Ročník XXXXV.

V Praze, ve středu dne 29. listopadu 1905.

Číslo 329.

Na ranní a odpol. IIst, předplácí se v Praze v administrasi na našsle na čivrt leta . . . . 6 K — s drojí čonáškou na nisie 7 ksok ni dni lat ve slIslkíck . 2KNoh za měsáe a P'ošten: na nsko, .. . . . . :ei s drojí zisilkos na něst nětnt lta . . . I K coi

Dnešní číslo pra Prahu ja e 10 stranách. rkSO

Dvacátý osmý listopa

Jako v den prvé schůze sněmu králov- ství českého vyšli tisícové lidu českého k pa- mátné manifestaci za všeobecné a rovné právo hlasovací, tak včera opět v prvý den pod- zimního zasedání říšské rady zjevil se lid v statisícových zástupech na ulicích hlavních měst této říše, aby pokračoval v heroickém zápasu za ideu nejširši volební rovnosti. Byl to ohromný, živý relief k zahajovací schůzi! Moře hlav před parlamentem, moře hlav na náměstích královské Prahy, bezmála půl millionu duší dohromady — toť příliš výmluvným pozadím sněmovní schůze, na níž předseda ministerstva přednésti měl, jak vláda hodlá se zachovati k požadavku všeobecného a rovného práva hlasovacího. Den včerejší posvěcen byl na den vše- obecného klidu práce. Chystané manifestační průvody toho vyžadovaly, neboť jako 10. října opět onen důstojný, imposantní klid měl být nejpádnějším argumentem, že všechen ten lid, manifestující za spravedlivou volební reformu, jest zralým ke všeobecnému, rovnému a pří- mému právu hlasovacímu Praha byla jevištěm hnutí, jakého nepa- matuje, střediskem zástupův, vedených jednou velikou myšlenkou občanské rovnosti. Impo- santní a důstojný klid, jako vždy až dosu v boji za reformu volební poznovu dokumen- toval disciplinu ohromných těch těles, pod jichž krokem otřásaly se ulice. Jak přišel, opět odešel lid z ulic, ale přijde dozajista poznovu a počtem ještě větším, nestane-li se mu po právu, nebude-li požadavek jeho splněn tak, jak toho žádá občanská svoboda a rovnost! Vzezření Prahy v dopoledních - hodinách dne 28. listopadu.

... Hrobový klid ulic, jaký neukládá sed nich ani ve dnech největších svátků, ovládl o časných hodin včerejšího dne českou metropoli slovanskou Prahu. Jitro, vzcházející jasnou zo- ru nad mořem věží a domů, nebylo tentokráte povelem ku probuzení obvyklého ruchu a ži- vota, jímž hovoři ve všedních dnech město. bezmála s půl milhonem duší, nebylo jevištěm překcíné práce a onoho zápasu o život, jenž začíná jindy dávno před východem slunce ... Stihle Prahu nevýslovně ztichlou, odmlčalou — ale majestátní, výmluvným svým klidem, který přezrazoval i cizinci, že nikterak není nahodi lím — — Všecbecný klid práce vešel do ulie Načrtáváme obrázek vzezření pražských ulic a náměstí, jak jevily se v různých hodinách de poledních. — O 7. hodině ranní. Nerušené ticho, krom ojedinělých kročejů chodců... Vozová dráha ulic liduprázdna, ni- kde obvyklá ranní štafáž venkovských povozů s mlékem, ambulančních vozů mlékáren nebo voznie s pitnou vodou. Železné žaluzie krámů spuštěny, po lesklých výkladech skříní ani pa- mátky. Jen hlasy hovořících chodců slyšet, ji- nak žádný zvuk nedoléhá k sluchu. Rachot těžkých náprav nákladních vozů, ani lehčí hřmot kočárů nezaznívá odnikud — vše, jako by zmizelo s povrchu země. Vagony elektri- ekých drah po dlouhé době hromadně odpočí- vají v remisách, nelomozí od časného rána svým hukotem a zvoněním. Kdo uvykl rámusu velkoměsta, udiveně sleduje mohutné zaražení všeho života. Je všední den a nikde stopy po nekonečných kavalkádách povozů, směřujících dlouhým proudem přes mosty z předměstí do středu Prahy — — — Velebné ticho, jaké jen vládne na venkově, rozhostilo se Prahou. Ne- ruší je ani hlahol zvonů, nesoucí se s věží pražských chrámů.

