lém pobřeží dalmatském způlso- bila katastrofa spousty. Zemětřesení opakovalo se předevčírem několikráte. Z Virbazaru, 3. června. Šest do mu bylo zde zemětřesením sbořeno; mnoha jiným hrozí sesutí. Jeden muž zabit. Jeho žena těžce raněna. Takév četných jiných obcích způsobena zemětřesením škoda ohromná. Mnoho osob raněno. Na rakou- ském pobřeží v Sutomore, kde trvalo prudké zemětřesení 25 vteřin, utrpělo okolí mnoho škody. V Sutomore samém sesulo se 16 domů a jiné jsou na spadnutí. Jedna žena byla smrtelně zraněna. Dle zpráv dosud nepověře- ných v údolí bereševském otevřela se země a pára vystupuje z jícnu. Obyvatelstvo je velmi rozechvěno. Četné rodiny ztrávily noc na lodích. Ruský parlament. Z Petrohradu, 3. června. »Rus« vyvraei zprávu, že ministerský komitét konal v příčině svolání zemského soboru mimořádnou schůzi jakoby Witte byl ke zvláštnímu vyzvání je do Carského Sela. Schůze komitétu minister- ského svolána byla ke dni 31. května, nekonala se však. »Novoje Vremja« sděluje, že porada ministrů o neprodleném svolání zemského soboru, jakož i o tom, zdali sobor má býti zřízením tr- valým, anebo jenom průpravným parlamentem, zdali rozhodnouti má o míru či válce a voleb- ním právu pro stálé zastupitelstvo lidové, bude rozhodnuto ve dnech nejblíže příštích.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 2. června. (C.-B.) Císař propůjčil kancelářskému oficiálovi Ferdinandovi Schu- sterovi v Hoře Kutné, odcházejícímu na vy- žádaný trvalý odpočinek, zlatý záslužný kříž. Ministr kultu a vyučování propůjčil první třídě německého soukromého vyš- šího dívčího gymnasia (5. třídě gym- nasijního oddělení německého dívčího lycea) v Praze právo veřejnosti pro školní rok 1904 až 1905. Mezinárodni sjezd euchuristický. z Říma, 2. června. (C.-B.) Mezinárodní sjezd eucharistický sestoupil se dnes za přítom- nosti 12 kardinálů a 70 biskupů. Příštím místem sjezdu ustanoven Londýn. Španělský král v Paříži, Z Paříže, 2. června. (C.-B.) Král Alfo n a president Loubet zúčastnili se odpoledne vzestupu balónu v aeronautickém klubu a pak slavnosti automobilové v Bois de Boulogne, načež vrátili se bez všeliké příhody do Paříže. Z italské sněmovny. Z Říma, 2. června. (C.-B.) Poslane- cká sněmovna schválila tajným hlasová- ním předlohu o postavení nové telegrafn trati z Janova přes Chiasso do Frankfurtu n. M. Doplňovací volha v Anglii. Z Londýna, 2. června. (C.-B.) Při doplňo- vací volbě ve Whitoy byl zvolen liberál Bux- ton 4547 hlasy. Konservativec Gervase Beckett obdržel 4102 hlasy. Vláda ztrácí tím jedno místo. Dříve byl zde poslancem kon- servativec E. W. Beckett, který byl povo- lán do horní sněmovny.

Z anglického parlamentu. Z Londýna, 2. června. (C.-B.) V horní sněmovně upozornil lord Newton na novou smlouvu s Afganistanem, jíž nedosáhla Anglie více než smlouvou dřívější. Ruské nezdary ve východní Asii nepoškodily vliv Ruska ve střední Asii. Státní podtajemník pro Indii, markýz of Bath potvrdil opětně prohlášení premierministra Balfcura o stavbě ruských strategických dráh a dodal: Mám za to, budeme-li pokračovativ politice udržování přátelských styků s Afganista- nem, aniž bychom této zemi příliš svou pozor- nost vnucovali, dosáhneme všeho, co máme na mysli a sjednáme nejlepší jistotu pro mír a klid, jichž udržení jest naším hlavním cílem. Po dů- kladné poradě mezi vládou anglickou a vládou indickou uznala vláda země mateřské, že jest smlouva dobrá a dostatečná, a vláda indická při- jala rozhodnutí vlády anglické. Úplná obnova a ratifikace smlouvy uzavřené se zemřelým emí- rem byla dosažena. Poselstvo ukázalo jak lidu afganskému tak i spřáteleným kmenům, že ačkoliv nastala v osobě emírově změna, přece se politika vlády indické nezměnila. Naše poli- tika, chrániti Afganistan, zůstala nezměněnou, pokud podmínky, za kterých byl závazek přijat, byly nezměněny. Nedovolili bychom žádné moc- nosti míchání se do záležitostí Afganistanu, dokud emír bude naší rady dbáti.

