2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. října 1904.
5
article
roztrhl se u příbytku gen. Stesselja, jenž na to
se přestěhoval dále do města.
Dokud tyto zprávy nebudou potvrzeny, bu-
deme je považovati ze bursovní manevr, majíc
za účel dělati náladu pro japonskou půjčku.
I požár Port Arturu patří mezi možnosti a může
vzniknouti i bez zásluhy Japonců. Ale naprot
tak velíkému požáru a vystrkování bílých pra-
poreů tam, kde jsou soustředěni tací junáci, jak
Arturci, je dobyti dvou opevnění příli
malým činem, zvláště když je známo, že Ja-
ponci opevnění pod Port Arturem jen proto jed
noho dne dobývají, aby je druhého dne zase
pustili Rusům.
Naproti tomu je zjištěno, že do Port Arturu
dovážejí už také anglické firmy v Čifu zásoby
spíže a zbraní, čehož by chytří Angličané ne-
činili, kdyby nebyli pevně přesvědčeni, že Por
Artur nevztyčí bílého praporu, zvláště ne nyní.
když tam dodána zpráva o armádním rozkaze
Kuropatkina. Číňané dováželi dosud do Port Ar-
turu zásoby na džonkách, Angličané na velkých
parnících, z nichž jeden měl nákladu 7000 tun.
To je svědectví nejen, že Angličané se zprone.
věřují svým japonským spojencům a ve vítězstv
jejich už nevěří, nýbrž také, že blokáda Por
Arturu je slabá a mezerovitá.
Stesselja
Artur
Japonec
Rus
Angličan
Číňan
Port Ara
Arturec
6
article
Počátek Kuropatkinova nástupu.
Z Mukdenu telegrafoval zpravodaj „Rusií
dne 10. t. m.:
Konečně nám dovolili telegrafovati slov
„nástup“. Již dne 5. října nastala tato dávno
žádaná chvíle, tento historický přelom celé kam-
paně. Dnes po modlitbě za vítězství naše ar-
máda přešla k nástupu. Byl to okamžik velikého
významu. Dosud jsme se jen bránili, nyní bu-
deme napadati. Ovšem, vše bylo chováno
přísném tajemství, všichni mlčeli a chvějíce se
očekávali výsledku. Počátek byl zdařilý pro nás.
Japonci ztratili svou nejdůležitější posici na vý-
chodě od Beňapuzy, kdež je klíč k cestě do
Benzichu a ku přepravě přes Tajcíhe, a tím od-
halili našim úderům svůj pravý bok. Ráno při-
šly zprávy, že Japonci jsou zatlačení a odstou-
pili po celém frontu. Avšak — dodává zpravo-
daj — netřeba se oddávati illusím. To jsou te-
prve prvé úspěchy předvoje, váž-
nější události teprve přijou. Radujte
se teprve, až vám pošlu telegram o vítězstvíz
Ljaojanu. Naše úkoly nejsou snadné, ale v ka-
ždém případě události budou se nyní rozvíjet
rychle; nastaly dni rozhodnutí.
Ke charakteristice Kuropatkina.
Kuropatkinův
Japonec
Mukden
Benzich
7
article
Jeden z ruských dopisovatelů píše: Gen
Kuropatkin je muž neobyčejně srdečný. Každý
dobrý důstojník stará se o své podčiněné, ně-
kteří dělají to ze zásady, znajíce, že je to nevy-
hnutelno, ale péče gen. Kuropatkina o voják
s mladšího důstojníka vyplývá přímo z hlubiny
srdce. Když na pochodě přijíždí k vojákům,
ptává se jich, zdaž jedli a co, najedli-li se, jak
jim chutnalo, zdali si odpočinuli, vyspali, a to
takovým tonem a s takovým výrazem očí, že
každý voják cítí, že ty otázky vycházejí ze
srdce, proniknuty jsou upřímnou láskou k této
masse. Druhou vlastností Kuropatkina jest jeho
neobyčejná vytrvalosť v práci, jakou se mu ni-
kdo nevyrovná. On v pravém slova smyslu nedo-
přává si ani minuty pokoje, ano i v té půl ho-
dině, co ráno trvá jeho procházka, hlava jeho
úsilovně pracuje o rozřešení té neb oné otázky.
Těžký kříž dostal se Kuropatkinovi údělem. Ni-
kdy Rusko neválčilo za tak nepřízmvých pro
sebo podmínek, jako nyní, a třeba mnoho síly
vůle, mnoho talentu, aby se ctí vyšel z barikád
překážek, kterými je se všech stran obklopen,
ale gen. Kuropatkin z nich vyjde. V armádě
není člověka, který by do opravdy pochyboval
o tom, všichni v něj věří a s nim i v brzké vítěz-
ství. Kéž jen tam doma, ve vlasti, veřejné mí-
nění zůstane na výši a beze všeho kritikářství,
bez laciných sarkasmů a vtipů, kéž všichni Ru-
sové trpělivě a důstojně vyčkávají konc. udá-
lostíl
Kuropatkin
Rusko
8
article
Telegran-
Veliká bitva v Mandžursku.
