Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

13. listopadu 1909. Císlo 313.

4 article

ruské policii a zrazovali jim revolucionáře, je nyní v »Rossii« sám předmětem podobného od- halení, jež naň učinil bývalý jeho přítel a také ravolucionář, podepsavší se »Starší strýc«. Bar- cev sloužil již knižeti Lorisu Melikovu, » Starší strýc« mu připomíná jeho dopisy, které chová a může jako nevývratné dokumenty uveřejnit kdykoli uzná toho potřebu. »Starší strýc« je bezpochyby sám Plecha- nov, nynější hlava ruských nihilistů, na jehož styky s ruskou policif Burcev učinil srozumi telné narážky v časopise »Byloje«. Ze vzájemných odhalení ruských revolucio- nářů vysvitá, že z nich byli charakterem čist jen ti, kteří jejich vůdcové dovedli na šibenici To znamená smrtelnou ránu ruské revoluci. R volucionáři sami ji dali. Německé loďstvo ohroženo. Ve známém procesu s kielskými loděni cemi, ve kterém přišlo se na značné nepořádky v německém loďstvu, učinil legační rada Ratb »sensační« odhalení: že totiž před několik lety připraveno bylo blíže Helgolandu šest an- glických podmořských člunů, aby zničeno bylo jimi německé loďstvo v »kritickém okamžiku«, jakmile by vyplulo. »Vossische Ztg.« se tomuto tvrzení posmivá a táže se, nezná-li pan Rat také lext anglického rozkazu ke zničení něme ckého loďstva, aby se mohlo poznati, kdy mě onen »kritický okamžik« nastati. A také udán »poblíže Helgolandu« jest velice nejisté. Nevl-l pan Rath nic určitějšího — pravi » Vossische Ztg.« — o oněch šesti anglických člunech, učinil by lépe, kdyby mlčel, aby neštval dva národy proti sobě.

Melikov Burcev Rat Rath Helgoland Nevl Vossische Ztg

5 article

Další důsledek procesu s kielskými loděnicemi St. tajemník pro námořnietvo v Němsck bodlá odstoupiti za krštko, poněvadž jest roz- hodným odpůrcem smlouvy s Anglil na zmen- šení lodního zbrojení, v jejíž prospěch počínají prý se teď názory v Berlině obraceti. Miimo t zmíněný proces dokázal prý, že odhalené zlo- řády jsou následek administrativního systému Tirpitzova, kterýž jest v tisku živě kritisován. Protirakouská řeč při ošicialním banketu italském. Italský ministr vnějších záležitostí Titton pořádal včera na počest narozenin králových banket, při němž rakouský vyslanec Lůtzov pronesl lichotivý přípitek králi italskému. Dle »Messageras pronesl ale potom generál Asinari přípitek, v němž pravil: Král náš obrací zraky své k východní hranici italské. Tam italětí bratří, držáni v otroctv čekají netrpělivě, kdy udeří jako Benátkán hodina osvobození jejich. Další zařýkání v Řecku. Jeden z vůdců námořní vzpoury, lodní po ručík Demestikos, byl zatčen, oznámiv sám úřadům pobyt svůj. Z odbojných důstoj- níků jest jen jeden ještě na svobodě, ale soudi se, že též on se k soudu dostaví. Na poža- davky vojenské ligy mají platit nyní též — úřadníci. Řecké sněmovně podána předloha, zkracující všem úřadnikům a platem přes 200 drachen služné na prospěch reorganisace vojenskě. Doživotní člsnové sněmovny bez — mandátů Nový premiér dánský Dahle prohlásil ve sněmovně, že vláda jeho stojí na stanovisku, kdyby landsthing (první sněmovna) byl králem rozpuštěn, že by mandátu pozbyli i členové králem na doživot jmenovaní.

Tirpitzův Dahl Berlín Řecko

6 article

Střežení králové. O návštěvě krále Manuela v Madridě ta- mější obecenstvo neví téměř ničeho. Vojsko policie uzavírá co nejpřísněji místa, kde se obu králové objeví; z vojenské přeblídky i ze všec slavností, banketů atd. byla veřejnost vůbec vy loučena. Obecenstvo jest tím velice pohněváno Důkazem, jak veliké přízní těš se u krále podnes Maura, svržený pouze sněmovní obstrukcí, jest, že dvorní ob řadní řád byl zůmyslně k vůli němu změněn aby se mohl zúčastnit všech slavností dvorních ně není již ministrem, nýbrž jen soukromníkem Návštěva londýnského vyslance němsekéhe v Manchestru. Z Londýna se oznamuje, že tamější ně- mecký vyslanec hr. Metternich odebere se na pozvání městského zastupitelstva do proslu- lého továrního města Manchestru. Navštíví burau a universitu a bude hostem obchodní komory. lordmayora a Schillerova ústavu. O tuto ná- vštěvu usilovala od 6 let četná německá kolonie v Manchestru. Nelze popírati, že v tomto měst je mnoho předních průmyslníků německých Upozorňujeme na tulo návštěvu, poněvadž není vyloučeno, že při ní budou učiněny politické projevy nebo sspoň narážky.

Manuel Maur Metternich Schillerův Madrid Manchestr Londýn

7 article

Před budoncím volebaím bojem anglickým. V Anglii je úplná nejistota o vývoji nastá- vajíeích politických a volebních bojů. Mnozt liberálové hledí s obavami vstříc budoucnostia pokládaji převrat mínění voličstva ve prospěch ochranářů za více jak pravdě podobný. Jeden z předáků liberální strany, jenž je zároven velkoprůmyslníkem, vyslovil se o nových volbách k jistému žurnalistovi: »Je sice nepatrná na- děje, že dům lordů nezamítne rozpočet, ale musí se počítat s opakem. V lednu pak nasta- nou nové volby a vyhlídky vlády liberální jsou co nejhorší. Myslím, že nové volby nebudou jen oslabením vládní většiny, ale že způsob nejmocnější převrat jaký kdy se udál v dějinách anglických voleb. Naše vláda pora- žená musí se rozloučiti se svým úřadem. Ne- jsem nijak zapřísáhlým ochranářem, ale jsem přesvědčen, že musíme našemu průmyslu opa- třiti větší zabezpečení proti zahraniční soutěži.

