nepro- dleně o deklaraci bar. Guutsche rozprava. Jest přihlášeno dosud 62 řečníků, ze kterých dostali se dnes ke slovu dva: hr. Sternberg Oniul. Tento žádal ke katastrům volebuím. jak byly zavedeny na Morsvě, ještě pro cel Rakousko katastr berně národmí a národní auto- nomii. Pokračovati se bude v rozpravách volební reformě teprve pozejírí. Proč teprve pozejtří, dočlou se členáři v telegramu si- tunčním.

Poslanecká sněmovna sse opět sešla. Sněmovna a obě galerie jsou četně navštiveny. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. hod. 10 min., předčítá p novníkův přípis, kterým se svo- lává říšská rada, a vítá srdečně poslance. Na t věnoval předseda sněmovny vzpomínku zesnulému poslanci Drexelovi a sděluje, že dr. Jos. Fott složil mandát. Nově zvolení poslanci dr. Adler, svob. p. Dobrzenski, dr. ryt. Gorski, Otto Günther, dr. Jäger, svob p. Malfatti, ryt. Onciul, Jiři Pittacco, Seitritz, dr. Silli, Slurm, dr. Veleba, Wierzehowskia T. Zuleger skládají slib. Proti volbě posl. Seifritze podán protest. Předkládají se tyto vládní předlohy« od ministra orby: závěrka účetní o upotřebení státního meliorač- níbo tondu ve finančním roce 1904; od finančního ministra: osnova zákona o dalším vybírání daní dávek, jakož i hražení státní potreby v době od 1. ledna do 30. června 1906, a zpráva uzavírky účetní centrály. o státním rozpočtu pro rok 1905, dale

osnova zákona, týkající se administrativního instaně- niho řízení ve věcech kolkových a přímých poplatko a několika spříbuzněných odvětví; od ministra zem- ské obrany: osnova zákona o kontingentu nováčko pro rok 1906 a od správce obchodního ministerstva osnova zákona, kterou se zplnomocňuje vláda upra viti nařísením obchodní a dopravní poměry s llali prozatímně na dobu od 1. ledna nejděle do 28 únura 1906. Předseda ministerstva dr. baron Gautsch: Od posledního zasedání poslanecké sně- movny zmoenilo se všech myslí hnutí, jež smě- řuje ke změně základů našeho veřejného života a jež do klidných a zákonných kolejí uvésti, musí býti nejvyšší povinností vlády. Byť i široké kruhy tímto hnutím byly zachváceny, přece jen doufáme, že bude miti celkem poměrně klid- nější průběh, nežli při podobných dějinných obratech v jiných zemích bývá. Bohužel, ne- scházelo také u nás politováníhodných přiběhů a úřady byly nuceny proti zlým výtržnostem zakročiti. Musím proto s tohoto místa nejprve vážné napomenutí na veškeru veřejnost říditi, aby klid a pořádek již nerušila a tím jediné usnad- nila úspěšné rokování a vyřízení právě o táz ky volební opravy.

