ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 32026130-7b27-11dc-8147-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 63, place 50, org 6, work 3
1 article
voličů vnitřního města petice (protesty) proti volbě hr. Štěpána Tiszy. Žádá se z zrušení jeho volby, poněvadž většiny 55 hlasů čítající bylo dosaženo připouštěním lidí, kteří k volbě oprávněni nebyli. Jiná petice, která včera podána byla, žádá za zrušení poslane- ckého mandátu 2. okresu peštského ministra honvédů Niyriho. V této petici se tvrdí, že bylo nařízeno úřadníkům, aby své hlasy dali ministrovi; kromě toho že byli voličové pře- mlouváni jídlem a penězi. 399 voličů se bez- platně zúčastnilo banketu, který strana liberální vystrojila. Za bankety vůbec v tomto jediném okresu vydáno bylo přes 70.000 K. Proto se žádá, aby se tento mandát zrušil a aby byl kandidát dissidentů Ignác Darányi prohlášen poslancem 2. okresu. Příští chorvatský ministr. Z Pešti, 25. února. V dobře zpravených kruzích se proslýchá, že kandidátem chorvat- ského klubu na říšském sněmu uherském pro portefeuille chorvatský má býti dr. Mikuláš To- mašič. Uspokojivé prohlášení pruské vlády. Z Vídně, 25. února. »Fremdenblatt« oznamuje: Jak se dovídáme, dostalo se rakou- sko-uherskému velevyslanci v Berlíně hraběti Szögyenu-Marichovi na jeho rozklad v příčině známého výroku ministra Rheinbabena o pomě- rech v Haliči přátelského prohlášení, které zde úplně uspokojilo.
Štěpán Tisza Niyri Ignác Mikuláš Rheinbaben Pešť Vídeň Berlín Szögyen Marich Halič
2 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 25. února. (C.-B.) „Wiener Zei- tung“ uveřejňuje zákon ze dne 22. února, kte- rýmž se dovoluje užívati obligací zemskýcha městských půjček, jež uzavřeny budou, k uklá- dání kapitalií nadačních, sirotčích a podob- ných a to: ve Štyrsku obnosem 12 millionů korun, v Tyrolsku 10 millionů, v městě Inšpruku 81/4 millionu a v městě Salepurku 6 millionů korun. — „Wiener Zeitung“ vyhlašuje udělení hodnosti tajného rady ministrům dru. Koslovi, dru. ryt. Randovi a hrab. Buquoyovi. Socialisté a sestátnění dráh italských. Z Říma, 24. února. (C.-B.) Socialistická strana v parlamentě vyslovila se v dnešní schůzi pro sestátnění dráh, ale prohlásila, že se opře wšemi prostředky po případě i obstrukcí každému zákazu stávky železničních zřízenců. Vzhledem na skrovný počet socialistických poslanců ne- měla by obstrukce skupiny této, jak „Agenzia Stefani“ poznamenává, praktického výsledku. Republikánská a radikální skupina vyslovily se v zásadě pro vládní předlohu o dráhách, ale proti každému zákazu stávky. Listy oznamují, že per- sonál železniční zahájil v některých nádražích akci, aby byla doprava nákladních vlaků za- ražena.
doktor Randa Buquoy Stefan Vídeň Tyrolsko Inšpruk Salepurk Řím Wiener Zeitung Wiener Zei
3 article
Kůtek vešel na dvorek, podal dědečkovi ruku a šel se podívat na prasátko. „Hm, hm, bručel si Kůtek do vousů, „to je kousek, o je keusek. Tohlo to bych potře- boval jako sůl. Potom obkátil se k dědečkovi a povídal klidným hlasem: „No, dědečku, tak kolik by tak za něj chtěli?“ Dědeček se usmál, pohladíl si bílé vousya povídal „Ale jdou, pane Kůtek, snad by ho nechtěli Koupit? no, za pětatřicet bych ho dal!“ povídal dědeček. „Tady jsou, tady jsou!“ pravil řezník, vy- tahuje ze svého objemného váčku peníze. Dědeček nevěděl, co má dělat. Doběhl pro Babičku a konečně si ajednali, že prasátko za ty peníze dají. Dědeček vzal peníze, uložil je do komory a pomáhal naložit krmníka na vozík. Babička plakala. Hladila jemně štětinatého krmníka a promlouvala k němu vlídná slova: „No, tak vidíš, tak jsem se o tebe nastarala přece nejsi už náš. No, jen jdi, malej, jd s Pánembohem. Máme aspoň peníze, když ne tebe,“ povídala babička a slzy jako hrách ob- jevily se jí v očích. Když prasátko bylo na voze, práskl Kůtek do koníka a ujížděl s prasátkem k lesu. Babička dívala se za řezníkem, dokud nezmizel v záhybu silnice. Prasátko z dálky žalostně naříkalo. Babičk plakala také. „Pojď domů,“ povídal po chvíli dědeček. který se byl vrátil z komory a za ruku vedl ba- bičku domů. Druhého dne na svatého Martina měli u By- střinců k obědu máčené housky. A za týden Otomar Mellan. je teprve snědli!
