Periodikum ALTO Viewer

1

19. června 1903. Císlo 168.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

Strana5.

4 article

kdežto ostatní druhy zachovaly si při těžko pádném obchodu stěží eeny z předešlého týdne. Neprodáni zůstali 234 tuční vepři. Také v podsvinčatech byl obchod chabý a cony zle- vněly o 2—4 haléře. Neprodáno jich 334. Na trhu s ovcemi bylo smýšlení klidné a ceny se v celku nezměnily. Pro Čechy jevila se koupě- chtivost, kdežto místní spotřeba byla velmi slaba. Do Paříže naloženo asi 800, do Čech 500 ovci. Na trh s telaty dopraveno o 900 kusů méně, následkem čehož bylo smýšlení velice povné. Telata první jakosti zachovala si ceny z přede- šlého týdne, kdežto prostřední a slabší druhy podražily o 4— 6 haléřů. Na trhu se zabitými vepři zůstaly při slabém odbytu v platnosti po- slední ceny. Ovce z pastvy a jehňata při slabé nabídce a nepatrném obchodu utrpěly v eenách nepatrné změny.

Čechy Paříž

5 article

Lokální dráhy. Z Vídně, 18. června. Správní rada lo- kální dráhy Otrokovice, Vlin a Vyzo- vice usnesla se vypláceti z čistého zisku v roce 1902 per 34.697 K dividendu 11% na prioritní akcie. Stav osení v Rakousku. Z Vídně, 18. června. (C- B.) Stav osení v polovici t. m.: V II. polovici května bylo chlsdno bez srážek, koncem května a počátkem června přibývalo teploty a pršelo dostatečně. Vyhlídky pro ozimy se od poslední zprávy málo změnily. V Haliči a Slezsku zotavily se po vý- datném dešti žita a pšenice; v Čechách a na Moravě je stav skoro přibližně dobrý prostřední, v horních a dolních Rakousích, alpských kraských zemích očekává se dobrá prostřední žeň. Žito kvete již částečně v Dol. a Horníeh Rakousích a někde v Čechách a na Moravě, jinde je v prvém květu. V jižních Čechách ulr- pělo žito pozdními mrazy. Rez vyskytla s pouze místy. Pšenice vymetává a nasazuje někde již na květ. Na mnoze stýskají si na škody způsobené rzl. Řepka v Haliči je pěkná, v Če- chách a na Moravě prostřední, ve Slezsku skoro prostřední. Jařím uškodila nepříznivá povětrnost v II. polovici května a v sušších krajích uško- dila víc než ozimům, takže dají sotva pro- střední úrodu.

Rez Řepka Vídeň Otrokovice Vlin Rakousko Halič Slezsko Čechy Morava dolní Rakousy Dolo Horníeh Rakousy

6 article

Příznivé vyhlídky na žně v květnu zhatily se. Očekává se prostřední žeň. Ječmeny vymt- távají, na jihu zrají. Celkem jsou lepší než ovsy. Kukuřice je pěkná. Jetely a luka opozdily se někde suchem a zakrněly. Zemčata jsou pěkná a silná. Cukrovka stojí vzdor různým škodám pěkně. Poslední deště a teplá povětr- nost prospěly více slabším kulturám. Letní len je zaset a stojí pěkně. Zelí je vysázeno a uspo- kojivo, rovněž chmel. Víno ve středních pás- mech začíná teprv kvěsti. Z Dol. Rakous Moravy oznamují škody od mrazu. V Dol. Ra- kousích slibují si dobrou sbírku; ve Štyrskua krajině bude víno prostřední jakosti. V Čechách a Dalmacii je víno pěkné.

Ječmen Jetel Dolo Rakousy Morava Čechy Dalmacie

7 article

Cukerní otázka. Z Vídně, 18. června. (C.- B.) Výbor ústředního úřadu k ochraně zemědělskýcha lesnických zájmů při uzavírání obchodních smluv rokoval dnes o novém stadiu cukerní otázky, lihovém kontingentu a usnešeních celního vý boru poslanecké sněmovny. Taj. Poselt po krátkém odůvodnění navrhl, aby Rakousko vystoupilo z cukerní ko- mise. Ref. Hohenblum navrhoval uložiti ústřednímu úřadu, aby svolal sjezd rakouských cukrovarníkův a průmyslníků, aby dal vláděa poslancům určitou direktivu. Dále navrhl aby, neuskuteční-li se kontingenění zákon, odpadlo také rozvržení cukru mezi Rakouskem a Uhrami. Po krátké debatě přijata jednohlasně re- soluce, v níž stálý výbor prohlašuje: pro- hlásíli brusselská komise naše cukerní kontin- gentaci za porušení brusselské smlouvy a kon- tingenční zákon musí se zrušiti, musí se prote- štovati proti provedenému a vůbec proti kaž- dému rozvržení eukerního kontingentu mezi Rakouskem a Uhrami jménem rakouského země- dělství, protože podmínka rozvržení jeho mezi obě polovice říše odpadla. Stálý výbor prohlašuje dále, že setrvají-li Uhry při onom rozvržení, že celý komplex vy- rovnaeích úmluv musi se podstatně změnit a prolo také druhdy ústředním úřadem vytčené postavení rakouského zemědělství k zamýšle- nému vyrovnání s Uhrami podstatně změniti. Konečně referoval Hohenblum o po- stavení k usnesením celního výboru poslanecké sněmovny a navrhl, by hlavní referent byl zmocněn použiti všech zákonných prostředků ku provedení celních položek usnesených stálým výborem.

