Ročnik XXXXI.

V Praze, v pátek dne 19. června 1903.

Číslo 166.

Na ranní a odpol. list, před plání sei v Praze v alalnlslrsei na čtvrt lcha . . . . 6 K —k s dvejí čenáškou a nbsj Ko za livií lst ve flislkách a něse . .. .. 2 K 30k Poštou: pu mne sle na čtvrt leta . . . . 9 K o0h s dvejí zisilkou na měe na čtvrt teta . . . . 11 K do

Pád Szellův a pokus s Tiszou. Velkolepý zápas, jejž vděk svobodomysl nému jednacímu řádu uherské sněmsovny přes půl roku již vede opposice nyďarská proti branecké předloze, pohltil dnem 16. t. m. velikou oběť: předsedu ministerstva Kolomana Szella, státníka v řadě epi- gonův Deákových nejznačnějšího a té doby v Uhrách jistě nejpopulárnějšího. Pádu jeho želi veškeré Maďarstvo, ani nejradikálnějších košutoveův nevyjímaje: všickni uznávají ryzost jeho povahy, poctivost jeho vlasteneckou, stát nické jeho schopnosti, i ti, kdož nedávno ještě pokřikovali na něj »Abcůg Szell !«, dnes po po pádu jeho volají: »Eljen Szell !« a ra- dostně by vítali jeho znovunavrácení na křeslo ministerské, doznávajíce otevřeně, že měli v něm vznešeného a ušlechtilého protivníka, k jehož osobnosti vždy chovali úetu nelíčenou. »Boj mezi námi platil vždý věci, nikoliv o sobám«, vysvětloval minulého úterka K- šut v plném parlamentě, netaje svého rozči- lení nad pádem Szellovým, a ohlašuje boj až na nůž »přlštímu novému mu žie, pakli by tento snad chtěl proti- ústavními násilnými prostředky lámat opposici národa. — Zajisté nevšední to divadlo v dějinách ná rodův, aby nejkrajnější opposice podobně lou- čila se s propuštěným ministrem, jemuž pře půl roku kladla odpor tak houževnatý a ne milosrdný. Však záhada. se vysvělluje, rozpo menem-li se na původ, obsah a rozvoj hlubokého toho sporu mezi vládou Szellovou a opposicí košutovskou. Společné ministerstvo války dávno tpužilo na slabý stav armády rakousko uherské říše u porovnání se sousedními říšemi, pročež požádalo vlády obou polovin říše, aby parla- mentům svým co nejdůrazněji doporučily ku přijetí nový branscký zákon, dle něhož mělo býti lefös -a na přesrok odvedeno k řadovému yojsku v Cislajtanií o 22.900 mužů,v Uhrách o 17.100 rekrutů více než do posud.

Cislajtánský parlament přes odpor delegace české tuto trpkou pilulku rychle a povolne spolkl, — v Uhrách však za to opposic parlamentní, na sto hlav silná, zvedla proti to- muto zostření daně krevní na ráz vášnivý od- por, ukazujíc k tomu, že země nalezá sev nejvýše žalostném národohospodářském stavu, tak že by ji nové to přelížoni břemeny na krvi i statcích velmi zhubilo. Zazlívala Szellovi, proč se jako vlastene a národu odpovědný ministr neopřel statečněi tomuto v míru prazbytečnému požadavku vojen ské správy? Proč si tuto národomornou před lohu dal od říšského ministra války bar. Krieg hammra vnutit, ba proč se zavázal promrskatj v parlamentě uherském před všemi jinými, mno hem potřebnějšími a vlasti užitečnějšími před- lohami zákonů, ba i před samým rozpočtem slátním? Koloman Szell se hájil proti výtkám těm. řka, že si nedal předlohy té servilně vnutit, nýbrž že se z vlastního dobrého přesvědčení o nutnost její uvolil ji podat a pilnost její v parlamentu hájil, poněvadž skutečně nahlédl, že svrchoyaně je na čase, aby branná moc říše byla sesžena, zvláště dělostřelectvo aby bylo zvelebeno. »T stojím a jinak nemohu!« zvolal dle Luthera.