Anglie

8 article Špánělové v Marokku.

Špánělové v Marokku. Madridský dopisovatel »Tempsu« píše, že hlavní starosti politických kruhů je nejistota. panující o úmyslech vlády ve příčině shromážděn cortesů jedině za účelem schválení mimořádného rozpočlu, připraveného ministrem financí Ava radou ke kryti výloh marocké výpravy. Maura od poslední krise prohlásil, že kon- servativní strana odhlasuje úvěr, shromáždí-lise cortesové jen za tímto účelem. Není však tajem- stvím pro nikoho, že ministr financi a někteř členové kabinetu raději by chtěli uspíšiti roz- puštění sněmovny a vypsati všeobecné volby na březen, aby pak svoláno bylo nové shromáždění cortesů k odhlasování potřebných rozpočtových projektů. Ačkoliv se uznává, že španělská vý- prava proti Rifům chýlí se ke konci a očekává se, že Muley Hafid se dohodne s Kabyly, pře to předseda kabinetu Moret a ministr války pře- svědčují, že není třeba spěchati s tvrzemi, ž otázka je od nynějška vyřízena. Ze Seluanu se oznamuje, že několik skupin povstalců se okázalo v okoli, ale nepokusilis o nepřátelství a brzo se vzdálili. V Nadosu je klid. Emisaři sultánovi dostali od několika kmenů ujištění, že se hodlaji zařiditi ve smyslu přání Muloye Hafida. Zprávy o povážlivém zdravotním stavu habešského císaře se vyvracejí z Addis Abeby Podle telegramu ze sídelního města habešského zotavuje se Menelik pomalu. Bude tyto dny do- praven do letní residence. Nebezpečí nového návalu mrtvice není vyloučeno. Dopisovate »Berl. Tagbl.«, dlicí delší dobu již v blízkost Menelikově, vyvrac! zprávy o nepokojíe v Hlabeši.

Temps rada Maur Muley Hafid Kabyl Moret Menelik Berl Menelikův Maroko Addis Abeba puštěný sněmovna

9 article Přišti Praha — město přístavní.

Přišti Praha — město přístavní. Obchodnický spolek »Merkur« v Praze uspo řádal včera přednášku svého protektora, J. E. p. m nistra m, sl. dra. Jos. Fořta o příští Praze jak přístavním městě, na níž se dostavili zástupcové rad král, hlav. města Prahy a předměstských obcí i světn obchodníbo a finaneního. Předseda p. továrník Häusler uvítal protek- tora a přítomné zástupce i delegáty korporaci, načeí ujal se slova J. E. p. dr. Feřt, jenž pravil v pod- statě toto Kanalisace Vitavy od Prahy ke Mělníku v délne 51 km. se zdýmadly v Troji, Klecanech, Libšicích Hirošovicích, Vraňanech a Hořině dokončena a do pravě odevzdána byla r. 1907. Kanahisace uvniti Prahy započata byla r. 1907 stavbou zdrže u Štva nice; práce tyto spějí dnes ke konci a příštím ro- kem se započne se stavbou zdrže žufinské, takže z dvě téta bude uprůplavnění Prahy hotovo. Přístav holešovický, zbudovaný již roku 1893 a dosud ladem ležící byl v poslední době vystrojen na překladiště. Přístav smíchovský zřízený původně pro ochranu vorů byl dokončen roku 1907 a disponován jest tak. aby v něm poměrně snadno zřízeno bylo lodní pře- kladiště, připojené ke smíchovskému nádraži drah státních. Zatím i kanalisace Labe od Mělníka dol pokročila ton měrou, že letos otevřeno bylo zdý- madlo u Štětí, kdežto roudnické zdýmadlo se dodě- lává a bude s mostem, který staví obec, příštím ro- kem hotovo. Zbývá pak zbudovati ještě konečná tři zdýmadla Lovostce, Praskovice a Střekov, což vyža- dovati bude doby asi 5—6 roků. Z těchto skuteč- ností jest patrno, že za dvě léta bode lze projeti skrze Prahu loďmi až na Smichov a že za další asi tři léta, tedy kolem r. 1915, vední cesla Ham- burk-Praha v délce 780 km. pro velkou plavbu bude otevřena.

nistra Häusler doktor Feřt Praha Mělník Trója Klecany Libšice Hirošovice Vraňany Hořina Štětí Střekov Ham Lovostka km

