Periodikum ALTO Viewer

1

4. prosince 1900.

2

Příloha „Národnich Listů“

3

k čislu 335.

4

Strana9.

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 2. prosince. (Proti něme- eké nadvládě.) »Reichsw.« otiskuje dalš úvahu o rakouských státních základních Bžechi, k nimž náleží též požadavek Němců, že Rakou- sko musí býti státem německým. »My Němci — piše «Reichsw.« — stotožňujeme zájmy svého kmene se státem, takže si tento stát neumíme jinak představiti, aneh jeho opráv- něnost k existenci uznati nechceme jinak, než bude-li státem německým. Kdyby tento náznr byl jen nesprávný, ale dal by se provésti, ne- mluvili bychom o něm. Rakouská říše sestá- vala by pak z jedné polovice maďarské, z druhě německé, a pak by v německé polovině nebylo třeba nijaké jiné státní moudrosti a nijaké jiné státní politiky, než snažiti se, aby se něme- ckému kmeni zachovala nadvláda a ostalní ná- rodní kmeny aby se bezpodmínečně potlačovaly.

Reichsw Němec Praha

6 article

Ale představa o takovém Rakousku jest neje- nom klamná, nýbrž i neudržitelná. Klamná proto, že odporuje ústavě, která stanoví rovno- právnost všech národních kmenů a neponecháyá nijaké opory pro zákonité přisouzení nadvlády kmeni německému. Neudržitelná je proto, že odporuje nepsaněmu sice, ale tím mocnějšímu zákonu přirozeného rozvoje všech národníeh kmenů, a z druhé strany význam a silu něme ckého kmene v Rakousku vyvozuje z praemiss, které nejsou jen bludné, nýbrž vůbec ani ne- existují.« V Praze, 1. prosince. (Volební pro volání frakce Rutovského.) Byvo posl. Rutovský, jenž se se svými přáteli Rollerem a Romanovičem pokusil o odtržení demokra- tického. křidla polského kola od strany kon- servativní, při tom však pohořel, tak že úplně osaměl se svými dvěma soudruhy, vydal nyní také volební provolání. Žaluje v něm na kolo polské, že se v posledních letech nedodělalo ni- jakých úspěchů, volá, že taková jalová politika polské delegace musí ustoupiti politice z dra- vého, národního a ze-mského egoismu, ale konec konců neumi poraditi voličům nie jiného, než co radil už před ča- sem P. Stojalovský, aby totiž volili takové po- slance, kteří vstoupí do společného klubu polského a tam se zasadí o ná- ležitou změnu klubovních stamov, tak aby všichni polští poslanci mohli do kola vstoupiti.

Rutovský Roller Romanovič Rakousko Praha

7 article

Kromě »zdravého egoismu« nenašel tedy p. Ru- tovský ničeho nového, co by napsal na svůj volební prapor. Dle toho vypadne také asi jeho volba. Ze všech voličských schůzi odešel dosud s flaskem, Z Krakova, 1. prosince. (Mučírna samborská před soudem.) Včera po- čalo u samborského porotního soudu trestní přeličení proti Ludv. Eitnerovi, bývalému in spektoru samborské policie, obžalovanému pro zneužití moci, spáchané mučením vězňů. Poli cejní zřízenci samborští s vědomím a za po moci Eitnera mučii uvězněné, aby na nich vy nutili přiznání. Tloukli je do tváře, sekali až do krve po nahém těle, vykrucovali jim ruee a nohy, některým obětem spoutali nohy ře- tízkem a ten stáčeli pomocí páky tak dlouho až články řetězu vnikaly do těla a mučený padal do mdlob. Kromě toho Eitner měl že- lezný strojek na svírání prstů. Strojek se svíral pomocí šroubů tak, že mučenému praskaly prsty a nehty se vytlačily. Vyšetřovanec při- znával se na mukách ke všemu, ať byl vinen nebo ne, jen aby se zbavil svých katů. Deset policejních zřízenců samborských stálo již pře souďem a osm z nich bylo odsouzeno do vě- zení od 8 měsíců do roku. Nyní došla řada na jičh velitele Eitnera. Eitner před soudem za- píral své účastenství při mučení vězňů a pře to, že četní svědkové mluvili proti němu, po rola jej osvobodila.

Krakov Eitner

8 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. prosince. Vzrůst Poláků v Prusku. »Berl. Corresp.«, orgán ministra vnitra Rheinbabena, nespokojil se tím, že ukázal na početný vzrůst Poláků pode jhem pruským. nýbrž podává v článku druhém data o tom, kterak rostou i hospodářsky. V průmysle i řemesle, v obchodě i země- dělství Poláci dělají moený pokrok. R. 1897 přešlo z rukou německých do polských 1163 usedlosti výměry 6693 ha; r. 1897 přešlo z rukou polských do německých 483 usedlosti výměry 2979 ha; r. 1898 z rukou německých do polských 954 usedlosti výměry 6190 ha; r. 1898 z rukou polských do německých 598 usedlostí výměry 3575 ha; r. 1899 z rukou německých do polských 878 usedlostí výměry 6992 ha; r. 1899 z rukou polských do něme- ckých 560 usedlosti výměry 2735 ha. Jsou to vesměs usedlosti níže 200 ha »Berl. Corr.« počitá tedy, že německá selská držba zmenšila se ve prospěch Poláků r. 1897 o 650 usedlosti výměry 3714 ha, r. 1898 o 356 usedlostí výměry 2615 ha, r. 1899 o 318 usedlostí výměry 4257 ha. K tomu by mělo být ještě připočteno, co půdy Polákům přibylo rozbilím německé půdy parcelaci usedlostí, majících výměry výše 200 ha, za kterýmžto účelem Poláci utvořili zvlášin spolky parcelačné. Dříve jen Němci Poláky par celovali, nyní Poláci Němee. Rozumí se, že ministerský orgán nevyslo vuje se lichotivě o vládní kolonisačné komisi jež za 200 mill., co dostala od státu podpory nedovedla Poláky z oteovské půdy vytlačit.

