však nastaly rozpory mezi ním a běžnými poli- tickými kombinacemi, že milerád odstoupí. O varšavském gen. gubernátoru gen. Maximo- vičovi pravil, že nepravdivy jsou zprávy o jeho odstoupení a rozporech mezi gubernátorem a komitétem ministerským v otázce polské. Hrabě Lev Nik. Tolstoj vyslovil se nyní velice rozhorleně proti městskému životu jako rafinovanému, na effekt vypočítanému, obyva- telé městští chtějí život a vzdalují se ho, žijíce nepravidelně; chtějí světlo a zavádějí různá osvětlení, chtějí pořádek v životě a vzdalují se ho, chtějí mír a dobro v zemi a podporují voj- sko a loďstvo, chtějí na zemi ráj, ale niči vše v peklo. Tolstoj chváli za to mužíka jako krále hroudy. Novi ruští důstojníci. Z Petrohradu, 5. května. (C.-B.) Dnes ko- nalo se v Carském Sělu povyšování chovanců vojenských ústavů na důstojníky a to jak can ve svém proslovu k povýšeným pravil, násled- kem těžkých ztrát na důstojnících v Mandžursku o čtyři měsíce dříve než jest obvyklo. Celkem bylo povýšeno 1150 chovanců na důstojníky a z těch bylo přiděleno 357 pěchotě, 148 jízdě 153 vojsku ženijnímu.

O úřadě železničním. Ve Vídni, 5. května.

Rytíř Wittek odstoupil následkem bouř jež zvedla se proti němu k vůli tomu, že do nebe volajícím způsobem hospodařil při stavbě alpských drah. Vídeňský parlament jakoby se probudil z otrlosti, do níž upadl v posledních letech, vzepjal se konečně proti libovolnostem, jakých se dopouštěla zejmena za minulého předsedy ministerstva úřadnická vláda. Obrovské překročení povoleného úvěru při stavbě drah, jež zůstanou na léta passivními, i kdyby sebe hospodárněji byla stavba jejich provedena, hnulo zákonodárným sborem na Franzensringu a div divoucí stal se v subkomitétu železnič- ního výboru, kde přijata byla proti ministrovi resoluce, která zajištěné měla schválení ve vý- borovém plenu a jež křeslo pod panem rytířem Wittkem podraziti musila. Pan Wittek odešel tím odloupl se od bývalého kabinetu Kör- brova, nehledě k chefu tohoto ministerstva, již třeti člen. A není pochybnosti, že co nevidět půjdon i ostatní na posměch oné, zejmena v německých kruzích a od německých politiků hlásané theorii že po tu dobu jiná vláda než úřadnická v Ra- kousku není možná. Naopak, dnes zcela po vrtkavém způsobu rakouském do té míry změnilo se přesvědčen právě v těch kruzích, jež pokládaly vládu úřad. nickou za nezbytnou, že volají veřejně již pryč s kabinetem byrokratů A věru, že toto volání je oprávněnější, než byla záliba z c. k. ministrů z různých c. k. kancelářů. Neboť to, co provedl rytíř Wittek, není ničím jiným, než následkem oné frivolnosti, s jakou se vůbec v Cislajtanii vládlo za Körbra, jenž k vůli tomu, aby sebe a své věrné udržel při vesle, z kapes poplatnictva rozhazoval plnou hrstí milliony.

Je to ostatně přirozeno, že každé mini sterstvo neparlamentní bagatellisuje parlament, neboť pokládá svou vlastní existenci za důkaz nicotnosti lidového zastupitelstva. A je v tom kus oprávněné politické logiky, neboť který parlament je k čemu, vlády mimo svůj kruh nestrpí. Co bylo panu rytíři Wittkovi také do nespokojenosti sněmovny. Dokud seděl v Kör- brově kabinetu smál se nevoli p. t. poslanců. zejmena vzpomněl-li si, že nikoli nepatrný počet poslanců bude mu za to povděčen, prostaví-li na jihu o řadu millionů víc, než co mu jich bylo povoleno. Vždyť stavba alpských drah po- volena byla vlastně jako stavba nouzová a pánům z alpských zemí nebylo tedy nevhod, vystaví-li se za několik millionů trať, aby se hned na to jako nevhodná opět zasypala. A proto není tajemstvím, že v zájmu rytiře Wittka enga- žovala se celá řada poslanců i těch, kťeři mají na praporu napsáno, že bojovati chtějí proti korrupci, pro pořádek a pro poctivou ústavnost. V subkomitétu prošla také resoluce Wittk zdrcující jen šikovným maněvrem a pouze většinou jednoho hlasu, když se byli před hla- sováním dva páni absentovali. Ve výboru plném byla by se ovšem utvá- řila situace jinak; to věděl ryt. Wittek a proto, když se přesvědčil, že není naděje, aby v sub- komitétu přijatá resoluce byla v jeho prospěch změněna, raději šel, dříve než uhodilo. Bylo to ostatně moudré, neboť těch několik měsíců

