ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 31f5f0c0-71f5-11dc-b810-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 118, place 33, org 13, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. října 1904.
4 masthead
Číslo 28.
5 article
odůvodní, jest zajisté také odhodlán čeliti i spo- jené opposici a svůj úmysl, který na jaře n čas odložil, provésti nyní stůj co stůj, aby zkrá- cením rozprav o rozpočtu a rekrutech nabyl ve sněmovně potřebného času ku projednání veli kých předloh hospodářských. Od příštího pon- dělka možno tedy z uherské sněmovny čekat opět bouřlivější zprávy.
6 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Zemřel generál pěchoty A. V. Komarov. Dne 10. t. m. zemřel ruský generál pěchoty Alexandr Visarionovič Komarov. Nar. se 24. srpna 1830, kadetní školu vystudoval r. 1849. r. 1855 odbyl kurs akademie generálního štábu načež až do r. 1883 sloužil na Kavkaze, kde byl náčelníkem štábu Dagestanské oblasti, vojen- ským náčelníkem jižního Dagestanu, náčelníkem vojensko-národní správy Kavkazu (1880 ž 1883). R. 1883 byl jmenován náčelníkem Za- kaspijské oblasti a velitelem tamních vojsk, kte- roužto hodnosť zaujímal do r. 1890. Téhož roku byl povýšen na generála pěchoty a r. 1896 jme- nován členem Alexandrovského komitétu pro raněné vojíny. Kromě vojenské a administrativné činnosti Aloxandr Visarionovič zabýval se ještě paleontologií, archeologii, otnografii a numis- matikou. V rodině Komarových vždycky žily vojen ské tradice. Je Alexandr Visarionovič zdědil, ony přešly také na syna jeho, jenž mešké na bo- jišti, kde se zúčastnil ťurenčenské bitvy jakožto pobočník gen. Zasuliče. V bitvě té byli pod ním ubiti dva koně. Jedna z dcer jeho provdána je za vojenského inženýra V. V. Sacharova, jenž stavěl přístavy a doky v Dálném a Port Arturu a pod Port Arturem zakládal miny a fugasy. V historii Ruska Alexandr Visarionovič ve- psal své jméno tím, že jeho pečí připojeny r. 1884 k Rusku oasy mervská, tedženská, jola- tanská, serachská a pendinská, měřící dohro- mady 196.327 čtv. verst. Obsazení těchto zemi mělo vážný politický význam, neboť hranice ruská přimknuta tím na jihu ke hranici provin- cie heratské a na východě k afganskému Turke- stanu.
A V Komarov Visarionovič Komarov Aloxandr Komarový Visarionovič V V Sacharov Artur Port Nara Kavkaz jižní Dagestan Rusko vojenskýnárodní správa Kavkaz
7 article
Anglii zdálo se vhodným vzbudit otázku o provedení faktické hranice, za kterýmž účelem bylo usneseno poslati s obou stran rezhraničo- vaci komise, jež měly se sjeti v Serachsu. V říjnu 1884 anglická komise s vojenským prů- vodem bengalských hulánů přibyla do heratské provincie, předseda pak její, generál Lamsdan přibyl s družinou do Mešehedu, maje v úmyslu do příjezdu ruské komise fakticky zachvátiti co možná nejvíce neutralného území. Náčelník Zakaspijské oblasti, gen. A. V. Komarov, jemuž bylo předepsáno vyhýbati se každé vojenské srážce, nemohl však zůstaviti bez povšimnutí, jak si vedou Angličané, a ne- učiniti opatření k záboru skoro celé, Ruskr žá- doucí hranice. Tehdy vyšlo carské nařízení, aby nejvyšším bodem ruských zemí na Murgabu byl most při soutoku řek Kušku a Murgabu. Afgan- ská vláda, ve všem poslušná Anglie, vyslala do stepi vojsko, aby zaujalo posunuté body, ale hlavní z nich byly už obsazeny Rusy. Mfganei sebrali značné vojsko a položili je na pravém břehu řeky Kušku. Hnutí afganské učinilo nepří- znivý pro Rusko dojem na Turkmeny mervské oasy, jedva připojené k Rusku. Aby posunut body ruské byly udrženy a vliv afganský paraly- sován, v polovině února r. 1885 byly poslány dva voje, jeden z praporu střelců, 2 děl a solně kozáků do starého Serachsu, a druhý z 2 pra- porů, 4 horských děl, 3 sotní kozáků a 2 sotn turkmenské jízdné domobrany, poslán dolinou řeky Murgabu k pevnému obsazení zmíněného mostu na soutoku Murgabu a Kušku. Napřed byla vyslána soteň turkmenské domobrany, jež se položila blízko mostu, majíe na očích afgan- ské ležení.
