Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

29. listopadu 1905. Číslo 329.

nění! (Bouřlivý souhlas.) Lide českýl Jak ve- lebný to pro nás okamžik! Jsme přáteli vašeho projevu z celého srdce a upřímnost toho jste mohli poznati. Když děje v jiných státech vzbu- dily tuto otázku také u nás, byli jsme připraveni ihned jako jeden muž vystoupiti za toto právo. které v našem programu jest a stále zůstane ! (Hlučný souhlas.) My žádáme tuto spravedl- host! Však naší straně šlo o to, aby také roz- květaly otázky národohospodářské a chtějíe blahu celého národa musila chtíti, aby byly spokojeny také třídy dělnické. My vítám toto hnutí, my podáváme vám ruku! Neboť od těchto ideí, ktere mají zlepšit vaše postaveni, če- káme také ito, žese uplatníi práv tohoto Rrálovství! (Bouřlivý souhlas.) Vytrvejte v boji za všeobecné právo hlasovací, nedejte víry slibům, ale věřte je- nom sobě, lidu a národu! Jestli vytrváte v tomto důstojném způsobu, šetříce práva sou- kromého jiných, pak jako ve století palnáctém spojená vojska křižácká dávaly se na útěk před velebnou písní „Kdož jste boží bojovníci!“ tak budou slyšány vaše hlasy: „Všeobecné. rovné, přímé a tajné právo hlasovací ve sborech zákonodárných“ a bohdá i na sněmě tohot království dojdou uplatnění! (Bouřlivý pollesk » pochvala.) Jako „Sokol““, tomuto přání volám z hloubi srdce sokolské „Na zdar!“ (Bouřlivý. neutuchající potlesk a volání „Na zdar !“) Jménem strany národně- s o c i ál ni promluvil p.

rod. Pichl: Na místě nad jiné významném jsme se dnes sešli. Na místě, kde pod mečem katovým padlo 27 hlav mučedníků pobělohorských, n místě, jež zbroceno je krví a slzami českého lidu. Nemohlo proto být vhodnějšího místa nad ně pro tvou, lide český, starou tužbu, pro velání po tvém svatém, nezadatelném právu, ktoré nám patří po zákonu i spravedinosti. (Hlučný souhlas.) Dost dlouho jsme trpěli, dost dlouho jsme mlčeli, zatínajíce tiše pěsti. Vše bylo marno, naděje, že právo samo ze vzneše- ného svého principu, že je právem, se k nám skloní, zklamala. Dnes ve statisících jsme při- šli, abychom toto právo, jež nepřichází, sami z lrápů vyrvali! Nechceme být déle otroky! Rovné, všeobecné právo hlasovací musí i v tom- to státě zvítězit jako jediný spravedlivý zákla státního a ústavního života. (Souhlas.) Přátelé, dnes již se ve vídoňské říšské radě jednáo příštích našich osudech. O osudu tvém, český lide, jednají valnou převahou zástupci vrstev privilegovaných a mocných, kteří nemají a ni- kdy neměli kouska srdce a citu pro tebe! Tito lidé dosud rozhodovali, český lide, o tvých osudech! Pryč s nimi! (Bouřlivý souhlas.) Oslavujeme příští jiných časů, protože také ji- ných lidí, kteří z lidu vyšli a s ním také 1t.

Jedině všeobecné, rovné právo hlasovacíto může způsobit! Nuže, na tomto staroslavném místě, zbroceném krví nejlepších českých mužů, kteří s úsměvem na rtech umírali pro své přosvědčení, přísahejme, že nic na světě nás nemůže odvrátit, abychom velký odkaz če- ských dějin, boj za svobodu, rovnost nebojo- vali s touž nadšenou oddaností, jako velicí naši oteové! Není žádné moci na světě, která by ze srdcí českých dovedla vyrvati svatý odkaz, není žádné oběti, která by nám byla těžkou! Rovnost občanská, tento základ moderní společnosti, našla již v dávných stoletích místa v duších srdeích českého lidu, který ve svatém nadšení také nese statky i krev na oltář této myšlenky.