10 article

Stojíme tedy v samě blízkosti okamžiku, který pro hospodářský rozvoj Prahy slibuje být mezníkem opravdu historickým. I ti, kdož — jako řečník — ne- patří mezi fanatiky cest vodních, nemohou než vy- dati svědectví pravdě, že pro užitečnost a zdárný rozvoj této naší dráhy vodní jsou na snadě podmín- ky v míře opravdu vrchovaté. Úvodí Labe se světo- vým přístavem hamburkským, se svými přítoky se sítí průmyslovou, do něho ústící, náleži bez od- poru k nejvelkolepějším systémům vodocestným celé Evropě. V obou směrech po ose systému toho valí se již dnes obrovitý proud dopravní z Evropy centrální přes nížmu německou s trhy zámořskými. A stane-li se Praha vodní cesty této nejjižnějšíi východištěm, otevírají se příštímu rozvoji jejímu perspektivy, jež plně v době nynější snad nelze ani oceniti. Vzhledem k tomu jest zajisté na čase, abychom si, byť i jen letmo, uvedli na pamět: a) co vše prů- během let nutno bylo vykonati, aby dílo, jež pře zrakem naším spěje ke konci, stalo se skutkem, b) v čem dílo toto technickou svojí podstatou záleží c) jaké slibují býti jeho účinky hospodářské a d) jaké úkoly dlužno ještě provésti, aby účinky ony v míře žádoucí skutečně se dostavily. Pohlédneme-li zpět, shledáváme, že uprůplavnění Prahy a kanalisace říčního toku labsko-vltavského jest ovocem soustavné práce, konané průběhem c- lého čtvrtstoletí. Pustíme-li se zřetele různé, najisto též záslužné úpravy na dotčeném toku v dobách dří- vějších prováděné, možno konstatovati, že myšlenka. žříditi pomecí kanalisace mezi Prahou a Hamburkem mezinárodní, pro velkou plavbu způsobilou dráhu vodní, razí si cestu k uskutečnění teprv od roku 1884.

Praha Evropa Hamburk

11 article

Již sice rok před tím na základě ankety, r. 1880 svolaně, vystoupila na veřejnost „Průmyslová jed- nota“ zvláštním pamětním spisem, zdůvodňujícím nutnost soustavné úpravy hlavních toků českých k účelům plavebním. Však vlastní podnět k zabájení ruchu agitačního dán byl r. 1884 odmítavým stano- viskem, které zaujala německá tehda většina pražské obchodní komory vůči požadavku, aby plavební řetě labský prodloužen byl přes Mělník až do Prahy. Ne- pochopitelné, ať strannické, ať úzkoprsé stanovisko komory vyvolalo mocný rozruch. V popředí hnutí postavila se Praha za vedení starosty dra. Černého a ku Praze přidružila se brzy obchodní komora, níž současně došlo ku přeměně německé většinyv českou, snahy obou pak vydatně podporovány byly sborem poslaneckým, jehož tehdejší vůdce dr. Rie- ger byl zároveň na říšské radě předsedou výboru pro stavby vodní. Toť počátek čtvrtstoletého úsilí, jehož další průběh rozvrhnouti lze ve tři fáse: ovocem prví bylo zřízení přístavu holešovického, ve druhé vyno- řila se a zabezpečena byla myšlenka kanalisace toku od Prahy k Ústí nad Labem a úspěchem třetí fáse jest uprůplavnění Vltavy uvnitř Prahy samotné.

Černý doktor Mělník Praha Ústí nad Labe Vltava

12 article

Krátce na to, když r. 1884 drem. Černým podán byl místodržitelství pamětní spis města Prahy, jímz otázka uplavňovaci do proudu byla uvedena, pořá- dána z počinu ústeckého „Labského spolku“ obhlé- dací plavba z Prahy do Litoměřic, při čemž prvním tehdejším českým předsedou obchodní komory praž ské Boh. Bondym do jednacího protokolu diktovár byl určitý již požadavek stran zřízení přístavu a pře kladiště v bezprostřední blízkosti Prahy na plání ho lešovické. Po delším otálení se vláda působením če- ské delegace ku požadavku tomu přiklonila a v srpnu 1887 nařídila za účelem sestavení programu odbý. vání velké ankety odborníků a interesentů. Program anketou stanovený, obsahoval kromě zřízení holešo- vického přístavu též uprůplavnění Prahy zřízením komor ve všech čtyřech jezích pražských. Dne7 března 1889 byl program ankety vládou schválen místodržiteiství nařízeno sdělání podrobných pro- jektů, roku 1890 stanoven stavební náklad obnosem asi 4 mil. zlatých, k jehož úhradě zemský sněm uvo- lil se přispěti 2 mil. zl., načež se současnou rekon- strukcí přístavu karlínského r. 1892 se stavbou vel- kého přístavu v Holešovicích započato a stavba tato roku 1894 dokončena.

Černá Bondy Praha Litoměřice Holešovice

13 article

Mnohem složitější byla fáse druhá. První projek uprůplavnění Prahy vzbuzoval zvlášť po zkušeno- stech, nabytých katastrofální velkou vodou r. 1890 po stránce technické četné pochybnosti a kromě toho narážel na velké překážky povahy vodoprávní, takže dojíti musilo k jeho přepracování, současně však vynořila se předůležitá otázka jiná. Stále určitěji do popředí vystupovala pravda, že k zabezpečení trvalé. pro velkou plavbu až do Prahy potřebné hloubky ře- čiště dosavadní methoda regulační (prohrabávání ře čiště a zužování jeho rovnoběžnými hrázemi) nikte- rak nestačí, že přístav holešovický bez zabezpečen trvalé hloubky řečiště zůstane v převalné části pr

Praha

14 article

velkou plavbu nedostupným: zkrátka, má-li říční to Praha—Ústí státi se mezinárodní cestou plavební že nezbude než celý tento tok upraviti methodou ka- nalisační. K vyzvání obchodní komory byl v prosinci 1893 zemřelým již profesorem Vosykou vltavský tok od Prahy k Mělníku podrobně ohledán a když pak komora v podání z března 1894 na základě ohledání toho nezbytnou nutnost kanalisace na jišto postavila. došlo v říjnu téhož roku k velké ohledaci plavb z Prahy do Ústí městem Prahou, Labským spolkem a pražskou a libereckou komorou pořádané, v jejíž důsledku myšlenka kanalisace ovládla pole, načež blahovůlí ministerského předsedy hr. Badena prove- dení její r. 1896 vládou bylo schváleno. Význam kroku toho jest dalekosáhlý. Dvě tře tiny nákladu, rozpočtěného tehda na 36 mil. korun převzal stát, třetinu pak uvolila se hraditi země. K sdělání konečných projektů a provedení stavby zří zena byla v listopadu 1896 „kanalisační komise“ jež použivši částečně povšechných projektů, sděla ných krátce před tím firmou Lannovou na účet ko mitétu pro kanál labsko-dunajský, uspíšila zpraco vání podrobných plánů tak, že r, 1897 se stavbou prvního zdýmadla — u Libšic — skutečně bylo za počato. V průběhu dalších let zbudována z předu uvedená zdýmadla na Vltavě k Mělníku, pak zdý madla labská, Beřkovicemi počínaje, takže, jak po- dotknuio, v době příštích asi 5 let nejnižší zdýmadlc labské u Střekova bude moci dopravě býti odevzdá- no, Tof fase druhá.