Lamsdan A V Komarov Angličan Rus Turkmen Anglie Murgab Kuška Rusko
8 article
V prvých dnech měsíce března murgabský voj přišel ke Kušku a obsadil posici na 3 versty od tábora afganského. Náčelník afganského voje. poslušný rad anglických důstojníků, vída ne- četnosť ruského voje (1500 m.), začal budovat opevnění na obsazeném Rusy levěm břehu řeky Kušku ve tvář ruskému voji a začal hroziti. T přinutilo gen. A. V. Komarova, že rázně žádal aby se všecka afganská vojska odklidila na pravý břeh řeky Kušku. Žádosti nebylo vyhověno, na- čež gen. Komarov dne 18. března 1885 užil branné moci. Strhla se bitva na Kušku a Afganei byli poraženi na hlavu, ačkoli jich bylo mnohem více, než Rusů. Co z Afganců nepobito, dalo se na útěk, a s Afganci běželi o překot i členové anglické komise a angličtí důstojníci, kteří byl vlastními vůdci Afganců. Vitězství na Kušku upevnilo ruskou moe v Zakaspijské oblasti. Hranice ruská v značné délce splynula s afganskou, a následovně s anglickou.
Rus A V Komarov Komarov Afganei Afghánec Kuška
9 article
Skvělé vítězství Komarova zmállo Angli čany, kteří viděli, že věc má také ohromný vý- znam mravný. Vliv jejich utrpěl tím velikou po- rážku. Celá Rus byla nadšena vítězstvím Koma rova, se všech stran mu blahopřáli a jej pozdra- vovali. Skutek Komarova byl samovolný, nebot neměl k němu rozkazu z Petrohradu; ale moudrý ear Alexandr III. dal mu sehváleni, vyznamenav Komarova šavlí, posetou brilanty. Tím byly zhaceny plány Angličanů, kteří po parážce n Kušku chtěli dosáhnouti svého pomoci diplo- macie. Od té doby Rusko řadilo A. V. Komarova mezi největší své hrdiny a jméno jeho stalo se slavným po všem národě. Pruská vláda proti Čechům a Polákům. Ve známé školní afféře berlínské chtěj Poláci berlínští, jichž těloevičné spolky neslý. chaným zasáhnutím vlády do pravomoci obce berlinské bez přístřeší se ocitly, svolali na příšu týden velkou schůzi protestní. Usneseno vn požádati magistrát, aby také polským občanům, jakožto stejně oprávněným poplatníkům poskyt ochranu svoji proti nejnovějélm opatřením vlády
Komarov Angl Alexandr Angličan A V Komarov Čecho Polák Rus Petrohrad Kuška Rusko
10 article
Sevillské nepokoje. Včera udály se ve španělském městě Se- ville veliké nepokoje. Jak již sděleno, byl souboji s četnickým důstojníkem Poradesem zabit poslanec markýz Piekman. Tragická smrt tato ozářila jej v očích lidu gloriolou tím více pak, když původcem smrti jeho byl členem sboru tak nenáviděného, jakým jest četnictvo Nevole měsla neobracela se ale toliko proti to muto, nýbrž rozpontala se také proti arcibi skupu, jenž měl nešťastný nápad, že prostřed nictvím kaplana zakazoval pohřbiti na hřbitově katolickém mrtvolu muže, kterýž byl se zá častnil souboje, církví zakázaného. Veliké zá- stupy lidu vynutily si na to vstup na hřbitov i pohřbení ubitého v rodinné hrobce. Leč v noci vnikl kaplan, provázen klerikálními úřadníky, do rodinné hrobky Pickmanových a dal mrtvolu markýzovu přeněsti na hřbitov bezvěrců. Jitření v lidu sevillském ovšem bylo tím zvýšeno jen ještě více. Ve sněmovně španělské na dotaz podaný prohlásil — jak jsme již v odpoledníku zevrubněji sdělili — ministerský předseda Maura že dotyčně orgány úřadní budou potrestány. ukáže-li se, že neučinily náležitých opatření n zamezení nepokojů. Prohlášení to vzbudilov sněmovně značné vzrušení. V Praze, 13. října.
Piekman Nevole Maur Praha
11 article Nový projekt na stavbu obecního domu u Prašné brány.
Nový projekt na stavbu obecního domu u Prašné brány. Hospodářský relerát obce pražské vydal právě zprávu o novém projektu na slavbu obecního domu representačního u Prašné brány a o zprávě té ro- kováno bylo ve včerejší společné schůzi technické a finanční komise. Poněvadž záležilost lato vzbuzuje značný zájem a pozornost veškerého obyvatelstva pražského, uvádíme ze zprávy některé podrobnosti Jak povědomo, usnesl se sbor obecních staršíeh král. hlav. města Prahy dne 5. ledna 1903, aby o Živnostenské banky koupen byl pozemek u Prašno brány ve výměře 1135 čtver, sáhů za cenu 1800 korun za sáh a aby na tomto pozemku nákladem obce praž- ské byl postaven obecní dům s místnostmi potřeb- nými pro Měšťanskou besodu a českou společenskou representaci. Rada městská zmocněna byla ku pří- pravným krokům, zejmena ku připravení projektu veřejnou konkurencí a předložení projektu sbor obecních starších ke schválení. Na ceny konkursu povolen obnos 15.000 korun. Usnesení ohledně obecního domu stalo se n základě skizz, předložených p. stav. radou Polivkou Dle skizz byly navrženy v souterainu nové budovy skladiště a sklepní restaurace, v přízemí restaurace lepšího druhu a na všech stranách krámy, první po schodí mělo obsahovati místnosti represenlační a b sední, velké sály a řadu jiných mísinosh, v druhém a třetím patře projektovaly se místnosti nájemní Uprostřed staveniště navržena rozsáhlá dvorana. Náklad stavební odhadnut byl: budova . . . 2,100.000 zasklená dvorana a podzemní restaurace 123.750 K
Praha obecní dom
12 article
celkem . . . 2,223.750k s připočtením nákladu za pozemek . . 2.218. 000 k vypočten celkový náklad na obecní dům na . . . . . . . . . . . . 4,441.750 Hrubý příjem odhadnut byl na 196.000 K. N základě tohoto výpočtu, že dopláceli bude obec praž ská prvních 12 let ročně 45.948 K 94 h, po dal- ších 60 let ročně 76.492 K 28 b a po 72 létech jevil by se přebytek ročně 115.252 K 52 h. O koupi bloku B. uzavřena byla se Živnosten- skou bankou smlouva ze dne 29. ledna 1903. Kupní cena obnáší 2,043.257 K 94. K ceně té připočten 4% interkalární úrok do 31. prosince 1902 a ná- hradou kolků a správních nákladů obnosem 171.142 K 6 h, obnáší tedy ke dni 1. ledna 1905 vypočtený dlužní kapitál 2,214.400 K, z něhož platit bude obe pražská od 1. ledna 1905 4% úrok. Na zaplacen úroku a kapitálu bude platit obec pražská dvakrát ročně po 47.002 K 55 h, dále 14% příspěvek správn a kolek kvitanční.
