2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. října 1904.
5
article
odůvodní, jest zajisté také odhodlán čeliti i spo-
jené opposici a svůj úmysl, který na jaře n
čas odložil, provésti nyní stůj co stůj, aby zkrá-
cením rozprav o rozpočtu a rekrutech nabyl ve
sněmovně potřebného času ku projednání veli
kých předloh hospodářských. Od příštího pon-
dělka možno tedy z uherské sněmovny čekat
opět bouřlivější zprávy.
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Zemřel generál pěchoty A. V. Komarov.
Dne 10. t. m. zemřel ruský generál pěchoty
Alexandr Visarionovič Komarov. Nar. se 24.
srpna 1830, kadetní školu vystudoval r. 1849.
r. 1855 odbyl kurs akademie generálního štábu
načež až do r. 1883 sloužil na Kavkaze, kde byl
náčelníkem štábu Dagestanské oblasti, vojen-
ským náčelníkem jižního Dagestanu, náčelníkem
vojensko-národní správy Kavkazu (1880 ž
1883). R. 1883 byl jmenován náčelníkem Za-
kaspijské oblasti a velitelem tamních vojsk, kte-
roužto hodnosť zaujímal do r. 1890. Téhož roku
byl povýšen na generála pěchoty a r. 1896 jme-
nován členem Alexandrovského komitétu pro
raněné vojíny. Kromě vojenské a administrativné
činnosti Aloxandr Visarionovič zabýval se ještě
paleontologií, archeologii, otnografii a numis-
matikou.
V rodině Komarových vždycky žily vojen
ské tradice. Je Alexandr Visarionovič zdědil,
ony přešly také na syna jeho, jenž mešké na bo-
jišti, kde se zúčastnil ťurenčenské bitvy jakožto
pobočník gen. Zasuliče. V bitvě té byli pod ním
ubiti dva koně. Jedna z dcer jeho provdána je
za vojenského inženýra V. V. Sacharova, jenž
stavěl přístavy a doky v Dálném a Port Arturu
a pod Port Arturem zakládal miny a fugasy.
V historii Ruska Alexandr Visarionovič ve-
psal své jméno tím, že jeho pečí připojeny r.
1884 k Rusku oasy mervská, tedženská, jola-
tanská, serachská a pendinská, měřící dohro-
mady 196.327 čtv. verst. Obsazení těchto zemi
mělo vážný politický význam, neboť hranice
ruská přimknuta tím na jihu ke hranici provin-
cie heratské a na východě k afganskému Turke-
stanu.
A V Komarov
Visarionovič Komarov
Aloxandr
Komarový
Visarionovič
V V Sacharov
Artur
Port
Nara
Kavkaz
jižní Dagestan
Rusko
vojenskýnárodní správa Kavkaz
7
article
Anglii zdálo se vhodným vzbudit otázku
o provedení faktické hranice, za kterýmž účelem
bylo usneseno poslati s obou stran rezhraničo-
vaci komise, jež měly se sjeti v Serachsu.
V říjnu 1884 anglická komise s vojenským prů-
vodem bengalských hulánů přibyla do heratské
provincie, předseda pak její, generál Lamsdan
přibyl s družinou do Mešehedu, maje v úmyslu
do příjezdu ruské komise fakticky zachvátiti co
možná nejvíce neutralného území.
Náčelník Zakaspijské oblasti, gen. A. V.
Komarov, jemuž bylo předepsáno vyhýbati se
každé vojenské srážce, nemohl však zůstaviti
bez povšimnutí, jak si vedou Angličané, a ne-
učiniti opatření k záboru skoro celé, Ruskr žá-
doucí hranice. Tehdy vyšlo carské nařízení, aby
nejvyšším bodem ruských zemí na Murgabu byl
most při soutoku řek Kušku a Murgabu. Afgan-
ská vláda, ve všem poslušná Anglie, vyslala do
stepi vojsko, aby zaujalo posunuté body, ale
hlavní z nich byly už obsazeny Rusy. Mfganei
sebrali značné vojsko a položili je na pravém
břehu řeky Kušku. Hnutí afganské učinilo nepří-
znivý pro Rusko dojem na Turkmeny mervské
oasy, jedva připojené k Rusku. Aby posunut
body ruské byly udrženy a vliv afganský paraly-
sován, v polovině února r. 1885 byly poslány
dva voje, jeden z praporu střelců, 2 děl a solně
kozáků do starého Serachsu, a druhý z 2 pra-
porů, 4 horských děl, 3 sotní kozáků a 2 sotn
turkmenské jízdné domobrany, poslán dolinou
řeky Murgabu k pevnému obsazení zmíněného
mostu na soutoku Murgabu a Kušku. Napřed
byla vyslána soteň turkmenské domobrany, jež
se položila blízko mostu, majíe na očích afgan-
ské ležení.
Lamsdan
A V Komarov
Angličan
Rus
Turkmen
Anglie
Murgab
Kuška
Rusko
8
article
V prvých dnech měsíce března murgabský
voj přišel ke Kušku a obsadil posici na 3 versty
od tábora afganského. Náčelník afganského voje.
poslušný rad anglických důstojníků, vída ne-
četnosť ruského voje (1500 m.), začal budovat
opevnění na obsazeném Rusy levěm břehu řeky
Kušku ve tvář ruskému voji a začal hroziti. T
přinutilo gen. A. V. Komarova, že rázně žádal
aby se všecka afganská vojska odklidila na pravý
břeh řeky Kušku. Žádosti nebylo vyhověno, na-
čež gen. Komarov dne 18. března 1885 užil
branné moci. Strhla se bitva na Kušku a Afganei
byli poraženi na hlavu, ačkoli jich bylo mnohem
více, než Rusů. Co z Afganců nepobito, dalo se
na útěk, a s Afganci běželi o překot i členové
anglické komise a angličtí důstojníci, kteří byl
vlastními vůdci Afganců.