Kůtek Dědeček Martino Mellan
4 article
Erbská skupština. Z Bělehradu, 24. února. (C.-B.) Na dotaz mladoradikála posl. Peciče v příčině sesazení obecního starosty Ivana Peniče, který byl zvo- len po úmrtí Ivkovičově poslancem, prohlásil ministr vnitra, že je sloučení funkce obec. sta- rosty s poslanectvím dle ústavy nepřípustná. Jednání policejních organů bylo prý tudíž korrektní a mi- nistr přejímá za ně též zodpovědnost. Interpel- lant zvolal: »Vy jste vinníkem! Vy zasluhujete osm let vězení! Nestrpíme žádného tyranství !« (Souhlas na galerii, jež byla na to vyklizena.) Mezi poslanci obou skupin radikálních povsta na to velký hluk, takže musila býti schůze pře- rušena. Po opětném její zahájení byl stanoven jednací pořad schůze zejtřejší, načež schůze byla skončena. Odluka církve od státu ve Francii. Z Paříže, 24. února. (C.-B.) Sněmovní ko- mise, již přikázána byla předloha o oddělení církve od státu, přijala s některými změnami všechny články vládní předlohy. V úterý sejde se komise ještě jednou, aby o celé vládní osnově učinila definitivní rozhodnutí. Z kruhů diplomatických. Z Pekina, 24. února. (C.-B.) Taotaj Tong- čaoj, který dlí tou dobou jako čínský komisař v Indii, aby vyjednával s indickou vládou o sou- hlasu Číny ke smlouvě tibetské, byl jmenován čínským vyslancem v Londýně a odebere se po vyřízení afféry tibetské v Indii de Londýna.
Pecič Penič Ivkovičův Bělehrad Francie Paříž Tonga Indie Čína Londýn
5 article
Proražení tunelu simplonského- Z Bemu, 24. února. (»Berl. Tagblatt.«) Pror- žení tunelu simplonského (viz článek o tom v ranním listu) stalo se hladce a beze vší ne- hody. S nadšeným jásotem uvítali dělníci, kteří po celou noc pracovali, mohutný proud vody, který s ohlušujícím rachotem přesně v 7 hodin 20 minut ráno vyrazil a tříštil se o železná vrata a mohutné zdivo, jež pořízeno ke zlomení prvního nárazu vodní vlny. Do Iselly, kde s toužebností velikými zástupy zpráva o tom očekávána, došla první zvěsť v 8 hodin 10 minut a uvítána byla bouřlivým jásotem. Na všech domech vyvěšeny prapory, zejména na budo- vách, zařízených pro technické kanceláře firmou Brand, Brandan a spolek. Po radostné zvěsti vyzvá- něno zvony a stříleno z děl. Ze severní strany tu- nelu došla pak o 10 hod. dopolední zpráva, že voda rapidně klesá. V kantonu Lausanne nařízeno dáti slavnostní salvu 101 ran. Ve Walissu a Ženevě ná- sledkem mylných zpráv, již odpoledne před tím do- šlých, oslaven vlastně předvečer proražení tunelu. Z Berlína, 25. únorä. (C.-B.) Ranní dnešní listy oznamují z Bernu: Když inženýři pronikli k místu průlomu tunelu simplonského, dva z nich, Italové velikým horkem a parami z vřelé vody omdleli inženýr Aressy pak zemřel, raněn mrtvicí.
