Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: person 169, place 33, work 3, org 11
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
19. června 1903.
4
masthead
Číslo 168.
5
article
levé 60.930, Konservativci a agrárníci 48.05
hlasů. Všem stranám ve Virtembersku hlasů při
bylo na úkor stran liberálních.
Velký vzrůst hlasů sociální demokracio
oznamuje se také z Hamburku. V I. voleb
ním okresu zvolen tam byl vůdce sociálních
demokratů Bebel 22.000 hlasy (o 4000 víee
nežli r. 1898) ve II. sociální demokrat Dietz
25.279 hlasy (+ 3500) a ve třetím, v němž
čekala se užší volba, zvolen byl sociální demo-
krat Metzger 53.000 hlasy (+12.000 hlasy)
Sociálním demokratům jedině v Hamburku při
bylo o 19.000 hlasů a „Hamburger Nachrich-
ten“ naříkají nad osudem města: „Na Ham
burku bude, nedojde-li k rozpuštění sněmu, po
dalších pět let lpěti hanba výhradného za-
stoupení členy socialistické podvratné stranyv
německém říšském sněmu. Z radostného překva
poní pro eísaře při jeho zdejší návštěvě k od-
halení pomníku protisocialistickým výsledkem
voleb tedy sejde! Panovník přijede do města
ve kterém sociální demokracie získala si nového
velkého triumfu . ..
V Mnichově v I. okresu třeba jest užší volby
mezi sociálním domokratem Birkem (10.000
hlasů) a liherálem Schönem (5962); kan-
didát centra obdržel jen asi 5200 hlasů. Birkovo
vítězství jest prý zaručeno, protože přívrženci
centra k užší volbě nepůjdou. Ve II. volebním
okresu mnichovském zvolen sociální demokrat
Vollmar, který jen v městské jeho části ob-
držel 37.000 hlasů, tudíž dvakráte tolik, jako
roku 1898, kdežto kandidát centra obdržel pouze
11.578, liberální strany 9193, křesťanští soci
álové 1451 hlas.
Dietz
Metzger
Birkův
Virtembersko
Hamburk
Mnichov
hlas
liherál Schön
6
article
Výsledkem úterních voleb zabývá se, jak
přirozeno, všechen německý tisk. Orgány libe-
rálních stran doufají, že ztráty, kterých utrpěly
vynahradí si při volbě užší a orgán Eugena
Richtera „Freisinnige Zeitung“ prohlašuje, že
svobodomyslná strana má odůvodněnou naději.
že po užších volbách bude tak jako po volbách
r. 1898 míti v říšském sněmu něco přes 20
zástupců.
Méně optimistickou jest „Vossische Ztg.“
když piše: „Svobodomyslná strana se nepo-
kusí, aby těžkou porážku, kterou utrpěla v hlav-
ním městě říše, omlouvala; za to však tím úsi-
lovněji se přičiní, aby aspoň poslední berlínský
mandát, o který musí ještě bojovati, v užší volbě
dobyln.
Poražené strany uvalují příčinu svých ztrát
hlavně na říšskou vládu. „Dresdner Nachricht.“
praví: „Den 16. června znamená v Sasku
v říši těžkou porážku národního smýšlení, stát
udržujícího. Zavinila ji hlavně politika říš-
ské vlády, ačkoli nemůže se zamlčeti, že
k neutěšenému celkovému výsledku přispěli také
výhradně saští činitelové, zejmena zvýšení ci-
vilní listy, 25 přirážka daňová a nešťastná
afféra korunní princezny, kterou do kruhů dříve
leyálně smýšlejících vržen velký zmatek.
Richter
Sasko
Freisinnige Zeitung
Dresdner Nachricht
7
article
„Borliner Börsen-Courier“ lituje, že roz-
mach sociální demokracie stal se na úkor libe-
rálních stran, praví, že jest to zjevem povážli-
vým, ale dodává, že nemůže to překvapiti. Lio
chtěl tím jen dáti vládě vážnou výstrahu, aby
na zahájené eestě neblahé ochranářské celní po
litiky daleko nezabíhala a chtěl zároveň ener
gicky protestovati proti dosavadní politice vlády
A široké třídy se domnívají, že nemohou toho lépo
učiniti, nežli když dají své hlasy nejradikálněj
ším mužům opposice.“
Časopisy centra, zejmena „Germania“, tvář
se, že toto, ač utrpělo také ztrát, jest s výsled-
kem volby celkem spokojeno. — Nejspokojeněj
šimi jsou ovšem orgány sociální demkracie.
z nichž „Vorwärts“ praví v článku, nadepsaném
„Berlín, hlavní město sociální demokracie, Ně
mecko, říše sociální demokracie“, že úterní
volby jsou zdrcující ranou pro nynější vládní
systém a volá: „Naší je říše, naším je svět.“ —
K tomu poznamenává „Kreuz-Zig.“: „Myslíme,
že se světovým obratem německé politiky a s pře-
měnou Německa v nosiče pochodní sociální
demokracie tak rychle to nepůjde. Sociální
demokracie neděkuje za své úspěchy již dávno
svému zásadnímu charakteru, nýbrž přílivu
který se vždy hrne k bezohledné, neurvalé op
posici.“
Všechny známky nasvědčují, že do dne 25
t. m. sveden bude v Německu velice tuhý vo-
lební boj, do něhož všecky strany hned zasáhly
Officiosní „Nordd. Allg. Ztg.“ a „Kreuz-Ztg.
by si přály, aby všechny strany za nynějších po-
měrů považovaly za svou povinnost, zanechat
při užších volbách všech strannických ohledů
všude, kde do užší volby přijde sociálně-demo-
kratický kandidát, sraženě proti němu hlaso-
valy, což státi se má zejmena v I. volebním
okresu berlínském, kde všechny strany podle
přání těchto officiosů mají své hlasy soustřediti
na kandidáta strany svobodomyslné.
