ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31f15ce0-71f5-11dc-b57c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 28, org 5, person 60, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 14. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 284.
4 article
Na ranní a odpol. JIsty přídylicí, nee v Praze v adininis(rnni něnt leta . . . . 6 K — s drojí donáškou a nts nt leta . . . . 7 K 50h ve fliskách: 2 K 30 k na něsfo . Poštout n nik. ntlefa . . . ke s dvojí zlsilkou na vlel nls: . . k ei
Praha
5 article Prohlášení klubu sněmovních poslanců národni strany svobodomyslné
Prohlášení klubu sněmovních poslanců národni strany svobodomyslné sdružení poslanců strany národní. »Zástupcové českého národa na sněmu Hílovství českého dostavili se na pozvání J.J zjvyššího maršálka království českého ke konfe neci předsedů všech klubů sněmovních, svo- liné na den 7. října t. r., aby — jak sám pan srolavatol účel schůze té vyznačil a o bm e zi — mohlo býti konstatováno, zda vůbec bude nožno ve sněmě ať celkově nebo částečně pracovati, t. j. aby zjištěno bylo, zdali lze do- elliti projednání některých záležitosti, a kterých. Zástupcové českých stran prohlásili i hned le jsou vždycky ochotni dáti lidu, co lido sněmu žádá, a že proto nekladou se své strany nižádné překážky činnosti sněmu. Při tom žádali, by poměry na sněmu krá- lovství českého nebyly spojovány s poměry na radě říšské, ježto se tyto vymykají z vyslo- veného účelu a objemu konferenčních porad. Stanovisko to sdili s námi i čásť zástupeů německých, která ve svém osvědčení výslovně pravi, že »spojitost mezi německou obstruke na sněmu a českou obstrukcí v říšské rad nenznává.« To vše předesíláme k charakterisování po měrů a prohlašujeme znova, že naši poslancové v říšské radě otázky nouzové z obstrukce vždycky vylučovali, posuzujíce tyto — ať šlo o národnost nebo zemi kteroukoli — nikoli z hlediště politického, nýbrž výhradně jen z hospodářského a humanního.
strana národní
6 article
Byli jsme tudiž oprávněni očekávati, že poslanci němečtí v nynějším okamžiku těžkého strádání obyvatelstva obou národnosti se s tejn zachovají také na sněmu království českého. Proto vzali jsme prohlášení německých po slanců ze dne 11. října 1904 na vědomi s oprav dovým politováním. Zástupcové českého lidu jsou si dobře toho vědomi, že na sněmě zemském nebylo dáno žádné příčiny, by jednání jeho se mařilo a tím vůbec zákonodárná jeho činnost byla zastavena. Odpírají-li tedy poslancové němečtí na ten čas z důvodů, jichž správnost a věcnost vůbe nelze uznati, každé spolupůsobení na sněmu. prohlašujíce, že činnost tohoto zákonodárného sboru nadále mařiti jsou odhodláni, musejí zá- vpcové českého národa za tento neomluvitelný vvlobakce, jejíž nutnost a účelnost i se stran něneckých poslanců plně se uznává, zodpověd nost jen na ně svaliti. Konstatujeme dále před veškerou veřej ností, že rovněž nebylo naší vinou, když lonskými živelními pohromami stíženým se ne dostalo pomoci ani od sněmu království če ského ani od rady říšské. Přisvědčujeme, že stav financí zemskýei jest žalostný a že stát jest povinen přispěti to vydatně, než pokládáme za správně, by snaha po nápravě osvědčila se nejprve na sněmu samém. Tuto odpověď klademe si za čest podati na základě jednohlasného usnesení všech českých poslanců národní strany svobodomyslné a strany národní na sněmu království českého. Dr. Bedřich Pacák. Dr. Ant. Steidl.
doktor Pacák Antonín Steidl
7 article Třetí konference u nejvyššíh maršálka zemského.