ministerského úřadování bylo by mu za to věru nestálo, a že nalezá se na indexu těch, jimž doručen bude modrý arch, věděl velmi dobře. Je ale nejvyšší čas, aby s ním šel též spoluvinník jeho, ředitel železničních staveb Wurmb. Chce-li delegace česká plniti úkol svůj, o to se musi zasaditi, aby tento muž, vy- slovený to německý nacionála úhlavn nepřítel národa našeho byl zmini- sterstva železničního odstraněn. Němci v subkomitétu dobře věděli, proč od- hodlali se vyslati ze svého středu k němu depu- taci s poníženou žádostí, aby se nehněvala vrátil se opět do komise a do úřadu, z něhož v návalu zlosti a hněvu chtěl prchnouti. Nebylo jich tajno, co by v panu Wurmbovi ztratili a jak v ohledu národním špatně by se jim vy- platily útoky, na něho namířené. Neznáme příčin, proč právě Wurmb měl by býti pardonován, týž, který v první řadě je zodpovědným za řadu hříchů, při stavbě alpských drah spáchaných. Jakkoli byl Wurmb intimním přítelem ryt. Wittka, neboť v době minulé se na vzájem pod- porovali a Wittek schválně pro Wurmba zřídil zvláštní stavební úřad železniční, v době krise poměr se změnil. Wurmbovi přátelé, aby tohoto zachránili, odhodlali se v okamžiku největšího nebezpečí obětovati Wittka. Však to bylo běhání ve prospěch tohoto pána, ačkoli popříti se nedá, že i náhončí pana bývalého ministra nelenili.

Systém soustavné neochoty oproti železničním požadavkům se strany české tedy skončil dosti smutně, však neoprávněný a předčasný byl by jásot z obratu, který se udál. Prozatímný správce ministerstva železnič ního, odborný šéf Wrba, jakkoli také on má české jméno, je zrovna tak rozhodný Němec, jakým byl jeho předchůdce a marné by bylo očekávati od tohoto pána konciliantnějšího jed nání a lepšího a nám výhodnějšího pochopen zájmův našich. Kandidátem ministerstva železnie z kruhů parlamentních jmenuje se posl. dr. Der schatta, Muž velmi jemných společenských forem, ale Němec skrz na skrz a s nepopíra- telným hospodářským antagonismem naproti se- veru. Portefeuille železničný v rukou tohoto pána by nám tedy na prospěch nebyl. Co ale znamená tento portefeuille, zvěděti jsme mohli z povyku, jejž strhly německé listy, když vy- skytla se zpráva, že úřad ministra železničníh svěřen býti má některému z českých poslanců To prý nemůže být, aby osud tisíců úřadník a zřízenců železničních vložen byl do stranni- ckých rukou českých v době, kdy prý se pra- cuje parou na poslovanštění železnic cislaj- tánských. A že na rozhodujících místech ve Vídn mají porozumění pro podobné výkřiky bolesti o tom máme zkušeností nadbytek. Proto zapotřebí, abychom byli na stráž a bděli.

Denní zprávy. Místecký kompromis. K obecním vol bám v Místku, kteréž započnou dne 15. t. m. uzavřen byl mezi českou a panující německou stranou kompromis, podle něhož obdrží česká strana v třetím sboru tři, v druhém dva v prvním jednoho zástupce. České čtyři pětiny obyvatelstva místeckého (2992 čes., 1116 něm. obyv. podle obcovací řeči) budou tedy zastou- peny šesti členy obec. výboru, v některých mo- ravských a slezských listech českých panuje přes to nálada velmi povznesená a takměř ra- dostná, důkaz to české citovosti. Nepopíratelným faktem jest, že kdyby německá strana nebyla neodolatelně nucena, že by nedávala a vysvítá to i z jejího výkladu v německých listech uve- řejněného. Poukazujeť se v něm výslovně k tomu, že převážná většina obyvatelstva (roz. něme- ckého) bude zajisté dohodu schvalovati, ježto se tím zabrání, jindy se objevujícím a zvláště živ- nostnictvo těžce poškozujícím výstřelkům voleb- ního hnutí«, a rovněž prý tím dokázáno, že Němci vždy jsou ochotni uzavříti mír, když žádá se s české strany upřímně. Proslýchá se ovšem, že o mír žádáno bylo ze strany ně- mecké, neboť jenom té až dosud škodily »vý střelky volební«. Je to nad míru vzácný případ — není-li vůbec první — kdy vláda německé menšiny nabízí české většině v porobeném mo- ravském městě českém kompromis, jinak dost hubený. Pokud se ukáže také zdravým, tot otázka budoucnosti; pro širší veřejnost českou jest znamením neudržitelnosti vlády německé v Místku a jeho uzavření prodloužením života německé většiny na místecké radnici . .

