Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v sobotu 13. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 313.

4 article

Naranní avečerní listy předpláci ne V Praze v administraci- na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6lh ve fllálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měale. . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 K e0h s dvojí zásilkou na měsle Bs čivrt ieta : ! . K d

Praha

5 article Poplašný výstřel německý.

Poplašný výstřel německý. Jeden z předních říšskoněmeckých časo pisů »Köln. Ztg.« překvapil včera veřejnost poplašnou zprávou, jež prý došla do Kolfna nad Rýnem z Petrohradu, že »nepovažují petrohradské vládní kruhy východní krisi už za vyřízenou, ale naopak očekávají, že ještě této zimy zároveň s potížemi v Turecku propukajícími hlavní nesnáze teprve nasta- nou. Jest prý nepochybno, že veliké formální napjetí, jež trvá tou dobou mezi Vídní Petrohradem, nesmírně stěžuje všeliké řešení kritických otázek, nechť se vyskytnou kde koliv«. Zmíněný říšskoněmecký list těší se za- sloužené pověsti, že se nachází v blízkých stycích s říšskou vládou německou a tato okolnost by ovšem mohla zvýšiti dojem uve řejněně poplašné zprávy, kdyby nebylo jinai všeobecně známo, že zprávy německých časo- pisů z Ruska a o Rusku nebývají právě nej spolehlivější, pěstujíce častěji tendenci a ka- líce vodu spíše, než že by chtěly šířit pravdu. Svou všeobecností vzbuzuje i ny nější zpráva dojem, že původ její je hledat spíše v Berlíně než v Petrohradě a že jes jednou ze známých pomůcek, jimiž se snaží informátoři zmíněného časopisu zaujati ve- řejné mínění Německa v jiném směru, než kterým se samo bere. Není ovšem ani vyloučeno, že vypuštěna byla úmyslně právě v nynějším okamžiku, kdy mešká následník rakousko uherského soustátí návštěvou v Německu, aby se jí podepřely případné vlastní cíle německé diplomacie, jež u té přiležitosti chová, ač se jinak návštěva následníka trůnu a jeho choti nespojuje s politickými, přesněji označenými záměry.

Köln Kolfn nad Rýn Petrohrad Turecko Vídeň Rusko Berlín Německo

6 article

Ovšem pokusil se současné jiný říšsko německý list, stejného poměru k říšské vládě německé, »Voss. Ztg «, raziti z návštévyté ryzí minci na prospěch středoevropského spolku, uveřejniv včera článek »Německoa zahraničná politika«, v němž prohlašuje a »Návštěvě se ovšem přikládá také politický význam a shledává se v ni potvrzení ná zoru, že spojenství Německa a Rakousko- Uherska jest pevné a spolehlivé jako kdy před tím .... Nechať stane se cokoliv, jed- nota mezi oběma státy, jednota, kteráz dnes návštěvou arciknížete Františka Ferdinanda v Berlině na novo dostává viditelný výraz, jest bezpodmínečně bezpečným činitelem politických výpočtech«. Možná tudíž, že »Köln. Zlg.« svou po plašnou zprávou pouze napomáhá větší pře svědčivosti výkladů »Voss. Ztgu.«, kdyby snad v Rakousko Uhersku přece jen vysky tovaly se pochybnosti o výhodě spojenectv s Německem. Aspoň jest nápadné poukazo vání na Rusko a dosud konečně nerozřešené záležitosti východní právě v nynější chvíl a za daných okolnosti Není ovšem nijakým tajemstvím, že ze jména v poslední době se vede dosti zají mavý zápas mezi ruským zahraničným mi nistrem Izvolským a rakousko uherským hr Aehrenthalem o diplomatické vyjednávání jež předcházelo annexi Bosny a Herce goviny, avšak tato novinářsko-diplomatická potyčka, do níž zasáhl i anglický list »Fort nigbtly Review«, a jejíž průběh jest našemu čtenářstvu znám, nemá za účel obnove nějakého sporu, ale vyja sněn stanoviska, jaké Izvolský zaujíma! při jednání o otázce annekční. Tak soudíme zvláště z výkladu, jejž petrohradské »Nov