»Nuž tak aspoň hleďte za tu oběť těžkou vymoci národu na vojenské správě přiměřené náhrady!« odpovídala mu opposice: uherske národní prapory a odznaky, pouze uherské důstojníky a madarskou služební řeč při plucích uhe ských, lidštější trestní zákonník vojenský dvouletou povinnost brannous« Szel! sliboval až ha maďarsko služební řeč armádni skoro všechno oslalni, jen že si netroufal závazně připovědít. kdy ty reformy nadejdou, čímž opět opposice Košutova nebyla nikterak uspokojena, pročež v obstrukci své pokračovala houževnatě dále tak, že nemohl býti letošní odvot v Uhrách proveden ani v dubnu, ani v květnu. Nesnáz ta vysoké kruhy ovšem do nejvyšší míry rozladila; i očekáváno od Szella, že od hodlá se naříditi odvod v Uhrách cestou ordo nanční, bez zákona šněmovního. Než očekávání tomu Szell naprosto nevy hověl; daně troufal si konečně ještě vybírat v zemi bez schváleného rozpočtu ve staré výši avšak aby nařídil bez povolení sněmu vo jenský odvod ve zvýšeném počtu odvedených, k tomu nezákonnému kroku nechtěl se odhodlati za žádnou cenu světa, nýbrž stále žádal ve Vídni, aby se mu hle dělo povolením uvedených národ- nich požadavkůn maďarských postaven usnadniti, pak že troufá siž již košutovskou opposici přivésti k povolnostř. — Podobalo se nějaký čas, že povolaní v- jenští rádei ve Vídni jsou na váhách. Avšak pojednou vítr se obrátil. Ochota ke koncessím, zvlášť co do maďarského služebního jazyka př plücích uherských, ve Vídni ochladla z obavy. že prý by to vedlo k rozdvojení jednotné posud armády kdyby se k vůli Maďarům učinil průlom do monojčlu německé armádní řeči, jelikož prý by se pak nemohlo slušně odepříti ani Čechům ani Polákům, co se povolilo Maďarům, — a tak byl uzel zadrhnut.

Vojenská správa potřebovala rekrutů z Uher a chtěla je míti co nevidět beze všech koncessí: odchovanec Deákův, Koloman Szell, však hradil se svou přísahou na ústavu uher- skou, nechtěl se propůjčit k vypsání rekru- týrky z dokonce ne ostřejší rekrutýrky v Uhrách bez zákona sněmu uherského, toho však nebylo lze bez koncessí košutovské obstrukci dosíci. Po dlouhé rozmluvě s králem, v níž vylíčil mu veškeru obtižnost situace své, Kolo m an Szell ve jménu celého kabinetu podal žádost za propuštěnou a král ji — přijal. Hned na to povolán ke slyšení královskému Štěpán Tisza, syn pověstného Slovanožrouta Kolo- mana Tiszy, řízný 44letý ctižádostivý to magnát jenž nabídl se, že troufá si košutovskou obstrukci ve sněmovně uherské zkrotit a odvod v Uhrách před koncem léta »bez porušení ústavy« uherské provést. Zda si při tom vyminil mladý Tisza něja- kých národních koncessí pro získání lidu maďar- ského, nění do tě chvile nikomu známo. Vídeň- skému dopisovateli vládního »Pester Lloydu«, vy- zvídajícímu na něm tajemství vládního programu jeho, odtušil Tisza, že nemůže ho vyjeviti aniž by poškodil věc vlasti uherské, jen tolik prý může sděliti, že nehodlá vlásti bez parlamentu, nebo proti parlamentu, nadtož aby porušil ústavy uher- ské.« Vše jest potom důvodně napjato, v čem záleží vtip Kolumbova vejce Ištvána Tiszy?

