3
masthead
13. listopadu 1909. Císlo 313
4
article
alšího obsahu náleží asi dámě. Ředitelství Jmeno-
vané školy vydá ji tomu, kdo určí přesně její
obsuh.
— Odpadní vody ze smíchovského pivovarn. V
včerejší schůzi městské rady pražské byla na vě-
domi vzata zpráva, ža místodržitelství uděhilo vodo-
právní povolení ke svádění odpadních vod ze smí-
chovského akciového pivovaru za podmínek, ujedna-
ných mezi pivovarem a obcemi pražskou a smí-
chovskou. Timto novým zařízením budou svedeny
odpadní vody do ústřední kanalisace pražskéa
přestane jich vypouštění do Vltavy.
— Nebody a úrazy. Anna Štěpánkova, 21letá
služka z čts. 147 pod Bruskou, řízla se při práci
znečištěným nožem a způsobila si otravu krve. Byla
odvezena do všeobecné nemocnice. — Tamtéž do-
pravena Emilie Plicova, 24letá číšnice z Holešovic,
která na sebe převrhla hrnek s vaříeím sádlem
opařila se na rukou. — Na 69letého dělníka Frant.
Mrštinu z Hloubětína sesula se mobutná vrstva písku
a slařec utrpěl těžké vnitřní zranění.
— Z Plzně. (Změna mistnosti.) Novinářská
a insertní kancelář G. Lüftschitze, která v Plzni 25
roků trvá, přesidlí od pondčlka 15. listopadu t. r. do
budovy starého okresního hejtmanství na náměsto
čís. 16.
— Divadlo Variété. Úspěch nynějšího ensemblu
je zcela mimořádný; lýž zůstane zde již jen tři dny
a v ponděli vystoupí naposledy. Zejtra v neděli konaji
se dvě velká představení, o půl 4. a o 8. hodině
která obě mají nezkrácený program, v nichž vystoup
veškerá nynější artistická družina a trojtcí znameni-
tých amerických ilusionistů v čele. Vstupenky lze ob-
držeti v předprodeji v »Bazarue.
Štěpánkův
Plicův
František
Mrština
G Lüftschitz
Jmit
Vltava
Holešovice
Hloubětín
Plzeň
všeobecný nemocnice
divadlo Variété
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Při předvčerejší srážee dvou vlaků bylo —
dle avelimské depeše — poraněno 8 osob, mezi nim
3 těžce.
= Vloupání do policejní úřadovny. Z Berlí
na, 12. listopadu. Do policejní úřadovny v Königs
wusterhausenu vloupali se dnes zloději a pokusili
se vypáčiti pokladnu, což se jim však nepodařilo. Na
lo uprchli.
= Zatčení milionáři. Z Petrohradu, 12. l-
stopadu. Velké vzrušení budi zde zatčení sedmi te-
ditelů nordické sklářské společnosti, mezi nimi dvou
německých milionářů bratří Frankových, kteří byl
depraveni do vězení. Příčina není posud známa.
— Unesení mnichové. Ze Soluna, 12. listo
padu. V okresu grevenském ve vilajetu monastýr-
ském unesl vůdce bulharské čety Načo dva mnichy
z kláštera saporinského, aby vynutil výkupné pr
pokladnu vzbouřenců.
= Loupeže děti v Calihrgdě. Z Cařihradu
12. listopadu. Policejní statistika uvádí, že v posled-
ním půl roce bylo v hlavním městě uloupeno 68 ma-
lých dětí.
= Lupič v Hostincl. Z Ingolštatu, 12. listo-
padu. Hostinský Kurzinger byl zastřelen 17letým
lupičem, kterého překvapil. Také jistý strojník, jenž
na výstřely přikvapil, byl zasažen dvěma ranami
jež naň lupič vyrálil. Teprve později podařilo se ho-
stům lupiče přemoci.
Franková
Kurzinger
Petrohrad
Calihrgda
Cařihrad
Ingolšta
Soluna
6
article
Hudba.
Hudba.
+ Česká bezeda v Prachalicích pořádá v neděl
14. t. m. o 4. hod. odpol. v Národním domé v Pra-
chaticích u příležitosti 25letého výročí úmrtí Bedřicha
Smetsny k uctění památky jeho hudební a pěveckou
akademii.
Bedřich Smetsna
Prachalice
Český bezeda
7
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Madame Steinheilová před
pařížskou porotou.
(Zločin dvojnásobné úkladné vraždy.
... Dnešního dne vynesen Bude nepochybně
rozsudek nad paní Steinhellovou. Po desíti-
denním krajně napínavém líčení promluví porotci
z nichž dosud ani jediný nepronesi slova, neměl
otázky. Bylo nápadným jejich mlčení, neboť celá řa-
da nevyjasněných momentů přímo vyzývala k do-
tazům, jež nepoložil ani předseda, ani žalobce.