Dříve však nežli promluvím o akci vládou zahájené, chci obrátiti pozornost slavné sné- movny k tomu, co vyžaduje okamžik a nej- bližší budoucnost v zájmu řádného řízení stát- ních záležitostí. K tomu patří především zabez- pečení státního rozpočtu cestou ústavní. Za tím účelem dovoluje si vláda slavné sněmovně před- ložiti šestiměsíční prozalímní roz- počet, za jehož brzké vyřízení timto prosím. Výslovně připomínám, že parlamentní vyřízení prozatímního rozpočtu jest nejen státní po- třebou, nýbrž ve stejné míře potřebou lidu. Neboť obyvatelstvo má týž zájem jako stát na tom, aby správa byla vedena dle určitých, par- lamentem schválených pravidel a může jen ke zvýšení vážnosti zastupitelstva lidového přispěti, hájí-li právě při rozpočtu svá práva pečlivě. Z těchto důvodů nemohlu uznati názor, ja- koby z povolení nám stranami parlamentními prozatímního rozpočtu učiněn býti mohl závěro jejich politickém poměru ke vládě. Toto povolen není právě žádným projevem důvěry, nýbrž správní pomůckou a odpovídá výhradně ohledům na zákonitou a korrektní státní správu. Přicházím nyní k pojednání o oněch záleži- tostech, jež již po léta naplňují vládu a parla- ment starostí, myslím náš poměrk Uhrám. Odvolávám se na učiněné projevy v této slavné sněmovně při opětných příležitostech a zejmena v posledním zasedání a mohu tak tím spíše učiniti, poněvadž stanovisko vlády o obtížích vnitřními uherskými poměry pro Rakousko vzrů- stajících stále totéž zůstalo. Jako dříve i nyni jsme toho náhledu, že společné institu- ce, v první řadě jednota armády, v rozsahu dle znění a ducha vyrovnávacích zákonů předepsa- ném neporušeně musejí býti zachovány. Vzdor všem strannickým hnutím v Uhrách nestává ne- bezpečí, že by organisace armády, tato nejdů ležitější bašta monarchie, mohla býti otřesena.

(Odpor a výkřiky.) Také program král. uherského ministerského předsedy neobsahuje, pokud jde o pěstování ná- rodní řeči, nic nežli provedení rozhodnutí spo- lečného ministerstva vojenství, oznámených tk zv. devítičlennému komitétu, jež nejsou s to jed- notu armádní a jednotu velící a služební řeči se- slabiti. (Hlučný odpor a výkřiky.) Spatřuje-li ve- řejnost nový ústupek v nařízeních jazykových. platných pro společnou armádu v tom, aby podle programu král. uherské vlády uherské národnosti. není-li jejich mateřská řeč též maďarská ve vo- jenské službě maďarsky vzdělány a vycvičeny byly jsou-li vedle své mateřské řeči též maďarské mocny, pak spočívá to na ne zcela příhodném pojímání. Od roku 1866 nezměněně jest v plat nosti zásada, že plukovní řečí jest každá řeč, kterou mluví nejméně pětina mužstva dotyčného vojenského tělesa na základě jeho národního přiznání. (Výkřiky.) Tak zůstane i příště. Ale v každém vojenském tělese je větší počet vojínů, kteří vedle této řeči ovládají ještě jinou v zemi obvyklou řeč úplně nebo přece v míře dostatečné pro jich výcvik. Skutečně mohou se všechny vy- skytující se obtíže u různých jazykově smíše- ných pluků při tvoření škol, při praktických cvi- čeních a pod. při národním přiznání se mužstva jen tehdy překonati, přiblíží-li se také ke zna- lostem jiných řečí mužstva. Aby pro takové ne- zbytné upravení plukovní řeči nalezen byl základ, nařidilo již ministerstvo vojenství výnosem ze dne 1. listopadu 1904, aby v příslušných výka- zech mužstvo presenčního stavu bylo uvedeno nejen podle národního svého přiznání, nýbrž každý muž se všemi řečmi, jež ovládá.

Podle toho přídružila by se u 12 z 55 z Ra- kouska se doplňujících a u 9 ze 49 uherských pěších pluků vždy jedna řeč jako plukovní. Jiná nařízení učiniti se nezamýšlí a rovněž zůstane, jak se samo sebou rozumí, jednotná velict a služební řečv platnosti. Dokud však tato jednotná páska armádu objímá, není mnohost plukovních řečí nejen žádnou újmou, nýbrž zřej- mou výbodou pro výcvik vojska. Mnohost plukov- ních řečí ostatně není žádnou novotou, nýbrž starým, dějinně vítaným, v státě národnostním samozřejmým zařízením. (Souhlas.) Nebyla žád- nou překážkou, aby se císařská armáda v přečet- ných bitvách proslavila a toto zařízení nebude také příště žádnou překážkou, dojde-li na armádu opět jedenkráte výzev. (Živý souhlas.) Rovně zústali jsme neochvějně při stanovisku, že náš hospodářský poměr k zemím uherské koruny jen ženkráte může býti jako dosud udržen, převez- me-li královská uherská vláda bez jakých- koli dalších ústupků s naší strany

