ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31837fe0-71f5-11dc-a136-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 37, person 83, org 11, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 1I. října 1904.
Praha I . říjen
3 masthead
Číslo 281.
4 article
Na ránní a qdpol. listy předpláčí pee v Praze v administřael n něsje u črrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenáškou sa měsle Sčtnrt leta . . . . 7 K 50 k ve filialkách 2Ksk na měadc - Poštou: sa měsíe ke na čtvrt leia s dvojí zásilkon ss moěsí n dtvrt lale
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 10. října v 6.40 hod. večer. (Pův. telgr. zvl. dopisov. »Nár. Listů«. Předvoj ruský obsadil včera Baňa- pudzu, posici to dříve Japonci silně opevněnou. Telegram, sdělující udá- lost tu došel dnes generálního štábu a způsobil dojem příznivý. L. Z Petrohradu, 10. října. V 9.50 hod. večer. (Pův. tel. zvl. dopisovatele »Nár. Listů«. Náměstník Alexějev dlí od několika dnů v Mukdenu. Japonci opevnili silně Banapudzu pouze jeden vršek, s něhož ale bylo možno místo to ovládati, byl slabě opevněn. Rusové zmocnili s vršku toho a Japonci musil pak po krátkém boji z Bana- pudzi ustoupiti. Zadní voj generála Miščenka ob- sadil Jantaj, Somsonov a Banapudzu V Petrohradě jest pozorovati zna- čný obrat ve veřejném mínění a pro- jevuje se všude nejlepší naděje co do dalšího postupu bojův. Z Mukdenu, 10. října. (»Birž. Vědo- mosti.«) Obecné poměry na bojišti mand- žurském se podstatně změnily. Valný voj japonský ustupuje k jihu. Japonei opouštějí nejen postavení obsazená po ljaojanské bitvě, ale také posice dřívější. Levé křídlo ustoupilo po- slední dni asi 50 km. jižně, opustivši mezi jiným také Tsjanšan, Sinangaj, Sajmatce a Fenšujlin v okolí Kvan- danšjanu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.) Po čtvrtstoleti. Dvacetpět let české aktivity.
Japonec Rus Miščenka Jantaj Somsonov Sajmatka Fenšujlin Petrohrad Mukden Bana Kvany Baňa km
6 article
J, P. z Vídně, 10. ríjna Dne 7. října r. 1879 poslanci národa če ského a konservativního velkostatku z královstv vstoupili zase do rady říšské. Po nepřítomnosti. která trvala šestnáct roků. Prohlášením, daným v Praze 17. června r. 1863, zahájena byla proti vídeňskému parlamentu taktika historického do- sahu, taktika passivního odporu, taktika absti- nence, která hlubokými rýhami vtiskla sev osudy naše, která spočívala na jednomyslné vůli všeho lidu, která zadržela rozmach a vze- stup jeho, nezadržela, ještě méně pak znemož- nila vývoj věcí bez nás a proti nám, taktika, milliony žehnaná, velebená, slavená na počinu a potom odsuzovaná, zažehnávaná, proklínaná. taktika, pokládaná z prvu jedině možnou, jedině nadějnou, jedině zdárnou a potom nejškodli- vější zvaná, taktika krajní troufalosti, odvahy bojovnosti při proklamaci a krajní resignace při abdikaci, taktika velikého sanquinismu a veli- kého zklamání. Nesnadno, ba nemožno psát o ní dnes již historicky-objektivně a pronést o ní určitý soud po sitivní nebo negativní, schvalující neb od- suzující. Ale nynější generaci budiž pověděno, že jsme za této secesse rostli doma, že jsme rozmnožovali a sjednocovali svoji mohutnost svůj vzdor, že jsme sílili a pracovali ve svých vlastech, že nadšení, vzbuzené po r. 1861, na počátku éry ústavní, nebylo plapolem hořící slámy, ale trvalým vznětem, sáhajícím do hlu- bin a nitra lidu a že nebýti všeho toho, nebýti především vytrvalosti v odporu, zastavení jeho sotva bylo by mělo úspěch, jaký mělo. Co je způsobilo, nebyla příčina jedna.