Celkový pohled na Prahu v ranních hodi nách byl unášivý. — Kdo stanul na některém z návrší, na Petřině, Letné nebo na hoře Vít- kově a viděl zlatou záplavu ranního, podzim- ního slunce, zapadajícího do spleti tisícerých střech a arkýřů, pokochal se luzným obrazem. nerušeným po dlouhé době těžkým mračnem kouře a dýmu. Komíny továren a průmyslo- vých závodů trčely k nebi bez dechu, jako ve- liké vykřičníky v té opojné pohádce podzimního jitra nad Prahou. Jen řeka hučela... Té ne- bylo možno uložiti klid práce, ztišení — — V srdci města a ve všech jeho záhybeeh tíž pokoj a mír. Na novostavbách, které v pa- vučinách lešení oživeny jindy od ranních hodin pracujícím dělnictvem, ani živé duše. Osiřely. V kovárnách a dílnách zámečnických tma; chniště vychladlé. Nikde ruka nesáhla po kla- divu, dlátu, pilníku — je veliký, národní svátek. Kavárny od noci zůstaly uzavřeny. Bud železné roleaux, nebo zatažené záclony a ná- věšt prozrazují, že i pro tyto plati všeobecný klid. Došlé listy zůstaly nerozbaleny až do třei hodiny odpolední. — — Před osmou hodinou. Ulice oživují... Ale jen drobotinou školní a studenty středoškolskými, úřadnictvem stát- ním, bank a obecním. Každý spěchá za svým cílem a mnohý dozajista nerad. Teprve dva- cátý, třicátý krám v ulici otevřen a to ještě je- nom závody pekařské, trafiky, obchody se sml- šeným zbožím, droguerie a lékárny. Na těcht pesledních nalepeno upozornění, že jen v nej- nutnějších případech, asi jako v noci, budou léky expedovány. Malé publikum, do školy spěchající, udi- veně rozhliží se kolkolem, neboť obraz ulic je tak kromobyčejně nezvyklý! Odnikud nehrozi nehezpačí úrazu Nejezdí elektrika, nikde nen

vidět kočár, tm méně nákladní povoz. Nejpotě šitelnější zjev pozorován na pražských mo- stech, kde mýtní budky zavřeny a výběrčí mostného byli pro tento den odvoláni. V tomto směru chodci toužili po celoročním „klidu práce“ výběrčích. Jen zřízenci potravni daně stáli na svých stanovištích, ale mnoho práce neměli. Z hlavní poštovní budovy vyhrnuli se před osmou hodinou listonoši s objemnými braš- nami. Doručování zásilek pošty listovní vázlo. poněvadž obchody zavřeny. I ti obchodníci, kteří ráno otevřel, činí přípravy k opětnému uzavření místnosti. Četné závody, kavárnya hostince jsou opatřeny návěštími: „Za příčinou manifestace pro všeobecné právo hlasovací za- vřeno“. Někde je připsána poznámka „do 3 hodin“. Na Příkopě jen bankovní závody otevřeny. Opatření bezpečnostní bylo zvětšeno. Celá posádka pražská je v pohotovosti, v ně- kterých státních budovách umístěni policisté. Na hlavních ulicích procházejí dvoučlenné hlídky, v ulicích postranních hlídky jsou pěti- členné. Na staroměstské radnici, v ostatních úřadech obecních byl obvyklý ruch. Úřadování nebylo zkráceno, pokud se týče hodin, ale bylo zmenšenc ve výkonu se stranami; ještě nikdy se nestalo, aby ve všední den panovala tak ne- patrná frekvence stran jako včera. — Kostely pražské byly spoře navštíveny a pohřby, n dnešek určené, odročeny na příští den. — Řez- níci a uzenáři mají vesměs zavřeno. Za to předevčírem, v ponděli, měli značné obchody. noboť každý hleděl se náležitě zásobit. Komíny demů pouštějí mračna dýmu, z důkladných zá- sob připravuje se pokrm... Fiakristé a drož- káři nevyjeli včera na svá stanoviště a který- keliv z nich objeví se na ulici, je na rukávě opatřen bílou páskou s červeným křížkem, na znamení, že se nalézá ve službách zdravotních. O 10. hodině dopolední.