Třetí konference u nejvyššíh maršálka zemského. Včera o 5. hod. odpolední konala se u nej- vyššího maršálka zemského třetí konference, na klerou opět pozváni byli všichni předsedové poslaneckých klubů sněmovních. Z pozvaných nedostavili se poslanec dr. Karel Baxa, zá- stupce volného sdružení neodvislých poslanců, Slanislav Kubr, předseda klubu poslanců české strany agrární a Fr. Kliemann, zástupee Všeněmců směru Schönererova.
doktor Baxa Slanislav Kubr Kliemann Schönererův Francie
8 article
Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiř z Lobkovic, zahájiv schůzi, přečetl přípis který mu zaslal poslanec Iro za svaz vše- německých poslanců směru Schönererova. Dle svého sdělení přečetl nejvyšší maršálek zemský přípis ten proto, poněvadž v něm shledával odůvodnění nepřítomnosti poslance Ira ve schůzi. Ježto v přípise poslance Ira se žádá, aby o obsahu přípisu toho učiněno bylo sdělení klubům ostatním, poznamenal nejvyšší maršálek zemský, že se necití povolaným k tomu, aby officielní prohlášení jednoho poslaneckého klubu sděloval officiálně jiným klubům poslaneckým. Potom přečetl nejvyšší maršálek zemský přípis poslance Kubra, který má toto znění; Vaše Jasnosti! Vděčným citem jati z šlechetné snahy Vaší Jasnosti, kdy ráčil Jste s nevšední ochotou snažiti se, aby sněm krá- lovství českého stal se dělným a tím lidu, který stižen byl po dvakráte opakujícími se pohromam živelními, zmírnění, bědného stavu jeho bylo zjednáno, nutí nás, Vám, jasný pane, za veškeru Vaši, byť i dnes s nezdarem se setkavší snahu nejvděčněji a nejuctivěji se poděkovati. Vzhledem k tomu, že ale veškeré, jak Vaše, tak i naše snahy, dělnost staroslavného sněmu království českého opět navázati, zůstaly nepo- rozuměny a marny, děkuji jménem strany české agrární Vaší Jasnosti za pozvání a prohlašuji že dnešní schůze ctěných předsedů sněmovních stran se nezúčastním. Za klub zemských poslanců české strany agrární: Stanislav Kubr, předseda.
Jiř Schönererův Ir Kubr Lobkovice
9 article
Konečně přečetl nejvyšší zemský maršálel tento přípis poslance dra. Baxy: »K prohlášen německých poslanců na společné konferenci zá- stupců všech klubů sněmovních dne 10. října t. r. nám českým zástupeům sdělenému, jímž se prot dělnosti sněmu království českého byli vyslovili, dovoluji si jménem volného sdružení neodvislých poslanců českých prohlásiti, že pokládám za zby- tečno, dalších úrad s německými poslanci se zúčastniti. Prose, by Vaše Jasnos! vzala toto na vědomí, nám čest znamenati se: Dr. Baxa Karel.« Potom obdržel slovo poslanec dr. Pacák, jenž učinil jménem klubu sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné a sdružení po- slanců strany národní prohlášení, jež uveřejněno je na místě úvodním. Poslanec dr. Eppinger prohlásil, že ne- cílí se povolaným, ihned polemisovati s prohláše- ním, jež poslanec dr. Pacák učinil. Dále pravi dr. Eppinger, že poměry se prohlášením dra. Pacáka nezměnily a že němečtí poslanci tedy celé jednán pokládají za vyřízené, poněvadž podmínky děl- nosti sněmu nejsou dány a že tedy zůstává to v platnosti, co v prohlášení poslanců německých bylo uvedeno. Na to zástupce klubu ústavověrného velko statku kn. Alain Rohan přečetl toto prohlášení Od svého vstupu do sněmu zemského trval jsme na zásadě, neúčastniti se kroků, jež děl nosti sněmu kladou do cesty překážky, a je samozřejmo, že také tentokráte, jakož i bu- doucně na této zásadě setrváme.