J P Vídeň Praha
7 article
Bylo příčin několik. Byla to u nás přirozená de- prese, jaká dostavuje se vždy a všude po úsilí dlouhém a marném a při poznání, že byla vlastní potence přeceňována, cizí podceňována, byla to role, zkusiti štěstí jinou cestou, byla to víra, že po bosenské okupaci zavane nahoře jiný vzduch. Byla to ve Vídni diagnosa, že nelze na Balkáně provozovati politiku expansivní, aniv Cislajtanii jsou národové slovanští tlačeni, byl to rozvrat v německém táboře, který berlínskou smlouvu podrobil votu rakouského parlamentu, kterýž odepřel hlasy při vyrovnání s Uhrami, který porážel svůj vlastní kabinet. Byly to však především a hlavně zřetele politiky státní a za- hraniční: touha, míti plný parlament, dvoj spolek německo-rakouský, vojenský decennát, nově výdaje militaristické a spojené s nimi nově daně. Pro všechny tyto t. zv. nezbytnosti po- třebovali, nemohouce spolehati na německé. hlasů českých a slovanských. „Neklamte se“. řekl mi jednou dr. Klaič, „hr. Taaffe ati jichž povely vykonával, nepřivedli poslance če- ské do Vídně ze žádné lásky a přízně k národu českému. Mně sám hr. Taaffe řekl o tom: Sou- hlasem Němců rakouských s alliancí německo- rakouskou byly kruhy rozhodující jisty. S tim počítali jako s veličinou, mathematicky jistou.
jítpres Klaič Taaff Němec Vídeň Balkán Uhry
8 article
Avšak při spolku se sousední říší německou ne- mohli býti Čechové ponecháni v krajním od poru, třeba měl formu abstinence. V politice roz hoduje prospěch a potřeba. V trůnni řeči a v proslově presidenta po- slanecké sněmovny, hr. Fr. Coronina, věnován vstupu Čechů do rady říšské zvláštní vzpomínk V proslově panovnikově projeven povděk,ž vrátili se na půdu parlamentní bez újmy prá- sinu přesvědčení. „Výstřel na uvítanou“ v Hládal: jedni toto místo. „Saluť do hrobu,“ m slli druzí. „Hledím-li,“ pravil nově zvolený pr sdent 14. října, „na lavice v pravo, dlouho osi- řelé, nyní hustě naplněné, myslím, že mohu tlumočiti nad tím rozechvění jen radostné. Je to statný, bohatě nadaný národ, jehož trvalou absenci naproti ohnisku našeho života parla- mentního jsme často trpce pociťovali. Jeho sy- nové vždycky statečně se bili ve válkách, Ra kouskem vedených a zúčastnili se také jeho podniků v míru. Jeho zástupcové nesmějí tedy chyběti tam, kde rozhodují se osudy Rakouska.
Čecho František Coronin Rakousko slanecký sněmovna
9 article
To byla vřelá slova ex praesidio ve studené atmosféře, která vanula tehdy ve Vídni Čechům vstříc. Nojen studené, ale přímo nepřátelské: v novinách, v kancelářích ministerských, na galerii sněmovní, na ulicích. Všude. Čechové pokládáni netoliko novým, nýbrž také cizím elementem, vetřelci. Stará německá garda, zvyklá samovládě v dřevěné, provisorní stavbě r. 1861 pro poslaneckou sněmovnu na Schotten- ringu vybudované, pohlížela nevraživě a po- hrdavě na český přírostek, jakkoli veden by csmačtyřicátníky, Riegrem a Trojanem. An představiti nedovede si vrstevnictvo, jak ne- volno bylo tenkráte našim tady. Jako v lednici V poslanecké sněmovně podalo 45 Čechův a konservativců z království státoprávní osvěd- čení. Na živu jsou z nich jen tito: A. O. Zeit- hammer, J. Harrach, dr. Karel Mattuš, Jiří kn. Lobkovie, František hr. Thun, dr. Jaromín Čelakovský, Karel Adámek, František Tilšer kníže Adolf Schwarzenberg. Ve sněmovně pan- ské učinilo vyjádření podobné šest členů histo- rické šlechty. Na živu je toliko kníže Alfred Windischgratz, který jako předseda koaličníh kabinetu, popřel existenci české otázky. Dne 17. listopadu podalo presidium „Če- ského klubu“ panovníkovi memorandum o poža- davcích národa českého v příčině jazykové rovnoprávnosti ve státních úřadech a ve školství.