Poselt Hohenblum Uher Vídeň Rakousko Uhry poslanecký sněmovna

8 article

Brusselská enkerní komise. Z Brusselu, 18. června. (C.-B.) Mezi- národní cukerní komise rokovala dnes zvláště o francouzskému systému vybírání daní v rafí- neriích vůči zemím ostatním. Členové francouzké delegace obšírně odůvodňovali dosavadní systém francouzský, dle něhož daně vybírají se v oka- mžiku dodání suroviny do raffinerie. Při vývozu vraci se elo za jistých záruk. Jednáno též o podrobných ustanoveních technických, načež pokračováno v debatě o opatřeních, která bylo by učiniti tomu či onomu státu stran dokladu o původu zboží. Delegáti shodli se na systému vydávání příslušných certifikátů a rokovali pak o opatřeních proti podvodnému obchodu. Příští schůze komise koná se zejtra dopo ledne. Rumunská půjčka. Z BukurešiI, 18. června. (C.-B) Dne 12.—25. t. m. bude se upisovati nová půjčka města Bukurešti v obnosu 10 mill. fr. Z Hamburku, 18. června. (Telgr.) Lih klidný, n červen 15.75, na červen-červenec 15.75, na čer- venec-srpen 15.75, na arpen-září 15.75. Z Hamburku, 18. června. (Telegr.) Řepkový ole pevný, 49. 50. Z Hamburku, 18. června. (Telegr.) Pšenice klidná. meklenburská 160.—, 166.—, žito klidné, holšt. 140.— 144.— žito ruské chabé 102.—, 104.—

Brusel Bukurešie Bukurešť Hamburk

9 article Národní hospodář.

Národní hospodář. K otázce cukerní. To; ce nepředpojatí posuzovatelé kontingenlac kensuměního cukru v Rakousku-Uhersku předvídali, stalo se skutkem: shromá ždění zástupcové států k brusselské konvenci přistoupivších vyslovili se proti Bentingentaci jakožto brusselským úmluvám se příčící Mlechci zde rozebírati dopodrobna právnickou stránku věci, tolik však dlužno tvrditi, že stylisace brusselské konvence, která i v jiném ohledu není vzorem dobře sepsané smlouvy (tak na př. ohledně otázky zda Anglie povinna jest stíhati diferenčním clem cukr premiovaný ze svých koloni!) není dloté míry nepochybna, aby s bezpečností naprostou se dalo rozhodnouti, že využitkování surtaxy č e sti Iranků nepodlehá trestní sankci brusselských úmluv, i když v sobě obsahuje poskytnutí po pří- padě zákonem zjednané umožnění produkční nebo vývozní cukerní premie.

Bentingentac Rakousko Uhersko Anglie

10 article

Je pravda sice, že kontingentování o sobě neza- hrnuje premii vývozní a bylo by to patrné, kdyby na cukr vůbec žádné clo nebylo uvaleno a vedle loho kontingentování přece zavedeno; jisto však jest, že kontingentování tak, jak u nás provedeno bylo, zjed- nává cukerní industrii možnost za pomoci nynějšího ela cenu cukru doma spotřebovaného výše udržovati. nežli cenu cukru vyváženého a ovšem ve mnohem zmenšené míře nežli dříve laciněji pro export pra- covati. Dlužno také jenom přisvědčiti, že článek první konvence nevypočitává v odstavcích a) až f) taxa- tivně přímé a nepřímé premie, nýbrž jenom na pří- klad a že rozhodnou je definice premio v odstavei třetím uvedená, totiž, že premií je každá výhoda, která přimo nebo nepřímo pro různé kategorie producentů cukru z berního zákonodárství vyplývá. Jediná bez- pečná záruka kontingentace stávala by jenom tehda. kdyby ve článku prvém brusselských úmluv ke konci bylo přímo vysloveno, že výhody, které vyplývají ze surtaxy Gti franků, vůbec nepadají pod pojem premil s brusselskými úmluvami neslučitelných; neboť dnes mchou delegáti rakouští hájiti kontingentaci pouze argumento a contrario čl. 1. lit. I, argument, klerý je i po právnické stránce při výpočtu pouze plíkladem a ne taxativně uvedeném pochybné ceny. Je zde opětně viděti, jak důležilo je, aby stát při důleži- tých smlouvách obchodních, odbornými praktickými juristy spoluzastupován byl: vsunutí shora uvedeného dodatku, které by zkušený právník sotva byl opo- menul, bylo by kontingentaci naši naprosto zabez- pečilo a bylo toto tím více na místě, poněvadž kon- tingentování konsumčního cukru bylo v době, kdy brusselské úmluvy dohodovány byly, se strany státu již zamýšleným projek tem.

11 article

Bylo ovšem také věcí interesovaných kruhů,*) ze- jmena cukerní industrie, právnickou stylisaci brus- selských úmluv kritice podrobiti, neboť nelze o tom pochybovati, že vládě a zejmena při tom zúčastně- nému ministeriu financí jednalo se zvláště o to, za- chovali si daň cukerní v dosavadní výši a že projekl kontingentace cukerní se výborně k tomu hodil, by vláda jím prorazila oprávněné snahy ke snížení cu- kerní daně čelící. Je zcela přirozeno, že cukrovar- níci nemohli na vládě snížení daně žádati, když současně požadovali kontingentování konsumčního cukru, které jim mělo poskytnouti možnost, držeti cenu cukru tuzemského ca. o 3 zl. nad cenu světovou. neboť měla-li se snížili daň za účelem zlevnění cukru a rozšíření jeho spotřeby domácí, nemohl se ovšem současně zavádělí takový zákonný stav, který by zase ceslou soukromou zdražení cuhru dopouštěl

12 article

Z uvedeného je patrno, že jsou i právnické po- chybnosti proti kontingentaci se staneviska brusselské konvence a že by to bylo klamáním sebo samých. kdybychom se domnívali, že naši konkurrenti — tudíž ne nestranní soudci — proli nám této zbraně ne- využitkují a kontingentování v rámci brusselské kon- vence za nepřípustné neprohlásí, a sluší jenom zavrho- vati ono oficiosní světlé líčení, které kruhy vládě blízké o situaci podávají. Vláda ovšem je dnes v této včei celkem klidna, projekt kontingenlace vykonal svoji povinnost, zachránil jí vysokou daň — a ted může mouřenín jit Marné je však nyní zabývati se tím, co stát se mělo a dlužno přemýšleti o tom, co se v zájmu naší cukerní industrie a našeho řepařství za daného stavu věci státi má. Rozhodně nelze naprosto při- stoupiti na stanovisko jedním z předních zástupců rafinerského kartelu p Kniepem zastávané, totiž aby- chem vystoupili z brusselských úmluv a to ani ne tehda, kdyby trestní elo anglické obnášelo pouze jeden frank.

