Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: place 64, org 16, work 4, person 76
1
masthead
20. června 1903. Císlo 167.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
Strana5.
4
article
fiakrem do kostela a byl obecenstvem na
ulicích srdečně pozdravován.
Ze Ženevy, 19. června. Zdejší socia-
lističtí studenti srbští uveřejňují v časopise
»Le Peuple« provolání, v němž žádají, byv
Srbsku bylo zavedeno všeobecné hla-
sovací prá vo.
Z Vídně, 19. června. (C.-B.) Sestry
královny Dragy pobudou ve Vídni bezpo-
chyby delší dobu. Jakoukoli návštěvu od-
mítly.
Ženeva
Srbsko
Vídeň
Le Peuple
královna Drag
5
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Uherská krise.
Z Vídně, 19. června. (C.-B. uh.) Mi
nistr baron Fejerváry přibyl semz
Pešti včera o 9. hod. večer a hr. Štěpán
Tisza dnes ráno. Baron Fejerváry byl
přijat císařem o 9. hod. dopolední ve
zvláštním slyšení, jež trvalo skoro hodinu.
Hned po něm objevil se u císaře hr. Štěpán
Tisza. Během slyšení hr. Štěpán Tisza po-
dával císaři zprávu o svých snahách zřídit
nové ministerstvo a oznámil, že není jista
většina pro ministerstvo, jež by utvořil
a proto vzdává se sestavení ministerstva.
Císař vzal to na vědomí.
Po audienci odebral se Tisza do uher
ského paláce v Bankovní ulici, kde konfe-
roval s Fejervárem.
Z Vídně, 19. června. (C.-B.) Hrabě
Štěpán Tisza vrátil se dnes odpoledne do
Pešti; honvédský ministr bar. Fejerváry
zůstane ještě ve Vídni.
t. Z Pešti, 19. června. Zpráva o vý
sledku audience hraběte Tiszy došla sem
v hodinách poledních a způsobila mocné
vzrušení. V kruzích politických však mnoho
nepřekvapila. Opposiční strany uvítaly ji
s netajenou radostí. Vůdce mladších živlův
opposice prohlásil, že rozechvění v kruzích
opposičních dostoupilo v posledních dnech
vrcholu a že jedna část poslanců dostavila
se do sněmovny s nabitými revol-
very. Byli prý odhodláni vystoupiti proti
násilí násilím. Myslí se, že utvořením
kabinetu bude pověřen Wekerle.
Z Vídně, 19. června. (C. B. uh.) Bar.
Fejérváry zůstane zde ještě zejtra pouze
za vojenskými záležitostmi. Dnes
dopoledne měl delší rozmluvu s ministrem
vojenství Pitreichem, u něhož byl delší
návštěvou v ministerstvě vojenství.
Fejervára
Štěpán Tisza
Baron
Tisza
Vídeň
Pešť
6
article
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 19. června. (C.-B.) Posl.
Derenčin mluvil k jednacímu pořadua
odůvodňoval pilnost svého návrhu. Levice
chce jím odrazit útok na osobní čest oppo-
sice, jenž změňuje ústavní boj vlády proti
ní v pronásledování. Proto je návrh ten
skutkem nucené obrany. Řečník tvrdí, že
v proklamaci poslanců pravice jest opposice
nařčena, že podněcovala lid k různým zlo-
činům a viněna ze zbabělosti. Vláda dala
vytisknouti tento pamílet svým nákladema
snížila se na jeho rozšiřovatele.
Předseda volal řečníka dvakrát k po
řádku.
Derenčinova řeč byla provázena výkříky
obou sněmovních stran a přerušena s vlád-
ního křesla.
Bán hr. Khuen-Hedervary o
mítal Derenčinovy útoky a popřel, že pro
volání bylo vytištěno zemským nákladem.
Lituje prý ubohých uvězněných, avšak musí
se jednati přísně, aby lid byl uchráněn
většího zla.
Pilnost návrhu přijímá se.
Posl. Kovačevič ujímá se slova
k věci.
Opposice odchází ze zasedací síně.
Posl
Derenčinův
Khuen
Hedervara
Kovačevič
Záhřeb
7
article
Posl. Kovačevič líčí průběh výtrž
ností a čte provolání, ujednané klubem
»národní« (vládní) strany. Je li opposice tak
tuze statečná a smělá, mohla jíti napředa
nemusila posílati sedláky. Nyní zakrývá svou
zbabělost pískáním a zřizováním hudebních
band; nyní prolévá krokodýlí slzy a žádá
abolici. Ničí-li Chorvatsko tyranie, proč žá-
dají opposičníci na této vládě obročí a úřady?
Proč posílá dr. Banjavič bánovi adresu,
jakou tento od nás nikdy nedostal?
Neupřímnost je vlastností opposice. Ne-
chceme finanční samostatnost — volá řečník
— neboť bychom musili platiti dvojnásobné
daně. Přeje si ústavního vychování národa
tak, jako dr. Frank doporučoval. Také on
považuje za nejlepšího přítele lidu toho, kdo
mu povídá pravdu. Nyní však píše dr. Frank,
že obyvatelstvo, kdyby nebylo »národní«
strany, bylo by svobodné a samostatné.
Řečník dokazuje ještě jinými příklady
nedůslednost opposičních novin. Přeje si, by
zatčení byli propuštěni na svobodu, ale aby
jejich svědci byli vzati do vazby. Svým ná-
vrhem chce odvrátiti lid od dalších výtržností.
Také my jsme částečně vinni — praví ke konci
— proto že jsme byli doposud nečinnými
klidnými diváky.