Nová doba kráčí mocnými kroky kolem nás, oživujíc odkazy. Lid český, tento lid, který po staletí úpěl v jařmu národním i sociálním, vztyčuje směle a hrdě svou hlavu, volaje: Dost dlouho jsem trpěl, dost dlouho jsem snášel křivdy! Nechci je dále snášeti a volám po svém právu! Nechť žije rovnost národ mezi národy, rovnost všech pří- slušníků národa mezi sebou, necht žije všeobecné, rovné právo hla- sovací! (Bouřlivý souhlas a potlesk.) Za stranu státoprávni promluvil red. K. St. Sokol, při jehož řeči nastalo veliké vln ěn zástupu. Řečník zahájil své proslovení apo- strofou na český lid, který byl dosud lidem trpícím, ale nyní může být nazván lidem bo- jujícím. Další slova řečníkova byla utlumena hlu- kem a pohnutlivým výjevem, který nastal Dlouhé třídy. S balkonu staroměstské radnice bylo vidět, že od ohromného zástupu na Staro- městském náměstí oddělují se přečetní lidé chvátají do Dlouhé třídy. Mtuvčí strany státo- právní přestal mluviti a zraky všech tázavě byly upřeny ke Dlouhé třídě. Co se tam stalo S balkonu hlavní pořadatelé volali: Stát ! Nikdo ať se nehne! Ale v Dlouhé třídě panoval tak značný shon, že se až prach na dlažbě zdvihal.

A v zápětí potom podobné děsivé útěky byly do Celetné ulice a na Malé náměstl i do Miku- lášské třídy. Nikdo z ohromného shromáždění nevěděl, co se stalo a přece mnozí zděšeně prchali ze strachu, jakoby před Chodyňským polem. Mnoho žen při divém tom útěku bylo povaleno, mnoho omdlelo, ale rázným a chladno- krevným zakročením pořadatelů záhy opět byl rozvaha a klid získán. S balkonu radnice byl dán zatroubením signál: Pozor! a už se nikdo na náměstí ani nehnul. Dr. Soukup vystoupil na balkoně na židli, byl uvítán dole potleskem a oznámil davu: »Nie se nestalo, buďte klidni a vyslechněle řeč red. Sokola !« Po tomto vyzvání nastal opravdu klid. Rozruch byl způsoben objevením se oddě- lení ozbrojené hlídky v Dlouhé třídě. Kdosi zvolal: »Kozáci!« a už se četní lidé hnali tím směrem. Pověsť o příchodu vojska k náměstí se nepotvrdila. Výjev měl však vzdor včasnému uklidnění přece v zápětí několik zhmoždění. Zraněným dostalo se ihned náležitého přispění Po nastalém klidu shledáno, že byla to vlastně drobná episoda, pochopitelná při tak ohromném a velkolepém shromáždění. Pan red. Sokol pokračoval pak v řeči povzbuzoval lid, aby vzal s českého národa Kainovo znamení poníženosti. Uvedl, že jsme stále v cizích službách a hájíme cizí zájmy, ale je nutno, abychom se již jednou vzehopili a bojovali za samostatnost celého národa če- ského. Tém, kteří nám řikají, že jsme malí máme připomenouti velké slovo francouzské re- voluce: »Jame malí, protože klečíme. Povstaň- me l« (Bouřlivý souhlas.)

Za stranu radikálně pokro ko v on promluvil zemský poslánec p. Kalina. Uvedl, že Vídeň byla nám vždy nepřá- telská. Ještě dnes slyšeli jsme z Vídně heslo. že náš sněm zůstane sněmem šlechty, sněmem nejvyššího maršálka !, že zůstane dále sněmem, který nedovedl se státi střediskem práce celého českého národa. Bylo by dnes chybou, kdy- bychom neprohlásili, že se nespokojíme se vše- obecným hlasovacím právem pouze do parla- mentu vídeňského, ale že je žádáme také do sněmu král. českého! (Souhlas.) My chceme všichni svůj demokratieký, moderní český par- lament, švoji českou samostatnost, neboť máme nárok na vlastní demokratický atát. (Bouřlivý potlesk.) Rozehod po obrovském táboru. O půl páté hodině odpolední, kdy se již znatelně sešeřilo, dal trubač pražského hasič ského sboru s balkonu trubkou trojnásobné zn mení, načež hlavní pořadatel p. Svěcený vystou pil a daleko slyšitelným hlasem zvolal: »Tímto okamžikem je tato důstojná manifestace ukon- čena. Ale rozchod musí se státi také v klidu pořádku a nikdo se nesmí nechati strhnout k porušení klidu!« — Bouřlivý souhlas byl od- povědí. Ohromné množství lidí obnažilo na ná- městí hlavy, provolávalo »Slávu« a »Na zdar! « Ženy a dívky mávaly šátky. Pojednou zazněly na ná- městí mohutné a velebné akordy národní hymny »Kde domov můj?« Okamžik dojímavý, velko lepý, nezapomenutelný. Věrni danému nařízení účastníci se rozcházeli klidně za zpěvu vlaste neckých písní