Berl Rheinbaben Polák Němec Němee Praha Prusko ha

9 article

Evropská kultura v Číně. Římská »Tribuna« obdržela od svého pe kinského dopisovatele popis hrůz, jichž jevištěm stal se Pekin, když ho Evropané dobyli. Protože to píše sám Evropan, nutno věřiti, že nenad- sazuje. Zašel jsem — vypravuje — do labiryntu pekinských uličak. Přišel jsem už pozdě, abych po ulicích ještě spatřil trupy čínských dětí, jež evropští vojáci vraždili mrštěním hlavy o stěnu. V té příčině nemohu podati očitého svědectví o zhovadilosti Evropanů. Ale když jsem zašel do domů, zočil jsem věci ještě strašnější. Viděl jsem dvory, kde se mladě Číňanky hromadně po- věsily, aby ušly zhanobení od evrop ských vojáků. Viděl jsem studny, naplněné mrtvolami čínských děvčat, jež rodiče vlastní rukou zavraždili a do studen naházeli, aby jim ušetřili hanby. Čital jsem hrůzné povídky Po- čovy a Hoffmannovy, čítal jsem knížky východní, které naplňují čtenáře takovým úžasem, že mu srdce zmírá, ale to všechno je nie proti dojmu, který jsem zažil v Pekině od Evropanů dobytém, ačkoli jsem nebyl při samém dobyti. Studený pot vyvatával mi na čelo, když jsem patřil na ty stopy evropské kultury. Na jednom nádvoři leželo (řináct ženských trupů, Muži z toho domu utekli, davše prve, jak se zdá, ženským rozkaz, aby svou česť zachránily sebevraždou. Ještě po měsíci bylo na mrtvolách jejich patrno, jak jedna druhé pomáhala petliei na krk uvázat anebo brdlo přeřiznout, aby umřely společně. Tak ležely po celou tu dobu na větru a dešti. Čiňan, který mi vypravoval strašné děje toho domu, dodal: »Ostatně smre byla ještě stěstím pro dívky, které měly odvahu samy se zabit; hůře bylo s těmi, ktere živy padly do rukou evropských žoldneřů.« Dopisovatel bude pokračovati v líčení ju náckých kousků, kterjch se Evropané pod ve dením Němců v Číně dopouštějí.

Evropan Číňanka Hoffmannův Čiňan Němec Čína Peking

10 article

Rusové netuší Němeům zdaru v Číně. »Honoc Bpeng« soudí, že to, co Něme provádějí v Čině, jest už více než odvážné dobrodružství a nemůže pro ně skončit dobře. Německé vojsko v Číně je téměř osamo ceno. Do dalších pochodů nechce se ani Fran couzům, ani Američanům, ani Japoneům. An gličané jim neodřikají, ale na ně Němci spo- léhati se nemohou, neboť charakter synů Albiona je příliš pronevěrný. Nechce-li se evropským vojskům hlouběj do Číny, je to pochopitelno, neboť už tam na- staly citelné mrazy 20° R., provázené řezavým severákem. I medvědi zalézají už do svých brlohův a vylézají jen, když se jim chce lupu. Na hr. Walderseea vznesena jeho pa- novníkem čestná, ale nesnadná úloha, zvláště při jeho pokročilém věku. Už přišlo několik zpráv, že německé vojsko potáhne na nynějsí sídlo čínského císaře, na Sinanfu, kamž je z Pekina 1000 kilometrů. Zdaříli se ten pochod, Němci dokážou něčeho, do čeho b se jiným nechtělo; ale on se sofva zdaři. Nen tam cest, země jsou hustě obydlené, pročež bude třeba nechávati všude silné posádky, zá- sobování vojska bude krajně nesnadně. Spo- čítáme-li, co Německo vydalo již na obsazení Kiaošau a nejbližši jeho následky, a spočítáme-l i dosavadní vydání Německa na činský pochod, obdržíme ohromnou sumu, jež se Němeům ne- vráti do kapsy ani za mnoho let, byť se jim všecky jejich plány v Číně zdařily a Čína mu- sila jim platit, až by se ohýbala. A co bude, proniknou-li Němci ještě hlouběji do čínského území? Rozvážný nedá se do takového podniku Jen zouřale hloupé položení, do kterého Němer dostali se svou chvástavosti nuti je táhnouti dále a dáti do sázky všecko.