Voss František Ferdinand Köln Fort Německo Rakousko Uhersko Berlín Rusko Bosna

7 article

Vremje« připojilo ke známé telegrafické od- povědi hr. Aehrenthala na dotaz, učiněný jeho spolupracovníkem. Kvituje vděčně od- pověď tu a dodává k ní: Hr. Aehrenthal opětoval pouze obsah prohlášení, jež učiníl dříve v delegacích, že annexi předcházela přátelská výměna názorů, což jest všeobecně známo a nikým nebylo popřeno. Ale hrabě Aehrenthal nevyvrací onu část ruského tvr- zení, v němž se určitě uvádělo, že v prů- běhu této výměny názorů petrohradský ka binet se určitě vyslovil pro nezbytnost za chovati status quo a neméně určitě vyslovi svůj nezměnitelný názor o Bosně, Hercego- vině a sandžaku, že tato otázka má povahu záležitosti evropské a nemůže se rozřešiti zvláštní dohodou mezi Ruskem a Rakousko- Uherskem. Tak tedy obě strany sešly se na tom, že přátelská výměna názorů před annexí neskončila se strany petrohradského kabinetu — souhlasem s annexí. Bylo by proto záhodno, nedovolávati se diplomatické diskretnosti po tom, co v anglickém listu bylo jiným diplomatickým funkcionářem po- věděno v porušené formě, ale podati objas nění až do logického konce, aby se zlomysl ným lidem neposkytla příležitost ke zlomysl ným výkladům. Za takových okolností by na místo úspěchu pro pravdu a dobré styky mezi Ruskem a Rakouskem mohla vznik nouti značná škoda.

Aehrenthal Hradec Boseň Rusko RakouskoUhersko Rakousko

8 article

Nevíme ovšem, zdali nějaký podobný člověk nepokouší se o podobný výklad této potyčky výše vzpomenutou poplašnou zprávou »Köln. Ztgu.«. Jinak ovšem nedá se popříti, že od schůze v Racconigi a dále po tajemné návštěvě bulharského panovníka v Srbsku mnoho se v časopisectvu psalo a píše o věcech balkánských ve spojení s tak zvanými po- kusy o utvoření konfederace států balkán- ských, při čemž dle jedněch počítá se i na účastenství Turecka, dle druhých však účasti té nepřejí Mladoturci a tak vznikly další po- věsti o nových potížích v Turecku, o chy- staném převratu proti Mladoturkům, zájezd jejichž representantů do Rakousko- Uherska někteří škarohlídové považují za šachový tah diplomatický proti snahám o balkánskou federaci. Ani to vše však by nestačilo na odů- vodnění poplašné zprávy »Köln Zigu. «, protože se žádné strany se ničím nedavá na jevo. že by posavadní stav na poloostrově balkán- ském někým chtěl býti měněn, naopak ale opětně a opětně se ubezpečovalo, že všecky posavadní schůze a dohody mezi jednotl- vými mocnostmi směřovaly a směřují jen a jedině k zabezpečení a zachování míru! Neschází však ani dokladů, že Německo samo od delší již doby necítí se volným nejen v posavadním vývoji mezinárodních stykův, ale i v postupu svých vlastních vnitř ních poměrů. I kdybychom tu nevzpomínali četných oněch zjevů, kteréž se uvaděly ve spojení s tak zvanou politikou »obklíčeníe Německa, jest pozoruhodno, že od schůze v Racconigi lze pozorovati nejen mezi Itali a Německem jakýsi sebevědomější způsob vzájemné rozpravy, ale že se neméně ná- padně mluví již i o změně poměru německo anglického. Stačí uvésti na doklad nedávný članek italského ministra Luzzati, jenž uvedi jakožto příčiny ochlazení styků ilalsko něme