Čecho Riegr Trojan A O J Harrach doktor Mattuš kn František Thun Jaromín Čelakovský Adámek Tilšer Schwarzenberg Windischgratz Vídeň poslanecký sněmovna Čechův Zeithammer
10 article
To byly formalie přechodu z passivity do aktivity, ceremoniální akty, které děly se slav- nostně, ale v příčině kterých nemohlo býti klamu, že jsou jen obřadem, kterým se pohřbívá minulost. A nikoli bez hořkosti vzpomínáme si, že celou šestnáctiletou onu strázeň se dvěma výminečnými stavy a jinými persekucemi sná- šeli jsme hlavně za tlaku oněch, kdož dnes, kdy delegace česká jest ochotna přejíti k jinému po- stupu válečnému za splnění dvou skrovných po- žadavků, ze kterých jeden se nese k restitue práva již uznaného a vykonávaného, druhý k bezpečné garancii pro českou universitu v Brně, nejsou s námi ani v opposičním šiku, alebrž povolují vládě, nápravu pětiletého témě hřichu odpírající, vládě zjevně německé, do- konce také disposiční fond. Že volbami z roku 1891 vedení osudu lidu českého vzato bylo Temto nespolellivcům, ohcbným jako vrbově proutí, že nastala zdravá a nezbytná rozluka, nevylučující součinnost pro společné úkoly cíle, ale vylučující svrchovanost majitelů velko- statku nad důvěrníky millionů, považuji faktem historickým, obratem pronikavým, emancipac nedosti ještě oceněnou. Díváme-li se zpět na čtvrtstoletí, které strávili zástupcové národa českého ve Vídni zrakem klidně-kritickým a přehlížíme-li okem nezkaleným výsledky pětadvacetiletého jejich snažení a zápasení, neunavné činnosti, stálého napínání sil, ustavičného boje, ať si v posie vládní a majoritní strany, ať si strany opposičn neb obstrukční, dospějeme k tomuto poznání.
Vídeň český univerzita v Brno
11 article
Nebyly to roky odpočinku a klidu, nýbrž práce, ještě méně pak byly to roky příjemností a slasti. Nám Čechům je chléb vždycky trpkým a krušným v každém postavení. Nám nic ne- dáno darem. Nám nic nedáno cele. Všechno musili jsme si vymoci, vynutit anebo těžce vy- sloužit. A když konečně vyhověno, povolen kus a za ten jsme musili platit oběťmi velikými, ne- skonalými. Nechať jsme státu odporovali, nechat jsme státu pomáhali, stejně s námi nakládáno a před pěti léty jsme zakusili bolest výroku Schwarzenbergova o překvapení nevděkem. Nám nedáno, co nám po zákonu lidskéma státním náleží jako nesporné právo, nám vzali ještě, co jsme měli a nač máme nárok, a chtějí teď, bychom, ležíce na břichu a na zádech, lí- bali pokorně ruku, kteráž uloupila čásť naší državy a hodila ji na pospas odpůrcům. Ná urazili a ponížili, nám ublížili, nás zranili, nás znásilnili a my nemáme se hnout, nemámes vzepřít, ale klidně vyčkati — rány nové snad. Ne, úcty k sobě musil by pozbýti národ, úcty k němu by pozbýti musili jiní, kdyby se plazil v nedůstojné této roli. Nikdy, ani v passivitě, ani v aktivitě nedo- žadovali jsme se výsad pro sebe a ke škode druhých. Nikdy nechtěli jsme, aby se sáhalo na číkoli majetek a bralo z cizího pro nás. A ni- kdy, nikdy nevládlo se pro nás, nikdy proti Něm- cům. Kdyby se bylo takto vládlo, moravský sněm nebyl by dnes, po 25 létech, v rukou ně- mecké čtvrtinové menšiny, ve Slezsku nenaklá- dalo by se s Čechy jako s porobenci a ve Vídn by nemusilo 102.000 officiálních Čechů jíti 19. t. m. k říšskému soudu žalovat na vládu, že nepovoluje ani jediné obecné školy ve Vídni ba neuděluje ani té, kterou si český dělný lid vydržuje ze svých mozolů, právo veřejnosti.