— Němacký poslanec z Čech o situaci. »Prag. Tagbl.« jest zase »v rozpoložení« uve- řejniti výroky vynikajícího německého poslance z Čech o situaci. Podle těchto výroků jest si- tuace neobyčejně vážná, právě že se zrovna bezprostředně sestoupením zemského sněmu roz- hodnutí správního a říšského soudu »odevzdá- vají diskusi«. Jakkoli prý jsou němečtí poslanci velice pro positivní práci v parlamentech, přece musí dbáti přísně na to, aby slavený mír nebyl vykupován vždy zadáváním německých národních statků. Rozhodnutí správního a říšského soudu vzbuzují prý podezření, že panuje úmysl zavésti vnitřní úřadní řeč českou v Čechách cestou soudních nálezů podloudným způsobem. Takový pokus vyžaduje »nejnepod- míněnější a nejrozhodnější boj všech německy smýšlejících. Situace jest velice vážná,« praví německý poslanec, »nikdo však nemůže na Něm- cích žádati, aby na účet nejvlastnějších zájmů Čechům k vítězství dopomáhali. Vláda bude prý nucena postarati se o to, aby v německém oby- vatelstvu v Čechách zjednáno bylo v čas uklidnění, nemá-li dojíti ještě k značnějšímu zostření protiv.« Tedy německým národním statkem v Čechách jest, aby Čech nesměl na svá podání ve svém národ- ním jazyce učiněná obdržeti vyřízení, leč a limine odmítavá, aby Čech a jeho jazyk byl prohlášen v určitých končinách Čech za neobvyklého, tudíž za jazykově bezprávného. Maďarské »Slovák není člověk« má býti přeloženo do němčiny a zníti »Čech není člověkem ve své vlasti, aspoň ne Němci rovným.« A k tomu žádají na nás chlad- nou krev! Za takových okolností musí býti ovšem situace co nejvážnější a se strany české musí býti k vážnosti její přičiněno, co v silách českých!

— Ko schválení nového obecního a vo- lebního řádu brněnského. Z Brna, 5. května. „Lidové Noviny“ zabývají se schválením nového obecního řádu a nového volebního řádu města Brna a praví, že vláda předloživši řády ty k nej- vyšší sankci, vyhověla brněnským násilníkům. Vláda bar. Gautsche poprvé zasáhla do věcí mo- ravských dle přání brněnských německých násil- níků, do akce vyrovnávací však nezasáhla, ač byla k tomu z české strany vyzvána. Přes to, že stoupenci lidové strany vyslali před časem do Vídně deputaci, která upozornila na křiklavé nesrovnalosti obou řádů, vláda bar. Gautsche Němcům vyhověla. „Lze říci“ — praví „Lid. Noviny“ — „že vláda bar. Gautsche svý m prvním činem nijak nepřispěla ke zjednání národnostního míru na Moravě, naopak, že z ochotyk Němcům podnikla něco, co povede k nejprudším a nejvášnivějším bojům. Dnes lze říci, že vláda schválením obecního řádu brněnského sama pohřbila moravskou vyrovnací akci a sice vědomě, neboť deputace českého lidu brněn- ského ještě dne 19. dubna podruhé ministru hr. Bylandtoví prohlásila, že po schválení brněn- ské předlohy český lid ve vládě mohl by spa- třovati jen svého odpůrce a potlačovatele a ne- mohl by ani hodinu déle strpěti své poslance ve stálém sněmovním výboru. Ministru vnitra se řeklo, že vládní schválení brněnského násilí bylo by vypovězením boje českému lidu, ale on přes to vyhověl Němcům, jimž dostalo se podpory od sociálních demokratů, kteři v minulých dnech do Vídně vyslali deputaci se žádostí, aby vláda násilnický volební řád předložila k nejvyššímu schválení.“

— Klub mladší generace národní strany svobodomyslné koná výroční valnou hromadu dnes v sobotu 6. května o 8. hodině večerní „červeném salonu“ restaurace p. Šlechty na Ferdinandově třídě (kavárna „Louvre“). Pořad: 1. Zahájení schůze předsedou. 2. Čtení zápisu o ustavující valné hromadě. 3. Zprávy jednatele, pokladníka a revisorů účtů. 4. Rozprava o orga- nisaci. 5. Volné návrhy. 6. Určení členského příspěvku pro příští správní rok. 7. Volba sta- rosty a dvou jeho náměstků a 7 členů výboru. Uvedení hosté budou vítáni. — Z kruhů vojenských. Pěší pluk č. 73 dnes ráno odebral se z Prahy do Benátek na 10denní táboření. — Volby do okresního zastupitelstva na Král. Vinohradech provedeny byly dnes dopoledne v kurii velkostatků a zvolen byl p. Zdeněk Kašpar, velko- statkář v Práči. — Volby do městského zastupitolstva v Karlíně byly dnes vykonány v prvém sboru a zvoleni byli pp.: Havelka Otakar, inženýr, Janatka Josef, inženýr, Meisner Emi., maj. realit, Nekvasil Ot., architekt, Paul Vojtěch, rada zem. soudu, JUDr. Pavlíček Ant., ad- vokát, PhDr. Plašil jen, ředitel reálky, P. Pohůnek Fr., farář, Ronz Jindř., maj. mlýna, JUČ. Sedlák Jan, ředitel, Škoda Josef, školní rada a Židlický Fr., to- várník. Za náhradníky zvoleni pp: Hrádek Jan, ar- chitekt. Mašovský Jos., maj. domu, Mojzíš Ant., ředitel