Courier
Lio
Zig
Kreuz
Ztg
Berlín
Německo
Vorwärts
Borliner Börsen
8
article
Proti snahám a přáním, které po útern
volbě jeví se v rozhodujících kruzích berlín-
ských, jejím výsledkem nesmírně překvapených
a zaražených, vystupuje „Berl. Tagbl.“ slovy
„Nic nebylo by zvrácenějšího, nežli před skuteč-
nostmi zamhouřiti oči. Třeba se příště střežili.
aby se sociálné-demokratické hnutí ještě jednou
podceňovalo. Právě tentokráte prokázalo se fak-
torem, s kterým musí počítati mnohem více, nežli
dosud nejen ostatní strany, ale i vláda. Čím dříve
a důkladněji tato revise síly sociální demokracie
se provede, tím lépe opatří se pro budoucnost
záruka před nemilými překvapeními. Předem
však již musíme varovati před myšlénkou násil-
ného potírání sociálně-demokratického hnutí. Vý-
minečnými zákony politické hnutí se obmeziti
nedá, ani opakovačkami nelze postřileti žádných
zásad.“ „Lidová politika na jedné tsraně, vývoh
sociální demokracie z revoluční ve stranu re-
formní na straně druhé, to jsou obě podmínky
ke zdárnému vývinu naší politiky.
Berl
9
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. června. (C.-B.)
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. června. (C.-B.)
Právní výbor usnesl se k návrhu referent
Schückra o Hauckově návrhu na zřízení okres
ního soudu v Tisové, vyzvati vládu, aby před-
ložila výboru výsledek prováděného šetření.
Posl. dr. OIner referoval o Voglerově návrhu
stran hektografův a pod. rozmnožovacích appa-
rátův a navrhi předlohu, jíž by se zrušil § 327. tr.z
Zvolen odbor pro projednání této věci a zvolen
do něho poslanci Ofner, Sylvester a V. Hrubý
Poslanec Schücker referoval o usnesení sně
movny panské stran adjuť auskultantův
právních praktikantův a navrhl, aby místo
§ 14. zákona ze dne 15. dubna 1873 o úpravě platů
aktivních státních úřadniků vřadil se tento text
»Elevům, aspirantům a praktikanlům, již mají pro-
kázati vyšší vedecké vzdělání, může se povoliti ročn
adjutum 1000 nebo 1200 K, oslatním 400—500 .
Auskultantům přísluší po jmenování adjutum ročních
1400 K a po dvouleté připravné službě soudcovské
ročních 1800 K.« Ostatně souhlasí návíh s textem
panské sněmovny, avšak referent navrhuje, aby se
vypustila slova »při dobré aspoň způsobilosti a po-
užilí« a žádá, by vyšší adjuta pro auskultanty činil
ročně 2000 K (v usnesení panské sněmovny 1600 K).
Dále navrhuje resoluci, jíž vláda se vyzývá, aby po
volila také pro nemajetné studující roční adjutum
1000 K a uspadnila jim nastoupili na soudcovskou
dráhu, dokud nedosáhnou auskultantského místa.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk postavil se
odmítavě k referentovým návrhům, rozebíraje jeden
po druhém a žádal v zájmu anskultantův i valného
počtn čekatelův adjut, zejmena v účetní a bern
službě, aby předloha nepřijímala se ve formě, a niž
vláda soublasiti namůže.
Schücker
Hauckův
Posl
doktor
OImer
Voglerův
Ofner
Sylvester
V Hrubá
Böhm
Bawerk
Vídeň
Tisová
panská sněmovna
10
article
Poslanec Pattai přimlouval se za referentav
návrh.
Posl. Götz soudí, že usnesení panské sně
movny není slušné Buď by se měla zříditi také
v právní konceptní službě X. hodnostní třída, avšak
počet úřadnictva, jež by se sem vřadilo, měl by se
vyloučiti z auskultantského statusu, nebo by se mělo
vykázat auskultantům adjutum ve čtyřech stupních
dle služebních let — 1200, 1400, 1600 o 2000 K —
tyto po odbyté soudcovské zkoušce, aby jejich příjmy
vyrovnaly se aspoň příbližně platům jich kollegů
v jiných správních oborech. Tytéž platy mohly by
se vykázati také praktikantům v jiných oborecl
správních. Bylo by také dobře zvýšiti adjuta prakti
kantů, již musí se vykázati vyšším vědeckým vzdě
láním, na 800, 1000 a 1200 K.
Vládní zástupce dr. Schmied dokazoval sta
tisticky, že nabízení se k soudcovskému povolání je
mnohem hojnější než třeba.
Zřízení X. hodnostní třídy pro soudcovské úřad
níky nevyhovovalo by prý přáním soudcovského do
rostu, leda že by se ztenčil počet dosavadních ad
jutních míst. Požadavek dobrých schopností a po
užití není urážlivý, ani se jím nic neznesnadňuje.
Debaty zúčastnili se ještě poslanci V. Hrubý
Ofner, Hruban, Dyk, Pantůček, Nitsche
a dr. Götz.
Konečně přijat návrh s referentskou vložkou
v 3. odst. po slovech »assistenti« — »paklí jejich
chování nevedlo k disciplinárnímu trestu«
Sněmovním referentem zvolen posl. Schücker
načež schůze ukončena.
Pattai
Posl
Götz
doktor
Schmied
Ofner
Hruban
Dyk
Pantůček
Nitsche
11
article
Celní výbor rokoval dál o celním zá-
koně a přijal čl. 1.—8. beze změny, čl. 9.— 12.
s malými změnami a čl. 13.—15. beze změny.