Köln Köln Ziga Luzzati Srbsko Turecko Rakousko Uhersko Německo

9 article

ckých nevýhodné pro Italii celní sazby ně mecké, příliš bezohlednou hospodářskou sou těž a nešetrnost k italským dělníkům v Ně mecku pracujícím. Jiný italský státník, býv tajemník zahraničného úřadu Baccelli pak právě se vyslovil v berlínském listě: »Žádná moc nemá většího zájmu na za- chování míru než Německo, neboť žádná nevrhla do sázky takovou slávu, takové množství hmotných i mravních statků jako právě Německo. Pokud pak týká se Anglie, oznamuje se s různých stran, že Německo vyrozumělo Anglii o tom, že provedením stavebního pro gramu válečného loďstva, do roku 1917 roz vrženého, považuje svou námořní moc za zabezpečenou a další nové válečné lodi ne bude stavěti. Ve zjevech těchto shledává se ohlas vnitřních poměrů v Německu; nemožnost po poslední finanční reformě dále zvyšovat berní břímě a sháněti fondy na nekonečné zbrojení, ježto již tato finanční reforma vedla k rozestupu společnosti Německa ve dva se potírající hospodářské odpůrčí tábory. Jak pronikavý byl účinek jeji na německý lid. to dosvědčily zvláště výmluvně doplňovací volby do říšského sněmu v Sasku, Badensku a Hessensku, jakož i volby do některých sněmů, při nichž nejen vládní, ale i tak zvané umírněné strany utrpěly porážku. Dodáme-li ještě, že čím dále tím urči- těji vystupuje pověst, dle níž nový říšský kancléř Bethmann Holweg opět odstoupí, do- spějeme ku přesvědčení, že mohou býti v Německu politikové, kteří pozornost ode všeho toho chtějí obrátiti směrem jiným při čemž ani nevzpomínáme toho, že již o dob Bismarkových bývalo před povolením nového státního rozpočtu zvykem líčíti ne bezpečí zahraniční situace, aby parlamen byl ochotnější. Náhodou jak Německo, tak Rakousko Uhersko mohou případné poplašné zprávy právě v tomto směru co nejvýhodněji zužit kovati.

Bethmann Holweg Bismarkův Německo Anglie Sasko Badensko Hessensko Rakousko Italia

10 article Projev Slovanské jednoty.

Projev Slovanské jednoty. Bylo vydáno toto communiqué: Slovanská jednota rokovala v dnešní schůzi c situaci, způ- sobené slyšením ministra Dulehy, „Výrok císařův, podle kterého by nedovolil, aby pro- vozovala se politika protislovan- ská, vzat byl s povděkem na vědomost, ale zá- roveň projeveno nejhlubší politování nad jednostranným a nesprávným in- formováním koruny vládou, kterým jedině lze vysvětliti, že panovník mohl prohlá- siti, že nynější vláda neprovozuje žádné politiky protislovanské a že spravuje státní záležitosti korektně a objektivně. Při tom přetřásána všechna Slovanům ne- přátelská opatření nynější vlády. Bylo především upozorněno na veřejné a tajné výnosy poštovní na neslýchaně nespravedlivé jmenování soudcov- ské v Čechách, na jednostranné, ve prospěch Němců vykonávané obsazováni hlavních míst u postátněných drah, na soustavnou germani- saci jmenováním úřadníků v jižním Štyrsku Korutansku a germanisaci státních drah v Če- chách, na Moravě, ve Slezsku a v zemích již ních, na systém jmenování úřadnických, který zaveden byl německými ministry a německými

Duleha Slovan Němec Čechy Korutansko Morava Slezsko

11 article

radami národními, na povolnost vůči německé- mu pouličnímu teroru ve Vídni předložením t. zv. jazykových osnov k nejvyšší sankci, na udělení koncese pro bosenskou agrární banku k lichvářskému vykořisťování chudých kmetů v Bosně a Hercegovině, na osnovu jazykového zákona a zákona o krajském rozdělení v Če chách, kterými ohrožena hluboce jednota staro slavného království českého — vůbec na vše to co donutilo naposledy české ministry, kteří po- dali tolik důkazů své krajní umírněnosti, k opu- štění kabinetu. Také vysloveno nejhlubší politování nad tím, že užívá se autority korun k upevnění otřesené posice vládní a tendenčníh působení na politické strany a že netoliko s ko stitučního stanoviska, nýbrž zvláště proto, že autorita koruny, která by měla v zájmu státním zůstati nedotčenou a povznesenou takovými vlá- dou způsobenými výroky panovníka vzhledem na obyvatelstvo slovanské, vzpomenutými vlád ními akty bez toho do krajní míry rozechvěné přímo nebezpecně se poškozuje a ohrožuje.

