2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
11. října 1904. Číslo 281.
4
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Z Vídně, 10. října. (C.- B)
Bukovinský sněm byl dnes zabájen nově
jmenovaným zemským hejtmanem Vasilkem, jenž
složil slib před novým zemským presidentem Reg
nerem Bleylebenem.
Vasilko
Vídeň
Rega
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Aiféra místodržitele Handla.
Ze Zadru, 10. října. V sobotu rozšířila se
zpráva, že vláda chce dalmatský sněm
rozpustiti. Poslanci několika stran konali
poradu, na které přijata byla resoluce, v níž
prohlašuje se, že poslanci nebojí se roz-
puštění sněmovny a zavazují se, že po-
staví své kandidatury pro eventuální nové volby
tak, aby nová sněmovna měla totéž složení, jako
nyní. Resoluce byla přijata jedno-
myslně.
Projevy proti místodržiteli bar. Handlovi
trvajt dále. Obecní zastupitelstvo v Makarské
vyslovilo rozhořčení místodržiteli a usneslo se
zaslati ministerskému předsedovi dru. Körbrovi
depeši, kterou se žádá neprodlené propuštěn
bar. Handla.
Rakouský obchodní spolek zamýšlí v nej-
bližších dnech podniknouti cestu Dalmacií až
k Cetyni. Konají se k ní horlivé přípravy. Také
místodržitel ohlásil své účastenství a slíbil, že
hosty přijme na místodržitelství. Dalmatští čle-
nové spolku nevyhoví pozvání jeho, dou-
fajíce, že také členové spolku, ná-
ležející národnostem jiným, ná-
sledovati budou jejich příkladu.
Handl
Körbr
Zadr
Makarská
Dalmacie
6
article
Vatikán a Orient.
a. Z Říma, 10. října. Ve vatikánských
kruzích přikládá se veliký význam sdělenému
již udělení řádu Medžidye sultánem st. tajem-
níku papežskému Merryovi del Val a Gottovi.
Uvádi se vyznamenání to v souvislost s dů-
věrným vyjednáváním za účelem
zřizení nuneiatury v Cařihradě
a otomanského vyslanectva ve
Vatikánu. ()
K rozpuštění italské sněmovny.
a. Z Říma, 10. října. Svoláním ročníku
z r. 1880, celkem to 60.000 vojáků, chtě
Giolitti dle úsudku zdejších kruhů dáti na jevo
odhodlanost svou, všeliké nepokoje za přištíeh
voleb sněmovních v zárodku potlačiti a nepři-
pustiti opakování události jako při poslední vše-
obecné stávce. Jevíť se veliké jitřen
zvláště v Apulii, kdež jsou nespokojeny
s rozřešením vinařské otázky ve smlouvě s Ra
kouskem. Svolaný ročník záložníků byl teprve
minulého 1. září domů propuštěn. Svolání dal
ších ročníků záloh nastalo by, kdyby měly být
volby rušeny skutečně nepokoji.
Gott
Giolitti
Vatikán
Řím
Cařihrad
Apulie
papežský Merry del Val
7
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
K demonstracím v Brně.
Z Brna, 10. října. (C.-B) Po 1g11. hodině
nastal úplný klid, k čemuž přispěl i déšť, jenž
se po 10. hodině spustil. Při vyklizení ulic
zraněn byl kamenem i jeden důstojník jízdecký
15 osob odevzdáno bylo policii, z nichž ně
které byly ve vazbě podržány.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 10. října. (C.-B.) Národohospodář
ský výbor rokoval večer o předloze stran za-
tímné úpravy obchodníoh a dopravních po
mérů v Italii.
Ref. Rosenberg pravil během jednání,
že vláda měla před sebou dvojí úkol; nejdřív
musila se pořiditi zatímná smlouva a za druhe
musily se ustanoviti punktace a podmínky smlouvy
definitivné. Rozumí se samo sebou, že stanoven
těchto punktací není na ujmu úpravě našeho ná-
rodohospodářského poměru k Rakousku, prolože
definitivná úprava otázky celního území je při-
rozenou podmínkou platnosti konečné smlouvy.
Stanovení definitivných podmínek smluvnýeh
bylo třeba již proto, že jen tímto způsobem
mohla se zjednati jistota, že budoucně nemůže
býti řeči o dalších výhodách při vinném clu.
Referent vysvětloval potom jednotlivá ustanoven
předlohy, již doporučuje přijmouti.
Poslánec Krasnay (strana neodvislosti)
dovozoval, že jediným pevným základem smluv-
ného vyjednávání s cizinou může býti pouze
samostatný celní tarif uherský a jest opovážli-
vostí ustanovovati bez ohledu na XXX. zákon
z roku 1899 takové smlouvy, jež zavisí na
zcela nevýpočetné a nejisté podmince, jako je
ústavní uskutečnění celního tarifu v Rakousku
a Uhrách a úprava otázky celního území. Po-
dává resoluční návrh, aby výbor zamítl před-
loženou osnovu zákona a uložil vládě vykonat
nutné přípravy, aby zájmy zahraničného ob
chodu uherského byly chráněny naproti Italii
jako části od Rakouska neodvislého státu smlouvu
uzavírající.