Při rokování o první partií prohlásil odb. chet
dr. Rösler, že celní rada a vláda vynasnažují se
o rychlé řešení celních sporů. Uveřejněním nálezu
celní rady a inspekcemi celních úřadů působilo se
prospěšně na rozhodování. Dále pojednal o Pache-
rově návrhu stran vývozního cla na dříví a po
hyblivé stupnici obilních cel, již považuje za ne-
provednou.
Posl. Sebnalovi, jenž žádal, by při průvodních pra
vidlech k celnímu tarifu dbalo se řečí jednotlivých
národnosti, protože nynější praxe znamená nestrpné
odstrkování neněmeckých národnosti, odpověděl
vládní zástupce, že jazyková otázka neupravuje s
celním zákonem, ale celním a monopolním řádem.
Debaty zúčastnili se posl. Schrott, Pfat-
linger, podporuje Pacherův návrh na obnoven
cla na dříví, Pacher, přimlouvaje se za vývozní
clo na dříví, Górski, Morsey, Schraffl
Povše, Kliemann, hr. Szeptycki, Basevi
hr. Zedtwitz, odporujíce Pacherovu návrhu.
Marchet a Kratochvil, broje proti nadržován
němčině v celnictví.
Po doslovu referenta Chiara, jenž brojil pro
zanášení jazykové otázky do porad celního výboru
přijaty čl. 1. až 8. beze změny, rovněž dvě resoluce
poslanců Plaffingra a Kliemanna o podpoře pekařství
Při rokování o čl. 13. a 15. vyjadřil se referen
Chiari, že pravidla o zušlechťovacím řízení jsou
mnohem lepší, než dosavadní, proto že usňadňuj
průkaz totožnostní. Konečně pravil, že cla měla by
se platiti nejen zlatou mincí, ale všemi zákonným
plalidly, že by se měly podržeti nezúročné celní úvěry
skladní svoboda rozšítiti aspoň na 10 dní a platnosí
trvání celního tarifu neměla by se omezovati.
Příští schůze oznámi se písemně.
doktor
Rösler
Pache
Posl
Sebnal
Schrott
Pfat
Pacherův
Pacher
Górski
Morse
Schraffl Povš
Kliemann
Zedtwitz
Marchet
Kratochvil
Chiara
Plaffingr
Chiari
12
article
Ve vyrovnacím výboru jednalo se o od
ročovacím návrhu.
Posl. dr. Ellenbogen dovozoval, že dosa
vadní neloválnost Maďarů nutí ke zvláštní opatrnosti
Uherský ministr obchodu prohlásil v národohospo
dářském výboru výslovně, že tarifní výhody vztahuj
se také na budoucí státní železnice a uherská vlád
má moc výklad ten prosaditi. Kdyby strany vzhle
dem k tak různým prohlášením obou vlád nežádaly
závazného vyjadření, zrazovaly by vědomě rakousk
zájmy. Akla byla odepřena jen proto, aby uherský
ministr Lang nebyl desavouován. Není žádné jistoty
že by budoucí uherský ministr obchodu uznáva
úmluvu ve spisech neobsaženou. Opakuje proto svůj
návrh na odročení.
Poslanec dr. Stránský ukázal k tomu, že
v poslední schůzi vyrovnávacího výboru převáž nou
vělšinou příjat byl návrh dra. Lechra, jímž se vláda
vyzývá předložiti korrespondenci s uherskou vládou
po případě interpretaci článku IX. celní a obchodní
smlouvy. Nemůže býti lhostejno, respektuje-li vláda
vyrovnací výbor či ne. Dr. Körber sám tolikráte
v plné sněmovně prohlásil, že se mu o to jedná
aby vážnost a prestiž parlamentu povznesl. Bez od-
poru však prestiž a vážnost zastupitelstva lidu ne
stoupá jen vyřizováním vládních předloh, nýbrž
sněmovna musí mnohem více dbáti toho, aby byl
s to dokumentovati svou neodvislost od vlády tím.
že na respektování svých usnesení trvá. Protože vy-
rovnací výbor representuje plenum, byla by česta
byl by význam parlamentu dán v sázku, kdyby bylo
možná, aby vláda přes usnesení výboru prostě přešl
k jednacímu pořadu. Navrhuje tedy, aby práce vy-
rovnávacího výboru na tak dlouho se zastavily
dokud vláda usnesení sněmovny nevyhoví.
Posl
doktor
Ellenbogen
Maďar
Akl
Lang
Stránský
Körber
13
article
Předseda ministerstva dr. Körber opakoval, že
nebývá zvykem uveřejňovati korrespondenci s cizí
vládou. Také politické listiny pro parlament vybíra
se velmi pozorně a zajisté neobsahují vše, cos
psalo. Vláda nemůže žádost splniti, není to možná
ani prakticky ani takticky. Pochybnosti o článku Ix
vyskytly se později a ač vláda věděla, oč jde, vy
jednávala s uherskou vládou otevřeně a loyálně o do
sahu toho ustanovení. Docílilo se shody. V prohlá-
šení uherského ministra obchodu není žádného
odporu. Vláda vytkne zevrubně věci, v nichž dl
obsahu vedené korrespondence panuje souhlas
nemá co namítat, aby tyto věci byly pojaty do vý-
borového protokolu tak, jak je ministr železnic
oznámí,
Poslanec dr. Stránský problašuje, že zatím
od hlasování o návrhu svém upouští, že žádá, aby
hlasování prozatím bylo odslaveno, aby po meritor-
ním prohlášení vlády bylo možno posouditi, pokud
její sdělení s usnesením sněmovny se shodujea
jemu odpovídá.