Vídeň Boseň a Hercegovina

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 12. listopadu. (Communiq ue dra. Pietaka) přijato s velikým podivením také oposičním tiskem polským. „Nov. Ref.“ je překvapena přáním, aby polské kolo podporo- valo Bienerthovu vládu, tím více, že právě před Dulebovým slyšením členové parlamentní komise pelského kola, dr. Kozlowski a posl. Stapiňsk odepřeli bezpodmínečně bar. Bienertha podporo- vati a poukázali k tomu, že sympatie větši ny polskéhokola se kloní na stranu Slovanské jednoty. Celé communiqué je krakovskému listu znamením, že panovníku ve- lice na tom záleží, aby bar. Bienerth mohl zů- stati předsedou kabinetu a krise se rozřešila dle přání nynější vlády a německých stran, kolem ní se kupících. Nynější krise jest velmi vážná. Běží o to má-li rovnoprávnost neněmeckých národů v tom to státě a zemská samospráva přestati být pou- hou frází, státi se faktem, jak velí základní zá- kony státní, aneb má-li se tato reforma polit- ckého ústrojí státního opět odročiti na dobu ne- dozírnou a Němcům, představujícím neslovanský raz státu a centralism, ponechati nadále privile- gované, vůdčí postavení ve státě. V této vážne době provedl bar. Bienerth na politické šachov nici smělý tah Dulebovým slyšením, za něžje osobně odpovědným.

Bienerthův doktor Kozlowski Stapiňsk Bienerth Němec Dulebův Praha

13 article

Dle „Kur. Lwow.“ výzva k Polákům jes sestavena velmi důmyslně. Stavíť polské kolo před dilema: buď se vyslovit proti § 14. a tím urychliti pád kabinetu Bienerthova a uzdraviti parlament, anebo vrátiti se k staré tradici a ne- činiti koruně potíží. Stavěti polské kolo do t- kové situace znamená, zahrávati si s ním. V do- bě, kdy polské kole jako parlamentní klub, uda- lostmi posunutý do popředí, mohlo by rozhod- nouti nepříjemně pro zamaskované absolutisly v ministerstvě, staví se mu náhle před oči „star tradice“, do vyjednávání mezi stranami zata- huje se koruna a tím se vlastně na polské kolo činí teror. „Kur. Lwow.“ doufá, že polské kolo nebude v nesnázích. Musi to prý rozhodnouti proti absolutismu, tedy také proti § 14., a n může-li nynější vláda dále trvati bez § 14., tedy také proti nynější vládě. Kolo polské, jak ukázala dnešní schůze, ko naná za přítomnosti bar. Bienertha a dra. Du- leby, zatím couvlo. Prohlášení proti § 14. jež se mělo v dnešní schůzi státi, se nestalo.

Polák Bienerthův Musi Bienerth

14 article

Z Vidně, 12. listopadu

15 article

V drobném prodejíe ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za jh Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijlmá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tíž redakce. tiskárna a expedline „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl

16 article

poněvadž prof. Glabiňski politickou debatu od- ročil na pozdější dobu. V Praze, 12. listopadu. (Uherská kri- se.) Ve včerejší plenární schůzi strany neod- vislosti konečné uzrálo, co se připravovalo o prosince minulého roku. Bankovní skupina, ve- dená posl. Justhem a Hollčem, získavší pro sebe celoroční téměř agitací většínu klubu, vypově- děla včera ministru Košutovi poslušnost a tím svého dosavadního vůdce a předsedu přinutila, že se netoliko vzdal předsednictví ve straně, ný- brž ze strany také vystoupil. Příkladu Košutova následoval hr. Apponyi a asi 80 poslaneů, kteří se ihned ustavili jako nový, Košutův klub strany neodvislosti. Dnešní resignace sněmovního před- sedy Justha a obou místopředsedů, kteří všichni náležejí skupině bankovní, byla jen důsledkem včerejších udalostí v klubě strany neodvislosti.