Z Tokia, 13. října. (Reuter.) Maršálel
Oyama sděluje ze dne 9. t. m.: Naše pravé
křídlo poslalo k sesílení posádky v Ciasao oddíe
vojska. Od 7. t. m. byli jsme napadáni v Sien-
čuanu a okolí. Levé křídlo bojovalo dále s úmy-
slem ujati se offensivy. Kuroki sděluje ze dne
10. t. m.: Spojení s oddily našeho vojska
v Bensiku jest obnoveno. Náš oddil byl jedenáce
hodin v boji s nepřátelskou přesilou, ale uhájii
svého postavení. Silný nepřátelský oddíl přiby
v pravo od Talinu. Dnes v noci nepřítel po
koušel se o útok na naše postavení, ale byl
odražen. Obdrželi jsme posily v Hulinčce. Dne
9. t. m. odpol. Rusové soustředili své vojsko
před Pinčanhuem a Tajugem.
Maršálet Oyama
Rus
Telegran
Mandžursko
Tokio
Siena
Talin
Reuter
9
article
Z Tokia, 13. října. (C.-B.) Z delších zpráv
maršálka Oyamy o bojích dne 10. a 11. října
uvádí se úřadní tento přehled: Dvě postaven
u Bensiku, jichž Rusové dobyli (jedno nočním
útokem), byla 10. října opět dobyta. Prudký
boj zuřil až do noci na celé čáře našeho pra-
vého křídla, proti němuž Rusové postavíli as
80 děl a alespoň 6 divisí. Náš střed a levé
křídlo bojovaly 11. října rovněž až do noci, př
čemž naše levé křídlo ohrozilo zadní voj nepřá-
telského pravého křídla. Rusové napadli od
7. října Siunčan, 25 mil severozápadně od Sai
maci, byli však dne 10. října nočním útokem
zapuzeni.
Z Tokia, 13. října. (Reutor.) Dle úřadní
depeše z bojiště zde otištěně, byl ruský oddí
posunutý přes řeku Taice až 50 km. východně
od Ljaojanu Japonci, jak se zdá, zaskočen. Ge
nerál Oku sděluje, že 10. t. m. nepřítel překro
čil Taice, táhna severním směrem do Velni
pina a opevnil se mezi Čiata a Bensikem. Vý
chodně od Bensika na pravém břehu řeky
Taice připojila se k němu brigáda pěchoty
1500 mužů jízdy s osmi děly. Směrem k Tje-
linu měli Rusové umístěnou brigádu. Zdá se,
že jejich zadní voj opírá se o veliké síly.
Bensika
Rus
Sai
Ljaojan Japonec
Taika
Čiata
Bensik
Tokio
Oyama
Taika
tje
Siunčan
km
10
article
Od armády, jenž tvoří střed, se sděluje,
že nepřítel zaujímal ráno dne 9. října linii od
Čenhuantinu k Počiapu a Luitau. Odpoledne
postoupila kolona přicházející z Liaotunkanu.
jejíž přední voj dostihl Ulicie, podél železnice
k jihu. Druhé oddělení ruské pěchoty složené
ze 3 praporů postoupilo rovněž z Liaotun-
kanu, takže nepřátelská fronta posunuje se podé
železnice v dělce 8 km. Zadní voj nepřítele nen
viděti. Další nepřátelský oddil zaujal postavení
v horách východně od Gančimisao. Dne 9. října
o 2. hod. odpol. vtáhjy 2 ruskés pluky do Hlor
ního Linhoču. Pluk jízdy obsadil Dolní Lin-
hoču. Všechny 3 pluky postupovaly pak k Čan-
taku. Nepřátelská vojska postupující proti Ja-
poncům skládala se ze 4 divisí celkem.
Z Tokia, 13. října. (Reuter.) Maršálel
Ojama telegrafoval včera, že operace mají pří
znivý průběh.
Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Dopisovatel
Reuterovy kanceláře u armády generála Oku
oznamuje bez data přes Fuzan 11. t. m.:
V noci zmocnili se Japonci pahorku obsazeného
Rusy. Na pravém křídle a ve středu ustoupíli
Rusové na tři míle. Japonská pěchota postoupila
v poledne na 1000 yardů proti ruským posicím
a odrazila prudký protiútok a skoro zničila
útočníky, již opětovali svůj útok třikrát.
Čan
Ojama
Japonec
Rus
Čenhuantin
Liaotun
Dolní Lin
Tokio
Londýn
Reuter
Reuterův
km
11
article
Umlčeti ruskou dělostřelbu, na
niž se prudce pálilo, nebylo možn
během celého dne.
Z Tokia, 12. října. (C.-B.) Zprávy z bo-
jiště sahají až do úterka večer. Dle nich zuřil
boj na rozsáhlé frontě severně od Jantaje až
k jihu přes železnici a jižně až k Benziku.
V úterý bojovalo se na obou stra-
nách beze všeho výsledku. Japonšt
velitelé chtěli pokračovati v boji také v noc
a následující den.
Z japonského pravého křídla ozna
movali v úterý večer: Ruská dělostřelba zahá-
jila v úterý o 10. hod. dopolední prudkou
palbu na naše vojsko u Benzika. Nepřítel pře-
šel potom k útoku s plukem z pravého křídla
a pěti prapory ze středního svého postavení.
Boj neustává. Nepřátelská dělostřelba pálí na
naše postavení mezi Dalinem a Benzikem. Jiný
dělostřelecký boj vede se v okolí Tumentsulinu
Náš oddíl, poslaný na levý břeh řeky Tajci
zahnav nepřitele, vrátil se na pravý břeh. Pravé
křídlo našeho levého oddělení, jež operuje s le-
vým křídlem naší prostřední armády, pokoušelo
se o útok na Rusy u Samčasu, avšak až do
večera v úterý se mu záměr ten nezdařil,
avšak pokrok ve frontě středního
a levého postavení jest velm
uspokojivý.