Před polednem. Úplně změněný zevnější ráz ulic a námě- stí. Svátečně odění dělníci, jakož i příslušnl ostatních vrstev obyvatelstva shromažďují se. Se zájmem a pozorností sledovány každé zprávy o drobných pouličních událostech. Na Václav- ském náměstí byl zadržen posliček z telegrak- ního úřadu. Zástup jej obklopil a vyzval, aby přestal roznášet. Když se listonoši z první ob- chůzky vrátili do hlavní pošty a vyprávěli, za jakých obtíží mohli doručovat ranní poštu, vy- dáno nařízení, aby listonoši byli pro- puštěni domů. Vybírání pošto- ních schránek na ulicích bylo za- staveno. Taktéž odpadlo rozvážení zásilek pošty povozné. — V Železné ulici v jednom židovském obchodě bylo otavřeno. Zástup děl- níků zastavil se před obchodem, vyslal dovnit deputaci, která vyvedla veškeré dívky, v ob- chodu zaměstnané, na ulici, nasadila jim klo- bouky na hlavy a dívky s jásotem se rozprchly- Obchodník potom zavřel. V úřadovnách radníce. Po 11. hodině dopolední zvláštní deputace, provázené velkým zástupem dělnictva, dostavily se do jednotlivých oddělení magistrátních obecních úřadoven a vyzývaly k zastavení práce. Aby se zabránilo hlučným výstupům, předno- stové jednotlivých oddělení dali pokyn, aby úřady skončily působení již o 12 hod. polední. V bankovních závodech a želez- ničních úřadovnách. Velký zástup dělníků přišel včera o 11. hod. dopolední do Bredovské ulice a vyslal deputaci do domu ředilelství buštěhradské dráhy s vy- zváním, aby práce v úřadovnách byla zasta- vena. Úřadníci musili se obléknouti, vyšli na nádvoří, tam byli spočítáni a propuštěni domů.

Mezitím — v domnění, že dojde k násilí — bylo povoláno vojsko. Z polního le- žení, které se utvořilo na Havlíčkově náměstí. byly vyslány dvě setniny praporu polních my- slivců čís. 22 do Bredovské ulice a obsadily frontu paláce ředitelství buštěhradské dráhy. Po- něvadž mezi vojáky bylo mnoho nováčků, pro- vázelo četné obecenstvo pohyby vojáků hlučnou veselostí a různými poznámkami. Po čtvrt ho- dině vojáci vrátili se na Havličkovo náměsti. Mezitím jiný zástup seskupil se před budo- vou banky »Union« na Přikopě a rovněž žádal za okamžité zastavení práce a propuštění úřad- níků. Pořadatelé dělnictva odebrali se do banky a vrátili se k zástupu se sdělením, že se ob- starává jen zahraniční pošta. Ulicí Nekazankou přitáhlo k bance oddělení mysliveckého praporu. Vojsko na Havlíčkově náměstí. Z kasáren na Josefském náměstí bylo včera po 10. hodině dopolední vysláno vojsko na Ha- vlíčkovo náměstí a sice 4 setniny 22. praporu myslivců. Každý vojín dostal 20 ostrých ná- bojů. Vojáci měli pouze lehkou výzbroj. Vojáci utábořili se na prostranství mezí kavárnou Bi- stol, Plodinovou bursou a městskou váhou. Vo- jáci měli nasazené na ručnicích bodáky- Pouliční ambulance. Před polednem vyskytlo se na hlavních ulicích několik prodavačů párků. Ti byli z klidu práce vyjmuti a horké zboží z kotliků téšilo se tak značné poplávce, že párkáři brzo zmizeli z svého působiště — aby opatřili nové zásoby. Nádražní restaurace. Ze všeobecného klidu práce nebyly vyňaty ani nádražní restaurace, kde ale klid nebyl úplný. Vstup do restaurací těch byl však zame- zen úplně obecenstvu a umožněn pouze cestu- jíeím, kteří buď přijeli anebo chtěli odejeti. Na nádraží spol. rak. uh. státních drah byly ve- škeré dvéře do vestibulu zavřeny, jen vstup pokladnám otevřen.