Baxa Pros Jasnos doktor Karel Pacák Eppinger Rohan
10 article
Povětrnostními poměry minulého léta utr- pělo zemědělské i lesní hospodářství v řadě první a pak nepřímo obchod, průmysl a říční plavba tězkou újmu. Tím dána jest pro vládní i zastupitelské sbory povinnost, aby každýv oboru své působnosti poskytl pomoci. Ale my musili bychom nejen k tomu poukázati, že mož- nost pomoci této při spořádaném hospodářství finančním má za předpoklad určité položky v po- třebě i v úhradě rozpočtu zemského i říšského. nýbrž konstatujeme též, že se při odstraňování nouze jedná také o všeobecná opatření hospo dářsko-politická. To jest nám podnětem, abychom také při této příležitosti se vším důrazem poukázali na nevyhnutelný následek, který nastati musí trva- lým mařením normální dělnosti zákonodárných sborů říše i jednotlivých zemí. Nechceme se tím nabízeti za soudce o politických odhodláních jiných stran, a to tím méně, ježto situace na sněmě zemském bezprostředně vznikla ze si
11 article
tuace na říšské radě. Ale obstrukce a její dů- sledky nabyly pro Rakousko významu, který daleko proniká nad zvláštní podnět, ze kterého zde nebo tam snad vznikla. Obstrukce, která pořád dále zasahá, a ne- učiní-li se jí přítrž, přirozeně také vždy dále musí zasahovati, nejenom úplně ochro- mila působnostústavy, nýbrž i — což snad jest ještě horší a pronikavější — podkopala cit zodpovědnosti u voličů i u zvolených, roz vrátila praxi celého veřejného práva našehoa vzbudila v obyvatelstvu mínění zdánlivě pří- pustné, ale v základu klamné, jakoby v našem věku velikých všoobecných veřejných zájmů mohl státní útvar vůbec trvale pohřešovati při rozené a potřebné kontroly a skutkové součin nosti sborů zákonodárných, své povinnosti vědo- mých. Vyslovujeme tudíž Vaší Jasnosti dík za po- kus, ochotně podniknutý, aby zjednána byla dělnost sněmu. Ovšem nevystačí se s malým prostředky a s obmeženou dělností říšské rady a sněmu zemského, a jen opětné zahájení parla mentní činnosti na celé čáře může přivoditi dů kladnou odpomoc.
Rakousko
12 article
Za všech okolností budeme však vždy dlo nejlepších sil konati práci, kterou země od nác očekává. Bude-li zahájen, obzvláště činiteli k to- mu povolanými a povinnými vážný pokus o to aby oběma národním kmenům, Čechy obýva- jícím, určen byl okruh, daný pro ně dějinným vývojem a přistěhováním, a tím oběma zaručen byl volný a nerušený vývin, tak aby timto způ- sobem opět bylo zjednáno zlepšení politických poměrů v říši i v zemi a normální práce ve sněmě zemském — zúčastníme se při tomto úkolu se vší věrnosti k povinnosti, máme však za to, že svolání sněmu má jen tehdy účel, lze-li s nějakou jistotou předvídati určitou působnost jeho, ježto neplodným zasedáním všechny škody obstrukce jenom se zmnožují a přiostřují. Potom ujal se slova předseda klubu kon- servativního velkostatku hr. K arel Buquo Longuevall a učinil nejprve česky a poton německy toto prohlášení: S hlubokým vlasteneckým politováním byl nám, poslancům konservativního velkostatkář stva znamenati, že již i ve sněmu království če ského se dostavil zjev, jenž po delší řadu let ochromuje zákonodárnou činnost rady říšské a který po názoru našem základům parlamenta- rismu se příčí. Ve chvíli, kdy rozpočty zemské dvou roko si žádají vyřízeni, kdy sněmu bylo by řešit úlohy významu epochálního pro zdar nebo ne zdar nespočetných obyvatelů země, sněm k no- činnosti jest odsouzen.