Dalin
Benzik
Rus
Tokio
Tumentsulin
Tajec
12
article
Od prostřední armády došla zpráva, dle
níž jen pravé křídlo ve spolku s levým křídlem
pravého oddělení obořilo se na Yějaezu, kdežto
levé křídlo podniklo útok na Vahusjutum
a Sarukvajšišan. Výsledek doposud oznámen
nebyl.
Z levé japonské armády oznamují,že
pokrok operace je poměrně příznivý.
Z Tokia, 13. října, o 1. hod. pol. (C. B.)
Neúřadní a dosud nepotvrzené zprávy tvrdí, že
Rusové ustupují na celé frontě-
Ruský oddíl, jenž bojoval s pravým křídlem ja-
ponským u Benziku, byl — jak se zdá — ob.
klíčen a ztratil 8 děl.
Z Tokia, 13. října, o 4. hod. odpol. (C. -B.)
Generál Oku ukořistil ještě 25 děl, takže se
jich dostalo do rukou Japonců celkem 30. Po-
slední zprávy svědčí o dalších japon-
ských úspěších.
Z Tokia, 13. října. (Reuter.) Ve včerejší
odpolední zprávě maršál Ojama zmiňuje s
s uspokojením o průběhu operací. V boji
mezi řekami Tajcí a Chunem dosáhly s třed
pravá japonská armáda podstatných výho,
kdežto levá armáda doposud zou-
fale bojuje, aby obkličila pravé
křídlo Rusů.
Rus
Japonec
Ojama
Tokio
Reuter
13
article
Další Ojamova depeše oznamuje: Naše
střední armáda ukořistila v boji 11. t. m.o
půlnoci 2 polní děla a 8 kar střeliva. G. m.
Murey byl raněn a jeden plukovník zabit.
Z Petrohradu, 13. října. (C.-B.) [Úřadní.)
G.-l. Sacharov telegrafoval 11. t. m. hlavnímu
štábu: Dle zpráv ze dne 11. a 12. října mand-
žurská armáda sesilila postavení den před tím
8 km. jižně od řeky Šache obsazená. Dne
10. října ke 3. hod. odpolední nepřítel ujal s
offensivy asi s 1 divisí pěchoty a několika bat-
teriemi mezi mandarinskou silnicí a osadou
Tumirezy. Puškovou střelbou našich předních
stráží zastavil se a udržoval až do večera
střelbu z děl. O 11. hodině Japonci přešli
k offensivě po obou stranách železnice a se-
verně od jantajských dolů. Celý den vedl se
krutý boj. Většina posta vení obsaze-
ných nepřítelem v průsmyku chu-
alinském východně odjantajských
dolů dostala se do naší moci,
avšak hlavní místo nepřátelského
postavení na lesnatém pahorku
do 5. hod. odpolední dobyto ještě
nebylo.
Naše vojsko udrželo 11. října
svá vysunutá postavení na celé
offensivni frontě japonské, až n
některá místa, z nichž oddíly mu-
sily se povolati na hlavní posta-
v ení.
Z Mukdenu, 12. října v 5 hodin odpol.
(»Birž. Věd.«) Boj trval celý den. Ob
armády bojujl, zvláště na východ-
ní frontě, s velkou rozhořčenosti.
Ojamův
Murea
Sacharov
Japonec
Petrohrad
Mukden
km
14
article
Mandžurské obyvatelstvo a vy-
socí čínští úřadníci chovají se k Ru-
sům ještě více přátelsky než dosud, předvída-
jíce brzké úspěchy Rusů, neboť znaj
události na bojišti.
Z Petrohradu, 13. října. (C.-B.) Zpráv
officiální. Telegram generála Kuropatkina
caru z dneška praví: V noci na 12. října
a celého následujícího dne musila mandžurská
armáda sněsti tuhé boje. Japonci soustředilí
značné síly proti našemu středu a našemu pra
vému křídlu.
Nám běželo především o to, předvoj na-
šeho hlavního postavení udržeti. Na pravém
křídle udržel přední voj své posta-
vení a teprve za soumraku stáhl se
na můj rozkaz zpět k hlavnímu po-
stavení. Také předvoj středu bylo
2. hod. odpol. nucen ustospiti k hlavní
meci.
Dle zpráv mně podaných a dle vlastního
seznání veden byl boj velmi rozhořčeně. Od-
razili jsme četné útoky nepřítelea
njali jsme se opětně offensivy. Zvláštní
statečnost projevil tomským plukem utvořený
předvoj. Za noci vojsko naše dobylo
v boji na bodáky nazpět vesnice,
ztracené předešlého dne.
Na levéma křídle rozvinul se rovněž
krvavý boj o jednu soutěsku. Naši vojác
vyšplhali se na skály skorem ne-
dostupné a bllžili se krok za kro
kem stále více k nepříteli. O vý-
sledku boje toho nebyla sem podána ještě žádná
zpráva. Vojsko utrpělo značné ztráty
Vojsko téhož křídla bylo dnes
zapleteno v jiný boj, četnými ztrá-
tami provázený, Dal jsem rozkaz,
aby zejtra se všemi silami pokra-
čovalo se v obraně posíc námi
držených.