A přece nikomu a ani poroteům po procesu paní
Steinbeilové nemůže býti jasno, je-li talo žena sku-
tečně vinnicí, nebo je-li jen obětí své horší pověst
Má-li verdikt jejich vyzníti dle toho, co podal pro-
ces, pak není pochyby, že nemůže dopadnouti jinak
než sprošíčním paní Steinheilové. Usvědčujících dů-
kazů nebylol
Tento hlavní nedostatek žaloby vycítil konečně
I veřejný žalobce a jak již včera námi bylo sděleno
v poslední chvili vzal zpěl svoji žaiobu pro přímý
zločin vraždy úkladné a ponechal si pouze zadní
dvířka: žalobu pro spoluvinu na vraždě
Paní Stcinheilová z nejhoršího tedy vyvázla
Strašil-li ji přízrak guillotiny, po včerejěku zmize
Osmý a devátý den líčení minul, aniž dostavilo
se jakéhckoliv překvapení. Zázrak by se byl musi
státi, aby spadla opona, zastírající záhadný zločin
v Impasse Rousiu.
Paní Steinheilová v posledních dnech výslechu
svědků byla dobré nálady. Věděla, že zbytek jich
nemůže jí. ublížiti a neklamala se. Naopak:
Pan Eugen Boručqus, strýc její, ač uvedl, že
měla po pí. Jappyově k očekávání dle jeho výpoštu
dědictví 97.000 franků, potvrdil, že chovala ze k
matce vždy laskavě a že tato o ní mluvila, jako
o zdárné své dceři. Také, kdykoliv přijela do Paříže,
raději se ubytovala u Steinheilových, než u Herro-
vých.
Steinheilová
Steinhellová
Steinbeilová
Stcinheilová
Boručqus
Impass Rousio
Paříž
8
article
Výpovědi Herrových byly pro ni ještě příznivěj
šími. Svakr Herr je přesvědčen, že paní Steinhei-
lová měla svoji matku ráda. „Znám ji po léta a
soudím, že nezabila ani svého muže, ani svou
matku“
Chauffeur Sembel uvádí, že byl paní Stein liei-
lovou dožádán, aby pátral po tazametru, ktery ve one
noci stál před vilou. Nezjistil ničeho
Předseda k obžalované: „Jak jste připadla na
onu myšlenku?“
Steinheilová: „Byla jsem na ni uvedena listy
které tvrdily, že kdosi v kritické chvíli viděl stál
před naším domem automobil. Tehdy téměř každý
list věděl o nějaké stopě vrahově. „Libre Parole
a „Action Francaise“ psaly, že-
šlo o vraždu z politických metivů.
Můj muž měl prý — nebo snad já — důležité
jakési listiny od presidenta Faura (viz dále člá-
nek z „Patrie“ „Aléra Felixa Faura“)
a těch prý se chtěl kdosi za každou cenu zmocniti.
Reklo se mi: „Úřady budou chtít tuto politickou
příchuť vraždy potlačiti — pátrej po tom sama.“
„Věřila jste tomu?“
„Věřila jsem tomu, jelikož president Faure
mým mužem často se scházel a hovořívali o afére
Dreyfusově.“
Bývalý model Steinheilův, jakýsi Thirlon, uvá-
dí, že „Steinheil žil úplně pod vlivem své ženy.
která byla duševně mnohem silnější. Před každou
hádkou měl úžasný strach. Často byl smutným
zdálo se, že vnitřní nějaký zármutek ho tíží. KMdya
jeho dcera se zasnoubila, pravil: „Teď konečně mám
po starostech a mohu klidně zemřít“, Myslím, ž
se nikdy valně nestaral o to, co se v domě jeho
Dřívější sluha Conaut líčil manželství jako ne-
šťastné. Jednou prý, když vracel se Steinheil z ně-
jaké cesty, řekla prý paní Steinheilová: „Kdyby
raději vlak s ním vyšinul“
Steinheilová s výsměchem: „Svědectví propu
štěnéhp sluhy!
Posledním svědkem, ale rozhodně zajímavým
děje.
Brl
Herrový
Steinhei
Sembel
Stein
Faur
Dreyfusův
Steinheilův
Steinheil
Steinheilová
Patria
Steinheil
Libre parola
Action Francaise
9
article
první milenec „Meg“,
svědek z dívčí minulosti paní Steinheilové, tehdy
ovšem ještě Markéty Jappyovy, jakýsi pan Scheffer
Před 24 lety získal její srdce, ale pro koketo-
vání a flirtování s jinými se s ní rozešel... Napo-
slody ji uzřel, jak vypráví, u okna vlaku, který j
odvážel do Bayonne... a poprvé od té doby, po
23 letech, shledává se s ní v porotní síni, jako
a obžalovanou z příšerného zločinu — —
„Jsem dojat.“ praví elegicky a nikoliv bez účin-
ku na obecenstvo, „vzpomínám-li pod tíhou dnešní
situace zašlých časů... Byla tak sličně, jemné, lá-
skyhodné děvče, plné smyslů pro umění. Milovala
svého otce a zbožňovala svoji matku. Nechť úsudek
o ní dnes zní jakkoliv, nechť je pravdou, že snad
z motivů nedostatku přijímala dary od svých mi-
lenců, přece nikdy neuvěžím, že by byla schopna
tak monstrósního zločinu ...“
A zatím, co mluví poslední tento svědek, chystá
se již veřejný žalobce, aby zahájil svou obžalovaeí
řeč. Nedcchází však ihned k tomu, neboť dříve po-
vstává předseda pan de Vallos a oznamuje, že soud
se rozhodl
připojiti k otázkám ohledně viny paní
Steinheilové, totiž k otázca. je-li vinnou
zločinem obou vražd jako strůjky ně.
nebo jako pachatelka, pak je-li vinnou
některé z obou vražd zvláště, ješte
otázku, je-li ponze spoluvinnou na zl-
činech vzaždy.