Čecho Schwarzenbergův Německo Slezsko Vídeň
12 article
Kdyby se bylo vládlo tak, kardinál Kopp nebyl by si troufal podepsati se na návrh, aby zru- šily se slovanské parallelky na paedagogiích slez- ských a vídeňský arcibiskup, věda a vída, že upřímně chtějí s hůry, by platnost a průchod měly spravedlnost a zákon, neodpíral by českých bohoslužeb a kázání onomu stotisíci oficiálně napočtených Čechů. Nikdy jsme nechtěli víc, leč, aby se ne- vládlo proti nám, aby nás nedusil a nerdousil útisk byrokratický, jak domácí, tak z Vídně, abychom nebyli spjati na nohou i rukou, nýbrž mohli se volně pohybovati, vyvíjeti, růsti, síliti. Byla chvíle, kdy aktivní ministr řekl: Česká česť je také rakouská česť, ale to byla jen mo- mentní improsse — to nebyl princip, to nebyla povná vůle, která se vtěluje ve skutky a hotové, posítivní činy. Bylo by nepravdou, hříchem na reální sku tečnosti, černým nevděkem, kdyby kdo tvrdil. že éra politiky činné nepřinesla národu českému prospěch. Přinesla četné a cenně, českou uni- versitu, druhou techniku, akademii, průmyslové. střední, odborné školy, nařízení Stremayrovoa Pražákovo, český sněm, obchodní komory, vo- lební opravu, postátněné a nové dráhy. Přinesla stupňovanou váhu českého poselstva ve státě jako činitele statného a důležitého. Přinesla vstup českého živlu do nejvyšší byrokracie. Při- nesla potoky a potůčky, jimiž tento element teče nahoru i dolů. Rozmohli jsme se za 25 let do šířky a hloubky a jsme dnes mnohonásobně většími, politicky vyspělejšími, osvětově pokro- čilejšími, materiálně potentnějšími.
Kopp Čecho Stremayrovo Vídeň
13 article
Ale na druhé straně nejsme, čím býti mů žeme a máme a naše služby, prokázané se vzácnou obětavostí a krajním sebezapřením, ne byly odměněny podle zákona: jaký výkon, ta ková náhrada. My jsme odhlasovali státu nové vojáky, nové vojenské zákony, nové daně po- travní, nové vyrovnání s Uhrami, veliké výkupné za dráhy jedny a hlasovali jsme proti po státnění druhých, výnosnějších, my jsmese angažovali pro politiku dvou- a potom troj. spolkovou, my jsme dokonce hájili parla ment, jehož právní podklad popíráme, proti t. zv. ústavověrcům, my jsme byli ochotní od hlasovati nové vyrovnání s Uhrami, my jsme v umírněnosti a skromnosti překročili dovolené hranice, my jsme byli stranou majoritní, vládní, státní, ba dvorskou — všechno marno, na konee zvítězil tradicionální duch protičeský zas a zas a nyní jsme v abstinenci jiné formy- Není pravda, že byl kdy systém český nebo slovanský. Není také pravda, že systém bez Němců potrval dvanáct let, dvě šestileti celá.
Němec Uhry
14 article
Do demisse bar. Streita a Kremera, v lednu r. 1881, byl hr. Taaffe ještě polo v levo a po nových volbách r. 1885 byl zase polo v levo, ačkoliv z voleb těch vyšla t. zv. autonomistická většina rozmnožena, ačkoli v trůnní řeči, kterou skončilo se první šestiletí jeho, ujišťoval — 22. dubna roku 1885 — že »pokračovatise bude na cestě nastoupené«. Tak »českým« byl régime hr. Taaffa, že baron Pražák nesměl se státi ministrem justice, nýbrž byl po několik let správcem tohoto rossortu, že na bankovky nesměla česká litera, že povoláním bar. Gautsche a markýza Baequehema odflankovalo se od celé pravice, že díslokačním výnosem zkomoleno neh docela zničeno několik českých středních ško a nové odepřeny. Hlas: »Pojďte na říšskou radu a tam se vám dostane, nač máte právo« byl slibným, ale svůdným a četné byly krise kdy nejrozvážnějším a nejstarším politikům českým došla trpělivost, přisluhovati ministerstvu, které v bezzásadnosti vidělo svůj kardinální princip a které řídilo se heslem: Bráti je lépe nežli dáti.