Rosenberg
Brno
Pešť
Rakousko
Uhry
Poslánec Krasnay
8
article
Ministr obchodu Hieronymi pravil
Nikdo nepřeje si zachovati stav, aby poměry
naše k cizině nebyly uspořádány, stav ten ne
vyjasnil by se tím, že by sněmovna poslanecká
předlohy této nepřijala. Jest žádoueno, abychom
až i po dobu, kdy poměr náš k Rakousku bude
uspořádán, ať jest pak výsledkem rozluka neb
zachování společenství, neociťovali se v poměru
bezesmluvném. Ti, kteří chtějí samostatné celní
území, musí právě nejvíce se snažiti, aby naše
obchodní styky nebyly rušeny a naše smlouvy
nebyly vypovězeny. Ať se kdo staví na jaké
koliv stanovisko, není možno, neschvalovati po
stup vlády, čelící k uspořádání hospodářskýeh
poměrů.
Vláda schvaluje všechna ustanovení zákona
30. z r. 1899 vyjímaje ono, že nelze žádných
vyjednávání zavésti potud, dokud nemáme auto-
nomního celního tarifu a lo proto, že i vládu
zaujímá stanovisko, že definitivní smlouva
nemůže býti uzavřena. Slanovisko to zaujala
vláda jasně tím, že žádala za zmocnění. Otázka
autonomního tarifu s touto předlohou nijak ne-
souvisí.
Účelem autonomního tarifu bylo, aby tvoři
podklad k vyjednávání. Toho zde zapotřebí n
bylo, poněvadž byla stará smlouva prodloužena.
Co se týče výtky, že uzavírány smlouvy jen n
základě jistých hypotés, pravím, že bychom
uzavírali smlouvy na základě hypotěs potom,
kdybychom stáli na stanovisku samostatného
ceiního územi.
Neboť zákonodárné sbory o zavedení samo-
statného celního území se ještě nevyslovily a to
by se také do roku 1907 bez porušení vzájem-
nosti státi nemohlo.
Když byl ještě m.-p. hrabě Tizsa v příčině
otázky pronesené, koho stihá zodpovědnost z
to, že předloha zmocňovacínebyla ve sně-
movně projednána, prohlásil, že zodpovědnost
na sebe přejal, a když bylo promluvilo ještě
několik poslancův, byla předloha v celku iv
podrobnostech přijata; návrh Krasayův by
zamítnut.
Hierony
Tizsa
Rakousko
9
article
Ze Srbska.
Z Kraljeva, 9. řijna. (C.-B) Po obřadu po-
mazání v Žiči následovalo holdování obyvatelstna,
dostavivšího se k slavnému aktu. Král odebra
se z chrámu do korunovačního pavillonu na
blízké louce. Když vojsko tam rozestavené vzdalo
čest, líd holduje defiloval před králem.
Odloživ korunovační klenoty, král odjel do
Kraljeva. Tam byla hostina, při níž pronesl
tufo řeč:
Mé zvolení za krále srbského bylo dopl
něno důležitým církevním aktem, kterým naše
církev uložila mi způsobem patrným další zod-
povědnost. Beze vší pochyby budu musiti pře
soudnou stolicí světových dějin složiti účty ze
svých děl. Ale moje zodpovědnost je větší před
bohem všemohoucím. Než přijal jsem svaté po-
mazání, pokládal jsem za povinnost, vykonat
pobožnost na hrobě prvního korunovaného srb-
ského krále sv. Štěpána. Od něho pochází tra-
dice pomazání a korunování. Jest povinností pa-
novníků, aby při každé příležitosti osvědčili se
důstojnými strážci a ctiteli velikých národníeh
tradicí. Jsem šťasten, že byl jsem pomazánv
Žiči, kde tak četní naši slavní králové byli po-
mazáni. Nevím, bude-li mi dopřáno ukázatis
hodným svých předchůdců ze slavných dějin
Srbska. Ale vím, že nasadím všecky své síly.
abych dobyl si v národě úcty a lásky, které
požívala většina mých předchůdců. Věren tra-
dicím starých panovníků a rodu Karaďorděvi
čova, budu vždy nejoddanějším synem naší sv
církve, která mi dnes požehnala. Naše církes
byla vždy nositelkou národního jmena a národ
ního cítění. Povinností panovníkovou jest při
znati jí tento úkol a snažiti se dle možnosti j
jej zachovati. Ctěme tento vyšší úkol naší eírkve
a přejme jí zdaru v národním poslání, které
má ještě vyplniti. Povznesme sklenici a pijme
na čest a velikost naší sv. církve a její národní
svatý . Štěpán
Srbsko
Kraljevo
10
article
Řeč králova učinila na přitomné hluboký
dojem.
V odpovědi své na řeč krále Petra při ho-
stině metropolita děl, že král svými slovy
osvědčil nejlépe, že jest opravdu věrným synem
církve, jež nalezla v něm mocnou oporu. Tímto
šlechetným smýšlením však král osvědčil se také
nejdůstojnějším nástupcem slavných Nemaničůa
rytířským vnukem velikého hrdiny Karaďordě,
Sp. Z Bělehradu, 10. října. (Zvl. telegram
»N. L.«) Po řeči králově při hostině v Žiči dr-
Mileko Vetrič, srbský vyslanec v Paříži, v zdra-
vici duchaplně nastinil význam monastýra Stu
denci a Žici, kdež začal uvažovati Karaďordě
o své heroické práci za svobodu. Řečník pro-
mluvil též o velkých vlasteneckých úkolech krále
Petra.