Počasí překrásné. Na blankytu vynořilo se slunce v plné své podzimní velebnosti. Po namrzlých silnicích a cestách putují z venkova do Prahy nespočetní zástupové dělnictva, mužů i žen. V čele průvodů neseny rudé prapory. Věrno nařízení vůdců, dělnictvo nezpívá, žádné výkřiky nepronáší... Nastává okamžik vše obecného klidu práce. Železné záclony bankov- ních závodů a směnáren Na příkopě se stahují. všechny obchody a krámy, ráno otevřené, se uzavírají. Kdokoli se opozdil, dostal záhy ná- vštěvu. Zástup dělníků shromáždil se před do- mem, kde byl obchod otevřen, do vnitřku se vypravila deputace a záhy vynuceno zavření Revise nespokojily se jen zevnější dohlidkou, ale prohlížely také na nádvořích, v podzemníel místnostech a pod. Vše musilo být zavřeno. i domovní vrata. Před 10. hod. dopol. na Vá- elavském náměstí objevil se sluha s balíkem zboží na zádech. Ihned byl zástupem obklopen a k návratu vyzván. Sluha dal se na útěk, byl ale zadržen a do průjozdu domu kavárny „Edi- son“ doprovozen a výslechu podroben, od koho a komu zboží nese. Pak byl přinucen, aby zboží odnesl nazpět do závodu. Když se roznesla zpráva o tom, že v pojišťovně „Generali“ na Václavském náměstí se úřaduje, shromáždil se velký zástup dělnictva před palácem pojišťovny a vyslal do úřadovny deputaci s vyzváním z uzavření místností a propuštění personálu. Zá- stup se nerozešel dříve, dokud výzva nebyla splněna. Podobné výjevy staly se v četných ulicích. — Druhá expedice pošty dopolední ne- byla vypravena, poněvadž listonoši zdrželi se značně roznášením expedice první. — Na Ovocném trhu staroměstském je úplně prázdno. Jen v budově zemského soudu je obvyklý ruch.

Tam zasedaly a líčily civilní senáty a na chod- bách přestupkového soudu stejně rušno jako jiné dny. Lidé nebyli tam spokojeni. Netrpě- livě přešlapovali a jeden — za souhlasu ostat- ních — zvolal: „To je .. ., na takový den nás k soudu obeslat!“ Obrovský průvod středem Praby. V historii Prahy sotva by se našla analogie soustředění takových obrovských zástupů, jak tomu bylo včerejšího dne! Ani pohřby nejslav- nějších mužů a žal nad ztrátou jejich v celém národě nemohly svolati to moře hlav, jako jediná. všem vespolná idea — všeobecného, rovného přímého a tajného práva hlasovacího. Ve chvíli, kdy scházela se ve Vídni sně- movna poslanců, scházeli se v Praze tisícové vy děděných, aby šiřkou i hloubkou svých řad řekou živých těl, kolossální účastí znovu ve vý znamný den manifestovali za svůj spravedlivý po- žadavek, za ideu, která všem lidovým vrstvám slovanských zemí stala se duševním chlebem dneška.

Byla-li říjnová manifestace před budovou sněmu zemského svým celým tokem důstojnou a klidnou, pak listopadová, včerejší, stála o ně- kolik ještě stupňů výše — jsouc mrazivě klidnou a velobnou... Ale právě tento výmluvný klid lidu českého dával dobře tušiti svou ledovostí, že je oním osudným tichem, věštícím bouři, oním těžkým olověným mrakem, z něhož zašlehne první blesk a krupobítí .. Řekli jsme, že tvářnost Prahy v hodinách blízkých polednímu překvapivě se změnila proti době ranní. Co charakterem jitra bylo úžasné ticho, kromobyčejný vzruch byl znamením po- ledne. V několika hodinách dva příkré kontrasty se vystřídaly! Zmiklé ulice oživovaly hloučky pak zástupy a konečně průvody o tisíci hlavách Vše mělo jeden směr a tok! K shromaždištím, jimiž byly dlouhé a prostorné třídy na rozhraní Prahy a Král. Vinohradů. Náměstí pražská a jim dominující Václavské náměsti v celé šíři a délce své, vlnila se černým mračnem lidských postav. Zdálo se, že nebude možno průvodu touto živou barikádou proniknouti. Schodiště a rampa musea byly obecenstvem úplně obsazeny. Na- skýtal se odtud v pravdě vzácný pohled. Až dolů k Můstku jediné mraveniště... Podobný obraz skýtaly ulice, kde průvod se řadil a jimiž měl jíti