Streit Kremer Taaff Pražák Gautsch Baequehem
15 article
R. 1885 bylo Rakousko již polo v levo, r. 1887 již hodně v levo, r. 1889 doceln v levo. R. 1893 dostali jsme třetí výminečný stav a žaláře otevíraly se jako za nejhnusnějš hrůzovlády německé. Český národ vyhlášen pra- zvláštní společnosti, buřičským a velezrádným a jako s takovým nakládáno s ním, aniž pro- vinil se čím. Po šestileté opposici voláni Čechové opět k součinnosti. Opět šli — s novou vírou. nadějí, důvěrou. Konali povinnosti svoje jako je nekonala žádná strana. Bylo na ně absolutn spolehnutí. Mohlo se s nimi počítati jistojistě. A výsledek? odměna Nynějšek. Odstrčeni byli“ jako by se byli prohřešili zločiny nejpodlejšími, ztrestání jako provinilci na nedotknutelných svatostech, zatla- čeni do krajní zoufalosti, ani ti, kdož chtěl loupež našich práv a jí dosáhli, vysazeni byl na koně, ozdobeni laurem vítězným a troufalej šími učiněni ještě nežli byli. A ti, kdož tak rádi posmívají se nynější delegaci české, ž prohrála, že byla poražena, že ztratila zase čeho dobyla, měli by pamětlivi býti, že nejen v epech Homerových mocnosti vyšší zasahovaly do bojů vojsk a rozhodovaly je, měly by být spravedlivi, neodsuzovati za viny nespáchané prohlednout, že v tomto státě osudy národův stran neurčují se v parlamentě, ale mimo něj Pět roků jsme již v odboji a budem v něm snad ještě dlouho. Leckteré naučení. leckterou radu, leckterý pokyn a leckterou vý- strahu dává nám pohled zpět do pětadvacetilete minulosti pro dobu nejbliže přiští, pro budoue- nost vůbec. Zvláště hlásá však zejtřejší jubiloum pravdu evangelia, jemuž výmluvný a důtklivý projev dal Carlyle slovy: Pracovat a nezoufat Vlastní silou, svojí přičinlivostí, svojí pílí, svoj svědomitostí, svojí horlivostí, svojí láskou pře- konali jsme horší a větší svízele těch, kterým trpíme teď. Sursum corda et capita!
Čecho Homerův Carlyle Rakousko Sursum
16 article
Nikoli s hlavou a hrudí schýlenou, ale hrdě vztýčen, zor maje upjatý k lepší, světlejší a šťastnější metě, stojí tu český národ pln mízy a jádra, pln víry a důvěry ve vítězstv svého práva, nezkrušen, nezdolán a nezmalo- myslněn severem právě shůry vanoucím a pře- svědčen v nitru svém, že přejde zloba, že roz- množeny budou jeho statky, že se povznese k oné vážnosti a platnosti, které mu přísluší, které nedá si vyrvat a kterých dobude si tak jistě a bezpečně, jako si dobyl všeho, co zove svým a čeho chce hájit do posledního dechua do poslední krve. *) Nebožtík dr. Klaič zmocnil mě, bych uveřejn tuto příhodu: Jako zemský hejtman dalmatský by v audienci a na té mu vytýkáno, že hlasoval pro výminečnému stavu v Praze a v okolí, a dodáne že tam řádí velezrádci. Mužně a statečně odvěti čacký Chorvat (hovor konal se vlasky): Maesta Traditori? Uomini chce vogliono incoronare il lore re non sono traditori! Veličenstvo ! Velezrádci ? Ti kdo chtějí korunovati svého krále, nejsou vel zrádci
doktor Klaič Chorvat Praha Maesta Traditori