Jakého důmyslného prostředku na rozřešení jedné z nejtěžších a nejnebezpečnějších krisí, jaké Uhry od r. 1867 prožily, mladý ten politik asi nabídl konstitučnímu králi, že byl rázem pověřen sestavením nového ministerstva pr Uhry? Jest opravdu mladý Tisza vtipnější Kolo- mana Szella, aby v hlavě jeho byl se zrodil geniální nápad, jak bez koncessí a- bez násil opatřit říši v čas žádané rekruty ? — Politikové všech stran v Uhrách vrtí nad tím hlavami a hledí na pokus Tiszův plni po chybnosti a nedůvěry. Ke snažné domluvě Szel lově přivítala jej část vládní strany v klubu liberálním jakožto důvěrníka koruny vřelým sice »eljen!«, avšak o nějakém přívalu kandidátů do kabinetu jeho nelze při ni mluvit. Pracně snažně obchází designovaný nástupce Szellův státníka za státníkem, nabízeje portefeuilly mini sterské, leč trží koš za košem.

Nejvíce mu jde o získání bývalého mi nistra finanel Weckerla pro svůj kabinet; týž povolán také do Vídně ke druhému slyšení avšak do té chvíle není jisto, zdali se odhodlá znovu ke správě financí uherských za vlády Tiszovy, v jejíž dlouhé trvání nikdo nevěří. Slovem, v Uhrách jest dnes Koloman S zeli oblibenějším, než býval kdy jindy, a navzdor pádu jeho má se za to, že co nejdříve opě vstane z mrivých. »Těžké doby nastá- vají národu!« pravil Szell v hodině loučení. Však sebevědomý národ maďarský má za to, že jde jen o pouhou přeháňku, po níž opět za nedlouho ve Vídni nahlédnou, že přece jen poměrně nejmoudřejším a nejzpůsobilejším pro- středníkem mezi korunou z národem maďarským byl rozvážný Deákův žák a věrný dualista Kolo- man Szell, který padaje, ještě volal do Vídně »Za největší neštěsti bych pokládal, kdyby došlo ku roztržce mezi národem uherským a jeho kon- stitučním králem!« Soudí se dnes v Uhrách, že to nebyl Szellův politický tesbiment, nýbřž toliko proslov ke druhé kapitole jeho ministerského románu. Jsme dyshtivi na pokračování!

Události v Srbsku. Volobní schůze národního zastupitelstva. V Bělehradě, 16. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Jak jsemsdělil již telegraficky, konal se v neděli večer společná porada senátu skupštiny. v budově sněmovní. Porada trvala pě hodih a prošla klidně a důstojně. Oteové ná- zoda, úplně srozuměv o kandidatuře kn. Petr Karaďorděviče, radili se o známých nutných- změ- nách ústavy z r. 18g8 a i tu docílena úplná do- hoda. Redakce navržených změnssvěřena zvlášy nímu výboru, který pracoval těměř celou noc provedl v ústavě z roku 1888 následujíeí změny: 1. Mění se všechny odstavce ústavy, v nich se děje zrňinka o Obrenovičích a jich- dynasti a nahražují se jménem Karaďorděvičů. 2. Vsi Takovo a Dóbrinje ztrácejí právo, oby volily svého zvláštního zástupce. 3. Všechny zákony, které vznikly z ústav z r. 1888, nabývají opět platnosti a odstraňují se zákony, vzniklé na základě jiných ústav. Takto změněnou ústavu přijaly skupštin i senát ve zvláštních šchůzích v pondělí dne 15. t. m. ráno konaných. Srbsku tím vrácena nejsvobodomyslnější ústava; jaké dosud mělo. Téhož dne dostalo se tedy Srbsku nového krále i nové liberální ústavy, což vysvtěluje velikou radost národa.

