1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 14. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. JIsty
přídylicí, nee
v Praze v adininis(rnni
něnt leta . . . . 6 K —
s drojí donáškou
a nts
nt leta . . . . 7 K 50h
ve fliskách: 2 K 30 k
na něsfo .
Poštout
n nik.
ntlefa . . .
ke
s dvojí zlsilkou
na vlel
nls: . . k ei
Praha
5
article
Prohlášení
klubu sněmovních poslanců
národni strany svobodomyslné
Prohlášení
klubu sněmovních poslanců
národni strany svobodomyslné
sdružení poslanců strany národní.
»Zástupcové českého národa na sněmu
Hílovství českého dostavili se na pozvání J.J
zjvyššího maršálka království českého ke konfe
neci předsedů všech klubů sněmovních, svo-
liné na den 7. října t. r., aby — jak sám pan
srolavatol účel schůze té vyznačil a o bm e zi
— mohlo býti konstatováno, zda vůbec bude
nožno ve sněmě ať celkově nebo částečně
pracovati, t. j. aby zjištěno bylo, zdali lze do-
elliti projednání některých záležitosti, a kterých.
Zástupcové českých stran prohlásili i hned
le jsou vždycky ochotni dáti lidu, co lido
sněmu žádá, a že proto nekladou se své strany
nižádné překážky činnosti sněmu.
Při tom žádali, by poměry na sněmu krá-
lovství českého nebyly spojovány s poměry na
radě říšské, ježto se tyto vymykají z vyslo-
veného účelu a objemu konferenčních porad.
Stanovisko to sdili s námi i čásť zástupeů
německých, která ve svém osvědčení výslovně
pravi, že »spojitost mezi německou obstruke
na sněmu a českou obstrukcí v říšské rad
nenznává.«
To vše předesíláme k charakterisování po
měrů a prohlašujeme znova, že naši poslancové
v říšské radě otázky nouzové z obstrukce
vždycky vylučovali, posuzujíce tyto — ať šlo
o národnost nebo zemi kteroukoli — nikoli
z hlediště politického, nýbrž výhradně jen
z hospodářského a humanního.
strana národní
6
article
Byli jsme tudiž oprávněni očekávati, že
poslanci němečtí v nynějším okamžiku těžkého
strádání obyvatelstva obou národnosti se s tejn
zachovají také na sněmu království českého.
Proto vzali jsme prohlášení německých po
slanců ze dne 11. října 1904 na vědomi s oprav
dovým politováním.
Zástupcové českého lidu jsou si dobře toho
vědomi, že na sněmě zemském nebylo dáno
žádné příčiny, by jednání jeho se mařilo a tím
vůbec zákonodárná jeho činnost byla zastavena.
Odpírají-li tedy poslancové němečtí na ten
čas z důvodů, jichž správnost a věcnost vůbe
nelze uznati, každé spolupůsobení na sněmu.
prohlašujíce, že činnost tohoto zákonodárného
sboru nadále mařiti jsou odhodláni, musejí zá-
vpcové českého národa za tento neomluvitelný
vvlobakce, jejíž nutnost a účelnost i se stran
něneckých poslanců plně se uznává, zodpověd
nost jen na ně svaliti.
Konstatujeme dále před veškerou veřej
ností, že rovněž nebylo naší vinou, když
lonskými živelními pohromami stíženým se ne
dostalo pomoci ani od sněmu království če
ského ani od rady říšské.
Přisvědčujeme, že stav financí zemskýei
jest žalostný a že stát jest povinen přispěti
to vydatně, než pokládáme za správně, by snaha
po nápravě osvědčila se nejprve na sněmu
samém.
Tuto odpověď klademe si za čest podati na
základě jednohlasného usnesení všech českých
poslanců národní strany svobodomyslné a strany
národní na sněmu království českého.
Dr. Bedřich Pacák. Dr. Ant. Steidl.
doktor
Pacák
Antonín
Steidl
7
article
Třetí konference u nejvyššíh
maršálka zemského.
Třetí konference u nejvyššíh
maršálka zemského.