Rus Honoc Bpeng Nout Fran Američan Němec Albion Nena Čína Německo

11 article

Bulharsko. »Pol. Corr.« oznamuje ze Sofie, že kníže Ferdinand pomýšlí na zavedení vlády vojenské, nevěda si již jiné rady jednak naproti vzrůsta- jící nespokojenosti obyvatelstva, jednak naproti znemravnělosti intelligence. Odstouplý ministn vojenství Paprikov a ministr vnitra Radoslavov. jenž je z kabinetu na skoku, ve svých orgá- nech zuřivě se napadají a obviňují z úplatnosti ano i z krádeže erárného majetku. K jihoafrickému válčení. Anglieký velitel Buller prohlašuje, že válk v jižní Africe bude trvati ještě na nej- méně 6 měsicův. Vrchní velitelstvi v jižní Africe žádá od londýnské správy vojenské vyslání dalších 20.000 mužů posil z řadového vojska do jižn Afriky k 200.000 mužům, jež tam už depor vány jsou. Ministerstvo odpírá ale, vymlouvaje se, že by jen doprava jich stála asi 313 mil. zlatých. Zasvěcenci vypravují ale, že pravým důvodem jest, že vojenská správa v Londýně tolik mužů nemá vůbec již pohotově . .. K operacím v Číně. Zpráva o porážee sboru Yoskova — jehož velitel, jak známo, 27. m. m. se udusil — se vyvrací. Sbor ukonči prý zeela úspěšně svou výpravu na Kalgan. p l de Sděleným už rozhodnutím smírčího soudu ve sporu mezi Brasilií a Francií o vytčení hranie francouzské Guyony přiřknuto Francii ze spor- ného území v rozsahu asi 400.000 čtver. kilo metrů jen asi 8000 čtver. kilometrů. Ztráe Francie tedy z ůzemí, jež až dotu pokládala za své, plochu sedm kráte větší než Čechy. Rozsudek smi čího soudu (spolkové to rady švýcarské) obsa huje i s důvody asi 834 tiskových strano

Pol Corr Ferdinand Radoslavov Bulharsko Sofie Afrika Londýn Čína Brasilia Francie Čechy

12 article

Ztráta Francie.

Francie

13 article „Zločinná vláda.“

„Zločinná vláda.“ Senátor generál Mercier, jenž své doby jako ministr vojenství dal Dreyfusa pro zemězradu zatknouti a jenž proto dreyfusardy nade všecky jiné nenáviděn jest, vyzval jiného nacionalisti- ckého generála, de Saint. Germai na v listu, kterýž nyní v »Echu de Paris« uveřej ňuje, aby se ucházel o senátorský mandát v kraji Ille-et-Villaine. Mercier píše v tomto listu svém »Přidruž se k nám, abys bojoval proti ná- silnické menšině, jež osobuje si právo vykořisťovati republikánské myšlenky pro svůj zisk a jež nyní vládne veřejnému mlnění ku veliké škodě země. Připoj se k nám. bys s námi hájil vojško, kteréž, jak se zdá. ato nevědomá nebo zločinná vláda chce vši moci zničiti, ktěréž však jes't naš ochranou proti hrozíeím i mper ia lismům, jakéž nás obklopují.« Burové v Evropě. Katalonská »Unio Catalonicg« poslala Krů- grovi rovněž adresu, podepsanou předsedou svým Mannelem Folguerou y Duronem. V adrese pro- vádí se parallela mezi Bury a Katalonci. Do- vozuje se, že Španělsko potlačuje Katalonce, stejně jako Anglie Bury, ale že také pro ony musi ko- nečně udeřiti hodina spravedl- nosti a svobody

Mercier jít Saint Paris Burová Unio Catalonicg Kr Illo Evropa Bura Španělsko Anglie

14 article Krüger v Německu.

Krüger v Německu. President republiky transvaalské opustil Paříž v sobotu před 2. hod. odpoledni. Za ovací stejně nadšených a obrovskýeh jako z příjezdu. Lid naplňoval všechny ulice od »ho- telu Seribe« až k severnímu nádraží. Zahalen v kožich usedl Krüger do svého povozu zdravil neustále cylindrem svým lid, jenž volal: »Sláva Krügrovi a Burům !«, »Sláva smírčímu soudu!«, »Mnoho štěstí vašemu poslání.« Krüger tvářil se velmi vážně. Bylo viděti, že vyjíždí do Německa zcela na nejisto. Ještě před samým vstupem do povozu podal mladík jakýs jmenem uherské jedné deputace Krügrov kytici z růží; Krüger neopatrně s ní zacházeje zranil se trnem ve tváři až vy- trylskla krev . . . . Za jízdy když Krüger viděl, jak veliké jsou zástupy, jež ho zdravi dal zastaviti a zavřený dolud povoz otevřiti Lid byl vděčen za tuto pozornost a propuk v hřímavou pochvalu. Ze všech stran pršely pak do vozu kytice, jenž záhy byl pln fialek růží, kopretin a bezu. Z oken a balkonů zdraven