Zvláštní schůze senátu i skupštiny byly ukončeny v 11 hodin; oba zákonodárné sbory shromáždily se pak v Bílém sále nového dvoree ke společné schůzi, v níž měl býti proklamován rový král. Sál byl plný lidu a novinářů, domá- cích i cízích. Počítá se, že bylo přítomno n 60 cizích novinářů, mezi nimiž byli Američané Francouzi, Angličané, Rusové, Dánové, Rumuni Němci a také váš dopisovatel. Zastoupeny byly všechny větší světové listy, nejvíce však madar ské (okolo 25). Společná schůze zákonodárných sborů za- počala v 11 hod. 10 minut dopoledne. V sále byli přitomni vyslanci Italie, Belgie a Řecka první, sekretári ostatních vyslanectev. Na galerii zaůjaly místa dámy. Prvé řady sedadel zaujalo 47 senátorů, za nimi se usadilo 150 poslanců. Předseda senátu Pera Velinvrio vi zaujal předsednické místo; po jeho pravi usedl místopředseda senátu Giga Gersič, pb levici předseda skupštiny Aca Stanojevič. Před- seda Velimirovič zahajuje společnou schůzi obou sněmoven, vítaje shromážděné poslancea senátory a sděluje, že národní zastupitelstvo v dnešních schůzích učinilo usnesení, jímž se uvádí opět v život ústava z r. 1888. Nyní jest třoba přistoupiti ku posvátnému činu: k volbě panovníka. V tu chvíli celým sálem zahlaholilo

bouřné a dlouhotrvající volání: „Živio kral Petar Karadorděvič!“ Velimirovič žádá, aby se hlasoval dle jmen, a sice nejprvé aby hlasovali poslanci, pak senátoři. Z poslanců hlasoval prvý Aleksu Nešič stovy „Hlasuju pro Petra Karaďorděviče občana svobodného Švýsarska!“ — ze senátorů prvý Arsa Drenovac. Po celou dobu hlasování zaznívalo z ulice volání národa a vojska „Živic kralj Petar!“ Volba byla jednohlasná. 197 s nátorů a poslanců hlasovalo pro Petra Karador- děviče. Protikandidáta nebylo př volbě ani před nl. Jednomyslnější volb nebylo spěd nikdy na světě a také ne většího nadšení. Nový dvorec otřásal se bouřnýmia radostnými výkřiky, z každé tváře zářila radost. Když předseda Velimirovič prohlásil, že všichni přítomní senátoři a poslanci hlasovali pro krále Petra, oznámil to s balkonu národu a vojsku ministr spravedlnosti Ljuba Živ ko- vič nadšenými slovy, jež končila: „Kéž by dal bůh, aby nový král přinesl vlast: šťastné dm. Ať žije národ, ať žije král, ať žije srbské vojsko!“ Bouřně provolávání národa i vojska. S tvrze 101 dělová rána oznamuje jednomyslnou volbu krále Petra. Vojenská hudba hraje, vojsko vstupuje na nádvoří královského dvorce a skládá přísahu králi Petru. Předseda Velimirovič: Děkuju národ- nímu zastupitelstvu za jednomyslnou volbu krále.

Prosím, aby se za tohoto posvátného činu, v tomto historickém okamžiku a takořka v před- večer stého výročí prvého srbského povstání vzdala čest vrchnímu vůdci srbského národa, prvému knížeti Karaďorděviči. (Bouřlivé Slával sláva!) Místopředseda senátu Giga Geršič: Naše vlast dávno žádala tohoto posvátného činu, který jest zvěstovatelem lepších dnů vlasti i těžce zkoušeného národa. Děkuje za jednomyslnou volbu, klid a pořádek v zemi, což učiní veliký dojem v cizině a prospěje vážnosti Srbska. Vlast prospěje shoda mezi národem a panovníkem. Živio kralj Petar, živio narod, živila junačk vojskal Předseda ministerstva Avakumovič dě kuje jménem vlády národnímu zastupitelstvu národu ze svořnost, nadšení, pořádek a důstoj- Předseda Velimirovič oznamuje, že výsledek volby sděli telegraficky J. V. králi a po- slanci a senátoři ihned podpisují telegram. Proto kel o volbé s podpisy všech poslanců a senátorů odevzdá králi zvláštní deputace senátu i skupšti- ny, v níž budou zastoupeny všechny kraje, vláda a presidium parlamentu. Volba deputace proved se v odpolední schůzi. Za velikého nadšení, pro- volávajíce „Živio kralj Petar!“. rozeházeli se pěslanci i ostatní účastníci schůze z nového dvorce, v němž se pokračovalo v přijímání pří sahy od gařdy a vojska. Lid, shromážděný na vy- zdobených uicích, bouřlivě pozdravoval po- slance i vojsko.