profesor Glabiňski Justh Hollč Košut Košutův Praha Košutův klub

17 article

Odlukou Justhovy skupiny od Košuta od- straněna hlavní překážka, jež po celý rok brá- nila parlamentní práci v Uhrách a může se oče- kávati, že nyní v brzku bude obnovena koalice a jmenována nová vláda. V koalici budou opět dosavadní strany ústavní, lidová a Košutova, jenže tato se do ní vráti sama s polovinou pří- vrženců. Strana neodvislostí měla ve staré ko- alici ohromnou převahu, neboť sama o sobě měla většinu v parlamentě. V nové koalici, která sotva bude míti nadpoloviční počet všech sně- movních poslanců a bude tedy odkázána také na pomoc některých malých stran, bude hráti prim strana ústavní, která spolu se Sasíky má skoro sto hlasů. Důsledkem toho bude, že v novém minister- stvě ústavní strana bude míti o jeden portefeuille (spravedlnosti) více, než dosud. Druhým důsled- kem bude, že nová vláda sotva bude s to, aby pracovala s nynějším parlamentem, v němž bude míti proti sobě oposici dobře zorganisované sku- piny Justhovy, čítající na 130 hlasů, a protojí nezbude, než novými volbami se postarati o vět- šinu pevnější. Rozpuštění uherské sněmovnya nové volby jsou tedy přede dveřmi.

Justhův Košut Košutův Sasík Uhry

18 title

Politické zprávy zahraničné.

19 article

V Praze, 12. listopadu.

Praha

20 article

Vyjednávání mozi Ruskem a Japonskem. Z Vladivostoku oznamují »Ruskému Slovus lelegraficky: Účel cesty ministra Kokovcova na Dálný Východ chová se v hluboké tajnosti; ž však jde o věci veliké, vidno ze slov, která pronesl ke Kokovcovu kníže Ito, když na sta- nici Kusčenci přešel do ruského vsgonu. »Naše jízda v tomto vagoně bude historiekou událostí Velmi možná, že zde položen bude začátek přá- telského poměru mezi Ruskem a Japonskem. Činská vláda byla velmi poplašena a po- slala do Charbina několik zkušených vyzvědaču. Že se mezi Ruskem a Japonskem jedná o věci důležité, tomu nasvědčuje i to, že japonská vláda po zavraždéní Itovu nemohla hned najiti diplomata, který by převzal jeho úkol. Dosud se proslýchá tolik: Japonsko navr- huje Rusku rozhraničení sfer ruského a japon- ského vlivu v Mandžurii; po případě jest ochotno zůstaviti Rusku v severní Mandžurii úplně volnou ruku, aby ji mohlo i zabrat, když mu Rusko za to dá i severní čásť ostrova Sachalinu: Aby se jednání uspišilo, přijede za Kokovcovem hr. Vitte.

Kokovcův Ito Rusko Japonsko Vladivostok Novus Sachalin

21 article Odhalení o Burcevn.

Odhalení o Burcevn. Burcev, strašná metla na vůdce ruské re- voluce, kteří, zejména Azef a Harting, sloužil

Burcev Azef Harting

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Komenského náhrobní deska z Naardenu v Praze. V Amsterodamě ztrávil Komenský celkem po r. 1656 14 let až do smrti. V Čechách do roku 1871 všeobecně platil rok 1671 za rok úmrti Komenského a proto byly pro poslední měsíce připravovány různé akademie a před- nášky. A právě z tohoto ruchu vyšel podnět kterýž pak umožnil zjištění roku úmrtí i místo kde pohřben. Učitelská jednota „Budeč“ v Praze v květnu r. 1871 zaslala do Amsterodamu psaní: „Vřele díky za přátelství a pohostinství, jakého js v strastných oněch dobách popřálo bloudicímu patriarchovi učitelstva národního, a budiž jako dosud, i dále věrným strážcem drahých nám kostí jeho.“ („Posel z Budče“ 1871, str. 207.