Rus
Kuropatkin
Japonec
Petrohrad
15
article
Zápas o Port Artur.
Z Londýna, 13. října. (C.-B.) »Daily
Telegraphu« sděluje se z Čífu ze včerejška
Granát, jenž dopadl blíže bytu gene-
rála Stesselja, donutil jej přeložiti
svěj byt blíž k městu. Úmrtnost dětí v Port
Arturu je veliká. Rusové propustili 11 Japonců,
jež zajali s nákladem, určeným pro Dalný, ne
pokládají je za bojovníky. Po každém nezda-
řeném útoku Japonců na Port Artur sloužíse
zde bohoslužby na poděkovanou.
Ze Šanchaje, 13. října. (Reuter.) Zamý
šlený výpad ruského loďstva z vnitřního přístavu
portarturského dne 1. října byl zmařen střelbou
japonských batterií, ovládajících východní přístav
Řadová loď »Retvizan« byla velice poškozena.
Japonci používali hojně třaskavin ve formě
pytlíků, jež jsou opatřeny doutnákem biekfor
dovým. Tento se zapáli a pumy ty vrhají se
pak jako ruční granáty, Posádka naše používá
těchto prostředků úspěšně. Neunavný hrdina
náš, generál Kondratenko, vynalezá neustále
nové prostředky, aby nepřítele citelně poškodil.
Vojsko jeví i na dále hrdinné smýšlení. Ra-
nění vracejí se s nadšením do řad.
Port
Artur
Granát
Rus
Japonec
Kondratenko
Londýn
Port Artur
Reuter
Daily Telegraph
16
article
Stesselj o Port Arturu.
Z Petrohradu, 13. října. (C.-B.) Úřadn
zpráva. Tolegramy gen. Stesselja caru ozna-
mují: Když byli Japonci rozmnožili počet svých
děl, proti severní frontě obrácených, počali se
v noci na 1. t. m. bližiti k severovýchodní části
pevnosti. Postup jejich byl ale zaražen
oddílem podplukovníka Gondurma.
Na to zamířili útoky své na krajním pra-
vém křídle s hory siaokašonské proti Signálové
hoře, ležící bezprostředně při moři a obsadili
ji, když byli střelce naše zapudili. Dne 1. října
ráno jalo se ale pevnostní dělostřelectvo naše
páliti na vrch ten a tři setniny, jež byly
zároveň vyslány k útoku na Japonce,
zahnaly je a zmocnily se hory.
Dne 7. t. m. postavili Japonci k střelbě n
vnitřní pevnost nové batterie, z nichž jedna
sestává z 11.palcových hmoždířů. Bombar-
dování jest den za dnem prudší.
Dnes (datum této depeše Stesseljovy ale
»Korr. kanc.« neuvádí. Pozn. red.) obdržel ne-
přítel několik praporů posil.
Dostavila se zima. Nálada vojska jest vý
tečná. Všichni od velitele až do posledního vo-
jáka dychtí bojovati proti nepříteli.
Americké úsudky o Kuropatkinově
offensivě.
Artur
Japonec
Stesseljův
Kuropatkinův
Petrohrad
17
article
Z Londýna, 13. října. »Morning Post« se
dovídá z Washingtonu, že americký gene-
rální štáb je celý rozdiven nad tím, čeho míní
Kuropatkin svým postupem dosíci. Má
pevně za to, že neobdržel-li velikých posil, jde
bezpečně prý vstříc nové porážce. Ve státním
departementu se usuzuje, že nevedly ho k tomu
kroku důvody vojenské, nýbrž politické a ty, že
mu byly z Petrohradu diktovány.
Na japonském vyslanectví jsou nad krokem
Kuropatkinovým zcela spokojeni. Diplomaté ja-
ponští aspoň praví: »Národ náš byl věru roz
mrzen nad ustavičným pronásledováním Rusů.
Nikdo vroucněji si nepřál nežli my, aby konečně
se jednou na ústupu obrátili. Máme plnou dů-
věru ve vítěznou moc naší armády. Krok Kuro-
patkinův byl tuze předčasným, neboť jeho doba
ještě nenadešla. Teprve pak, až měl by vždy
dva muže na jednoho našeho, měl se dáti na
postup, nikoliv však dokud poměr ten je
opáčným . ..
Prine Radzivill u Kuropatkina.
Z Petrohradu, 13. října. Ve hlavním stanu
Kuropatkinově nachází se nyní též prine Rad-
zivill, jehož poselství o situaci v Port Arturu
mělo vliv na Kuropatkinův armádní rozkaz.
Kombinovaný obkličovací manév
Japonců se nedaří.
Z Paříže, 13. října. Jak známo, měly
armády generála Kurokiho a Nodzu za úkol
provésti obklíčení jeden levého a druhý pravého
křídla ruské armády. Maršál Ojama, který na-
chází se dosud v Jentaji, dal rozkaz, aby od
záměru toho bylo upuštěno a obě armády aby
se stáhly k průsmykům, kde hodlají se Japonei
hájiti.
Kuropatkinův
Rus
Kura
Japonec
Kuroki
Ojama
Londýn
Washington
Petrohrad
Prine Radzivill
Paříž
Morning Post
Kuropatkina
18
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(II. zasedání schůze 12.)
V Brně, 13. října 1904.
(Zvl. tel. »Národních Listů«.)