ujednání a dohody učiněné od dřívějších vlád stran úpravy národohospodářských poměrů obou státních území. Za tohoto předpokladu podržís hlavně celní a obchodní svazek p dobu obchodních smluv. Toto uspořá- dání našeho poměru k Uhrám odpovídá nepo- chybně prospěšným zájmům obou polovicí. (Hla- sy: Uherské!) Neboť nechať se jakkoli smýšli hospodářském vyrovnání při nynější obchodně- politické situaci Evropy, při rostoucích snahách po ochranářství, dlužno v každém případě celní jednotě dáti přednost před potrváním nejistoty ve všech našich hospodářských vztazích. Arcit jsou hlasy, jež myslí, že Uhry chtějí získati úm jen přípravnou lhůtu... (Hlasy: Tak jest!) . . pr lepší hospodářské vyzbrojení své, jež by se po- sléze také proti nám obrátiti mohlo. (Souhlas. Aniž bych se blíže zabýval správností této ne- správnosti, poukáži jen na vyrovnávací zákony. jež v záležitostech hospodářských občasné revis podléhajících, každé polovici poskytuji možnost.

tento vzájemný hospodářský poměr znovu upra- viti. Je-li však obava, že by Uhry doby té vy- užitkovati mohly ke svému hospodářskému sí- lení, co brání nám totéž činiti a míti naše ho- spodářské vyzbrojení pro ten okamžik pohotově. kdy nastoupiti mohou na míste nynějšího jednot- ného celního území snad jiné formy hospodář- ských poměrů k Uhrám. Zajisté může vnitřní sí- lení výroby, nehlučná, ale tím neméně intensivní hospodářská práce přivoditi veškeren hospodář ský stav do takové situace, abychom klidně hle- děli přišuímu kolísání v hospodářské politice vstříc. Sebrání všech sil uvnitř zdá se mi nejlepši přípravou pro dobu za obdobím, jež nastati může po uplynuti obchodních smluv. Nieméně můžeme tu důležilou událost zaznamenati, že 1. března příštího roku obchodní smlouvy pro Rakousko a Uhry vstoupí v platnost. Řiše nevymkne se z velké hospodářské smluvní soustavy, jež okamžikem tím nastane. Tím utvořen pro průmysl a zemědělství po celo- roční periodě nejistoty a obav konečně opět na dlouhou dobu pevný základ. Výrobní kruhy mo- hou jen s danými veličinami počítati. Ony mohou své hospodářské podniky přizpůsobiti trvalým poměrům... (Posl. Stein: Samé illuse !) . . .a uchystati rozšíření výroby, bez něhož nemůže pokračovati průmysl. Nemusím ještě uváděti, že výhody, ze stá- losti a jistoty plynoucí neméně přijdou dělni- ckým vrstvám k dobru, jichž osud jest co nejůžejí spojen s průmyslem. Co se týče společného rozpočtu řiše, tu jsem ve svém prohlášení dne 20. srpna t. r. k tomu poukázal, že nebude-li proti našemu přání pro přiští rok společný rozpočet ústavním usnesením delegací zavčas zabezpečen, vlád zamýšlí za účelem dosavadního udržení při- spěvků pro společné záležitosti předložiti sl. sně- movně osnovu zákona. (Posl. Stein: Proč nyní?