13 article
Živnostenská banka přispěla obci pražské ob- nosem 75.000 K, jakožto 3% diferenci kursovní z na- bídnutého úvěru na provedení stavby, dále nahradila příspěvek správní do konce roku 1904 v obnosu 5754 K 59 h, na koupi krámků č. 1—11 u Prašné brány (jež stály 420.000 K) přispěla obnosem 168.00 kor. a na koupi krámků 12—13 (za 24.000 K) přispěla obnosem 9600 K. Pohledávku Živnoslenské bankyv sumě 2,214.000 K se všemi právy převzala od banky t6 Zemská banka království českého. Připočte-li s ke kupní ceně pozemku ještě poplatek z převodu vlast- nictví v obnosu 81.857 K 60 h, jest cena pozemku ke dni 1. ledna 1905 celkem 2,290.257 K 60 h po odečtení příspěvků Živnostenské banky jeví se efektivní dluh obce pražské obnosem 2,127.024 K 54 hal. Další oddíl zprávy týká se opatření projektu. Do 31. března 1903 došlo celkem 20 projektů, z nichž žádný porota neuznala za provedilelný. Usnesena proto užší soutěž, ale ani ta neměla výsledku. Proto svěřeno provedení projeklu pp. arch. Balšánkovia slav. radovi Polívkovi za spolupůsobení zvláštního dozorstva. Projekt byl předložen 22. ledna 1904 a 18. května 1904 předložili rozpočty a plány. Dle pro- jektu toho rozpočten stavební náklad ne 3,400.000K náklad na osvětlení . . . . . . . . 200.000K ostatní vnitřní zařízení . . . . . . 200.000K na projekt a umělecké vedení stavby . .
Živnoslenský Polívka živnostenský banka
14 article
100.000K 3.900.000 celkem . .. Kdyby celý tento náklad měl býti uhražen vý- půjěkou, platilo by se ročně 165,750 K a s připočtením ceny pozemku a nákladu slavebního stálo by opatření domu i s pozemkem 6,098.789 K 60 h a roční platba 251.066 K. Poněvadž projekt byl velmi nákladný, usnesla se rada městská, aby rozpočet byl zredukován. Proto ne- zbylo jiného, než aby původní projekt byl pře- pracován, resp. aby vypracován byl projekt nový jehož vůdčí myšlénkou bylo by rozšířiti pokud možno to, co je výnosné a obmeziti pokud možno to, co je nákladně neb těžko pronajímatelné. Ve smyslu této direktivy vypracovali projektant nové skizzy obecního domu. Tento nový projekt od- chyluje se od dřívějšího tím, že se vynechá vá 1. hlavní velký sál v prvém patře, 2. foyer, 3. dvorana a mezzanin, 4. velká šatna pod dvoranou a 5. l- dová restaurace a vinárna v souterainu. Zmenšuje se dále vestibul a hlavní schodiště levého přízemí využitkuje se ve všech frontách na krámy. Dvůr zařizuje se jako zasklenná místnost s galeriemi, která se dá připojiti buď jaku prodejní skladiště k velkým krámům na Příkop obráceným aneb jako lidová restaurace, aneb jako sál pro vý- stavy. Restaurace a kavárna, jež dle původního pro- jektu projektovány byly v přízemí, umístěny nyní v mezzaninu a sice restaurace v křídle pravém kavárna v levěm. První patro obsahuje v hlavní oe budovy vítací, salon, k němuž se po obou stranách připojují dva sály, měřící dohromady 550 m', z nichž pravý směrem k Josefskému náměstí opatřen jest je- vištěm. Společenské místnosti klubu v I. patře zů- staly beze změny. Rovněž II. a III. patro nedoznalo podstatných změn. Novou touto úpravou projektu sníží se výška budovy v přední části na 20 m., ná- sledkem čehož poměr budovy ku Prašně bráně utvár
josefský náměstí obecní dom
15 article
se přiznivěji než dříve. Stavební nákla d roz počten obnosem 2,509.990 K a s připočtením nákladu na vnitřní zařízení, plány, přechod ku Prašné bráně v obnosu 426.000K, celkem 2,935.990 K, čili okrouhl 3 mill. korun. Připočte-li se cena pozemku 2,193.789 korun, jeví se celkový náklad obnosem 5,290.000 . Hrubý výnos rozpočten obnosem 294.000 K po odečtení udržování atd. celkem 226.100 K nájem- ného podléhalo by zdanění. V prvých 12 létech (kde je osvobození připlácela by obec na získání budovy 2550 K, v dalších 60 létech ročně 45.302 K a po 72 létech měla by obec čistý výnos 167.514 K. V poradě komise technické a dozorstva bylo p- ukázáno k tomu, že projekt vyhovuje nyní in- tencím sboru obecních starších a to jak po stránce technické tak i finanění, ano po stránce finanční jest ještě příznivější. Následkem toho usnesla se ko míse technická jednomyslně, aby projekt doporučer