13 article

Přistoupili jsme na brusselské úmluvy ne, jak bohužel uznati musíme, v pravém pochopení nemož- nosti dosavadní cukerní vývozní politiky naší i estat- ních evropských států cukr vyvážejících, která nás i je zaváděla k tomu, že jsme obrovské milliony národního jmění v nízkých cenách cukru do Anglie vyhazovaly, nýbrž proto, že jsme bez vývozu cukru do Anglie ca. 40% naši produkce obnášejícího obstáti nemohli. Obmězení produkce naší řepní a cukernío 40% a možná i více, poněvadž bychom se i jinak ne- bezpečí dilferenčního cla vydávali, znamenalo by ab- solutní pohromu našeho řepařství, které s cukerní industrií není spojeno — a to je jedině řepařství velkostatkářské a ren z luze nepatrné části malostat- kářské, čistě selského nekapitalistického cukrovaruv

Anglie

14 article

Čechách vůbec není — ale netoliko to, nýbrž i abso- lutní pohromou naší cukerní industrie, která obmezena jsouc na polovičku dosavadní produkce, v dosavad- ním objemu svém prosperovati by nemohla a z veliké části zajíli by musila. Pli tom dlužno uvážiti, že kdybychom vystoupili z brusselské konvence, jsou vedle čl. 4. konvence dvě lřeliny naší produkce cu- kerní — tolik obnáší náš vývoz — naprosté nejistotě obchodní vydány, neboť vedle čl. 4. jest pouze mi- nimum trestního cla pro státy mimo brusselskou kon- venci se nalézající stanoveno, vždyť vedle téhož člán- ku může stát konvenční i přívoz cukru ze státu nekon- venčního zakázati. Pracovali bychom tak jenom pro svoji konkurrenci německou a francouzskou, přivedli bychom v úpadek naše řepařství i cukerní průmysl. zvrátili bychom naší aktivní bilanci a to vše bylo by tím nerozumnější, když dnes naše interesované kruhy prozíravé již vidí, že ze dvou našich hlavních kon- kurrentů Německa a Francie je tato za platnosti při- rozených podmínek konkurrečních bez umělé pod- pery, brusselskou konvencí odstraněné, na světovém tržišti slabší nežli my.

Čechy Německo Francie

15 article

Ty okolnosti, které nás přiměly k tomu do kon- vence vstoupiti, nutkají nás také v léto vytrvali projekt kontingentace, bude-li konveněními státy za- mítnut, pustiti a na jiné straně náhradu zaň hledati Rozumí se zcela přirozeně tam, kde hledají tuto naš. kenkurrenti Francie a Německo t. j ve zlevnění cu- kru pro domácí spotřebu určeného a tím nastalém zvý- šení domácího konsumu — ve snížení vysoké daně cukerní.

Francie Německo

16 article

Stát by se nebyl v r. 1899 ani odhodlal zvýšiti cukerní daň ze 13 zl. na 19 zl., kdyby nebyl k tomu přímo sváděn obrovskou daní, kterou rafinerský kartel ulládal ve svůj prospěch cukernímu konsumu, stál prostě počítal: snese-li cukr takové vysoké zdražení ve prospěch soukromých zájmů cukerního kartelu. snese také „eště značné zvýšení daně ve prospěch můj. Dnes, kdy podmínky produkční vybudované cukerním kartelem následkem pádu téhož pominuly a i zbytky jejich kontingentací dochované vedle cukerní komise brusselské nepřípustnými se býti jeví, musí přirozeně stál svoji doňovou politiku na premisách již netrvajících založenou, změniti, daň dnešním po- měrům přizpůsobiti a ji podobně jako Francie a Ně- mecko snížili. Že, kdyby stát daň snížil na míru v r. 1899 platnou t. j. o 6 zl. a že když vedle toho ještě cukr asi o 9 zl. následkem pominutí kartelu v ceně klesne, spotřeba cukru při zlevnění jeho o 15 zl. na centu poslední léta téměř následkem drahoty nestou- pající rychle stoupne, netřeba dokazovali. V tem směr musí parlament a poslanci naši o snížení daně cukerní s celou silou se zasediti a fiskálním choutkám vlády nepovoliti. Ostatně kdyby se snížení cukerní daně stalo i jen v té formě, jak také již s mnoha stran navrhováno bylo, t. i. ve formě kontingentování téže ve výši stávající po srážce odpadajících premií n určitou řadu let, neutrpěl by ani erár na příjmech a nastalého tím přece snížení daně a ceny cukru, a tím rozmnožení domácího konsumu bez ztráty pro stái by bylo docíleno.