Dříve jste byl proti zplnomocňovacímu zákonu. Sněmovna musí míti odvahy odmítnouti to. Před- seda žádá klid.) Ministerský předseda pokračuje: Na tom trvá i nyní vláda, ale myslí, že jest za nynějšího stavu věcí nepříhodné, jednostrannými opatřeními předcházeti různým možným ještě rozhodnutím druhé polovice. Vláda, jež stojí na půdě zákonů z roku 1867, musí s objektivní možností až do krajnosti sahající s tím počílati, že země uherské koruny také se své strany ony vzájemné závazky splní, jež spočívají na obapol- ných autonomních zákonných utanoveních plat- nosti nabyvších. (Posl. Glöckner: Svolí-li Apporyi a spol.) Uplyne-li krátká lhůta do konce roku rovněž bezvýsledně, nemůže sice nijak na- stati přerušení v hražení vydání na společný roz- pečet, ale vláda nebude otáleti a předloží slavné sněmovně k docílení indemnity pro příspěvek na tato vydání osnovu zákona. Neboť zajisté přísluší k oprávnění poslanecké sněmovny v tak důle- žité otázce nenechati vládu na vlastní zodpověd- nost jednati. (Posl. Wolf: Slyšte! Nyní po- jednou !) Vládě, které by byla vážnost zastupitelstv lidu lhostejnou, mohlo by býti vhod, kdyby se po- stavil parlament v takových záležitostech stranou a ponechal vládě, aby mlčky udržovala nadále stav faktický. Ale parlament, který chce se uplat- niti a míti vliv... (Hlučné výkřiky.).. ., musí v otázce takové hlas svůj pozvednouti a proto od- povídá významu parlamentu, že se usnáší v dané době o zákonu zmocňovacím a dává tím vládním opatřením, odpovídajícím skutečné situnci, pev- nější podklad zákona. Račte mně dovoliti, abych přešel k oné vý- znamné otázce, která zabírá tou dobou tolik ve- řejný zájem, a abych věnoval také několik slov minulému právě zasedání sněmů zemských.

Kdežto se mělo namnoze za to, že zasedání to skončí naprosto bezvýsledně, nesplníla se na štěstí tato pessimistická předpověď. Nechyběly sice v zemích obvyklé výbuchy národního roz- čilení, ale nechyběly také zjevy, které vrhly do činnosti jednotlivých sněmů zemských světlo příznivější. (Výkřiky posl. Steina. Hlasy Ticho! Ticho! Chceme slyšeti!) Tak především došlo na Moravě k do- hodě mezi národními stranami, kteráž umožnila změnu zemského zřízení. Nové zemské zřízení nedává pouze volební právo do sněmu zemského kruhům, které byly dosud od něho vzdalovány, nýbrž zpečeťuje také mezi oběma národními stra- nami učiněnou dohodu o nejdůležitějších národ- ních sporných bodech, která je s to zříditi pod- klady pro trvalý národní mír na Moravě. Tento výsledek umírněného smýšlení, který osvědčily obě strany stejně pro blaho země svých vlastních soukmenovců, je tím význam- nější, že methoda, které se použilo na Moravě na prospěch národnostních poměrů, bude také pro jiné země jazykově smíšené působiti pří- kladně a jak vláda doufá, také povzbudivě.

Ukázalo se právě opět zcela zřejmě, že je- dině možným podkladem našeho konstitučního žití jest kompromis národních stran. Nechybějí sice hlasy, které kárají přičlenění kurie všeobecné třídy voličské k soustavě zastou- pení zájmového ve sněmích zemských a které žádají také pro tyto sbory všeobecné, rovné a přímé právo volební, ale my máme za to, že vzhledem na zcela různé obory působnosti sněmů zemských a za- stupitelstva říšského není vše- obecné právo hlasovaci pro radu říšskou nikterak povoláno vytla- číti zásadu zastoupení zájmového ze sněmů zemských. Něčím jiným jest právě zastupitelstvo sboru samosprávného a ně- čím jiným jest politické zastupitelstvo celého státu a vláda jest přesvědčena, že právě zvláštní hospodářské zájmy, které hájiti jsou zemské sněmy povolány, naleznou mnohem účinnější ochrany a budou jasněji projeveny při soustavě zastoupení zájmového, doplněné kurií všeobecné třídy voličské, než při všeobecném právu vo- lebním. (Výkřiky.) A nyní promluvím o volcbní o prav samé. (Hlučné hlasy: Slyšte! Slyšte!) O otázce volební reformy.