Vosyka Baden Lannův Praha Ústí Mělník Ústí město Vltava Střekov Labská spolek

15 article

Zatím otázka uprůplavení Praby samotně ustou pila nadobro do pozadí, Nově vypracovaný projek z r. 1895 narazil zase na tak četné oblíže povahy zvláš! vodoprávní, že od provodení jeho upuštěno Zdálo se, jakoby pražské uprůplavnění znovu n dlouhou řadu let mělo býti odsunuto. Bylo sice zjev- no, že uprůplavnění Prahy má význam neocenit l ný, že jest ho třeba v zájmu vodní dráhy samotné neboť prodloužením jejím až na Smíchov otevře s pro ni rozsáhlá dopravní oblast české dráhy západní jakož i dráhy Františka Josefa s oběma jejími křídly do Cmuntu a Lince, bylů dále i patrno, že by za končením velké plavby v Holešovicích hospodálsk těžisko Prahy přesunulo se z ústředí na periferii čímž by vylidňování a ochuzování vnitřku silni stoupalo; bylo konečně i zjevno, že prodloužení velk plavby na Smíchov a rozbití obručí vnitropražskou Vltavu svírajících jeví se býti nezbytně nutným té v zájmu rozvoje plavby osobní, zvláště ale se zřele lem na životní potřeby celé oblasti nadpražské, ktert již dnes při nepříznivých poměrech přímo imposant dopravu vykazuje. Leč všechny tyto a jiné podobn úvahy zanikly na dobu ve zmatcích a bouřích, je jichž jevištěm stala se rada říšská po vydání jazyko vých nařízení na sklonku éry Badenovy a za ví deňského úřadování hraběte Thuna. Nezbývalo, než čekati na obrat — nuže a tento obrat skutečně na dešel vydáním tak zv. vodocestného zákona z 11. června 1901. Řečník, rozbíraje podstatu zákona toho uvádí že jeden z nečetných světlých bodů jeho v tom spo- čívá, že otázka uprůplavnění Prahy rázem posunuta byla do popředí. Působení českých poslanců se po dařilo, že uprůplavnění to do první stavební periody (1904—1912) bylo pojato a potřebný náklad obno- sem 14.4 mil. korun, k němuž země toliko osminou má přispěti, byl zabezpečen.

František Josef Badenův Thun Praha Smíchov Cmunt Holešovice Vltava

16 article

Sdělání pového projektu a provedení stavby svěřeno bylo kanalisační komisi; projekty byly r. 1905 dohotoveny, koncem téhož roku odbyta politi- cká obchůzka a v dubnu 1906 konečně udělena vlá- dou koncese stavební. Však před početím vlastních prací, když přikročeno k výkupu mlýnů, nadešla no- vá, vysoce povážlivá překážka. Rozpočty, výkup více než 30 mlýnů pražských se týkající, pocházely z roku 1890 a již tehda byly prý jen approxima- tivní. Ukázalo se na základě přesných znaleckých odhadů, že výkup mlýnů státi bude o celé 4 mil. korun více, než původně bylo rozpočtěno. Nesnáze byly veliké; na překonání jejich pracováno po cele měsíce, od podzimku 1906 do jara 1907 a chvílemi se zdálo, že nové projekty sdíleti budou osud pro jektů z r. 1887 a 1895, t. j. že uprůplavnění Prahy zas bude na nějaký čas odsunuto. Než, bohudík, ne stalo se: horlivostí členů kanalisační komise a úsi- lím zástupců ministerstva obchodu, jež v příčině t přítelem drem. Pacákem vydatně bylo podporováno výkup mlýnů za souhlasu ministerstva financí v dub nu 1907 stal se skutkem, k úhradě potřebných 4 mil korun provedena — proti refundaci dotyčné částky z přížtích prodejů kanalisací nově získaných pozem- ků stavebních — příslušná transakce, v červnu na to po vypsání ofertního řízení, provedení prvních sta- veb u zdviže na Štvanici firmě Lannově a firm Moller a Kapsa za úhrnnou sumu 41/2 mil. korur zadáno a stavby brzy i skutečně zahájeny. Toť ve stručných rysech cesta, po které my- šlenka zřízení velkoplavební vodní cesty od Ham- burku až nad Prahu průběhem 35 let pracně brale se ku předu, dospěvši dnes po stránce technické finanční k úplnému zabezpečení.

Pacák Lannův Moller Praha Ham

17 article

Rozbíraje na to blíž stránku finanční a tech- nickou, podotýká řečník, že náklady stavební dos- hují sumy ovšem dosti značné. Stavba i vystrojení přístavu holešovického stojí as 4 mil, korun, kana- lisace Vltavy a Labe od Prahy k Ústí vyžadovati hude (s dodatečným úvěrem z r. 1905 v obnosu 18.6 mil. korun) celkem 44.6 mil. korun, náklad na přístav smíchovský činil 3.5 mil. korun a uprůplav- nění Prahy samé stojí (s přírostkem 4 mil. korun, něž stoupnul výkup mlýnů) dohromady 18.4 mi korun, takže celkový náklad činí as 70 mil. korun.