Včera o 5. hod. odpolední konala se u nej-
vyššího maršálka zemského třetí konference, na
klerou opět pozváni byli všichni předsedové
poslaneckých klubů sněmovních. Z pozvaných
nedostavili se poslanec dr. Karel Baxa, zá-
stupce volného sdružení neodvislých poslanců,
Slanislav Kubr, předseda klubu poslanců české
strany agrární a Fr. Kliemann, zástupee
Všeněmců směru Schönererova.
doktor
Baxa
Slanislav Kubr
Kliemann
Schönererův
Francie
8
article
Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiř
z Lobkovic, zahájiv schůzi, přečetl přípis
který mu zaslal poslanec Iro za svaz vše-
německých poslanců směru Schönererova. Dle
svého sdělení přečetl nejvyšší maršálek zemský
přípis ten proto, poněvadž v něm shledával
odůvodnění nepřítomnosti poslance Ira ve schůzi.
Ježto v přípise poslance Ira se žádá, aby
o obsahu přípisu toho učiněno bylo sdělení
klubům ostatním, poznamenal nejvyšší maršálek
zemský, že se necití povolaným k tomu, aby
officielní prohlášení jednoho poslaneckého klubu
sděloval officiálně jiným klubům poslaneckým.
Potom přečetl nejvyšší maršálek zemský
přípis poslance Kubra, který má toto znění;
Vaše Jasnosti! Vděčným citem jati z
šlechetné snahy Vaší Jasnosti, kdy ráčil Jste
s nevšední ochotou snažiti se, aby sněm krá-
lovství českého stal se dělným a tím lidu, který
stižen byl po dvakráte opakujícími se pohromam
živelními, zmírnění, bědného stavu jeho bylo
zjednáno, nutí nás, Vám, jasný pane, za veškeru
Vaši, byť i dnes s nezdarem se setkavší snahu
nejvděčněji a nejuctivěji se poděkovati.
Vzhledem k tomu, že ale veškeré, jak Vaše,
tak i naše snahy, dělnost staroslavného sněmu
království českého opět navázati, zůstaly nepo-
rozuměny a marny, děkuji jménem strany české
agrární Vaší Jasnosti za pozvání a prohlašuji
že dnešní schůze ctěných předsedů sněmovních
stran se nezúčastním.
Za klub zemských poslanců české strany
agrární: Stanislav Kubr, předseda.
Jiř
Schönererův
Ir
Kubr
Lobkovice
9
article
Konečně přečetl nejvyšší zemský maršálel
tento přípis poslance dra. Baxy: »K prohlášen
německých poslanců na společné konferenci zá-
stupců všech klubů sněmovních dne 10. října t. r.
nám českým zástupeům sdělenému, jímž se prot
dělnosti sněmu království českého byli vyslovili,
dovoluji si jménem volného sdružení neodvislých
poslanců českých prohlásiti, že pokládám za zby-
tečno, dalších úrad s německými poslanci se
zúčastniti. Prose, by Vaše Jasnos! vzala toto na
vědomí, nám čest znamenati se: Dr. Baxa Karel.«
Potom obdržel slovo poslanec dr. Pacák,
jenž učinil jménem klubu sněmovních poslanců
národní strany svobodomyslné a sdružení po-
slanců strany národní prohlášení, jež uveřejněno
je na místě úvodním.
Poslanec dr. Eppinger prohlásil, že ne-
cílí se povolaným, ihned polemisovati s prohláše-
ním, jež poslanec dr. Pacák učinil. Dále pravi
dr. Eppinger, že poměry se prohlášením dra. Pacáka
nezměnily a že němečtí poslanci tedy celé jednán
pokládají za vyřízené, poněvadž podmínky děl-
nosti sněmu nejsou dány a že tedy zůstává to
v platnosti, co v prohlášení poslanců německých
bylo uvedeno.
Na to zástupce klubu ústavověrného velko
statku kn. Alain Rohan přečetl toto prohlášení
Od svého vstupu do sněmu zemského trval
jsme na zásadě, neúčastniti se kroků, jež děl
nosti sněmu kladou do cesty překážky, a je
samozřejmo, že také tentokráte, jakož i bu-
doucně na této zásadě setrváme.
Baxa
Pros
Jasnos
doktor
Karel
Pacák
Eppinger
Rohan
10
article
Povětrnostními poměry minulého léta utr-
pělo zemědělské i lesní hospodářství v řadě
první a pak nepřímo obchod, průmysl a říční
plavba tězkou újmu. Tím dána jest pro vládní
i zastupitelské sbory povinnost, aby každýv
oboru své působnosti poskytl pomoci. Ale my
musili bychom nejen k tomu poukázati, že mož-
nost pomoci této při spořádaném hospodářství
finančním má za předpoklad určité položky v po-
třebě i v úhradě rozpočtu zemského i říšského.
nýbrž konstatujeme též, že se při odstraňování
nouze jedná také o všeobecná opatření hospo
dářsko-politická.