Zmařená přednáška. Dvorní rada prof. dr. Ott zahájil včera o 129. hod. dopol. na práv- nické fakultě svou přednášku. Brzo potom po- vstal na chodbě značný hluk a do posluchárny dostavila se deputace, žádající zastavení před- nášky. Dvor. r. prof. Out odvětil, proč byse nemělo přednášet, když se i na ostatních ško lách vyučuje, a pokračoval v přednášee. Poně- vadž hluk na chodbě byl čím dále tím větší. přestal konečně prof. dr. Ott přednášeti. Studu- jícím, kteří přednášku poslouchali, provolán hanba. Vojsko do kasáren. Včera po 9. hodině noční za víření bubnů vracelo se do kasáren vojsko, které bylo mezi dnem umísténo v růz- ných erárních budovách na hořejším Novém městě. Zavřeno na věky. Na domku výběrčích n Palackého mostě (kde včera dopoledne stažena okenice) nalepil kdosi nápis: »Zavřeno n věky«. Zástupy kolemjdoucích dávaly tomu na jevo hlučný souhlas. Enisoda. V Sokolské třídě zastavil alegori- eký vůz s mrtvolou »Privilegie«. Ohromné ve- selí způsobilo, když k »mrivole« přistoupila stará žena a učinila na ní znamení kříže .. Alegorický vůz, znázorňující pochování starých volebních řádů, zastavil zrovna před vinohradským policejním komisařstvím. Na voz byly dva věnce, jeden od Gautsche a druhý o Křikavy. Pojednou se dostavili policisté a — věnce odstranili, kdežto ostatní dekorace vozu ponechali. Byl to vůz, černožlutě dekorovaný. jakého na venkově se použivá z rozvážení mrvy na pole ..

Vídeňská demonstrace čívrt millionu občanů. Z Vídně, 28. listopadu. Rakousko nevidělo dosud takového projevu, jako byla dnešní demonstrace organisova ného dělnictva před parlamentem pro všeobecné a rovné právo hlasovací. A v celé Evrově nebylo zřeno snad ještě čtvrt mitlionu dělného lidu, de- moustrujícího před zákonodárci za svůj politický požadavek práva, tak důstojným, tak majestátným způso- bem. Čiyři a půl hodiny defilovalo dělnietvo v nekonečném a nedohledném průvodu před parlamentem bez hlesu a beze slov, bez křiku a beze srážky. Všechen život, všechny tepny velkoměstského ruchu stanuly tou dobou ve Vidni, jejíž veškerá pozornost soustředěna byla k pariamentu, kde baron Gautsch po- dával vládní prohlášení o volební opravě. Jedno- myslný byl soud o tomto grandiosním projevu dělnických batalionů: že těmto železným, zdi- sciplinovaným šikům, demonstrujícím za stejnou politickou ideu, za tentýž požadavek, nelze déle odpírati již rovnosti a rovnoprávnosti volební. Od časných hodin ranních byla dnes celá Vídeň na nohou. Již po 6. hodině ranní vyra- zily ze vzdálených okresů dělniekých organisace a táhly k hlavnímu shromaždišti, Karlově ná- městi. Bylo vydáno heslo, že se nesmí táhnouti podle parlamentu. K 9. hodině byly již všechny prostory Karlova náměstí a okolních ulie plny, ale přes to řízení průvodu dálo se po- řádkem vzorným, kterýž udržovalo 3000 pořa- datelů. Každý okres měl vykázáno svoje místo a v něm zase každá organisace svoje sta- noviště. Rázem o 310. hod. hnul se průvod a bral se v desetistupech ka parla- mentu. Zatím ještě šikovaly se v ulicích rovno- běžně s Okružní třídou jednotlivé okresy. Na tříde »U zemského soudu« srazil se 16. okres so- ciálních demokratů s českým národním prů- vodem.