Seribe Krüger Krügr Bur Sláva Německo Paříž

15 article

Krüger máváním šátkův a praporečkův v barvách transvaalských i francouzských. Po celé ceste ovace nentuchly. Konečně přibyl vůz k sever nímu nádraží, jež obklopeno bylo obrovským množstvím lidu. Jen krok za krokem moll spřežení vozu projeti prostorou před nádražím Lid zdravil neustálým voláním čackého starce. jenž zdál se býti hluboce pohnut. I perron by naplněn do posledního místečka, byly tam davy vnikly přes zákaz vydaný. Jen stěží podařilo s udělati úzký špalir, kudy Krüger mohl se do stati k vagonu. Také pařížšti obecní radové členové uvitacího komitétu, kteří Krülgra dopro- vodili až na hranici, mohli se stěží k vagonu dostati. Z tisice a tisíce brdel zněly pozdravy na rozloučenou. Krüger objevil se u okna va- gonu, maje slzy v očích. Pronesl několik slov jimž ale v bouři tisícerých hlasů nikdo ne- rozuměl. Několik vteřin na to vlak rozjel se z Paříže a k pomezí.

Krüger Paříž

16 article

Také jizda Belgií podobala se jízdě trium- fální. V Namuru, Charieroi a v Lutychu po zdravily Krügra deputace. Na nádraží kupilis tisíce lidu, jež provolávaly: »Vive Krüger Conspuez les Anglaís!« Mnohem méně pozor nosti než ve Francii došel Krüger v Némecku Přikře dost urital jej na př. hned berlínský »National-Ztg.« na půdě Němečka. Co sli- buje, vše platí jeho o sobě slatečné a důstojné ale pranic věci, kterou zastává. »Na politi e německé vlády — píše list — nez měn se ani to nejmenší návštěvou touto; muslme jse starati je o zájmy Německa a žádné jiné Myšlenku smírčího soudu podporovalo by Německo, jen kdyby Anglie sama vy slovila autentické přání v tom směru; to jev se za dnešních okolnosti, ale úplně vyloučeno. V Kolině n. R. nebyl Krüger uvítán ani státními ani obecními úřady, ač jest hlavou

Anglaís Krüger Němeček Belgie Namur Charieroi Lutych Francie Německo Anglie Creative Krüger

17 article

Přes takovou nešetrnost, ano hrubé, poru šení prosté povinné courtoisie, kteráž nemá od- vraceti se ani od nešťastných, trval Krüger při úmyslu pokračovati v cestě do Berlína — ta- kové osobní sebezapírání dovedl si pro věc svěh národa ukládati. Telegrafoval z pohraniční sta- nice Herberthalu Vilému II. : »Při svém vstupu na půdu německou cítím se pohnuta projevit Vašemu Vel. své přátelství a svoji hlůbokou úctu.« V odpověď došla z Berlína zvěsť, že Vilém II. Krügra přijmouti nemůže. Šel v ohledu na Anglii tak daleko, že odepře pouhou, k ničemu nezavazující pozornost zdvoři- lostní starci, témuž starci, jejž byl své doby při vpádu Angličana Jamesona do Transvaalu svým ohnivým, krasořečnickým telegramem k odporu proti Angličanům podnitil. . . Mezi tím ovšem mnoho se změnilo; Anglie přislibila Ně- mecku několik lánů horké půdy africké, Burově pak nemohli přislíbiti nic. A tak hined veta bylo po nadšení pro spravedlnost a mravnost mezi- národní, kterouž vláda německá byla projevo- vala — až do toho bakšiše od Anglie . .

Krüger Vilém II Angličan Jameson Berlín Anglie Transvaal Herberthal Vilém II

18 article

Berlín včerejším rozhodnutím svým pozbude ještě více sympatií v celém světě a sám ně- mecký jeden zpravodaj telegrafuje z Puřiže, že tam Německo na ráz pozbylo sympatii, jež posledních letech bylo získalo. Za to všeněmecké jednoty, z niehiž na pr elberřeldská i telegramem, hledí se ke Krügrov dotřiti. Tento bude asi tím pramálo nadšen neboť třeba že sám náleží k malému kmen germánskému, holandskému, nemůže zajisté z pomenouti, že to jest veliký jeden národ polo germánský, jenž rdousí národ jeho, a že to by jiný veliký národ germáňský, jenž jej nech úplně na holičkách. Pařížská »Liberté« přináší příspěvek k historii posledního fakta. Pravi, že již lon dal Deleassé prostřednictvím ruského vyslanee v Berlíně Viléma II. se olázati, nesouhlasil-li by aby Franeie, Rusko a Německo u Anglie n prospěch Burů prostředkovaly, ale dostal prj od císaře německého odpověd: šda »Ano, ač-li že tyto tři státy především uznají na vzájem s vo državu.« Toto umělé sdruženíiotázky burské s otázkou elsaskou znemožnilo prý Franci další kroky. —2 oli Do Kolína n. R. přibyl Krüger v so botu o 112. hod. v noci. Zůstane zde d čtvrtka dopohedne, kdy následkem od- mítnuti berlinského odjede přímo do Hangu. Studenti peštské university usnesli se poslati Krügrovi adresu v holandském a maďarském jazyku. státu.