Lid po celý den veselil se a tančil před
královým konakem.
Včera večer uspořádána velkolepá zábava
v jednom hotelu v Kraljevu. Dnes král bylv
Kragujevci přítomen dostihům, uspořádaným
v jeho počest. Dnes o 9. hod. večer přijeded
Bělehradu.
Z Kragujevce, 10. října. (C.-B.) Car gra-
tuloval králi včera, přeje mu hojného požehnání
a on děkoval mu za osvědčenou milost.
Z Bělehradu, 10. října. (C.-B.) Král Pet
sem večer přibyl.
Doplňovací volby ve Francii.
Z Privasu, 9. října. (C.- B.) Při dnešní do-
plňovací volbě poslance zvolen byl Ler oy
(ministerský republikán).
Z Paříže, 10. října. (C.-B.) Ministerský ra-
dikál Leroy v Privasu zvolen včera jed no-
hlasné 7666 hlasy. O poslední volbě vr.
1902 docilil zmíněný republikánský kandidát
značné menšiny. Leroy pojal do svého progra
mu odloučení církve od státu.
Mileko Vetrič
Karaďorda
Petro
Leroy
Bělehrad
Paříž
Kraljevo
Kragujevac
Peto
Francie
Privas
12
article
Ještě afféra Dreyfusova.
Z Paříže, 10. října. (C.-B.) Obnova vyše-
třování proti 4 důstojníkům, kteří jsou zúčastněni
ve vyzvědačské afféře d'Autricheově (Viz telegram
v čísle pondělním. Pozn. red.), vzbudila velké
překvapení. Vyšetřující soudce setník Cassel na-
vrhoval zastavení vyšetřování, poněvadž všichn
důstojníci, ačkoliv jest proti nim prý důvodné
podezření, že dopustili se zločinu zpronevěrya
podvodu, chráněni jsou amnestií, vyhlášenou za
zemřelého m. p. Waldeck- Rousseaua. Jak se
proslýchá, podali důstojníci vojenskému guver-
něrovi Dessirierovi protest, v němž
ohražují se proti těmto důvodům
k zastavení vyšetřování a žádají
sami, aby postaveni byli před vá
lečný soud, kde nevinu svoji prokáží. Du-
vody opětného jich zatčení dosud se přísně tají
(Dle zákona musí býti důstojníci v takovém
případě — na takové podání své — zatčeni
Pozn. red.)
R. Z Paříže, 10. října. »Humanité-
socialistická viní guvernéra pařížského, že novým
zatčením čtyř důstojníkův a zamýšleným jich
postavením před vojenský soud prokázal důstoj-
níkům těm ochotu, aby oslabeny byly
důvody zástupcův Dreyfusovýc
při revisním řízení Dreyfusově před kasačním
soudem.
Dreyfusův
Autricheův
Cassel
Rousseau
Paříž
Waldeck
13
article
Lippský sněm proti Vilému II.
Z Lage, 10. října. (C.-B.) Lippský sněm
sešel se dnes opět ke schůzi. Prosident přečetl
zprávu, jež týká se vládní předlohy v příčině ne-
uznání vladařstva se strany císaře a uklizen
sporu o následnictví. Komise předložila k tomu
tento návrh:
1. Sněmovna, aniž by zaujímala v jedno-
tlivostech jakékoliv stanovisko k odůvodněn
předlohy z roku 1878, odmítá všechny
pokusy, směřujíci ku potlačen
práv, která lippskému státu, ja-
kožto samostatnému státu upro-
střed německé říše dle ústavy pří-
sluší.
2. Sněmovna se usnáší, aby na spolkovou
radu vznesena byla důtklivá žádost, by působil
Vilém II
Lage
14
article
k tomu, aby sporná otázka lippského následni-
ctvi byla v době co aejkratší rozhodnuta.
aťsi prostřednictvím řádného, či smírčího soudu
Návrh byl po 312hodinné debatě jedno-
myslně přijat.
V odpolední sněmovní schůzi 79. předloh
o trvání vladařsíví hr. Leopolda vrácena výboru
proto, že navrhoval změnu vladařského zákona
z r. 1895, k němuž vláda nemůže ještě za
ujmouti postavení. Věta výborem navrhovaná zní
Kdyby jednání o následnictví nebylo do roka po
smrti knížete Alexandra odbyto, má se pokra
čovati ve vladařství dle vladařského zákona ze
dne 24. dubna 1895.
Přiští schůze sněmu není dosud ustanovena
Z Berlína, 10. října. Spolkové rady dosla
již žádost lippské vlády za dosazení smírčího
soudu, jenž by rozhodl o posloupnosti na t únu
lippském.
Z Homburku, 10. října. (C.-B) Říšský
kaneléř Bülow zaslal dne 8. t. m. místupřed
sedovi lippského sněmu, kommerčnímu radov
Hoffmannovi tento list: Velectěný pane kom
merční rado! Žádal Jste mne ústně o auten
tický výklad telegramu císaře a krále ze dne
26. m. m. Nikterak neváhám Vám svoji o
pověď též písemně dáti a zmocňuji Vás, abyste
odvolávaje se na mne, veřejně pro-
hlásil, že císař telegramem svým chtěl tolik
sděliti, že vojsko nemá prozatím složili přísahu
v ruce vladařstva, uváděje zároveň důvody tobo.