Poslanec dr. Lecher žádal předsedu, aby pro
hlášení vlády dal tisknouti a rozdati, pak že bude
o věci této možno závěrečně rozhodnouli.
Výbor souhlasil s Lechrovým návrhem.
Körber
Ix
doktor
Stránský
Lecher
Lechrův
14
article
Posl. Kaltan praví, že z vládní odpovědi nen
patrno, zda vláda provede Lechrův návrh a předloží
úmluvy. Vyzývá ministr presidenta a ministra želez-
nic, aby učinili jasné a určité prohlášení, aby výbo
mohl vytknouti k článku své postavení.
Posl. Maštálka podporoval návrhy na odro-
čení porad, až příští uherský kab net postaví se
k vyrovnání a tarifním otázkám železničním. Po-
měry v uherském parlamentě docházejí do krajností
v rakouském kalí se a zajisté se v nejbližší době
velice přiostří, pročež není radno v také době roko-
vali dále o vyrovnání.
Po prohlášení ministra železnie posl. Kaft an
žádal, aby bylo vytištěno.
Odpoledne rokovalo se dále o čl. IX. celníhoa
obchodního spolku.
Posl. Žitnik stěžoval si na zkracování Rakou-
ska a navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby
ustanovením vhodných smerových sazeb chránil
domácí výrobu před cizí.
Posl. Kaftan prohlašuje proli ministrovi že-
leznie, že žádané písemné úmluvy nebudou předlo-
ženy, ač ministr- presidentova slova prozrazovala, že
takové úmluvy existují. Jeho strana soudí, že čl. 9
je škodný teď i pro budoucnost. Táže se, je-l
pravda, že uherský ministr obchodu jednal se zda
rem s rakouskou vládou o tom, že tarifní výhody
budou platit také na rakouských drahách soukro
mých, jistě však na drahách, jež se mají příště po
statnili.
Posl
Maštálek
Žitnik
Kaftan
15
article
Je li tomu tak, utrpěla by poslálňovací ake
velkou ránu na újmu našeho národohospodářštví
Jeho strana přeje si ukončení postátňovací akc
brzké započetí změn místních a spolkových sazeb.
úplnou ochranu naší tarifní samostatnosti naprot
uherským železnicím a omezení platnosti vými
nečných sazeb jako v Uhrách v určitých směrec
neb na odevzdacích a přijímacích stanicích, a ko
nečně navrhuje škrtnout či. 9. a nahraditi jej do-
pravní smlouvou s Uhrami, v níž by zájmy územ
rakouských a uherských železnic byly stejné chrá-
něny.
Posl. dr. Lecher navrhoval, aby veřejné sazby
mohly vypovídati se každého půl roku, dále nový
odstavec, dle něhož uznává se právní platnost textůi
a ujednání
Posl. Kolischer nepochybuje po ministrov
prohlášení, že některé odstavce čl. 9. budou platit
pro dosavadní soukromé dráhy. Je to první případ
že cizí stát, zde Uhry, v tarifním oboru dosáhl nej-
větších výhod.
Prokazuje ohromně výhody Uher i transitní do
pravy dle čl. 9. po celé trvání smlouvy. Důležitá je
další postátňovací akce, proto že dobrá tarifní politika
může podporovati nejlépe domácí hospodářskou pro
dukci. Největší ústupek Uhrám shledává však v roz
šířených úmluvách stran místních drah, jež budoucn
se postátní. To je porážka osudná pro budoucnos
taky v ohledu obchodně-politickém. Doufá, že v me
zích čl. 9. vzdor všech krutostí dělá se v Rakousku
prospěšná tar fní politika. Přijímá čl. 9, věda, že vy
rovnání musí se jednou ukončit, že Uhry neupustí oe
těchto ústupků a zjednání celního tarifu je nezbyt
nou podmínkou dalšího útvaru našich obchodně-poli
tických poměrů
Rokování bylo potom přerušeno a sě chi ů z
skončena.
Příšti schůze bude v úterý.
Posl
doktor
Lecher
Uher
Uhry
Rakousko
16
article
Husovy slavnosti.
Husovy slavnosti.
Slavnostní položení základního kamene ku
postavení pomníku Mistra Jana Husi stane se
dle přihlášek skutečnou manifestací českého ná
roda i všech vrstev jeho i mimo hranice krá
lovství dlícího. Nadšení zavládnuvší v různých
korporacích jest v pravdě velkolepé. Sta spolk
vědeckých, sokolských, vzdělávacích a jiných
mimo velké množství okresních a obecních z
stupitelstev, přihlásilo se již ku průvodu a dává
záruku, že v srdeích lidu česko slovanského pa
mátka na Mistra Jana Husa oživla a více ne
zanikne. Ke slavnosti dostaví se hosté z Francie
Ruska i odjinud, by vzdali hold bojovníku za
právo a pravdu. Zaslupitelstva obecní upozor
ňujeme, by slavnostní ohně všude za přilem
nosti hasičstva byly rozžžaty. Korporace, jeh
zvláštní vlaky vypraviti míní, obraťtež se na při
slušná ředitelství. Pamětní list pěčí výboru re
dakčního vydaný bude dle obsahu svého dů
stojnou upomínkou na slavnost a vydán bude
ve velkém nákladu, aby si jej každý za mirnou
cenu zaopatřiti mohl. Ioserty vůbec se nepřijí
mají a nikdo není slavnostním výborem oprávněn
je přijímati. Upozorňujeme veškeré korporace
pokud přihlášky dosud neučinily, by se take
nejdříve stalo. Slavné zpěvácké spolky nech
okamžitě se přihlásí, aby dle počtu podium po-
staveno býti moblo. Přihlášky přijímá slavnosin
výbor (k rukoum předsedy slavnostního výboru
p. JUDra. Jana Podlipného, advokáta v Praze,
č. 309—1).