Anglická vláda přikládá smlouvě velikou důležitost — avšak jest otázkou, nemá-li větší důležitosti přátelské smýšlení, jaké emír během jednání byl osvědčil. Po delší debatě vyjádřil se státní sekretář zahraničních záležitostí, mar- kýz of Lansdowne, že není správno, aby missie byla zmařena. Dosavadní úmluva našla potvrzení ve smlouvě mnohem určitější. Hlavní- mi body jejími jest, že Anglie nebude se vměšo- vati do vnitřních záležitostí Afganistanu, ale že zahraniční záležitosti Afganistanu nacházeti se budou pod anglickou správou a kontrolou. Při- pouští, že poměry, jak se byly zatím utvářily, ne- jsou v každém ohledu uspokojivými. Místo- králové všíchni doufalí, že úmluva přinese jim nějakého zlepšení poměrů, ale vzpírali se donu- titi Afganistan k reformám. Nepřeje-li si emír žádných dráh a telegrafů, nemůže mu Anglie ani dosti dobře raditi, aby si jich přál. Anglická vláda považovala by to za neprozřetelné, kdyby k smlouvě této nedošlo.

Denní zprávy. — Sokolská slavnost vídeňská jest tedy zmařena. Proč, je čtenářům s dostatek známo. Četní Vídeňané nemohou snésti pestrého obrazu velkého veřejného sokolského cvičení a hrozili, že mu učiní všemožně překážky. Co to značí, ví u nás snad již každé dítě. Úřady, jako oby- čejně, zalekly se toho odporu a veřejné cvičení zakázaly. O zákazech toho druhu pronesli jsme již bezpočtukráte svoje odůvodněné mínění a ne- musíme ho tedy zase opakovat. Však se stejnou rozhodností ohraditi se musíme proti zákazu slav nosti, jež konána býti měla v mistnoste c uzavřených, nehledě k veřejnému cvičení, jež z příčin pochopitelných nedalo se provésti ve čtyrech zdech Národního domu nebo v nějak k tomu účelu najaté zahradě. Tolik práva snad maji čeští obyvatelé Vídně, jichž je do tisíců, sejíti se, pobaviti a povzbuditi se ve svém kruhu a v občanském kroji odebrati se do vykázaného prostoru a tam konati cvičení tělocvičné. Zákaz

slavnosti takové svědčí buď o slabosti rozhodu- jících kruhů, jež jsou pod komandem německým anebo o stejném k národu našemu nepřátelství jakým dnes prodchnuto naproti nám je všechno co je německé. Zde u nás v Praze žádá se abychom respektovali německé podniky i tehdy když zaberou veřejnou ulici a úřad bezpečnost v nejednom takovémto přípádě sám appellova na českou holubičí povahu a národní snášeli- vost a nikoli marně. Ve Vídni, za vlády pověst- ného dra. Luegra, jenž bezohledně prohlásil, že neztrpí ničeho, čím by jakýmkoli způsobem porušen byl německý ráz Vídně, zakazuje se Čechům, jichž ve hlavním městě na Dunaji je do sta tisíců, na zakročení tohoto famosního purkmistra i to, co bez okolků dovolí se každé jiné ná- rodnosti i takově, jejíž domov mimo tuto říši. Co ve Vídni pořádáno všelikých sjezdů příslušníků států cízích, aniž by komu na- padlo jim překážky činiti. Čech ale ve Vídni se hnouti nesmí. Neměli bychom si to též pro