Posl
Kovačevič
doktor
Banjavič
Frank
Chorvatsko
8
article
Posl. Brestyenský prohlašuje, že
in merito není proti Kovačovičovu návrhu,
ale obává se nějakých nesnází. Sněmovní
komise byla by desaveuem vlády a soudů.
Vyšetření příčin hnutí je velmi důležité
Tyto příčiny sluší hledati v systému, jenz
pod pláštíkem ústavnosti zavádí absolutismus.
Předseda ustanovuje další rokování na
5. hod. odpol. (Odpor v levo.)
Posl. dr. Frank volá: Nemučte nás.
Nejsme vaši sluhové.
Předseda: Já vaším také ne.
Zrušené stanné právo.
Ze Záhřeba, 19. června. (C.-B.) Bán
zrušil dnešním dnem stanné právo v okresu
delnickém, prohlášené 22. m. m.
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 18. června. (C.-B.)
Porta oznámila rakousko-uherskému a ru-
skému vyslanci písemně dle zprávy Šense
poslanci maršálku Ruždi pašovi, že opposiční
Albanci v území Malisisy podrobili se a při-
jali reformy a povínnost sloužiti ve vojště
Z Cařihradu, 18. června. (C. - B.)
V sobotu udály se tři větší sráž ky
s četami v kraji monastyrském, při nichž
četa, skládající se z 50 mužů, měla 6 mrtvých
a Turci 5.
Anglie a Srbsko.
Z Londýna, 19. června. (C.-B.) V horn
sněmovně vyslovil ministr zahraničních zále-
žitostí ošklivost nad událostmi bělehradskými
a pravil, že Anglie ničemu se tak nevzpe-
čuje, jako udržovati dále styky s osobami
na tomto zločinu zúčastněnými. Anglickému
zástupci jen přikázáno, aby ve styku s úřady
přísně obmezil se pouze na sledování an-
glických zájmů a ničeho nečinil, co mohlo by se
vykládati jako úřadní uznání pro-
zatímné vlády nebo uznání autority
toho, kdo bude dosazen za nástupce
dynastie.
Anglie prý neuznává záhodným, aby
britský zástupce zúčastnil se korunovačních
slavností bělehradských a proto že by mu
mělo býti nařízeno, by pro tu chvíli z Běle-
hradu o dejel.
Posl
Kovačovičův
doktor
Frank
Ruždi
Záhřeb
Balkán
Cařihrad
Turec 5
Anglie
Srbsko
Londýn
Bělahrad
9
article
K pařížské cestě italského krále.
Z Paříže, 19. června. (C.-B.) Italský
vyslanec hr. Tornielli vyjádřil prý se
v rozmluvě se spolupracovníkem »Echa de
Paris«, že ministr zahraničných věcí bude
doprovázeti italského krále na cestě do Pa-
říže, aby dodal jeho návštěvě ještě víc of-
ciální ráz. Poměry mezi Francií a Italií
zlepšily se tak, že tato návštěva je zcela
přirozeným aktem zdvořilosti a nelze jí při-
pisovat jiněho dosahu. Mezi Francií a ltalií
není třeba žádných úprav, ani v obchodně
politickém ohledu.
Na zpravodajův dotaz po Tripoli pro-
hlásil hr. Tornielli, že není tripolské otázky.
jež by se měla vyříditi. Za králova pobytu
není třeba odklizovati žádné diplomatické
nesnáze.
Z Paříže, 19. června. Na otázku,
zdali Německo bude souhlasiti s návštěvou
krále italského ve Francii, odpověděl italský
vyslanec: Zajisté, neboť láska německého a
italského národa k míru jest mnohem
silnější a mocnější, než všechny
diplomatické úmluvy. Návštěva krá-
lova v Paříži jest toliko zjevným pro-
jevem všeobecné touhy po míru.
Vyslanec prohlásil konečně k otázce stran
návštěvy Loubetovy ve Vatikáně, že záleži-
tost tato patří do jiného ressortu.
Paris
Paříž
Francie
Německo
Vatikán
10
article
Francouzský parlament.
Z Paříže, 19. června. (C.-B.) Ve sně-
movně dotazoval se posl. Berry po za-
vedeném trestním řízení proti posl.
hr. de Dion (pro vypovídání nantesských
řeholí) bez potazu se sněmovnou.
Ministr spravedlnosti odpověděl, že
hr. de Dion ho žádál, by se řízení urychlilo,
avšak od nynějška nezavede se žádné soudní
stíhání bez potazu se sněmovnou.
Přijat jednohlasně jednací pořad, jímz
vyjádření ministrovo se schvaluje.
Sněmovna rokovala o různých dota-
zech po vojenské kázni a některých udá-
lostech poslední doby.
Posl. Renald Mornire připomněl
události ve vojenském kasinu clairmontském.
jež vedly k pensionování generála Tourniéra.
Stěžoval si na přísnost a strannictví ministra
vojenství a káral mísení se politických lig
mezi vojsko.
Ministr vojenství Andrée odpověděl,
že jediné, co se mu při clairmontských udá-
lostech může vytýkati, je, že byl tuze mírný.
(Pochvala v levo.) Co se týká svobodného
zednářství, pokračoval, nemůžeme potlačo-
vati ligy pravice, neopírajíce se na ligy le-
vice. (Pochvala v levo; hlučný odpor v pravo.
Posl. Lasier jednal o poitierských udá-
lostech a vyčítal ministrovi vojenství, že dělá
se nástrojem nenávisti a mstivosti a nepro-
následuje původce protivojenské propagandy
ze strachu před socialisty. (Pochvala v pravo.)
Doráží prudce na ministra vojenství, vině ho
z desorganisace armády.
jít Dion
Posl
Tourniér
Andrée
Paříž
11
article
Posl. Rousset předčítal protivojenské
brožury.