Husův
Jan Hus
Hus
Podlipný
Francie
Rusko
Praha
17
article
Z Břevnova. Národně vzdělávací besed
»Barák« v Břevnově, usnesla se pořádali za
protektorátu obecního zastupitelstva a účast
všech místních spolků oslavu památky mučed-
nické smrti Mistra Jana Husa dne 4. červenee
na »Kajetánee«. Aby oslava tato vyznělae
možná jednomyslně a mohutně, žádá národně
vzděl. beseda »Barák« všechny místní spolky,
aby se zúčastnily a vyslaly své delegály do in
formační schůze, jež se koná dne 22. června
o 8. hod. več. v místnostech na »Královces.
Barák
Hus
Břevnov
18
article
Jiná pozvání spolkům rozesílána nebudou.
Z Rakovníka. Ve čtvrtek dne 11. t. m
konala se v hotelu br. Jindř. Jerie (besedn
místnost) porada zástupců všech obcí z okresů
kralovického a křivoklátského, jakož i místníeh
spolků ohledně »V. pouti Husovy na Krakovec!«
Bylo usneseno po návrhu zástupce Kozlan po-
řádati tuto pouť vzhledem k veliké slavnosti
položení základního kamene k pomníku Husovu
na staroměstském náměstí v Praze, výminečně
o týden později a sice v neděli dne 12. č er
vence t. r. Veškeré spolky a korporaces
žádají, aby vzhledem k tomu ničeho jiného ne
pořádaly. Po návrhu zástupce červeno záme
ekého nebudou na místě slavnostním prodávány
pohlednice. Pouť bude polodenní s obvyklým
pořadem. Pěvecké sdružení v Čisté, Kozlanech,
Kralovicích, Pavlikově a Rakovníku nacvičí
sborově »Kdož jste boží bojovníci«. Vlakus
použije z Rakovníka do Petrovic o 1 hodině
odpolední a zpět o 9. hod. 12 min. Přihlášky
na tělocv. jednotu »Sokol« v Rakovníku.
Jindřichův
Jerie
Husův
Pavlikův
Rakovník
Krakovec
Kozlany
staroměstský náměstí
Praha
Kralovice
Petrovice
Sokol
19
article
Sedmdesáté výročí Jednoty ku po-
vzbuzení průmyslu v Čechách
dovršeno bylo včera valnou hromadou, jež konala se
za hojné účasti členstva ve vlastní sborovně Jednoty
a za předsednictví pana Ferdinanda Schillera
Obšírnou výroční zprávou za správní rok 190
až 1903 od jejíž čtení upuštěno, protože rozdána byla
tiskem, podán zevrubný přehled plodné činnosti
spolkové i výkonů Jednoty za prošlých sedm desítiletí
Bobatý a ve svých vztazích k obecnému vývoji vý-
mluvný náčrtek, jenž jest pouhou předzvěstí úplného
vypsání dějin spolkových, tvořicích důležitou součást
české kulturní historie
Zpráva vzpomíná úmrtí čestného člena dra. Fr
Lad. Riegra, jednoho z nejhorlivějších spolupracov-
níků a po kn. Jiří Lobkovicovi nejstaršího příslušník
Jednoty, jemuž předseda věnoval v úvodu jednán
vzpomínku zvláštní. Dále zaznamenává zpráva úmrt
knížete Morice z Lobkovic, chefa slavného vl-
mežského rodu, M. Bacíka, továrníka nábytku
Karlíně, V. Hořínka, spisovatele a jednatele spolku
pro cukrovarský průmysl v král. českém, ing.J
Šnircha, ředitele české kotelní společnosti a Pr
Tomášů, velkostatkáře a zem. poslance, jichž p-
měť uctěna povstáním.
Schiller
František Lada
Riegr
Lobkovic
Moric
M Bacík
V Hořínek
Ing
J Šnirch
Tomáš
Čechy
Karlín
spolek pro cukrovarský průmysl
20
article
Mezi zřeteli Jednoly k národohospodářským dů-
ležitostem ocitla se znovu v popředí péče a náležile
a brzké uskutečnění regulace a splavněn
českých řek. Výsledek mnohých přetřesů vládní
osnovy časovélo zákona stran ochrany proli ne-
kalé soutěži a souvislých s tím změn i doplňků
živnostenského řádu složen do obšírného
dobrozdání podaného vládě i říšské radě. Stesky vý-
robců na nedostatky zřízení veřejných dodá-
vek pro účely říšské, státní, zemské, samosprávné
vůbec veřejné zavdávají Jednotě příčinu, aby sv
návrhy o žádoucích zlepšeních formulovala. Příslušn
porady sesíleného odboru pro řemesla a živnosti jsou
již v proudu. Témuž odboru přidělena zdělání podrob
ných návrhů k dobrozdáním v příčině žádoucího zdo-
konalení pomocné akcemaloživnostensk
která po získaných zkušenostech v nejednom směn
zralá jest ke zreformování. Za předmět dalších úval
vyhlednuta nezaměstnan'ost děl nict v a se
Steska
21
article
svými příčinami v krisi průmyslově a důsledkyv
ohledu hospodářském i společenském. Letoškem pak
vyprší prvé pětiletí státní průmyslové rad
čímž podmíněno dokončení akce, kterou zahájila Jed-
nola mezi sesterskými Jednotami k tomu cíli, aby
o přiměřené zastoupení těchto korporací v průmyslové
radě bylo usilováno. Dále zmiňuje se výroční zpráv
o výslavnictví, publikační činnost
Jednoty, o průmyslovém školství a o ve-
řejné knihovně a uvádí, že důstojná manife-
stace, pořádána bude obsažnou jubilejn
slavností až při dokončení třetího
čtvrtstoletí trvání Jednoty roku 190e
Po schválení zprávy výroční předneseny a rovně
schváleny zpráva účetní za rok loňský, jakož
zpráva zkušební komise o účtech za tuto dobu. Jmeni
Jednoty obnáší 65.905 K 72 h a záleží jednak z fondů
zakladatelů, dále z fondů českého průmyslového vy-
učování, výdajných peněz k cenám, premiím, z fondu
knihovního atd.