Sdělení předsedovo vzbudilo veliký rozruch. Je-
ště větší ovšem byl podiv, když veřejný žalobce
proti této dodatečné otázce neprotes tov al.
Po krátké přestávce došlo k jeho řeči.
Mega
Steinheilová
Jappyův
Scheffer
Vallos
Napa
Bayonne
10
article
Veřejný žalobce Tronard-Riolle,
avoca! pénéral, jest robustní muž, s mohutným, čer-
ným zježeným knírem. V jeho tváři není nic fran-
couzského, dokonce ne pařížského. Již během líčení
činil dojem, že obžalovanou nenávidí, že jí povrhuje
a tento dojem ozývá se z celé, pětihodinné jeho ř
(předvčerejší i včerejší).
Plaidoyer svůj začíná apelem na porotce, aby
soudili jen dle dojmů, jaké v nich přelíčení zůstavilo
„Psaní pro a proti v žurnálech, sentimentální citl-
vost i zaujatost na druhé straně, vypadnětež z vašich
úvah... Abyste posouditi mohli, zdali tato žena je
nevinnou či vinnou, nebo jen spoluvinnou na zlo-
činu předposlední květnové noci, musíte vrátit s
daleko zpět se mnou na cesty jejího života, vlastně
na východiště těchto cest.
Líčí na to rodinu Jappyových, otce, který b
pijákem, matku, jež byla marnotratnicí. Maluje pak
dosti poeticky obrázek mladého děvčete, jež v tomt
ovzduší vyrůstalo, promíjí jí rozmary prvních lásek
poukazuje však, jak již tehdy projevovala se v n
náklonnost k životu rozmařilému... Pak přechárt
na sňatek její se Steirheilem. „Vzala si ho ze vzdoru,
rozhněvavši se před tím s milencem. Mohl Steinheil,
tento o dvacet let starší muž, churavicí, slaboch s vr-
tochy zneuznaného umělce, postačiti bujné, kvetoucí
sličné ženě, která chce býti vášnivě milována, kter
chce se líbiti?
Steinheilová nebyla nevěrnou ženou, která vy-
hledává jiné milence z vášně, neboť kdyby jí byla.
měla by milenců mladých dost. Ale ona vyhledávala
jen starší, bohaté a vlivuplné muže za své přátele
Ona potřebovala šperků a peněz, chtěla býti ve spo-
lečnosti obdivována... A jelikož měla milenců ně-
kolik a bylo třeba lží a vytáček před nimi právě tak
jako před mužem — potřebovala k těmto svým intri-
kám spolehlivé společnice.
Jappyový
TronardRiolle
11
article
„Viděli jste Mariettu Wolfovou“, praví, „tut
služebnici zvláštních kvalit. To bylo „děvče pro vše-
chno“, ale dlužno dodati, „pro všechno špatné“. S ta-
kovými vojáky lze vésti zákeřné války.
Ličí pak dům Stcinheilův: lesklá skořepina se
shnilým jádrem. Příbuzní se mu vyhýbají — pro
rozmařilý, světácký živel je však střediskem. Malí
má plno přátel, kteří jsou mílenci jeho ženy. Ont
vidí, ví vše, trpí a odpouští. Podléhá v zápasu s chy-
třejší ženou, stává se resignovaným... Někdy v zá-
chvatech lítesti a bolesti ozve se v něm zbytek muž-
nosti. Sedne a píše své ženě: „Ty kopeš mezi námi
jámu, která stane se později nepřekročitelnou pro-
pastí.“
Měl pravdu Steinheil: Jáma, kterou jeho Mar
kéta kopala, byl hrob..
Veřejný žalobce vykládá pak, jak on pohlíží n
motivy vraždy. Když koncem r. 1907 byla u konc
svého poměru s Chouanardem, viděla jedinou spásu
svou ve sňatku s Borderelem. Také o věnu její dcery
byla řeč, ač žádného tu nebylo. Dochází proto k zlo
činu. Pokud se týče zavraždění matky, je to zločin
tak strašlivý, že nemohu ani sám uvěřiti, že by jel
byla spáchala paní Steinheilová. Mám však o zlo-
činu svůj úsudek a snad zcela správný. Soudím, ž
neměla být vůbec vsmrcena a že jen náhodou přišl
o život. Měla býti jen svázána, aby paní Steinhci-
lová měla svědka, že skutečně do domu dostali s
lupiči, kteří manžela jejího při obraně zabili. Avšal
stařena ta leknutím zemřela dříve, než chuchval-
cem vaty jí byla ucpána ústa, aby nevolala o pomoe
Wolfův
Stcinheilův
Malý
Steinheilová
Steinhtít
Jáma
12
article
V okamžiku, kdy byla svazována, spěchal jí Steinheil
na pomoc a tu byl přepaden a usmrcen.