byl měslské radě a sboru obecních starších ke schvá letní a povolení potřebného nákladu do výše 3 mill korun, jenž by se uhradil výpůjčkou u Pražské měst- ské spořitelny. O projektu vyslovila se včera komise technick společně s komisí finanční. Komisi předsedal sta- rosta p. dr. Srb a přítomni byli pp. oba náměstkov dr. Groš a stav. Seifert, inž Neubert, cís. r. Jah m. r. Kasalický, Portík, dr. Růžička, Jirousek, J. No vák, Maděra, st. r. Pasovský, Brož, dr. Fríč a Ně meček. Rozprava trvala přes dvě hodiny a po její ukcn čení bylo 10 hlasy proti třem usneseno, aby pro- ickt popsaný byl doporučen městské radě a sboru obecních starších ke schválení. Vzhledem k vylíče nému postupu očekává se, že obě tyto korporac schválí nový projekt obceního domu u Prašné brány
Srb doktor Groš Seifert Růžička Jirousek Maděra Brož Fríč Jah m . r . kasalický Portík Ing Neubert obcení dom
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klub mladší generace národní strany svohodomyslné zdařilou a důstojnou manifestací, pořádanou v menší dvoraně Měšťanské besedy pražské, slibně zahájil veřejnou činnost svou, inangurovanou známým provoláním, vyšlým z jarní valné hromady. Již účasť hostí i mladší intelligence samotna byla důkazem, že snaha za- kladatelův klubu v kruzích české veřejnosti padla na půdu úrodnou a že nalezla žádoucího ohlasu, jehož zajisté během další činnosti dozná měrou čím dále, tím více stupňovanou. Z hostí, již do včerejší schůze klubu zavítali, uvádíme pp. po- slance: Blahovce, Houru, dra. Kraj- nika, Papouška, dra. Víškovského a dra. Zimmera, obeení starší pp. Maděru a Práška a m. j. Omluvné přípisy zaslal předseda klubu národní strany svobodomyslné pan dr. Pacák a pan Holub z Plzně, jakož i předseda nově ustaveného klubu, p. dr. Ulri ch. jemuž následkem vážného ochuravění nebylo lze se dostaviti. V zastoupení jeho zahájil schůz předseda organisačního odboru pan Kysela. Ve vřelém proslovu svém dovodil, že zdárný vý- sledek snah klubu závisí nejen na dobré vůl výboru a odhorů, nýbrž i od toho, jak se k čin- nosti jejich postaví český lid sám. Nyní omezuje se politická činnost velké části mladší intelligence pouze na kritiku veškeré práce veřejně, leč k opravdové práci, ať již nepolitické či odborně, za žádnou cenu se nezná. Připoulati ku práe národní fadu nových pracovalků musí býti tedy předním úkolem klubu mladší generace. Pozoru- hodným bodem pořadu byla obšírná přednáška p. dra. Boh. Baxy, jenž způsobem vysoee
Blahovec Houra Papoušek Zimmer Maděra Prášek doktor Pacák Holub Ulri Baxa Plzeň klub národní strana
17 article
poutavým a i po stránce řečnické znamenitým pojednal o »vlivu císařského titul na ústavní rakouské poměry«. Po přednášce tě, jejíž obsah přineseme příště, ujal se p. uč. Frydrych slova k dalšímu před- mětu jednání, toliž »O úkolu a organisaci klubu mladší generace nár. strany svobodomyslně«, který akcentovav potřebu, předními politiky če- skými i všeobecně uznávanou, aby hledáni byli mezi mladší generací všech vrste národa českého noví, oddaní, nadšenía nezištní pracovníci na politickém, veřejném zápasišti našem, aby ideu svobodomyslnou vzpružili opět k novému rozmachu, aby svobodo- myslný program, zbudovaný na širém podkladě demokratickém, lidovém, novými myšlenkami, svěžím duchem svých myslí v duchu neustálého pokroku prohloubili a jemu spořádanou organisací a pevnou disciplinou k novému vitěz- stvl dopomohli nad všemi hesly stranni- ckými a stavovskými — netajil,že úkol tento spojen snad je s velkými obti- žemi, leč prohlásil, že klub jde odhodlaně, rázně do boje za velikým svým eflem. Chceme dokázati, praví řečník, že v národě našem není třeba nové strany politické, která by svou pokrokovostí předčiti chtěla stranu svobodomysl nou, nýbrž že program národní strany svobodo- myslné, přizpůsobený duchu času — a to jest právě naší úlohou — vyhovuje všem zásadám opravdové pokrokovosti i všem současným po- třebám celého národa českého. (Výborně !) Vůči nepřátelům zevnějším chceme dokázati, že všechna tvrzení nepřátel našich o rozdrobenosti a slabosti našeho národa jsou pouhými výmysly.