Francie

17 article

Konečně nesmí se zapomenoutí, že kontingen- tace tak, jak provedena byla, ve dvojím směru přímo cukerní industrii naši poškozuje, jednak tím, že Za- litavsku postoupen byl příliš vysoký kontingent, kterého by při volné konkurrenci si sotva vydobýti r to bylo — výnosy řepy v Uhrách po hektaru jsou asi o 309e proti Čechám nižší a také hodnota řepy značně nižší *) Ústřední jednota řepařů upozernila na juri- stické nedostatky konvence již ve svém pamětním spise ze dne 1. června 1902, neshledala však později potřebu vzhledem k tomu, že kontingentace prove- dena s „plným nedbáním zájmů žepařů, věc tu dále vytýkati. — jednak byl také zdravý vývoj cukerní industnie zadržen tím. že nynější stav zejmena rafinační indu- strie i bez ohledu na technické pokroky byl petrifi- keván a další zdravý vývoj cukerního průmyslu za- staven.

Uhry

18 article

Kontingenlací zabráněno bylo moderně zřízeným cukrovarům, kleré přímo z řepy cukr absolutní způ- sobilosti konsumění vyrábějí (továrny na pískový cukr z řepy jako Louny, Radboř), tento do konsumu domá- cího vůbec přiváděti. Budoucnost celé cukerní indu- strie spočívá v podstatě v tom, co nejlevněji cuka vy- ráběti a cukrovary, které přímo z řepy, ať již jako smíšeně závody, ať již jako továrny na písek, laciněji konsumční cukr vyráběti mohou než čisté rafinerie jsou pro tuto možnost lacinější výroby továrnami bu- dovenosti, ano dá se s bezpečností počítati, že při volném vývoji cukerní industrie veliká část konsumu cukerního — zemědělci přirozeně tento pochod pod- porovati budou — bude hražena pískovým, laciněji vvrobeným cukrem, který naší kontingentací přímo z domácího konsumu vyloučen byl. Čím laciněji se může cukr vyráběti, tím laciněji se může prodávati, tím větší jeho spotřeha a tím více eukru a řepy v zájmu jak cukrovarníků tak řepařů se může produkovati.

Louny

19 article

Slova jednoho cukrovarníka v červencové anketě cukerní „naším úkolem je vyráběti co možno nej- lacinější cukr z pokud možno nejdražší řepy“, nevím. bylali upřímně míněna, ale jistě mají se v zájmu všech interesovaných kruhů státi skutkem. Zájmy našeho cukerního průmyslu i řepařstv našeho toho kategoricky tedy vyžadují, bychom i pro případ zmaření kontingentace na půdě brusselské kon- vence vytrvali, s druhé strany však těž. bychom těmto oběma veledůležitým odvělvím naším výrobním tím způsobem na ruku šli, jako naší konkurrenti, totiž snížením nepřiměřeně vysoké cukerní daně, by cukr v ceně býti mohl značně snížen a takto spotřeba jeho stoupla. Rovněž nesmíme dopustiti, aby pro případ zmaru kontingentace nynější konlingent byl Uhrám zachován, nýbrž buďto trvali musíme na velné kon- kurenci vzhledem k nynějšímu společnému celnímu území, anebo musí se Uhry se svým dřívějším údělem z kartelu spokojiti. Dr. Helman Janovský.

Uher doktor Helman Uhry

20 article

Ustanoveni o nedělním klidu. Při projednávání olázky nedělního klidu usnesla se říšská rada na těchto změnách oproti dnešku: Přede vším snížena přípustná nedělní práce se šesti na čtyři hodiny. Návrh, že tyto čtyři hodiny musí následovati bezpro- středně po sobě, zamítnut, čímž vyhověno přáním ob- chodníků s potravinami. Nedělní pracovní doha může býti jako dosud stanovena různě pro jednotlivé obce a části obcí. Dále uvádějí se mezi korporacemi a spolky, které nutno pro případ úplné zápovědi ne- dělní práce nebo pro případ její výminečné úpravy slyšetí, i výbory pomocnické. Výjimečně lze nedělní práci prodloužiti jen po osm neděl. Naproti tomu ne- smí býti za určilých podmínek prodloužena, jako do sud tomu bylo, přípustná pracovní doba v místech s obyvatelstvem menším 6000. Dale se nově slanoví, že mají pro případ, že se dvě fivnosti provozují v jedně místnosli, o nichž platí co do nedělního klidu různá ustanovení, platiti přísnější ustanovení pro obě živnosti. Nová jsou ustanovení o kancelářských pra- cích. Připuštěny v neděli jen po dvě hodiny a jen s podmínkou, že musí míti každý zřízenec alespoň každou druhou neděli volno. Ale i zde možno nedělní práci plně zakárati (jako v obchodechl).

Dale

21 article

Stav trhu kávového. O dané siluaci trhu kávového sděluje se nám: Trh kávový se nezlěpšil. Projekty, upraviti jej uměle, opuštěny. V S. Paolu byl již vy- pracován zákon, že má býti zničeno 20 távové sklizně, byl ale odstaven a také úmysl brasilské vlády aby méně dobré druhy kávy byly zatíženy prohibitiv- ním vývozním clem, nufno pokládati za opuštěný. Trh ponechán tedy samu sobě. Koncem t. m. bude do- saženo sklizňového výnosu 123/% mill. balíků. Tento fakt, překonávající veškeré dohady, způsobil další baissu, která stlačila měsíční kurs pohotového zboži v Hamburce na 241/4 fen. —bez odporu nejniž- ší cena kávy, jaká kdy zaznamenána v posledních dnech projevila se malá reakce na 25 fen. O nové sklizni (červenec 1903 až červen 1904 není spolehlivých odhadů, bude však jistě vyšší skli- zně 1902-3. Budou-li, jak se zdá, zrnka menší, nepřesáh- ne plus sklizňové 1 mill. hal. V tomto případě bylo by možno cenu poněkud stabilisovati. Na vývoj cen bu- dou míti vliv: velikost denních přívozů a srovnání jich s rokem loňským, z čehož se usuzuje na veli- kost sklizně; dále počínaje srpnem !. r. květ následu- jící sklizně a vliv povětrnosti na sklizeň a konečně hospodářský stav pěstitelů Brasilie za tak značně stlačené ceny kávy. Dnešní ceny kávy působí na pě- stitele přímo škodlivě, takže možno se následkem toho nadíti obmezení sklizně, jež se snad projeví již při nejbližší příležitosti. Tím způsobem sanoval by se ovšem trh úplně přirozeně.