Komenský Naarden Praha Čechy Budeč Amsterodam

23 article

Teprve v září přišel list Amsterodamských. O- pověděla totiž městská rada v Amsterodamu předsedovi pražské „Budče“ p. Maškovi listem datovaným ze dne 25. září 1871, v němž lituje upřímně, že vzdor nadějím, kladeným do pátrán provedeného po jejich archivech, nemohla o Ko menském podati nějaké určitější zprávy, zvláště co se týče úmrtí a místa, kde pohřben jest. Za- pomněliť na muže slavného, kterého s láskou a upřímnou oddanosti předkové jejich do svého středu přijali. Teprve nyní zase oživlo jméno Komenského, a proto na popud z Prahy vyšlý dali v registrech úmrtních z let 1669—1671 zjistiti, že jméno Komenského v nich nepřichází „Naproti tomu,“ píši Amsterodamští v listě svém dále, „shledali jsme, že jest pravdě velmi po- dobno, ne-li jisto, že Váš krajan pohřben v jed- nom kostele města Naardenu, ležícího blíže Amsterodamu. Jedna hrobka kostelíka chová již po 200 let pozůstatky dvou biskupů víry morav- ské. Hrobka přikryta jest kamenem, v němž vy- ryty jsou znaky, kteréž jsme dali okresliti“) a po- kládáme si za čest, tuto Vám je poslati.“ 1) Není mi známo, jsou-li náčrtky těchto zna- ků ještě zachovány, když již Budeč pražská existo- vati přestala.

Mašek ko Komenský Amsterodam Budeč Praha Naarden

24 article

V stejnou téměř dobu, kdy rada pohostin- ného města Amsterodamu pražskému učitelstvu odepsala, sděluje i notář naardenský p. J. P de Roeper (čti Ruper) důležitou zprávu o hrobu Komenského v Naardenu. I Roeper v dopisu svém ze dne 24. záři 1871 zmiňuje se o hrobce kryté kamenem se vrytými znaky. Praví: „Vím že po mnohá léta hledá se místo, kde tento ve- liký muž odpočívá, ale marně; i já jsem byl pobízen, abych občas pátral.“ V dalším pak vy- kládá: „Pozbyl jsem téměř mysli. Avšak hro takového spisovatele, jako Komenský byl, ne- mohl přece zůstati neznámý. Prohledal jsem zá pisky jednoho člena rodiny mé, který ži v XVIII. století. Týž byl kanovníkem tehdejš kapituly biskupské v Haarlemu. A hle, nalézám tu poznámku, kteráž mne vedla na stopu toho čeho jsem hledal. Po důkladném zkoumání na lezl jsem místo, kde odpočívá tělo toho velikého muže. Mohu směle říci, že jsem ta jediná osoba. která tento nález ukázati i dokázat může.“ Na konec pak nabízí Roeper své služby slovy: „Kdyby kterékoliv autority ve Vaší zem zajímalo dověděti se pravdy v té záležitosti, po- kládal bych se za šťastného k dotazům jejich odpovídati, pokud by mne za to požádali.“ List Roeperův byl první důležitou zprávou, neurčitou ještě. Vysvětloval jeho řádky dopis kupce amsterodamského Breduisa, jenž psal vrchnímu radovi ovangelické církve ve Vídni z Tardy.2) Breduis píše tu určitě o tom, že Ko- menský byl r. 1671 pohřben v Naardenu v tak zvaném kostelíku francouzském. Vysvětluje zá roveň, proč kostelík byl nazván francouzským.

Roeper Komenský Roeperův Amsterodam Naarden Haarlem Vídeň Tarde ko

25 article

V době pobytu Komenského bylo v Naardenu hojně francouzských uprchlíků, kteří pro víru svou z Francie sem se utekli. Mezi nimi bylo mnoho tkalců hedvábí, kteří byli zámožní ati založili řadu tkalcoven v Naardenu (uvádí počet 35). Mezi nimi byli i dva kazatelé, z nichž je- den byl důvěrný přítel Komenského, kterýž u něho bydlel. Kostelík francouzský však byl zrůšen, ač stavení dosud trvá. Pouze podlaha jest předelána a ve vnitřní prostoře jest vojen- ) List byl otištěn v „Poslu z Budče““ 1871 č. 391.