Liberální Němci podali dnes prostřednictvím
dra. Fuxa pilný návrh na zavedení pří-
mých a tajných voleb v kurii venkov-
ských obcl. Podali návrh tento za podezřelých
okolností, kdy již v dopolední pořadě stálého výbor
pro volební opravu, jež konala se před plenární schůz
sněmovní, byl tento princip přijat. Učinili tak v pa-
trné snaze, zalíbiti se sociálním demokratům, ktel
ostatně se i s touto koncessí liberálů na včerejší spo-
lečné poradě — spokojili.
Pilnost návrhu byla přijata jednomyslně
a sněm v rychlém spádu projednal zbytek jednacího
pořadu ze schůze minulé a celý pořádek schůze této
Němec
Fuxa
Brno
19
article
Zemský hejtman hr. Vetter zahajuje schůz
o 11 hodině dopol.
Mezi došlými spisy nalézají se: Pilný návrh posl
Svozila a soudr. stran podpory na odpomožení
nouze pro okresy konický, litovelský, novoměstský
mohelnický, zábřežský, jevíčský a třebovský. Pilnost
návrhu přiznána a návrh sám odkázán byl nouzovému
výboru.
Návrhy podali poslanci: Hulka a soudr. stran
vydání zákona discipl. pro učitele; dr. Stojan
soudr. stran zřízení fondu na podporování malo-
živnostníků a rolníků ve stáří; dále stran podporování
obliratorních pokladen nemocenských pro mistry ob-
nosem 10.000 K ze zemských prostředků.
Interpellace podali posl.: Svozil a soudr. k
místodržiteli jako presidentu zem. finančního ředi-
telství stran národnostních poměrů při berním úřadě
v Litovli; dr. Přikryl a soudr. k zem. hejtmanu
stran opravy zemského zákona zdravotnického.
Podaně návrhy přikazují se příslušným odborům
Návrh dra. Přikryla na zřízení lékařů-před-
nostů s IX. třídou hodnostní přikázán po návrhu dra.
Fuxa a za souhlasu navrhovatele odboru finaněnímu
Pilný návrh nouzový posl. Svozilaa
soudr. přikázán odboru linančnímu.
Vetter
Svozil
Hulek
doktor
soudr
Přikryl
Litovel
20
article
Místodržitel hr. Zierotin odpovídá na dola
posl. Kobzíka stran provedení nutných opatřeník
ochraně rolnického stavu a majetku jiho-
moravského rolnictva na řece Moravě a Dyji proti
záplavám a na dotaz posl. Zöllnera stran vymožení
výdatných slev dopravních pro dopravu
pícnin.
V prvém případě vyličuje stav regulace Moravy
o níž bude sněmu ještě v tomto zasedání podán návrt
a prohlašuje, že není ve příčině regulace Dyje, zvláště
dolejšího jejího toku zabezpečeno nezbytné spolu-
působení Dol. Rakous. Pokud druhého dotazu se týče
praví, že žádaná sleva pro nouzový obvod na Mo-
ravě byla již poskytnuta a v dalším předložil do-
tyčný dolaz k ministerstvu orby
Posl. dr. Fux. d'Elverta dr. šl. Oberleith-
ner podávají pilný návrhí, aby zemský voleb-
nířád změněna opravenbyl v ten smysl,
aby ve venkovských obcích byly volby
přímé a tajné. V ohledu formálním navrhují, by
návrh odkázán byl stálému výboru pro volební
opravu.
Posl. dr. Fux v odůvodnění svého návrhu praví
že on e jeho strana uznávají nutnost změny volebního
řádu a zvláště nemoderního ustanovení o hlasování
nepřímém a ústním.
Posl. dr. Hruban prohlašuje, že jeho strana
bude hlasovati pro pilnost návrhu i pro jeho meritum
Posl. dr. Šílený praví: Jsme pro každé roz-
šíření volebního práva, tedy pro každou opravu, která
k rozšíření tohoto práva směřuje. Ale pokládám z
svoji povinnost připomenouti zde, že měli jsme dnes
v odboru pro volební opravu poradu, kde jednáno bylo
o principech, na nichž má oprava zemského voleb-
ního řádu býti zbudována. A mezi principy jsou již
přímé volby ve venkovské kurii zařa-
děny. Strana lidová chce pro veškeré občanstv
stejné volební právo, přeje si rezšíření
jeho co největší a proto podala ústy posl. dra.
Zierotin
Zöllner
Posl
doktor
Fux
Elvert
šl
Hruban
Morava
Dyje
Rakousy
Oberleith
21
article
Stránského návrh na zavedení všeobe-
ného práva hlasovacího do sněmu. (Tak
jestl
Prohlašuji, ženení a nebudenikdy naším
úmyslem, spokojiti se s opravou pouze
částečnou, kterou má na mysli tento návrh ...
Posl. dr. Perek volá: Reklamní!
Posl. dr. Šílený: .., že však přes to, že zna-
mená aspoň krok ku předu, Budeme hla so-
vati pro jeho pilnost. (Výborně!)
Posl. dr. Žáček vylýká levici, že ona to byla,
která od počátku tohoto sněmování stavěla se proti
všem opravným návrhům, které pocházely od českých
poslanců a měly za účel rozšíření volebního práva.