dotřiti Vilém II Krüger Berlín Německo Rusko Anglie Kolín Hang

19 article

Oživení dreyfusovské afféry? Dreyfus přijel do Paříže se dvěma svým přáteli, aby konferoval se svými advokáty o revisi procesu. Zpravodaj »Patrie« sděluje, že pobyt Dreyfusův v Paříži se prodlouží, potom že se opět odebere do Švýcar, kde jej man želka a děti očekávají. Jistý, ženevský hodnostář, který jest přátelském poměru k rodině Dreyfusově, pro- hlásil, že od nějaké doby bývalý host Dábel- ského ostrova míval časté návštěvy svých paříž- ských přívrženců a že prý jedině na jich na- lehání se odhodlal k této cestě do Paříže. Na otázku, zda proces Dreyfusův obnoven bude, dostalo se zpravodaji odpovědi: »Nemám práva. abych mluvil, než buďtež přesvědčen, že otázka Dreyfusova není právoplatně rozřešena; nyní vstoupí v novou fási a to v době nedaleké. Francouzové mohou se tedy nadíti nových pěk ných dnů.

Dreyfus Dreyfusův Francouz Paříž Švýcary Patria

20 article Činnost České Akademie

Činnost České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnos a umění. (Ze zprávy gener. sekretáře dra. B. Raýmanna. Roku 1898 Česká Akademie nemohla pro po hnuté tehdejší poměry předstoupili před veřejnost aby vydala počet ze své činnosti. Také lonského roku z té příčiny, že Pantheon Musea pro vykoná vanou tehdáž výzdobu uměleckou nebyl k disposíri konání obvyklé výroční slavnosti odpadlo. Desítilet činnost akademie nezůstala bez účinku na vývoj kul turní v ohledu literárním, uměleckém a vědeckém Počátkem prosince m. r. měla Česká Akademi 193 členy a to 2 čestné, 50 řádných (v I. třídě 15. ve II. 15, ve III. 8, ve IV. 12), 46 mimořádných (v I. třídě 12, ve II. 13, ve III. 6. ve IV. 15), 74 do pisující (v I. 13, ve II. 21, ve III. 22, ve IV. 18) 23 přespolní (v I. 9, ve II. 7. ve III. 7, ve IV. 7 Nejv. rozhodnutím ze září 1900 polvrzen z přespolního člena IV. třídy: Henryk Sienkiewwwicz spisovatel polský ve Varšavě a za přespolní členy I. třídy: Louis Leger, professor slovanské filologie na Collěge de France v Paříži a František hr. Lützow honorární legační sekretář m. s. na Žampachu III. třídy: Marin Štěpanovič Drinov, professor slo vanské filologie na universitě charkovské, dr. Kare Arnošt Muka, gymn. professor ve Freiberku v Sasku Memnon Petrovič Petrovský, prof. university kazaň ské v. v. a Alexandr Nikolajevič Veselovský, univ prof. v Petrohradě.

František Josef B Raýmann Sienkiewwwicz Leger Franc František Lützow Štěpanovič Drinov doktor Kare Muk Petrovský profesor univerzita Nikolajevič Veselovský Nejv Varšava Paříž Žampach Sasko Memnon Petrovič Petrohrad II m . s

21 article

Smrtí bylo nám odňato 7 členů. Dne 11. prosinc roku 1899 skonal Jan Ev. Kosina, c. k. zemský inspektor v. v. a dne 21. prosince František Lepař školní rada v. v., oba mimoř. členové III. třídy ; dne 30. ledna 1900 zemřel. Martin Pokorný, c. k. gymna sijní ředitel v. v., dopis. člen II. třídy; dne 20. dubu odebral se na věčnost Leonid Nikolajevič Majkov náměstek presidenta cisařské Akademie v Petrohradě. přespolní člen III. třídy, dne 15. září zemřel Kare Küpper, prof. při něm. vysoké škole technické v Praze přespolní člen II. třídy, dne 26. září rozžebnal se s světem dvorní rada a professor při universitě vídeň- ské dr. Edvard Albert, řádný člen II. třídy a 15. října skonal Zdeněk Fibich, hudební skladatel a řádný člen IV. třídy. Česká Akademie bude zemřelé tyto členy své chovati ve vděčné paměti Ve valném shromáždění dne 1. prosince 190 vykonány byly volby nových členů. Zvoleni jsou za členy řádné po návrhu III. třídy dr. Robert Novák professor české university a Adolf Patera, bibliofhe kář Musea král. českého; za člena mimořádného po návrhu IV. třídy Emanuel K. Liška, professor př státní umělecko průmyslové škole; za členy dopisu jící: po návrhu I. třidy d. Josef Pekař, docent česk university; po návrhu II. třídy docent dr. Ot. Sule professoří Fr. Klapálek, dr. K. Pětr, Jan Sohotka, dr Jindř Barvíř. Jar. Jahn, dr. F. Počta; po návrhu III. třídy třídy dr. Václ. Flajšhans, professor v Praze dr. Jan V. Novák, professor v Praze; po návrhu IV. třídy Bohdan Kaminský, spisovatel a professo Jan Koula.