Frydrych národní strana svoboda
18 article
»Národové neumírají vraždou, ale sebevraždou !e A náš národ, počlem přece dosti silný, vědomý svých cílů i své síly, národ, který přes všechny ústrky vnější, přes všechna staletá protivenství a pronásledování jak v ně tak uvnitř této říše, jejiž vznik a existenci udržoval svým potem svou krví, domohl se k největšímu úžasua hněvu svých odvěkých nepřátel tak netušené výše kulturní a hospodářské, že nemůže za- krněti v nynější politické agonii, nýbrž musí se domoci také trvalé výše politické. Toe zajisté úkolem všech Čechů. (Hlučný sou- hlas.) Avšak úvahy o cestách, kterými tohoto eíle dosáhnouti lze, vzbudily v nejnovějš době dosti značný počet stran, jichž rozdily mnohdy jsou spíše rázu osobního než věcného (Tak jest!) a ukázati, že všechny tyto strany nemají včené oprávněnosti, bude jedním z předních úkolů našich. (Výborně!) Co se po- stupu organisačních prací týče, podotýká řečník, že správní výbor řídí se správnou zásadou dělby práce. Aby i členové mimo výbor stojící práce zúčastniti se mohli, ustavilo se čtvero oborů: 1. politický a přednáškový, 2. národohospodářský a sociální, 3, školský, 4. organisační a agitační Odbory organisační a politicko přednáškový cho- píly se již čile práce. Sděliv, že pro dobu listo padovou připravují se schůze s programem »Účinky bělohorské bitvy«, v době předvánoční schůze s heslem »Svůj k svému !e a že po venkově zřídí se místní odbory a sbory důvěrníků, zve řečník mladší pracovníky — příslušníky strany svohodomyslné — k hojnému
Čecho
19 article
přistupování do klubu a doufá v dobré výsledky zahájené práce. (Výborně! Potlesk.) O thematu tomto rozpředla se živá debata, za níž pan dr Adámek z Hlinska akcentoval potřebu ne opouštěti a důsledně prováděti program strany a v duchu doby zdokonalovati, zvelebovati úro- veň vzdělání lidu, pečovati o povznešení samo- správy a uvědomovati lid o politických jeho právech. Zejmena naléhá řečník na konání samo- správných besed. Pan dr. Hofťer dovozoval nulnost, aby otázky národohospodářské pěsto- vány byly souběžně s politickými, pan dr Goller přimlouval se za časté a hojné konán poučných přednášek a pěstění otázek moderních, což pan doc. dr. Bidlo jmenem výboru sli buje. Po řečech p. učitele Wimmera, jenž doporučoval bedlivější péči o výchovu a snahy mladšího učitelstva, p. insp. Fritze, jenž po jednal o otázce společného postupu s členy i ostatních mladších stran v těch či oněch otáz- kách, a po vývodech p. ob. st. Práška byl zdařilá schůze vřelým doslovem předsedajícího p. Kysely skončena.
Adámek doktor Hofťer Goller docent Bidlo Wimmer Fritz Prášek Kysela Hlinsko
20 article
— O návšlěvě filosofických fakult na nni versitách rakonských vábec a na české uni versitě zvláště. Brzy budou uveřejněny zprávy o zápisu posluchačů universitních pro nový rol studijní 1904/5 a tu jistě, opět jako v letech posledních, budou zvláště fakulty filosofické vy kazovati velká čísla o počtu posluchačů zapsa- ných. Nebude proto od místa učiniti srovnán počtů řádných posluchačů filosofiekých fakul (jen o těchto hodláme statistiku uvěsti) za po- sledních 20 let. Roku 1884 byl úhrnný počet řádných posluchačů filosofie na všech fakultách rakouských dosti malý, totiž jen 796, v Praze na české fakultě jen 174 poslu- chačů. V následujících 9 letech něco se zvětšil a málo se měnil, průmérný počet byl 806. Na české fakultě pražské bylo roku 1888 posluchačů řádných 195, v dalších letech se počet zmenšoval a klesl roku 1892 až na 118. Od roku 1893 počíná opět hojnější návštěva fakult filosofiekých (na české 158). avšak roční přírostek do roku 1899 byl jen dosti mírným, od tohoto roku však jeví se stále rychlejší vzrůst (což se vysvělluje tím, že roku 1898 (na podzim) nabyl platnosti zákon o zvý- šeném služném a větší potřeba sil učitelských na školách středních). O tom svěděí čísla ná- sledující: roku 1899 1852 posluchačů, r. 1900 2125, r. 1901 2561, r. 1902 3092, r. 1903 4154 a r. 1904 4839. Českou fakultu navšté- vovalo v letech uvedených: 442, 480, 526.