Dokázati paní Steinheilové, že vraždu nastro-
jila, anebo že sama se jí zúčastnila činně, nemohu
a vzdávám se po zralám uvážení a po průběhu pře-
Hčení žaloby pro zločin vraždy úkladné; ale žaluj
ji pro spoluvinu, která, myslím, je prokázána . .
Veřejný žalobce na to přerušuje svou řeč a po-
kračuje v ní až druhého dne (včera): Dokazuje b
za bodem, pokud výslechy svědků usvědčovaly pan
Steinheilovou, že o zločinu věděla, že vrahy znala
ale nechce je prozradit, jsouc patrně jejich tichou
spoluvinnicí.
Paní Steinhsilová potřebovala nějakého vinník
a proto nezhrozila se toho, obžalovati nevinné
proli nim i falešné důkazy uváděti. Za zmínku sto
perta v portefeuillu slohy Couillarda.
Úmyslem obžalované bylo uvésti spravedlnos
v omyl. Když veřejný žalobce přichází k líčen
o podezřelých výrocích obžalované proti Wolfové
klopí pí. Sleinhellová hlavu a nedává na sobě po-
hnutí znát.
Slální návladní táže se obžalovaně, proč obviňo
vala nevinné Dále zmiňuje se o řečech její k
spoluvézňům. Vzpomíná dále rozličných legend, kter
žalovaná si vymyslila. Vrátila prý se opět k theori
zlodějů, která se nedá logicky udržeti. Jest záhadno
proč obžalovaná sama jediná přežila vražednou noe?
Zvláštní způsob svázání potvrzuje domněnku spolu-
pacbatelů. Olázka, zdali obžalovaná po vykonaném
zločinu nemoc jen simulovala, jest velmi závažna
neboť po onom zločinu mohla býti nemocna i kdyby
byla nevinna. Tbeorie o zlodějich nedá se dál
udržeti, poněvadž zloděj obyčejně nezanechá jedin
stopy. Zloději byli by mohli vniknouti do domu jen
s pomocí jiné osoby v domě se nalezající. Pan
Steinheilová obvinila též svého sluhu Couillarda
Jak to přijde, praví, že lupiči musili v domě teprv
hledati své nástroje?
Steinheilová
Steinhsilová
Wolf
Couillard
13
article
Aféra Felixe Faura
Aféra Felixe Faura
Palrie« přináší list, který poslal p. Gre
gori panu de Walles, předsedovi soudu sejn
ského. Pozastavuje se v něm, že jméno Felixe Faur
vyslovil v procesu sice sám předseda, ale že nebylo
vedeno ve výslechu o záhadné smrti presidenta re-
publiky, kteréž prý obviněná byla při činou.
Gregori žádá, aby byl předvolán jako svědek
Veřejné mínění si právem říká, kterýkoli obviněný.
jenž ve své minulosti má smrt člověka před jinými
dvěma smrtmi, byl by beze všeho šetření buď vý-
slechem presidentovým, buď předvoláním svědků po-
droben vyšelřování své minulosti, která může vrh-
nouti paprsek světla na přílomné obvinění. Grego
se táže, proč v této sféře od loho bylo upuštěno.
Pod názvem »Nit Ariadnina« rekapituluj
bruselský list »Metropol« tato data:
1. Několik let před náhlou smrtí Felixa Faur
16. února 1899 začaly styky mezi pí. Steinheilovou
a presidentem Faurem.
2. Nejméně dva měsíce před 16. únorem 1899
začátek řady schůzek v Bellevne mezi pt. Jappyovou
matkou pl. Steinheilové, a několika znamenitým
osobnostmi strany dreyfusovské, mezi nimiž Scheurer
Kestner.
3. Několik neděl před 16. únorem 1899 zřízen
tajného boudniru v Elysejích.
4. 16. února 1829 náhlá smrt presidentova
známa v Liverpoolu a na některých jinýel
trzích cizozemských o šest hodin před udá-
lostí.
5. Žádné schůzky více v Bellevue.
6. Po 16. únoru 1899 nevysvětlené zvýšení vý
dání domrácnosti Steinheilových, velké opravy, prove
dené v jejich d mě v ulici Rousin, paní Jappvová
najímá byt v Passy a staví pavilon v Bancourtu.
7. V téže době vyplacení p. Charlesem Dupuem
presidentem rady, nájemného za byt, jenž slobži
k dostaveníčkům v ulici du Colisée.
Faur
Walles
Nita Ariadnin
Scheurer Kestner
Steinheilový
Jappvová
Dupu
Liverpool
Bellevue
Rousin
Passo
14
article
9. V červenci 1906 usídlení se ve Vaugirardu
jakéhos pana Julesa Saberta, nazývaného Chabert
který v témže domě byl navštíven vdovou Prévo
stovou, přítelkyně z mládí paní Steinheilově.
10. Najmutí v Bellevue villy Vert Logis na úče
paní Stemnheilové od paní Prévostové.
11. Pl. Prévostová zprostředkuje přijímání tajn
korespondence na smonsieur de Bellevue-
12. Plán na rozvod mezi manželi Steinbeilc-
vými. Vzdávají se ho na zakročení významných
osobnostl.
13. 13. kvělna 1908 tajná pošta nedochází na
»monsieur de Bellevue«.