Slavná sněmovna nepřiznala sice 6. října t. r. řadě totožných pilných návrhů na zavedení všeobecného rovného, přímého a tajného hlaso- vacího práva pilnosť formální, vyslovila se však většinou nikoli bezvýznamnou, již tvořily různé strany, pro úpravu volebního práva pro říšskou radu způsobem co nejšírším. Přihlédne-li se k okolnosti, že veliká a mocná skupina této sněmovny se zněním návrhů těchto sice nesou- hlasila, přes to však o reformě na základě po- dobném se zmínila, nelze upříti, že uznala ne- zbytnosť volební úpravy převážná čásť sně movny. (Hlučný souhlas.) Při tom bylo vládě počítati také s okolností zajisté obzvláště vý- značnou, že do předepsané dvoutřetinové většiny nedostávalo se celkem jen 25 poslanců, že při tak důležité otázce nebylo prítomno 156 po- slanců (Hlasy: Slyšte! Slyšte !) a že pra- žádná skupina sl. sněmovny nevyjádřila se ne- pokrytě pro zastoupení zájmové. (Slyšte ! Slyšte!) Při projevech toho rázu nezbývá vládě, než pečlivě a nepředpojatě zkoumati otázku zave- vedení všeobecného přímého a zvláště také rov- ného práva hlasovacího. Hned po tomto blaso- vání byla také reforma rakouského práva vo- lebního vládou v celém svém rozsahu, jak pokud složitosti, tak i důsledků se týče, podrobena věcnému rozboru a nařizeno, by materiál po- třebný k tak dalekosáhlé reformě byl opatřen zpracován.

Z toho lze sl. sněmovně possuditi, že vládu nebylo potřebí pobízeti odjinud a že tempo její nejméně urychlily demonstrace (Hlučné výkřiky) Ji stačilo votum této sněmovny, jí stačilo však také jasné poznání, že by neměla nárok na ná- zev vlády, ne vlády, která by v tak zásadné otázce nezaujala místo vedoucí. (Hlučná pochvala.) Ať již soudí se o úpravě říšského volebního práva v Rakousku jakkoli a ať již i mezi pří- vrženci všeobecného rovného práva hlasovacího v této sněmovně názory se různí, jest vláda jista souhlasu většiny stran potud, pokud sama nepodřizuje se libovolné volební methodě, byťji to třeba v očích lidu na okamžik prospělo, nýbrž že dhá při jednání svém pochopitelných mezí které vyplývají z dějinného vývoje Rakouska, národnostního složení, rozdílů v kultuře jednot- livých národův a které vylučují prosté napodo- bení cizího práva volebního, aniž by při tom bylo dbáno podstaty státu rakouského (odpor.). B t bych i narazil na výtku, že opakuji věc již zná- mou — je ostatně těžko, přijíti ve věci tolikrát již v parlamentě i mimo něj přetřásané po- každé s překvapujícími novotami — doznávám přece, že jako praktický politik, který ujati se má volební reformy, souhlasím se známým ná- zorem proslulého parlamentáře francouzského, že parlament pro stát má státi se tím, čím je mapa pro přirozený útvar země. Mapa musí ve zmenšeném měřítku vykazovati tytéž poměry. jako dotyčná země sama. Ode dávna veškerá státní literatura hlásá opětně se stupňovaným důrazem, že parlament musí tvořiti podobenku státu a proto také po mém názoru — má nová volební oprava býti sdělána tak, aby sněmovna z ní vzešlá také po odstranění zvláštních sborů volebních zůstala pokud možná věrným obrazem