Praha Český fakulta
21 article
641, 772 a 903 řádných posluchačů. V posled- ních desíti letech stal se počet posluchačů více než čtyřnásobným, na české fakultě skoro 5.7 násobným. Roku 1894 bylo všech řádných posluchačů filosofie 1027 (na české fakultě 158), roku 1904 bylo jich 4839 (na české fakultě 903), jak bylo již uvedeno. Ježto fakulty filosofické jsou pro ohromnou většinu posluchačů průpravnou pro učitelství na školách středních, srovnejme, zdali se také v témž po- měru zvětšil počet středních škol v oné době 20 nebo 10leté. Ve školním roce 1882/3 bylo v Rakousku 246 středních škol, gymnasiía reálek (50 českých), z nichž 168 bylo státních; roku 1893/4 bylo všech středních škol 258 (55 českých), z nich bylo 190 státních; roku 1903/4 bylo všech středních škol 343 (českých 88), mezi nimi 248 státních. V posled- ních desíti letech zvětšil se počet středních škol o 85 (českých o 33), pří rostek činí tedy asi 33 procent, u českých asi 60 proc. Jeví se tedy přírostek úhrnného
Rakousko český fakulta 158 český fakulta 903
22 article
počtu posluchačů skoro 12kráte větším než poměrné zvětšení počtu středních škol by bylo vyžadovalo, na české fakulté se jeví pak asi 9lgkrát větším; to jest zajisté úkazem velmi povážlivým. Neobyčejně veliký nával na fakutty filosofické snadno se vysvětlí nedoslatkem uči- telských sil, od r. 1895 počinajícím, pak též tím, že vyhlídky do budouena pro posluchače jiných fakult universitních, též nebyly a nejsou utěšené. V posledních letech nastal a dosu trvá zjev — před 12 léty téměř neznámý — totiž zaměstnání velikého počtu nezkoušených supplentů na školách středních, zvláště na če ských. Tak byli v r. 1903/4 zaměstnáni na če- ských středních školách (v Čechách i na Moravě) 83 supplenti zkoušení (26 proc. a 234 nezkoušení supplenti (74 proc.), tedy bylo nezkoušených skoro třikráte tolik, co zkoušených. Tyto neblahé poměry byly způsobeny zvláště rychlým zřizováním ústavo soukromých a zemských, zvláště na Moravě.
Čechy Morava
23 article
Náhlá potřeba pro mnoho poboček přilákala mnoho nezkoušených kandidátů, očekávajícíeh brzké ustanovení definilivní po odbylé zkoušce, avšak mnozí z nich z různých příčin složeni zkoušek odkládali a už nyní máme mnoho ne- zkoušených supplentů o více letech služby do pense nečílaných. Zajímavo je též srovnati poče approbovaných kandidátů učitelství gymnasijního a reálného s počtem míst učitelských, definitiv- ních nebo provisorních, klerá byla roku násle- dujícího obsazena. Vytkneme jen čísla některýeh roků. Roku 1881/2 byli approbováni 463 kand. učilelství pro gymnasia a reálky, mezi nimi 66 českých jen pro gymnasia, kdežto počet míst, obsazených v r. 1883, byl jen 74. Bylo tedy kandidátů professury více než šestkráte tolik, co míst obsazených. Nebylo tedy divu, že před 20 léty mnozí supplenti, zvláště histori- kové a mathematikové, dlouho (až 10 let nebo více) na defin. ustanovení čekati musili. V roee 1902/3 approb. bylo 357 kandidátů (českých 105), počet míst letos obsazených byl asi 240. Již letos tedy mnoho zkoušených kandidátů ne- dosáhlo definitivních míst. Ony nanejvýše ne- příznivé poměry, jaké byly před 20 léty (»bída supplentská«), nastanou tedy co nejspíše. Jest tedy věru nutno zrazovati abiturientům gymnasi a reálek, aby se nevěnovali učitelství na střed- ních školách tak hojně, jako dosud. K. M. — Kluby občanské. Klub voličů novoměstských koná dnes v pátek v dolejších sálech restaurantu Choděrova ve Fer- dinandově třídě v 8 hodin večer klubovn členskou schůzi, na jejíž program položen časový rozhovor »0 nynějším právním a hospodářském stavu středníh obchodu«, jejž zahájí náměstek sekretáře Nového obchodního gremia pan JUDr. Emil Hoffer. Uvedení hosté budou vítáni. = Úmrtí. V Praze VII. zemřel včera pan T omá Beneš, hoslinský v 44. roce věku svého,
Choděrův JUDr Hoffer Beneš Fery Praha
24 article
— Porady poslanoů se zástupci dělnických ska o opravě zemského volebního řádu na Meravě V Brně, 13. října. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Včera veče konala se porada německých poslanců se záslunc dělnických stran. Němci při ni prohlásili, že ba národnostních kurií a bez veta ve věcech jejic državy nepřipustí žádnou změnu zemského vojeb- ního řádu! Poukázali tedy sociální demokraty n Čechy a vyzvali je nepřímo, aby si na nás souhlas pro národnostní kurie s vetem vynutili. Sociální de- mokraté úkol ten odmítli a prohlásili, že na poža davku všcobecného rovného práva trvají, že pro nej všemi prostředky budou pracovati a že žádají n měšťáckých stranách, aby otázka volební opravy vy- loučena byla z otázek národnostních, do nichž ne- patří, a řešena samostalně. Na sociálně-demokraí cké prohlášení znovu Němci odpověděli zaní tavě. Po půl deváté hodině večerní konala se pak v Besedním domě porada zástupců dělnických stra se zástupci všech tří klubů českých zem. poslancl, která trvala plné tři hodiny. Za soc. demokratickos stranu dostavili se k ní: posl. Eldersch, dr. Czedh, posl. Hybeš, tajemník Jura, red. Niesner a rež Tusar. Za stranu národně-sociální příšli pp. Adamíra, Knejzlík a red. Slesingr. Klub lidových poslanců za. stupovali pp. Novák, dr. Perek, dr. Podbrdský a d. Přikryl, za staročeskou stranu dostavil se dr. Žáček. za kterikální pak dr. Hruban a dr. Koudela. Porad předsedal dr. Žáček a účel její objasnil posl. Novák.