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti, 10. října. (Prvá schůze uher ského sněmu.) Dnes v 11 hodin dopoledne předseda Perczel zahájil prvou schůzi uher- ského sněmu po prázdninách za přítomnost všech ministrů a značného počtu poslanců. Z doby letních prázdnin zemřeli poslanci Alex Janicsary a Melch. Lazar, jimž věnována vzpo- mínka. Když přečteny došlé věci, ministr ob- chodu Hieronym i podal předlohu o zatímné úpravě obchodních poměrů s Italií Předloha přikázána hospodářskému výboru. Mi nistr orby T allián podal pak předlohu o úpra vě řeky Rábu. Předseda navrhuje, aby se sněmovnt zabývala tak dlouho vyřizováním petic, dokud nebude vo výboru projednána předloha o za tímné obchodní smlouvě s Italií, kterážto před loha má býti prvým předmětem meritorního jed nání sněmovního. Slova se chápe posl. Fr. Košut, abys vyžádal vysvětlení stran otevřeného listu mini- sterského předsedy hr. Štěp. Tiszy k ugronským voličům. Otevřený list nepojednává ani o důle žitých časových otázkách, ani o slibech, ktere hr. Tisza učinil straně neodvislosti, nýbrž za- bývá se výhradně jen revisí jednacího řádu sně- movního, jejž ministerský předseda chce zostřiti, aby znesnadnil menšině všeliký odpor
Janicsara Mel František Košut Štěp Tisza Pešť Rába Italia Tisza
18 article
Dle názorů ministerského předsedy minulé velká obstrukce poskytuje jen to poučení, že jednac řád musí býti zostřen, kdežto onen veliký ná- rodní zápas s přechmaty militarismu a v zájm maďarského jazyka byl úctyhodný, vlastenecký výkon. Ministerský předseda má za to, že opa- kování takového boje musí býti vyloučeno. kdežto řečník soudí naopak, že uherská sně movna nalezne i za nejvášnivějších bouří vždy cky cestu k práci zákonodárné, pročež dosa- vadní jednací řád úplně dostačuje, aby se zabez pečila dělnost sněmovny. Nynější jednací řád jest paladium uherského parlamentarismu, který se nedá ani srovnati s parlamentarismem jiných států. Uhry mají výjimečné postavení, poněvadž jim jde hlavně o vybojování národních práv, čehož v jiných státech nenacházíme. Uhry ode vzdaly soubor své státní moci v ruce panovníka, který zastupuje současně také moc cizího státu a jemuž se v minulé době přihodilo, že napad naši ústavu, což není vyloučeno ani v budouc- nosti. Jest tedy třeba, aby říšský sněm byl s to, práv země hájiti i nejostřejšími zbraněmi sic bychom se musili vzdáti svých národníc požadavků, aneb vstoupiti na dráhu revoluční.
Uher
19 article
(Hlas ze strany lidové: To jest, my zbrojíme!) Lituji — pokračuje posl. Košut — že takovým výkřiky se odvrací pozornost od důležitosti tohoto předmětu. Strana neodvislosti změnila sice svou bojovou taktiku, ale bojuje stále z svobodu a neodvislost země a bude bojovati na věky. (Eljenování na lavicích košutovců.) Řeč- ník přechází k dalšímu místu Tiszova listu dovozuje, že vyrovnání z r. 1867 uznalo sice vrchní vedení, velení a vnitřní organisaci vojsk za výsostná práva, ale není v něm řeč. o tom, že by koruna byla oprávněna sta- noviti jazyk velení u vejska. (Hlučná pochvala na levici.) Ministerský předseda hr. Tisza ozna muje, že hodlá sněmovně navrhnouti změnu jed- nacího řádu v tom smyslu, aby se na pro- jednání rozpočtu a braneckých předloh vyměřila určitá lhůta, ve které ony předlohy musejí býti vyřízeny. Mimo to má se lechnická obstrukce znemožinti a uči- niti opatřeni, aby pořádek a důstojnost sněmu byly zachovány. Nechce omezovati svobodu slova při projednávání jiných předloh, aneb za- váděti kloturu; v nejbližší době navrhne, aby se zvolil výbor pro vypracování změn jednacího řádu a doufá, že změny bude možno provésti ve srozumění se všemi stranami sněmovními. Na konec sděluje, že příště podá předlohu o roz- počtu, návrh občanského soudního řádu a zákon o národních školách.