To jest nám podnětem, abychom také při
této příležitosti se vším důrazem poukázali na
nevyhnutelný následek, který nastati musí trva-
lým mařením normální dělnosti zákonodárných
sborů říše i jednotlivých zemí. Nechceme se tím
nabízeti za soudce o politických odhodláních
jiných stran, a to tím méně, ježto situace na
sněmě zemském bezprostředně vznikla ze si
11
article
tuace na říšské radě. Ale obstrukce a její dů-
sledky nabyly pro Rakousko významu, který
daleko proniká nad zvláštní podnět, ze kterého
zde nebo tam snad vznikla.
Obstrukce, která pořád dále zasahá, a ne-
učiní-li se jí přítrž, přirozeně také vždy dále
musí zasahovati, nejenom úplně ochro-
mila působnostústavy, nýbrž i — což
snad jest ještě horší a pronikavější — podkopala
cit zodpovědnosti u voličů i u zvolených, roz
vrátila praxi celého veřejného práva našehoa
vzbudila v obyvatelstvu mínění zdánlivě pří-
pustné, ale v základu klamné, jakoby v našem
věku velikých všoobecných veřejných zájmů
mohl státní útvar vůbec trvale pohřešovati při
rozené a potřebné kontroly a skutkové součin
nosti sborů zákonodárných, své povinnosti vědo-
mých.
Vyslovujeme tudíž Vaší Jasnosti dík za po-
kus, ochotně podniknutý, aby zjednána byla
dělnost sněmu. Ovšem nevystačí se s malým
prostředky a s obmeženou dělností říšské rady
a sněmu zemského, a jen opětné zahájení parla
mentní činnosti na celé čáře může přivoditi dů
kladnou odpomoc.
Rakousko
12
article
Za všech okolností budeme však vždy dlo
nejlepších sil konati práci, kterou země od nác
očekává. Bude-li zahájen, obzvláště činiteli k to-
mu povolanými a povinnými vážný pokus o to
aby oběma národním kmenům, Čechy obýva-
jícím, určen byl okruh, daný pro ně dějinným
vývojem a přistěhováním, a tím oběma zaručen
byl volný a nerušený vývin, tak aby timto způ-
sobem opět bylo zjednáno zlepšení politických
poměrů v říši i v zemi a normální práce ve
sněmě zemském — zúčastníme se při tomto
úkolu se vší věrnosti k povinnosti, máme však
za to, že svolání sněmu má jen tehdy účel, lze-li
s nějakou jistotou předvídati určitou působnost
jeho, ježto neplodným zasedáním všechny škody
obstrukce jenom se zmnožují a přiostřují.
Potom ujal se slova předseda klubu kon-
servativního velkostatku hr. K arel Buquo
Longuevall a učinil nejprve česky a poton
německy toto prohlášení:
S hlubokým vlasteneckým politováním byl
nám, poslancům konservativního velkostatkář
stva znamenati, že již i ve sněmu království če
ského se dostavil zjev, jenž po delší řadu let
ochromuje zákonodárnou činnost rady říšské a
který po názoru našem základům parlamenta-
rismu se příčí.
Ve chvíli, kdy rozpočty zemské dvou roko
si žádají vyřízeni, kdy sněmu bylo by řešit
úlohy významu epochálního pro zdar nebo ne
zdar nespočetných obyvatelů země, sněm k no-
činnosti jest odsouzen.
Čecho
13
article
Kojili jsme se nadějí, že aspoň tíse
obecná, ve kterou živelní pohromy roku minu-
lého a sucha letošní širé kruhy v zemi, zvláště
pak lid rolnický uvrhla a v některých krajinách
na sám kraj záhuby je přivedla, každé straně
ve sněmu a všelikému jeho členu uvědomí
svatou jejich povinnost naproti spoluobčanům.
hledati i nalézti prostředky, kterými by sněm
v mezích své působnosti a svých sil mohl opa
třiti úlevy této tísně. I vítali jsme proto nej
radostněji podnět, s povolané strany k tomu
daný.
