Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII.

2

V Praze, v sobotu dne 20. června 1903.

Praha

3

Číslo 187.

4 article

Na ranní a odpol. listy předy lláci ser v Praze v adainistrani na měsíc . . . . . na čtvri leta . . . . s dvojí donáiškos na maěsle na dtnt leta . . . . ve filialkácht Ba mněsíc Peštout a měst na čtvrt leta . . . . s dvojí záailkou

Praha

5 article

K to 7 KS0lk 2 K 301

6 article

na ltvrt rete

7 article Krise uherská a politika hospodářská.

Krise uherská a politika hospodářská. V Uhrách zaplétají se poměry v gordický uzel. Odstoupení Szellovo nezpůsobilo pouhou ministerskou krisi, ale uvedlo všecky složky ve řejného života v chaotický pohyb. Nový muž, hrabě Štěpán Tisza, utrpěl se svou snahou, utvo- řiti nové ministerstvo, nebývalé fiasko. Žádný z vážných politiků uherských nebyl potěšen na- bídkou, aby se stal členem ministerstva, v němz by on byl předsedou. Setrval s nim poune „věčný“ ministr honvédů bar. Fejérváry, vlastn pořadatel nynějšího politického zmatku v Uhrách. Fejérváry dle přesvědčení všech stran, posa- vadní vládní i opposiční, již v měsíci dubnu dovedl ve Vídni otřásti postavením Szellovým. dokazuje, že by vojenská předloha se dala pro- vésti mužem energičtějším, než jest Szell, k úkolu tomu přihlásil se v zápětí svou řečí hr Tisza, prohlásiv za nutné rozmnožení vojska vzhledem k událostem balkánským a zachováni posavadní jednoty armádní i s němčinou. Hrab Tisza a baron Fejérváry vedli se svými věrnými akci proti Szellovi ve vládní straně a výsledek jest ten, že nejen nedovedl sestaviti nové mini- sterstvo, ale že i presidium sněmovny, předseda a oba náměstkové, odřekli další spolupůsobení v řízení sněmovny, a že bývalá vládní strana jest rozštěpena na čtyři hlavní skupiny, z nichž se stoupenci hraběte Apponyie (někdejší strana ná- rodní) hodlají vystoupiti všecky ostatní mimo vlastní stounence hraběte Štěpána Tiszy. Nezda TTiszův nemůže ani býti větší. Zodpovědnost za tento stav spadá na ministra honvédů, jenž se takto ocitl v naprostém rozporu i s posavadni vládní i s opposičními stranami.

Štěpán Tisza Szellův Hrab Fejérvára Apponyi TTiszův Uhry Vídeň Tisza prezídium sněmovna

8 article

Všeobecně se pociťuje, že věci spějí k ná- sledující alternativě: buď vrátí se Szell a bude pokračovati ve svém díle za nových, přáním uherským příznivějších podmínek, anebo — na- stoupí vláda neparlamentní, vlýída vo- jenská. Co by znamenala v Uhrách vláda ta- ková, netřeba široko vykládati. Za poslední čtyři léta vlády Szellovy, kterýž odešel za projevu vřelých sympatií všech stran, jenž obnovil Uhrách důvěru v řády ústavní a upevnil právní vědomí v národě o právech občanských a konsti- tuěních, nastalo takové sesílení živlů po úplné samostatnosti Uher toužících, že přechod ko vládě neústavní a neparlamentní by mohl se provésti jen prostředky mimořádnými a proti vše- obecnému odporu národa. Opposice se tím tak netaií, že by v tom případě nezůstala „kaprálům nic dlužna. To vědí i ve Vídni, odkudž se píše berlíu skému listu: Nutno se v každém případě nadit nohutných bouří v Uhrách, neboť opposice jest de krajnosti podrážděna a soptí. V Rakousku i v Německu pohliží se s napjatou zvědavostína uherskou sněmovnu Nalezne se ještě východiště z tohoto stavu aniž by poměry se přiostřily? Z Vídně se sice pilně rozesílají do světa zprávy konejšivé, jmenuje se najednou hned ně- kolik politiků, kteří prý převezmou nezdařen poslání Tiszovo, ale nám nedostává se víry. Jedn totiž činí poslání své závislým na splnění poža- davkův maďarských, a ty se, jak známo, setkaly již za Szella s příkrým odmítnutím kruhů vojen ských a starorakouských, druzí, jako hruaibě Apponyi, hodlají vůbec ustoupitiz dráhy veřejné činnosti. Kde však tako- víto mužové odcházejí do ústraní, tam miz naděje v klidné vyřízení krise...