Vitězství na Kušku upevnilo ruskou moe
v Zakaspijské oblasti. Hranice ruská v značné
délce splynula s afganskou, a následovně
s anglickou.
Rus
A V Komarov
Komarov
Afganei
Afghánec
Kuška
9
article
Skvělé vítězství Komarova zmállo Angli
čany, kteří viděli, že věc má také ohromný vý-
znam mravný. Vliv jejich utrpěl tím velikou po-
rážku.
Celá Rus byla nadšena vítězstvím Koma
rova, se všech stran mu blahopřáli a jej pozdra-
vovali. Skutek Komarova byl samovolný, nebot
neměl k němu rozkazu z Petrohradu; ale moudrý
ear Alexandr III. dal mu sehváleni, vyznamenav
Komarova šavlí, posetou brilanty. Tím byly
zhaceny plány Angličanů, kteří po parážce n
Kušku chtěli dosáhnouti svého pomoci diplo-
macie.
Od té doby Rusko řadilo A. V. Komarova
mezi největší své hrdiny a jméno jeho stalo
se slavným po všem národě.
Pruská vláda proti Čechům a Polákům.
Ve známé školní afféře berlínské chtěj
Poláci berlínští, jichž těloevičné spolky neslý.
chaným zasáhnutím vlády do pravomoci obce
berlinské bez přístřeší se ocitly, svolali na příšu
týden velkou schůzi protestní. Usneseno vn
požádati magistrát, aby také polským občanům,
jakožto stejně oprávněným poplatníkům poskyt
ochranu svoji proti nejnovějélm opatřením vlády
Komarov
Angl
Alexandr
Angličan
A V Komarov
Čecho
Polák
Rus
Petrohrad
Kuška
Rusko
10
article
Sevillské nepokoje.
Včera udály se ve španělském městě Se-
ville veliké nepokoje. Jak již sděleno, byl
souboji s četnickým důstojníkem Poradesem
zabit poslanec markýz Piekman. Tragická smrt
tato ozářila jej v očích lidu gloriolou tím více
pak, když původcem smrti jeho byl členem
sboru tak nenáviděného, jakým jest četnictvo
Nevole měsla neobracela se ale toliko proti to
muto, nýbrž rozpontala se také proti arcibi
skupu, jenž měl nešťastný nápad, že prostřed
nictvím kaplana zakazoval pohřbiti na hřbitově
katolickém mrtvolu muže, kterýž byl se zá
častnil souboje, církví zakázaného. Veliké zá-
stupy lidu vynutily si na to vstup na hřbitov
i pohřbení ubitého v rodinné hrobce. Leč v noci
vnikl kaplan, provázen klerikálními úřadníky,
do rodinné hrobky Pickmanových a dal mrtvolu
markýzovu přeněsti na hřbitov bezvěrců. Jitření
v lidu sevillském ovšem bylo tím zvýšeno jen
ještě více. Ve sněmovně španělské na dotaz
podaný prohlásil — jak jsme již v odpoledníku
zevrubněji sdělili — ministerský předseda Maura
že dotyčně orgány úřadní budou potrestány.
ukáže-li se, že neučinily náležitých opatření n
zamezení nepokojů. Prohlášení to vzbudilov
sněmovně značné vzrušení.
V Praze, 13. října.
Piekman
Nevole
Maur
Praha
11
article
Nový projekt na stavbu obecního
domu u Prašné brány.
Nový projekt na stavbu obecního
domu u Prašné brány.
Hospodářský relerát obce pražské vydal právě
zprávu o novém projektu na slavbu obecního domu
representačního u Prašné brány a o zprávě té ro-
kováno bylo ve včerejší společné schůzi technické
a finanční komise. Poněvadž záležilost lato vzbuzuje
značný zájem a pozornost veškerého obyvatelstva
pražského, uvádíme ze zprávy některé podrobnosti
Jak povědomo, usnesl se sbor obecních staršíeh
král. hlav. města Prahy dne 5. ledna 1903, aby o
Živnostenské banky koupen byl pozemek u Prašno
brány ve výměře 1135 čtver, sáhů za cenu 1800 korun
za sáh a aby na tomto pozemku nákladem obce praž-
ské byl postaven obecní dům s místnostmi potřeb-
nými pro Měšťanskou besodu a českou společenskou
representaci. Rada městská zmocněna byla ku pří-
pravným krokům, zejmena ku připravení projektu
veřejnou konkurencí a předložení projektu sbor
obecních starších ke schválení. Na ceny konkursu
povolen obnos 15.000 korun.
Usnesení ohledně obecního domu stalo se n
základě skizz, předložených p. stav. radou Polivkou
Dle skizz byly navrženy v souterainu nové budovy
skladiště a sklepní restaurace, v přízemí restaurace
lepšího druhu a na všech stranách krámy, první po
schodí mělo obsahovati místnosti represenlační a b
sední, velké sály a řadu jiných mísinosh, v druhém
a třetím patře projektovaly se místnosti nájemní
Uprostřed staveniště navržena rozsáhlá dvorana.