S Paola Brasilia

22 article

Průmysl petrolejářský. Jak oslatně bylo jasno z předchozi zprávy, bylo docíleno mezi interessenty petrolejářskými dohody. Účastníci poslední schůzky podepsali včera označenou smlouvu; nyní mají býti opatřeny podpisy zbývajících. Má se tak státi do 1. července t. r. Na to ustanoví se — jak známo — zalímní komitét, který povede obchody až do zabá- jení činnosti »Petroleji«. V zatímném komitétu budou zastoupeni veškeří nebo skoro veškeří účastníci. Současně s podpisem smlouvy mají býti upsány akele »Petroleji«. Nedesáhne-li se tímto způsobem akciového kapitálu 1 mill. K, bude schodek uhražen proponeniy společnosti. Zalímní komitět vypracuje přechodná ustanovení nulná pro úpravu obchodu se surovinou v uvednném rámci.o an Růmé zprávy. Po delší dobu udržuje se zpráva. že se z podnětu amerického ocelšřského trustu vyjed- nává o mezinárodní dohodě ocelářské.

23 article

Tak oznámeval „Daily Telegraph“ z Brusselu: „Ame- rický ocelářský trust vyjednává s největšími ocelár- nami evropskými o zřízení společného trustu za úče- lem zvýšení cen.“ „Berl. Tgbl? konstaluje naprot tomu, že dle jeho informací u jedné z největších ně- meckých železáren o jednání podobném není ničeho známo. — Mediový výkaz německé říšské ban- ky přináší tyto změny: kovový poklad + 22 mill. směnky — 4 mill., lombanly +8 mill,, cenné papíry — 6 mill.; oběh bankovek — 16 mill., girový účet +31 mill. marek. — O postavení presidenta Schwaba v ocelářském trustu ameri- ckém proskakují opět znepokojujicí zprávy. Bez- prostředním podnětem jich jest v daném okamžiku proces proti zakladatelům trustu pro stavbu lodní. Morgan byl prý velce nepříznivě dotčen tím, že jest Schwab do této afféry zaplelen.

Berl Schwab Morgan Brusel Daily Telegraph

24 article

Řopkové žně. V nejbližších dnech nastane po senoseči první sklizeň průmyslové rostliny, řepky olejné. Práce se sklizní touto spojená jest vždy velice choulostiva, protože nulno vyčkati nejpříhodnější do- by, aby nebyly klásky nedozralé a při prvních par- nějších paprscích shunečních se nevysypala. Letos utrpěla řepka ve krajině polabské a všude tam, kde mrazivý vítr dubnový řádil, veliké škody, jest nízká a chudoklasá; celkem bude as výtěžek pod míru pro- střední, která se páčí na roční výnos 263.500 hl. Cena řepky, pohybující se jindy mezi 23—34 K za metr. cent, má nyní neustálé baisse 24 K za metr. cent; při nevalné kvantitě není tedy naděje na valný výtěžek. Berní úřadové I. a II. král. hl. města Prahy uvá- dějí u všeobecnou známost, že repartice daně pozemkové na rek 1903 jest ukončena a že každému majiteli pozemku jest volno do repartiční tabely u dolyčného berního úřadu ve 30 dnech počí- naje dnem uveřejnění této vyhlášky nahlédnouti, po případě v příčině jemu předepsané daně pozemkové ústně nebo písemně vysvětlení žádati.

Praha

25 article

Hospodářská schůze konána bude v Březovév okresu hořovickém v neděli dne 21. června 1903o 2. hodině odpolední v hostinci p. Karla Brože s ná- sledujícím pořadem: „Jak nutno dnes hospodaření na statku zaříditi, aby nejvyššího výnosu docíleno bylo“. V rozhovor uvede p. Vojtěch Honc, ředitel ho- spodářské školy z Hořovic. Volné návrhy. Z ústř. jatek pražských. K žádosti rady král. hl města Prahy, týkající se usnadnění dovozu dobytka do ústř. jalek pražských z takových obvodů zemí ko- runy uherské, jež následkem vypuknutí slintavky a kulhavky uzavřeny byly, sdělilo c. k. ministerstvo vnitra, že povoluje se přívoz dobytka takového do ústř. jatek za tě podmínky, že transporty dotyčné jen ke zvláštní žádosti dojíti mají pouze ve dnech o středy do pátku a musí pak neprodleně býti poraženy. Žádosti, v nichž uvedeno býti musí místo původu a počet dobytčat k dovozu určených, podati dlužno prostřednictvím král. uh. ministerstva orby nebo král zemské vlády v Záhřebě.

Brož Honc Hořovice Praha Záhřeb

26 article

Ústřední jednota českých obchodníků pro Moravu v Plerově pořádá v pondělí 29. června 1903 o 3. hod. odpoledne v Národním domě v Místku schůzi obchod- nictva s tímto programem: 1. O umístování kapitálu p. Votruba z Prostějova. 2. Účel Ústřední jednoty če- ských obchodníků, p. Jos. Polák z Lipníka. 3. Přihla- šování nových členů. Český Obchodník, jehož 12. číslo vyšla v tčehto dnech, přináší následující články: „O cestách naší podnikavosti“, z pěra dra. Veselého, Právní hlídku. Různé zprávy, Z cukerního trhu, Věstník Ústřední jednoty českých obchodníků pro Moravu v Přerově. a Zprávy spolkové a gremiální. „Český Obchodník vychází 1. a 15. každého měsíce v Přerově: přednlatno obnáší 5 K. Členové Ústřední jednoty českých obchod- níků dostávají časopis zdarma. Konkurs prohlášen byl včera obchodním soudem v Prrze na jmění firmy Junek a Sehůtz, obchod s modním zbožím pro pány v Praze Na příkopě, jakož i na jmění společníků télo firmy Bedřicha Junkaa Anny Schülzové. Konkursním komisařem rada p. Hrdlička, správcem p. dr. Jul. Adler, advokát v Praze. Schůze věřitelů 25. června, přihlášky do 10. srpna rok likvidační 27. srpna. — Závod tento založen byo r. 1854 pod firmou „Müller a Schůtz“