Ministr Andrée je odsuzuje a žádá
by byly soudně stíhány.
Po replice posl. Sombata byla de
bata uzavřena.
Posl. Jaurěs oznamuje, že jsou na-
vrženy tři jednací pořady.
Ministr Andrée prohlašuje se pro
návrh posl. Gouzyho, v němž praví se, ž
sněmovna důvěřuje v pevnost snah ministra
vojenství, aby armáda respektovala repu-
bliku.
Sněmovna přijala tento jednací pořad
319 proti 169 hlasům, načež schůze byla
ukončena.
Příští bude v pondělí.
Senát rokoval o předloze, schválené
sněmovnou o doplnění národních
prostředků dopravních provedením
některých vodních dráh a zlepšením říčních
průplavů a mořských přístavů. Admirál
Cuverville přimlouval se za zlepšení
vodních dráh, obraceje pozornost na anglo-
americký plavební trust, nastávající prokopání
panamské užiny a na strašnou soutěž Ně-
Porada o společných snahách.
Z Paříže, 19. června. (C. B.) Posla-
necká skupina pro mezinárodní roz-
hodčí soud v Haagu pozvána obchod-
ním komitétem dolní sněmovny anglické na
poradu o společných snahách. Jmenovaná
skupina bude přijata v dolní sněmovně
anglické 22. nebo 25. července.
mecka.
Posl
Andrée
Cuverville
Paříž
Haag
dolní sněmovna
dolní sněmovna
12
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 19. června. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 metr. ct.
o několik h levněji. Platila: pšenice tisská
81kg K 8.121%, 80 kg K 8.—, peštská 81 kg
K 7.95, 79 kg K 7.75, bačská 76 kg K 7.75,
obecká 77 kg K 7 95, bečkerecká 79 kg K 7.80.
kulská 7.65 K 7.871p, aradská 7.85 kg K 7.729.
podunajská 77 kg 7.65, skladní 78.5 kg k
7 821g. 76.5 kg K 7.521% na čtvrt leta; žito
K 6.35—6.40; oves K 5.80—6.10; kuku-
řice (+ 5 h) K 6.30—6.40.
Terminový obchod byl zprvu
mdlý, na parno vzestupný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 7.33, žito na říjen K 6.19, oves na říjen
K 5.46, kukuřice na červenec K 6 33.
na srpen K 6.36, na květen 1904 K 5.30.
řepka na srpen K 11.90.
Sádlo smluveno po K 70.—; jiné zboži
bez odbytu a změny.
Parno.
Výstava v St. Lonisu.
Z Vídně, 19. června. (C.-B.) V uvážení
že všechny větší státy se rozhodly, že se offi-
ciálně zúčastní, třeba že také jen v menším
rozměru výstavy v St. Louisu, uvažuje se vážně,
zdali by se také pro Rakousko nemělo na vý-
stavě této zříditi officiální zastupitelství, které
provedlo by se ustanovením státního komisaře
pro St. Louis a uspořádáním malé, ale cenné
a pěkné vládní výstavy rázu čistě representa-
tivního, jež umístila by se třeba ve vlastním
pavillonu.
Platil
Sádlo
Pešť
St . Lonis
Vídeň
St . Louis
Rakousko
kg
13
article
Kartel raffinerií.
Z Vídně, 19. června. Komitét raffineri
sděluje, že bylo povoleno do prodeje a ke zda-
nění na měsíc červen 1 kontingentu. Ceny
minimální i maximální zůstaly nezměněny.
Cukerní otázka.
Z Brusselu, 19. června. (C.-B.) Cukerní
komise zkoumala dnes dánské cukerni
zákonodárství. Na to předložen redakční
návrh, týkající se otázky dokladů o pů-
vodu zbožI. Konečně jala se komise zkou-
mati holandské cukerní zákonodár-
ství. Na pořadu zejtřejší schůze jest konečné
rozhodnuti o důležitých nevyřízených bodech
cukerním zákonodárství francouzském, holand-
ském a rakousko-uherském. Mimo to
bude komise ještě zkoumati cukerní zákonodár-
ství belgické a anglické.
Vídeň
Brusel
14
title
Národní hospodář.
15
article
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
konala včera odpoledne třeli řádnou schůzi, po jejíž
zahájení president p. Ant. Řivnáč věnoval vřelou
posmrtnou vzpomínku zesnulému dlouholetému členu
komory p. cís. r. Jindř. Rödlovi. Památce jeho vzdána
čest povstáním. Pan cís. r. Sobotka jménem ně-
meckých členů komory vytkl zásluhy zesnulého. Na
místo zesnulého p. Rodla byl do komory povolán ná-
hradník p. Václ. Holeyšovský ze Slavětína a na místo
odstouplého člena p. řed. Karely povolán náhradník
p. Zitka, sládek. President nové členy uvítal v zase-
dání. Na to zahájeno rokování o jednacím pořadu.
Zatímním předsedou byl zvolen 20 hlasy ze 3
p. Leon Bondy, který slíbil, že vynasnaží se, aby
důvěru tu odvděčil.
Náměstek tajemníka komory p. dr. Grube
podal zprávu presidiální komise o osnově zákona
ve příčině používání veřejných komuni-
kací a cizího majetku pro vedení stát-
ního telegrafu a elektrické síly.
Ministerstvo předložilo obchodní a živnostenské
komoře osnovu zákona, týkající se používání veřejných
komunikací a cizího majelku pro vedení státních te-
legrafů a pro převod síly elektrické, aby se o osnově
této, mající ráz pouhého návrhu referentského, se
stanoviska přání a potřeb průmyslových kruhů vy-
slovila.