Náklad stavební odhadnut byl:
budova
. . . 2,100.000
zasklená dvorana a podzemní restaurace 123.750 K
Praha
obecní dom
12
article
celkem . . . 2,223.750k
s připočtením nákladu za pozemek . .
2.218. 000 k
vypočten celkový náklad na obecní dům
na . . . . . . . . . . . . 4,441.750
Hrubý příjem odhadnut byl na 196.000 K. N
základě tohoto výpočtu, že dopláceli bude obec praž
ská prvních 12 let ročně 45.948 K 94 h, po dal-
ších 60 let ročně 76.492 K 28 b a po 72 létech
jevil by se přebytek ročně 115.252 K 52 h.
O koupi bloku B. uzavřena byla se Živnosten-
skou bankou smlouva ze dne 29. ledna 1903. Kupní
cena obnáší 2,043.257 K 94. K ceně té připočten
4% interkalární úrok do 31. prosince 1902 a ná-
hradou kolků a správních nákladů obnosem 171.142
K 6 h, obnáší tedy ke dni 1. ledna 1905 vypočtený
dlužní kapitál 2,214.400 K, z něhož platit bude obe
pražská od 1. ledna 1905 4% úrok. Na zaplacen
úroku a kapitálu bude platit obec pražská dvakrát
ročně po 47.002 K 55 h, dále 14% příspěvek správn
a kolek kvitanční.
13
article
Živnostenská banka přispěla obci pražské ob-
nosem 75.000 K, jakožto 3% diferenci kursovní z na-
bídnutého úvěru na provedení stavby, dále nahradila
příspěvek správní do konce roku 1904 v obnosu
5754 K 59 h, na koupi krámků č. 1—11 u Prašné
brány (jež stály 420.000 K) přispěla obnosem 168.00
kor. a na koupi krámků 12—13 (za 24.000 K) přispěla
obnosem 9600 K. Pohledávku Živnoslenské bankyv
sumě 2,214.000 K se všemi právy převzala od banky
t6 Zemská banka království českého. Připočte-li s
ke kupní ceně pozemku ještě poplatek z převodu vlast-
nictví v obnosu 81.857 K 60 h, jest cena pozemku
ke dni 1. ledna 1905 celkem 2,290.257 K 60 h
po odečtení příspěvků Živnostenské banky jeví se
efektivní dluh obce pražské obnosem 2,127.024 K
54 hal.
Další oddíl zprávy týká se opatření projektu. Do
31. března 1903 došlo celkem 20 projektů, z nichž
žádný porota neuznala za provedilelný. Usnesena
proto užší soutěž, ale ani ta neměla výsledku. Proto
svěřeno provedení projeklu pp. arch. Balšánkovia
slav. radovi Polívkovi za spolupůsobení zvláštního
dozorstva. Projekt byl předložen 22. ledna 1904 a 18.
května 1904 předložili rozpočty a plány. Dle pro-
jektu toho rozpočten stavební náklad ne 3,400.000K
náklad na osvětlení . . . . . . . . 200.000K
ostatní vnitřní zařízení . . . . . . 200.000K
na projekt a umělecké vedení stavby . .
Živnoslenský
Polívka
živnostenský banka
14
article
100.000K
3.900.000
celkem . ..
Kdyby celý tento náklad měl býti uhražen vý-
půjěkou, platilo by se ročně 165,750 K a s připočtením
ceny pozemku a nákladu slavebního stálo by opatření
domu i s pozemkem 6,098.789 K 60 h a roční platba
251.066 K.
Poněvadž projekt byl velmi nákladný, usnesla se
rada městská, aby rozpočet byl zredukován. Proto ne-
zbylo jiného, než aby původní projekt byl pře-
pracován, resp. aby vypracován byl projekt nový
jehož vůdčí myšlénkou bylo by rozšířiti pokud možno
to, co je výnosné a obmeziti pokud možno to, co je
nákladně neb těžko pronajímatelné.
Ve smyslu této direktivy vypracovali projektant
nové skizzy obecního domu. Tento nový projekt od-
chyluje se od dřívějšího tím, že se vynechá vá
1. hlavní velký sál v prvém patře, 2. foyer, 3. dvorana
a mezzanin, 4. velká šatna pod dvoranou a 5. l-
dová restaurace a vinárna v souterainu.
Zmenšuje se dále vestibul a hlavní schodiště
levého přízemí využitkuje se ve všech frontách na
krámy. Dvůr zařizuje se jako zasklenná místnost
s galeriemi, která se dá připojiti buď jaku prodejní
skladiště k velkým krámům na Příkop obráceným
aneb jako lidová restaurace, aneb jako sál pro vý-
stavy. Restaurace a kavárna, jež dle původního pro-
jektu projektovány byly v přízemí, umístěny nyní
v mezzaninu a sice restaurace v křídle pravém
kavárna v levěm. První patro obsahuje v hlavní oe
budovy vítací, salon, k němuž se po obou stranách
připojují dva sály, měřící dohromady 550 m', z nichž
pravý směrem k Josefskému náměstí opatřen jest je-
vištěm. Společenské místnosti klubu v I. patře zů-
staly beze změny. Rovněž II. a III. patro nedoznalo
podstatných změn. Novou touto úpravou projektu
sníží se výška budovy v přední části na 20 m., ná-
sledkem čehož poměr budovy ku Prašně bráně utvár
josefský náměstí
obecní dom
15
article
se přiznivěji než dříve. Stavební nákla d roz
počten obnosem 2,509.990 K a s připočtením nákladu
na vnitřní zařízení, plány, přechod ku Prašné bráně
v obnosu 426.000K, celkem 2,935.990 K, čili okrouhl
3 mill. korun. Připočte-li se cena pozemku 2,193.789
korun, jeví se celkový náklad obnosem 5,290.000 .