Prahu zapamatovati? Co by byli Němci pod- nikli, kdyby byl býval na intervenci českou zapovězen sjezd buršákův ze všech koncůa koutů německých, za příčinou otevření »Lese- halle«, v domě, v němž zemřel Šafařík a na němž firmou tohoto spolku zakryta pamětní deska věnovaná paměti velkého učence? Upo- zorní-li list český na štvanice německé a na korporaci, v níž soústředěni jsou intelektualní původci neblahých národnostních poměrů v Če- chách, volají v obvyklé ušlechtilosti německé listy zdejší po policii, co ale řící štváčským článkům proti české slavnosti vídeňské, co říci tomu, když konečný odstavec v provolání so- kolském, v němž nestálo nic jiného než aby všichni Sokolové ze všech vlastí českých dosta- vili se do Vídně, tamější Čechové že ze všech sil se přičiní, aby odnesli si hosti ze dnů ví- deňských upomínku nejpříjemnější, přeložil vše- německý list vídeňský následovně: »Ve slav- nostní den přibudou do Vídně nejen Sokolové z Čech a z Moravy, ale také Sokolové polští, jihoslovanští a ruští, aby podali nám rukyv krutém boji s bezohledným nepřítelem. Bude to slavnost veliká a velkolepá, na niž národní od- půrci naši budou pamatovat!« — Zákaz ví- deňské slavnosti nesmí zůstati pouhou událostí mistní, na níž v několika dnech se zapomene.

— Rodinné zprávy. Pan inž. Albín Stocký, c. k. assistent techn. finanční kontroly a slečna Marie Sieberova, dcera ředitele cukrovaru, slaví sňatek dne 5. t. m. v 10 hod. dopol. v chrámu sv. Štěpána v Praze. — Akademický malíř pan Al. Kalvoda a slečna Anička Fastrova, dcera notáře na Křivoklátě, slaví dnes 3. t. m. v 5 hodin odpol. sňatek v kostele u Františkánů. — Úmrií. Ve středu dne 31. května zemřel v Praze ve věku 64 roků pan Petr Roreitner, mistr zlatnický. Pohřeb koná se dnes o 6. hod. od- polední z domu čís. 11—II. na Bojišti na hřbito olšanský. — Lektorát českého jazyka na německé universitš v Praze. V Klementinu konala se včera večer třelí všeobecná schůze filosofů, v níž po vyřízení pro- gramu bylo uloženo výboru, aby se po dorozumění s akademickými úřady domáhal zřízení lektorátu če- ského jazyka na německé universitě. — Protekční systém, vládnouci u pražského po- štovního ředitelství při propůjčování míst poštmi- strovských, slavil opět jednou triumf. Umrtím pošt- mistra v Golčově Jeníkově uprázdnil se tento úřad. Poněvadž to byl úřad dědičný, měla správu jeho vé- sti choť zemřelého. Leč jsouc sama churáva, svěřila vedení úřadu tohoto poštovní administratorce sl. I.

Žantovské. Pozdějí dědické právo svoje prodala po- štovnímu eráru. Sl. Žantovská vedla úřad dále. V r. 1903 podala si žádost k ministerstvu obchodu pro- střednictvím pražského poštovního ředitelství, aby byla jmenována poštmistrovou. Poněvadž však sl. Ž. teprvé od r. 1899 u pošty slouží, takže pouze nepa- trným počtem let služebních vykázati se mohla, byla se svojí žádostí odmrštěna. Leč neúspěchem tímto nedala se sl. Ž. odstrašiti. Získala si mocné protek- tory a ti společným úsilím prosadili jmenování své chráněnky, aniž vypsán byl předepsaný konkurs na místo toto, tak že tato dekr. pošt. řed. čís. 43.427 ze dne 6. dubna poštmistrovou v Golč. Jeníkově se stala. Případ tento vzbudil v kruzích poštovních úřadníků třídních velkou nelibost, poněvadž na úřad tak vý- nosný byla celá řada kompetentů pomocných úřad- níků poštovních, otců rodin, kteří poštovnímu eráru již 20 i více let slouží. Leč co jsou služěbní léta, co je výborná kvalifikace proti mocné protekci?

— Umělecká výstava v lázních Bělohradě. Vy. tvarní umělci čeští příkladnou ochotou svou zabez pečili po stránce umělecké úplný zdar této výstavy. Do konce května došlo přes 50 přihlášek; děl přihlá- šených čítá se asi 270. Mezi vystavovateli je též sdružení umělců »Dvacátý věkt, kteří vyžádali si zvláštní oddělení. Jsou to známí umělci: Bílek, Le Bourget, Dědina, Mucha, oba Úprkové a Vacátko. — Návštěva cizinců v Praze v dubnu 1905. Jak nám spolek ku povznesení návštěvy cizinců v Praze sděluje, navštívilo Prahu v měsíci dubnu t. r. celkem 7372 (loni 7494) cizinců a to 4017 z Čech, 1921 z ostatních v říšské radě zastoupených královstvía zemí, 149 z Uher, 9 z Bosny a Hercegoviny, 902 z Německa, 75 z Francie, 6 z Italie, 61 z Anglie, 37 z Ruska, 35 ze Srbska, Bulharska a Rumunska, 58 z ostatních států evropských, 76 ze Severní Ameřiky a 26 z jiných mimoevropských zemí. V tomto rocu zavítalo do Prahy již 26.304 osob, o 462 méně než loni.