Řivnáč
Jindřichův
Rödl
Sobotka
Václ
Karela
Zitka
Bond
doktor
Grube
Praha
Slavětín
živnostenský komora
16
article
Osnova tohoto zákona jedná v I. hlavě o použí-
vání veřejných komunikací a cizího majetku pro státní
telegrafy a v hlavě II. o používání veřejných komu-
nikací a cizího majetku pro elektrické podníky k úře-
lům osvětlování a převodu síly elektrické. O věci
této dotázány především všechny interessované pod-
niky a spolky technické, zejmena elektrotechnické.
načež byla osnova podrobena zevrubné úvaze v pre-
sidiální komisi, která navrhuje, aby ministerstvu ob-
chodu podáno bylo o osnově této dobrozdání obsahu
v podstatě následujícího: Komora především vílá,
že mají býti zákonem upraveny právní poměry, které
vznikají z toho, že elektrická vedení provádějí se přes
cizí majetek, ať soukromý nebo veřejným účelům
sloužicí, neboť dosavadní bezzákonný stav jest v ka-
zděm směru nadále neudržitelným, klade však pro
Úpravu takovou především zásadní požadavky v tom
směru, aby ustanovení zákona vyhovovala co nejdo-
konaleji jeho účelu, dále aby ani veřejné komunikace
ani soukromá k jiným vedením elektrickým již nabyta
práva netrpěla bez potřeby újmy, aniž aby nové pod-
níky elektrické činily se nemožnými pro obtížnost
podmínek jim kladených a konečně aby opatřena
byla náležitě bezpečnost zdraví a života. Bylo dále
vylčeno, že v předložené osnově nepočítá se zcela nie
s vedením, jež mají ráz vedení telegrafních a patři
jiným činitelům, jako jsou telegrafy a telefony drák
pouličních a vůbec dráh drobných, dále různá telegraí-
ní a telefonní vedení pro veřejné a zejmena humanní
účely, jako pro službu požární, pro službu záchranné
stanice a pod. a doporučuje se tudíž, aby se zákon
nevztahoval pouze na telegrafy státní, nýbrž i na
telegrafy soukromé, zejmena však na všechny veřejné.
spolek technický
17
article
Rovněž doporučuje komora, aby mezi veřejné komu-
nikace do druhého oddílu zákona byly pojaty i želez-
nice i s tělesem železničním, jehkož za dnešního
stavu právě železnice vedením elektrickým neodů-
vodněné a velmi závažně překážky činí tím, že pře-
chod vedení vytučují bez ohledu, je-li to technicky
možno a důvodno čili nic. Rovněž doporučuje komora,
aby na opatření náležité objektivní a nepředpojat
kontroly při úřadech politických, kterým rozhodování
by bylo svěřeno, zřízeny byly příslušné odbory tech-
nické, obsazené silami elektrolechnickými a rovněž
aby pojata byla do zákona ustanovení trestní na po-
škozování elektrických zařízení, jakož i na bezprávné
odnímání elektrické síly z vedení elektrických, jak
toho uznalo potřebu také Německo říšským zák. ze
dne 9. dubna 1900, jakož i švýcarský zákon elektrický.
Německo
18
article
Komora přeje si, aby vzhledem k pravděpodobnému
obrovskému vývoji užívání elektřiny ve všech směrech
života hospodářského, jakož i k sociálnímu jeho vý-
znamu byl tomuto odvětví výroby ponechán co mož-
no svobodný rozvoj a aby obmezování a ztěžování
podníků clektrotechnických dle této osnovy zákona
namnoze nastávající odpadlo nebo alespoň bylo zmír-
něno. V jednotlivostech navrhuje komora změny k čel-
ným paragrafům této zákonné osnovy, z nichž důleži-
tější jsou lato: Ustanovení posledního odstavce § 6.
osnovy, kde se nařizuje, aby v těch případech, kde
může býti užívání erární říšské silnice pro stavbu
telegrafní umožněno jen přeložením jiných vedení
v tělese erární silnice nebo na tomto tělese probíhají-
cích, útraty tohoto přeložení mají nésti podnikatel
těchto vedení, budiž jakožto neodůvodněná výjimk
pro erární silnice, které jsou veřejnými komunika-
cemi, tak jako jiné silnice podobné, vyloučeno, při
nejmenším aspoň pro ty podníky, které slouží veřej-
ným účelům a veřejné dopravě a pro podniky samo-
správných korporací, jinak by ustanovení toto, po
skytujíc telegrafní správě úplné a neodůvodněné nad-
práví, mohlo vésti i ke zrušení podniků, mívajících
často větší důležitost než telegraí sám
19
article
Rovněž budiž škrtnuto ustanovení § 9., dle něhož
přeložení státních vedení telegralních na říšské silnici
erární probíhajících nemůže býti žádáno za účelem
umožnění stavby jiných vedení, ani když by tato ve-
dení jinak byla nemožna a když by útraty přeložení
uvolil se nésti podnikatel těchto jiných vedení. Zá-
sadně vyslovuje se komora proti tomu, aby rozhodo-
vání ve věcech touto osnovou upravených bylo vyhra-
zeno ředitelství pošt a telegrafů anebo aby v těch
případech, kde rozhodují úřady politické, postupo-
valy tyto, jak toho osnova žádá, v dorozumění s tímto
poštovním a telegrafním ředitelstvím. Komora upo-
zorňuje zde, že nelze činiti správu poštovní a telegral-
ní jediným rozhodčím ve vlastní věci, že přísluší
jí toliko totéž právo a týž význam, jako každé jine
straně zúčastněné a že by se rozhodování ve věcech
zákonem tímto upravených mělo svěřiti úřadu jinému,
snad úřadu politickému za spolupůsobení odborných
znalců; v poslední instanci pak rozhodujž ministerstvo
vnitra Komora žádá dále, aby při rozhodování o od-
poru proti projektovanému vedení tratí telegrafních
nerozhodovaly vyšší instance správní, aniž by o tom
nebyla dříve svolána pochozí komise, k níž by pozváni
bvli interessemti, kteří proti těmto vedením od por
20
article
vznesli. Dále pohřešuje komlora v § 19. požadavek
aby při zřizování linií telegrafních bylo pokud možno
kromě předpisů policie stavební a bezpečnostní še-
třeno též ohledů estetických, což zvláště vzhledem
k poměrům velkoměstským jeví se nanejvýše žádoue-
no. Rovněž doporučuje komora k § 47., aby veškerá
podání na základě předpisů tohoto zákona ke všeli-
kým úřadům činěná, zahrnujíc v to i soudní spory
o výši náhrady za škodu, vznikající zařízením, trvá-
ním, změnami a zrušením telegrafních zařízení na
pozemcích, u všech úřadů byla kolků a poplatků pro-
sta, upozorňuje dále na vadnost definice telegrafnici
zařízení, jak ji podává § 48. osnovy a která nepřihliž
k nejnovějším pokrokům technickým, a žádá za pro-
dloužení lhůty k podání rekursu proti zamítnutí od-
poru, jejž podal vlastník pozemku proti zamýšlenému
použití jich pro stavbu telegralu.