Leopold
Alexandr
Bülow
Hoffmann
Berlín
Homburk
15
article
Názoru spolkové rady, že právní podstata tétc
záležitosti jest nejasná, nemohlo se J. Veličen-
stvo stavěti nijak na odpor. Jeho Vel. j e s
dalek toho, aby jakkoliv zasaho-
val do ústavních práv knižectv
a zejmena nemá v úmyslu, aby
kladl odpor prozatímní vládě
hraběte Leopolda. Jako vždy, tak iv
tomto případě bude právu učiněno za dost a
lippská otázka řešena bude vý
hradně na právním podkladě. Dou
fám, že pod auspiciemi spolkové rady dospěje
v brzku prostřednietvím rozhodčího soudu ke
blahu lippské země svého rozluštění. Učinín
vše možné, aby rozřešení této otázky v nej
kratší lhůtě bylo docileno.«
Z Kasselu, 10. října. (»Voss. Ztg.«) Lipp
ský vladař hr. Leopold na cestě do Rotten burgu
kde chtěl navštívit hessenského prince Chlod
vika, onemocněl v jednom zdejším hotelu.
Boxerské hnuli v Číně.
Ze Šanchaje, 10. října. (Reuter.) Z Krej
linu (prov. Kvansi) telegrafují, že čínské vojsko
po 3denním boji u Lochenchejenu porazilo
velký houf povstalců. Boxerské hnutí šíři se
severních krajích čínských.
Leopold
Voss
Chlod
Kassel
Rotten
Čína
Šanchaj
Reuter
16
article
Národní hospodář.
K úpadku firmy S. Taussig-
Z Vídně, 10. října. Viktor Taussig, kte-
rému bylo 54 let, přišel včera o 11. hod. domů
v náladě zdánlivě nejlepší. Když dnes ráno po
kojská vešla do ložnice se snídaní, nejovil Taus
sig žádné známky životni. Zavolala tudíž sestru.
která poslala okamžitě pro lékaře. Tento mohl
jen konstatovati smrt. Taussig zavraždil se ra-
nou z revolvoru. Firma S. Taussig (Viz i zprávu
v rubrice hospodářské. Pozn. red.) založena byla
otcem nebožtíkovým a záležela z továren pro-
středního rozsahu. V létech sedmdesátých za-
řízena na Kutných Horách také tiskárna kar-
tounů. Před několika léty lehla tato popelems
nebyla znovu vystavěna. Tenkráte bratr Víktora
Taussiga, Karel vystoupil z firmy a vstoupil jako
správní rada do papírny leykam-josefthalské.
Účastněny jsou při katastrofě hlavně tkalcovny
a tiskárny kartounů.
Z Vidně, 10. října. Firma S. Taussig
ohlásila v poledne insolvenci. Vikt.
S Taussig
Taussig
Taus
Víktora Taussig
Karel vystoupit
Vídeň
Kutná hora
17
article
Taussig měl hlavní zastoupení jiných průmyslo
vých podniků. Otto Taussig, bratr Viktorův,
který před několika dny prchl, vedl zvláště ob-
chod s Uhrami. Zdá se, že o svojilsi proti-
právně peníze firmy.
Z Vídně, 10. října. Příčinou sebe-
vraždy Taussigovy jest finančne
úpadek firmy, jejíž passiva od-
haduje „W. Allg. Ztg.“ na 2 mill. korun.
Firma zaujímala kdysi čelné postavení na vídeň-
ském trhu, v poslední době zhoršily se však její
poměry do té míry, že byla nucena prodávati
své výrobky pod výrobní cenu. Kromě toho utr-
pěla značné ztráty pochybenou spekulaci v ba-
vlně. Zdá se také, že oslabena byla vystoupením
spoluchefa Karla Taussiga hospodářsky i fi-
naněně. Úpadkem jejím postiženy jsou některé
vídeňské firmy, mezi nimiž také Bankver-
ein, ale, jak se ujišťuje, jen skrovnou měrou
a jest úplně hražen. Lékaři konstatovali, že
Taussig se usmrtil již na včerejšek.
Taussig
Viktorův
Taussigův
W Allg
Uhry
Vídeň
18
article
Počátek firmy S. Taussig sahá zpět na
150 let. Zakladatelem byl pražský obchodník
M. Bondy. Ženitbou stal se otec bratří Taussi-
gových majitelem firmy, jejíž komercionální část
v létech šedesátých byla přeložena do Vídně.
Firma pokládána byla za nejčelnější v oboru
textilním. V posledních létech nastal příkrý
obrat. Napřed byla to velká konkurence, kterou
umenšeny velké obraty firmy; potom získaja
firma Taussigova společně s jinými firmami po
sebevraždě dra. Winternitze kartounku a tkal-
covny jeho v Čechách. Tento podník však nebyl
zdárným. Od požáru kutnohorské tiskárny firma
dávala své výrobky faconovati a tisknouti v ji-
ných tiskárnách. Tím podražily ceny jejího
zboží, tak že firma, aby soutěžiti mohla s ostat
ními podniky, prodávala své výrobky beze všeho
zisku.