Čecho
13 article
Kojili jsme se nadějí, že aspoň tíse obecná, ve kterou živelní pohromy roku minu- lého a sucha letošní širé kruhy v zemi, zvláště pak lid rolnický uvrhla a v některých krajinách na sám kraj záhuby je přivedla, každé straně ve sněmu a všelikému jeho členu uvědomí svatou jejich povinnost naproti spoluobčanům. hledati i nalézti prostředky, kterými by sněm v mezích své působnosti a svých sil mohl opa třiti úlevy této tísně. I vítali jsme proto nej radostněji podnět, s povolané strany k tomu daný. Leč když naděje naše na ten čas, pohříchu se nesplnila, cítíme se ve vážné chvíli povin nými, pozvednouti znova svůj důtklivě varovný hlas proti opětovanému užívání prostředku bo jovného, o němž za to máme, že cíle, kterých pomocí jeho snad dosíci lze, v nižádném po- měru nejsou k újmám, pro celek z něho vzni- kajícím. I jest nám zůstaviti plno za ně odpovědnost oněm činite- lům, kteřítrvání tohoto stavu věc zaviňují. Nejvyšší maršálek zemský tázal se pak. přeje-li si kdo slova. Poněvadž se nikdo k slovu nepřihlásil, pravil nejvyšší maršálek zem- ský, že velice lituje, že pokus, který učinil, ne- vedl k eíli, že se nezdařil a že tedy on jakožto předseda sněmu provede z výsledku této porady v plné schůzi sněmovní nezbytné důsledky.
14 article
Na konec poděkoval nejvyšší maršálek zemský všem pánům, kteří na jeho pozván k rozpravě se dostavili a vyslovil přání, aby příští pokus, ať podnět k němu vyjde od koho koliv, skončil lepším výsledkem. Poslanec dr. Steidl poděkoval nejvyš šímu maršálkovi za jeho práci a pravil, že ní právem lze říci »in rebus arduis voluisse sa est«, že ve věcech těžkých dosti jest chtíti. Dr. Steidl dodal, že každý spravedlivý muž bude s ním souhlasiti, když vysloví nejvyššímu maršálkovi opětné díky. Nejvyšší maršálek zemský ukončil potom schůzi slovy: »Prosím, abyste pokládali dobrou vůli jako čin.«
doktor Steidl
15 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svohodomyslné měl včera schůzi o 10. hodině dopolední za předsednictví poslance dra. Pacák Schůze zúčastnil se také posl. dr. Ed. Grégr jenž včera slavil padesátileté jubileum svého doktorátu. Sehůzi zahájil předseda dr. Pacák takto Právě jsem učinil čeho třeba, aby se jménem celého klubu našeho dostalo přiteli a kollegov našemu dru. Eduardu Grégrovi telegr- fického blahopřání ku dnešnímu dni. — V tom oka mžiku povstali shromáždění poslanci, provoláva- jíce dru. Eduardu Grégrovi hlučné: Sláva! Když potlesk a přátelské projevy se skon čily, ujal se dr. Pacák znovu slova a pravil Vy jste již svým povstáním a provolávánín slávy příteli Eduardu Grégrovi předstihli žádost kterou jsem k vám chtěl učiniti. Dovolte tedy abych ještě jednou dal projev nejsrdečnějšímu našemu přání, aby přítel a kollega náš, nej starší a nejzasloužilejší člen naší strany, dr Eduard Grégr, ještě dlouhá a dlouhá léta za- chován byl nám i národu našemu ! K dnešnímu dni naše opětné nejvřelejší blahopřání. Na to odpověděl posl. dr. Eduard Grégr »Půl století doktorátu je jistě dlouhý věk pro jednotlivce, zvláště když strávil jej ve službách národa a když po celý život. choval přání. dočkati se splnění ideálů svého mládí.