21
article
Rozhodně vyslovuje se komora proti tomu, ab
jakmile následkem vadné konstrukce nebo nedoko-
nalého udržování elektrárny nastane přerušení v pro-
vozování státních vedení telegrafních a telefonních.
směl politický úřad na pouhé pozvání poštovního
a telegrafního ředitelství provozování elektrárny zcela
nebo z části zastaviti i tenkráte, když při úřadní ko-
laudaci, při které zástupce poštovního a telegrafníh
ředitelství byl přítomen, nebylo proti schválení pro-
vozovárny námitek.
Komora žádá, aby v tomto případě při nejmen-
ším předcházelo alespoň nové šetření komisionální
s přibráním nestranných znalců. Naproti tomu schvá-
lila komora ustanovení osnovy týkající se ručení pod-
nikalelů za tělesné úrazy a usmrcení lidí, nastalé
při zřízení anebo provozování elektrických podniků
k účelům osvětlovacím anebo k účelu převodu síly
elektrické.
Referát bez debaty Byl schválen
Dále usneseno, aby jmění „Podpůrně jednoty
obchodnictva“ byla převzato do správy komorní v pří
padě rozejití se tohoto spolku.
22
article
Pan dr. Pilbauer podával zprávu komitétu
o reformě potravní daně na čáře v Praze
a sousedních obcích.
Přípravné práce, které v únoru t. r. zahájily fi-
nanční úřady k úpravě dosavadní potravní daně
na čáře pro Prahu v tom směru, aby v obvo
potravní daně byla pojata předměstí a některé při-
lehlé obce sousední a aby nová úprava této daně pro
vedena byla jak co do předmětů dani podléha
jících, tak i co do sazeb jedině na podkladě vídeň-
ského, resp. terstského tarifu potravní daně na čáře
z r. 1890, resp. 1891, vzbudily u interessentů praž
ských a předměstských důvodné obavy ohledně ho-
spodářských účinků chystané reformy a přiměly
presidium komorní, aby otázkou touto již v nynějším
přípravném stadiu se zabývalo. Na základě podrob-
ného studia této otázky a po slyšení dvou anket inter-
essentů, jimž předsedali pp. komorní čienové Al. Va-
níček a Jan Vorlíček, schválila živnostenská
sekce příslušný referát, náměst. sekretáře p. drem.
doktor
Pilbauer
Vorlíček
Praha
Virginie
23
article
Rud. Pilbauerem předložený, který ve zvláštním
podání k zúčastněným ministerstvům, jehož schválení
živnostenská sekce slavnému plenu navrhuje, preci-
suje zásadní stanovisko komory k chystané reformě
v těchto hlavních bodech: Vedoucí zásadou reformy
vídeňského tarifu potravní daně na čáře z r. 1890 bylo:
zjednati úlevu daňovou obyvatelstvu vypuštěním vět-
šiny předmětů dani podléhajících a částečnym sníže-
ním daně v položkách zbylých, při čemž ubytek n
státních příjmech z toho vycházející vyrovnán by
rozšířením potravní daně na čáře na vídeňská před-
městí. Má-li však reforma pražské daně na čáře díti
se „jedině na podkladě tarifu vídeňského“, který i v
zbylých 12 položkách znamenal pro Vídeň snížení
dosavadní daně při všech téměř hlavních položkách
průměrem o čtvrtinu až polovici, znamenalo by to
pro dosavadní obvod pražské potravní daně na čáře
naopak průměrem zvýšení o polovici, při celé řadě
položek i velice nad sto procent dosavadních saze
(nehledě ovšem k předměstským obcím, kde nepoměr
Vídeň
24
article
ten přirozeně ještě se stupňuje). Jest tudíž spravedli-
vým požadavkem, aby reforma pražské potravní daně
na čáře dála se nikoli na podkladě sazeb vídeň-
ského, resp. terstského tarifu, nýbrž dle zásad ví-
deňské, resp. terstské reformy, aby totiž i ve zbylých
položkách dostalo se konsumní úlevy daňové poměr-
ným snížením sazeb platného tarifu pražského, který
přirozeně jest veskrze nižší než starý tarif vídeňský
jak to také odpovídá poměrně značně vyšší zámož-
nosti a konsumční způsobilosti obvodu dnešní Vídně
u srovnání s Prahou a tím více ovšem celou řadou
předměstských a venkovských obcí, které v obvod
příští territoriálně rozšířené potravní daně na čáře
mají býti vtaženy. Spravedlivě může tedy podkla-
dem chystané reformy býti poměrné snížení platného
tarifu pražského, nikoli však sazby platného tarifu
vídeňského, který pro zcela odlišné konsumní po-
měry zdejší naprosto se nehodí a nad to trpí i nedo-
statečným odstupňováním sazeb na nutné a luxusní
předměty spotřební, jak podání komory podrobmě
dovozuje.