Vltava Praha Ústí

18 article

Při rozdělení nákladu toho mezi stát a zemi užíváno postupem let — snad dle měnícího se významu politické naší potence — klíče trojího: u holešovi- ckého přístavu děleno na polovičku, u kanalisac Praha—Ústí platí stát dvě třetiny a země třetinu, kdežto při uprůplavnění Prahy činí ve smyslu vodo- cestního zákona podíl státu sedm osmin (87.59%). na zemi pak připadá jen osmina. Pokud se stránky technické týče, jest problem uprůplavnění Prahy ře- šen způsobem relativně vysoce zdařilým. Nynější prováděný projekt jeví se býti proti projektům dří- vějším (z r. 1887 a 1895) velikým pokrokem. Řeční líčí pak na základě rozvěšených plánů technickou kostru projektu, uvádí, že po zrušení nynějších čtyr jezů zřízeny budou dva vnitřní. Praha bude mít na příště zdrž toliko jedinou, do níž a z níž u Štva- nice a Žofína povedou zařízení k proplavování jed- nak velkých lodí nákladních, jednak osobních par- níků, jednak i vorů, Výkonnost zařízení těchto stačí pro největší vůbec v Praze myslitelnou dopravu 72 mil. tun. Vůbec sluší technickému řešení vzdát plné uznání. Realisace velké myšlenky samotné jes arci dílem celélo pokolení, proto o nějakých záslu- hách individuálních nelze dobře mluviti; bude-l však příští historik uprůplavnění Prahy o účasten- ství jednotlivců na společné činnosti činiti zmínku tedy uvede-li mezi průkopníky a podporovateli my- šlenky jména: dr. Rieger, dr. Tomáš Černý. Bohumi

Rieger doktor Černá Praha Ústí Žofín

19 article

Bondy, ryt. Vohanka, V. Němec, hr. Badeni, ob místodržitelové Thun a Coudenhove, inženýři Kaftan Plekner, Rytíř a j. v., pak musí i s povděkem vzpo- menouti technického a úpravního štábu kanalisační komise s jmény Mrazík, Rubín a bar. Braun v čele kteří po úsudku všech odborníků, k němuž laik mile- rád se přidává, na dílo své právem mohou býti hrdi Obraceje se potom k hospodářskému významu pojetí Prahy do sítě vnitrozemské plavby středo- evropské, uvádí řečník, že řada okolností slibuje v ohledu tom výhledy nad míru příznivé. Dopray po vodě, jsou-li příslušné podmínky na snadě, jest o polovinu, ba i o více levnější, než doprava po dráze, neboť koeficient tření, vlastní to fysikální podstata dopravy, jest na vodě sedmkrát menší, než na železné kolejí. Poněvadž ale doprava tvoří část tržní ceny všelikého zboží, tedy každé její zlev- nění značí jednak zvýšení výrobního zisku, jednak stoupnutí konkureční způsobilosti, v obou pak smě- rech stupňování síly hospodářské. Arci ne každá, nýbrž jen ta vodní cesta slibuje prospěch, která hoví hlavním třem podmínkám: vhodnosti terénu, jsoucnosti daného již a stupňování schopného do- pravního proudu v ose dotyčné vodní cesty a ko- nečně značnější její délce. Pokud se vhodné trati Praha—Hamburk týče, jsou všechny tyto podmínky na snadě. O relativní vhodnosti terénu netřeba mlu- viti, rovněž i délka jest více než dostatečná. Co pak se dopravního proudu týče, učí zkušenost, že obecní prospěšnost, t. j. tak zv. hospodářská rentabilita vodní cesty počíná teprve při dopravě 1—2 mil

Bond Vohanka Baden Thun Coudenhove Kaftan Plekner Mrazík Braun Dopray Praha Hamburk

20 article Menslikova ohoroba.

Menslikova ohoroba. tun. Nuž na Vltavě pod i nad Prahou a na českém Labi pohybuje se již dnes proud mnohem větší. Řečník uvádí četná úřadní data, z kterých ply- ne, že loni (1908) činila celková doprava na trat Štěchovico—Mělník 604.000 tun, na trati Mělník— zem. hranice 3,391.000 tun. Ve zboží tom arci jes převážná většina jednak uhlí, jdoucího z Ústí p Labi do ciziny, jednak stavebních hmot dopravova- ných z oblasti nadpražské po vodě dolů, však v uve- dených celkových cifrách nalézají se též velice po- zoruhodně položky polotovarů a hotových výrobků (cukr, železo, barviva, hnojiva, slad, petrolej atd.) Nelze pochybovat, že doprava tato otevřením velko- plavby ve dvou směrech značně vzroste. Jednai vztáhne na sebe nová vodní dráha část nynějšího dopravního proudu železničního a vzbudí celou řadu transportů nových, ke kterým by jinak vůbec ani bylo nedošlo: svého času — při naprostém nedo- statku dotyčné rakouské statistiky — odhadnut by dle záznamů říšsko-německých dopravní proud mez. Čechami a Německem ve vývozu na 7.2 mil. tur a v přívozu na 21/4 mil. tun, z čehož zajisté dost značná část příští cestě vodní může připadnouti Kromě toho však dozná Praha i vůči Terstu níkol nepatrné stupňování konkurenční své způsobilosti Demarkační čára mezi atrakčními obvody Hambu ku a Terstu posunuta byla vystavěním nových alp- ských drah až k Plzni, Táboru a Jihlavě a nelz pochybovati, že otevřením vodní cesty Praha—Hlam burk demarkační tato čára na prospěch Prahy zno- vu dál na jih bude zatlačena. Jedním slovem, dan podmínky svědčí vesměs o možnosti, aby Prah postupem rozvoje stala se uzlištěm a překladištěn nejen živé místní, ale i živé zahraniční dopravy mezi severozápadním Rakouskem, nížinou německo a námořním ruchem hamburským.