Jan Eva Kosina Lepař Pokorná Nikolajevič Majkov Kare Küpper profesor doktor Edvard Albert Fibich Novák Patera K Liška Pekař Otakar Klapálek K Pětr Sohotka Barvíř Jahn F Počta Václ Flajšhans V Novák Kaminskij Koula Petrohrad Zvolen Sula Francie Praha vysoký škola technický v Praga umělecký průmyslový škola

22 article

Vykonané zároveň volby člena čestného po na vrhu I. a III. třídy a členů přespotních I. a III. třídy nabudou platnosti teprve schválením Z událostí památných dějinách v Akademie zazna menány buďte v přední řadě účastenství České aka demie v pětistyleté jubilejní oslavě založení krakov ské university Za rok minulý vykazuje Česká akademie značnou činnost publikační: Výroční ceny, jež IV. třída udílí, přisouzeny byly, jak následuje: a) V oboru literárním: první cena 2000 K přisouzena panu Karlu V. Raisovi z jeho pohorský obraz »Západ«; druhá cena 809 udělena pání Růženě Svobodové za román »Zamo taná vlákna«; třetí ceny po 500 K obdrželi: p. Jose K. Šlejhar za povídky v »Zášeří krbu« a pan Josei Merhaut za román »Andělská sonata«. Mimo to udě lena čestná cena 2000 K panu Juliu Zeyrovi za lile rární činnost jeho. b). V oboru hudebním: první cena 2000 K udölena panu dru. Antonínu Dvořákovi za jeho operu »Čert a Káča«: druhá cena 800 K při souzena panu Joselu Bohusl. Foerstrovi za operu

V Rais Svoboda Jose K Šlejhar Josei Merhaut Zeyr Dvořák Josela Foerstr

23 article

»Eva«; mimo to uděleny dvě třetí ceny po 500 panu Josefu Foerstrovi st. za dílo »Te Deum lau damuse, panu Josefu Sukovi za dílo »Symfoni (Edur)«. c) V oboru výtvarných umění: první cenu 2000 K obdržel pan Vojtěch Hynais za nástěnné malby v Pantheonu musea kralovství českého; druhou cenu 800 K pan Aug. Němeje za lunettu. »Okres plzeňský slaví jubileum J. V. císaře«; třetí cenu 500 K pan Frant. Ondrušek za podobiznu polskéh malíře prof. Roubauda. Druhá třetí cena nebyla při- souzena, Z fondu dvorního rady Matěje ryt. Havelky choti jeho Růženy a vnuka Karla rýt. Pippicha Havelky dostalo se první ceny 1000 K prof, Jaro slavu Vrchlickému za knihu básní »Bozi, a lidé« druhé ceny 600 K panu Bohumilu Adámkovi z rukopisnou sbírku básní »Horské ovzduší«. Z fondu Klementy Kalašové propůjčen roční po žitek 200 K Ferdinandu Sládkovi, absolventu kon- servatoře.

Eva Foerstr Sukův Edur Hynais Aug František Ondrušek profesor Roubauda Matěj Havelka Růžena Karel Pippich Vrchlický Adámek Kalaš Sládek T Deum Symfoni

24 article

Po návrhu III. třídy: Ústřednímu spolku českých professorů na vydávání »Věslníku českých professorů- 1899—1900 200 K. Učiteli A. Lisickému na cestu z příčinou sludií dialektických 70 K. Školnímu radov V. Ot. Slavíkovi na přípravné práce k vydání korre spondence Karla Vinařického 400 K. Národopisné společnosti českoslovanské na vydávání »Národopis ného Sborníku« 200 K. Ad. Černému na vydávání časopisu »Slovanský Přebled« r. 1900 100 K. Dru J. V. Práškovi na vědeckou cestu do Italie 200 k Dr. Boř. Prusíkovi na studijní cestu do Paříže 200 K. Celkem uděleno 7 podpor sumou 1370 K. Po návrhu IV. třídy« Jar. Kamperovi na sepsání monografie českých umělcích XVIII. stol. 300 K. Ign. Bimovi na sbírání národních písní v okresu ivančickém a kro- mlovském 200 K. K. Bautzkému na nové skladby hudební 200 K. K. Weisovi na sbírání »Blatských písní« 300 K. Jindř. Baumanovi na studium o stavbě houslí 100 K. V. Hladíkovi, spisovaleli, na studijní cestu do Pařiže 300 K. Rud. Kronbauerovi na se psání díla »Domovína« 300 K. Ad. Černému na vy- dávání »Slovanského Přehledu« 300 K. Archneolo- gické komisi při České Akademii na vydání českýc miniatur 500 K. Jednotě výtvarných umělců na dilo »Památce L. Márolda« 1000 K. Na vydávání »Sbor níku světové poesie« r. 1900 1000 K. Paní Čermá- kové za postoupení rukopisného materiálu k životo- pisu Jana Nerudy 300 K. III. třídě na vydání Bar- tošových národních písní nově nasbíraných 1000K Prof. Janu Koulovi na vydání díla o »Památkách hrnčířství v Čechách« 1000 K. Prof. Knittlovi na dílo »Nauka o skladbě homofonní« 400 K. O. Nedbalovi na uspořádání českého koncertu v době výstavy Paříži 800 K. Celkem přisouzeno 16 podpor sumou 8000 K.