Hrubý výnos rozpočten obnosem 294.000 K
po odečtení udržování atd. celkem 226.100 K nájem-
ného podléhalo by zdanění. V prvých 12 létech (kde
je osvobození připlácela by obec na získání budovy
2550 K, v dalších 60 létech ročně 45.302 K a po
72 létech měla by obec čistý výnos 167.514 K.
V poradě komise technické a dozorstva bylo p-
ukázáno k tomu, že projekt vyhovuje nyní in-
tencím sboru obecních starších a to jak po stránce
technické tak i finanění, ano po stránce finanční
jest ještě příznivější. Následkem toho usnesla se ko
míse technická jednomyslně, aby projekt doporučer
byl měslské radě a sboru obecních starších ke schvá
letní a povolení potřebného nákladu do výše 3 mill
korun, jenž by se uhradil výpůjčkou u Pražské měst-
ské spořitelny.
O projektu vyslovila se včera komise technick
společně s komisí finanční. Komisi předsedal sta-
rosta p. dr. Srb a přítomni byli pp. oba náměstkov
dr. Groš a stav. Seifert, inž Neubert, cís. r. Jah
m. r. Kasalický, Portík, dr. Růžička, Jirousek, J. No
vák, Maděra, st. r. Pasovský, Brož, dr. Fríč a Ně
meček.
Rozprava trvala přes dvě hodiny a po její ukcn
čení bylo 10 hlasy proti třem usneseno, aby pro-
ickt popsaný byl doporučen městské radě a sboru
obecních starších ke schválení. Vzhledem k vylíče
nému postupu očekává se, že obě tyto korporac
schválí nový projekt obceního domu u Prašné brány
Srb
doktor
Groš
Seifert
Růžička
Jirousek
Maděra
Brož
Fríč
Jah m . r . kasalický
Portík
Ing Neubert
obcení dom
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub mladší generace národní strany
svohodomyslné zdařilou a důstojnou manifestací,
pořádanou v menší dvoraně Měšťanské besedy
pražské, slibně zahájil veřejnou činnost svou,
inangurovanou známým provoláním, vyšlým
z jarní valné hromady. Již účasť hostí i mladší
intelligence samotna byla důkazem, že snaha za-
kladatelův klubu v kruzích české veřejnosti padla
na půdu úrodnou a že nalezla žádoucího ohlasu,
jehož zajisté během další činnosti dozná měrou
čím dále, tím více stupňovanou. Z hostí, již do
včerejší schůze klubu zavítali, uvádíme pp. po-
slance: Blahovce, Houru, dra. Kraj-
nika, Papouška, dra. Víškovského
a dra. Zimmera, obeení starší pp. Maděru
a Práška a m. j. Omluvné přípisy zaslal
předseda klubu národní strany svobodomyslné
pan dr. Pacák a pan Holub z Plzně, jakož
i předseda nově ustaveného klubu, p. dr. Ulri ch.
jemuž následkem vážného ochuravění nebylo lze
se dostaviti. V zastoupení jeho zahájil schůz
předseda organisačního odboru pan Kysela.
Ve vřelém proslovu svém dovodil, že zdárný vý-
sledek snah klubu závisí nejen na dobré vůl
výboru a odhorů, nýbrž i od toho, jak se k čin-
nosti jejich postaví český lid sám. Nyní omezuje
se politická činnost velké části mladší intelligence
pouze na kritiku veškeré práce veřejně, leč
k opravdové práci, ať již nepolitické či odborně,
za žádnou cenu se nezná. Připoulati ku práe
národní fadu nových pracovalků musí býti tedy
předním úkolem klubu mladší generace. Pozoru-
hodným bodem pořadu byla obšírná přednáška
p. dra. Boh. Baxy, jenž způsobem vysoee
Blahovec
Houra
Papoušek
Zimmer
Maděra
Prášek
doktor
Pacák
Holub
Ulri
Baxa
Plzeň
klub národní strana
17
article
poutavým a i po stránce řečnické znamenitým
pojednal o »vlivu císařského titul
na ústavní rakouské poměry«. Po
přednášce tě, jejíž obsah přineseme příště, ujal
se p. uč. Frydrych slova k dalšímu před-
mětu jednání, toliž »O úkolu a organisaci klubu
mladší generace nár. strany svobodomyslně«,
který akcentovav potřebu, předními politiky če-
skými i všeobecně uznávanou, aby hledáni byli
mezi mladší generací všech vrste
národa českého noví, oddaní, nadšenía
nezištní pracovníci na politickém, veřejném
zápasišti našem, aby ideu svobodomyslnou
vzpružili opět k novému rozmachu, aby svobodo-
myslný program, zbudovaný na širém podkladě
demokratickém, lidovém, novými myšlenkami,
svěžím duchem svých myslí v duchu neustálého
pokroku prohloubili a jemu spořádanou
organisací a pevnou disciplinou k novému vitěz-
stvl dopomohli nad všemi hesly stranni-
ckými a stavovskými — netajil,že
úkol tento spojen snad je s velkými obti-
žemi, leč prohlásil, že klub jde odhodlaně,
rázně do boje za velikým svým eflem.