Dárcům a příznivcům Jednoty projeveny před-
sedou panem Schillerem srdečné díky
Na to pěikročeno k volbám. Při doplňovae
volbě ředitelstva zvolení pp.: K. C. Neu-
mann, inž. chemie, Ph. dr. K. Kořistka, c. k. dv
rada, Josef Reiter, civ. inženýr a Prokop Sedlák
cís. rada. Do zkušební komise účtů zvoleni
pp.: M. A. Bílek, podnikatel staveb, F. V. Golle
cís. rada a V. Mottl, dv. dodavatel. Za náhradníky
pp V. Švácha, ředitel škol, Ed. Beaufort, knih
tiskař a F. V. Schwarz, cís. rada.
Po provedených volbách přednášel prof. dr. B
„O národohospodářském vývoji českém a Jednot
průmyslové.“
Přednáška, jíž zvláště znázorněna historicky zá-
služná působnost Jednoty o odborné školství, sledo-
vána byla s pozorností a trvala přes půl druhé hodiny
odměněna byla potleskem a přednášejícímu vzdány
za jeho výkon díky předsedou.
Schiller
Neu
Ing
K Kořistka
Reiter
Prokop Sedlák
Bílek
F V Goll
V Mottl
V Švácha
Ed
Beaufort
F V Schwarz
profesor
22
article
Konečným číslem jednacího pořadu byl návr
na ulvoření výdajného fondu k jubilej-
ní oslavě 75letého trvání a působen
Jednoty v r. 1908. Zpravodaj p. inž. K. Fische
v úvodu připomenul, že dle původních intenci bylo
prvotním úmyslem výboru požádati dra. Riegra, aby
v této slavnostní valné hromadě vylíčil paměti sv
před 60 lety, kdy v Jednolě působil; když však Pro-
zřetelnost jinak rozhodla a dr. Rieger navždy od
volán z řad žijících, nahražena přednáška jednoho
z nejhorlivějších spolupracovníků z let čtyřicá tých a
padesátých minulého století, dnešní přednáškoup
prof, dra Bráfa. Potom návrh na utvoření výdajného
fendu jednemyslně schválen.
K doplnění referátu budiž uvedeno, že se včerejšt
schůze zůčastnili: dr. Václav Schuster v zastou-
pení kuratoria technologického prům musea, Václav
K. Nebeský za spolek „Merkur“, Edvard Černý
za státní průmysl. školu v Praze, Josef Jirou se
za městskou radu král. hl. města Prahy a v zastou-
poní Zemské jednoty společenstev, dr. Vlad. Žáčel
za Českou společnost národohospodářskou, Jan Tou-
žimský za obchodní a živnostenskou komoru, dr-
Lošťák za Povltavskou jednotu, Josef A. Fra nz
za společenstvo rukavičkářů, Bohumil Soukup z
spelečenstvo sklenářů, Em. Procházka za spole-
čenstvo koželuhů, Josef Kubišta za společenstvo
kožešníků, dále z předních osobností přítomni byli
pp.: prof. V. Dědek, doc. dr. Schneider, kom
rada Eckert, advokát dr. Jul. ryt. Nejedlý, Ra-
šín ryt z Ryzmburgka, dr. Gruber, továrníc
Emanuel Urbach, Filip Křížek a mnoho jiných
Místodržitel zaslal ke schůzi omluvný přípis, proí
Zeithammer pozdravný telegram
Doslovem předsedy p. Schillera byla schůz
o 8. hodině večerní skončena.
Ing
K Fisch
Riegr
doktor
Rieger
Bráf
Schuster
Černá
Jira
Vlad
Jan
Lošťák
Josef
Fra
Soukup
em
Kubišta
profesor
V Dědek
docent
Schneider
Jula
Nejedlá
Ra
Gruber
Urbach
Křížek
Zeithammer
Schiller
Praha
Jednota
rada Eckert
23
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Pozornost interessentů záložny sv. aváclavsk
upuutána jest nyní opět ke kuratoriu, jehož před
seda prohošt p. dr. Karlach dlel ve Vídni a odtu
prý přinesl uspokojivé zprávy. Náš zpravodaj roz
mlouval včera s p. proboštem o výsledku jeho vi
deňské cesty. Dr. Karlach odpověděl: »Mohu by
úplně uspokojen s výsledkem rozmluvy s vynikaji
cími hodnosty a doufám pevně, že moje cesta d
Vídně ve prospěch sanování záložny nebyla zby
tečna. Plnou hodinu jsem rozmlouval s finančním
ministrem Böhm-Bawerkem. Slíbil jsem mu, že o p
drobnostech rozmluvy prozatím pomlčím, proto nemoh
ještě z rozmluvy té nic uvésti. Tolik jest jisto,ž
dosavadní deputace z Vídně vrátily se do záložn
s výsledkem negativním, kdežto já mám vy
sledek positiv ní.