A Lisický Otakar Slavík Karel vinařický J V Prášek Kamper Bautzký Weis K V Hladík Kronbauer K Archneolo L Márold Čermat Neruda profesor Koula Knittl K O Nedbal Paříž Čechy

25 article

Stipendia byla od valného shromáždění pro- půjčena, jak následuje. Po návrhu I. třídy : Frant Kameničkovihadatelské stipendium ku prohlédnut listinných památek moravských v archivech zahra ničných 400 K. Prof. dru. Jar. Bidlovi stipendiu studíjní za účelem sbírání materiálu ke spisu »Je nota bratrská v prvním vyhnanství« 400 K. Docentu dru. Fr. Čádoví stipendium cestovní k účastenstv v mezinárodním kongresu filosofickém v Paříži 400K Celkem 3 stipendia summou 1200 K. Po návrhu II. třídy: Dru. Jar. Pernerovi na cestu do Paříže k návštěvě geologického kongresu 400 K. Assist. K. Thonovi na sludium českých vodulí 400 K. Prof. dru. Fr. Bayerovi na studium zkamenělých ryb 400 K Celkem 3 stipendia summou 1200 K. Po návrhu III. třídy: Prof dru. V. Flajškansovi na vědeckou praci o literárním působení M. Jana Husi 400 K. Prol. J. Lorišovi na prozkoumání resp. na přepis a kollaci

František Kameničkovihadatelský profesor doktor Bidlo František Čádový Perner K Assist K Thon Bayer V Flajškans K Prol J Loriš Paříž

26 article

rukopisného sborníku památek staročeských v biblio- théce hraběte V. Baworowského ve Lvově 400 K Prof. Ig. Hoškovi na práci z oboru dialektologie české 300 K. Celkem 3 stipendia summou 1100 K Po návrhu JV. třídy udělena slipendia cestovní resp. baďatelské nebo studijní: V odboru literárním Fr. S. Procházkovi 400 K. V odboru hu- debním Vílězslavu Novákovi 400 K. V odboru výtvar- ném Old. Homoláčovi 400 K. Celkem 3 stipendi summou 1200 K. Na práce vědecké, literární a umě- lecké uděleny byly v minulém roce následující podpory: Po návrzích, I. třídy: Prof. L. Legerovi Paříži za dva exemplářě evangelia remešského 200 K. Právnické jednotě moravské na vydávání Zpráv roku 1900 200 K. Národopisné společnosti českostovanské na vydání IV. ročníku »Sborníku« 200 K. Jednotě ku povzbuzení průmyslu v Čechách na její »Obzor ná- rodohospodářský« 400 K. Věstníku Slovanských staro- žitností (II. ročn.) k rukám prof. L. Niederle 300 k.

V Baworowský Ig Hošek S Procházka Novák profesor L Leger L Niederle Lvov Francie Paříž Čechy

27 article

Prof. dru. Jos. L. Pičovi na vydání II. svazku »Staro- žitností země české« 600 K Ústřed. spolku českých professorů v Praze na vydávání »Věstníku českých professorů« r. 1900 200 K. Historickému spořku Praze na vydání III. dílu pramenů práva městského v Čechách 1600 K. Prof. dru. J. V. Práškovi na vy- dání II. dílu »Dějin národů východních« 800 K. Celkem uděleno 9 podpor summou 4500 K. Po ná- vrzích II. třídy: Z fondu Šichova a z obecné dotac na podpory: K. Absolonoví na studivm fauny, flory, geograf. a hydrograf. peměrů jeskyň moravsk ých 300 K. C. ryt. Purkyňovi na výzkum stratigraf. geotektonických poměrů uhelno permské pánve plzeň- ské 300 K. Dru. Ant. Štolcovi na práce o kořeno- nožcích 200 K. Dru. Ed. Baverovi na studium fossil- ního rostlinstva křídového 200 K. Dru. Alex. Bat- kovi na studia v laboratoři prof. Ramsave v Lon- dýně 400 K. Jednotě českých matematiků na vydání I. dílu fysiky prof. Strouhala 400 K. E. Votočkovi na pokračování v práci o cukerných složkách přiroze- ných glykosidů 200 K. Prof. dru. J. Janošikovi na vydání Anatomie člověka a atlantu anatomického 3000 K. Dru Babákovi na dokončení experimentální práce z oboru kalorimetrie a respirometrie živočišné 300 K. Dru. Ant. Heverochovi na práci o encepha- litidách 200 K. Dru. J. Hnátkovi na studl um dilatac žaludku 300 K. Dru. R. Jedličkovi na skiagrafické práce 524 K, dru. Ot. Kukulovi na studium cystitid 200 K. dru. K. Švehlovi na studium brzliku 200 K. dru. K. Weignerovi na studium nervi acusticofacnalis 300 K. Prof. F. Nušlovi na konstrůkci nového stroje k určení zeměpisné šířky a času 400 K. Celkem při- souzeno 16 podpor summou 7424 k.

doktor L Pič J V Prášek Šichův Purkyně Alex profesor Ramsave Strouhal K E Votoček J Janošik K Babák Heveroch J Hnátek R Jedlička Otakar K Švehla K Weigner F Nušl Praha Čechy Bata Lon