Menslikův Vltava Praha Mělník Ústí p Labe Čechy Německo Terst Plzeň Tábor Jihlava Rakousko

21 article

Však má-li se tak státi, nutno učiniti ještě za dost čtyřem úkolům dalším. Především potřebí pracovati k tomu, aby vodo cestní zákon z nynější krise byl vybaven a k dal šímu provádění jeho neb ku provedení jeho likvi dace určité stanovisko bylo zaujato. Věc souvi s Prahou z té příčiny, poněvadž od ní záleží roz hodnutí o uplavnění Vltavy nad Prahou a po regu- laci řeky těto až k Budějovicům. Vodocestní pro gram, jak ustanoven byl zákonem z 1901, není an časově, ani technicky, ani finančně proveditelný Zákon ten byl nevyzralým dítkem politických rozpaků a kmotrami jeho byly jednak naivní iluse, jednal spekulace, jednak i vypočílavá reserva. Proto dřív nebo později nadejde okamžik, kdy revise nebo do- konce likvidace zákonu z r. 1901 stane se nutnou a vůči tomu jest potřebí, aby u nás samotných pa- novalo jasno a shoda o tom, jaké stanovisko v zá- jmu specificky českém radno zaujati. Absolutn správné řešení problému spatřoval by řečník v tom kdyby od umělých vzorů nákladných a hospodář- sky naprosto pochybných staveb kanálových vůbec bylo upuštěno, naproti tomu, kdyby přirozené toky v zúčastněných zemích (Čechy, Morava, Dol. Ra- kousý a Halič), pokud jsou k tomu způsobilé, v rych- lém tempu byly uplavněny, čímž by v Čechácl z polabských měst (Mělník, Kolín, též Nymburk zvláště pak Pardubice) v době dozírné státi se mohla kvetoucí střediska ruchu překladního a kdyby ko- nečně veškeré tekoucí vodstvo v zúčastněných ze- mích bylo upraveno způsobem, aby zřetelům jed- nak ochranným (před zhoubnými záplavami), jednak

Čecho Praha Vltava Budějovice Morava Dolo Halič polabský město Mělník Kolín Nymburk Pardubice

22 article

melioračním zadost bylo učiněno... Tím by kom- pensačnímu návrhu, jenž r. 1901 za dráhy alpské byl zemím sudetským vodocestním zákonem udělen bylo vyhověno způsobem nejúčelnějším. Kdyby všal poměry ukázaly se býti silnějšími než střízlivá úva- ha a kdyby ke stavbě průplavu ostravsko-vídeňské- ho skutečně došlo, pak nutno bude naléhati, jednak na urychleně uplavnění Vltavy až do Štěchovic pr plavbu velkou, dále o úpravu řeky této případně po- mocí lokální kanalisace pro malou plavbu a voro- plavbu až do Budějovic a o prodloužení kanalisova- ného střed. Labe od Pardubic kanálem k Přerovu, nebo jedině tímto doplňkem bude míti průplav ostravsko- víduňský aspoň relativní hospodářskou saisonu. Druhým úkolem bude, o to pěčí míti, aby tok abskovitavský v dělce své vhodnými ochrannými přistavy a překladišti byl opatřen. O Litoměřice Lovosice a Ústí postarají se již naší krajané němečtí úlohou českých činitelů bude usilovati i o zrušen cvstrojení přistavu libaňského a o brzké zřízen ochranného i obchodního přístavu na Mělntku. Třet ztetel obrácen býti musí otázkám vybovujícím za- bezpečení prosperity přištích přístavů a překladiší v ohledu tarifopolitickém. Řečník rozbírá šíře nutnos terifopolitické úpravy taxové, která by mezi železni- cemi a cestou vodní přivedla k místu soustavu vzá jemného se doplňování a vyslovuje naději, že ob- chodní komory, zvlaště pak pražská se svojí tarifn kanceláří, stanou se dotyčných požadavků výmlu- nými tlumočníky.

Vltava Štěchovice Budějovice Labe Pardubice Přerov Litoměřice Lovosice Ústí

23 article

Vedle těchto úkolů čeká na nás ještě jeden ná rodně důležitý. Verejná zařízení povahy bospodářské mají ovšem sloužiti celé zemi a všemu obyvatelstvu bez rozdíla národnosti. Veřejná zařizení tohoto drubu jsou i způsobilá vylvořiti a zpevniti mezi oběma národnostmi nové svazky společenství zájmového, kterémžto společenství si zajisté všichni přejem, aby doznělo kdys k výrazu i ve formách mírného soused- ského spolužití. Jakkoli z příčin těchto každé jedno stranné, i lovální využití zařízení oněch jeví se bý nepřípustným, přec nicméně loyalita tato nevylučuje, aby každý z účastněných kmenů národních ve smír- ném zápolení napinal síly, by podíl z účinků dotče- ných zařízení naň vypadající byl co nejbojnějšl Témto zřetelům zadostučinit, jest úlohou českých vrstev kupeckých i finančních.