Všechny návrhy, které v této periodě podány byly
levicí, byly zhoršením trvajících řádů,
dalším a novým bezprévím na české
menšině tohoto sněmu. V tomto okamžiku
podaný návrh poslance dra. Fuxa zdá se mi býti po-
někud podezřelým. Ne snad, že bych s ním ne-
souhlasil, ale zvláště proto, že mám dojem, že napřed
musily nastati jisté události, kterých jsem se obával.
a že teprve tento návrh byl podán. Lituji, že možno
bylo, vzbuditi zdání, jako by výjevy mimo-
sněmovní mohly míti vliv na jednáni
v této sněmovně. Ale zjevy tyto jsou mementem
aby sněmovna pracovala na důkladné a rychlé změně
zemského volebního řádu. (Souhlas poslanců i na
zalerii)
Zemský hejtman hr. Vetter napomíná galeri
ke klidu.
Posl. Pokorný vílá návrh tento, jímž sňíato
bylo s lidu venkovského ponížení, ale nevěří na-
prosto v poctivost úmyslů levice. Pro
hlašuje jako rolník, že jiná léta byl by se spokojil
pouze s touto opravou zemského volebního řádu, nyní
však že trvá na rozšíření volebního práva
na všechny široké vrstvy obyvatelstv
venkovského. Ježto však podaný návrh jest aspoň
částí z opravných snah, bude hlasovati pro jeho píl-
nost. (Souhlas.)
Po polemice posl. dra. F uxa a posl. dra. Ž áč ka
přikročuje se k hlasování.
Stránský
Posl
doktor
Perek
Žáček
Fuxa
Vetter
22
article
Pilnost návrhu se jednomyslně při-
jímá.
Přísedící zemského výboru posl. hr. Belcred
odpovídá na dolaz poslance Ševčíka a soudr. a pro
hlašuje, že následkem toho, že přípravy k osnově zá-
kona o závazných společenstvech zemědělských u ze-
mědělské rady ještě nejsou skoncovány, bude zem
výboru sotva možno, předložiti sněmu dotyčnou před-
lohu ještě v tomto zasedání.
Posl. Fux zodpověděl interpellaci posl. Zofíla
a soudr. v záležitosti hosp. účtování humanitních
ústavů. Stoupání potřeb nastalo hlavně pokrokem the-
rapie, která klade větší váhu na dietelické ošetřování.
Ředitelé nemocnic vypracují ostatně novou normu
stravovací. Humanitní ráz nemocnic musí býti vždy
v první řadě chráněn.
Sněmovna přikročuje potom k jednacímu po-
řadu
Vyřízeny rozpočty zemských hospodářských,
vinařských, ovocnických a hospodyňských škol na
r. 1905, povoleno jednotlivým obcím, vybírati zvláštní
dávky a poplatky pro hrazení obecních potřeb,
načež přišlo na řadu odůvodnění návrhu
posl. Pospíšila, Němce a soudr. na vy-
dání zákona o organisaci kontribučen
ských fondů a záložen.
Posl. Pospíšil v delší řeči na základě stati-
stického materiálu odůvodnil návrh, který byi
přijat a přikázán odboru kontribučenskému.
Za zpravodajství posl. Kulpa schváleny byly
rozpočty fondu ústavu pro choromyslné ve Štern-
berku na rok 1905 (vydání 592.705 korun, úhrada
608.597 korun, přebytek 15.892 korun)., fondu ústavu
pro choromyslné v Brně (vydání 398.909 korun.
úhrada 385.869 korun, schodek 13040 korun), fondu
proz. ústavu pro choromyslné v Jihlavě (vydání
149.100 korun, úhrada 168.261 korun, přebytek
19.161 korun) a mor. slezského fondu porodnice
v Brně (vydání 217.819 korun, úhrada 165.743 kor.
schodek 43.265 korun).
Ševčík
Posl
Fux
Pospíšil
Němec
Štern
Jihlava
Brno
ústav pro choromyslný v Brno
23
article
Posl. Svozil praví, že v porodnici postaráno
jest o matky městské, o venkovské nikoli. Přeje si.
aby báby byly jmenovány jako obvodní lékaři, žádá
by volné provozování babictví bylo zakázáno. Po-
dává návrh, aby zem. výbor dal vyšetřiti poměry
babictví na venkově a podal o tom pravdu.
Návrh přij at.
Následují volby do odboru nouzového
Zvoleni do něho poslanci: Felzmann, Frankl, Huber
Kancnýř, Kelbl, Kopp. Němec, Pospíši
Jan, Schneider, Seidel Ant, Seydel Karel, Sýkora,
Skéne, Spiegel, Zoli. Odbor nouzový se ustavil
takto: předsedou zvolen posl. šl. Skéne, prvním
místepředsedou posl. Kancnýř, druhým posl.
Zoftl, zapisovateli Sýkora a Felzmann.
Schůze o 2 hod. 5 min, skončena. Příští bude
zejtra o půl 12. hod.
Klub lidových poslanců zemských konal svou
VI. schůzi dne 11. t. m. v 8 hodin večer v místno-
stech besedních za předsednictví posl. Vycho dila
Nemocný předseda dr. Stránský se omluvil.
Jednáno o krvavých událostech ze dne 10. t. m.a
usneseno, aby posl. Novák podal v té příčině pilný
návrh a aby se tím jednání brněnské policie ne-
úprosné kritice v plném sněmu podrobilo. Pro de-
batu ustanovení řečníci. — Dr. Perek podal zprávu
o jednání komise parlamentní a vyrovnavacího vý
boru. Po debatě učiněna pak potřebná taktická
usnesení.