V této významně schůzi národního zastupi telstva přečteno bylo prohlášení vlády, jež zní: Známými událostmi v noci ze dne 10. na 11. června bývalý král Alexandr zbaven života. tak že Srbsko jest bez krále a bez následník trůnu. Když to na úsvitě 11. června zvěděli přátelé vlasti, shromáždili se na poradu a utvo- řik vládu, jak o tom sděleno úřadními novinami dne 11. června. Převzavši vládu v zemi, mini- sterstvo pokládalo za svou prvou povinnost, aby dbré zachování pokoje, pořádku a zákonitosti v zemi a aby volalo národní zastupitelstvo, by vykonalo volbu panovníka, Jsouc přesvědčeno. že tatovolba se musí vykonati způsobem ústav- ní vláda obnovila platnost ústavy ze dne6. dubna 1991 se všemi zákony, které měly plat- nest do-státního převratu ze dne 24. března t.r. a svolala dnešní národní zastupitelstvo, zvolené a jmenované ústavním způsobem. Vláda s uspo- kojením konstatuje, že, jsouc podporována svě- domitým chováním národa a vlasteneckým, juná- ckým vojskem, zachovala v zemi dokonalý po- koj a pořádek.... Jsouc přesvědčena, že tím vykonala svou povinňost k vlasti v tak vážném okamžiku, vláda přenechává národnímu zastupi- telstvu, aby posoudilo události dne 11. června a kroky nynější vlády po oněch událostech. Za- hajujíc pak toto národní zastupitelstvo, vláda je vyzývá, aby vykonalo svou povinnost k vlasti volbou krále a učinilo usnesení o ústavě. V tom jmeně pozdravuje národní zastupitelstvo a přeje aby jeho práce přinesla vlasti štěstí a pokrok.

Na toto prohlášení odpověděl vládě parla ment, že oceňuje svorné smýšlení národa i voj- ska, projevuje své dokonalé uznání vojskua shledávaje v jeho skutku jen dů- sledek těžkých a kritických oka- mžiků, úplně jej schvaluje. Srbské vojsko bylo vždy ochranou vlasti, podporou řádu a zákonitosti a zárukou lepší budoucnosti Srb- ska. Schváliv pak dosavadní kroky zatímné vlády parláment se usnáší, aby vláda řídila i dále zem- ské záležitosti až do volby a příjezdu nového

krále. Telegram, zaslaný kn. Petru Karaďorděvič z parlamentu, zní: Národní zastupitelstvo krá- lovství srbského ve své dnešní slavnostní schůzi zvolilo Vás jednohlasně a s nadšením za dědič- ného krále srbského. Podepsané předsednictvo pokládá si za velikou čest vysloviti Vám své nej- vřelejší a nejuctivější blahopřání. Odpověd kn. Karadorděviče, jež byla čtena v odpolední schůzi skupštiny, zní: „Národní z- stupitelstvo drahé mně vlasti zasloužilo si na všechny časy mou královskou vděčnost, že, majíe na zřeteli zájmy drahé mi vlasti, spojilo hlas svůj s hlasem Nejvyššího a v plném souhlasu s Ním povolalo mne na prestol mých slavných předků. Prvé slovo, které zasílám národnímu zastupitelstvu, budiž můj slib, že chei po cels život býti prvým ochráncem národních svobo a neihorlivější ústavní strážce národního zast pitelstva. Ať žije můj drahý srbský národ! A žije mé drahé národní zastupitelstvo! PetarA Karadorděvi č. V pět hodin odpoledne shromáždila se opě skupština se senátem a zvolena deputace, která pojede do Ženevy, aby pozdravila a přivezla krále. V deputaci je 24 poslanců a senátorů s předsednictvem. Dnes sloužena v saborském chrámě slavnostní bohoslužba mitropolitou, pěti biskupy, 40 kněžími za přítomnosti vyslanců, vlády, vojska a množství lidu. Šťastné dnes Srb- sko očekává s nadšením příjezd nového krále jako záruku lepší budoucnosti. Kež se splni Vojislav. jel.o naděje!