Leč když naděje naše na ten čas, pohříchu
se nesplnila, cítíme se ve vážné chvíli povin
nými, pozvednouti znova svůj důtklivě varovný
hlas proti opětovanému užívání prostředku bo
jovného, o němž za to máme, že cíle, kterých
pomocí jeho snad dosíci lze, v nižádném po-
měru nejsou k újmám, pro celek z něho vzni-
kajícím. I jest nám zůstaviti plno
za ně odpovědnost oněm činite-
lům, kteřítrvání tohoto stavu věc
zaviňují.
Nejvyšší maršálek zemský tázal se pak.
přeje-li si kdo slova. Poněvadž se nikdo k
slovu nepřihlásil, pravil nejvyšší maršálek zem-
ský, že velice lituje, že pokus, který učinil, ne-
vedl k eíli, že se nezdařil a že tedy on jakožto
předseda sněmu provede z výsledku této porady
v plné schůzi sněmovní nezbytné důsledky.
14
article
Na konec poděkoval nejvyšší maršálek
zemský všem pánům, kteří na jeho pozván
k rozpravě se dostavili a vyslovil přání, aby
příští pokus, ať podnět k němu vyjde od koho
koliv, skončil lepším výsledkem.
Poslanec dr. Steidl poděkoval nejvyš
šímu maršálkovi za jeho práci a pravil, že
ní právem lze říci »in rebus arduis voluisse sa
est«, že ve věcech těžkých dosti jest chtíti.
Dr. Steidl dodal, že každý spravedlivý muž
bude s ním souhlasiti, když vysloví nejvyššímu
maršálkovi opětné díky.
Nejvyšší maršálek zemský ukončil potom
schůzi slovy: »Prosím, abyste pokládali dobrou
vůli jako čin.«
doktor
Steidl
15
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svohodomyslné měl včera schůzi o 10. hodině
dopolední za předsednictví poslance dra. Pacák
Schůze zúčastnil se také posl. dr. Ed. Grégr
jenž včera slavil padesátileté jubileum svého
doktorátu.
Sehůzi zahájil předseda dr. Pacák takto
Právě jsem učinil čeho třeba, aby se jménem
celého klubu našeho dostalo přiteli a kollegov
našemu dru. Eduardu Grégrovi telegr- fického
blahopřání ku dnešnímu dni. — V tom oka
mžiku povstali shromáždění poslanci, provoláva-
jíce dru. Eduardu Grégrovi hlučné: Sláva!
Když potlesk a přátelské projevy se skon
čily, ujal se dr. Pacák znovu slova a pravil
Vy jste již svým povstáním a provolávánín
slávy příteli Eduardu Grégrovi předstihli žádost
kterou jsem k vám chtěl učiniti. Dovolte tedy
abych ještě jednou dal projev nejsrdečnějšímu
našemu přání, aby přítel a kollega náš, nej
starší a nejzasloužilejší člen naší strany, dr
Eduard Grégr, ještě dlouhá a dlouhá léta za-
chován byl nám i národu našemu ! K dnešnímu
dni naše opětné nejvřelejší blahopřání.
Na to odpověděl posl. dr. Eduard Grégr
»Půl století doktorátu je jistě dlouhý věk pro
jednotlivce, zvláště když strávil jej ve službách
národa a když po celý život. choval přání.
dočkati se splnění ideálů svého mládí.
Pacák
doktor
Ed
Grégr
16
article
Pak tedy dnes měl bych snad býti smuten,
poněvadž ideály, které v mládi zahostilys
v srdci mém, dosud se neuskutečnily. Kdybych
se měl dnes klásti v hrob, přece neklesl bych
do lůna země s temným vědomím, že ideály
moje jsou neuskutečnitelny. Doufám stále, že se
uskuteční a kdyby doba ta ještě delší byla, než
si můžeme mysleti, jsem přesvědčen, že ideály
moje se uskuteční. Ale vím, že život národa
nesmí se měřiti podle života jednotliveova.
Národ postupuje v před, jen když kráčí statečně
a vytrvale. Pak musí se dočkati toho, oč dobrá
snaha jeho usiluje, ale nač nestačí život žádného
jednotlivce.