Votruba Jos Polák Veselý Junkaa Schülzová Hrdlička doktor Jula Adler Müller Schůtz Morava Prostějov Lipník Přerov Praha národní dům v Místek Junek Sehůtz

27 article

Banky, záložny a spořitelny. Živiostenská banka. U pokladen banky a její směnárny v Praze, jakož i filiálek v Brně, Plzni, Jihlavě, Čes. Budějovicích, Pardubieích, Táboře, Mor. Ostravě a ve Vídni vyplácejí se dnem 26. t. m. po- čínaje 30. června t. r. splatné kupony a tažené kusy 41/2%, jakož i 4% zástavních listů Zemské banky království haličského a vladiměřského s velkovévod- stvím krakovským. Oběh výše uvedených 41/4 zá- stavních listů obnáší K 30,978.300.—, k výplatě ku- ponů k 30. červnu t. r. zapotřebí jest K 679.01 1 70 a splaceno bude 30. června t. r. K 2,243.200.—. Oběl 4% zástavních listů obnáší K 68,737.700.—, k vý- platě kuponů k 30. červnu t. r. zapotřebí jest k 1,374.754.— a splaceno bude 30. června t. r. 680.000 Tyto zást. listy, jakož i všecky ostatní ukládací papíry lze obdržeti za denní kurs ve směnárně banky v Pra ze, jakož i u výše uvedených filiálek. Trhy poněkní. V Praze, 18. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném smýšlení minula dnešní bursa bez obratu a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 251.50, strojírny Daňkovy K 364.—, Zaji- šťovací banky K 200.—, Akciové továrny na vyrá- bění umělých hnojiv v Kolíně K 325.—, Rakousko uherské banky K 1625.— peněz. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Otniciálnt záznamy znějl

Mor Daňkův Praha Brno Plzeň Jihlava Čes . Budějovice Tábor Ostrava Vídeň Kolín Rakousko Živiostenský banka Pardubiee zemský banka živnostenský banka Zaj

28 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 „ » Č. Budějovic 1893. » » Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887 . » » Smíchova r. 1888. Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » » » » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové .. Buštěbradská dráha . . .. dto. » 1872. Místní dráha Německý Brod- Humpolec. Česká montanní Em. 1896. Česká eskomptní banka . . . banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu . . . . . . Ústecko teplická dráha . . . Česká severní dráha . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lit. B.) Duc icovsko- podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi . . . . Akc. tov. ns um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní. Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všenb. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje

Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Morava Vltava Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo stroj . společenský

29 article

Z Vížně, 18. června. (Závěrečné úřadn kursy.) Ivovskočernovická 577.— Únorová renta . 100.40 spol.st. dr. rak. uh. 673.75 100 25 květnová jižní deáha . . 84.—— červene. . . 100 10 říjnová » . 100.3 štyrsko hr. -köfl. severní dráha . 5505.— 120 95 rakouská » zlalá 430 — » kor. 100 60 rak. severozáp. dr. 120 55 pardubická dráha uherská » zlata 99 40 polabská dráha „ kor. česká sev. dráha rak. invest. renla buštěhradská A. uher. , 985.— 40 zást. listy Hyp. pražsko duchcov. banky král. č. . duchcov.- podmok. B1/290 zást. I. Hlyp. 2150.— ústecko tepl. dr.. banky král č. 848.— 4% kom. dluhop. dunaj. paroplaveb 700.— rakouský Lloyd Zem. banky kr.č 350.— turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy 353.— rak. zbrojovka Zem. banky kr.č. Rudolfova huí státní losy 1854 374 25 alpská montan. sp. „ „ 1860 465 — rým.-muráň. spol. po 500 zl. .

doktor Hlyp Lloyd země Rudolfův Vížn

30 article

Poldina huť . . po 100 zl. .. 1618.— praž, želez. sp. . státní losy 1864 1076.— česká montan. sp. losy úvěrního úst. 318.75 Daněk . . . „ vídeň l. komun. západočeská ubl. tisské losy . .. 156.75 severočeská uhl. turecké losy . . 125 25 652.— rak. uh. banka . 1625.— mostecká uhl. sp. 155.— rak. úvčrní ústav 661.— vídeň stavební sp. 276 25 Schodnica . . . 725 — b. anglo-rakouská 524.— peštská vagonka- vídeňská unionka 117.35 b. pro zemně rak. 414.— devisa německá . uh. úvěrní banka 731 50 » pařížská . 95. 2 482 50 95 20 » euryšská bank. jednota.. „ londýnská 239 50