Szellův Uher Uhry Vídeň Rakousko Německo

9 article

Ale krise uherská dotýká se co nejtěsněj i zájmů této poloviny říše, a to nejen v záleži- testi předlohy branné. Jsou to především z ájm hospodářské, jež, jak známo, předseda mi nisterstva dr Körber prohlásil za nejdůležitějš a před nimiž měly zejmena nárední potřeby ustoupiti do pozadí či „na vedlejší kolej“, Jak to vypadá s výsledky télo politky dra Körbra? V záležitostech národních dal se úplně do vleku Němců, a hospodářskými otázkami vlastně ani nehnul. Úmluvy vyrovnací, kteréž v noci sylvestrovské minulého roku „zlomeny byly přes koleno“, ocitly se nynější krisí uher- skou ve stavu naprosté beznadějnosti. K do bude dnes v Uhrách zastávati vy- rovnací úmluvy dra. Körbra se Szelkem učiněné? Vládní strana jest v rozkladu, opposice rozzuřena, dovede snad tyto úmluvy provésti vláda neparlamentní? Vždyť i tak jest nám známo, že v Uhrách od samého počátku pochybovali o tom, že ve Vídni to míní s obnovou hospodářského vyrov- nání upřímně. Proto si tam přispíšili se schvále- ním úmlyv Banffovských, a zbylo tam vyříditi vlastně jen doplňky k nim, Szellem a drem.

Körber Körbr Němec Uhry Vídeň

10 article

Körbrem učiněně, a pak celnítarif. V Cislaj- tánii však dosud nevyřízena ani jediná ze všech předloh a prohlásil-li ve vyrovnacím výboru ve středu poslanec dr. Kolischer, že na nové vy- jednávání s Uhrami pomýšleti ne- lze ažebezkonečné dohody s Uhra- mi nelze též pořiditi nový celní ta- rifa přikročitikesjednání obchod- ních smluvscizinou, máme v tom spolu jasný doklad hospodářské nehotovosti, v jakéž se soustátí rakousko-uherské krisí uherskou ocitlo. Bez celního tarifu nelze jednati o obchod- ních smlouvách za obě poloviny soustátí a jmé- nem jejich. Co tedy naslane? Buď bude třeba mimořádného napjetí sil, aby se společný celní tarif opatřil, anebo bude každá polovina výjednávati s cizinou pro sebe zvláště. V obou případech nastane mimořádný stav pro poměry hospodářské, a místo vítězství hospo- dářských zájmů a povznešení jich drem. Kör- brem slibovaných dostaví se jejich otřesení oslabení.

doktor Kolischer Uhry Uher

11 article

My jsme opětovně na tomto místě upozor nili, že jsou a byly to snahy po těsnějším hospo- dářském sblížení Rakouska s Německem, jež po silovaly námahy Maďarův po samostatném cel ním území, po hospodářské rozluce. Maďaři ne- opatřovali se hospodářsky pouze proti Cislaj- tánii, oni chtěli miti v rukou obranné prostředky i proti středoevropské hospodář- ské politice říše německé. Jak dnes věci se v Uhrách vyvíjejí, miz čím dále, tím patrněji naděje, že se dospěje klidnými prostředky k zachování hospodářské pospolitosti a použije-li se prostředkůl jiných prostředků moci, rozšíří se nynější krise i na tuto polovinu soustátí. Průběh a kence její jsou pak v tomto okamžíku nedohledné.

Maďarův Maďar Rakousko Německo Uhry

12 article

Zbyl by tedy jen prostředek druhý máchnouti rukou za hospodářskou pospolitosti a vydati se s každou polovinou sustátí zvlášť na tiudnou cestu obnovy obchodních smluv hospo- dářských, jež by rakouskou polovinu dovedlo beze vší pochybnosti do náručí hospodářské pře- vahy říše německé. A to má býti slibovaným úspěchem hospo- dářské politiky dra. Körbra? Proto měly národní potřeby ustoupiti na vedlejší kolej, aby vše- německé zájmy nabyly u nás vrchu i na poli hospodářském? Kdo v Čechách mohl by uvítati takovéto konce hospodářské politiky dra. Körbra? Pocitujeme plně vážnou situaci, jaká nade- šla zvláště pro náš český národ nejnovějším obra- tem v Uhrách. My Čechové nemůžeme a ne- smíme se dáti zavléci ještě hlouběji do nenasyi- ného jícnu hospodářské převahy říše německé. my Čechové to nemůžeme lhostejně nésti zvláště nyní, v okamžiku, kdy Německo jest zachváceno prudkými spory vnitřními, a kdy nadešel čas. odkázati zdejší Němce do hranic vlivu, jejich počtu přiměřeného. Na výkonné a zodpovědné politice české jest, aby kroky své zařídila, jak toho vyžaduje deba, plná zárodků nových, dalekosáhlých udá- lostí. Kujme železo, dokud jest žhavé!