14. 30. května 1908 v poledne. Vdova Prévo-
stova a Jules Sabert dávají výpověd
15. Dne 30. května v nci přijezd taxametru
z něhož v ulici Rousin vystupují dva neznáml.
16. 31. květ a 1903 ráno po odhalení zločine
Charles Dupuy zakročuje u Clemenceaua, který s ním
jde k soudu a na policii.
17. 31. května 1908 ráno po dvou konferenciek
vyšetřující soudce Leydet, přítel domu Sleinheslových
pověřený vyšetřováním aféry jde do Inpasse Rousin
provázen jiným důvěrným přitelem domu, soudním
lékařem Courtoisem Suffitem
Závěr belgického listu jest: Felix Faure pad
jako obět spiknutí okamžiku, kdyby byl zniči! Drey
fusovce.
V »Libre Parole« de Rouville praví, že svědek
v procesu a přitel domu Sleinhejlových pravil
»Pl. Steinheilová nebude obětí této historie
Ze dvou věci jedna se stane: boď bude propušlěna
a vše bude řečeno, nebo bude odsouzena a za osm
dní po odsouzení kdosi řekne všechno. Tento kdos
nemluví hned, poněvadž spolébá na propušiění.
List naznačuje, že věří na pelitický zločin.
Bylo předstíráno vloupání, aby byl odeizen
svazek dopisů presidenta Paura, které
padiy do rukou Steinhellové a těžce se dotýkaly
několika veřejných lidl. Rozčilení a zmatek Steln
heilové se vysvětlují překvapením, že oproti lom
co bylo umluveno, došlo k vraždě.
Sabert
Chabert
Prévostová
jít Bellevue
Jules Sabert
Dupuy
Clemenceau
Courtois Suffit
Faur
Libre
Rouville
Paur
padi
Bellevue
16
article
Konference stran.
Konference stran.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) Strana nedd
vislosti konala večer schůzi za předsednictví“ hr.
Th. Batthyanye, na níž k návrhu šl. Justha, zvo
len byl předsedou strany posl. Bela Mesko
Na to rokováno o nové volbě před
sednictva poslanecké sněmovny a usne-
seno hlasovatí pro dosavadní předsednictvo
Posl. šl. Justh prohlásil, že hodlá zahájit
rozsáhlou agitaci za zřízením samostatne
banky. Protože bude touto agitaci velmi za
městnán, navrhuje, aby místo něho byl kandi-
dován za předsedu sněmovny jiný člen strany.
Strana setrvala však na svém usnesení. Zároven
bylo usneseno zkritisovati v zejtřejší schůzi ještě
před přechodem k jednacímu pořadu jednání
ostatních stran, protože prý opomenuly stanoviti
pro předsednictvo též kandidáta strany neod-
vislosti.
Posl. Kmety sdělil, že podá ve sněmovně
dva dotazy. Jeden z nich směřuje k tomu, aby
veřejnost byla informována o postupu, chysta-
ném po provedené nyní annexi, poně
vadž jest obava, že směrodatní činitelé uvažu,
o myšlence trialismu. Účelem druhého dotazu
je, požádati vládu, aby vysvětlila pověsti, tvrdící
že slíbila společné vládě 100 mil. na odškod
nění Porty za bosenské korunni staiky, resp
jako příspěvek na úhradu nákladů, spojených se
stavbou dreadnoughtů.
Konference byla na to skončena.
Justh
Bela Mesko
Posl
Kmet
Pešť
poslanecký sněmovna
17
article
Strana ústavni usnesla se kandidovati z
člena předsednictva posl. L. Navaye.
Strana národnostní a chorvatšti poslanci.
v Pešti meškající, měli večer rovněž porady.
na nichž se rokovalo o politické situaci.
Neodvislá Košulova strana osmačtyřicátníko
měla večer za předsednictví Košutova poradu
na niž se rokovalo především o obsazení předsed
nictva poslanecké sněmovny.
Dle předem uzavřené dohody bude prý zvo
len předsedou člen strany Košutovy, místopřed
sedy budou zvoleni jeden člen strany ústavní
a jeden člen strany lidové. Za předsedu sně-
movny byl kandidován Jan Toth. Prohlási
však, že k svému největšímu politování nemůže
tento čestný úřad přijati.
Na poradě byl zřízen potom k stanoven
kandidatury u žší výbor, jenž po krátké po-
radě ustanovil posl. Alex. Gála kandidátem
na místo předsedy; což strana paala jednomysl
ně na vědomí.
Mezitím vzrostl počet přílomných členů n
97. Potom provedena volba místopředsedů
strany.
Zvoleni byli poslanci: Jan Toth, Bela B
rabas a Julius Saghy. Ke konci přečten byl Ko
šutův manifest k národu.