— Ze všeobecné nemocenské pokladny v Praze. Pan MUDr. J. Červenka na Kral. Vinohradech, Ko- runní třída č. 1000 st., ordinuje dnem 1. června po- čínaje mimo dopoledne od 1 hod. odpoledne do 2 h. odpoledne. Dnem 1. srpna opět ordinační hodina od 2—3 zavedena bude. — Drobné místní zprávy. U kožešníka p. Aloisa Dolana v Karlíně zaměstnáný 17letý učeň Václav Vesecký přišel včera do domu čp. 192 v Karlíně, aby jednomu ze zákazníků odvedl práci. Na nádvoří domu byl učeň napaden velkým psem a pokousán na pravé ruce tak, že bylo nutno opatřiti mu lékařskou pomoc, — Na povozníka Fr. Matouška z Král. Vinohradů bylo podáno trestní oznámení, poněvadž včera od- poledne při jízdě s nákladem štěrku Spálenou ulicí použil koně, který neměl podkovu, krvácel ze značné rány na noze a byl velmi vyzáblý. — Na Žofíně byl v noci na dnešek zadržen muž, který tam pobíhal s vytaženou šavlí. Zjistilo se, že jest to šílenec, bývalý professor P. Nebožák byl dopraven do ústavu choro- myslných. — Paní Marie Pekeländrová, manželka lakýrníka z Tůní č. 13, byla včera odpoledne př přechodu jízdní dráhy v Žitné ulici povalena ne- známým cyklistou a pádem zranila se v obličeji. Na strážnici dostalo se jí lékafské pomoci.

— Zustřelil švakrovou i sebe. K rodinné tragédii v Jeseníku u Poděbrad, o níž jsme se stručně zmínili, oznamují nymburské „Občanské Listy“: Dne 25. května asi o 6. hodině večerní rozlehly se obcí Jese- níkem tři střelné rány. Lidé spěli po ozvěně k used- losti p. Fr. Brozobohatého, kde se jim objevil strašný obraz. Manželka p. Brzobohatého Anna ležela schou- lena v silničním příkopě — mrtva. Ihned každý uhodl, kdo je vrahem. Paní Anna Brzobohatá o 6. hod. več., nic zlého netušíc, šla se svojí služkou z pole, kdež zabývaly se protrháváním řepy. Jakmile vstoupila mezi dvířka u dvora, Josef Brzobohatý z blízkosti jedi- ného kroku vypálil jí do prsou z 6hlavňového revol- veru střelnou ránu. Paní Brzobohatá se rychle obrátila a chtěla se útěkem spasiti, ale vrah za ní vypálil ještě další dvě rány, při čemž jednou ranou zasáhl lokte a druhou její záda. Paní Brzobohatá potom padla do silničního příkopu, kde dokonala, neboť první rána, k srdci střelená, byla naprosto smrtelná. Na to vrah prchal na zahradu za stodolu, kde vyčkával, co se bude dále díti a zároveň se asi připravoval na svůj skon, který také po hodině nastal. Když totiž viděl, že se lid sbíhá a policejní stráž s policejním revisorem kvapně se blíží, přiložil smrtící zbraň na spánek a dobře mířenou ranou životu svému též konec učinil.

Jako příčina vraždy se udává, že vrah nejen že nená- viděl svou švakrovou, nýbrž i svého bratra Františka a tomuto vyhrožoval zabitím. V pondělí dne 22. května odpoledne přišel z taneční zábavy z Oskořínku, v ne- děli konané, a sice ve stavu napilém a podrážděném a hned po příchodu u příbytku svého bratra okna vytloukl. Když bratr Fr. Brzobohatý společně s p. Hojsákem šli, aby jej upokojili, popadl tyč a chtěl jí svého bratra udeřiti. Tomu bylo p. Hojsákem zabrá- něno a mu odejmuta. Brzobohatý pak utekl do