Němec doktor Czedh Hybeš Jura Niesner Tusar Adamíra Knejzlík Slesingr Novák Perek podbrdský Přikryl Hruban Koudela Žáček Čechy Merava V Brno
25 article
Došlo na zásadní prohlášení. Jménem sociálních demokratů prohlásil red. Tusar, že trvají na vše- obecném rovném právu volebním a že žádají, aby otázka volební opravy vyřízena byla samostalně, ben jakékoliv souvislosti s otázkami národnostními. Z národní socialisty uvedl p. Adamíra, že trvají na vše- obecném rovném právu hlasovacím a že protestuj proti tomu, aby oprava volebního řádu slučovala s s otázkami národnostními. Za stranu lid. prohlásil dr. Perek, že neochvějně trvá na všeobecném rovném právu volebním, že k jeho uskutečnění všemožni bude pracovali a že uznává a přistupuje na to, aby volební reforma nebyla slučována se spornými zále- žitostmi národnostními. Za stranu klerikální ohlási dr. Hruban, že je pro všeobecné právo volební, ai že v jeho strané jsou dnes dva proudy: jeden pro všeobecné rovné právo, druhý pak pro všeobecne právo voličů, dle zájmů seskupených. Dnes prý nelz říci, který z proudů je silnější, jak strana rozhodne. Jménem staročeské strany nebylo pe- dáno žádné prohlášení. Dr. Žáček ve svém resumé ke konci schůze naznačil, že nechce nit slibovat, že však ochotně při každé akci půsebii bude pro dosažitelné rozšíření volebního práva. po zásadních prohlášeních rozvinula se živá věcn debata, v níž zejmena poslanci Eldersch a Czech objasnili své názory o stavu věcí a uvedli,co vlastně dnes sociálně demokratická strana žádá. Oba němečtí sociální demokrati uznali, že německý poža- davek kuriátního veta je nesmyslem, jehož nelne provésti, poněvadž by znemožnil všechen přirozený vývoj a že čeští poslanci naň přistoupiti nemohou.
Tusar Adamíra Perek doktor Hruban Žáček Eldersch Czech sociálno demokratický strana
26 article
Odporem Němců je řešení otázky opravy zemského volebního řádu na ten čas znemožněno. Sociální demokraté prý pohrozili Němcům, že z jajich odporu, setrvají-li v něm, vyvodí důsledky, totiž, že při všech volbách podporovati budou Čechy. V dnešním stavu věcí je prý sociälně-demokratická strana ochotna spo- kojiti se s tím, co se dosáhnouti dá, co Němci dávají a co pro ni znamená jisté zlepšení. Zástupci něme ckých stran prý soc. demokratům slíbili, že podají pilný návrh na zrušení nepřímých voleb ve venkovských obcích a na zavedení přímých a tajných. Tento po- žadavek jsou prý »ochotní« vyloučit z věcí — sná- rodnostních! Sociální demokraté žádají na česk ých stranách, aby pro přímé a tajné volení ve venkov- ských obcích ještě v tomto zasedání se rozhodly pro změna hlasovaly. Konečně mluvčí sociálně- demokratické strany vyslovili přání, aby češti po- slanci na sněmě nepřekáželi vyřízení nového obec- ního a volebního řádu pro město Brno. Uznali sice, že nový volební řád je hrocný, že veden jest jedinou myšlenkou, aby německá država v městě na léta byla zabezpečena, avšak pro stranu sociálně-demokratickou prý přece jen znamená zlepšení, třeban ve všeobeené kürit nabízí pouze 9 mandátů proli ostatních tři sborů. Dostanou-li se sociální demoknal do obecního zastupitelstva, budou prý z toho mii prospěch i Češi. — O novém volebním řádě brnen ském referovali poslanci dr. Přikryl a de. Podbrdakj a ukázali na různá násilnická opatření v něm. Jak známo, spokojí se sociální demokraté přímým a lay- ným volením v kurii obcí venkovských a novým obecním a volebním řádem pro město Brno. Prvnimu požadavku jich bylo již dnes sněmem vyhověno druhému vyhověno bude asi později. Stane se tak ovšem jen zase proto, aby panství zdujší radnice bylo uloženo a pojištěno.