Bylo 1/42. hod. odpol., když vyzdviženy standardy a dán povel k pochodu. Dvéma proudy nesl se průvod po Václavském náměstí. V pravo od musea směrem dolů osmistupem vykročili ná- rodni socialisté, v levo dolů osmistupem sociální demokraté. V předních řadách těchto nesen mo- hutný rudý prapor, v řadách oněch celou šířkou průvodu na bílém plátně projev „V boj proti útisku sociálnímu a národnímu!“ Za ním pak těsně na rudém poli bilým nápisem „V boj za volební právo žen!“ Účasť žen na průvodu byla veliká. Na straně sociálních demokratů zahájila průvod organisace sociálních demokratů Praha- VII. Jen velikou námahou razili pořadatelé oběma proudům cestu. Obecenstvo středem jich i p obou stranách až k chodnikům tvořilo nepřetržitý špalir. Co noha nohu šine posunoval se obrovský průvod z počátku ke předu a byly právě 2 hodiny. když stanul na dolejším konei Václavského ná- městí. Tedy plné 1/4 hodiny trval pochod před- ních řad, než uvolněna obecenstvem cesta. Nově a nové prapory, na jedné straně rudé, na druhe červenobilé nebo s červeným kalichem na černé půdě, nořily se z ústi ulic do hořejšího Václav- ského náměstí. A mezi prapory mísila se hesla a nápisy hlásajíci „Sem se všeobecným právem hlasovacím!“ — „Chceme český demokratický stát!“ — „Rovnost národů — rovnost v národě!“ — „Pryč s privilegovaným parlamentem!“ „Pryč s panskou sněmovnou!“ — „Pryč s Kři- kavou!“ — „Smrť centralismu!“ atd. atd.

Značné vzrušení vzbudilo, když nesen byl na žerdi odlitek hlavy zastřeleného učně Hu- báče, okrášlený bilými a rudými karafiáty. Na druhé straně opětně vzbudilo hlučnou pozornost spřežení volů, vezoucích hastroše s monoklem. nad nímž byl nápis „Privilegie“. Za timto obráz- kem veden sešlý kůň, přehozený černou látkou. Podobně nemalé vzrušení vzbudil pohřeb „Pan- ské sněmovny“, černožlutě natřená rakev s vy- pelichaným, rozškubaným vavřínovým věncem Dále neseny v průvodu na žerdi zlomené okovy. Dva allegorické vozy kovo- a dřevodělníků a pak vítězná allegorie Všeobecného hlasovacího právn bourlivě obecenstvem akklamovány. Asi o 1/43. hod. průvodu se uvolnilo. Jednal tím, že cesta obecenstvem až na Staroměstské náměstí byla již předními řadami otevřena, jed nak tím, že polovina průvodu zabočila přes Pří kop, druhá přes Můstek. Prostřední voje mohly vykročiti již ryehlejším tempem, zadní pak musily jíti velmi ostrým krokem, aby neutrpěla sou vislost průvodu. Neni možno vyjmenovati všechny stavy, je manifestace se zúčastnily. Organisovaní i neorgn nisovaní, dělníci i „měštáci“, studentstvo a uči telstvo, mladí i slaři, muží i ženy, vše jedno svorně šlo průvodem, nemajícím konce. Pevným krokem, bez hluku a řečí, bez zbytečných ko mand defilovala tu armáda občanská, neozbro jená a tolik silná . .. Kolik tisíců prošlo včerejšího dne při dvou hodinném trvání pochodu, nejdříve šestnácti pak osmistupem, těžko uhádati. Úsudek vše- obecný vyzníval v číslici vysokou, ač možno, že byla ještě vyšší. Hádalo se na 150.000 účastníků průvodu. Teprve po 1/44. hodině odpolední po- slední řady minuly budovu musea a krátce před čtvrtou stihly na Staroměstské náměstí.