Prvním ideálem mého mládí byla dráha vě
decká; měl jsem ideál, státi se professorem na
universitě české. Měl jsem výlečného profes
sora, jednoho z nejlepších mužů našeho národa.
dra. Purkyně a uchvácen skvělým jeho příkla
dem, byl jsem naplněn snahou, abych síly svoje
mohl věnovati vědecké práci ve prospěch našeho
národa. Když dnes srovnávám ty poměry věde-
cké i politické v našem národě, za kterých jsem
myšlenku tu pojal, se stavem nynějším, tu jsem
plně oprávněn konstatovati, že národ náš v dob
té učinil nesmírný pokrok kulturní i vědecký.
takový, že se jím může před celým světem vším
právem pochlubiti.
V době, kdy jsem jako assistent professora
Purkyně ohlásil takřka na jeho pokyn českou
přednášku na lehdejší jediné universitě pražské
jako publicum, když polom jsem dostal od mi
nisterstva polooffieiální zprávu, že se mám
vzdáti veškeré naděje, že bych někdy v Ra
kousku mohl dostati professuru, když jsem se
byl opovážil přednášeti česky, tu jsem resignoval
na docenturu a práci svoji obrátil jsem k ji
nému oboru. Než dnes máme svou universitu
máme medicinskou fakultu a máme českou lé
kařekou literaturu, tak že dnes nikdo nesml
Purkyně
17
article
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkovšo
ranní číslo. . . . . . . .
odpolodní . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotově napřel
Přodplncení a lnsarty přijímá zdmini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nackázejí se též rodakc
tiskárnu n ezpedice „Národnich Láistů“
Rukoplsy se navraceji.
Národnich Láistus
18
article
nám hoditi ve tvář výčitku, že bychom byli ná-
rodem inferiorním.
Vidím před sebou všecek ten pokrok, vi-
dím pokrok, který v národě našem stal se bě-
hem života jediného člověka, vidím jeho veli-
kost a to naplňuje mne v tento den největší
radostí, jakéž nitro moje je schopno. (Výborněl
Bouřlivý potlesk.)
Po tom projednány běžné záležitosti a
schválena prohlášení, jež jménem klubu podati
se mají, najmě také prohlášení, jež ve třetí
konferenci předsedů klubů sněmovních u nej-
vyššího maršálka zemského dlužno podati.
Konečně usnešeno vyslati dnes o 10. hod.
dopolední k místodržiteli deputaci, sestávající
z předsedy výkonného výboru dra. Škardy, před-
sedy Národní rady české dra. Herolda, členů
parlamentní komise klubovní a podatelů inter-
pellací v otázkách národnostních na sněmě po-
slanců Anýže, Blahovce, dra. Lad. Dvořáka,
dra. Pantůčka, dra. Pippicha a dra. Zimmra.
Společná porada předsedů českých klubů
a sdružení poslaneckých konala se včera o 3.
hodině odpolední v klubovních místnostech sné-
movních. Zúčastnili se jí poslanci dr. Baxa,
Kubr, dr. Pacák, dr. Steidl a Ždárský. Posl.
dr. Pacák přečetl návrh prohlášení pro konfe-
renci všech předsedů klubů u nejvyššího mar-
sálka zemského, sepsaného dle průběhu a vý-
sledku úterní společné porady zástupců českých
poslaneckých klubů sněmovních a usnesením
klubu sněmovních poslanců národní strany svo-
bodomyslné přijatého. Předseda sdružení po-
slanců strany národní, dr. Steidl, vyslovil s pro-
hlášením tím souhlas, zástupeové české strany
agrární prohlásili však, že v sezení sněmu po-
dají své zvláštní osvědčení a že třatí konference
všech předsedů klubů u nejvysšiho maršálka
zemského se předseda klubu poslanců strany
agrární již nezúčastní. Sdělení stejného obsahu
učinil také zástupce volného sdružení, posl. dr.
Baxa.
doktor
Herold
Anýž
Blahovec
Dvořák
Pantůček
Pippich
Baxa
Kubr
Pacák
Steidl
Ždárský
Posl
19
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl druhou včerejší schůzi svou
večer o 6. hodině za předsednictví místopředsedy
poslance dra. Blažka a později předsedy dra.
Pacáka. Po politické rozpravě podal předseda
dr. Pacák zprávu jednak o jedrlůni společné
porady zástupců českých klubů poslaneckých,
včera odpoledne ve sněmu konané, jednak o prů-
běhu konference všech předsedů klubů u nej-
vyššího maršálka zemského. Obě zprávy byly
vzaty na vědomí. Na to pojednáno bylo o dnešní
schůzi sněmu a učiněna příslušná usnesení. Po
návrhu posl. inž. Kaftana byly vysloveny díky
předsedovi klubu dru. Pacákovi za veškeré práce
v tomto zasedání sněmu provedené, načež po
návrhu posl. Maděry usneseno vyzvati členy
klubu, by po zasedání sněmu pořádali schůze
voličské. Tím byla skončena poslední schůze
klubu v tomto oddllu zasedání sněmu.