L Navay
Košutův
Toth
Alex
Gál
Julius Sagha
Pešť
Zvolen
poslanecký sněmovna
Bela B
18
article
Manifest strany neodvislosti.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) V dnešní Eonfe
renci Košutovy strany bylo usneseno, vydat
voličům strany neodvislých manifest, jejž přečetl n
konferenci hr. Apponyi a který všichni členové stra-
ny podepsali, Manilest uvádí důvody rozkolu a pro-
hlašuje zvláště, že většina strany pojale
proti vůdci strany Františku Košulovi nedůvěru,
koliv Košut zjednal straně v parlamentě většinu, ja-
kož i podíl na vládní moci. Formálním důvodem roz-
tržky bylo, že část strany trvala na stanovisku, z
zřízení samostatné cedulové banky musí býti bez-
podmínečně zajištěno pro první leden r. 1911, ačkoliv
Košut ujistil, že přesné dodržení této lhůty stalo se
věcně nemožným.
Trvání na této kalendářní lhůtě bylo by
uvedlo národ do velkého nebezpečí a uvrhlo by
jej do hospodářské krise. Pro tento termin byla
by bývala také země vydána v šanc nebezpeči
ústavní krise. Košut bojoval s největší vytrvalo
stí za zřízení samostatné banky, až došel ku
přesvědčení, že její zřízení není možným v do-
bě, zákonem stanovené.o
Škoda, která přivoděna Byla straně roztříště
ním strany neodvislých, není daleko tak nebezpeč
nou, jakou by byla bývala, kdyby se bylo zdařilo
získati autoritu vůdce strany za pláštík, protože ne-
ustupným trváním na kalendářním termínu byla by
bývala země uvedena v těžkou krisi. František Košut
a s ním všichni, kdož jdou s ním a tvoří Košutov
neodvislou stranu osmačtyřicátníků, trvají na zása-
dách neodvislosti tak pevně, že není třeba, aby vytklí
si nový program.
Košutův
Apponyi
Manilest
Košul
Košut
Pešť
Škoda
19
article
Hodlají setrvati na dosavadním programu
budou i nadále jednati obezřetně a s rozvahou
Chceme pevně a cílevědomě bráti se cestou, jež
vede ku projevu uherské státní myšlenky, k vy-
bojování necdvislosti a svobody, k zavedení národ
ního blahobytu, jakož i k zajištění demokraticko-
liberálního pokroku. Košutova neodvislá stran osm-
a čtyřicátníků zvolila jednomyslně svým vůdcem
přodsedou Františka Košuta, jemuž v každém směru
důvěřuje.
Podepsáno v Pešti, dne 12. listopadu
Podepsáno všemi členy strany Košulovy.
Andrassova lesf.
Z Pašti, 12. listopadu. Zajímavá episoda
stala se v dnešní schůzi poslanecké sněmovny
Mezi poslanci, kleří byli starší než posl. Alex
Pap, označený za presidenta dle stáři, byl také
posl. Michal Polit Ten si přinesl dokonce křestn
list, aby mohl dokázati své stáří. Když hrabe
Andrassy se dověděl o tom, snažil se zabránit
aby Polit nebyl prohlášen za presidenta dl
stáří, protože prý se bál, aby s předsednického
stolce nebylo mluveno ve smyslu protimadar
ském. Provedl tedy lesť a přidružil se k posl
Politovi, se klerým pak promenoval v kuloarech
zatím co v zasedací síni se odbyla volba před
sedy dle stáří.
Košutův
Košut
Andrassův
Alex Pap
Michal
Andrassy
Polit
Pešť
Pašť
20
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
K událostem v polském kole.
Z Vídně, 12. listopadu. Večerní „Zeit“ ozna
muje: Resoluce proti 8 14. nebyl
dnes přijata, ale politická diskuse byla od
ložena. Oposice spatřuje v tom úspěch všech
polských skupin, které jsou pro užší styk všech
Slovanů a jsou odhodlány v daném okamžiku
vysloviti zřetelně svůj odpor k nynějším pomě
rům mezi vládou a parlamentom. U Poláků pa
trně se čeká, že v příštích dnech nastane vy-
jaspění situace, takže bude zabráněno roztržce
jednotlivých frakci polského kola. Tyto naděje
Poláků opírají se zvláště o očekávání, že ná-
sledkem bezvýsledných dosavadních smiřova
cích pokusů na německé straně bude větší ocho-
ta k návrhu, aby nastala změna vlády. Nutno v
čkati, zdali se tento předpoklad splní. Dr. Gl
biňski v nejbližších dnech bude zase jednat
s Němci a křesťanskými sociály.
V německých kruzích způsobila zpráva
hnutí v polském kole pro rekonstrukci kabinet
značné vzrušení. Soudí se, že včerejší řeč m
nisterského předsedy bar. Bienertha na schůz
polského kola souvisí s touto náhlou změno
fronty v polském kole.
Slovan
Polák
doktor
Gl
Němec
Vídeň
21
article
Projev posl. Stapiňského.