Komenský Posl Naarden Francie Budeč

26 article

ská škola. Pokračuje se pak v dopise: „Kámer s hrobu Komenského jest odklizen. Muž ten. který ho odklidil, dosud žije. Kámen jest úplně zachován. Týž človék ví docela určitě, odkud ho vzal. Rakev leží také na témž místě nepo- hnuta. Řečený muž jest ale tuze stár, kdyby umřel, zůstala by věc celá zase ve tmě. Což by bylo tak mnoho, kdyby někdo z Prahy do Naar- denu se vydal, aby o něm osobně se přesvědčil? Snad mohl by se starý ten kostelík za mírnou cenu koupiti, a tak hrob toho proslulého muže od zapomenuti uchrániti. Než návrh Breduisův zůstal dobře míněným — návrhem. Teprve prol Goll po návratu z cesty své, na níž i v Naardenu se zastavil, podal první určité a přesné vysvětle ní 3), na jakém základě zjištěn byl hrob Komen- ského v Naardenu. Notář naardenský Roeper když v Amsterodamu byl vzbuzen zájem o Ko menského, prohlédl totiž úmrtní knihu kostelík francouzského, její jednotlivé listy, a na jednom nalezl zápis o pohřbu Komenského v hrobě č.8 Sdruženy jsou na tomto listě záznamy čís. 7. 8. a 9. Nás ovšem výhradně zajímá francouz- ským jazykem provedený zápis, že 22. listopadu 1670 pohřben byl Jan Amos Komenský, k ně muž farář naardenský připsal: „Clest apparem ment le fameux Autheur du Janna Linguarum. A dle téhož záznamu byli v hrobě Komenského pohřbeni ovšem mnohem později 2 mužové, sice r. 1742 Matheus Brouwerius van Nidet r. 1750 Louis Guerre.

Komenský Breduisův Goll Komen Jan Amos Jann res Nidet Guerre Praha Naar Naarden Amsterodam ko Komenský v hrob

27 article

Ostatně pohřeb Komenského v Naardenu doložen i poznámkou, učiněnou 23. listopadu 1670 v seznamu pohřbů, jíž zaznamenán pří- jem 15 zl., jež snad kostelník neb pokladnik francouzského kostelika přijal za hrob J. Am. Komenského (v hollandském originálu špatně psáno: Johannes Amos Comeenis). Srovnáme-li údaje dosavadní, vychází z nich určitý fakt jen jediný, že Komenský pochován byl r. 1670 v Naardenu. Další důsledek z ná- lezu hrobu Komenského v Naardenu, tak n snadě ležící, že zemřel v Naardenu, kdež snad návštěvou dlel u známého svého kazatele, jest

Komenský Comeenis Naarden

28 article

5 „Čas. Čes. Mus.“ 1874. 277. přece jen nejasný. Jest alespoň Komenský ještě 2. listopadu 1670 zcela určitě v Amstero- damu, kdy Komenský poslal list takto datovaný svému kmotru milému Drabikovi.“) Byl stížen kvartanou před tím, takže celého listu ani sám nepsal, nýbrž pouze dole několik řádků připsal které vlastnoručně ověřil poznámkou: „Toto připisugi rukou wlastnij, gak nj zase vládnauti počjnám.“ 13tý den po tomto listu — 15. listo- padu — zemřel Komenský, o němž i syn jeho Daniel připravil na proponovaný pomník nápis, neprovedený pak, v rukopisu pouze zůstavší, že dedefundus 15. Noembris Amstelodami. Naproti tomu v dopisu Amsterodamských jsme výše četli že v jejich úmrtních registrech nikde smrt Ko menského zaznamenána není. Záhadu, kde u čitě Komenský zemřel a proč ve vzdáleném Naardenu pohřben byl, snažil se vysvětliti ředi- tel Fr. Slaměník v Přerově, jenž za tím účelem i cestu do Amsterodamu a Naardenu podnik r. 1908, a sice již druhou 5) (po prvé r. 1902). Leč Slaměníkovi nepodařilo se najíti náležité vysvětlení, z jakého důvodu byl Komenský v Naardenu pochován a právě v kostelíku fran- couzském. Aspoň písemné zprávy nějaké, nebo záznamu o tom neuvádí, proto nikde, ač sna při trochu větší trpělivostí a s menším spěchem byl by přece získal informací cennějších, než jest vyprávění naardenského obchodního zahrad níka G. J. van Roepera, syna notáře Roepera o epidemii v Amsterodamě.