Blažek
Pacák
doktor
Ing
Kaftan
Maděra
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. října. (Situace v Uhrá ch.)
Návrhem Tiszovým na přiostření jednacího řádu
sněmovního dostal se parlamentní život v Uhrách
opět do plného proudu. Liberální strana schvá-
lila v poslední klubovní schůzi návrh minister-
ského předsedy jednohlasně a její podporu má
tedy hr. Tisza i ve sněmovně zajištěnou. Na-
opak jest dnes už také jisto, že všechny oppo-
siční strany, až na stranu národní (Apponyovu),
která se dosud nevyslovila, postaví se rozhodně
proti úmyslu hr. Tiszy, tak že nevyšlou ani zá-
stupců do výboru, který má připraviti změnu
jednacího řádu. Usnesoní v tom smyslu učinily
již strana neodvislosti a obě klerikální strany,
Ugronova a lidová; o straně národní také se
soudí, že se připojí k opposici, ačkoliv snad svůj
odpor nepožene do krajností tak, jako ostatn
opposice. S odporem tímto hr. Tisza ovšem po-
čítá; jestliže přes to se odhodlal návrh podat
a v příští pondělí — jak se tvrdí — také jej
Praha
Uhry
Tisza
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Banjaluky do Jajoů.
Našinecké dojmy P. K.
„První minaret“ ukazoval nám v Bosensk
Kostajnici průvodčí vlaku — Čech a poslední
pozdrav na hranici hercegovské platil zase
Čechu — důstojníku mostarské posádky. Na
každém kroku setkáváš se zde s krajany. Nej
více ovšem v Sarajevu. Padne tu často otázka
k cizinci, jenž tu delší dobu pobývá: „Jak, vy
v Sarajevu tak dlouho a ještě neumíte česky?“
S večerem dojelí jsme do Banjaluky a uby
tovali se v hótelu krajana, pana Melzra. Zů-
stal tu po okupaci a domohl se slušného ma-
jetku. Je majitelem dvou předních hötelů zdej-
ších, zástupcem starosty města a generálním
zástupcem bohatého kláštera sousedních Tra-
pistů, co chcete víc? Mniši, Němci, jimž přísný
řád přikazuje stále mlčeti, tím pilněji pracují.
Provozují průmyslné hospodářství, chovají
stáda dobytka, mají mlýny, pivovary, továrny
na sukna a p. Zkrátka, majitelé řady rozkvětlých
velkozávodů. A našinec je jejich plnomocníkem.
— Večer strávili jsme v útulné zahrádce pře
hötelem. Vlídný krajan nás poučuje o místních
poměrech. Že je v Banjaluce hojně našinců,
jmenovitě úřadníků a důstojníků — jsme za
chvíli vypozorovali sami. Zahrada se plní hostmi
a skoro u každého stolu hovoří se česky. Ani
nám nepřipadá, jak vzdáleni jsme milé vlastil
Je nám jako někde v menším českém městě
s velkou vojenskou posádkou, s tím rozdílem,
že u nás páni se zlatými třapci němčí a tu baví
se, řekl by, skoro vyzývavě po česku. „A nás
je tu!“ vykládá krajan hostinský, „A nezapomí-
náme na domovinu! Sbíráme pilně na Matici a
P K
Čech
Melzr
Němec
Banjaluka
Jajo
Čechy
Sarajevo
Bosensk Kostajnica
22
article
teď také na brněnské Národní! V zimě hrajeme
divadlo, pořádáme zábavy a jak vidíte, žijeme
jako rodina.“ —
Obracíme hovor na poměry bosenského oby
vatelstva. „Což Bosňáci by byli spokojení s vlá
dou? Je více bezpečnosti majetku, cti, osoby
O kulturní potřeby je postaráno, hmotná pod
pora v čas neúrody je jista a pod. Ale . ..