Bem Berl Italos Aressy Isella Lausanne Ženeva Berlín Bern Brand Brandan
6 article
Z Washingtonu, 25. února. (C.-B.) „Reute- rova kancelář“ oznamuje: Americký vyslanecv Santo Domingo, Dawson, telegrafuje státnímu departementu, že byl učiněn pokus, za- vražditi presidenta Moralesa, ale že se pokus nezdařil. President byl útočně na- paden několika muži, z nichž pět bylo zatčeno. Ostatní unikli. Podrobnosti scházejí. Soudí se však, že byl útok dílem revolučního hnutí, jež má za účel zmařiti chystanou dohodu se Spoje- nými státy, dle níž celní správa pod dozor Stpo- jených států postavena býti má. Ze Santisna de Chile, 25. února. (C. -B.) Zpráva „Reuterovy kanceláře“, že Peru ohlá- silo protest proti ustanovením smlouvy uzavvřené mezi republikou čilskou a bolivijskou, pokud se týkají území Taeny a Ariky, způtsobila zde velké rozhořčení. Republika čilská je více než kdy dříve odhodlána, že oněch sporných provincií nikdy nevydá.
Dawson Moralesa Washington Reut Santo Domingo Santisna jít Chile Tait Arica Reuterův kancelář
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Od jistého rakouského státníka« uve řejňuje Grafova »Information« dosti pozoru- hodné názory o »česko-německém vyrrovnání« Nejmenovaný státník dovozuje, že stíát, ačkoli z výsledků vyrovnání pro sebe bezprostředně ničeho nevyžaduje, přece jenom má pro sebe co se týče předmětu jeho požadavky povahy záporné. Ježto prý v dnešní době poo rozrušen národnostními boji zapotřebí má především klid- ného vnitřního ozdravění a stojí na bodu obratu dějinného, pravděpodobné rekonstrukce státo- právních základů, vyžadující nejvyššího napjet sil vnitřní souvislosti, nemůže dopustiti, aby případné výsledky vyrovnacího paktu přivodily podstatnější změny státního orga- nismu. Mimo to úspěch česko-německého vy- rovnání byl by jen pouhou etapou na cestě k ře- šení národnostní otázky mnohojazyčného vnitra státního. Proto nemůže se takové řešení národ- nostního sporu v Čechách svými zvláštními ná- zory odchýliti od zásad celkově státního řešení mnohojazyčné národnostní otázky. Zdravý orga- nismus státního celku konečně nemůže nikdyn
Grafův Information Čechy
8 article
to přistoupiti, aby na poli národnostního kul- turního snažení, na němž vedle nacionálních sleduje také své vlastní účely, byl výsledky vy-- rovnacími vázán přinášeti oběti je- dnostranným politicko-nacionál- ním zvláštním cílům ke škodě ostatních národů. Sestavení a ohraničení národních požadavků nemůže prý dle těchto zásad svěřeno býti beze všeho ná- rodům, jimž schází k tomu vzájemná důvěra a nutná bezvýhradnost, i bude prý tudíž vyhra- ženo opětně prostředkující a vedoucí činnosti státní vlády, kteráž při tomto úkolu omezí ne- bezpečný spor o zásady výběrem předmětů vy- rovnání,jschopných vzájemné kompensace. Potud nejmenovaný státník páně Grafův, který asi sotva náleží k oficiální družině státníků kolem Gautsche seskupených, neboť pokud se týče »rekonstrukce státoprávních základů« říše, jest naprosto odmí- tavé velmi energicky znějící stanovisko Gau- tschovo dobře známo. Jinak nelze s vyloženými
Grafův Gautsch Gao
9 article
názory než souhlasiti, neboť podstatnější z mě- nou organismu státního rozumíme mezi jiným jakékoliv nové národně-politické útvary uvnitř království českého, ať se nazývají již uzavřeným národnostním územím anebo kraj- skými obvody, jazykově omezenými, stejně ja ko nelze pod jednostrannými politicko-nacionálními účely, ohrožujícími prospěch druhých národů, rozuměti nic jiného, leč speciální německý po- žadavek národních kurií a kuriátního veta. Jinak nelze ani z tohoto úryvku »státníkova« neviděti jak zavitou jest otázka domněle možného vyrov- nání mezi národnostmi v Čechách a jaká asi může býti výslednice složek, k nimž přistupují zájmy tak komplikované a tak úporně proti- chůdné. Skeptický názor, jaký chovají po- dle vídeňských zpráv čeští zástupci v morav- ských smiřovačkách na jich pravděpodobný úspěch, je asi nejdoporučitelnějším názorem také pokud se týče českého vyrovnání, jež má být zdejší kopií moravského!