Čecho Němec Čechy Uhry Německo

13 article Události v Srbsku.

Události v Srbsku. Z důvěrné schůze národního zastupitelstva. Z Bělehradu, 16. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Poněvadž jsem v předešlém svém do- pise nenapsal, že skupština a senát zachránily čest srbských důstojníků a vojska, tvrdímto nyní. V neděli večer se zjistilo, že krvavá lázei ve dvorci hyla způsobena na jmeno vyšší ideje. pro blaho vlasti a že kevavy ziocní muže pyu na prospěch státu i národa. V tajně schůzi skupštiny a senátu, jež trvala hluboko do noci v neděli. bylo stvrzeno, že změna na trůně, způsobená krvavou cestou, nemůže postačiti k uspokojení a uklidnění národa. Národu musí se dostati jině záruky. Usneseno sice, aby za krále byl zvo- len jednohlasně Karaďorděvič, ale zároveň jedno- hlasně ustanoveno, aby národní zastupitelstvo vzalo ve své ruce suverenní moc a provozovalo ji neobmezeně až do příjezdu nového krále.

Srbsko Bělehrad

14 article

Ještě dnes večer neb zejtra provedou skupština a senát změny a doplňky v ústavě z r. 1888. V ústavě té nacházejí se dosti pevn garancie pro národ, ale nikoli také pro národní zastupitelstvo. Prolo se má ústava doplniti zá konem o rozpočtu, vypraeovaným radikálně-na predňáckou skupštinou, kterýžto zákon král Alexandr nechtěl podepsati dotud, dokud pařížští věřitelé Srbska neprohlásili, že neposkytnou dal- šich peněz, dokud zákon nebude potvrzen. V oné důvěrné sehůzi byla debata velm živá. Hájena myšlénka, aby se v Srbsku za- vedla vláda republikánská; byl hájen návrh, aby se pro solidnější zákonodárnou práci zachoval systém dvou sněmoven — poslanecké a senátu — a aby senátory volil jen národa toto rozhodnutí aby se vneslo také v ústavu z r. 1888. Ale všechny ty návrhy propadly. Přijat však návrh, aby se pozměněná ústava z r. 1888 uvedla opět v život a s ní všechny zákony, vy- pracované na základě této ústavy, a aby nový král, dříve než se ujme otěží vlády, byl povinen složiti přísahu na obnovenou ústavu.

Srbsko

15 article

Včera, v ponděli, národní zastupitelstn schválilo všechny dosavadní kroky zatímné vlády a zmocnilo ji, aby vedla správu země, dokud nepřijede král a nesloží přísahu na ústavu. Zá- roveň národní zastupitelstvo sehválilo vše, co podniklo vojsko. Vláda sestavila zvláštní komisi, která má sepsati všechen majetek nebožtíka krále a krá- lové a též všechny statky, jež jsou majetkem státu a jichž užívá koruna. Pozoruhodno je, že se v Srbsku nemluví nyní o záhubě dynastie Obrenovičů, nýbrž o záhubě rumunské dy- nastie v Srbsku. Milana a Alexandra ne- pokládají tu za potomky Obrenovičů. (Původ Mi- lanův jest totiž pochybný; matkou jeho byla Rumunka z rodu Catargi, provdaná za Jefremo- viče z rodu Obrenovičů, otcem prý však ru- munský kníže Kuza. Pozn. red.) Proto se srbský lid tak snadno smířil s událostmi v královském konaku a jeví k nim nápadnou lhostejnost. Srb-Slovenin. Vzezření Bělehradu. V Bělehradu, 17. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Po vyhlášení Petra Karaďorděviče z krále srbského po celé zemi nastalo radostné vzrušení. Dokazují to tisíce telegramů, které každodenně docházejí ze všech měst i vesnicv Srbsku krále Petra v Ženevě, skupštiny a vlády v Bělehradě. Všechny zdejší časopisy jsou pře- plněny těmito pozdravy; zvláštní pozornosti se těší projevy z Černé Hory, na něž se hned vřele odpovídá. Na ulicích Bělehradu lze už nyní po- zorovati četné hosty ze zahraničných krajů srb- ských, z Bosny, ze Starého Srbska, z Makedonie kteři ve svých malebných národních krojích sdí- lejí radost se Srby domácími, na potkání se