Každá chvála má své „ale“1
„Odbočte s úřadní té cesty trochu dál do-
vnitř a poznáte své divy! Obyvatelstvo zane-
dbáno, o školách ani potuchy, všude jen voják
a četník, aby drželi nespokojence na úzdě.“
Hovor o tureckých obyvatelích, jich do-
mácnostech, zastavil se ovšem i před dveřmi —
harému. „V celé Banjaluce jen dva muži mají
harém; jeden je poštovním sluhou a druhý děl
níkem na dráze. Jinak každý mohamedán má tu
na jedné ženě dost a ta jím vládne tak pěkně
jako naše drahé polovičky námi.“ —
Banjaluka se svými jen 25 tisíci obyv. má
pěknou rozlehlost. Táhne se několik kilometnů
podél silnice, vroubené pěkným stromořadím.
Stromořadí samo má délku 8 kilometrů a pe-
člivě se o ně stará, jak se v Bosně skoro samo
rozumi, zahradník — Čech.
Jsou tu dva kostely římsko-katolické, jeder
pravoslavný, dvě židovské synagogy a as 40
mešit. Nejkrásnější uprostřed města je Ferhadi
jova džamije. Vedle je turecká škola. Podíváme
se tam. Hoši, sedí pěkně se skříženýma nohama,
bosi i se svým panem učitelem. Obuv nechali
přede dveřmi. Sedí hezky tiše a pozorně. Ale
jak učitel vytáhne paty, rozbendí se kluci a hlo
mozí, až uši zaléhají. Tout comme chez nous
Bodejť by kluci v Turecku byli lepší! Prohlí-
žíme práce žákovské, pozdravujeme pana in-
spektora, který ve sborovně na divaně popíj
svou kávu a poroučíme se.
Čo
Boseň
Turecko
23
article
Pak do obchodní části města — do čaršije
Pak do obchodní části města — do čaršije
Čaršija, bazar, od slova čaršit, kouzlit, okouzlo-
vat. Patrně tu míněn dojem vyloženého zboží na
navštěvovatele. V čaršiji panuje čilý život, ale
jiný než u nás o trhu. Obecenstvo kráčí řadam
stánků, ale majitelé sedí na bobku nehybně
vedle svého zboží jako malovaní. Ani žádného
nenapadne, něco nabízeti, vychvalovati, kupe
lákati! A přistoupí-li některý, odbude se věc
klidně, skoro potajmu, jakoby pánové vyřizo
vali spolu státní tajemství.
Co dělá nepřílomnost ženského živlu! vi
děti skoro všude výhradně jen muže. Ženy
křesťanů nejsou sice vázány k takové zdrželi
vosti, však i těch tu málo, nepovažují za slušné
pouštěti se do tlačenice.
Hojně tu malých tureckých kaváren. Pro
dávají kávu „a la turka“. Pije se s jemně tlu
čenou usazeninou, je výborná a laciná. Šálel
za 2—3 kr. V sousedství čaršije na trhu koň-
ském nacházíme stáda malých, ale vytrvalých
koní. Co takový „bosňák“ vydrží, nikdo by ne-
řekl. V mládí ho osedlají dřevěným sedlema
v tom zůstane jako v brnění, až pojde. Bosňák
přichází do trhu ze vsí, mnoho hodin vzdále-
ných. Neprodané zboží neb nově koupené vleče
zase domů. Sám jede na předním koníku, za ním
husím pochodem několik klusáků, obtěžkaných
všelikým nákladem, po obou stranách k sedlu
přivázaným.
Z městského tržiště nemáme daleko ke hřbi
tovu. Je jich zde tureckých několik. Čemu se
tu říká „hřbitov“! Turek pochová svého dra-
hého, kam mu napadne, v zahradě, podél cesty
na stráni! A tak jsou hřbitovy všude. Štíhlé ka
meny, jako mezníky, ze země trčicí, omšené,
nahoře jakoby kloboukem (opatřené), označují
hrob Turka. Často jich podél cesty jako ka-
menných vojáků. Iroby žen jsou bez turbanu.
Turek
24
article
Kámen hlásá jméno mrtvého a průpovídky z ko-
ranu. Turek rád navštěvuje své mrtvé. Jsou mu
bližší než naši obyvatelé svatých polí. Není tu
bázně ze hřbitova jako u nás. Odstraniti kámen
náhrobní, který snad překáží regulaci nebo ji-
nak, není Turek nijak ochoten. Vláda šetříté
citlivosti, mazlí se s Turky, ale lásky jejich si
dosud nezjednala. Na vojáka Bosňák pohlíže
úkosem, cizince má za „Švába“, ještě naši tu
nejspíše s lidmi vycházejí. Prohlásíš, že js
z Čech, z Prahy a hned si lépe rozumite. Ah
Zlatni Prag, to znaji!