Čes Musa Komenský Daniel Slaměník G J Roeper Roeper Amstero Naarden Francie Přerov Amsterodam

29 article

Vždyť týž Roeper desku Komenského s růz nými listy, dopisy z Čech, obrázky kostelík francouzského před adaptací k účelům vojenské školy dal do dražby firmě Mullerově v Amstero damu, aby značný obnos z památek těchto vy získal. Z dražby vyšla tedy deska Komenského jako majetek musea král. českého, ač ovšem sen Roeperův o několika tisících korunách, které by vydražil, se nevyplnil vzdor tomu, že při dražb ) List v majetku musea král. českého, Flajš hans, Písemnictví, str. 412, ač Flajšhans přijal Naan den za místo úmrtní (str. 450). *) Popisuje ji v článku „Po druhě k hrobu Ko- menského“ ve „Věstníku Ústř. spolku jedn. učitel na Moravě“, roč. VIII, 1909 čís. 26. ad. 7. května t. r., provedené stále přidával a tím značně cenu desky Komenského zvýšil “) (až n 925 zl. hollandsk.) A nyní ještě několik slov o historii desky prve než do musea našeho se dostala. J. P. Roeper, notář naardenský, když zjistil, jakým číslem hrob Komenského byl opatřen, pátral po kamenu z něho, a tu zvěděl, že deska 8 opa- třená — z černého mramoru asi 70 cm. do čtverce — pocházející z kostelíka francouzského v Naardenu, byla z dlažby chrámové 10. března 1861 vyzdvižena a zároveň s jinými náhrobními deskami vložena do dlažby veliké chodby no- vých kasáren, které na místě kostelíka zřízeny byly. Stavitelé Bartoloměj a Herrmann van Rhijnové, v Naardenu usedlí, pamatovali vi toti zcela dobře, kam desku v chodbě uložili, když rozkaz inženýrem ženijního sboru o přenešení a opětném použití desek náhrobních daný, pro- vedli.

Komenský List Flajšhans Roeper Bartoloměj Herrmann Čechy Morava Naarden Mullerův Amstero op centimetr

30 article

Desku tuto pak obdržel notář van Roeper kterýž dal notářsky ověřiti nález desky a při- pojil pečetě své k listině, kterou pak provlékl červenými stužkami a vázal kolem desky. Po smrti notářově byla deska Komenského v opa- trování obchodního zahradníka v Naardenu G. J. Roepera, kterýž ji v posledních letech dal po- staviti na kamenný podstavec v domě t notáře“). Museum doznalo při zákupu všestranné podpory, vždyť jinak by byla celá akce se znemožníl o nedostatek potřebného obnosu na zakoupení desky. Přispělať rada král. hlav. města Prahy 300 korun, Svatobor 200 korun a nadšený ctitel Komenského, p. Josef Sklenář, statkář v Krábči- cích u Roudnice, rovněž 200 korun. Jen obě- tavou součinností všech těchto činitelů umož- něno, že deska uložena nyní pro věčné čas v Praze. Dr. Václ. Fabian. ) Sdělil ml to v rozmluvě ředitel říšsk. muse p. E. W. Moes (Meis), který nás při dražbě v Am sterodamu zastupoval. 1) Dle udání Slaměníkova v článku „Po druhl ke hrobu Komenského“ ve „Věstníku učit, morav.“ 1909, 662.

Komenský G J Roeper Sklenář doktor Václ Fabián E W Moes Meis Slaměníkův Naarden Praha Krábč Roudnice