V jakém směru positivní, pan probošť nepr
zradil. Sdělil pouze, že sezval veškeré členy kura
toria a »Davěry« i záložny, aby s nimi o jistýc
záležitostech promluvil.
doktor
Karlach
Moha
Böhm
Bawerk
Vídeň
d Vídeň
24
article
Snad jedině tou okolností, že rozmluva s mini
strem financí byla přísně důvěrná, vysvětluje se, že
zástupcům sv.-václavské záložny prohošt dal docela
jinou zprávu. Včera odpoledne odebrál se k pro
boštovi p. dru. Karlachovi v zastoupení sv. -václavské
záložny starosta její p. dr. Vondruška a člen výboru
p. offic. V. Švarc a otázali se ho, jaký výsledek měl
cesta jeho do Vídně. Probošt odvětil, že do Vídně je
zejmena za tím účelem, aby učinil pozvání k otevřen
dostavěného kostela vyšehradského a že při té pří
ležitosti rozmlouval také o záležitostech sv. -václavske
záložny. A tu je sdělení p. probošta poněkud. od-
chylné. Pravil zástupcům záložny, že na nějakou
podporu vlády ve prospěch sanace záložny naprost
nemohou reflektovati. Finanční ministr uvedl, ž
může navrhnouti příspěvky na uhražení škod, způ-
sobených krupobitím, požárem, povodní a pod., kter
poslanecké sněmovně musí předložiti ke schválení
Ale návrh na uhražení škody lakovými manipulacem
způsobené, jako se stalo ve sv.eváclavské záložně, že
sněmovně předložiti nemůže, poněvadž by návrh na-
razil na nejkrajnější odpor a zároveň byl by ne-
šťastným prejudicem pro eventuální případy budoucí.
Karlach
doktor
Vondruška
V Švarc
Probošt
Vídeň
25
article
Co vláda učiniti mohla, již učinila, složivši 3 mill.
korun na. mírný úrok a těmilo penězi může dis
ponovati Zemská banka. Probošt uvedl, že nyn
schvaluje akci vyplácení 252% kvoty a povzbuzova
výbor záložny k rychlému realisování veškerého jměn
záložny, tak ahy se mohla vypláceti také druh
25%% kvola
Ve včerejší večerní schůzi výboru sv. sváclavsk
záložny rokováno bylo o nejnovější situaci záložny
Po sdělení zpráv převládalo ve výboru jednomyslné
přesvědčení, že cesta proboštova neměla ve Vídni an
nejmenšího výsledku a že šíření zpráv o příznivém
obratu situace můze míti nejhorší následky. Právi
nyní, kdy je nejvíce zapotřebí peněz a nikoli útěchy
je nebezpečno klamati interesenty záložny pouhým
domněnkami. Ve výboru byly dále podány takov
zprávy, které věští pro nedalekou budoucnost značn
překvapení. V nejbližších dnech je přes 60 smíro
splatných; jesili dotyční vkladatelé sami nebudou pů-
Sobili k odvrácení konkursu, pak může nastati zdr
cující Vbrat
Ve sv.-václavské záložně včera na 72 vkladn
knížky bylo vyplaceno 25% kvoly 35.563 K. Celken
na 1736 vkladních knížek bylo vyplaceno 1,171.920
Nominální cena těchto knížek jest 4,687.680 K a 50
slova obnáší 2,343.840 K, o kterýžto obnos schodei
záložny se zmenší.
Který člen sv.-václavské záložny v záležilos
repartiční chce nějaké vysvětlení, nechť přijde ddlo z-
ložny v Řetězové ulici, kde se porady udílejí denn
od 5 do 7 hod. večer.
Probošt
K Celken
Vídeň
řetězový ulice
zemský banka
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nenraslhenické a nervosní vedení. Tím
okamžikem, kdy dán byl ve Vídni politice české
jiný směr, stala se tato politika v očich staro-
českých lístů zdejších, jež v poslední době tak
obojetnou provozovaly hru — nervosní, ba neur-
asthenickou. Orgány druhé strany nejméně maj
příčiny činiti aktuální politice české výčitky t
hoto druhu. Dokud vyčkávala česká delegace,
domnívající se, že vládě přece jen na konec s
rozbřeskne a že pozná v čas příčinu chronieké
choroby, kterouž tento stát tak dlouho již tpo
— každý druhý den vrhaly jí ve tvář výčitky
neprozíravosti a nestatečnosti, zejmena dělo s
tak v odnoži české »Politik« — dnes je politik
strany svobodomyslné pojednou opět »neroz
umnou a dobrodružnou«. Listům, jež nemohou
se dosud emancipovati z ovzduší stranickou
vášní otráveného a povznésti se na stanovisk
onoho ryzého ušlechtilého vlastenectví, ktere
v dobách zlých dovede podříditi názor od
chylný k vůli tomu, aby nebylo bráněno po
stupu celku, nebude strana svobodomyslná dě
lati nikdy politiku sympatickou a korrektnl
Nejde to vůbec podporovat jedním dechem o
bojné straničky a zároveň si zahrávati n
nestranného vlasteneckého pozorovatele, jenž vy-
bírá ze všeho to nejlepší. Nejde to v něme
ckém vydání být orgánem velkostatkářské frake
s německou řečí obcovací a s naprostou ná
rodní lhostejností a v listě českém horovati
českými sociály pro radikálnou politiku činu.
Vídeň
27
article
Politika české delegace, jež přesvědčila se p
dlouhých, trpkých zkušenostech, že marn
všechna naděje na obrat k lepšímu za vlády
Körbrovy, není neurasthenická — má mnohem
zdravější podstatu, než ji má původce nedélníh
článku v »Politice«, kterého s naprosťou urě
tostí sice jménem označiti bychom snad nemohl,
o němž ale lidé jiní, o věcech a lidech infor
movaní tvrdí, že v této kritické době třese s
nejistotou s očekáváním různých nepříjemnost
jako zřidlá huspenina.