Chceme dokázati, praví řečník, že v národě našem
není třeba nové strany politické, která by svou
pokrokovostí předčiti chtěla stranu svobodomysl
nou, nýbrž že program národní strany svobodo-
myslné, přizpůsobený duchu času — a to jest
právě naší úlohou — vyhovuje všem zásadám
opravdové pokrokovosti i všem současným po-
třebám celého národa českého. (Výborně !) Vůči
nepřátelům zevnějším chceme dokázati, že
všechna tvrzení nepřátel našich o rozdrobenosti
a slabosti našeho národa jsou pouhými výmysly.
Frydrych
národní strana svoboda
18
article
»Národové neumírají vraždou, ale sebevraždou !e
A náš národ, počlem přece dosti silný, vědomý
svých cílů i své síly, národ, který přes všechny
ústrky vnější, přes všechna staletá protivenství
a pronásledování jak v ně tak uvnitř této říše,
jejiž vznik a existenci udržoval svým potem
svou krví, domohl se k největšímu úžasua
hněvu svých odvěkých nepřátel tak netušené
výše kulturní a hospodářské, že nemůže za-
krněti v nynější politické agonii, nýbrž musí
se domoci také trvalé výše politické. Toe
zajisté úkolem všech Čechů. (Hlučný sou-
hlas.) Avšak úvahy o cestách, kterými tohoto
eíle dosáhnouti lze, vzbudily v nejnovějš
době dosti značný počet stran, jichž
rozdily mnohdy jsou spíše rázu osobního než
věcného (Tak jest!) a ukázati, že všechny tyto
strany nemají včené oprávněnosti, bude jedním
z předních úkolů našich. (Výborně!) Co se po-
stupu organisačních prací týče, podotýká řečník,
že správní výbor řídí se správnou zásadou dělby
práce. Aby i členové mimo výbor stojící práce
zúčastniti se mohli, ustavilo se čtvero oborů:
1. politický a přednáškový, 2. národohospodářský
a sociální, 3, školský, 4. organisační a agitační
Odbory organisační a politicko přednáškový cho-
píly se již čile práce. Sděliv, že pro dobu listo
padovou připravují se schůze s programem
»Účinky bělohorské bitvy«, v době
předvánoční schůze s heslem »Svůj k svému !e
a že po venkově zřídí se místní odbory a sbory
důvěrníků, zve řečník mladší pracovníky —
příslušníky strany svohodomyslné — k hojnému
Čecho
19
article
přistupování do klubu a doufá v dobré výsledky
zahájené práce. (Výborně! Potlesk.) O thematu
tomto rozpředla se živá debata, za níž pan dr
Adámek z Hlinska akcentoval potřebu ne
opouštěti a důsledně prováděti program strany
a v duchu doby zdokonalovati, zvelebovati úro-
veň vzdělání lidu, pečovati o povznešení samo-
správy a uvědomovati lid o politických jeho
právech. Zejmena naléhá řečník na konání samo-
správných besed. Pan dr. Hofťer dovozoval
nulnost, aby otázky národohospodářské pěsto-
vány byly souběžně s politickými, pan dr
Goller přimlouval se za časté a hojné konán
poučných přednášek a pěstění otázek moderních,
což pan doc. dr. Bidlo jmenem výboru sli
buje. Po řečech p. učitele Wimmera, jenž
doporučoval bedlivější péči o výchovu a snahy
mladšího učitelstva, p. insp. Fritze, jenž po
jednal o otázce společného postupu s členy
i ostatních mladších stran v těch či oněch otáz-
kách, a po vývodech p. ob. st. Práška byl
zdařilá schůze vřelým doslovem předsedajícího
p. Kysely skončena.
Adámek
doktor
Hofťer
Goller
docent
Bidlo
Wimmer
Fritz
Prášek
Kysela
Hlinsko
20
article
— O návšlěvě filosofických fakult na nni
versitách rakonských vábec a na české uni
versitě zvláště. Brzy budou uveřejněny zprávy
o zápisu posluchačů universitních pro nový rol
studijní 1904/5 a tu jistě, opět jako v letech
posledních, budou zvláště fakulty filosofické vy
kazovati velká čísla o počtu posluchačů zapsa-
ných. Nebude proto od místa učiniti srovnán
počtů řádných posluchačů filosofiekých fakul
(jen o těchto hodláme statistiku uvěsti) za po-
sledních 20 let. Roku 1884 byl úhrnný počet
řádných posluchačů filosofie na všech fakultách
rakouských dosti malý, totiž jen 796, v Praze
na české fakultě jen 174 poslu-
chačů. V následujících 9 letech něco se
zvětšil a málo se měnil, průmérný počet byl
806. Na české fakultě pražské bylo
roku 1888 posluchačů řádných 195, v dalších
letech se počet zmenšoval a klesl roku 1892
až na 118. Od roku 1893 počíná opět hojnější
návštěva fakult filosofiekých (na české 158).
avšak roční přírostek do roku 1899 byl jen
dosti mírným, od tohoto roku však jeví se stále
rychlejší vzrůst (což se vysvělluje tím, že roku
1898 (na podzim) nabyl platnosti zákon o zvý-
šeném služném a větší potřeba sil učitelských
na školách středních). O tom svěděí čísla ná-
sledující: roku 1899 1852 posluchačů, r. 1900
2125, r. 1901 2561, r. 1902 3092, r. 1903
4154 a r. 1904 4839. Českou fakultu navšté-
vovalo v letech uvedených: 442, 480, 526.