Daněk Poldin huť 50

31 article

r. úst. pro úv. poz 19.0 dvacetifrank česká b. Union Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.35 252 75 roln. úvěr. banka 363.— rubl Při nepatrných obralech tzh pevný, IHnderbanka, lombardy a petrolejářské hodnoty pevny, některé že- lezniční papiry klesaly Eskontní zazby 31/1,— 33%% procent z. Z Vídně, 18. června. CTelešyr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Vzhledem na obtíže při sestavo- vání kabinetu uherského byla spekulace vel jce zdr- ženliva. Nepříznivě mimo to působilo méně přízn vé posuzování situace Srhska. Naposledy bylo smýšlení chabé. Kursy však vyjma na trhu dopravním se mnoho nezhoršily. Obě v reditk, zachovaly včerejší kursy. Länderbanka byla poněkud dražší. Uhersné eskomptní značně poškozeny. Trh dopravní stál pod opětným dojmem zlacínění ústecko teplických akcí o 100 K. Úpadek tento byl způsoben skrovnými zá- věrky a odůvodňován otázkou státního podilu ze zisku. Státní dráha, zvláště pak buštěhradské lit. B. a paroplavební byly lacinější. Příznivé výjimečné po- stavení zaujímaly jižní, kterým prospěly místní spe- kulační koupě. Železářské byly zenedbávány bez větších změn. Jen pražské železářské více klesly. Haličsko-karpatské z počátku dražší, později poško- zeny prodoji. Tu ecké losy zachovaly dosavadní zis« Na průmyslovém byla poptávka, k větším změnám však nedošlo. Devisy a valuty pevny. Na eskomptním trhu nezměněno: 31/a, až 31/2 procenta.

Vídeň

32 article

z. Z Vídně, 18. června. (Telefgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 661.25 (po —.—) uherské kreditky 732.—, anglobanka 276.75, bankovní jednota 482.23, unionka 524 50, länderbanka 414.125, státní dráha 674 25, jížní dráha 84.25, polabská dr 426.—, severozápadní dráha 430.—, turecké tabákové 350—, rýmavsko muráňské 466 —, alpinky 374. 75, květnová renta 100.25, uherská korunová 99..40, turecké losy 125.75, marky za hotové 117.38, na ullimo 117.32. Smýšlení pevné. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198. 05, 198 221/a, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussei šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussei na delší lh. —.—, —.—, Německa šek a krátké lh. za 100 mk. 119.35, 119 55, Německo na delší lhůty 119.40. 119.65, Londýn šek a kr. lh. za 10 I. st. 239.50, 239.70, Londýn na delšt lhůty K —.—, —.—, Nový Vork za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké thůty za 100 lir 95.15, 93.35, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rubiů —.—, —.—, Petrohrad delšť lh. —.—, —.—, Paříž šek s krátké lh. za 100 fr. 95.20, 95.30, Paříž delší th. —.—, Curych a Basilej žek a krátké jhůly 95.15, 95.25, na delší lh. 95.15, 95 25, Švýcary šek a kr. lh. 95.15, 95.25, na delší lhůty 95 15, 95.25. Berlínská bursa, 18. června. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Při zahájení dnešní bursy nebyla ádná chuť k obchodu a proto také zahajovací kurs skoro všech monlanních hodnot nebyly ani stano- veny. V průběhu byla tendence klidná a ke konc na zprávu o snížení bankovní sazby v Londýněo něco se zlepšila. Na trhu bankovním rak kreditky povolily, kdežto domácí banky zůstaly vpevněny.

Vídeň Amsterodam Německo Londýn Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek Italia

33 article

Dopravní trh neměl jednotné tendence. Kanada n Nový York nižší, gotthardská dráha na květnový vý- kaz a lembardy v souhlasu s Vídní vyšší. Kasovní tih byl při skrovném obchodě dosti povný. Renty držely se dobře. — Soukromý diskout nezměněn: 3.37 procent. První cifry znamenají začáteční, druhé koneční kursy: Rakouské kreditky 208.10, 207 50. Diskonte 185.50, 185.25, Německá banka 209.10, 209.30. Ob- chodní společnost 153 50, 153.75, Drážďanská banka 146 75, 146.75, Spanělské exterieury 90.—, 90.— Bochumské ocel. 175.—, 175.—, Lauřina huť 217.75, 21775, Dortmund Unien lit. C. 77.—, 77.—, Har- penské uhl. doly 180.25, 180.50, Gelsenkirchenské uhl. doly 176.75, 177.—, Hibernia 175 90, 176 . — Consolidace 369.50, 370.—, Severoněmecký Lloyd 100.50, 100 50 Hamb.-amer. dopravní spol. 103.50, 103 50, Kanada 119 70, 120 10. Transvaal 167.50, 167.75, turecké losy 135.10, 134.75. Z kasovních papírů: Concordia 299.50, Esch- weiler 231 75, Geisweider 156.75, Hochdah! 168.—, Katovické 200.50, Wilhelm 212. 25, Phönix 127 70, Rh. Stahl 16050, Schalker Gr. 405.—, Westfalia —.—, Orenstein 139.80, Rh. Melal! 68.50, Haspet 155.—, Donnersmark 208.75, Huldschinský 95.—. Vulcan 204 75, Bismark 227.—, Caro 97.10. Hoeseh 152.—, Georg Marie 104.50, Königsborn 152.90, Nont- stern 243 90. Dodatečná bursa. Z Berlína, 18. června.

Lloyd 100.50 Esch Wilhelm 212 Stahl Cara 97.10 Georg Marie 104.50 Kanada Nová York Vídeň Ob Lauřin huť 217.75 Dortmund Haro Hibernia Hamb Transvaal Hochdah katovický Orenstein Donnersmark Berlín německý banka drážďanský banka Schalker Gr . 405 Königsborn 152.90 Nont 50 Phönix 127 70 Haspet 155 Huldschinský 95 Bismark 227