Český národní průvod. Tento vyšel z Národního domu 15. okresu počtem asi 10.000 účast- níků. Byli v něm nejčetněji zastoupeni národní dělnici. Již před půl 8. hod. ranní byly pro- story Národního domu a rovněž okolní ulice lidem naplněny. Právod krátee po půl 9. hodině vyrazil n Mariahilískou třídu. Když mezi bu- dovou správního soudu a. dvorního musea chtel přejíti na hlavní třídu, narázil na sociální demo- kraty, kteři teprve táhli ze 16. okresu na Kar- lovo náměstí. Český průvod dal projíti sociál- ním demokratům, při čemž oba tábory navzá- jem defilovaly, pozdravujíce se máváním pra- porů. Před 10. hodinou bylo viděti začátek ná- rodního průvodu českého u Bellaric na Okružní třídě. V čele průvodu nesen byl obrovský prapor barvy bílo-modro-čer- vené. Pod ním šli národně sociální poslanci, k kterým se připojili také jiní čeští poslanci na říšské radě, jakož i obě deputace: národně so- ciální a národné občanská. Kráčelo se v pěti- stupu velmi dobře uspořádanám, po obou stra- nách bylo hojně pořadatelů. Větsina praporův průvodu měla hesla: »Sem s rovným právem hlasovacím«, anebo »Pryč s privilegovaným par- lamentem!« Na kraji rampy stanuli poslanci deputací a pozdravovali máváním klobouků de- monstranty, jichž průvod bral se klidně dále na Maxmilianovo náměstl, kde byl stanoven rozchod.

U parlamentu. Celé náměstí před parlamentem bylo již záhy dopoledne vyklizeno policií, která uvolňo- vala jen pasáž elektrické tramwayi, ale nikoho nepouštěla za kordon, leč poslance a žurnalisty- Dalo se však očekávati, že slabý řelěz policie neodolá dlouho nátlaku davu před dvorním di- vadlem a před dvorním hradem. Skutečně, když také u parlamentu končil národní dělnický prů- vod, protrhlo množství diváků poli- cejní kordon a s hlukem i křikem hrnulo se k levému kraji parlament- ního paláce. Policie, mezi ní jenom několik mužů na koni, byla v tísnívé menšině a si- tuace byla okamžikem hrozivou. Tasená šavle kteréhosi horko- krevného policisty zableskla se vzduchem a zdálo se, že již dojde ke krvavé srážce, jako dne 2. li sto- padu t. r. na Okružní třídě. Na štěst uznali náčelníci policie svou bez m o c n o st a nechalí klidně lidu obsaditi prostranství pře parlamentem, chráníce toliko přístup ke vchodu do budovy parlamentní.

Sociálně-demokratický průvod. Z mihy, která plnila ulice celé dopoledne. vystoupil o čtvrt na 11. hod. obrovský prapor s bílým nápisem: »Sem se všeobecným právem hlasovacím«, nesený na dvou mohutných žerdích na způscb baldachýnu. U levého přístupu k par- lamentu postavena byla standarda a jako pod nebesy prošla pod ní 25členná deputac zástupcův, která nahoře shromážděnými poslanci, žurnalisty a jinými osobami, jimž dostalo se přístupu do budovy parlamentní, mičky byla zdravena. Bezhlesně, ale hrozivým, temným pocho- dem, jako železnými kroky komthura dona Juana braly se desetistupové batailony dělnické podle parlamentu. Seřaděny byly dle okresů z nichž každý obklopován byl pevně důvěrníky a pořadateli, kteří měli na rameni rudou pásku. Průvod, v němž bylo hojně zen, byl spestřen korouhvemi, prapory a emblemy, většinou ru- dých barev. Hned z kraje v průvodu vzbudila pozornost organisace sa zečů, nesoucíeh demonstrativně v čele svém tabulku s nápisem »Fremdenblatt«. Tempo průvodu chvílemi vázlo. ale záhy zase kroky zrychleny byly do vojen ského chodu. Skupina nápisů, za sebou nesených, zněla »9 šlechtických lenochů voli 1 poslance,« »4200 měšťáků volí 1 poslance,« »70.000 dělníků vol 1 poslance,« »Ať žije všeobecné a rovné právo hlasovací.« Česká organisace děl- nická nesla nápisy české podob- ného obsahu.