Vídeň
Praha
25
article
Zpráva vzata na vědomí.
President p. Řivnáč prohlašuje; žle zprávu
živnostenské sekce o základních ustanoveních pro
podporování mistrovského učení položí na jednaci
pořad schůze příští. Živnostenská sekce uvítala vřele
usnesení zemského výboru král. českého, aby zemská
podpůrná akce živnostenská byta rozšířena o podpo-
rování mistrovského učení, uvítala i podobný úmysl
c. k. ministerstva obchodu a podá na základě dalších
porad v této příčině konaných v příští plenární schůzi
své zevrubné návrhy.
Referent p. dr. Schuster přednesl zprávu ku-
ratoria technol. průmyslového musea obchodnía
živnostenské komory v Praze, aby změněn byl § 3.
odst. 2. organisačního řádu musejního v tom směru,
že ministerstvo obchodu jmenuje 2 členy a 2 náhrad-
níky v kuratoriu musejním. Týž referent sděluje ná-
vrh sekce živnostenské, aby ve smyslu ustanovení
§ 3. org. řádu, dle něhož může býti komorou přiznáno
právo jmenovati jednoho neb nejvýše dva členy ku-
ratoria oněm korporacím, které tech. prům. museum
značnějším způsobem podporují, a to na dobu, pokud
ona podpora jest udílena, bylo přiznáno právo, vy-
sílati po 1 zástupci král. hlav. městu Praze, obchední
a živnostenské komoře v Plzni, obchodní a živnosten-
ské komoře v Budějovicích a České spořitelně v Praze.
Schváleno.
Dále podána zpráva presidia o výsledcích sčítání
závodů.
Řivnáč
doktor
Schuster
Praha
Budějovice
zemský výbor král . český
živnostenský komora v Praga
živnostenský komora v Plzeň
Český spořitelna
26
article
Vykonána řada voleb a zvolení kandidáty k obsa-
zení místa odborného soudce laika při obchodním
soudě v Praze pp. J. Veider, L. P. Dietz a Karel
Thorsch; za člena kuratoria technol. prům. muse
v Praze zvolen p. Karel Wartha; do uměl. prům.
musea v Praze zvolen p. Al. Katzer; zástupcem ko-
mory ve výboru zlatnické školy zvolen p. Al. Pollak.
Následujícím úřadníkům obchodním a továrním,
jakož i dělníkům za více než 25leté s věrností, pil-
ností a oddaností v jednem a témže závodě konané
služby udělena byla vyznamenání komorní: Stříbrná
medaille s diplomem: Eduardu Appeltovi, účetnímu
v. v. fy. E. Heintschel 4 Co. v Praze (49 let). Janu
Teppischovi, technickému správci továrny fy. Ig. Fer.
Kolb. nást. v Praze (29 let). Bronzová medaille s di-
plomem: Václavu Fialovi, domovníku a tesaři fy. M.
Grab synové v Praze (30 lel). Josefu Gelerovi, pro-
davači fy. Karel Lüfiner v Praze (25 let). Františku
Schneidrovi, montéru fy. F. Wertheim a spol. v Praze
(33 let). Václavu Syrovému, dílovedoucímu fy. V. Še-
bor v Praze (25 let). Bronzová medaille: Čeňku Vola-
vovi, dělníku (29 let), Josefě Forejtové dělnici (27 let)
Augustině Černé, dělnici (27 let), Marii Linhartové
dělnici (25 lel), vesměs u firmy Moric Hartmann v Pří-
hrami, Františku Procházkovi, dělníku firmy V. Še-
bor v Praze (25 lel).
Ke konci schůze byl úřadníkem komory zvolen
p. dr. Jarosl. Salaba.
J Veider
L P Dietz
Thorsch
Warth
Al
Katzer
Pollak
Appelt
E Heintschel
Teppisch
Kolb
Fiala
M Grab
Geler
Lüfiner
Schneidr
Syrový
V Š
Forejt
Černá
Linhart
Procházka
doktor
Jarosl
Salaba
Praha
výbor zlatnický škola
4 Company
Moric Hartmann
Čeněk vůl
dělnice
27
article
Druhá kolaj severozápadní dráhy. Následkem roz-
hodnutí správního soudního dvoru o stížnosti severo-
západní dráhy dostala se otázka druhé koleje dráhy
této v aktuální popředí. Jest proto zajímavo, které
projekty o položení druhé koleje jsou již hotovy. v
prosinci 1902 konala se politická pochozí komiseo
projektu druhé koleje na doplňovací trati Liběchov—
Litoměřice a uděleno stavební povolení. O projekty
Nymburk—Lysá (garantovaná trať) vykonána po-
chozí komise v únoru t. r. a uděleno rovněž stavební
povolení. Projekty na trati Lysá—Všetaty podro-
beny komisionálnímu ohledání v březnu, na trati
Střekov—Děčín v dubnu a na trati Veliký Osek—
Nymburk v květnu t. r. Stavební povolení dosud dáno
nebylo. Před nedávnem podán konečně projekt druhe
koleje na trati Všetaty—Liběchov. Chybí tedy ještě
projekty trati Litoměřice—Střekov, Stře
Liběchov
Litoměřice
Nymburk
Lysá
Všetaty
Střekov
Děčín
Osek
28
article
Kov—Ústí n. L., Čáslav—Veliký Osek. Tal
tyto projekty budou brzy předloženy. Zbývá jest
rozhodnouti o pořadu provedení těch kterých pro-
jektů.