Z Vídně, 10. října. Otto Taussig prohl
se 700.000 K. Jest 38 roků stár a rodilýv
Praze. Předstíraje dorozumění s bratry vybral
velké peníze a s těmi prchl. Před 3 nedělemi
odebral se totiž do Pešti, kde prodlel do 6. října.
Když do včerejška nedošly od něho žádné
zprávy, usnesli se bratři na rodinné radě, dáti
vykonati v Pešti šetření. Vyšetřováním bylo zji-
štěno, že v Pešti všechny pohledávky vybral.
Udal na jedněch místech, že jede do Rěky, na
jiných de Košice. Revisí pokladen konstatovány
jeho nepoctivé manipulace. Bratr Hugo Taussig
odjel včera večer do Pešti a jeho zprávy nezů-
stavily žádné pochyby o nepoctivosti a útěku
Otty Taussiga. Viktor Taussig, boje se nepřízn.-
vých následků těchto fakt, zastřelil se.
Proti Ottonu Taussigovi vydána tato ku-
renda: Očekává se, že zejtra bude
nad majetkem firmy vyhlášen kon-
kurs a že proti Olonovi Taussigovi vydán bude
zatykač. Stíhání jeho již zavedeno.
S Taussig
M Bond
Taussigův
Taussig
Hugo Taussig
Ott Taussig
Olon
Vídeň
Čechy
Praha
Pešť
Rěky
Košice
19
article
Pracovní rada.
Z Vídně, 10. října. (C -B.) Schůze výboru
pracovní rady pro záležitosti jednacího řádu
svolaná ke dni 12. t. m., odročena na 15
říjen o 11. hod. dop.
První brněnská strojovna.
Z Brna, 10. října. Na poslední schůz
správní rady »První brněnské stro
jovny« podával ředitel Hněvkovský zprávu
že objednávky podstatně se rozmnožily, zejmena
četné jsou objednávky na parsonské turbiny.
Ochod v kolbenských parních strojích jest ne
uspokojivý, v parních kotlech však jest uspo-
kojivý. Celkem možno konstatovati podstatné
zlepšení. To jest vidno z fakta, že suma dílem
odvedených, dílem prováděných objednávek
stoupla na 6.8 mill. K (5.7 mill. K loni.) C
se týče pospolitosti zájmů českých a morav-
ských strojoven, jednání s Daňkovou firmou s
rozbilo a přistoupení brněnské strojovny ješti
vážně se nekombinuje.
Obhodní smlouva bulharsko-srbská.
Z Bělehradu, 10. října. (C. B) Jsou zde
delegáli bulharské vlády, studujíce hospodářské
věci a sbírajíce materiál pro novou obchodn
smlouvu bulharskou.
Východní dráhy a Porta.
Z Cařihradu, 10. října. (C.-B.) Rakousko-
uherské vyslaneetví zakročilo na Portě, aby do-
hodla se s východními dráhami o jmenován
vrchního rozhodčího, jež mají smluviti se deflni
tivně o předloňském rozhodčím nálezu.
Daňkův
Vídeň
Brno
Bělehrad
Cařihrad
Rakousko
mill
20
article
Z amerického celnictví.
Z Nového Yorku, 10. října. (Standard.)
St. taj. Shau zrušil ustanovení o zabavován
věcí, jež nebyly předloženy k celnímu poplatku.
Podloudnictví bude se trestat jako dosud, al
opomenutá deklarace nebude míti za následel
ani ztrátu zboží.
st. Z Pešti, 10. října. (Zvl. tee r. »Nar
Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů
Platila: pšenice tisská 80 kg K 10 60 na
listopad, 80 5 kg K 10 521. 80 kg K 10.45
s příměsí, pešťská 80.3 kg K 10.40, 76.6 k
K 10 30, báčská 77 kg K 10.30, báčsko föla-
varská 765 kg K 10 2713. (olenská 77 kp
K 10 70l3, sedmihradská 81 kg K 10.571g, nimd-
sentská 80 kg K 10.574, banátská 79 k
K 10.44, rumunská 79 5 kg K 10.30; o ve
K 7.15, kukuřice K 7.35 až 7.42.
Termínový obehod ze žitem by
pevný, s jiným zbožím beze změny.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10 16, na duben K 10.61, žito na říjen
K 7 55, na duben K 7.97, oves na říjen
K 692, na duben K 7.34, kukuřice na říjen
K 7.25, na květen K 7.44, řepka na srpen
1905 K 11 45.
Sádlo po K 68.50; jiné zboží bez
změny.
Prší.
Z Nového Yorku, 10. října. (Zvláštne
telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá-
znam včerejší.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse pevné. — Znamea pse-
nice pohotová 114.50, (115.25), na pros.
112.50, (1133/s), kukuřice na prosine
55.— (551/s), cukr (Fair Muscovados)
3.75, (3 75), bavlua 10.55, (10. 45).