Obrenovič Milan Alexandr Rumunka Kuzo Srb Petro Karadjordjevič Srba Srbsko Bělehrad Ženeva Černá Hora Bosna Makedonie Catargi Obrenovič

16 article

s nimi líbajíce a objímajíce. Takový ráz má nyní Bělehrad, v němž od samého počátku převratu panuje vzorný pořádek a pokoj, a tytéž poměry panují i ve vnitřních krajích Srbska. Zákonodárný sbor koná pilně dále své dílo- Včera po slavnostním díkučinění v saborném ohrámě konala se společná schůze skupštiny a senátu, v níž podpisován volební akt nového krále. Mezi poslanci, lidem i vojskem panuje dokonalá harmonie; po událostech 11. června zapomnělo se na všechny mrzké služby, jež vojsko konávalo Milanu a Alexandrovi. Zdá se. že Srbsko nikdy nebylo povnější a jednolitější než nyní po volbě krále Petra za úplné svornost vojska s národem. Dnes ráno měly skupština i senát oddělené schůze, v nichž projednávaly ústavu z r. 1888 se změnami a doplňky, bod za bodem. Majív úmyslu projednati ústavu co nejsvědomitěji, aby ještě před příjezdem nového krále utvrdily v zemi zdravý a trvalý ústavní stav. S prací bu dou hotovy zejtra, tedy ještě v čaš. Mluvil jsem s některými lidovými poslanci, a všichni projevuji svou spokojenost s novým stavem věcí, jejž pro- hlašují za záchranu Srbska: Téhož smýšlení jsou i srbští státníci. Všichni jsou přesvědčeni, že pro Srbsko nastalo obrození a že od nynějška půjde rychle v před na dráze pokroku a sily. Spolu s 25člennou deputací parlamentu jede vstříc novému králi 30členná deputace města Bělehradu. Deputace pozdraví krále ve Vídni a odtud ho doprovodí do Bělehradu. Bělehrad chystá se k velkolepému uvítání krále. Na kvap se staví triumfální brány, výzdobůje se nádraží i město, chystá se osvětlení a ohňestroje, jakých Bělehrad dosud nevídal. Žádný panovník srbský nebyl dosud tak slavnostně a radostně uvítán Vojislav. jako bude uvitán král PetrI.

Milan Alexandrov Vojislav Petri Bělehrad Srbsko Vídeň

17 article

Telegrafické zprávy. Z Petrohradu, 19. června. (C.-B.) Časopisy poukazují, že telegram rakouského císaře a vče- rejší communiquě ruské vlády králi PetroviI jsou ve svém smyslu souhlasná. Za nátlaku Ruska a Rakousko Uherška, s nímž ostatní státy souhlasí, možno prý doufati, že v Srbsku zvitěz spravedlnost. Král Petr I. může prý směle při stoupiti k potrestání vrahů. Sympatie Srbsk i celého civilisovaného světa má prý zaručeny Z Cařihradu, 19. června. (C.-B.) V kruzíel Porty poukazuje se s uspokojením na to,že rakousko ruská dohoda výborně se znovu osvěd- čila také v příčině Srbska. Porta dle příkladu Rakousko-Uherska a Ruska uzná krále Petra. u, . p v-— deputace srbských zákonodárných sborů dosla- vilo se na nádraží pro časnou ranní hodinu jen málo osob, většinou jen přátelé odjiždějících O dnešním odjezdu sester královny Dragy v mě stě téměř nikdo nevěděl. Mezi obecenstvemn nádraží se o něm zvěst rychle rozšiřila, aleni kdo jich neobtěžoval. Ze Zemuně, 19. června. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Srbské listy se zadostučině nim vítají uznání, jehož dostalo s králi Petru I. carem ruským. Klid a pořádek, za něhož volba novéh krále se děla, působil na veřejne mínění v Rusku příznivě. Srbské listy projevují českému nárcdu svůj vděk za jeho stanovisko vůč srbskýmudálostem a otiskují stati „Národních Listů“.