Rakouska a že veškeré síly kulturní i národ- nostní ve státě také v nově zvolené sněmovně dojíti musí přiměřeného zastoupení. Nikdy nevzpíral jsem se poznání, že jak veškeré hnutí doby, tak i vývoj ústavy naší čelí k urovnání volebního práva a ke zrušení všech zvláštních výhra (Nepokoj a blasy: Ticho!), že to požadavek, jenž se vzmáhá neustále vlivem trvalé všeobecné povinnosti, jak školní, tak branné. (Postanec Daszyňski: Slyšte )

Dějiny naše vlastní jsou mně toho dokladem. Únorová ústava z r. 1861 hověla sice tehdejšímu vývojí a teh- dejším úkolům rakouského státnického umu, přizpů- sobovala se zájmovým zastoupením dřívějším organi sacím stavovským, šetřila, pokud možná, tehdejších názorů státoprávních a zůstavovala volby do řišské rady sněmům zemským. Toto vybudování říšské ho práva volebního bylo po nějaký čas na závadu jeho vývoji. Teprve zavedení přímých voleb do říšské rady v r. 1873, zjednalo právě jistou samostatnost při sta- novení práva volebního. (Hlučný odpor mezí Vše- němci.) Odtud měl parlament možnost v rychlém po- stupu se časovým poměrům přizpůsobit a volební právo vlastním právem soustavně rozšiřovati. Zákon ze dne 4. října 1882 snížil v II. a IV. volební třídě census na 5 zl. a zákon ze dne 5. prosince 1896 na 4 zl. Ale již dříve nastal značný přechod k částečnému všeobecnému právu hlasovacímu utvořením v še- obecné volební kurie dle zákona ze dne 14. července 1896. Odtud spěje parlament ke koneč- nému cíli: všeobecnému právu hlasovacímu. Již odů- vodnění k zákonu v panské sněmovně o utvočení všeobecné kurte obsahuje poznámku, že tím se činí pokus se všeobecným a rovným právem hlasovacím v Rakousku. Sněmovna svým usnesením ze dne 6. října urazila tudíz jeden, arciť velice důležitý krok na dráze, po níž šlo rakouské zákonodárství téměř po dvě deseti- letí. To jest také příčina, proč vláda ihned přikročuje k velkému dílu konečného vybudování našeho práva volebního.

Ona jest odhodlána důležitý úkol ten řešiti a doufá, že sl. sněmovna a její strany ji na této cestě budou následovati. Dovolím si nyní základní myšlenky opravy krátce na- črtnouti. (Hlučné výkřiky: Slyšte, slyšte !) Slavná sněmovna bude se mnou souhlasiti, podotknu-li, že není absolutně nejlepšího a ani jediného správného volebního práva. I nadšení cttelé všeobecného rovného a přímého volebního práva nepopírají, že toto zařízení má následkem velkých zástupů voličských jisté nedostatky, jež se dají zmírniti, ale snad nikdy úplně se nedají odstraniti. Každý jiný volební systém ale má rovněž své nedostatky a naším úkolem jen může býti, navrhnouti pro nás poměrně nejvhodnějš volební právo. To bude jen takové volební právo, jež nynějšímu stavu veřejného vývoje nejlépe odpovídá a jež ony vrstvy, které se následkem velkého průmyslového rozmachu naší doby staly důležitými spolupracovníky na výrobě národních statků a docílení národního přijmu, staví na roveň ostatním třídám při vykonávání jich politiekých práv. Byť tyto změny našeho volebního práva byly rozhodujícími, přece jen obrat tento není tak bezprostřední, jak by se na první pohled zdálo. Neboť snížení censu v 2. a 4 volební třídě odňalo těmto sborům již dávno jejich výlučný ráz a ony hraničí již těsně na ony volební skupiny, jež dosud vyko- návají volební právo jen ve všeobecné kurii.