Praha
Český fakulta
21
article
641, 772 a 903 řádných posluchačů. V posled-
ních desíti letech stal se počet posluchačů
více než čtyřnásobným, na české fakultě
skoro 5.7 násobným. Roku 1894 bylo všech
řádných posluchačů filosofie 1027 (na české
fakultě 158), roku 1904 bylo jich 4839 (na
české fakultě 903), jak bylo již uvedeno. Ježto
fakulty filosofické jsou pro ohromnou většinu
posluchačů průpravnou pro učitelství na školách
středních, srovnejme, zdali se také v témž po-
měru zvětšil počet středních škol v oné době
20 nebo 10leté. Ve školním roce 1882/3 bylo
v Rakousku 246 středních škol, gymnasiía
reálek (50 českých), z nichž 168 bylo státních;
roku 1893/4 bylo všech středních škol 258
(55 českých), z nich bylo 190 státních; roku
1903/4 bylo všech středních škol 343 (českých
88), mezi nimi 248 státních. V posled-
ních desíti letech zvětšil se počet
středních škol o 85 (českých o 33), pří
rostek činí tedy asi 33 procent, u českých
asi 60 proc. Jeví se tedy přírostek úhrnného
Rakousko
český fakulta 158
český fakulta 903
22
article
počtu posluchačů skoro 12kráte větším
než poměrné zvětšení počtu středních škol by
bylo vyžadovalo, na české fakulté se jeví pak
asi 9lgkrát větším; to jest zajisté úkazem velmi
povážlivým. Neobyčejně veliký nával na fakutty
filosofické snadno se vysvětlí nedoslatkem uči-
telských sil, od r. 1895 počinajícím, pak též
tím, že vyhlídky do budouena pro posluchače
jiných fakult universitních, též nebyly a nejsou
utěšené. V posledních letech nastal a dosu
trvá zjev — před 12 léty téměř neznámý —
totiž zaměstnání velikého počtu nezkoušených
supplentů na školách středních, zvláště na če
ských. Tak byli v r. 1903/4 zaměstnáni na če-
ských středních školách (v Čechách
i na Moravě) 83 supplenti zkoušení (26 proc.
a 234 nezkoušení supplenti (74 proc.), tedy
bylo nezkoušených skoro třikráte
tolik, co zkoušených. Tyto neblahé poměry byly
způsobeny zvláště rychlým zřizováním ústavo
soukromých a zemských, zvláště na Moravě.
Čechy
Morava
23
article
Náhlá potřeba pro mnoho poboček přilákala
mnoho nezkoušených kandidátů, očekávajícíeh
brzké ustanovení definilivní po odbylé zkoušce,
avšak mnozí z nich z různých příčin složeni
zkoušek odkládali a už nyní máme mnoho ne-
zkoušených supplentů o více letech služby do
pense nečílaných. Zajímavo je též srovnati poče
approbovaných kandidátů učitelství gymnasijního
a reálného s počtem míst učitelských, definitiv-
ních nebo provisorních, klerá byla roku násle-
dujícího obsazena. Vytkneme jen čísla některýeh
roků. Roku 1881/2 byli approbováni 463 kand.
učilelství pro gymnasia a reálky, mezi nimi 66
českých jen pro gymnasia, kdežto počet míst,
obsazených v r. 1883, byl jen 74. Bylo tedy
kandidátů professury více než šestkráte
tolik, co míst obsazených. Nebylo tedy divu, že
před 20 léty mnozí supplenti, zvláště histori-
kové a mathematikové, dlouho (až 10 let nebo
více) na defin. ustanovení čekati musili. V roee
1902/3 approb. bylo 357 kandidátů (českých
105), počet míst letos obsazených byl asi 240.
Již letos tedy mnoho zkoušených kandidátů ne-
dosáhlo definitivních míst. Ony nanejvýše ne-
příznivé poměry, jaké byly před 20 léty (»bída
supplentská«), nastanou tedy co nejspíše. Jest
tedy věru nutno zrazovati abiturientům gymnasi
a reálek, aby se nevěnovali učitelství na střed-
ních školách tak hojně, jako dosud. K. M.
— Kluby občanské. Klub voličů
novoměstských koná dnes v pátek
v dolejších sálech restaurantu Choděrova ve Fer-
dinandově třídě v 8 hodin večer klubovn
členskou schůzi, na jejíž program položen
časový rozhovor »0 nynějším právním
a hospodářském stavu středníh
obchodu«, jejž zahájí náměstek sekretáře
Nového obchodního gremia pan JUDr. Emil
Hoffer. Uvedení hosté budou vítáni.