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
Výnosnost ukláducích papírů rakonských koncem
III. čtvrtetí 1904. Orgán rakousko uherské banky při-
náší obvyklou tabulku výnosnosti ukládacích papírů
rakousko-uherských ve třetím čtvrtletí t. r. Vyjímáme
ze sestavení tohoto:
Platil
Sádlo
Nový York
St
Pešť
K 10 30
kg
Znamea pes
21
article
v bankovkách zúročitelné:
sjednocená pap. renta 100.25 99.85 4.189 4.20
konvertov. » » 99.60 99.10 4.016 4.036
99.50 99.30 4.02 408
rak. korunová renta .
90.95 90 95 3.848 3 848
» investiční » .
97.65 97.15 4.096 4.117
uherská korun. renta .
89.— 83.— 3.933 3.93
zástavní listy:
české hyp. banky 5% 103.75 103.50 4.802 4 831
100.— 100.—4
94.— 94.20 3.723 3.715
101.— 101.— 396 3 96
české zem. banky fond.
99.60 99.60 4016 401e
» nom.m.
99..60 99.75 4016 4.01
„ „ » melior.
99.60 99.60 4016 4.016
česká želez. dluž. úpisy
rak. ústav pro úvěr po-
zemkový 4% . . ..
rak. ústav pro úvěr po
3.99
100.—
100.104
zemkový 59% . . ..
111.— 111.50 4.5 4.484
halič.ake. hyp. bank. 50%
101.70 101.70 4.428 4.498
„ , » 4.50
99.— 99.— 4.04 404
halič. zem. banky 511/zr. 101.40 101.25 4.438 4.04
» » » 5712, 99.— 99.— 4.04 4.04
„ , , komm. 98.75 98.60 4.65 4.05
„ „ , želez. 98.75 98.75 4.05 4.05
moravská hyp. banky. 99.50 99.25 4.02 403
priority:
dr. cís. Ferd. em. 1886 101.40 100.20 3.944 3.992
„ » 1888 101.50 100.15 3 95 3.99
akcie dopravních podniků:
úst teplická a zl. 500 2210.— 2190.— 4.525 4.566
česká severní á » 150 352.— 346.— 4.261 4.335
sev. dr. cís. Ferd. a zl.
1000 konv. m. . . . 5495.— 5630.— 4777 4 413
rakouský Lloyd a zl.
doktor
cís
Lloyd
konvertov
408 rak
český železa
404
moravský hypa
22
article
500 konv. m. . . ..
očitelné priority:
ve stříbře zů
100.— 99.70 4 4.012
čes. záp. dr. em. 1885
99.85 100.— 4.006
» » » 1895
10010 99.50 3.996 4.02
buštěhradská dráha ..
duchcovsko podmokel-
98.60 98.75 4049 4.05
ská B. em. 1891 ..
80.70 80. 3.717 3.75
tatáž B. » 1893 ..
severní cís. Ferdinanda
101.20 100.25 3.982 3.99
půjčka 1887 . . . ..
101.75 101.— 3.931 3.96
tatáž půjčka 1887 zar.
100.10 99.60 3.996 4016
dráha cís. Frant. Jos.
107.40 107 70 4.63 4 61e
rak, sev.- záp. Lit. A. .
» Lit. A konv. 91.20 91.25 3.837 3.835
3 755
„ » Aem. 1903 92.10 93.20 3.8
„ » B.. .. 106.65 106.75 4 694 4 684
„ » B konv. 91.10 91.— 3.842 3.846
» » em. 1885 . 100.— 96.60 4 4.016
ve zlatě zúročitelné půjčky:
rakouská zlatá renta . 119.40 117.85 3.982 4.03
uherská » » . 118.75 118.10 4.004 4.021
Z trhů obilních. Počasí v minulém týdnu byl
většinou zamračené a deštivé a častěji snesly se deště.
Práce polní pilně pokračují. Také v cizině převládalo
mírné deštivě počasí. Na trzích zahraničních bylo smý-
šlení většinou chabé a obchod byl při tom skrovný.
Americké trhy byl, mdlé. Z Nov. Yorku a z Chicaga
byly znamovány stále klesajíci kursy. Dosavadní mo
Výnosnost
Kurs
v procenteci
30. září 30. června 30. 30.
1904 1904 září června
102.30 102.50 4.4 439
730.— 680.— — —
Ferdinand
František
York
Jos
Litva
Chicago
če
buštěhradský dráha
ská B
61
uherský
23
article
menty haussové ukázaly se klamnými, z obvodé jet
pšenice docházely trvale příznivější zprávy a ziejná
zásoby při silnějších dovozech podstatně stouply. Prets
také v Anglii, kde byla dosud čilá koupěchtivost, za
hostilo se na obilních trzích smýšlení chabé. Ve Fran
cii zůstalo smýšlení rovněž chabé, ačkoliv tam byi
schodek sklizně též úřadně potvrzen a nutnost covozu
jest nepochybnou. V Holandsku a v Belgi byjo smý-
šlení rovněž nepříznivé při slabých obratech, kdežlo
trhy německé zůstaly téměř nezměněny. Na ostatních
trzích kontinentálních byla poptávka pro spotřebu sla.
bá a ceny jen stěží dodržely. V Pešti byly poměry ol-
bytu z počátku nepřiznivé, ceny chabé, ale pozůlj
se zlepšily a částečně ceny i slouply. Pšenice byá
po celý týden jen mírně nabízena, ale také koupis
chlivost byla slabá. Mlýny poukazují stále ještě u
své velké zásoby a byly dosti zdrželivé. Bt
by i nebyla nabídka naléhavou, musili majile
sieviti 10 haléřů, aniž by byl však tím obchol
oživl. Při tom hrály však velkou úlohu laké událosi
na trhu lerminovém. Ko konci týdne prorazilo opli
smýšlení příznivější a pevnější, poněvadž na trau ter-
mínovém zavládl na podstatně slabší dovozy smtt
vzestupný. Zájem se stal poněkud příznivějši, xoup-
chtivost lepší a bylo lze čásť utrpěné ztráty kursovní
opět odčiniti. Nieméně činí proti minulému týdnu
ztráta cenová 5 h, při čemž činily obraty asi 50.000.