Jinak trvání všeobecné volební třídy súžilo možnost podrobiti všeobecné a rovné právo hla- sovací podstatným a zásadním omezením. Hned při utvoření samostatného volebního práva pro říšskou radu roku 1873 vyslovena zásada, že tento zákon nezkracuje dosud trvavší předpoklad aktivního volebního práva. Zákon vylučoval tu- díž ztrátu volebního práva pro budoucnost. Necháme-li tudíž tuto zásadu o nezpětném pů- sobení nového zákona na dříve získaná veřejná práva platiti, tu musí — s ohledem na získané již volební právo ve všeobecné kurii dvě ome- zení zůstati nepovšímnuta, o nichž se jinak při volebních opravách jedná. Vláda nemůže ani na to pomýšleti, aby vzala nyní volebni právo čtení a psani neznalým (Hlučný souhlas.), ani je na osoby hospodářsky samostatné omeziti. (Hlučný souhlas. Posl. Wolf: Analfabeti se hýbají. Posl. Šuklje: Já jsem čell poněkud více než vy. Stálé výkřiky a ne- pokoj.) Naproti tomu oprávňuje pobyt jen dobu, v níž smí býti volební právo v určité obei vy- konáno. Toto ustanovení zákona ze dne 14. června 1896 o pobytu ve všeobecné kurii může tudíž býti změněno. (Odpor.) Delší trvání pobytu v obci, v níž právo volební vykonáno býti má, kteréž by i pro vo- lební techniku bylo výhodně, dovede snad při- voditi větší trvanlivost v národnostních okresích volebních a uchrániti državu národní přechod- ných změn. (Odpor a výkřiky.) Rovněž vyžaduje technická stránka otázky této, zvláště docílení záruky svobody a neporušenosti voleb, jakoži zamezení všelikého terrorismu (Hlučná pochvala. Posl. Wolf: Pak se nesml terrorisovati ani s kazatelny !) nejpečlivější po- zornosti. Dotýkám se ostatně všech těchto otázek jen proto, bych přivedl vám na vědomí celý rozsah obtižných úvah vlády.

Rozhodnou důležitost pro naše usnesení má však otázka zcela jiná, totiž ochrana menšiu národnostních proti převaze početní. Všechny návrhy ve směru tomto uči- něné, jako též soustava poměrného za- stoupeni spočívají na pozorováních, učině- ných při volbách v cizích státech, kterých na poměry rakouské nelze použiti. (Výkříky.) Tam zápoli spolu velké politické strany po celém státě rozvětvené, kdežto u nás boje volební omezeny jsou na jednotlivé země a nabývají různostmi zemí těch teprv povahy své. Pokud se týče poměrného práva volebního zvláště, vyžaduje politické zralosti měrou ne- obyčejnou a je při tom řízení tak spletitéa technické nesnáze tak značné, že nikoli neprá- vem označili je dobrou volební soustavou pro matematiky, nikoli však pro politiky. Zvláště záleží však na tom, aby zavedeno bylo nevy- umělkované, nýbrž pro každého pochopitelné, jasné volební právo, jež však lze snadno pro- vésti také administrativně. Proto vláda nepo- kládá volební právo poměrné zásadou všeobecně platnou, ač by ho nevylučovala na místech, kde by běželo o velice závažné a obecným význa- mem svým ochrany potřebné menšiny, kdež by volební právo v této úpravě dalo se prakticky provésti vzhledem na větší počet osob volených. Namnoze tvoří se stupně hlasovacího práva potud, že se jednotliveům poskytuje právo vo- lební dle stáří, vzdělání a poplatnosti měrou několikanásobnou, jako na př. v Belgii. Ovšem že důsledky při volbách dosavadních zjištěné vysvětlují nazvíce volebním právem sou- časně v Belgii zavedeným a nelze z vý- sledků také jasně posouditi, byla-li příčinou toho pluralita nebo právo volební. Bude dů- kladně zkoumáno, zdali a pokud hodí se tato forma volebního práva vůbec pro Rakousko.