Dělníci, robící rakve (z X. okresu) nesl namalovanou rakev s nápisem: »Zde odpočívají kurie« a pod. Asi ve středu průvodu ubíralo se delnictvo svobodomyslné v počtu několikat- síců. Z II. okresu přišlo zvláště hojně žen v slováckém úboru. Zřízenci Habigovy továrny na klobouky přišli vesměs v cylindrech. Největšía nejvzornější kontingent demonstrantů vyslaly okres XVI. Hernals a XXI. Floridsdorf, okresy to nečeské, jejichž poslanci Schumeier Seitz byli také na hlavním schodišti parla- mentním akklamováni. Špalír tvořící obe- censtvo čítalo asi 50.000 osob. N střechách budov poblíž parlamentu bylo viděti rovněž mnoho lidí a řadu fotografických appa- rátů v budově správního soudu. Bylo však laké cosi hrozivého v tomto tichu, jež spínalo celý průvod. Nejmenší výkřik byl v okamžiku usyčen. Po celou dobu průvodu, ve kterém slo na 250.000 lidí, neudála se nejmenší přihoda, vše bralo se hladce a klidně beze zpěvu, bez kou- ření, ku předu, jenom klobouky bylo tu a tam zamáváno a proto působila demonstrace přílis výmluvně a důrazně, než aby na poslance zů- stala bez účinku. Velká čásť jich sledovala demonstraci na hořejším schodišti rampy s velikým zájmem.

Když o 2. hodině mezi sloupy nahoře objevil se kterýsi velkostatkář a nedůvěřivě se tázal. zdali jest to stále týž průvod, který počal do- poledne, byl mu homérický smích shromáždě- ných cdpovědí. Křesťanští sociálové, jichž de- monstrace nedělní skončila takovým fiaskem, vy- pomáhali si laciným vtipem, že průvod obchází kolem dokola parlament a že jsou to stále titiz lidé jako v korunních průvodech divadelních. Soudným lidem jest po této obrovské, vel. kolepé demonstraci lidu vídeňského jasno, že před silou tohoto projevu nemůže nikdo strkati hlavu do písku, ani parlament. A ještě na jeden významný a patrný moment třeba poukázati: jak valné procento tohoto pohybli véhoshromážděníbylipříslušníc českěnárodností, kteřidemonstro- vali současně pro uplatnění po- tenco českého národa. Blamáž utrpěla si obec vídeňská, jejiž purkmistr Lueger v neděli ještě hrozil, že tramway dnes stůj co stůj pojede. A hle ! Již o 3/411. hodině stály vozy na celé trati kolem vnitřního města.

Sociálně-demokratická depalace dělníků v parlamentu. Z Vídně, 28. listopadu. (C.-B.) Depuface manifestačního průvodu dělnického přibyla půl 11. hod. do parlamentu, aby odevzdala va- lební petici ministerskému předsedovi a předse- dům obou sněmoven. Mluvčí dělnické deputace, obecní starše Reumann, ve svém proslovu k bar. Gautschovi poukázal na význam dnešního dne, jenž má opatřiti počátek takové změny ústavy, aby ná- rodové Rakouska obdrželi konečně své právo, aby na místo strojené budovy privilegovaného parlamentu vstoupilo skutečné zastupitelstv lidu, vyšlé ze všeobecného, rovného, přímého tajného hlasování. Dneškem vstupuje boj zorga- nisovaného dělnictva za všeobecné volební právo v rozhodujíci stadium. Nynější politický stav v Rakousku jest nadále nesnesitelný. S napjetím očekáváme, že vláda bez meškání předloze osnovu zákona, která parlamentu u možní a ulozí projednati volební reformu tak, aby se příští volby konaly již všeobecně a rovně. Bar. Gautach odvětil: Odpovidaje na váš výklad chcí poukázati jen na to, že vláda své stanovisko v otázce volební již vyjádřila ve zná- mém projevu ve »W. Abendpostu« i v odpo- vědi, dané deputaci rakouských průmyslníků. Toto stanovisko vyložím dnes v obšírnější řeči v poslanecké sněmovně jakožto povolaném místě, takže za krátko zavládne úplné jasno o názo- rech vládních. Jest mé pevné přesvědčení, že pokoj a pořádek jsou nejfepšť prostředky, jež mohou podporovati volební reformu. V proslovu u předsedů sněmoven mluvči deputace Reumann prohlásil, že dělnictvo neustane, dokud volební reforma nebude dove- dena ke konci. Předseda panské sněmovny, kn.