34 article

(C.-B.) Kreditky 207.90, státní dráha 144..90, jižní dráha 18.90, diskonto 185.20, německá banka 209.40, obchodní b. 153.40, drážďanská b. 14670, darm- štadtská banka 136.—, národní banka 118.70, dráka Dortmund—Gronan —.—, Henri 104 20, Transvasl —.—, Kanada 120.10. Gotihard. 190.—, Lloyd 90.60, Packet —.—. — Za hotové: Lauřina huť 217.70, dortmundské 76.90, bochumské 175.—, gelsenkir- chenské 176.90, Hihernia 176.—, harpenské 180.00, Consolidace 370.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 18. června. (Počáteční bursa.) Bproe. renta 97.30. 31/2o půjčka —.—. Smýšlení pevné. Z Paříže, 18. června. (Telegraf, závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 97.32, Sipproc. renta —.—, italská renta 103..90, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1324, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.16, rakou- ská zlatá renta 103.50, uherská zlatá renta 104.35, otomanská banka 608, tabáková režie 384.—, ta- recké losy 133.50. Smýšlení pevné. Z Berlína, 18. června. (O 1 hod. 20 min. odpoly Kreditky 207.75, státní dráha 144.90, lombardy 18.75. Smýšlení klidné. Z Frankfuriu, 18. června. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 208.10, akcie společnosti státní dráhy 145.20, lombardy 18.60, papírová renta 100 65, stří- brná renta —.—, zlatá renfa 103.10, uberská zlatá renta 101.40, uh. korunová renta 99.80, 40 rak. korun. renta 101.10. Smýšlení klidně. Z Frankfurtu, 18. června. (Dodateč. bursa.) Úvěrn akcie 206.10, státní dráha 145.30, lombardy 18.70. Z Nověho Yorku, 17. června. (Tlgr.) Směnky na Londýn 4.651/4, stříbro 54 0 penla nae 98.20 96.75

Lloyd 90.60 Packet Dortmund Kanada Paříž Londýn Berlín Frankfurio Frankfurt Nově York německý banka národní banka Henri 104 20 otomanský banka Lauřin huť 217.70 Hihernia 176 Consolidace 370

45 article

Pražská plodinová burna, 18. června. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšeníce česká 76—80 kg K 7.85, 8.35, uherská 00 —00 0——, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak. — kg 0.—, 0.—, americká —, —.—, —.—, vadné jakosti 0.—, 0.—, žíto české jakosti 71—75 kg 6.85, 7.30, uherské 00—00 kg 3.— až —.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— at 0.—; jeťmen výběr 0.—, 0.—, první jakost 0.— 0—, střední 0.— 0.— merkantilní 0.—, 0.— ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 6.30. 6.50; oves ry- chlík 6.30, 6.35, prima 6.20. 6.25, merkantilní 6 10, 6 15, k setí 0.—, 0.—, oves vadný 0 —., 0 —, kukuřice uherská 7.75, cizozemská 7.35. 7.50, cinquantinová K 8.25, 8.40; víkev česká 7.50, 7. 60, baličská 6 60, 7 —, uher. K 0.—, 0 —, pohank 0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—. Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg fransito: pše- ničná mouka č. 0 K 28.—, 29. —, č. 1 27.—, 27.50 č. 2 26.—, 26.50, č. 3 24 —, 24.50, č. 4 23.—, —.— č. 5 21 50. —.—, č. 6 19 50, —.—, č. 7 17.50, —.— č. 8 14.—, —.—. Žitná mouka č. I. 22.—, —.—, č. Il 21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.— Pšeničné otruby jemné 10.60, 10.70. hrubé 10 60, 10.70. otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 29.—, — prach 11.40, —.—, tlně —.—, kroupy: čís. 4/0 B. 39.50, čís. 3/0 39 50, čís. 2.0 38 50, čís. 0 37.50, čís. 1 35 50, čís. 2 34 50. čís. 3 33 50, čís. 4 32. 50, čís. 5 31.50. čís. 6A 30.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26. 50, čís.

uherský 00 kg

46 article

9A 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimnl K —.—, —.—, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —.— —.— mák modrý český 27.—, 27.50, modrý ruský 26.75, 27 25, vlhký český —.—, kmin český —.— — holandský 27.—, 28.—, jetel bílý —.—, —.— žvédský —.—, —.—, červený 190! starý —.—, —.— servený 1902 —.—, —.—, úročník —, —, konopná šemena uherská —.—, —.—, haličská 11.—, 12.— lněná semena halíčská —.—, —.—, vičenec (ligrusj Luštěniny. Ceny za 50 kg transilo: fazole k va- ření K 11.50, 12.50, ke krmeni. —.—, —.—, boby —.— —, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlatý 10.—, 11.—, k vaření zelený 12 50, 13.75, ke krmení 0 —, —.—, čočka 12.50, 16.—. Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české K 12 25, 13 50, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 20.59, srbské —.—, —.—, višně —.—, —.—, třešně —.— —.—, hrušky 19.—, 26.—, křížaly 10.75, 12 25. Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.—, 3.35, nelisované 3.—, 3.35, cizí 0.—. O.—, sláma cepy mlácená 1.75, 1 80, ke krmení 1.60. 165, ke stlaní 1.60, 1.65, cizí 0.—, 0.—. Zvítecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh — lůj —.—, —. —

Švestka český K 9 A kg Viktoria

53 article

M. Z Vídně, 18. června. (Telefgr. »Nár. Listů« Přodinová bursa. Majitelé pšenice povoloval dnes slevu 10 hal. Přes to však přece nebylo po- ptávky a kupci byly ještě zdu želivější. Ještě však horší situace byla na trhu se žitem, které bylo možno obdrželi proti sobotě o 20—25 hal. laciněji. Přes to byty koupé co nejmenší. Zde jest stagnace úplná. Oves nezměnil ceny dosavadní, kukuřice však opět zlaciněla o 5 haléřů. Též cinkvantin, kte ý dosud byl pevný, zl ciněl o 10 haléřů — Znamenala: pšenice tisská 8.25, 8.70, pšenice slová- cká 7.45, 7.85, žito slovácké 6..80, 6.95, žito rakou- ské 6.80, 6.95, kukuřice uherská 6.55, 6.70, kukuřice cinquantinská 7.40, 8.—, oves uherský . 6.—, 6.80, řepša pohotová 12.—, 12.50.

burza Vídeň