Stav rakouského průmyslu textilního. Jak pěso
bila vytrvalá americká bavlnářská haussa na rakouská
přádelny, jsme na tomto místě již psali. Byly t
právě přádelny na něž značné a z části v té míře ne
čekané stoupání cen působilo nejcitelněji. Dnešní roz-
pjetí mezi cenou suroviny a příze činí v neprospěch
příze 10—15 hal. na libře. Důsledkem toho má být
provedeno námi již oznámené snížení výroby o 654.
Tiskárny stěžují si do špatného odbytu a nevý-
nosných cen. Přádelny lnu jsou jen mírně z-
městnány, protože spotřeba lněných tkanin a přízí,
zvláště hladkých druhů, neustále klesá. Vývoz co do
množství sice poněkud stoupl, ale jen na účet cen
Počet zaměstnaných vřeten klesl až na 275.000; ješt
před 30 léty pracovalo v Rakousku na 420.000 vřeten.
Čáslav
Veliká Osek
Rakousko
29
article
Velice smutným jest stav domáckých tkalců,
kleří jsou stále méně zaměstnáni. Stav jutovéhe
průmyslu jest rovněž nepřízniv. Kartel usnesl se
vzhledem k trvalému váznutí obchodů a k nemožnosti,
uvésti ceny tovarů v souhlas s vysokými cenami suro-
viny, zvýšiti dosavadní výrobní obmezení od 1. čer-
vence na 2596. Jak se zdá, doléhá lato nepřízeň zvláštš
na menší závody; větší platí alespoň veskrze vyšš
dividendy než loni. Stav hedvábniekého prů-
myslu jest rovněž nepřízniv a také zde uvažují inter
essenti o sanaci. Ježto ale nemá kartel valně vy-
hlídek, mluví se o organisování trustu dle vzoru ame-
rického. Ač není v Rakousku více než 50 velikých
továren hedváhnických, nevyšly projekty dosud ze
stadia úvahového. Průmysl vlnařský jest cel-
kem v situaci méně nepříznivě. Byl ušetřen značného
kolísání cen, má dosti objednávek a pracuje za mír-
ného zisku. V kruzích vlnařských průmyslníků pro-
jevuje se značná nespokojenost s vládní osnovou
nového celního tarifu, protože není dána dostatečná
ochrana etappám mezi surovinou a česanou přízí.
Rakousko
30
article
Oděvnictví má s dostatek zákazek; nepříznivá
situace na východě doléhá ale zvláště na výrobu
prádla.
Sestátnění uhersko-haličské dráhy. Z Vídně se
oznamuje: Co nejdříve předloží vláda říšské radě
osnovu o sestátnění předlitavských tratí první uher-
sko-haličské dráhy a uherské západní dráhy. Výkupem
těchto tratí, jichž držba a provozování již na stát pře-
šly, budou provedeny poslední důsledky zákona z 25.
května 1889; dle nové osnovy převezme stát priorit-
ní obligace společnosti jako plátce a splatí nebo zkon-
vertuje 5% prioritní půjčku uherské západní dráhy.
Potřebných obnosů má býti získáno emissí korunové
renty
Detariface cukru v Německu. Dle zprávy na-
šeho generálního konsulátu v Berlíně zaslalo želez-
niční ředitelství magdeburské zúčastněným obchod-
ním zastupitelstvím návrhy dopravních sazeb pro
cukr surový, krystalový a melasu, jak vypracovány
stálou německou sazební komisí, a žádá o sdělení,
je-li nutnou detariface všech druhů cukerních nebo
jen některých, dále žádá, aby sděleny byly důvody
pro detarifaci vůbec, nebo pro vyrovnání dopravních
sazeb cukerních při dopravě domácí se sazbami vý-
vozními, konečně dotazuje se, do kterých dopravních
tříd nutno ty které druhy zařaditi, nutno-li se obá-
vati následkem sazebních změn přesunů v něme-
ckém cukerním průmyslu, komu by změny ty pro-
spěly nebo ublížily a nutno-li se při detarifaci na-
díti poškození Jiných cest dopravních. Dotázaná
zastupitelstva odvětila vesměs souhlasně, že jest
vzhledem k brusselské cukerní kon-
venci nutna detariface všech druha
cukru.
Vídeň
Německo
Berlín
31
article
Bagdadská dráha. „Frankí. Zig.“ oznamuje z Cafi-
hradu: Jak se sem telegrafuje z Paříže, docílil ředilel
Auboyneau v Berlíně úplné dohody v otázce bagdad-
ské dráhy. Usneseno utvořiti šestičlenné ředitelství.
v němž by zasedali tři Němci a tři Francouzové. Akci-
ový kapitál dráhy rozdělen definitivně takto: 40 proe.
převezme německý syndikát (anatolským dráhám dl
stanov příslušejících 10% jest večteno), 40% fran-
couzský syndikát, 10% Turecko, 10% Rakouskoa
Švýcary.