Na Staroměstském náměstí. Na památném náměstí, před starobylou rad- nicí, kde před několika věky udály se důležité dějinné události, měl stanouti lid český všech vrstev i odstínů politických. Zde na téchto mi- stech historických měl lid český manifeslovati ve prospěch svých práv a požadavků. Možno právem říci, že zraky a pozornost celého ná- roda českého byla sem včera obrácena. Již v poledne četní lidé přišli na náměstí zejmena socha Panny Marie obklopena byla zá- stupem starých žen, které byly postrašeny, že se soše stane pohroma. Ale pořadatelé je uji- stili, že je to klam a vyprázdnili úplně náměst Na věži radniční udeřila druhá hodina od- polední, když cyklisté pořadatelé přijeli na Staro- městské náměsti se zprávou, že průvod už se blíží k náměstí. Nemnoho bylo těch, kteří s mohli kochati tím velkolepým pohledem na obraz, jaký se rozvinoval na náměstí. Kromě některých městských radů a členů obecního za- stupitelstva byl na balkoně staroměstské radniee pan poslanec J. Anýž, vrchní pořadatelé prů vodu, zástupcové politických stran, kteří se po zději slova ke shromáždění ujali.

Průvod přicházel na Staroměstské náměst ze dvou stran a sice Železnou ulicí stoupenei strany sociálně-demokratické a Celetnou ulicí pří- vrženci strany národně-sociální. Oba proudy za- braly celé šíře ulic a postupovaly statně ke předu, tak že náměstí velmi rychle počalo se vyplňovati Imposantním počtem byli zastoupeni stoupene strany národně-sociální, zejmena ženy a dívky dostavily se v počtu dosud nikdy nevídaném Národní socialisté měli v čele stuhu na bílén poli s červeným pismem: »V boj proti národnímu a sociálnímu bezprávi!« Pozoruhodnější oddily obou průvodů byly s balkonu radnice hlučně aklamovány. Tak ze jmena vůz, tažený párem volů, na němž figurina starého šlechtice »Privilegie« ležela jako mrtvola. ozdobená četnými řády; za vozem byl veden kůn pokrytý smuteční rouškou. S velkým jásotem by uvitán allegorický vůz, na němž znázorněna noví svoboda. Nemalý zájem a pozornost vzbuzovala další allegorie: pár černožlutě ozdobených vol táhlo vůz (k rozvážení hnoje), na němž pochovány v rakvi staré volební řády a panská sněmovna Na tento vůz položeny dva věnce, od Gautsehe a Křikavy, které však byly na Král. Vinohradech odstraněny policií.

Přes půldruhé hodiny trval příliv zástup na náměsti a obraz stával se čim dále, tim velkolepější. Uprostřed náměstí byly postaveny ženy a dívky, jichž sváteční, pestrobarvý úbor dodával celkovému obrazu tím vzlemnějšího lesku Standarty, prapory červenobilé, rudé a černí s kalichy utvořily jednotnou skupinu, která s bal konu radnice vzbuzovala velkolepý doje m. Do ly4. hod. odpol. stěsnalo se na Staro- městském náměstí, v Mikulášské třídě, v Celetné a Dlouhé ulici a na Malém náměstí přes je- denkrát sto tislc lidI. Poněvadž celý průvod na náměsti a do sousedních ulic vůbe se nevešel, nýbrž zůstal na Václavském náměst až u Musea státi, možno odhadovat účastenství na včerejší imposant ní manifeslaci na 200.000 osob — z jisté účastenství obrovské, jaké Praha dosu nikdy neviděla. Řeči a projevy s balkonu staro- městské radnice. Plné půldruhé hodiny trval opravdový pří val účastníků velkolepého průvodu a sice dvěma mohutnými proudy, z Celetné ulice a z ulice Zelozné a stále ještě neměly průvody konce. O půl čtvrté hodině zavzněl signál trubky, na- stalo všeobecné utišení, načež vrchní pořa- datel p. Svěcený dal povel k zastavení pří valu. Nastal okamžik k zahájení řečí a proslo- vení zástupců jednotlivých stran národnícha politických. Prvním v řadě řečníků byl místo- předseda Národní rady české pan