Krvavý státní převrat v Srbsku. Z Bělehradu, 18. června. (Zvl. tel. »N. L «.) Senát a skupština přijaly dnes jedno- hlasně novou opravenou ústavu z r. 1888, která bude zejtra vládou pro- hlášena a zároveň zrušena ú tavaz r. 1901. Ústavu novou podepíše vláda. Král složí přísahu na ústavu, která mu bude deputací v Ženevě předlo- žena. Dle došlých depeší uznali krále Petra I. formálně jak car tak i sultán. Offielální deputace parlamentní odebéře se zejtra ráno přes Vídeňa Inšpruk přímo do Ženevy. Král při- jede sem zvláštním vlakem ze Ženevy v pondělí 29. června. Universitní posluchači zdejší za- slali princi-následníku Jiřímu do Pe- trohradu blahopřejný telegram. Úřadnictvo skládá již přísahu na novou ústavu. Vojsko z venkova při- chází již ke slavnostem, spojeným s uvítáním krále, k jehož uvítání konají se nyní již rozsáhlé přípravy V Kragujevci konána včera ve- liká národní slavnost, při níž uká- zán účastníkům dar ruského cara, prapor, pod nímž byl bojoval Černý Jiří r. 1804 za prvního povstání proti Turkům.

Politické zprávy zahraničné. Židovské demonstrace v Lodi, v Ruském Polsku Píše se nám z Lodi: Již od delšího času bylo lze pozorovati mezi zdejší židovskou omla- dinou jakýsi ruch socialisticko-protivládní. Poli cejní i politieké úřady zdejší staraly se vše- nožně, učiniti konec nedovoleným socialistickým rojdům zdejších židů zatykáním po tichu, přes to však nepodařilo se úplně potlačiti jich revo- luční propagandu. Posiední čas agitace nabývala větších roz- měrů a sice z příčin těch, že do Lodi (podle tvrzení intelligentních židů) zavítalo více cizo- zemských židovských agitátorů, kteří svolával každou sobotu o šábese židovskou mládež obo- jiho pohlaví do okolních lesů a tam řečnili ve smyslu socialistickém. V neděli dne 14. června t. r. po poledni uspořádala zdejší židovská mlá- dež veřejnou manifestaci v nejživějších ulicích města. Po 4. hodině odpolední začali se mladi židé, od 14—20 r. srocovat na chodníkách ulic Petrokovské, Vschodné, Poludňové i Cegelňané.

Na jich počínání upozorněná policie rozestavila na jmenovaných ulicích větší policejní hlídky, podporované domovníky, kteří zde jsou organiso- vaní tak, aby v případě potřeby stáli k disposie policie. Demonstrace dosáhla vrcholu asi o 1/48. hodině večer, kdy pojednou přihrnul se velký zástup demonstrantů, hulákajících „urá“, ma- jících mezi sebou dvě židovky, které držely v rukou rozvinuté červené praporee. Tu teprv policie rázněji zakročila, avšak demonstranti vrhli se na ni, při čemž zabili 3 domovníky na místě, ranili těžce jednoho policejního poddůstoj- níka a 2 strážníky, z nichž jednomu zlomen ruka a druhému noha. Teprve, když přijeli ko- záci na místo činu s jízdnou policií a užili no hajek, při čemž arci mnohý z demonstranto utrpěl poranění, demonstranti se rozutekli, za- nechavše na místě činu pouze raněné. Asi 20 až 300 osob bylo zatčeno a v noci, jakož i ná- sledujícího dne bylo v zatýkání pokračováno. Z Petrokova byl na rychlo povolán gubernátor který v ponděli 15. června ráno přibyl, avšal v městě jest ticho, jak by se vůbec nie nestalo. Štěsti jest, že křesťanští dělníci byli toho času na lidové zábavě ve „Kveli“, sice mohla nastat všeobecná řež, snad mnohem horší, než v Kiši- nevě, neboť Loď čítá přes 1/2 mill obyv., z kte- rých více než polovina hlásí se k dělnické třídě. Židů jest zde asi 160—180 tisíc. Bohemský