Hlas Tiszův
20 article
Poslanec Polonyi protestoval proti tomu že nových voleb používá se za vyhrůžku prot sněmovně. Projednáváním obchodní smlouvy s Italií byl porušen zákon, neboť garanční zákon z r. 1890 zapovídá uzavírati také smlouvy. Re vise jednacího řádu je poněkud třeba, ale sm provésti se pouze v době normální, pokojné. A se odvolá ministerský předseda k zemi v zále- žitosti obchodní smlouvy, rozmnožení braneckého kontingentu a 400 mill. vojenských výdajů a ona ať novými volbami projeví svou vůli. Ministerský předseda hr. Tisza odpovídá Polonyovi, že ve svém otevřeném listě prohlásil. že maďarský národ svěřil stanovení maďarského velení císaři, což dokazuje, že zřídlem tohot práva je národ a také stav může změniti se kdy koli novým zákonem. Dokud neuskuteční se návr zákona, trvá nynější zákonodárný stav, nemůže se zavésti maďarské velení jinak, než z moe nářovy vůle. (Souhlas v levo.) Příšti schůze bude zejtra; na jednacín pořadu je rokování o peticí ch. Z Turč. sv. Martina, 8. října. (P o sl ane Jan Valášek propuštěn z vězení. Dnešní „Nár. Nov.“ sdělují, že ministr spravedl nosti vyhověl žádosti posl. Jana Valáška, aby se znovu zahájilo líčení jeho pře a odročil jeho vazbu ve státním vězení na několik týdnů. Ná- sledkem toho Valášek byl již z vácovského vě- zení propuštěn odcestoval domů.
Polonyi Polony Martino Valášek Italia Tisza
21 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 10. října. Sněm lippský proti Vilému II. Sněmu lippskému byl dnes po mnohých průtazích předložen návrh, v němž komise sně- movní zaujala stanovisko k depeši Viléma II. k otázce vladařské. Návrh sám i usnesen shledá čtenář v telegramech. Ve schůzi sně movní snažil se stoupenec linie schaumburgsko V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8 odpole-lni . . . za 2h Ve slialkách na venkovět ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolodní . . . . . . . . 5h Inserá ty platí se hetově napřed Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam nacházejí so též redakc tiskárna n ozpedice „Národnich Listů“. Rukoplsy ze novracsjí
Vilém II Praha Marinnský ulice Inserý
22 article
lippské Schemel vystoupení Viléma II. omluviti, ale neučinil ve sněmu dojmu. Ministr lippský Gevellot opřel se sice útokům některých listů proti Vilému II., ale zároveň prohlásil, že musí býti dovoleno mluviti »uctivě« o depeši císa- řově. Vláda nazírá jasně na situaci a přistupuje na návrh komise. Jiný řečník vyslovil podi- vení, že v roce 1895, když vladařství v Lippe svak císařův, princ Adolf ze Schaumburg Lippe se ujal, císař vojsku dovolil hned přísahu věrnosti vladaři tomuto složiti, ač »právní situace« byla ještě méně vyjasněna než dnes. Na konec sněm návrh komise jedno- hlasně přijal.
Vilém II Adolf Lippe Schaumburg Lippe
23 article
Mnichovský »Allg. Ztg.« pokusil se minule vysvětliti depeši císařovu tím, že neměla zname- nati zasáhnutí do práv lippské země a do vla- dařské pravomoci hraběte z Biesterfeldu, nýbrž že jen odůvodňovala nepřisahání vojska. Oficiosní »Lipp. Landeszeitung« píše k tomu: »Okolnost že výroky »Münch. Allg. Ztg.« uznává se vla- dařstvo lippské hr. z Biesterfeldu jakožto právně existující, přes to ale zároveň přísaha vojska se zapovídá, vybízí k nejostřej- šímu protestu. Neboť dle 6. čl. vojenské smlouvy s Pruskem musí vojsko knižeti rasp. vladaři přísahati. Spolková rada připojí se ne- pochybně k tomuto názoru a zjedná lippské zemi po této stránce plné zadostučinění. To jest naše právo a lippský lid jes odhodlán z něho ani písmenky ne- sleviti.« Poslední tvrzení osvědčuje se také již četnými protestními schůzemi v Lippe. Tak na schůzi v Sonnebornu usnešena resoluce, v níž se praví: Císařským telegramem vladaři cítíme se hluboce uraženi. Pociťujeme těžce urážku vladaře a nedbání zemského zákona z r. 1898, z vůle lidu vyšléhoa připojujeme se z plna k slavnostnímu ohražení vlády. Podobně i schůze lidu v Lage vyslovila protest proti císařskému zasáhnutí do samo- správy a suverenity lippského státu. Pod dojmem jednomyslného rozhorlení celé země pospíšilsi sice dnes kancléř Bülow přípisem k místopřed- sedovi lippského sněmu oslabiti dojem císařovy depeše novým výkladem — text jeho nalezne čtenář rovněž v telegramech — ale tento ústup protest lippského sněmu už nezamezil. Vláda pruská proti Čechům a Polákům v Berlině.