Z Vídně, 12. listopadu. V dnešní sehůz
kola polského večer prohlásil posl. Stapin
ski, že nebyl v dopolední schůzi náhodou při
tomen, jsa zaneprázdněn jinak. Považuje odro
čení politické debaty za velikou chybu. Parla
ment nebude v nejbližších dnech schopen práce
a na obzoru bude § 14., nebo stav ex lex. Ji
teď prohlašují Němci, že nepřipustí změ
nu kabinetu. Byle by si přáti, aby polské kol
precisovalo své stanovisko a prohlásilo, že ne
může podporovati Němce zejména, když chtěj
svou výbojnou politiku zanésti do Haliče a vy-
pudili již i české ministry z kabinetu. Nedosta-
tečný projev umožňuje jen německému tisk
možnost mínění, jakoby polské kolo od svých
sympatií k Slovanské jednotě upouštělo. Tom
ovšem tak není a naopak kolo polské je sjedno-
ceno v názoru, že musí s Jednotou slovanskou
postupovati a potírati politiku protislovanskou
Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) Ve večer
ní schůzi polského kola posl. Sta
piňski — dle „Pol. Korresp.“ — pokusil s
obnoviti politickou rozpravu, kter
v ranní schůzi byla odročena prohlášením, že
polská lidová strana je bezpodm
nečně pro rekonstrukei Biener
thovy vlády a jinak nebyla by s t
provozovati politiku společno
s většinou klubu.
Němec
Pol
Korresp
Biener
Vídeň
Halič
polský lidový strana
22
article
Předseda kola dr. Glabiňski na to o
větil, že nynější doba není vhodná, aby o pro-
neseném podnětu byla debata provedena a t
tím spíše, protože jest jeho snahou vyrovnati
dosavadní rozpory a má odůvodněnou naději
že semu co nejdříve podaří dilo za
počate v létě úspěšně skončiti tak
že nebude ani vítěze, ani přemo ž-
ného. Při tom konstatoval, že dopolední usne
sení odročiti politickou rozpravu bylo jednomysl-
né a bylo vedeno správnou úvahou, že debat
žádaná posl. Stapiňským, ve které by přírozene
projeveny byly řečníky jednostranné na
zory, musila by míti škodný vliv na pru-
běh sprostředkovací akce, která s
právě provádí. Kolo vzalo na vědomí předsedov
prohlášení a pokračovalo v rozpravě o běžnýci
záležilostech.
doktor
Glabiňski
24
article
Z Vídně, 12. listopadu. Po celý den zase
dalo kolo polské, po celý den až do pozdní ho-
diny noční zasedala parlamentní komise Slovan
ské jednoty, ale ani tam, ani tam nestalo se
žádné usnesení a žádné rozhodnutí, které bylo
by nějakým krokem v dlouhé parlamentní
vnitropolitické krisi: kolo polské odložilo politi-
ckou debatu do polovice budoucího týdne, Slo-
vanská jednota rozešla se na dobu neurčitou
svolána bude písemně. Podle všeho podobá se,
že po obou svátcích v neděli a v pondělí (Leo-
polda, patrona dolnorakouského) jednání, zahá
jené kolem polským ve prospěch zajištění děi
nosti poslanecké sněmovny aspoň pro některé
státní nezbytnosti, vejde do stadia akutního.
Posl. dr. Kramář po skončené schůzi Sl
vanské jednoty odebral se do kola polského, kne
sdělil projev Slovanské jednoty, jejž uveřejňuje
me na místě jiném.
Lea
Posl
doktor
Kramář
Vídeň
St
Slovan
25
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ministr hr. Achrenthal.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k. uh.) Minist
hr. Aehrenthal, který včera navštívil také mini
stra hr. Andrasse, vrátil se dnes dopoledn
s choti do Vídně.
Rakouský následník v Německu.
Z Jevenice, 12. listopadu. (K. k.) Německy
císař přijel sem s arciknížetem Františkem Fer
dinandem a hosty zvláštním vlakem k 11. hod
dopoledne. Panstvo odjelo automobily do love
ckého zámku, kde posnídalo.
Ze zámku Leoling, 12. listopadu. (K. k
Lovecká společnost přibyla ve 3/1 v povozech
do loveckého území v obvodu vrchního lesmi
strovství Planken. Císař, arcikňíže a mnozí jin
vznešení hosté přibyli v automobilech o 1 3
hod. Byla uspořádána honba na daňky.
Volby v řišské dumě.
Z Petrohradu, 12. listopadu. (K. k.) „Petro-
hradská tel. agentura“ sděluje: V dnešní ve-
černí schůzi dumy byly předsevzaty volby
nového předsednictva. Kadeti, skupina dělnická.
a sociální demokraté prohlásili, že zdrží se hla-
sování, protože předsednictvo nehájilo prý do
statečně zájmy menšiny. Předsedou dumy pr
nové období zvolen byl opětně Chomjako
212 proti 93 hlasům.
Nové rumunské ministerstve.
Z Bukurešti, 12. listopadu. (K. k.) P
opětném obsazení jednotlívých odhorů je mini-
sterstvo Bratianovo složeno takto: Ministerským
předsedou a ministrem vnitra Bratiano, mini-
strem vyučování Haret, ministrem finanee
Emil Costinescu, ministrem zahraničních
věcí Djuvara, ministrem spravedinosti S t-
lian, ministrem veřejných prací M. Moreu.
ministrem vojenství generál Crainice anu.
ministrem orby a statků Alex. Costine s eu.
ministrem přůmyslu a obchodu M. Orle a no.
Posledně jmenovaní tři ministři nebyli dosu
členy kabinetu.
Aehrenthal
František Fery
Bratiano
Costinescu
Crainice
Pešť
Vídeň
Německo
Jevenice
Petrohrad
Petra
Bukurešť
Alex
26
article
Srbský ministr Milovanovič v Paříži.