Ruské časopisy a kalastrofa bělehradská. Jest přirozeno, že krvavé účtování s po sledními členy dynastie Obrenovičů v bělehrad- ském konaku v noci na 11. června vzbudilo úžas po celém světě. Zločin zůstane zločinemy byť byl jeho účel sebe šlechtenější. Toho jsou si zajisté vědomi i strůjci bělehradského spiknut a jsou připraveni na následky svého činu. Bylo by však nespravedlivo pro palácovou revoluci běle hradskou pochybovati o lidskosti srbského ná- roda vůbec a vyvozovati z ní důsledky pro budoucí osudy Srbska. Právem napsalo „Nov. Vremja“ hned po první zprávě o událostech běle- hradských, že prolitá krev padne jen na strůjee spiknuti, nikdy však na srbský národ. Zcela jiného názeru se drží některé jiné listy ruské a jest zajímavo, že v těchto odchylných názorech se sešly na př. židovsko-liberální „No- vosti“ s konservativným „Světem“. „Novosti vyzývají velmoci, aby žádaly nejen potrestáni spiklenců, nýbrž aby odepřely také na ně- kolik let uznáni volby Petra Kara- dorděvi za krále. „Svět“ pak žasne nad tím, že Belehral a srbský lid mohl zůstati V drobném prodejir ranní čílo o sobě . . . za 8h odpelodni . . . sa z b Ve flialkách na venkovět ranní č1a . . . . . . 10 sdpolednr.. . . . . . . . 3h 1nsera t platíee hotově sopřed. Přečplacení a inserty pšijtmá zdminl- striee v Marinnské ulici č. 3. Tam nachárejí se též rrdake tiskira a skpráice „ Márcdnich Listn . Bukopšsy se novracejí

po vraždě klidným, ba s radostí vítal zkázu rodu Obrenovičů. I tento list tvrdí, že Srbsko do té doby nemůže býti pokládáno za člena civili- sovaných států evropských, dokud nesmyje po- trestáním spiklenců skvrnu na něm Ipící. Nemáme nikterak v úmyslu ospravedlňovati bělehradské spiklence, ač by se dalo mnoho uvésti na vysvětlení jejich činu. Chceme jen při- pomenouti, že v jednání svém měli četné histo- rické příklady a že vzor mohli si vybrati na př. i z dějin ruských. Citujeme jen několik řádekz dějin caře Pavla Petroviče: „Jeho (Pavlova) náklonnost ke hněvu a po- divínství, které mnohdy až šílenstvím se zdálo býti, jeho libovolné a utiskující panování, jeho tajně policie, klerá všechen lid v stálém strachu udržovala, jeho náhlé změny v politice, které často zájmům obchodu ruského se příčily, to vše způsobilo všeobecnou, hlubokou nespokoje- nost, z které utvořilo se spiknutí na sesazent Pavla a na prohlášení jeho staršího syna Alex- andra za cara ruského. Duší celého spiknutí byl milostník Pavlův, generál hr. Pahlen, guvernér petrohradský, který obklíčiv v noci z 23. na 24. března 1801 plukem gard paláe Michajlovský, kde car právě sídlil, vpustil tam spiklence kníž. Pl. Zubova a jeho bratry Vale- riana a Mikuláše, generály Beningsena Uvarova, plukovníky a nižší důstoj- níky Tatarinova, Dalissine, kn. Ušakova a j. kteří z počátku podali Pavlovi odříkací listinu ku podepsání. Když však tento nechtěl jejich přání niktérak vyhověti, porazil jej Mik. Zubov k zemi, kdež jej zardousil. Zprávae úmrtí Pavlově byla přijata u lídu s velikým nadšením . ..