Na dráhu do Sarajeva třeba z Banjaluky
státním povozem do Jajců. Nepatrných 72 km.
z Banjaluky do Jajců dráhy postaviti uherská
vláda nedovolí. Vzniklo by tak přímé spojení
Bosny s Předlitavskem a to nesmi být. Za tose
staví na společné útraty dráha ze Sarajeva do
sandžaku novopazarského. Tak bude dosaženo
spojení Uher se Soluní, jakmile projektovaná
trať prodloužena bude do Mitrovic. Tak se pěkně
uskutečňují slibované výhody, pro něž omlou
váno vydání na bosenskou okupaci! Nové cesty
našemu obchodu a průmyslu měly býti otevřeny
V Bosně zbudováno na společné útraty říšské
hojně dráh, ale všecky směřují k železniční sí
— uherské. Ani trať do blízké Dalmacie se ne-
prodlouží, z obavy, aby Splitem nevznikla Rěce
snad možná konkurence.
Pěkným státním povozem za obnos 3 zl
dojíždíme v době 7 hodin do Jajců. Diližancí
4. až 7sedadlových landaurů, vypravuje se
podle potřeby cestujících. Cesta jde nádhernou
přírodou. Portýr hötelu Bosny, pan Bláha, po-
staral se nám o pěkná místa, jež teprve později
do vedli jsme oceniti. Na jediné přestávce v Bo-
čaci, politovali jsme nebohé spoludruhy, z
námi sedící. Byli od prachu jako mlynářští.
S večerem dojíždíme nejkrásnějšího města
Turek
Bosňák
js
Uher
Bláha
Čechy
Praha
Sarajevo
Jajce
Banjaluka
Bosna
Předlitavsko
Soluň
Mitrovice
Boseň
blízký Dalmacie
Split
Bo
Ah Zlatni Praga
km
25
article
bosenského, bývalého sidla králů bosenských,
do Jajeů.
Líčiti krásy projeté cesty bylo by nesnadno.
Po celé délce silnice kolem řeky Vrbasu střídají
se krajinné obrazy úchvatných pohledů. Do ne-
dávna bylo údolí Vrbasu nepřístupné. Noha
smrtelníka tudy nekráčela a plaviti se řekou pro
mnohé peřeje bylo nemožno. Na třech nejdivo-
čejších místech viděti zříceniny hradu, jako orlí
hnizda ke skalám přilepené, ale se strany řeky
ke hradům přistupu nebylo. Jen s hůry po hřbe-
tech bylo možno dostati se k závratným jich
výškám. Silnice dnešní je umělecký kousek
svého druhu. Krásnými údoly a zase těsnými
rozsochami, nad nimiž ve výšce orlové krouží,
přejíždíme mosty, vnikáme do dlouhých tunelů,
kde za dne svítí a jež vozka pronikavým písko-
tem ohlašuje, aby uvniti srážce s nějakým po-
vozem bylo vyvarováno. Cestou zajímavé sta-
fáže. Starožitné, primitivní mlýny na vodě. Osa-
mělé kuče, ve skalách, v úbočích strání. Tu tam
na cestě chodec nebo jezdec v domorodém kroji.
Přes čelo tmavý vlas, obtočený černým turba-
nem, kabát z ovčí kožešiny, dlouhou huňatou
srstí na vrch obrácený, vezpod nahá prsa, teto-
vané paže. Ženy v šatě s pěkným vyšíváním,
s ozdobami z minei, řetízkův a sponek na hlavě,
krku a pažích.
Křesťanští obyvatelé zdejší! Františkániv
Podmiljači jim všeliké ozdoby v podobě kříže
na prsa a ruce tetovují, aby je zachovali kato-
lictví . ..
Cesta, plná půvabu novoty a původnostil
Co je proti tomu vynášení tolik Gesäuse a nade
vše velebené Porýní. A nikdo o tom téměř neví!
Nedivte se! Projíždíme zemí čistě slovanskoul
A kde jsme my Slované ještě se svojí literaturou
cestovních pomůcek a informací o vlastním
krajil
Slovan
Vrbas
Gesäus