Wlndischgraetz odvětil: Pánová: Vy zajisté na- hlédnete, že nejsem ani s to, ani nemohu mli úmysl jakýmkoli způsobem praejudikovati stano- visku, které zaujme sněmovna, jejíž předsedou mám čest býtí. Ale mám za to, že vás mohu ubezpečiti, že jak panská sněmovna, tak i její předsednietvo bude příště jako dosud konati svou vlasteneckou povinnost dle svého nejlepšího vědomi a svědomí, nedbajíe vnějších vlivů. Hr. Velter odpověděl: Vývoj veřejného zi- vota pokračuje stále ve všech oborech a jest přední povinností zákonodárství, a b nezůstalo za evolucí tou, nýbrž aby ji následov alo. Každý kulturnía sociální pokrok, kterýž společnost neb jednotlivá vrstva její prodělávají, musí záhy dojíti výrazu v zákonodárství, chce-li toto splniti vysoké po- slání svoje. Požadavek vámi zastupovaný znl k nám z mnohých částí naší vlastí a z nejrůz- nějších sociálních vrstev naší společnosti. Jak vám, pánové, známo jest, zabývá se i vláda nejúsilnějším způsobem řešením této otázky. Az říšská rada bude s to, zaujmouti stanovisko k této otázce, bude moci — zajisté souhlasite s tímto mým míněním — otázku tak daleko- sáhlou a při zvláštních politických a národních poměrech v naší vlasti tak obtížnou reformu — rešiti uspokojivě pro všecky části, jen když zá- konodárný sbor bude moci vykonati tuto těžkou a zodpovědnou práci v plném klidu, bez před- sudků, bez nátlaku. Důvěřujte, pánové, v pový- šenost a dobrou vůli sněmovny a buďte pře- svědčeni, že bude se snažiti všemi silami pod- porovati dílo toto.

Německé provokace a srážky. Z Vídně, 28. listopadu. (C.-B.) Když slu denti demonstrace se zúčastnivší o půl 2. hod kolem university táhli, volali klerikální student s rampy na ně »Fuj!« i jali se pískati, kdežt italští a slovanští studenti rovněl tam stojící, jali se volati »Evvivat a »Živio!« Socialističtí studenti v průvodu odpověděli na pískání voláním »Fujl« a jinými projev rozhořčení, kdežto Italům a Slo- vanům učinili ovace. Mezi divály vznikla panika, ale pořadatelé a policie zjednal opět pořádek a průvod táhl dále v plném klidu. Z Vídně, 28. listopadu. (C.-B.) Po roz- chodu průvodu došlo mezi německo- nacionálními studenty na universítní rampě a některými socialisty, kteříž přes opětné zatlačování pollcií do- stali se na rampu, k bitce. S obou stran rozdileny rány holí. Stráž zjednala na konee opět klid. Z Vídně, 28. listopadu. K srážce něme- cko-nacionálních studentů se socfalisty sdělujl se ještě tyto podrobnosti: Dle daného roz- kazu nerengovali sociální demokraté, pokud šel officielní průvod, na provokace něme- cko-nacionální. Teprve když officielní prů- vod minul, vrátilo se několik set dělníků scci- álně-demokratických před universitu, kde na vý- křiky odpovídali a na konec dobyli rampy. Studenti v počtu asi 200 odtáhli. Na rampě měl potom redaktor »Arbeiter Zeitungu« řeč, načež vyzval dělnictvo, aby se klidně roze- šlo, což se také stalo.

Hrozba hromadnou stávkou. Z Vídně, 28. listopadu. Dnes večer konalo se zde několik schůzí sociálně-demokratických, na kterých mluvili poslanci sociálně demokratičtí, kteřl souhlasně prohlásili, že bude-li usedlost v no- vém volebním řádě prodloužena přes 6 měsíců, dělnictvo odpoví na takové zpátečnictví hromadnon stávkou. Ve Währingu prohlásil poslanec Rieger, že dál- nictvo nebude se rozpakovat užiti pěstního násilí také proti něme- cké buržoasii, kdyby tato sv ůj odpor proti rovnosti volební za- krývala předstíráním, že hájí ně- meckou drža v u.