PetroviI Port Petro Drag Petrohrad Rusko Rakousko Srbsko Cařihrad RakouskoUhersko

18 article

Deputace 40 bělehradských mě šťanů odjede zejtra do Vidně. Srbští studujicí zasílají novému králi vřelé pozdravné projevy. Král Petr I. obdržel doposud pře 7000 blahopřání. Kabinet Avakumovičův setrv na přání královo v úřadě do konce veleb. Zdejší turecké vyslanectví vyvrací zprávy domnělém attentátu na sultána. Dojčin. Z Petrohradu, 19. června. (C.-B.) Rusk dvůr nařídil 27denní smutek za zavražděné srb ské královské manžele. Z Bělehradu, 19. června. (C. B.) Úřadní lis zdejší přináší tuto vyhlášku z 18. t. m.: „Zdejš. ruské vyslanectví sdělilo ministru zahraničných záležitostí, že dneškem obnovuje styky s vládou srbskou, protože byl král Petr uznán carem.“ Z Říma, 19. června. (C.-B.) „Ag. Stef. sděluje z Bělehradu: „Srbský vyslanec v Římě Milanovič, vyvrací rozhodně zprávu, jakoby by nalezen dopis, jímž radí králi Alexandrovi ke krajním opatřením proti radikálům. K ohavné této pomluvě zavdala prý podnět mýlk ve jméně.“ Z Bělehradu, 19. června. (C.-B.) Dle do slechu bude starý královský palá změněn v muse u m.

Avakumovičův Rusk Petr Milanovič Alexandrov Petrohrad Bělehrad Řím Aga

19 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 226. Z Vídně, 19. června. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dnes byl den pilných návrhů, jež dalek zatlačily celé skoro sedmihodinné jednání o vládní předloze, kterou zajišťují se lokální dráhy za rok letošní. Rozprava o těchto železnicíeh po vělšině byla projevem přání po nových. Taková pronesl také poslanec Sokol a Václav Hrubý Poslanec Maštálka zasáhl do debaty výkla- dem, který byl kritikou celého systému lokálních dráh. Vznesl obžalobu na železniční správu pr způsob podporování místních dráh v královstv českém a jinde. Illustroval praxi ministra Wittka. který na české dráhy poskytuje příspěvky o debíráním kmenových a kc ií, mls ním dráhám v jiných zemích však dává garaneie, doklady přesvědčivými. Ukvapená akce ve zřizování místních dráh způsobila a způ- sobí království českému deficit čím dále, tím větší. Po výstavbě všech povolených dráh bude třeba 6procentní přirážky, by krylo se zúrokování. Zástupce městské skupiny jičínské proto roz hodnými slovy pravil, že jest nutno pracovat k soustředění správy, ke sloučení podniků želez ničních a ke zřízení programu železničního. Do poručoval tudíž zavedení souslavy sběrací, ze jmena pak převedení části dopravní z přetíže ných slátních dráh na souběžné dráhy místní. Doporučoval dále zavedení motorových vozů na nové trati Jičín-Turnov a nalezl vřelá slova pro podporu města Rychnova, kterou země i stát by poskytl převzetím kmenových akcii, na- lezajících se v cizozemsku. Stejně vroucně pro- mluvil na prospěch zanedbaného jihu, na kterém pozejtři otevře se po dlouholetých námahách tra spojující dvě historická města: Tábor a Be chy ni.