28
article
— Hrozný případ nelidského zacházen
s nemocným na zdejší německé klinice prof.
Jaksche, jak po pravdě vyličen byl ve včerejším
ranním čísle našeho listu, vzbuzuje v nejširši
veřejnosti pochopitelný rozruch. Vždyť zdá s
nemožným a přece jest pravdou, že nemocný
ubožák dopraven byv bez vědomí a stížen
křečemi, o 10. hodině večer do všeobecné ne-
moenice, kde ležel na nositkách v přijímací kan-
celáři až do 1/41. s půlnoci, až jej z hrozných
útrap vysvobodila — smrť! A za ten celý č
nebyl ani prohlédnut, neřku-li, aby se mu bylo
dostalo jakékoli lékařské pomoci! Páni assistenti
prof. Jaksehe, členové buršáckých spolků, měli
jiné starosti, než péči o nemocného Čecha. Ne-
přijali ho, ba ani nevyšetřili. — — — Z kruhů
zesnulému blízkých se nám píše: „V době, kdy
stále se mluví o humanitě, je věru nanejvýš poli-
továníhodno, že podobného cos se může při-
hoditi. Případy se opakují, v novinách se kon
statují a dost. Pak mlčí se a věci běží starými
kolejemi, tou mizerif, jak to bývalo. Dotýčný
nemocný zaměstnán byl prací toho dne (16.,
až do večera. K večeru však počalo mu býti ne
volno, tak že druhému spoludělníku prostě ozná-
mil, že jde domů a pospíchal domů — z Holeše
vic na Hradčany. Nedošel však daleko. Padl na
ulici. To bylo asi půl sedmé večer. Odtud do
praven byl na komisařství do Holešovie, teprse
pak ve 2410, když přes veškeré úsilí lékaře ne
podařilo se ho přivésti k vědomí, dopraven b
do nemocnice. Co tam se dálo, je známo. Muž
onen, jménem Vojtěch Tolar, byl závoz
níkem. Otec pěti dítek, z nichž nej-
menší jest roční, nejstaršií 10letě
profesor
Jaksch
Jakseh
Čecho
Tolar
Hradčany
Holešovie
buršácký spolek
29
article
Co má ted počíti si ubohá žena —
sama — s dětmi svými, zdraví tak
slabého, že pohled jediný stačí
v člověku dech tají se hrůzou, jak
bude sdětmi, kdyžiona neštěstí, ji
stihnuvší, nepřestojí. A jak jí as
jest, když jiní, cizí lidé, půjčují ji
dnešní číslo (18. června) „Národních
Listů“, kde dovídá se, jak zachá-
zelo se s tím, kdo jí byl nejdraž šílíi
Oč větší jest její bol, když vidí, že mohl snad
přece muž její při životě býti zachován. Tot
zřejmý důkaz té sociální bídy, kde jeden nuti se
a do posledního dechu napiná síly své — a z
vše pak nedostane se mu ani tolik, by se s ním
lidsky zacházelo, druhý pak přes všecka nařízeni
může prostě „odmítati““ . —
— Literatura česká ve Francii. Znenáhla
prolamuje se poznání věcí českých i do těh
francouzských sfér intelektuálních, jež byly ne
přístupny a lhostejny k dušev nímu živolu ná-
rodů slovanských. — Pěkný doklad vzrůstají-
cího zájmu o kulturu českou ve Francii nalé-
záme v nejnovějším díle vynikajícího kritik
francouzského, p. Frédérica Loličea,
klerý vydal obsažný a široce založený spis
»Histoire des litteratures comparées. Des ori-
gines au XXe. siěcle.« (Dějiny srovnávací hte-
ratury. Od počátku až do XX. stoleti.) Jet
skvěle načrtnutá a originálně provedená řada
všeobecných obrazů, znázorňujících zrozenía
vývoj literautr všech věků a všech národů. Ke
knize napsal předmluvu O. Gréard, člen frane
Frédérica Loliče
O Gréard
Francie
30
article
Akademie, jenž vřele doporučuje Loliéeovy dějiny
intelektuální a morální lidstva od počálku do
nejnovější doby. Velké dílo Loliéeovo, jehož po
souzení patří do jiné rubriky, obsahuje ve Xx
kapitole zajímavé vylíčení »nových kultur«
zejmena promlouvá tu o znovuzrození českém
Ovšem jen stručně, jak pochopitelno v díle za-
ujímajícím zobrazení celé kulturní činnosti lid-
stva. Pro zajímavost uvádíme z odstavce toh
následující: »Nenadálý byl vývoj české my-
šlenky a zvláštní, charakteristické je probuzení
Čech, jež, díky talentu spisovatelů všeho druhu,
domohly se neodvislosti jazyka a ducha národ
ního. Národ utištěný v 17. a 18. stolet
katolickou protireformací, v polovici 19. stoleti
převzal pokračování svých svobodných tra-
dicí s Kollarem, Čelakovským, Hankou a Šaf-
říkem.« Loliée plše o romantismu a drub
renaissanci literatury české za Friče, Nerudy
Hálka a dí: »Jazyk Jana Husi a Palackého
rozbil poslední pouto, jímž jej otročilo panstní
rakousko-německé. Praha se stala střediskem
duševní činnosti velmi intensivní a autonomní.
Ze jmen moderních spisovatelů českých zazna-
menává Loliée ve svém přehledu světových l-
teratur: universálního Zeyera, plodného neúnav-
ného Vrchlického, slovanskou povahu Svatopluk
Čecha, Karolinu Světlou zvanou českou George
Loliéeův
Kollar
Čelakovský
Hanka
Šaf
Frič
Neruda Hálek
Jan Hus
Palacký
Zeyer
Vrchlický
Čecho
Karolina Světlá
George
Praha