JUDr. Fr. Scheichl: Lide český! Těžká křivda volebních řádů schmerlingovských, proti kterým český národ vzhledem ke svým právům historickým i přiro- zeným vždycky bojoval a jichž nikdy neuznal. vzpružila konečně všechen lid český k muž- nému zápasu za pronikavou reformu volební ve smyslu spravedlivého všeobecné- ho práva hlasovacího a pro zru- šení privilegovaných kurií voleb- ních. Také sněm království českého, v těchto dnech odročený, i zahájená dnes říšská rada. zabývají se otázkou tou. Žádáme spra- vedlnost a právo k národu i lidu našemu, žádáme neodvislosta svobodu a k tomu všemu všeobecné právo hlasovaci má nám být prostředkem. Veřejně manifestuješ dnes všude, lide če- ský, před zraky celého habsburského soustátí i před zraky celého světa svoji hlubokou ne- spokojenost s nespravedlivými řády ny- nějšími a pevnou vůli, vytrvale bojovali pr řády nové a pro dobrá práva lidu i národa če- ského vůbec. (Hlučný souhlas.) A tu Národn rada česká zdraví tímto jménem souverenity národa všechny nepřehledné tvoje zástupy, muže i ženy, shromážděné zde na věkopamát- ném Staroměstském náměstí k velevýznamné manifostaci, k manifestaci zajisté důstojné ná- rodní cti národa našeho i královské naší ma- tičky Prahy, jejíž slavná representace ochotně propůjčila místo radnice v dějinné chvíle této, začež jí děkujeme. Spolu s tímto pozdravem Národní rady české provolávám pak lepší bu- doucnosti národa českého, k níž má národu na- šemu sloužiti především spravedlivé zaveden všeobecného práva hlasovacího do sborů zá- konodárných, svoje srdečné „Na zdar!“ (Bouřlivé volání „Na zdar!“ a neutuchající p tlesk.) Jménem strany sociálně-d emokra- tické promluvil pan

dr. Soukup: Mužové a ženy práce! Národe českoslo- vanský! Na věkopamátném náměstí Staroměst ském konáme dnes největší tábor všeho lidu českého, jaký dosud Praho a celé Čechy ne viděly! Zahajujeme svůj vstup do století dva cátého a pozdravujeme novou, lepší budoucnost českého lidu našeho. V této velké chvíli dě- jinné cítíme dvojí povinnost. Byly to nesmirné události ruské, které urychlily toto povstání duchů, jaké dnes u nás jest! (Souhlas.) Vítěz- ství revoluce ruské jest vitězstvím vyděděných celého světa, ale jest také vítězstvím našíml

(Potlesk.) Sklánějíce se nad světodějným, gi- gantickým dramatem ruským, skládáme dnes své díky a svůj hold k nohám těch bezčelných heroů revoluce ruské, živých i mrtvých, zná- mých i bezejmenných, kteří prokopávali dráhy novému životu lidu ruského i novému životu také u nás. Revoluci ruské sláva! (Bouřlivý po- tlesk! Volání slávy.) Vzpomenouti musíme také všech těch bojovníků z řady naší, kteří pro vel kou ideu, která nás zde shromáždila, pracovali a padli. Toto hnutí i u nás nevzniklo a nevy- rostlo samo od sebe, ale bylo třeba úmorné práce celého půlstoletí, železné propagandy, žu- lové organisace dělniekých bataillonů, četných obětí proletariátu na statcích duševních i hmot- ných, na životě i krvi! (Výborně!) Kvetly nám zde květy krvavé! Bastilla novoměstská i hřbi- tevy olšanské jsou toho pomníky a ejhle! Pod praporem všeobecného práva hlasovacího stojí dnes celý národ český! (Bouřlivý souhlas.) Dnešní den, 28. listopadu 1905, jest takovou triumfální odpovědí na 4., 5. a 6. listopad, že před velebným majestátem tohoto projevu ka- pitulovala všecka moc policejní, vojenská státní. (Bouřlivý souhlas.) Mužové a ženy práce! Sociální demokraté čeští! Pět století hledí na nás z této radnice staroměstské, z ka- ždého vikýře této budovy, z každého kamene tohoto náměstí mluví k nám nejslavnější dob dějin českého národa: doba rovoluce husitské.