Sokol Hrubá Maštálek Wittek Vídeň Jičín Turnov Rychnov Tábor poslanecký sněmovna

20 article

Zákon přijat byl beze změny také ve čtení třetím. Hned počátkem schůze roznesla se zpráva že Všeněmci za podpory německých pokrokovců, kteří se na ni usnesli výslovně na sehůzi klu- bovní, podají prostřednictvím Frant. Steina největšíko nyní horlitele pro pořádek ve státníe financích a pro řádné budžetování, pilný návrh, aby první čtení provisoria na druho polovinu t. r. vykonalo se neprodleně Nebyl tajen úmysl tohoto návrhu. Konstatuje se kromě toho ještě v officiální zprávě všeně meckým svazem vydané. Mělo býti čeleno Če- chům, zvláště pak návrhu drem. Lad. D vo- řákem přichystanému, by neprodleně vzat byo v poradu referát ústavního výboru na zrušení § 14. Nemůže býti nižádné po chyby, že všeněmecký poslanec přiměn byl k svému návrhu publikací v pražském jednom listě, že totiž návrh dra. Dvo- řáka bude podán, kromě něho pak návrh posl. Kaftana na priorítu návrhu ve příčině postátňovací akce. Zástupce městské skupiny písecké násled kem uveřejnění rozhodnutí klubovního, které bylo »tajným«, vystoupil za tím klubu. Praesidium dlouho se rozpakovalo, jak na- ložiti s návrhem Steinovým; naposledy usneslo se nepřipustiti ho vůbec, nepřipu stiti však ani návrhů Dvořákova an Kaftanova. Čechové podrobili se diktátu nraapidin. Franti nikoliv. Měl dlouhý sermon, ve kterém tvran,evsebav smluveno jenom na prospěch Čechů, kteří prý celou sněmovnu terrorisují. Podle pana Frank Steina jsou Čechové vůbec pány parlamentu . .

František Stein Kaftan Steinův Dvořákův Kaftanův Čecho

21 article

Čechové nebyli na rozpacích o návrhy jině. Podal jeden dr. Plaček ve příčině rekursu ministerstvem financí nevyřízeného, podal druhý dr. Lad. Dvořák, kterým vylučuje se p lat nost § 14. pro vyrovnání s Uhrami pro budžet a pro smlouvy ob chodní. Nedosti toho. Stala se jiná, velice pozoru- hodná příhoda, kteráž ukázala — nechať vezme z toho naučení vláda — že jdeli o taktický postup, jde-li o český odboj proti Vídni, beze všech úmluv a beze vší dohody veškeří zástupcové českého národa jsou ve chvíli za jedno. Bylo navrženo ně- meckým agrárníkem Lukschem, aby zákon rayonovací projednal se hned po zatímním roz- počtu. Vyvstal posl. Kubr a navrhl, aby zá- kon rayonovací měl prioritu před pro- visoriem. Návrh českého agrárníka byl zamítnut. Pro návrh německého agrárníka povstali v první chyili také Čechové. Návrh měl nepochybnou většinu. Ale již v nejbližší vteřině, nevíme na čí povel, všichni Čechové usedli. Přivedli tak návrh z německé strany k pádu. Veliké z toho byly hněvy na levici.

Čecho Plaček Dvořák Luksch Kubr Uhry Vídeň

22 article

Posl. Grössl zasypával vztekem svým poslance Funka, Schückra a nevíme koho ještě. Vše- němci byli takřka nepřičetní. Co pan Franko Stein volal do vřavy, nebylo slyšeti. Vyskytl se plán, návrh Kubrův, dnes zamítnutý, pro- měniti v pilný návrh. Návrh ten nepro dleně sepsán a v praesidiu též odevzdán. Znění jeho sdělujeme na jiném místě. Pan Stein povstal k troufalé kritice postupu praosidia naproli českým pilným návrhům, prot jejich odkládání, proti jejich od ročování. Dr. Kramář připomenul mu že stejně zachoval se hrabě Vetter k pilnému návrhu poslance Bergra ve příčině dunajské paroplavební společnosti. Mohl mu však připo mdnouti doklad mnohem pádnější: návrh posl Schalka na projev sympatie Burům, který ležei nevyřízen přes rok. Když pak Stein osopil se neomaleným způsobem na dra. Kramáře, místo- předseda českého klubu dr. Stránský vý křikem, který dále zaznamenáváme, přiměl je- ihned k mlčení. Tak se musí na podobné pány Buď se lidé zrna Steinova prostě ignorují anek se jim poví pravda po česku. Za ohromného rozruchu rozešla se sně movna. V úterý budou pilné návrhy české.

Posl Grössl Funk Schücker Franco Stein Kubrův Stein doktor Kramář Vetter Bergr Bur Stránský Steinův

23 article

Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11. ho- dině 15 min. M.-p. dr. Körber předložil zprávu kvotovéde putace říšské rady Ministr financí podal předlohu o příspěvku krá lovství a zemí zastoupených na říšské radě k ná kladu na společné záležitosti všech zemí rakousko uherského mocnářství. Ministr železnic podal předlohu o státní kou rakouských tratí I. uherskohaličské železnice a uher ské západní dráhy. Posl. Hagenhofer a spol. podávají návrh na změnu čl. 71. říš. šk. zákona ze dne 14. kv. 1869 z 2. kv. 1883 (rozšíření kompetence zemského záko nodárství v příčině úpravy školství. V drobném prodeji: ranní čí-le o solě . . . za 8h . n2 vůpoledn Ve sllalkách na renkově n0 ranní čosl . . . . . . . 3h odpolední. Inserát plati se hokově unpřeá. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nscházejí se ték rrdlakee tlakárnu n expedice „ Národnich Listá“. Rtuhopisy se nevraceji.