Němec Čech doktor Přikryl Čechy Brno demokratický strana
27 article
— Sbor obooních starších král. hl. města Prahy svolán je k mimořádné schůzi na pondělí dne 17. října o 4. hod. odp. Na programu je odvolání z me- klamací proti listinám voličským; návrh na systemi- sování místa skutečného učitele neb učitelky jazyka francouzského a německého na vyšší dívčí škole jiné návrhy. — K 50. narozenifiám zasloužilého spisovatal Ionáta Hencanun, jenž právě těchto dnů vydal 1. seši svých Sebraných spisů, vymodeloval a autoru těchto věnoval sochař K. Opatrný velikou přes melr vysokou vásu, na níž kol do kola zobrazeno četně typických figurek z prací Herrmanna vyňatých. Smělá tato a z- roveň pěkně provedená komposice budí všeobecnou pozornost a svědčí o značném talentu mladého tohol snaživého uměle. Vystavena jest ve výkladní skříni knihkupectví F. Topiče v Praze, Ferdinandova tř. č.9. — Ustavující schůze lékařské komory pro král české konala se včera v poledne u míslodržitelsti.
Ionát Hencanun Herrmann Praha Ferdinandov třída lékařský komora pro král
28 article
Presidentem komory jednohlasně byl zvolen prol. dr. Petřina (Němec), vicepresidentem jednohlasně doe. dr. Heveroch (Čech). Po lěchto volbách volily obě sekce, česká i německá, užší výbor. Česká zvelil pp. dra. Kolýnka, dra. Koutníka a dra. Panýrka, ně- mecká doc. dra. Pietrzikovského, dra. Jaroschia a dra. Langsterna. Po volbách zemský zdravotní relerenl dv. r. dr. Pelc v proslovení projevil díky odstupu- jícímu předsednictvu komory, jemuž za působenl diužno vydati nejlepší vysvědčení. V minulém obdobi pracovali funkcionáři v obou sekcích mimořádni bedlivě. Vyslovil přání, aby i příšti předsednictve v tomto směru pracovalo v důležitých úkolech stav lékařského se týkajících. V poslední plenární schůzi cís. rada dr. Sommer vyslovil díky odslupujícímu pre- sidentu komory p. prof. dru. Frankenbergrovi. — Odpoledne konala schůzi česká sekce v Karolinu. — Společnost přátel slarožitností českých v Pra koná zejtra v sobotu 15. října členskou schůzi v mís- nosti spolkové v Řetězové ulici (přízemí restaumace sv.-václ. záložny). Starosta, měst. stav. archivář Jan Herain, přečte a svými poznámkami i vysvětlivkam provodí rozmanité zprávy z obsáhlého rukopisného denníku ze stol. XVII. Pisatelem denníku jest jménen neznámý kněz národně smýšlející, který teho všeh byl svědkem a pro věc měl skuteěně porozumění. Jsa to sice drobné, ale historicky cenné příspěvky, de týkající se všech událostí doby tehdejší, tím zajím vější, že pocházejí od vnímavého pozorovatele. Schůa koná se o půl osmé hodině večer; účastníci dostavtl se v čas. Ve schůzi jsou přijímáni i noví členor.
doktor Petřina Němec Heveroch Čo Koutník Panýrek Pelc Sommer profesor svatý Herain Karolina řetězový ulice
29 article
Každý člen bez rozdílu dostává zdarma spolkový č sopis, hojně illustrovaný, vycházející čtyřikrát za re. Zápisného není. Ročně platí: člen činný 3 K, přisp- vající 4 K, příznivec 10 K, člen zakládající jednou pt vždy 100 K. Číslo 3. „Časopisu“, jež mimo články jiné obsahuje i obšírný článek o bráně v Brusce Písecké (vlastně o 3 bývalých branách Píseckých s hojnými illustracemi, vyjde začátkem listopadu. P štou buďtez příspěvky členské i přihlášky nový členů zasílány pokladníkoví Č. Kuštovi, bernímu in- spektoru v Praze III., Ulice k mostu č. 6. — Ženský klub český. Večírek na uvítanou, ko- naný předešlou sobotu, shromáždil členky klubu po- prvé po letních prázdninách k přátelské animovan zábavě v útulných místnostech klubovních. Prognam obsahoval čísla zpěvní, hudební a recitace. Večíre zahájila srdečným uvítáním členek jednatelka klubu, slečna Pavla Sokolova. Potom promluvila sekrelář klubu, paní J. Humpal-Zemanová, nastiňujíc v král- kosti program příští práce klubovní a zvouc členky vřelými slovy k součinnosli. Zpěvní čísla vykazoval tria vždy ochotných sester, slečen Loskolových s de likátním doprovodem slč. Kováříkovy, učitelky hry m piano. Sola zpěvní zapěla slč. Božena Schmelzerov Slč. Edith Avara zahrála na housle skladbu Tartini a j, jevíc každým tonem, že jest žačkou místra-učilel
Písecký Pavel Sokolův J Humpal Zemanová Loskolový Kováříkův Schmelzerov Slč Edith Avar Tartini Č . Kušta Praha