24 article

Zdravá podnikavost ruku v ruce a dovednost organisační musejí o to usilovati, aby hospodářské účinky nových zařízení dopravních nešly kolem nás nýbrž aby česká práce, český důmysl, český kapilái co možná nejvíce jimi byly zúrodňovány. Nelze v veřejnosti o věcech těchto mluviti podrobně, Tolik sluší však uvésti, byli-li technik a národní hospodai pionéry myšlenky, že musí to býti český kupee. který do mrtvých kvádrů vodních staveb vdechne život prosperity hospodářské. Nemám vroucnějšího přání, končí řečník, než aby všem úkolům, nás ještě čekajícím, plně učiněno bylo zadost, a nepochybuji stane-li se tak, že naše Praha, tento historický sym- bol měnivých osudů národa, jakožto konečný přístav vodní dráhy srdce Evropy s mořem spojující, stane se jedním z předních center vnitrozemského i mezi- národního ruchu obchodního a že hospodářským p- vznesením Prahy, jediného to velkoměsta nesporně českého, cenné a platné služby věci celého národa budou prokázány. Po přednášce, jež odměněna byla hlučnou po chvalou, přijata byla tato resoluce:

Praha Evropa

25 article

Vyslechnuvše přednášku J. E. pana JUDra. J s Fořia »Příští Praha — město přístavní«, uznáváme pro rozvoj obchodu a průmyslu nutným další nej- rychlejší vybudování všeho, co jest potřebí, aby příští vodní cesta pro velkou plavbu z Prahy d Německa a k moří vypravena byla po stránce tech nické ve všech směrech způsobem co nejúčelnějším Dále považujeme za nutné, mají-li vodní cesty svého účelu v plné míře dosáhnouti, aby stanoveny byly sazby železniční přes Prahu přiměřeným způ sobem tak, by doprava přes Prahu do relací k n gravitujících, nebyla uměle podlamována. Vyzýváme proto slavnou pražskou obec, ob chodní a živnostenskou komoru a kruby poslanecké aby se těchto oprávněných požadavků co nejrozhod- něji ujaly v zájmu obchodu a průmyslu našeho, jako v zájmu a rozkvětu královského hlavního měst Praby a jich rychlému provedení zvláštní pozornost věnovaly Posléze žádáme vys. vládu, aby náležitým způ- sohem k těmto nalehavým potřebám průmyslu a ob chodu v král. českém měla zřetel. Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště Konej každý, samosprávné a peněžní korporace spolky i jednotlivci také zde svou národní po vinnost! Národní kolky a účtenky kupujt v místních prodejnách!

JUDr Čecho Praha Německo

26 article Dr. Prelss o novodobém hospodář- ském rozvoji na Rusi.

Dr. Prelss o novodobém hospodář- ském rozvoji na Rusi. (První přednáška cyklu o ruské osvětě) V krásném sále velkolepého Národního domu smíchovského byl včera zabájen kruh přednášek ruské osvětě, pořádaný ruským kroužkem pražským. Úvodní slovo: »O novodobém hospodářském roz- voji na Rusi« měl ředitel Živnostenské banky posl. dr. Praiss. Mluvil před obecenstvem přehojným, za- ujavším skoro veškerá sedadla sálu, před obece- stvem všech občanských vrstev, také paní a dívek před ruskými studenty. posluchači vysokých škol pražských. Posl. dr. Proins promluvil v podstatě takto: Ho- spodářský život každého národa jest nejen výslednicí snah čistě ekonomických, nýbrž i důsledkem kultury a celého vnitřního založení jeho. Proto možno r- skému vývojí hospodářskému porozuměti jen při stá- jém ztení k vývoji celkovému. Řečník ličí po té historii rozvoje ruského prů- myslu, poukazuje na silný význam, který zde měl nesvobodný rolník, jenž byl vlastně zakladatelem středoruského průmyslu, dotýká se vlivu osvob zení rolnictva z r. 1861 na celou strukturu ruského prů- myslu. Jeví dnes ještě z valné části koloniátní ráz. důsledek to po vělšmně společného vlastnictví půdy v obci. Rozvinuje obraz ruské produkce průmyslové i stave teváren a dotýká se otázky převedení půdy v soukromé vlastnictví, uváděje poslední statistiku do října 19.8, dle které by se zdálo, že proces tento v Rusku postupuje. Rozvoji průmyslu v Rusku vadí faké nedostatek širokého trhu. Rečník zdůvodňuje příčinu toho, do- týká se obchodu zahraničného a jeho významu pro státní finance ruské, měnové soustavy ruské, nače líčí vývoj ruské obchodní politíky za posledních 20 let.

doktor Prelss Praiss Posl Proins Rus Rusko živnostenský banka

27 article

Při té příležitosti dotýká se poměrů politiky této k slavjsnofilským ideám. Zápasem na Dalném vý- chodě rozbit byl sen o velkém kontinentálnímn imperiu ruském a Rusko vrací se ke své vlastní politice vnitřní. Reveluce neměla pronikavých hospodářských důsledků a ukázala, jak zdravým ve své podstatě jest ruský národ. Snahy o konstituci znamenají snaby o svobodu, a svoboda jest základem kultury i hospo- dářského vývoje. Proto počátky konstituce jsou i po- čátkem nového hospodářského života na Rusi. Řečník podává potom obraz některých důležitých průmyslů Ruska (železářského, uhelného, naftového a bavlnářského), podává obraz ruského bankovnictví, ruských financí státních, které nazývá zdravými, vy- týká nedostatky organisace peněžní a přechází na t k líčení slavu ruského zemědělství. Předpokladem lepšího rozvoje, než dosud, jest zase jen kultura, která povede rolníka k obdělávání půdy tak, jak jest tobo zapotřebí, a která konečně umožní, aby z nejbohatší půdy Evropy bylo dosa- ženo plného možného výnosu. Rusko nalézá se v stadiu nového vývoje a proto se všech stran hlásí se neřešené otázky. Kultura Ruska bude i podkladem jeho velikosti, obrození toto bude vyžadovati veliké práce, ale velikou bude zajisté budoucnost ruského národa. Když dr. Preiss skončil svůj výklad obsahem veliký a časově skoro 11/2 hodiny zaujímající, za- bouřil sálem frenetický potlek a dlouho trval, jako uznalá odměna za náplň informací a myšlenkové podněty v přednášce obnažené a podané.

doktor Preiss Rusko Evropa

28 article Několik slovanských vynálezů a bu- doucnost slovanské vynalézavosti.