Z Paříže, 12. listopadu. (K. k.) M.-p.
Bryand přijal dnes v audienci srbského mi-
nistra zahraničných věcí Milovanoviče.
Adresní debata v bulharském sněmě.
Ze Sofije, 12. listopadu. (K. k.) V sobrání
zahájena dnes dehata o adrese na trůnní řeč.
Většina řečníků, zejména z oposice, přimlouvala
se za jsvolání velkého národního shromáždění
pro změnu ústavy, jíž třeba proto, že Bulharsko
bylo prohlášeno královstvím. Liberál Pese
navrhl pojmouti do adresy zmínku o schůzee
v Ropalnnckém pohoří, má-li politický význam.
Změny ve francouzské diplomacii.
Z Pařiže, 12. listopadu. (K. k.) První ta-
jemník tangerského vyslanectva hrabě de St.
Aulaire byl jmenován na místě Guille-
mina velvyslaneckým radou u velvyslanectn
vídeňského.
Učitelská žaloba na francouzské biskupy.
Z Pařiže, 12. histopadu. (K. k.) Se strany
nacionalistické a konservstivní sdělují, že civilní
žaloba, podaná učitelským sdružením na bi-
skupy, nebude asi připušténa pro různé fo
mální vady-
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 12. listopadu. (K. k.) M. p
Briand prohlásil, odpovidaje na dotaz sociál-
ních demokratů po součinnosti francouzské
spanělské policie při střežení a zatýkání španěl-
ských sociálních demokratů ve Francii, že ta-
ková součinnost není ničím prokázána. Učini
prý ostatně opatření, aby součmnosti této byl
zabráněno.
Sněmovna schválila 438 hlasy proti 10
prostý jednací pořad.
K nynější činnosti duchovenstva ve Francil.
Z Paříže, 12. listopadu. (K. k.) V Le
Croisicu u Nantesu odepřel duchovní připusti
žáky a žákyně městské školy obecné, ke zpo-
vědi, protože používali učebnie v pastýřskám
listě francouzského episkopátu zakázaných. Re-
publikánské sdružení vyzývá sťarostu, aby sáhl
k odvetě a především zakázal pořádati elrkevní
průvody.
Milovanovič
Bryand
Pes
jít Stanislav
Aulaire
Briand
Paříž
Sofijá
Bulharsko
Pařiže
Francie
Le Croisic
Re
27
article
Z tureckého parlamentn
Z Cařihradu, 12. listopadu. (K. k.) Od-
polední schůze mladoturecké s tra n
sněmovní zúčastnilo se 107 členů. Usnesla s
103 hlasy, vynasnažovati se, aby Achm e
Riza byl opět zvolen předsedou sněmovny-
Generál Asinari do výslužby.
Z Říma, 12 listopadu. (» Stefani. «) Generál
Asinari pronesl včera při svěcení praporu v Bresci
řeč, jež byla vykládána v irredentistickém smyslu.
Ministerstvo rozhodlo se tudíž dáti Asinara do
výslužby
st. Z Pešti, 12. listopadu. (Zvl. felegr. - Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 q Ceny
povné. Prodávala se z většího dílu pšenie
ruská a rumunská. Platila za 50 kilogr.: p ae-
nice tolenská 78 kg K 14 80, rumunská 7
kg K 14.55, ruská 78 5 kg K 14.78 na pro-
sinec; žito K 9 90—9 92k; o ve s 7..65 t
až K 7.80; ječmen (+ 5 h) K 7 20
7.30; kukuřice K 7 35—7 40.
Terminový obchod s kukuřicí by
mdlý, s jiným zbožím dobrý.
K vačeru znamenala: psenice na duben
K 14 17, na květen K 14.03, na říjen 1910
11.79; žito na duben K 10 23; o ve s n
duben 7 61; kukuřiee na květen K 6.74;
řepka na srpen K 13.40.
Sádlo smlouváno po K 181.—; jin
zboží beze změny.
Počasí: Prší.
Z Hamburku, 12. listop. (Večerní bursa.) Kreditky
208.—. Smýšlení klidné.
Londýnská bursa.
Z Londýna, 12. listop. Konsoly na pros. 823/4, Rupie
627/2, japonská renta 911/2, španělská renla 94.25
uherská zlatá 94 75, Kanada Pacific 1901/2, diskonto
41/2, lombardy 51/%, ital. renta 103 —, stříbro 23 1 %
směnky na Vídeň — —, Rio Tinto 773/4%. Randské
8 56. Smýšlení chabé.
Asinari
Stefan
Platil
Sádlo
Cařihrad
Řím
Brescia
Pešť
Hamburk
Londýn
Kanada
Pacifik
Vídeň
Rio Tinto
Achm e Riza
kg
28
article
Děti lahví vychované,
Děti lahví vychované,
které ve vývinu zpět zůstávají, stávají se
Scottovou emulsí růžovými, plnými, sil-
nými a zdravými. Neobyčejná výživnost, ja-
22684—12
kož i lehká stravitelnost
Scottová
31
article
Pravk jea
Pravk jea
s touto znám
kou— rybářer
— jako garaně-
ni značkou
sCOTTOVA
ločenl