Pacák doktor Ed Grégr
16 article
Pak tedy dnes měl bych snad býti smuten, poněvadž ideály, které v mládi zahostilys v srdci mém, dosud se neuskutečnily. Kdybych se měl dnes klásti v hrob, přece neklesl bych do lůna země s temným vědomím, že ideály moje jsou neuskutečnitelny. Doufám stále, že se uskuteční a kdyby doba ta ještě delší byla, než si můžeme mysleti, jsem přesvědčen, že ideály moje se uskuteční. Ale vím, že život národa nesmí se měřiti podle života jednotliveova. Národ postupuje v před, jen když kráčí statečně a vytrvale. Pak musí se dočkati toho, oč dobrá snaha jeho usiluje, ale nač nestačí život žádného jednotlivce. Prvním ideálem mého mládí byla dráha vě decká; měl jsem ideál, státi se professorem na universitě české. Měl jsem výlečného profes sora, jednoho z nejlepších mužů našeho národa. dra. Purkyně a uchvácen skvělým jeho příkla dem, byl jsem naplněn snahou, abych síly svoje mohl věnovati vědecké práci ve prospěch našeho národa. Když dnes srovnávám ty poměry věde- cké i politické v našem národě, za kterých jsem myšlenku tu pojal, se stavem nynějším, tu jsem plně oprávněn konstatovati, že národ náš v dob té učinil nesmírný pokrok kulturní i vědecký. takový, že se jím může před celým světem vším právem pochlubiti. V době, kdy jsem jako assistent professora Purkyně ohlásil takřka na jeho pokyn českou přednášku na lehdejší jediné universitě pražské jako publicum, když polom jsem dostal od mi nisterstva polooffieiální zprávu, že se mám vzdáti veškeré naděje, že bych někdy v Ra kousku mohl dostati professuru, když jsem se byl opovážil přednášeti česky, tu jsem resignoval na docenturu a práci svoji obrátil jsem k ji nému oboru. Než dnes máme svou universitu máme medicinskou fakultu a máme českou lé kařekou literaturu, tak že dnes nikdo nesml
Purkyně
17 article
V drobném prodejli ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na venkovšo ranní číslo. . . . . . . . odpolodní . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotově napřel Přodplncení a lnsarty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nackázejí se též rodakc tiskárnu n ezpedice „Národnich Láistů“ Rukoplsy se navraceji.
Národnich Láistus
18 article
nám hoditi ve tvář výčitku, že bychom byli ná- rodem inferiorním. Vidím před sebou všecek ten pokrok, vi- dím pokrok, který v národě našem stal se bě- hem života jediného člověka, vidím jeho veli- kost a to naplňuje mne v tento den největší radostí, jakéž nitro moje je schopno. (Výborněl Bouřlivý potlesk.) Po tom projednány běžné záležitosti a schválena prohlášení, jež jménem klubu podati se mají, najmě také prohlášení, jež ve třetí konferenci předsedů klubů sněmovních u nej- vyššího maršálka zemského dlužno podati. Konečně usnešeno vyslati dnes o 10. hod. dopolední k místodržiteli deputaci, sestávající z předsedy výkonného výboru dra. Škardy, před- sedy Národní rady české dra. Herolda, členů parlamentní komise klubovní a podatelů inter- pellací v otázkách národnostních na sněmě po- slanců Anýže, Blahovce, dra. Lad. Dvořáka, dra. Pantůčka, dra. Pippicha a dra. Zimmra. Společná porada předsedů českých klubů a sdružení poslaneckých konala se včera o 3. hodině odpolední v klubovních místnostech sné- movních. Zúčastnili se jí poslanci dr. Baxa, Kubr, dr. Pacák, dr. Steidl a Ždárský. Posl. dr. Pacák přečetl návrh prohlášení pro konfe- renci všech předsedů klubů u nejvyššího mar- sálka zemského, sepsaného dle průběhu a vý- sledku úterní společné porady zástupců českých poslaneckých klubů sněmovních a usnesením klubu sněmovních poslanců národní strany svo- bodomyslné přijatého. Předseda sdružení po- slanců strany národní, dr. Steidl, vyslovil s pro- hlášením tím souhlas, zástupeové české strany agrární prohlásili však, že v sezení sněmu po- dají své zvláštní osvědčení a že třatí konference všech předsedů klubů u nejvysšiho maršálka zemského se předseda klubu poslanců strany agrární již nezúčastní. Sdělení stejného obsahu učinil také zástupce volného sdružení, posl. dr. Baxa.
doktor Herold Anýž Blahovec Dvořák Pantůček Pippich Baxa Kubr Pacák Steidl Ždárský Posl
19 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl druhou včerejší schůzi svou večer o 6. hodině za předsednictví místopředsedy poslance dra. Blažka a později předsedy dra. Pacáka. Po politické rozpravě podal předseda dr. Pacák zprávu jednak o jedrlůni společné porady zástupců českých klubů poslaneckých, včera odpoledne ve sněmu konané, jednak o prů- běhu konference všech předsedů klubů u nej- vyššího maršálka zemského. Obě zprávy byly vzaty na vědomí. Na to pojednáno bylo o dnešní schůzi sněmu a učiněna příslušná usnesení. Po návrhu posl. inž. Kaftana byly vysloveny díky předsedovi klubu dru. Pacákovi za veškeré práce v tomto zasedání sněmu provedené, načež po návrhu posl. Maděry usneseno vyzvati členy klubu, by po zasedání sněmu pořádali schůze voličské. Tím byla skončena poslední schůze klubu v tomto oddllu zasedání sněmu.