Několik slovanských vynálezů a bu- doucnost slovanské vynalézavosti. (Přednáška red. p. Z. Korostenského ze Lvova ve Spolku architektův a inženýrů v král. českém.) Ve včerejší týdenní schůzi Spolku architektav a inženýrů v král. českém, která se konala za před- sednictví stav. rady p. Šantrůčka o 7. hod. več. ve velként sále Měšťanské besedy pražské, měl paa Z. Korostenski, redaktor ze Lvova, zajímavou přednášku o slovanských vynálezech a slovanské vynalézavosti. Pan přednášející uvedl, že zásluhy na poli tech- nických vynálezů nemají jen Němci, nýbrž že ze- jména zde národové nlovanšli mají vetikou budouo- nost. Musí ukázati tu svou vlastní vynaléza vost prostou šablonovitosti a jest jim třeba, připraviti půdu. Jest tu nepřipravenost národů slovanských n tak po stránce duševní, nýbrž zejména hmotné. Není dost energie, není dost vůle, a potom, jak pan před- nášející ze své zkušenosti ví, zejména v Haliči jest velmi těžko dobrou myšlenku ve skutek uvésti a oby- čejně z vynálezů slovanských těží pak nejvíce ci- zina. A tví podíl mají pak ovšem Slované ve vyná- lezech hospodářských. Jsou to zejména dobré stroje pro malorolníky, kdež ještě vynalézavost techutků má velikou budoucnost.

Korostenský Šantrůček Z Korostenski Němec Slovan Lvov Halič

29 article

Připomenul, že téměř všecky polské vynálezy v Haliči bylo nutno prodati do ciziny, aby se z nich mohlo něco vytěžiti. V Haliči prodělává se mnoho na poli řemesel technických, poněvadž není organi- sace a tudíž také dobrých, velkých odbytišť. Vzpo- menul jednoho z vynálezců jihoslovanských, inženýr Radovanoviče, který byl nucen všecky vynálezy pro- dati do Švýcarska a snad ani jediného doma nevy- užitkoval. Všecky téměř takovéto patenty přicházejí k nám pak z ciziny, ovšem nejvíce z Německa. Na to vypočítává celou řadu výborných polských vyná- lezeů, z nichž, bohužel, jen jediný uplatnil se dom ve vlasti a sice vynálezce lehkých akumulátorů, inž Stanislawski. Často musí naši vynálezcí utíkati s sami do ciziny, zejména do Londýna a Paříže, nejsou řídké případy, kdy se z nich slanou tam velmi zámožní lidé. Ovšem mnoho dobrých vynálezů zůstává nezužitkováno a to jen neporozuměním netečností povolaných kruhů domácích. Pan předná- šející jest sám vynálezcem z oboru litografie a snatí se u nás zužitkovati jeden ze svých patentů, což nejlépe charakterisuje poměry své vlasti. V Krakově i ve Lvově jest též několik inženýrů, vynálezeů z oboru aviatiky, s jakým úspěchem se potkají, jesl ovšem dosud záhadno. V Haliči jest také horečk vynálezců z oboru topení surovým petrolejem, n poli tomto pracuje však tolik jednotlivců, že to vě není ani na prospěch. Ale jest celá řada vynálezů dobrých, jimž schán jen náležitého pochopení a případného využitkování. Rakousko pro uskutečnění těchto, často výborných a znamenitých myšlenek dělá velmi málo a namnoze úplně nic. Jest třeba v této věci jisté organisace, klerá by jistě v mnohých případech vedla k vý- sledku.

Radovanovič Stanislawský Halič Švýcarsko Německo Londýn Paříž Krakov Lvov Rakousko

30 article

Náš český spolek vynálezců existuje již jen na papíře. V Haliči se podobný spolek uvádí právě v ži- vot, ale s nevalným úspěchem. Že by takovýto sp- lek i u nás byl života schopný a prospěšný, jes samoztejmo, zejména abychom byli varování odbor- níky před tak zv. pseudovynálesci. Smutným přimo příkladem naší netečnosti jes páně Otčenáškův rotační stroj »Gnom«, který s osvědčil, jak z denních listů je velmi dobře známo. tak znamenitě při vzduchoplaveckých závodech v Re- meši. Bohužel, že ovoce české práce, české vynalé- zavosti sklízí tu opět cizina, a to mravní vítězství nám není už takměř nic platno. Pan přednášející ke konci své přednášky podal jménem »Spolku polských vypálezců« návrh na zřízení podobných spolkůu všech národů slovanských, což by zajisté vedlo k mnohým úspěc úm. Poukázal, že Praha, město ve slovanském životě dnešním takové důležitosti, mohla by i v této myšlence vykonati velmi mnoho a mohla by býti sídlem ústředního sva u všech podobných spolků slovanských. Zde mohlo by býti centrum východisko společné všem slovanským vynálezcům Pan Korostenski navrhl též, by utvořil se fon ku podpoře vynálezců slovanských a dává sám k disposici své vlastní vynálezy, jichž část čistého zisku věnovati chce tomuto fondu. Slibuje přijet znova do Prahy a pracovati na společně akci. Pak ujalí se slova ještě pp. inž. Moucha inž. K. C. Neumann, kteří oba sympaticky po- zdravili podnět p. Korostenského. Předseda stav. r. p. Šantrůček dal pak hla- sovati o návrhu p. Korostenského o zřízení spolků vynálezců, který byl jednomyslně příjat. Na to po- děkoval p. přednášejícímu za jeho poutavou před- nášku a schůzi ukončil.

Otčenáškův Korostenski Ing K C Neumann Korostenský Šantrůček Halič Re Praha