= Úmrtí. V Praze VII. zemřel včera pan T omá
Beneš, hoslinský v 44. roce věku svého,
Choděrův
JUDr
Hoffer
Beneš
Fery
Praha
24
article
— Porady poslanoů se zástupci dělnických ska
o opravě zemského volebního řádu na Meravě
V Brně, 13. října. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Včera veče
konala se porada německých poslanců se záslunc
dělnických stran. Němci při ni prohlásili, že ba
národnostních kurií a bez veta ve věcech jejic
državy nepřipustí žádnou změnu zemského vojeb-
ního řádu! Poukázali tedy sociální demokraty n
Čechy a vyzvali je nepřímo, aby si na nás souhlas
pro národnostní kurie s vetem vynutili. Sociální de-
mokraté úkol ten odmítli a prohlásili, že na poža
davku všcobecného rovného práva trvají, že pro nej
všemi prostředky budou pracovati a že žádají n
měšťáckých stranách, aby otázka volební opravy vy-
loučena byla z otázek národnostních, do nichž ne-
patří, a řešena samostalně. Na sociálně-demokraí
cké prohlášení znovu Němci odpověděli zaní
tavě. Po půl deváté hodině večerní konala se pak
v Besedním domě porada zástupců dělnických stra
se zástupci všech tří klubů českých zem. poslancl,
která trvala plné tři hodiny. Za soc. demokratickos
stranu dostavili se k ní: posl. Eldersch, dr. Czedh,
posl. Hybeš, tajemník Jura, red. Niesner a rež
Tusar. Za stranu národně-sociální příšli pp. Adamíra,
Knejzlík a red. Slesingr. Klub lidových poslanců za.
stupovali pp. Novák, dr. Perek, dr. Podbrdský a d.
Přikryl, za staročeskou stranu dostavil se dr. Žáček.
za kterikální pak dr. Hruban a dr. Koudela. Porad
předsedal dr. Žáček a účel její objasnil posl. Novák.
Němec
doktor
Czedh
Hybeš
Jura
Niesner
Tusar
Adamíra
Knejzlík
Slesingr
Novák
Perek
podbrdský
Přikryl
Hruban
Koudela
Žáček
Čechy
Merava V Brno
25
article
Došlo na zásadní prohlášení. Jménem sociálních
demokratů prohlásil red. Tusar, že trvají na vše-
obecném rovném právu volebním a že žádají, aby
otázka volební opravy vyřízena byla samostalně, ben
jakékoliv souvislosti s otázkami národnostními. Z
národní socialisty uvedl p. Adamíra, že trvají na vše-
obecném rovném právu hlasovacím a že protestuj
proti tomu, aby oprava volebního řádu slučovala s
s otázkami národnostními. Za stranu lid. prohlásil dr.
Perek, že neochvějně trvá na všeobecném rovném
právu volebním, že k jeho uskutečnění všemožni
bude pracovali a že uznává a přistupuje na to, aby
volební reforma nebyla slučována se spornými zále-
žitostmi národnostními. Za stranu klerikální ohlási
dr. Hruban, že je pro všeobecné právo volební, ai
že v jeho strané jsou dnes dva proudy: jeden pro
všeobecné rovné právo, druhý pak pro všeobecne
právo voličů, dle zájmů seskupených. Dnes prý nelz
říci, který z proudů je silnější, jak strana rozhodne.
Jménem staročeské strany nebylo pe-
dáno žádné prohlášení. Dr. Žáček ve svém
resumé ke konci schůze naznačil, že nechce nit
slibovat, že však ochotně při každé akci půsebii
bude pro dosažitelné rozšíření volebního práva. po
zásadních prohlášeních rozvinula se živá věcn
debata, v níž zejmena poslanci Eldersch a Czech
objasnili své názory o stavu věcí a uvedli,co
vlastně dnes sociálně demokratická strana žádá. Oba
němečtí sociální demokrati uznali, že německý poža-
davek kuriátního veta je nesmyslem, jehož nelne
provésti, poněvadž by znemožnil všechen přirozený
vývoj a že čeští poslanci naň přistoupiti nemohou.
Tusar
Adamíra
Perek
doktor
Hruban
Žáček
Eldersch
Czech
sociálno demokratický strana
26
article
Odporem Němců je řešení otázky opravy zemského
volebního řádu na ten čas znemožněno. Sociální
demokraté prý pohrozili Němcům, že z jajich odporu,
setrvají-li v něm, vyvodí důsledky, totiž, že při všech
volbách podporovati budou Čechy. V dnešním stavu
věcí je prý sociälně-demokratická strana ochotna spo-
kojiti se s tím, co se dosáhnouti dá, co Němci dávají
a co pro ni znamená jisté zlepšení. Zástupci něme
ckých stran prý soc. demokratům slíbili, že podají pilný
návrh na zrušení nepřímých voleb ve venkovských
obcích a na zavedení přímých a tajných. Tento po-
žadavek jsou prý »ochotní« vyloučit z věcí — sná-
rodnostních! Sociální demokraté žádají na česk ých
stranách, aby pro přímé a tajné volení ve venkov-
ských obcích ještě v tomto zasedání se rozhodly
pro změna hlasovaly. Konečně mluvčí sociálně-
demokratické strany vyslovili přání, aby češti po-
slanci na sněmě nepřekáželi vyřízení nového obec-
ního a volebního řádu pro město Brno. Uznali sice,
že nový volební řád je hrocný, že veden jest
jedinou myšlenkou, aby německá država
v městě na léta byla zabezpečena,
avšak pro stranu sociálně-demokratickou
prý přece jen znamená zlepšení, třeban ve
všeobeené kürit nabízí pouze 9 mandátů proli
ostatních tři sborů. Dostanou-li se sociální demoknal
do obecního zastupitelstva, budou prý z toho mii
prospěch i Češi. — O novém volebním řádě brnen
ském referovali poslanci dr. Přikryl a de. Podbrdakj
a ukázali na různá násilnická opatření v něm. Jak
známo, spokojí se sociální demokraté přímým a lay-
ným volením v kurii obcí venkovských a novým
obecním a volebním řádem pro město Brno. Prvnimu
požadavku jich bylo již dnes sněmem vyhověno
druhému vyhověno bude asi později. Stane se tak
ovšem jen zase proto, aby panství zdujší radnice
bylo uloženo a pojištěno.