Nezdá se „Světu“, že bělehradské spiknut jest pravá kopie toho, co se před 102 léty při- hodilo v samém Petrohradě, nevyjímaje ani onoho nadšenílidu? Událost bělehradská byla domácí událost srbská a jejím soudcem může býti jen srbský národ. Ponechme mu, aby se se spíklenci spravil sám, jak uzná za dobré. Odsouzení bulharští ministři. Dne 17. t. m. vynesl státní soud bulharský v Sofii po 16denní poradě rozsudek nad obžalo- vanými ministry. Radoslavov byl uznán vinným, že porušil ústavu násilnými opatřeními. nátlakem na voliče a potlačováním veřejných schůzí a odsouzen k osmiměsíčnímu ža- láři a ztrátě politických a občan- ských práv na vždy. K témuž trestu od- souzeni Ivančov a Dimitrij Tončev pro vagonovou afféru, usneseno však, že se má so- brání podati prosba, aby všem odsouzeným udě- lilo milost. Tenev byl obžaloby z pro- štěn. Všichni obžalovaní byli zproštěni ob- žaloby pro přečiny, které nejsou rázu politického a nesouvisejí přímo s ministerskou odpověd- ností.

V Praze, 18. června.

Volby do říšského sněmu německého. Ani dnes do pozdního večera nelze přesně přehlédnouti úplného výsledku úterního voleb- ního boje v Německu, neboť nedošly dosud ještě zprávy ze 14 volebních okresů, avšak jest jisto, že mandáty jejich na celkovém bojišti, na kterém vedle velkého počtu poražených ozývá se chlouba a radost vítězů, žádné závažnější změny nezpůsobí. Tato nastati může teprve při užších volbách, ustanovených na den 25. června. Poslední zpráva berlínská udává výsledek že 385 volebních okresů, dle něhož centrum zí- skalo ke svým 82 ještě jeden mandát (83), konservativci 1 (30) a říšská strana 1 (6). Počet zvolených Poláků (14), Elsasánů (6), národních liberálů (5), Dánů (1) se nezměnil. Zjištěno nyní, že vůdce národních liberálů v celním boji, Bassermann, podrobiti se musí v Karlsruhe užší volbě se sociálním demo- kratem; klerikál Gröber, jeden z vůdců cen- tra, známý z boje o zákon Heinzův, dostal se v Göppingách do užší volby rovněž se sociálním demokratem, s nímž utká se v Reitlingenu vůdce jihoněmecké strany národní Payer. V Hage- navě, v Elsasku, přišel do užší volby s kleri- kálem prine Alexandr Hohenlohe, kdež- te prine Schönaich-Carolath utká sev ní se sociálním demokratem v Gubenu.

Kolobřehu jest užší volba mezi vůdcem svobodo- myslného sdružení drem. Barthem a kandi- datem konservativců ve Vratislavi (východní okres) mezi sociálním demokratem a konservätiv- cem; v četných jiných městech slezských třeba užších voleb mezi kandidáty svobodomyslným a sociálními demokraty. V Poznani zvolen byl kandidát polský a ve volebním okresu Fraustadt-L y sá, jenž náležel dosud centru, vykoná se užší volba mezi polským a německým kompromissním kandidá- tem. Dlužno zaznamenati potěšitelný zjev, že v několika volebních okresích Poznaňska byli polští kandidáty zvoleni volkými většinami a že jest oprávněná naděje, že Poláci ještě při užší volbě dobudou nějakého mandátu. Z liberálních politiků podlehli při volbě zejmena Sehrader a Freese ze svobodo- myslného sdružení a Crüger ze svobodomysl- né strany lidové. Z antisemitů, kteři měli v mi- nulém sněmu 12 mandátů, dostane se jich do nového sněmu, i kdyby jeji kandidáti v užších volbách vesměs vyhráli, jen polovice. Konser- vativci ztrácejí nejvíce v Pomořansku. Jaké převraty staly se v poměru hlasů jed- netlivých stran při nynějších volbách, vysvítá jasně z voleb ve Virtembersku, kde při volbách roku 1898 největší počet hlasů soustředili na sebe kandidáti strany národní, po nich kandi- dáti centra a teprve na třetím místě sociální demokraté, obdrželi při úterních volbách kandi- dáti sociálně-demokratičtí v celku 99.500, centra 89.250, národní strany 62.300, národní liberá-