(Bouřlivé projevy souhlasu.) Revoluce za svo- bodu přesvědčení, pro svornost občanskou osvobození člověka, svobodu národa! Komu- nisté husitští padli, padli lidé smrtelní. Ale ne- padla idea, v jejíž službách stáli! (Bouřlivý potlesk.) Idea tato, ubitá a ukřižovaná ve slo- letí patnáctém, slaví dnes vzkříšení ve stolei dvacátém. (Potlesk.) Soudruzi! Před touto rad nicí podává si ruce revoluce století dvacätého a patnáctého! Rudý prapor revoluce sociální demokracie, prapor svobody lidí a národů po- zvedáme k nobi a zarážíme ho tam, kde vlály rudé kalichy revoluce husitské. Znameni, že tam, kde padli otcové, vítězí synové na celé V drobném prodejír raaní číslo o sobě . . . za vdpolední. . . . . za 2h Ve flislkách na venkovš- n0 ranní čísla. . . . . . . . . . . . 6b odpolední Inseráty platí sa hotově zapře4. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Mariauské ulici č.3. Tam nachánají ze též redakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Liste- Rukopisy se novraceji

čáře! (Hlučná pochvala.) Dnes sestoupil se ve Vídni parlament privilegovaný, parlament křivdy a pohřebiště spravedlnosti a práva. Časové se naplňují, dvanáctá hodina tluče! Dnes zasta- vily se všechny tepny státu a nastal všeobecný klid práce. Po celé říši stojí dnes vyděděnci na ulicích celého Rakouska, nesmírná vlna letí dnes do Vídně ze všech národů a zemí: „Pryě s privilegovaným parlamentem! Ať žije vše- obecné právo hlasovací! (Bouřlivý souhlas.) Vládnoucí kruhy dnes ve Vídni promluvily. Předseda ministerstva baron Gautsch (Bouřlivé projevy nevole) prohlásil, že vláda připravía do února 1906 předloží parlamentu osnovu zá- kona o reformě říšského řádu. Tato má odstra- nit kurie, zavést všeobecné a rovné hlasovncí právo. Má zavést malé, ohraničené okresy ná- rodnostní, ale má se bráti zřetel na poplatnost jednotlivých zemí. (Bouřlivý odpor.) Při tem Gautsch prohlásil, že jest nutno nejdříve vyřídit státní nezbytnosti. (Bouřlivé volání: Nikdy!) Jsou-li tu nějaké státní nezbyt- ncsti, pak je to pouze a jedině: vše- obecné právo hlasovací bez všech výhrad! (Bouřlivý potlesk.) Předseda sněmovny hr. Vetter prohlásil, že máme spolehati na dobrou vůli parlamentu.

(Hlučná veselost a posměšné výkřiky), že on se postará, aby činnost parlamentu byla urych- lana. Gautsch (Bouřlivé: Hanba mu!) řekl, že prý o všeobecném a rovném hlasovacím právu do sněmů zemských se nemůže mluvit (Bouře novole. Hanba mu!), poněvadž prý jsou tu různé zájmy, které musí být respektovány. Však o tom, má-li být všeobecné hlasovací právo za- vedeno do sněmu zemského, o tom nebude rozhodovati žádný Gautsch. (Dlouho- trvající potlesk.) O tom nebude rozhodovati žádný císařský královský ministr, žádná dvorní kamarilla, ale o tom rozhodneme si v Čechách my! (Souhlas.) O tom rozhodne souverenní vůle organisovaného lidu, dělnické pluky! (Tak jest.) My jsme slyšeli slova a čekáme nyní činy! Voláme do Vídně: Jednejte rychle! Varujte se odkladů! Gautsch prohlásil, že klid a pokoj jest zárukou volební opravy. My dnes demon- strujeme právě klidem! Ale běda, třikrát běda, kdyby tyto zástupy měly být vládou vídeňskou zklamány! Pak by nadešla Rakousku velká doba, která rozhodne o jeho osudu! (Bouřlivá pochvala.) Nebude-li jednáno rychle, pak platí jedno (Hlasy: Revoluce!): Koho bůb chce zni- čit, toho raní slepotou! Rakousko bude bud spolkem samostatných demokratických národů, nebo nebude vůbec! (Bouřlivý pollesk.) Sociál- ní demokracie českoslovanská jest dnes připra- vena na všecko! (Souhlas.) Organisace naše jsou mobilisovány do posledního muže! My neznáme slovo: zpět (Hlasy: Ale revoluci!), my známe slovo: ku předu! (Bouřlivý souhlas.) Buď všeobecné, rovné hlasovací právo nebo —