Anglie
Holandsko
Pešť
24
article
Pro žito byl v tomto týdnu většinou slabý zájem. Vý-
voz je docela nečinný a také konsumenti chovalis
odmítavě. Při nepatrných obratech ceny z počátku
klesaly a teprve ke konci týdne se smýšlení upevnilo,
a ceny se zotavily. Dle jakosti placeno bylo K 7.35
až 7.45 parity peštské. S ječmenem na kroupy a k
krmení byl obchod rovněž jenom slabý. Následkem
slabé nabídky však ceny dodržely a znamenal a
K 7.35—7.40. S ječmenem pro sladovny a pivovary
vázne obchod úplně. Pro oves byl teprve ke konci tí-
dne lepší zájem a ceny pak následkem upevněného
trhu termínového o 5—10 h stouply. Za starý oves
bylo placeno K 7.10—7.45, za nový K 6.80—7.25.
Pro kukuřici byl zájem dobrý a cenám o 10 h uřisko-
čilo. Dle jakosti byla placena až K 7.35—7.45.
Zlepšený stav německé banky řišské. Jak jsme
již dříve sdělili, lepšil se v prvých dnech říjnových
stav německé banky říšské tou měrou, že nebylo
třeba čekati zvýšení diskontní sazby. Právě vydaný
výkaz banky této potvrzuje plnou měrou toto zlepšení.
Kovový poklad klesl o 3 mill., směnky o 92 miil
lombard o 54 mil. mk., cenné papíry o 62 mill. mk
Ostatní aktiva vykazují vzestup o 48 mill. mk. Oběh
bankovek klesl o 16 mill. mk. Oběh zdaněných
bankovek klesl s 305 mill. lýdne před-
choziho na 179 mill. mk. a jest o 100 mill. mk
vyšší loňského. Soukromý diskont klesi v Berline
o 1/4 2%, tedy na 31/4 9.
Berlín
25
article
Úpadek vídeňské firmy textilní. Vídeňská textilná
firma S Taussig prohlásila se insolventní. Passiv
činí dle dosavadních odhadů asi 1.5 až 2 mill. K. Firm
měla tiskárnu kartounů v Hoře Kutné a strojní tkal
covnu v Kunčicích. Veřejnými společníky byli dle z
pisu bratří Viktor, Hugo a Otto Taussigové. Sidlo firmy
bylo ve Vídni. Platební obtíže firmy mají důvod v pur
sovních operacích. Interessovány jsou četné vídeňsk
a prý také pražské banky, které však z valné čás
prohlašují, že jsou jich požadavky hraženy. V obchoe
ních kruzích, s nimiž byla firma tato ve spojení, tvrdil
se již před léty, že firma dostává jen s obtížemi svým
piatebním povinnostem. Jen svým stykům s víde-
skými bankovními kruhy má firma co děkovatiz
svůj dosavadní úvěr: jeť jeden ze společníků sešvakien
se známým ředitelem severní dráhy císaře Ferdinand-
dvorním radou Jeitelesem... Prohlášení insolvence
předcházela samovražda veřejného společ-
níkafirmy Viklora Taussiga. Druhý spo-
lečník Otta Taussig jest té doby nezvěstným
Taussig
Firm
Viktor
Hugo
Ferdinand
Jeiteles
Viklora Taussig
Ott Taussig
Kutná
Vídeň
26
article
O příčinách samovraždy se dále oznamuje: Důvody
nutno hledati ve finančním rozvratu firmy, která exi-
stuje již po 50 let a zaměstnává v Kunčicích 500 me-
chanických stavů. Mimo to měla firma po řadu le
tiskárnu kartounů v Kutné Hoře, která vyhořela a o
té doby nebyla znovu vybudována. Od požáru zho-
tovovala firma své tovary v jiných tiskárnách. Špat-
nými spekulacemi bavlnářskými utrpěla firma značné
ztráty. Uprchlý společník Olto Taussi, vyzvedl pře
svým odjezdem řadu pohledávek firmy. Mezi věřileli
jest i několik přádelen a tkalcoven bavlnářských. Vik-
lor Taussig hyl članem nrůmyslová rady a
správním radou vöslavské přádelny česané příze.
Růmé zprávy. Slrustování německého che-
mického průmyslu činí další značné pokroky.
Před málo týdny oznámíli jsme splynutí höchstských
továren na barvy s firmou Cassella a spol. a nyní do-
chází ke sblížení druhých dvou velikých německých
chemických továren, badenské továrny anilinu a sody
v Ludwigshafenu a elberfeldských továren barev dříve
Bayer a spol. Dohoda platí výrobě umělého indiga.