doktor Körber Posl Listat

24 article

Posl. Iro a spol. podali návrh na slevu daní státní podporu německým obcím manětínského okresu stíženým suchem. Posl. dr. Plaček podal pilný návrh v příčině ne- vyřízené dosud stížnosti pražské firmy Čeněk Ba- štecký, kterážto stížnost již více než před dvěma lety byla podána. Vzhledem k tomu, že vzbuzuje věc pohoršení ve všech interessovaných kruzícha jest s to důvěru ve spořádanou, novodobou státní správu zviklati, nebo docela zničiti, ježto rekurs, podaný firmou Čeněk Baštecký v Praze již 9. února 1901 proti rozhodnutí c. k. celního úřadu v Praze — kterýž úřad zdráhal se vyclíti zásilku zboží došlou pro zmíněnou firmu na základě předložené české deklarace a později o nařízeném vydání zboží odepřel vydati českou kvitanci — dosud, tedy již dvě léta a 4 měsíce vyřízen není, aneb aspoň jeho vyřízení rekurující firmě se nedoručuje, činíme ná- vrh: Slavná sněmovno račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby c. k. finanční ministerstvo přiměla k neprodlenému vyřízení řečeného rekursu, anebo k doručení provedeného snad již vyřízení. Posl. dr. Lad. Dvořák podal pilný návrh na subvenci státní pro město Horaždovice po- škozené krupobitím dne 10. t. m. a petici král. města Písku za pojištění živnostníků a řeme- siníků, Dotaz poslance Březnovského a soudruhů na Jeho Excell. p. ministra železnie Bude jistě Vaší Excell. známo, že není snad na celém světě bídnější železniční společnosti, než je správa c. k. privilegované dráhy severo západnív král. českém. Na dráhu tuto jsou stálé slížnosti, kle- rým i ministerstvo dává za pravdu. Stížnosti ty však správa dráhy severo-západní stále ignoruje. Jest nutno proti správě té se vší přísností zakročiti, neb správa dráhy té jde ve své troufalosti stále dál a dále.

Posl doktor Plaček Baštecký Lada Dvořák Březnovský Praha Horaždovice Písek Čeněk

25 article

Jak dráha ta jest nešetrná k obecenstvu a jak toto vykořisťuje, dokazuje její poslední čin, jenž pře- vyšuje vše, co dosud provedla. Jest známo, že dráha ta má nedostatečnou zá- sobu vozů pro dopravu osob. Dovedla sobě lehce pomoci. Vzala vybrakované sprosté vozy pro do- pravu dobytka, dala je natřít a namalovati na ně římskou trojku, opatřila je vnitř sprostými lavi- cemi pro dopravu vojska a tabulkou, že na podlahu nemá se plivat a konduktoři osoby, kleré si zapla- tily řádně třetí třídu, nutí, by si do těchto vozů sedly. Když obecenstvo se vzpouzí do těchto vozů vstou- piti, pohrozí se mu, že se nechá na stanici a vlak že odjede. Tak se stalo obecenstvu, které jelo osobním vlakem, který byl vypraven po 3. hod. odpolední z Král. Hradce do Prahy dne 14. t. m. Vlak ten neměl jiných vozů třetí třídy, než po- dobné a sice hned čtyří. Podepsaný posl. Březnov- ský sám byl nucen se svojí rodinou vzdor protestu do jednoho z těchto vozů vstoupiti. Vůz měl číslo 1411. Je zajímavo, že těchto vozů používá dráha jen pro dopravu osob v krajinách českých, kdežto na tratích, které projiždějí územím s obyvatelstvem německým, má vozy řádné. Jest v tom vidět přímou provokaci.