Po názoru vlády nejlépe chráněny jsou národní menšiny malými národnostně ohraničenými okresy volbami dle jednotliveů. (Souhlas.) Navrhneme v tomto případě rozdělení vo- lebních okresů, kdekoli běží o to, by poměrů stěhovavosti i složení národností bedlivě bylo dbáno, aby tak národnostní rozpory byly co nejvíce zmenšeny a aby zjednána byla budoue- nost samosprávě národnostní. (Souhlas.) Politi- cké a sociální rozpory nechť i na dále zápoll v okresích navzájem, ale nesměji býti přiostřo- vány bojem národnostním. Tím hodláme ozdra- viti politický život náš. Nové rozdělení voleb- ních okresů nezbytno je již proto, že zrušením všech kurií uprázdní se 178 mandátův, jež ted rozděliti nutno na veškeré voličstvo a které do- posud neměly vlivu na ohraničení okresů voleb- ních. Naprosto nelze provésti po soudu našem rozdělení mandátův dle percentuálního poměru obyvatelstva, připadajícího dle počtu na jednoho poslance. Tento klič, užívaný ve Francii a Ně- mecku, je u nás nemožným, protože u nás nelze dbáti pouze individuálních práv voličů, nýbrž touže měrou přihlížeti také k dějinnému poměru zemí, parlamentnímu zastoupení národ- ností, ke značným různostem v jejich hospodář- ském vývoji, k jejich poplatnosti a tím také k výkonnosti ve významu jejich ve státě a pro stát. (Souhlas.) Volební právo, při němž by se toho nedbalo, dosáhlo by snad mechanické rov- nosti, ve skutečnosti však by znamenalo největší nerovnost, ano nejkřiklavější bezpráví. (Hlučný souhlas.) Nesmí rozhodovati pouze mechanický po- měr číselný, nýbrž poměr sil v ohledu národ- ním a kulturním. (Pochvala.)

Jak by dopadlo rozdělení mandátů dle počtu hlav pro celé Rakousko, viděti z poměrů vyplynuvších z ustavujícího řišského sněmu, utvořeného v červenci r. 1848. Všeobecné právo hlasovací nutno založiti u nás na dějinných, kul- turních a národnostních poměrech, t. j. volební úprava, zbudovaná na všeobecném právu hlaso- vacím, musí zabezpečiti národům této říše také na říšské radě dějinný jejich význam národníi kulturní. Úprava tato nesmí národnostní za- stoupení dotyčného kmene znemožniti, protože by pak nebyl parlament již pravým obrazem Rakouska a poněvadž by volební reforma, ne- dbající těchto poměrů, nebyla ničim jiným, než povrchním nátěrem Snad nám poskytne návod státního základ- ního zákona o říšském zastupitelstvu pravou cestu. V § 6. tohoto zákona jest rozvržení man- dátů na jednotlivá království a země provedeno a tím jejich parlamentní platnost pod záštitu ústavy postaveno. Hieďme analogicky zákonem o nové změně volebního řádu říšského v parla- mentním zastoupení důležitosti království a zemí i po odpadnuti zvláštních volebních sborů pro- spěti. Při ustanovení této zásady podaří se za- jisté také uvnitř zemí při ohraničení nových volebních okresů vzlti zřetel na národní poměry.

Vláda má na mysli především co možná národně jednotné ohrani- čení volebních okresů. (Souhlas.) Ná- rodní obecní území mají býti, pokud to jde, spojena v jednotný volební okres, při čemž by každá obec byla volebním místem. (Hlučný souhlas.) Takové rozdělení nenarazí v územích pře- vahou národně jednolitých na žádně oblíže, ve smíšených územích však mohli by býti k mož- nému zamezení národních volebních ztrát v men- šině se nalezající voliči jiné národnosti přičle- néni k sousednímu volebnímu sboru národně jednotnému. (Hlučný souhlas.) Za základ však, jako se již při rozvržení mandátů ze všeobecné kurie pro jednotlivé země stalo, pro rozdělení poslanců na jednotlivé země a okresy vezmeme počet obyvatelstva, poplatnoet