Münch Prusek Lage Bülow Čecho Polák Berlín
24 article
Svobodomyslná lidová strana německá svo- lala na pátek schůzi svých poslanců na sněmu pruském. Sehůze usnesla se jedno- hlasně podati hned po sestupu svém dotaz pro zasáhnutí státních úřa- dův do obecní samosprávy známým nařízením vládním, aby nebylo školních míst- ností obecních propůjčováno Čechům a Polákům ke schůzkám. O zakročení tom byli jsme již na jiném místě zevrubnou zprávu podali. V dů- sledku nařízení vládního vyrozuměl na př. již ředitel školy Manlik polský »Sokol«, žev těloevičně školní svých cvičení pořádati nesmí. Bude to miti pro pruské úřady následek sotva kýžený: »Sokol« ten usnesl se přičiniti se nyní co nejúsilovněji o zřízení polského domu v Berlíně, v němž by veškeré spolky polské nalezly útulku. Ministr obviněný z křivopřísežnictví. Státní zastupitelstvo v Oldenburgu zastavilo řízení proti oldenburskému ministru Ruhstratovi pro nedostatek důkazů. Redaktor Biermann byl, jak čtenářům již povědomo jest, obvinil své doby ministra toho z křivopřísežnictví a učinil proti němu trestní oznámení. Redaktor tvrdil totíž, že ministr hrával ještě v poslední době hazardní hry, ačkoliv při procesu pro urážku na eti tiskem byl u soudu odpřísáhl, že dlouhá léta nehrál.
Čecho Polák Manlik Ruhstrat Biermann Berlín Oldenburg Sokol
25 article
Sensační projev Bryanův. V Norfolku, ve státě Nebraska, měl Bryan řeč na oporu kandidatury Parkerovy, jež vzbu- dila ale sensaci tím, jak Bryan vlastně nepřimo vystoupil — proti kandidatuře té. Bryan kriti- soval st.-louisský sjezd svojí demokratické strany, jenž kandidaturu Parkerovu byl vyhlásil a dodal, že Parkerův program vlastně neliší se valně o Rooseveltova programu, kdežto jeho, Bryanovo stanovisko se nezměnilo. Bryan dodal pak, že zvolení Roosevelta jest jisté. Bryan. jak známo, býval též kandidátem demokratické strany pro předsednictví republiky, ale na hlav- ním sjezdu podlehl Parkerovi. Stojí v sociální i v hospodářské otázce (proti trustům i ochra- nářům) na stanovisku mnohem radikálnějším, nežli Parker, ale myslilo se až dosud, že zájmu jednoty strany bude přes to Parkera pod- porovati. K sensační afféře v kielské loděnici »Germanii- »Kiel. N. Nachr.« uveřejňují nyní auten- tické prý vylíčení afféry té. Před časem ob- držela loděnice Schichanova v Gdánsku anonymní list z Kielu, v němž se jí nabízely na prodej plány podmořských lodí, v »Germanii« sta- věných; souhlasí-li, nechť uveřejní šifrovaný insert v »Kiel. N. Nachr.« Schichanova lodě- nice oznámila věc úřadům, ale na oko insert uveřejnila, na to dostala list nový, žádající za zaslání 15.000 marek na jistou adresu v Altoně, načež že jí plány vydány budou. Loděnice ode- slala list na adresu označenou, ale naplněný jen ústřižky papíru. V Altoně následoval listo- noše v patách strážník do označeného domu. Uhodil na paní domu, jež list byla přijala, a ta ustrašena vydala obálku druhou, do níž měl býti list vložen, a obálka ta obsahovala adresu Burkmeyera, úřadnika loděnice »Ger- manie«, příbuzného panina. Ten, jak známo, byl již zatčen a proti zatčení námitek nepodal.
Bryanův Parkerův Bryan Rooseveltův Parker N Nachr Schichanův Burkmeyer Norfolk Nebraska Bryan Kiel Altona Loděnice Gera