Depulace národních dělníků. Z Vídně, 28. listopadu. Po skončeném če- ském průvodu před parlamentem dostavila se do parlamentu 10členná depulace národních sociálů z Prahy, Čech, Moravy, Slez- ska a z Vídně. Uvedena byla poslancem Klofáčem a ostatními poslanci k ministru krajanu dru. Randovi, jemuž velmi rozhodně tlumočila protest proti jakémukoli pokusu, znova obelatíti český lid jakoukoli nespravedlivou vo- lební geometril a protestoval zvláště protikladené podmínce, aby právo volební zvláště bylo závislé na delšim pobytu v o bei, což by dalo podnět ku časté persekuclčoských detmrků, alv lito volebního práva v krajích národně smíše- ných nedosáhli. Deputace také vyslovila protest proti udělené zatim již sankci mo- ravské volební opravě, ku která český lid žádné sankce nedal a varovala vládu podobné mon- strum volební propašovati také na sněmu království české ho.

Dr. Randa slibil, že tužby jejich sdělí panu ministerskému předsedoví a prohlásil, že ja ko Čech a právník a názory deputace, pokud se. týkají chystané opravy volební do rady říšské, musí souhlasiti. Deputace tlumočila ještě svoje stanovisko předsedům jednotlivých klubů slovanských, dru. Pacákovi, Šusteršičovi a Roman- čukovi, kteří vesměs slíbili, tyto názory hájiti. Z Vídně, 28. listopadu. Národní deputace občanská předvedena byla k ministerskému předsedovi bar. Gautsehovi poslanci Či- perou a Skálou. Jeji mluvči předseda spolku »Komenského« ve Vídní p. Petrák oslovil p. minister. předsedu takto: »Důvěrníci českého lidu v Dolnřeh Rakoushch poslali nás sem, abychom v dnešní památný den tlumočili co nejrozhod- něji svůj požadavek za všeobecné a rovná právo hlasovací, od jehož provedení očekávám lepší budoucnost a spravedlivé jednání s naším národem Po těchto slovech odevzdala deputace mi- nisterskému předsedovi Gautsehovi pa- mětní spis, obsahující požadavky Čechů videň- ských.

Pamětní spis ten zní: Vaše Excellence! V den věčně pamnátný, kdy politicky až dosud bezprávný malý muž bez rozdílu strany, stavu i náradnosti předstupuje před parlament, aby oprávněný svůj nárok na všeobecné, rovné, přímé i tajné právo volební veřejně osvědčil, uznávají též důvěrníci českého národního kmene, ve Vídni i v Dolních Ra- kousích hromadně usídleného, svojí svatou po- vinností i naléhavou potřebou, svým živetním i kulturním potřebám, jež až dosud bohužel! ani zeměpanskými úřady aniž magistrátem vídeň- ským nebyly respektovány a jimž tudíž až dosud nestalo se po právu, příslušného zjednati výrazu i připojiti se zplna ke zmíněné imposantní mani- festaci na základě tom Od nesčetné řady let již domáhá se národnl kmen český, ve Vídni o sobě více jak 500.000 duší čítajíci, aby mu ve amyslu zjevných zá- konných ustanovení zřízeny a vydržovány hrly české veřejné školy obecné, aby tak dorost jeho na základě osvědčených již zásad paedagogickýeh Komenského, na přirozeném základě mateřstiny byl příslušně vychován i vzdělán! Památným na vždy nálezem říšského soudu ze dne 25. dubna 1877 vystiženo po právu, že jazyk čoský v Dolním Rakousku j e sl jazy kem v zemi obvyklým, na základě čehož obcím Poštorné, Chorvatské Nové Vsia Lohovci přiznán nárok na samostatné veřejné školství české! — Druhým výměrem téže sto- lice soudní ze dne 19. října 189z uznána úpl souhlasně s nálezem prvým úplná oprávněnos jazyka českého v Dolních Rakousíchl Byloť tudíž arci jen přirozeno, žeť vzbudilo