(Hlasy: Revoluci! Bouřlivý souhlas) všeobecná stávka v Rakousku! My provedli dnes ulicemi dofilé, které Praha ještě neviděla! Velká doba nalezla v Čechách velké pokolení! Držte vy- soko prapor všeobecného hlasovacího práva, s nímž stojíme a padáme! Vitězství není da- leko! Vývoj jest nezadržitelný! Všeobecné hlasovací právo znamená pro nás jenom jedinou etapu. Není kon- cem, ale počátkem nových a vět- ších bojů v tomto státě! Jako padají křivdy politické, tak také padnou křivdy sociál- ní. (Souhlas.) Všeobecné právo hlasovací nám otvírá perspektivu do budoucnosti: od státu třidního přejdeme ke společnosti čístě sociální. Dnes jsme v klidu, ale možná, že přijdeme znova, ale že nebudeme klidni a že jimi nezů- staneme! (Potlesk.) Celá Praha stojí dnes za tímto hnutím. Nechť jest požehnán velký oka- mžik na historické půdě této královské Prahy, kde rozžehnuto hnutí, jež znamená svobodu ná- reda! Praha a organisované dělnictvo dovede boj do posledních důsledků a vítězství bude kenečně naše! (Bouře pochvaly.) Všeobecnému, rovnému, přímému a tajnému právu hlasova- eímu volám trojnásobné „Na zdar!“ (Neutucha- jící, opět a opět propukající bouře potleskua velání „Na zdar!“ mávání klobouky a šátky.) Bouřlivým potleskem pozdraven, ujal s slova zástupce Národní strany svobodomyslné,

p. posl. dr. Jan Podlipný: Lide českoslovanský! — započal řeč hla- sem zvučným, široko, daleko se rozléhajícím. Nechť požehnána jest chvile tato! Stojíš na rozhraní dvou dob. Mezi dobou příprav a dobou slibů, ale na druhé straně mezi dobou skutků a opravdových činů! (Bouřlivý souhlas.) Když před sto léty bylo v tomto staroslavném krá- lovství zrušeno poddanství, nebyla tobě, lide čkský, dána rovnost? Trvalo to 50 let, kdy se děly přípravy, aby občanstvu tohoto království alespoň na papíře byly dány zákony, které mu zaručují svobodu a rovnost. Ale skutek — utek! (Hlučný souhlas.) Považ, lide český, ja- kým způsobem pohlížeti má národ v tomto staroslavném království, kde byl druhdy sám sobě samovládným! (Výborně!) Jakým způso- bem mají na to pohližeti potomci lidu, jejž předešlý řečník tak trefně charakterisovala který za své přesvědčení dovedl nasadit všea který dovedl rozžehnouti pochodeň světlav celé Evropě! Jak mají na to pohlížeti potomci národa, který dovedl bojovati proti celému světu! Lide český! Mluvím jménem Národní strany svobodomyslné, strany mladočeské, jmé- nem strany, která politicky se první postavila proti privilegiím již před 30 léty a která také ovšem z toho vyvodila své důsledky, stavíc do popředí, že tyto privilegie jsou zastaralé a že musí padnouti, že to žádá důstojnost lidu, aby byla proklamována svoboda a rovnost lidí ve státě. Naše strana jako rolitická byla první, která se prohlásila pro všeobecné hlasovací právoa sice pro rovné, tajné a žádala za jeho uskuteč-