Němec
Čech
doktor
Přikryl
Čechy
Brno
demokratický strana
27
article
— Sbor obooních starších král. hl. města Prahy
svolán je k mimořádné schůzi na pondělí dne 17.
října o 4. hod. odp. Na programu je odvolání z me-
klamací proti listinám voličským; návrh na systemi-
sování místa skutečného učitele neb učitelky jazyka
francouzského a německého na vyšší dívčí škole
jiné návrhy.
— K 50. narozenifiám zasloužilého spisovatal
Ionáta Hencanun, jenž právě těchto dnů vydal 1. seši
svých Sebraných spisů, vymodeloval a autoru těchto
věnoval sochař K. Opatrný velikou přes melr vysokou
vásu, na níž kol do kola zobrazeno četně typických
figurek z prací Herrmanna vyňatých. Smělá tato a z-
roveň pěkně provedená komposice budí všeobecnou
pozornost a svědčí o značném talentu mladého tohol
snaživého uměle. Vystavena jest ve výkladní skříni
knihkupectví F. Topiče v Praze, Ferdinandova tř. č.9.
— Ustavující schůze lékařské komory pro král
české konala se včera v poledne u míslodržitelsti.
Ionát Hencanun
Herrmann
Praha
Ferdinandov třída
lékařský komora pro král
28
article
Presidentem komory jednohlasně byl zvolen prol.
dr. Petřina (Němec), vicepresidentem jednohlasně doe.
dr. Heveroch (Čech). Po lěchto volbách volily obě
sekce, česká i německá, užší výbor. Česká zvelil
pp. dra. Kolýnka, dra. Koutníka a dra. Panýrka, ně-
mecká doc. dra. Pietrzikovského, dra. Jaroschia a dra.
Langsterna. Po volbách zemský zdravotní relerenl
dv. r. dr. Pelc v proslovení projevil díky odstupu-
jícímu předsednictvu komory, jemuž za působenl
diužno vydati nejlepší vysvědčení. V minulém obdobi
pracovali funkcionáři v obou sekcích mimořádni
bedlivě. Vyslovil přání, aby i příšti předsednictve
v tomto směru pracovalo v důležitých úkolech stav
lékařského se týkajících. V poslední plenární schůzi
cís. rada dr. Sommer vyslovil díky odslupujícímu pre-
sidentu komory p. prof. dru. Frankenbergrovi. —
Odpoledne konala schůzi česká sekce v Karolinu.
— Společnost přátel slarožitností českých v Pra
koná zejtra v sobotu 15. října členskou schůzi v mís-
nosti spolkové v Řetězové ulici (přízemí restaumace
sv.-václ. záložny). Starosta, měst. stav. archivář Jan
Herain, přečte a svými poznámkami i vysvětlivkam
provodí rozmanité zprávy z obsáhlého rukopisného
denníku ze stol. XVII. Pisatelem denníku jest jménen
neznámý kněz národně smýšlející, který teho všeh
byl svědkem a pro věc měl skuteěně porozumění. Jsa
to sice drobné, ale historicky cenné příspěvky, de
týkající se všech událostí doby tehdejší, tím zajím
vější, že pocházejí od vnímavého pozorovatele. Schůa
koná se o půl osmé hodině večer; účastníci dostavtl
se v čas. Ve schůzi jsou přijímáni i noví členor.
doktor
Petřina
Němec
Heveroch
Čo
Koutník
Panýrek
Pelc
Sommer
profesor
svatý
Herain
Karolina
řetězový ulice
29
article
Každý člen bez rozdílu dostává zdarma spolkový č
sopis, hojně illustrovaný, vycházející čtyřikrát za re.
Zápisného není. Ročně platí: člen činný 3 K, přisp-
vající 4 K, příznivec 10 K, člen zakládající jednou pt
vždy 100 K. Číslo 3. „Časopisu“, jež mimo články
jiné obsahuje i obšírný článek o bráně v Brusce
Písecké (vlastně o 3 bývalých branách Píseckých
s hojnými illustracemi, vyjde začátkem listopadu. P
štou buďtez příspěvky členské i přihlášky nový
členů zasílány pokladníkoví Č. Kuštovi, bernímu in-
spektoru v Praze III., Ulice k mostu č. 6.
— Ženský klub český. Večírek na uvítanou, ko-
naný předešlou sobotu, shromáždil členky klubu po-
prvé po letních prázdninách k přátelské animovan
zábavě v útulných místnostech klubovních. Prognam
obsahoval čísla zpěvní, hudební a recitace. Večíre
zahájila srdečným uvítáním členek jednatelka klubu,
slečna Pavla Sokolova. Potom promluvila sekrelář
klubu, paní J. Humpal-Zemanová, nastiňujíc v král-
kosti program příští práce klubovní a zvouc členky
vřelými slovy k součinnosli. Zpěvní čísla vykazoval
tria vždy ochotných sester, slečen Loskolových s de
likátním doprovodem slč. Kováříkovy, učitelky hry m
piano. Sola zpěvní zapěla slč. Božena Schmelzerov
Slč. Edith Avara zahrála na housle skladbu Tartini
a j, jevíc každým tonem, že jest žačkou místra-učilel
Písecký
Pavel Sokolův
J Humpal
Zemanová
Loskolový
Kováříkův
Schmelzerov Slč
Edith Avar
Tartini
Č . Kušta
Praha