Stálý výbor pro volební opravu konal dnes
schůzi od půl 10. do půl 12. hod. dopol., na které
jednáno bylo o zásadě přímých a tajný ch
voleb v kurii venkovských obeí. Zásada
tato byla přijata. Odpoledne sešel se k pokračování
v poradě o zásadách celé volební opravy a jest
pravděpodobno, že jednání své zkoncuje.
Posl
Svozil
Felzmann
Frankl
Huber
Kancnýř
Kelbl
Kopp
Němec
Schneider
Seidel
Seydel
Karel
Sýkora
Skéne
Spiegel
Zoli
doktor
Stránský
Novák
Perek
Zvolen
Pospíš Jan
24
article
Z Vídně, 13. října. (C.-B.
Na slezském sněmu rokovalo se o od-
povědi zemského presidenta hr. Thuna
v záležitosti slovanských parallelek. Galerie byla
bojně obsazena.
Posl. Kudlich pravil, že vláda nemá ponětío
důležitosti této věci. Thunova odpověď byla jalová,
farisejská. Jedná se o věc politickou. Ministerský
předseda žádá vždy, aby se Němci a Slované do-
hodli. Mohl by věděti, kam s tím dojde. S tak ne-
bezpečnými odpůrci není shody. Materiál parallelek
je prosáklý jedem českého státního práva. Vyčíti
zemskému presidentovi, že nereferoval do Vídně di
pravdy, nezpytoval pravé mínění lidu a neradil v
čas k obratu. K purkmistrovi zachoval se při udála-
stech ze dne 16. srpna beztaktně. (Zemský hejtma
volá řečníka pro tento výrok k pořádku.) Troufá, b
sněm dá důstojnou odpověď na vládní prohlášení.
Posl. dr. Ott vyčítal, že způsobují sváry n
východním Slezsku, kde bylo dosud klidno a upínl
vládě právo ke zřízení parallelek.
Thun
Posl
Kudlich
Thunův
Němec
Slovan
doktor
Ott
Vídeň
východní Slezsko
25
article
Posl. dr. Rochowanski troufá, že jeho slon
proniknou na rozhodujícím místě. Jsou prý ohlasem
přesvědčení tisíců a žádná vláda jim nemůže dioub
vzdorovati. Má-li se zachovati v zemi pořádek, mus
se také poslouchati jejího hlasu. Parallelky povednn
dle jeho náhledu ku poslovanění ústavů a tím bod
trpěti veškeré školství v zemi. Vládní odkaz na shodu
je posměšný a svědčí, že vláda v samotné věci ni-
čeho neučiní. Vládní opatření uráží sněm asdoku
nepodá jiného, že bude hledět zjednati mír, nebude
pokoj.
Posl. Michejda jménem slovanských poslanel
prohlásil, že nezúčastní se debaty o parallelkác
protože považují tuto záležitost za kulturní a z-
sažení do debaty mohlo by se považovati za upu-
štění od dosavadního jich názoru. Tím doufají ph.
praviti nevášnivé posouzení věci. Po několik
věcných opravách řečník poukazoval na nadšení
mezi Slovany z toho, že také jim se stalo jednou
po právu.
Posl. Bukowski dovozoval, že vládní opafření
je stanicí na cestě zřízení samostatných národních
skupin a následkem národní politiky vládní. V pa-
rallelkách nebude se pěstovati rakouský duch. Němc
nenacházejíce u vlády opory, musí se sjednotit, aby
odvrátili hrozivé rány osudu.
Posl
doktor
Rochowanský
Michejda
Slovan
Bukowský
26
article
Posl. dr. Menger ubezpečoval, že bude hlaso-
vati pro návrh, jimž zamezí se nebezpečí, aby
učitelské ústavy nestaly se hnízdem národniho
zápasu.
Posl. Tůrk tvrdil, že loyalita Němců je povzn-
šena nade vši pochybnost. Hnutí v lidu je spon-
tanní. Měla se prý vyžádati rada spolehlivých zi-
stupců německých. Německý lid bude dělat obstruk
proti parallelkám. Rád by věděl, zda také němeět
lidé spolupůsobili v této otázce. Německý lid ne-
uvykne si nikdy na parallelky.
Posl. Hampl tvrdí oproti posl. Michejdovi,t
Němci jsou prý k násilnostem nuceni. Nad stá
kladou národ. (Bravo !)
Baron Zdeněk Sedlnický obrací se proti vý-
zvě předchozího řečníka k násilnostem a prohlašuje
události z 18. srpna za hanbu pro celou
zemi.
Poslanec Kudlich praví, že události ty byl
zrovna tak málo hanbou, jako resoluce.
Bukowski opravuje některé poznáuky Türkov
o Demelovi. Příjat na to Bayerův návrh na konee
debaty.
Zemský president hr. Thun praví, že nemůže
čeliti celé přednesené lálce svými názory, což uvádi
výslovně, aby vyvarovalo se zdání, že se před všemi
důvody ukloní, neb že se všem umíněným »nele
vzpečuje.