Čechy
10 article
— Také poměr důstojnictva k českému ob- čanstvu v Čes. Budějovicích měl býti v debatě o branecké předloze důkladně objasněn. V tomto městě totiž, ze dvou třetin českém, musí býti všichni aktivní důstojníci členy německého „Geselligkeitsvereinu“, jenž jest střediskem ně- mecké intelligence, ale členy besedy, která re- presentuje českou dvoutřetinovou většínu oby- vatelstva, býti nesmí. A tento potupný pro českou většinu obyvatelstva poměr trvá již ně- kolik let, během kteréžto doby vystřídali se v Č. Budějovicích již tři generálové. Tak respektuje vrohní vojenská správa národní city českého ná- roda v době, kdy jedině českým poslancům má co děkovati za povolení rekrutů.
Čes . Budějovice Č . Budějovice
11 article
— Rodinné zprávy. Slečna Arnoštka V e. selá, dcera pana Julia Veselého, ředitele Pražsvé úvěrní banky, slaviti bude manželský sňatek s panen Josefem Kavanem, inženýrem, dnes o půl 5. hod. odpol. v chrámu Františkánském v Praze. — Úmrtí. Včera o 2. hodině odpolední zemřela zde ve svém bytě, v Křemencové ulici č. 16, po delší nemoci paní Kateřina Lukesová, choť majitele operní školy a proslulého mistra zpěvu pana J. L. Lukesa, ve věku 70 let. Zesnulá paní, jež byla dcerou někdejšího majitele pivovaru „u Raismonů“ p. Kučerý, byla v pražské společností obecně známa a ctěna jakožto dáma vynikajících vlastností ducha i srdce, a zpráva o jejím úmrtí vzbudí všude zajisté opravdový smutek. Pohřek koná se v neděli o 1. hod. odpolední z ústřední kaple olšanského hřbitova do rodinné hrobky — Návštěva cizinců v Praze v lednu 1905. Jak nám spolek ku povznesení návštěvy cizinců v Praze sděluje, naštívilo Prahu v měsíci lednu 1905 celkem 6130 (loni 5901) cizinců a sice: 3722 z Čech, 1599 z ostatních v říšské radě zastoupených království zemí, 99 z Uher, 594 z Německa, 46 z Francie, 5z Italie, 17 z Anglie, 21 z Ruska, 19 ze Srbska, Bul- harska a Rumunska, 19 z ostatních států evrop- ských, 35 ze Severní Ameriky a 4 z jiných mimo- evropských zemí.
Veselý Kavan Lukesová Lukesa Kučerý Praha Olšanský Čechy Uhry Německo Francie Anglie Rusko Srbsko Rumunsko severní Amerika svůj úvěrní banka Italia
12 article
— O postavení Slovinců v Uhrách promluví p. V. Zalar na debatním večírku akad. odboru N. J. S. který se koná 27. února, v pondělí, v místnostech odboru Spálená ul. 26, II. poschodí, o 1/28. hodině. Zajímavé a časové théma přivábí jistě hojnost studentů i hostí. — Slovanský klub v Praze. Do Prahy zavítal právě horlivý vlastenec chorvatský šl. Štěplán Mi- letič, bývalý intendant zábřebského divadla a nově zvolený starosta svazu »Sokolů« chorvatských. Přibyl do Prahy k seznání českých poměrů sokolských. Dnešního dne navštíví večer Sokolovnu pražskou. — Z odministrace potravní daniě v Praze. Dozorčí komise učinila objednávky pro mužstvo potravní daně. Dodávka látek zadána p. Čeňku Bašteckému a zásob- nímu společenstvu krejčí v Praze, továrníkům p. Leop. Brdlíkovi v Žírovnici a p. Frant. Záveskému v Hum- polci. Zhotovení stejnokrojů zadáno mistrům pp. Josefu Skálovi, Šebest. Doubkovi, Tom. Novákovi. Bedř. Šti- plovi, Fr. Pýchovi, Em. Losovi, Josefu Ryskovi, Fr. Benešovi, M. Fišerovi, Janu Kůželovi, Frant. Bursíkovi, Ant. Jeřábkovi, Václ. Kloboučníkovi, Váci. Baráškovi, Frant. Špačkovi, Fr Krištofovi, Fr. Špitálskému, Fr. Lukeovi, Jos. Groovi, Bedř. Hrochovi, Fr. Nádení- čkovi a Em. Daňhelkovi. Při zadávání těchto prací;
Slovinec V Zalar Přibyl Baštecký Brdlík František Záveský Skála Šebest Tom Novák Pýcha em Los Rysek Beneš M Fišer Kůžel Bursík Antonín Jeřábek Václ Kloboučník Vác Barášek Krištof Špitálský Lukeův Jos Hroch Nádení Daňhelka Uhry Praha Žírovnice Huma Francie zábřebský divadlo Sokol