Blažek Pacák doktor Ing Kaftan Maděra
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. října. (Situace v Uhrá ch.) Návrhem Tiszovým na přiostření jednacího řádu sněmovního dostal se parlamentní život v Uhrách opět do plného proudu. Liberální strana schvá- lila v poslední klubovní schůzi návrh minister- ského předsedy jednohlasně a její podporu má tedy hr. Tisza i ve sněmovně zajištěnou. Na- opak jest dnes už také jisto, že všechny oppo- siční strany, až na stranu národní (Apponyovu), která se dosud nevyslovila, postaví se rozhodně proti úmyslu hr. Tiszy, tak že nevyšlou ani zá- stupců do výboru, který má připraviti změnu jednacího řádu. Usnesoní v tom smyslu učinily již strana neodvislosti a obě klerikální strany, Ugronova a lidová; o straně národní také se soudí, že se připojí k opposici, ačkoliv snad svůj odpor nepožene do krajností tak, jako ostatn opposice. S odporem tímto hr. Tisza ovšem po- čítá; jestliže přes to se odhodlal návrh podat a v příští pondělí — jak se tvrdí — také jej
Praha Uhry Tisza
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Banjaluky do Jajoů. Našinecké dojmy P. K. „První minaret“ ukazoval nám v Bosensk Kostajnici průvodčí vlaku — Čech a poslední pozdrav na hranici hercegovské platil zase Čechu — důstojníku mostarské posádky. Na každém kroku setkáváš se zde s krajany. Nej více ovšem v Sarajevu. Padne tu často otázka k cizinci, jenž tu delší dobu pobývá: „Jak, vy v Sarajevu tak dlouho a ještě neumíte česky?“ S večerem dojelí jsme do Banjaluky a uby tovali se v hótelu krajana, pana Melzra. Zů- stal tu po okupaci a domohl se slušného ma- jetku. Je majitelem dvou předních hötelů zdej- ších, zástupcem starosty města a generálním zástupcem bohatého kláštera sousedních Tra- pistů, co chcete víc? Mniši, Němci, jimž přísný řád přikazuje stále mlčeti, tím pilněji pracují. Provozují průmyslné hospodářství, chovají stáda dobytka, mají mlýny, pivovary, továrny na sukna a p. Zkrátka, majitelé řady rozkvětlých velkozávodů. A našinec je jejich plnomocníkem. — Večer strávili jsme v útulné zahrádce pře hötelem. Vlídný krajan nás poučuje o místních poměrech. Že je v Banjaluce hojně našinců, jmenovitě úřadníků a důstojníků — jsme za chvíli vypozorovali sami. Zahrada se plní hostmi a skoro u každého stolu hovoří se česky. Ani nám nepřipadá, jak vzdáleni jsme milé vlastil Je nám jako někde v menším českém městě s velkou vojenskou posádkou, s tím rozdílem, že u nás páni se zlatými třapci němčí a tu baví se, řekl by, skoro vyzývavě po česku. „A nás je tu!“ vykládá krajan hostinský, „A nezapomí- náme na domovinu! Sbíráme pilně na Matici a
P K Čech Melzr Němec Banjaluka Jajo Čechy Sarajevo Bosensk Kostajnica
22 article