Posl
doktor
Menger
Němec
Hampl
Michejda
Zdeněk
Kudlich
Bukowský
Demel
Bayerův
Thun
27
article
Vyvrací tvrzení Mengrovo v § 4. vyrovnacího
statutu. Kompelence sněmu, povznésti hlasu svéh
v této věci, nebyla nikdy vládou popírána, což do-
kazuje zodpovězení interpellace K politování svému
musí se dotknouti i otázek osobních. Měl s purkmi-
strem drem. Rochowanským jen jednu neshodu al
byla vyrovnána, takže Rochowanski sám odcházeje
řekl, že jest s vysvětlením úplně uspo-
kojen, Nepravdou jest tvrzéní, že seděl 18. srpa
před vládní budovou a že tam s jinými pány pi
kávu; neopravil jí, poněvadž nemyslil, že by jí někdo
Poslanec Pohl dokazuje číselně; že je s ku-
tečně potřeba slovanských mčitelů;
přivolávání cizích učitelů, až posud nutné, pokládá
nezdravým. Vláda prý ale nastoupila k náprav
cestu pro Němce nejškodlivější. Parallelky musí prí
vésti k slovanským školám v Těšíně a Opavě
ústavy musí se státi slovanskými, tak že Něm
zastrčení budou ve stav paralielek. Spěch ve vě
dokazuje její politický ráz. Spontanní prohlššen
vlády ve sněmu s ohledem na projevy bylo by pre
kázalo větší vážnost vlády před sněmem.
Rochowanský
Pohl
Němec
Těšín
Opava
28
article
Vyzvání k sjednocení jest vlády rozvážná
nedůstojno. Mělo se vyhovětí jen tomu, čeho ste
tečnou potřebu mohou Slované prokázati. Pr
samostatným ústavům v obcích neněmeckých Němu
nic by neměli. Kdyby nebyli Slované s tím spoko-
jeni, dokázali by, že vidí v parallelkách jen agitačn
prostředek.
Řečník podává pilný návrh, v němž praví, z
Němci vidí v zřízení paralielek i na dále nejvělš
nebezpečí, že německé učitelské ústavy budou Něm-
cům odcizeny, nevzpírají se prý ale zajisté peč
vlády o vzdělání slovanských učitelův, pokud ně-
mecká država se tím nechrožuje.
Za to ale nesprostí se nikdy obavy, že zřízení
parallelek zmíněných znamená pro ony německ
ústavy největší nebezpečí. Obavy ty plynou prý z
zkušenosti, že poměry ukázaly se silnějšími nežlí
nejlepší úmysly a nejzávažnější ujištění. Němei
slezští prý tudíž příštímu vývojí parallelek nehledí
s důvěrou vstříc, nýbrž očekávají od vlády,že
k upokojení myslí vážně a co nejrychleji bude hle-
dati jinou cestu, aby vládou pociťované potřebě p
vzdělání slovanských učitelů odpomohla.
Při tom předpokládají určitě, že zvláště při volbě
místa budou německé zájmy zcela a dokonale ochrá-
něny. Návrhu přiznána pilnost.
Posl. Hrubý vyslovil se proti okamžitému o-
hlasování, anoť odporuje jednacímu řádu. Návrh byl
pak ale jmenovitým hlasováním 22 hlasy protib
příjat. Tim schůze ukončena. Příští zejtra.
věřil.
Slovan
Němec
Posl
Německo
29
article
V haličském sněmě posl. dr. Olesnický
odůvodňoval svůj návrh na svolání ankety ke sbl-
rání materiálu potřebného k opravě obecného zá-
konníka občanského. Dovozoval, že zamý-
šlená reforma je velmi důležita a proto musí s
důkladně rozvážiti. Zemský výbor má právo svolati
v té věci anketu za účastenství zástupců všech tříi
společnosti.
Návrh byl přikázán právnímu výboru.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Pan Jaworský zase na obzoru ...
Z Vídně, 13. řijna. Štyrskohradeckému
»Tagblattu« sdělují z Vídně: Na konferenci po-
ských poslanců, svolané posl. Jaworským ke dni
15. t. m., bude dán podnět k tomu, aby pol
ský klub pokračoval ve sprostřed-
kovací akci mezi Čechy a Némei
v minulém zasedání říšské rady
zahájené a pokusil se získati pro tuto ak
velkostatkáře a konservativce. Z těchto stra
má býti dosazen sprostředkovací vý
bor, který by stanovil svěj program ještě přel
sestoupením říšské rady, aby hned na počátk
nové kampaně mohla býti akce úspěšně veden
List dodává, že v německém táboře hledí
sledkům polské akce vstřic s největší skepsl.
K poměrům v Uhrách.
Z Pešti, 13. října. (Zvl. telegr. »N. Le)
»Pol. Corr.« sděluje: Min. předseda Tisz
není nijak překvapen usnesením opposice,k
nevstoupí do výboru pro revisi jednacího řáds,
neboť musil počítati s pravděpodobností, že op
posice bude návrhy vlády potírati obstrukd.
Nepřítomnost opposice ve výboru může nanej-
výše porady výborové urychliti, kdežto obstrukea
v plenu povede k brzkému, avšak rozhodlnému
boji, což prý spíše příznivě, nežli opačně dlužn
posuzovati.
Afféra Dautrichova.
R. Z Paříže, 13. října. V líčení pro
čtyřem důstojníkům jest obesláno, jak již sdlě
leno, velké množství svědků. Mezi nimi tá
býv. ministr války Galliffet, býv. chef s
nerálního štábu Dela nne, policejní komis
doktor
Olesnický
Jaworský
Pol
Corr
Tisza
Affér Dautrichův
Vídeň
Čechy
Uhry
Pešť
Paříž
Tagblatt