Ceny indiga tohoto nemají býti zatím zvýšeny a sice
vzhledem ke stálému boji soutěžnímu proti přírodnímu
indigu. — Hornoslezský svaz válcove
usnesl se snížiti z důvodů soutěžních na čtvrté čtvrtleh
pro celé Německo ceny o 214—5 mk. za 1 t. — Vídeň-
ská banka pro země rakouské změnila bukureštskou
bankovní firmu Jeschek a spol., která de facto byla
podružným ústavem banky této, v akcfovou banku
„Rumunská úvěrni banka“ s kapitálem
mill. fr.
Olto Taussi
Vik
Taussig
Bayer
Kutná hoře
Ludwigshafen
Německo
Vídeň
Cassella a společenský
Jeschek a společenský
úvěrni banka
Kunčik 500 I
27
article
Zvýšení akciového kapitálu Ústřední banky če-
ských spořitelen v Praze. Včera konala se mimořádná
valná hromada akcionářů Ústřední banky českých spo-
řitelen, ve které bylo usneseno zvýšiti akciový kapitál
tohoto ústavu z dosavadních K 2,000.000 nak
4,000.000.— vydáním 5000 kusů nových akcií po
K 400.— nominale.
Snahy o dohodu řepažů a cukrovarů. Výbor rol-
níků-řepařů z okresu kutnohorského zve interessovan
správy cukrovarů k důvěrně schůzi na pátek dne 14
října 1904 o 10. hodině dopoledne do zasedací síně
okresního zastupiteistva v Kutné Hoře za účelem vzá-
jemné porady o trvajících poměrech řepařských a jen-
nání o možné dohodě pro dobu příští. Krok tente mož-
no v zájmu klidného a zdravého vývoje a společného
postupu obou stran jen schvalovati, a nutno si přáti,
aby snaha korunována byla úspěchem.
Třicet let českého hospodálského listu. Hosp -
dářský list, týdenník věnovaný romictví, hospo
dářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samo-
správě, vycházející v Chrudimi redakcí p. A
Eekerta, zahajuje právě třicátý ročník. Pan řed.
Eckert založil a do dnešního dne vede tento list.
jehož působení nelze než plně a vřele uznati. ŘRad
plodných podnětů vyšla z jeho sloupců a ve všech
okolnostech nalezalo v něm rolnictvo, speciálně pak
českého východu, poctivého rádce a zastance. Jeho
redakce, která dovedla kol sebe seskupiti přední od-
borníky české, snažila se vždy, aby čtenáři dostávalo
se nejen včasných a řádných informací, ale i proni-
kavého poučení. Prvé číslo nového ročníku přináší
vřelé úvodní slovo od p. K. Adámka, ve kterém
klade se důraz na nutnost vzdělávání, studii o ob-
chodní smlouvě rakousko-švýcarské, úvahu p. K.
Eckert
K Adámek
Praha
Kutná hoře
Chrudim
28
article
Adámka „Zápas Uher s Rakouskem“, cukerní sla-
tistiku, radu odborných článků s četnými illustracemi
bohaté zprávy národohospodářské, literární, tržní atd.
Prejeme listu i jeho redaktoru hojně zdaru v dalš
prácil
Otevžení místní dráhy Absdorf—Štokrava. Dne
4. října 1904 byla otevřena místní dráha o normálním
rozchodu z Absdorfu (c. k. státní dráhy) do Štokravy
(severozápadní dráha). Na této místní dráze je zřízen
stanice Hausleiten pro veškeru dopravu, vyjma látey
výnušné, zastávka a nákladiště Gaisruck pro doprav
osob, omezenou dopravu zavazadel a pro náklady v ce-
lých vozech vyjímaje živá zviřata, vozy všech druhů,
mrtvoly, předměty delší než 7 m a takové- nákladyo
které podle tarifu mají býti vyloženy nebo naloženy
dráhou, když by to strana sama neobstarala, a za.
stávka Horní Zögersdorf pro dopravu osob a omezenou
dopravu zavazadel. Jízdní řád na této místní dráze
zavedený jest obsažen ve vývěsném jízdním řádě lislu
IV., platném od 1. října 1904.
„Melautrich“, závod tiskařský a nakla
datelský ve Vídni (zapsané společenstvo s r
obmezeným) žádá jednotlivce a různé korporace
upisování podílů. Závod má za účel zřízení slovanské
tiskárny ve Vídni a byl svého času založen zesnulým
poslancem drem. Vilémem Kurzem. Dobrovolní slě-
ratelé aneb upisovatelé podílů nechť obrátí se na lelo
společenstvo pod adressou: Vídeň VIII. Strozzigasse 2
(resl. Němcův). Na požádání se též zašlou stanovy
Podíly jsou stanoveny po K 20.— a zápisné činí 2k
Hospodářsko-průmyslový spolek ve Slaném kon
valnou schůzi v Jemníkách, 16. října 1904 o 2. hodině
odpoledne v hostinci p. Jul. Šarocha s programem:
Význam ovoenictvi. Vysvětlí p. Ie. Krisl ze Slaného
Adámek
Uher
Kurz
Němcův
Jula
Šaroch
Krisl
Rakousko
Štokrava
Hausleiten
Vídeň
Jemníky
Slaný
Strozzigasse 2