teď také na brněnské Národní! V zimě hrajeme divadlo, pořádáme zábavy a jak vidíte, žijeme jako rodina.“ — Obracíme hovor na poměry bosenského oby vatelstva. „Což Bosňáci by byli spokojení s vlá dou? Je více bezpečnosti majetku, cti, osoby O kulturní potřeby je postaráno, hmotná pod pora v čas neúrody je jista a pod. Ale . .. Každá chvála má své „ale“1 „Odbočte s úřadní té cesty trochu dál do- vnitř a poznáte své divy! Obyvatelstvo zane- dbáno, o školách ani potuchy, všude jen voják a četník, aby drželi nespokojence na úzdě.“ Hovor o tureckých obyvatelích, jich do- mácnostech, zastavil se ovšem i před dveřmi — harému. „V celé Banjaluce jen dva muži mají harém; jeden je poštovním sluhou a druhý děl níkem na dráze. Jinak každý mohamedán má tu na jedné ženě dost a ta jím vládne tak pěkně jako naše drahé polovičky námi.“ — Banjaluka se svými jen 25 tisíci obyv. má pěknou rozlehlost. Táhne se několik kilometnů podél silnice, vroubené pěkným stromořadím. Stromořadí samo má délku 8 kilometrů a pe- člivě se o ně stará, jak se v Bosně skoro samo rozumi, zahradník — Čech. Jsou tu dva kostely římsko-katolické, jeder pravoslavný, dvě židovské synagogy a as 40 mešit. Nejkrásnější uprostřed města je Ferhadi jova džamije. Vedle je turecká škola. Podíváme se tam. Hoši, sedí pěkně se skříženýma nohama, bosi i se svým panem učitelem. Obuv nechali přede dveřmi. Sedí hezky tiše a pozorně. Ale jak učitel vytáhne paty, rozbendí se kluci a hlo mozí, až uši zaléhají. Tout comme chez nous Bodejť by kluci v Turecku byli lepší! Prohlí- žíme práce žákovské, pozdravujeme pana in- spektora, který ve sborovně na divaně popíj svou kávu a poroučíme se.
Čo Boseň Turecko
23 article Pak do obchodní části města — do čaršije
Pak do obchodní části města — do čaršije Čaršija, bazar, od slova čaršit, kouzlit, okouzlo- vat. Patrně tu míněn dojem vyloženého zboží na navštěvovatele. V čaršiji panuje čilý život, ale jiný než u nás o trhu. Obecenstvo kráčí řadam stánků, ale majitelé sedí na bobku nehybně vedle svého zboží jako malovaní. Ani žádného nenapadne, něco nabízeti, vychvalovati, kupe lákati! A přistoupí-li některý, odbude se věc klidně, skoro potajmu, jakoby pánové vyřizo vali spolu státní tajemství. Co dělá nepřílomnost ženského živlu! vi děti skoro všude výhradně jen muže. Ženy křesťanů nejsou sice vázány k takové zdrželi vosti, však i těch tu málo, nepovažují za slušné pouštěti se do tlačenice. Hojně tu malých tureckých kaváren. Pro dávají kávu „a la turka“. Pije se s jemně tlu čenou usazeninou, je výborná a laciná. Šálel za 2—3 kr. V sousedství čaršije na trhu koň- ském nacházíme stáda malých, ale vytrvalých koní. Co takový „bosňák“ vydrží, nikdo by ne- řekl. V mládí ho osedlají dřevěným sedlema v tom zůstane jako v brnění, až pojde. Bosňák přichází do trhu ze vsí, mnoho hodin vzdále- ných. Neprodané zboží neb nově koupené vleče zase domů. Sám jede na předním koníku, za ním husím pochodem několik klusáků, obtěžkaných všelikým nákladem, po obou stranách k sedlu přivázaným. Z městského tržiště nemáme daleko ke hřbi tovu. Je jich zde tureckých několik. Čemu se tu říká „hřbitov“! Turek pochová svého dra- hého, kam mu napadne, v zahradě, podél cesty na stráni! A tak jsou hřbitovy všude. Štíhlé ka meny, jako mezníky, ze země trčicí, omšené, nahoře jakoby kloboukem (opatřené), označují hrob Turka. Často jich podél cesty jako ka- menných vojáků. Iroby žen jsou bez turbanu.