Král Hradec Praha

26 article

Státní úřady pokutují pouhého drožkáře neb fiakristu, když nemá v pořádku svůj dopravní pro- středek, když tedy vláda dovede zakročit proti chu- dým živnostníkům s největší přísností, tím více jest laií. noinocallahvkcola vroji odohnému vyd- psaní: Hodláli konečně Jeho Excel. proti tomuto jed- nání správy severozápadní dráhy zakročit a nařídit, aby tyto lidstva nedůstojné vozy třetí třídy byly okamžitě z dopravy vzaty a navráceny svému pů- vodnímu účelu Posl. dr. Jan Dvořák, dr. Ellenbo gen, dr. Gladyszewski, dr. Grégr, dr. Kinder- mann, dr. Opydo, Jan Winter a sp. podali na předsedu ministerstva jako správee ministeria vnitra ve příčině časo vých reform organisace zdravotní služby politické správy a zdravotní služby v obcích- tento dotaz: 1. Je Vaše Exc. o,chotna zjednati si zevrubné informace ve příčině časo- vých potřeb v oboru organisace zdra- votní služby politické a autonomní správy? 2. Je V. Exc. ochotna s největším urychlením zavésti šetření o otázce odškodnění samosprávných zdravot- ních orgánů za jlch zdravotnicko- policejní výkony v přenesené působ- nosti, obzvláště za výkony v oboru profylaxe a potírání nakažlivých ne- mocí a cestou nařízení stanoviti lé- kařům těmto přiměřenou náhradu? 3 Je V. Exc. ochotna svolati anketu ve příčině časové revíse říšského zdravotního zákona z 30. dubna 1870 a ve příčině růzností a kollisí, vy- skytnuvších se v praxi v prováděcích předpisech organisace zdravotn služby v obcích, jakož i ve příčíně přiměřené úpravy mezí kompetence při provádění zdravotnickopolicej- ních opatření proti infekčním cho- robám?

Posl doktor Dvořák Ellenbo Gladyszewski Grégr Opydo Winter Kindermann

27 article

Dolazy podali poslanci Alv. Hanich a spol. po reformě zákona o nemocenském pojišťování; Hybeš a spol. po soukromé úrazovce majitelů dolů v revíru mosteckém, duchcovském a hornolit- vínovském a odepřené podpoře horníku Pužíkovi: — Berger a spol. po obsazování úřadnických míst na poště v ústecké výstavě Čechy: — dr. Dyka spol. po dodání německé vyhlášky okr. soudu nýr- ského obecnímu starostovi ouborskému. Nově zvolený poslanec Bendl skládá slib. Posl, Mazzorana (v dolazu ku předsedu vi) poukazuje ku Procházkovým interpellacím o událo- stech v Terstě diktovaným všelijakými individuya k jejich agitačně utrhačnému rázu, a táže se ho, hodlá-li příměti předsedu ministerstva, aby odpověděl záhy na tyto dolazy a objasnil poměry. Po dalších dotazech posl. Malika a Zá- zvorky, kleří stěžují si, že v dnešní schůzi cel- ního výboru bylo pokračováno i když zvonec ozna- moval, že počíná schůze sněmovní, odpověděl ministr orby bar. Giovanelli na Freslův dotaz po obsazo- vání úřadnických míst při báňském ředitelství v Pří- brami. Posl. dr. Kramář jako předseda berního vý- boru navrhuje, aby zpráva výboru o berních úlevách pro přestavby a novostav by ve Lvově byla hned projednána. Pilnost se schvaluje a osnova zákona přijím se ve všech třechi čteních. Sněmovna pokračuje v povšechné debatě

Alv Hanich Hybeš Berger Dyk Bendl Posl Mazzoran Procházkův Malik Zá Freslův doktor Kramář Čechy Lvov

28 article

o místních dráhách.

29 article

Posl. Hinlerhuber doporučoval schválení zákona o stavbě lokálky z Weitzelsdorfu do Horního Fer- lachu v Korutanech s elektrickým pohonem. Posl. Moosdorfer litoval, že Styrsko bylo v před- loženém zákoně opět pominuto. Země nedá se od- bývati sliby. Posl. dr. Conci stýskal si na zanedbávání Tren- tina, kdež nestaví se ani dráby již dávno usnesené a zákonem zabezpečené. Potom bylo jednání skončeno. Hlavními řečníky byli zvoleni posl. Schrotta Maštálka. Posl. Schrolt (proti předloze) praví, že nesluší se zatahovati do debaty tak velice důležitou výbojnou dráhu v jižním Tyrolsku.

Posl Styrsko doktor Conec Schrott Maštálek Schrolt Horní Fery Korutany Tyrolsko Trentina