Němec
Francouz
Paříž
Berlín
Turecko
Cafihrad
32
article
Různé zprávy. Dle zprávy „Berl. Tgbl.“ nebude
německá říšská banka skýtati záloh na
zlato dovezené z evropských zemí. o
zlatě z mimoevropských zemí ustanovení toto neplatí
Stalo se tak — poprvé, co banka existuje — prý proto,
aby banka udržela nynější diskont. — Příjmy gel-
senkirchenské báňské činily v květnu
1,103.516 mk. proti 1,010.736 mk. v duhnu a 929. 863
mk. v květnu 1902. Celkové přebytky prvých pět
měsíců činí 5,243.876 mk. (+ 195.000 mk. ve srov-
nání s loňskem). — Z Ameriky docházejí překva
pující zprávu. Tak oznamuje se z Nov. Yorku
že předčasný návrat Morganův byl přivoděn nebez-
pečím shroucení se všech jeho podniků. Jde prý mu
o to, aby krach tento odvrátil. Bezprostřední příčinou
byly prý obtíže trustu loďařského, pro který nulno
bezodkladně opatřiti kapitál. Závody prý mají skuteč-
nou cenu 10 mill. doll. a nikoli 20 mill. doll., jak při
založení oceněny; mimo to měly pouze 3 mill. doll.
provozovacího kapitálu a nikoli 5 mill. doll., jak udá-
no. Zisk vykázán 5 mill. doll., ač ve skutečnosti činil
sotva 600.000 doll. V posledních dnech nabízeno prý
za 10 mill. doll. 5% bondů loďařského trustu, jež
nenalezly kupců. Poslední záznam činil 52%%. Po-
tvrdí-li se zprávy tyto, stojíme před nedozírným
obratem ve Spojených státech, o jichž
železářském průmyslu docházejí v posledních dnech
rovněž ne valně příznivé zprávy. Již afféra Schwa-
bova, včera námi poznemenaná, nesvědčí o dobrých
posicíchl
Berl
York
Morganův
Amerika
spojený stát
33
article
Režijní kancelář pro prodej kamenného uhlí t
společností pánve buštéhradsko-kladenské. As před
čtyřmi nedělemi proskakovala novinami zpráva, že
uskutečnila se dohoda mezi třemi společnostmi bu-
štěhradsko-kladenské kamenno-uhelné pánve, to jest:
mezi rakousko-uherskou společností státní dráhy,
pražskou železářsko-průmyslovou společností a výhr.
priv. buštěhradskou dráhou a sice, že smluven jakýsi
preliminář úmluvy na dobu deseti let, mající za účel
další trvání společného prodeje uhlí na základě pod-
mínek, jimiž se řečená organisace již od roku 1859
řídila a které se měly právě přizpůsobit nynějším
poměrům obchodním. Dnes došla nás z věrohodně
strany zpráva, že se dohoda v poslední hodi-
ně ještě ztroskotala a že nastala rozluka
v tom směru, že pražská železářsko-prů-
myslová společnost samostatně, obe
ostatní společnosti pak společně své kamenně
uhlí prodávati budou. V době, kdy na všech stranách
zračí se snaha po sdrůžení příbuzných podníků, jes
dojista nápadným zjevem, rozchází-li se jednola takřia
5 desetiletí trvající a musily to asi býti vysoce důležité
podněty, jež ke kroku tomu příčinu zavdaly. Dle in-
formací našeho důvěrníka přednesia pražská železář-
ská společnost, interpretujíc dle svého osnovu doho-
ovací určité požadavky vzhledem ke zvýšení odbytu,
ochraně obchodu z druhé ruky a zvlášť vzhledem k
důkladné reformě dosavadního řízení obchodu, při
čemž prý doznala podpory i u zástupců buštěhradské
dráhy. Společnost státní dráhy však zaujala vůči všem
státní dráha
34
article
těmto požadavkům stanovisko odmítavé a zavinil
takto prohlášení pražské železářské společnosti, ze
za takých okolností jí v dosavadním svazu setrvat
nelze. Shoda obou železničních společností zdá se
býti podmíněna jenom zájmy dopravními. Pražská
železářsko-průmyslová společnost jest majitelkou nej
většího, v jedné ruce shrnutého bohatství uhlí v Ra-
kousku a využitkovala vždycky veškeré technické
vymoženosti v oboru důlní těžby, takže oba jí v kla-
denské pánvi náležející doly, Max a Mayrau, známy
jsou vzorným svým zařízením. Co nejdokonaleji zaří-
zené separace a uhelné pračky umožňují vzdor tomu,
že kamenné uhlí z této pánve je břidlou prorostlé, do-
dávku čistého, lupků prostého uhlí, jež všude velice
oblíbeno jest. Jak se dovídáme, nestalo se ještě o době.
od které nabídky a dodávky odloučeně díti se budou,
žádné definitivní dohodnutí. avšak na všechen způsob
zastaví režijní kancelář pro prodej uhlí nejpozděj
dnem 31. prosince t. r. svoji dosavadní činnost.
Ku placení dávky z lihovin Správní výbor
Ústředního spolku českých kupců v Praze upozor-
ňuje pp. členy, že lhůta ku placení dávky z hihovin
za druhé pololetí r. 1903 končí 30. června. Dávka
vyměřuje se stále dosavadním způsobem dle toho,
mnoho-li se platilo výdělkové daně v ordinariuv
roce 1897.
Vypsání dodávky do Srbska. Dle »Srpských
Novin« ze dne 24. května (6. června) t. r. autonomní
správa monopolu v Bělehradě bude dne 27. června
(10. července) t. r. konati dražbu na dodávku paplru,
prken a špecerejního zhoží, Bližší podmínky lze zvě-
Max
Mayrau
Praha
Srbsko
Bělehrad
železářský společnost
spolek český kupec