Turek
24 article
Kámen hlásá jméno mrtvého a průpovídky z ko- ranu. Turek rád navštěvuje své mrtvé. Jsou mu bližší než naši obyvatelé svatých polí. Není tu bázně ze hřbitova jako u nás. Odstraniti kámen náhrobní, který snad překáží regulaci nebo ji- nak, není Turek nijak ochoten. Vláda šetříté citlivosti, mazlí se s Turky, ale lásky jejich si dosud nezjednala. Na vojáka Bosňák pohlíže úkosem, cizince má za „Švába“, ještě naši tu nejspíše s lidmi vycházejí. Prohlásíš, že js z Čech, z Prahy a hned si lépe rozumite. Ah Zlatni Prag, to znaji! Na dráhu do Sarajeva třeba z Banjaluky státním povozem do Jajců. Nepatrných 72 km. z Banjaluky do Jajců dráhy postaviti uherská vláda nedovolí. Vzniklo by tak přímé spojení Bosny s Předlitavskem a to nesmi být. Za tose staví na společné útraty dráha ze Sarajeva do sandžaku novopazarského. Tak bude dosaženo spojení Uher se Soluní, jakmile projektovaná trať prodloužena bude do Mitrovic. Tak se pěkně uskutečňují slibované výhody, pro něž omlou váno vydání na bosenskou okupaci! Nové cesty našemu obchodu a průmyslu měly býti otevřeny V Bosně zbudováno na společné útraty říšské hojně dráh, ale všecky směřují k železniční sí — uherské. Ani trať do blízké Dalmacie se ne- prodlouží, z obavy, aby Splitem nevznikla Rěce snad možná konkurence. Pěkným státním povozem za obnos 3 zl dojíždíme v době 7 hodin do Jajců. Diližancí 4. až 7sedadlových landaurů, vypravuje se podle potřeby cestujících. Cesta jde nádhernou přírodou. Portýr hötelu Bosny, pan Bláha, po- staral se nám o pěkná místa, jež teprve později do vedli jsme oceniti. Na jediné přestávce v Bo- čaci, politovali jsme nebohé spoludruhy, z námi sedící. Byli od prachu jako mlynářští. S večerem dojíždíme nejkrásnějšího města
Turek Bosňák js Uher Bláha Čechy Praha Sarajevo Jajce Banjaluka Bosna Předlitavsko Soluň Mitrovice Boseň blízký Dalmacie Split Bo Ah Zlatni Praga km
25 article
bosenského, bývalého sidla králů bosenských, do Jajeů. Líčiti krásy projeté cesty bylo by nesnadno. Po celé délce silnice kolem řeky Vrbasu střídají se krajinné obrazy úchvatných pohledů. Do ne- dávna bylo údolí Vrbasu nepřístupné. Noha smrtelníka tudy nekráčela a plaviti se řekou pro mnohé peřeje bylo nemožno. Na třech nejdivo- čejších místech viděti zříceniny hradu, jako orlí hnizda ke skalám přilepené, ale se strany řeky ke hradům přistupu nebylo. Jen s hůry po hřbe- tech bylo možno dostati se k závratným jich výškám. Silnice dnešní je umělecký kousek svého druhu. Krásnými údoly a zase těsnými rozsochami, nad nimiž ve výšce orlové krouží, přejíždíme mosty, vnikáme do dlouhých tunelů, kde za dne svítí a jež vozka pronikavým písko- tem ohlašuje, aby uvniti srážce s nějakým po- vozem bylo vyvarováno. Cestou zajímavé sta- fáže. Starožitné, primitivní mlýny na vodě. Osa- mělé kuče, ve skalách, v úbočích strání. Tu tam na cestě chodec nebo jezdec v domorodém kroji. Přes čelo tmavý vlas, obtočený černým turba- nem, kabát z ovčí kožešiny, dlouhou huňatou srstí na vrch obrácený, vezpod nahá prsa, teto- vané paže. Ženy v šatě s pěkným vyšíváním, s ozdobami z minei, řetízkův a sponek na hlavě, krku a pažích. Křesťanští obyvatelé zdejší! Františkániv Podmiljači jim všeliké ozdoby v podobě kříže na prsa a ruce tetovují, aby je zachovali kato- lictví . .. Cesta, plná půvabu novoty a původnostil Co je proti tomu vynášení tolik Gesäuse a nade vše velebené Porýní. A nikdo o tom téměř neví! Nedivte se! Projíždíme zemí čistě slovanskoul A kde jsme my Slované ještě se svojí literaturou cestovních pomůcek a informací o vlastním krajil
Slovan Vrbas Gesäus