28 article

Následující zpráva o činnosti Archaelogické ko- mise při České akademii, mimo jiné zejmena co se týče hádání praehistorického, o výsledcích kopání prof. dra. Jos. L. Píče, dále o vydání prvého svazku díla »Lid na Hlinecku« od dra. K. V. Adám- ka, a výsledcích bádání pp. Ed. Šittlera a dra. Boh. Matějky, jenž s úspěchem pokračoval letos v zajímavých a důležitých výzkumech ve zříceninách kláštera ostrovského, Dle výkazu král. české zemské pokladny měla Česká adkademie koncem října 1900: Jmění kmeno- vého 586.173.60 K, Fond reserní obsahoval25.108.54 K. Fond knížete z Lichtensteina 34.746.48 K, fond Klementý Kalašové 5.270.07 K, fond dra. Josefa Šíchy 101542 41 K, Fond paní Josefiny Čermákové 10.845 27 K, fond dvorního rady Matěje ryt. Havelky 45.399 52 K, fond JUDra Jana Kanky 40.031.10 K, úhrnem 849.116.99 K.

profesor doktor L Píč Ada Šittler Matějek Kalaš Šícha Čermák Matěj Havelka Kanka Hlinecko Lido Judra

29 article

Fond posledně uvedený letošního roku nemoh vejíli v život; stalut jeho došel však již schválení místodržitelského rozhodnutím ze dne 13. června 190 č. 93.899. Roku příštího bude se tedy moci, jak statut ustanovuje, uděliti výtěžek žadatelům stavu uměle- ckého. R ovněž vstoupí v život roku přištího fon Josefiny Čermákové. K trvalému uctění památky šle- chetné této paní ustanavil se totiž president akademie vrchní stavební r. p. Josef Hlávka, že věnování Jo- sefiny Čermákové rozmnoží, ke kterémuž účelu da- roval 8000 korun v komunálních dložních úpisech Zemské banky království Českého k literárním úče- lům IV. třídý České akadnmie Konečně vděčně budiž vzpomenuto zemřelého majitele realit pana Fr. Alta, který Českou akademii jmenoval spoludědičkou svého majetku. České aka- demii bylo z dědictví tohoto odvedeno posud 1434K 54 hal Vydajný příjem České akadomie rozpočtěn byl na rok 1900 sumou 53.145 zl. počílajíe v to sub- venci zemskou a státní po 20.000 zl. Vlastní příjmy páčeny na 13.145 zl. Z toho dostalo se fondu re- servnímu 500 zl., archaeologické komisi 400 zk., na společná vydání 14.375 zl., každé třídě po 9700 zl.

Čermák Hlávek Alt Francie zemský banka Český akademie

30 article

Kromě toho měla II. třída 2012 zl. úroků z fondu Šlchova a IV. tř. 100 zl., úroků z fondu Klementy Kalašovy a 800 zl. úroků z fondu Havelkova. Archaeologické komisi dostalo se jako v létech předešlých dotace zemské 3000 zl. na vydávání Soupisu památek historických a uměleckých 5000 zl. a obvyklého ročního příspěvku 400 zl. z obecné dotace České akademie. Na dokonalejší vypravení Soupisu památek bí- storických a uměleckých přispěli: J. J. Moric kníže z Lobkovic 6000 korun, J. J. Ferd. kníže Kinský 600 korun. rada král. hlav. města Prahy odvedla již dvě lhůty po 5000 korunách, tedy již 10.000 korun, okresní výbor v Třeboní 100 kor., zastupitelstvo okresu lomnického nad L. 50 kor., okresní zastupi- telstvo karlinské 1000 kor., město Karlín 400 kor., obec Výsočany 50 kor., okresní výbor v Brandýse nad Lab. 200 kor., město Rokycany 200 kor., měst- ská rada v Chrudimi 400 kor., okresní výbor v Chrudimi 400 kor. Publikace vyměňuje Česká akademie t. č. se 134 institucemi vědeckými, literárními a uměleckými zasílá je darem 190 vzdělávacím korporacím Bibliotéka České akademie obdržela v uplynulém roce darem 96 publikací o 121 svazcích, výměnou 293 publikace o 354 svazcích a koupí získála Hi knih o 66 svazcích. Přibylo tedy v knihovně 450 děl o 541 svazcích a tato vykazuje nyní 2950 děl o 6766 svazcích. Zpráva vyznívá přáním, aby Česká akademie, nesena všeobecnými sympatiemi, mohla nadále s vět- ším ještě zdarem pracovati na kulturním pokroku. národa našeho

Kalašův Havelkův Moric kníže Ferd Kinská Lobkovice Praha Třeboň Karlín Brandýs nad Laba Rokycany Chrudim Šlchov Český akademie

31 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Stav rakousko-uherského banku ze dne 30. listop. 1900. Oběh bankovek 1.422,927.000 K (+- 13,512.000 K), poklad kov. 1.216,895.000 K (+ 2,218.000 K), porteřeuille 388,21.4.000 K (+ 2,218.000 K), lombard 60,511.000 (++ 2,247.000 K), záloha bankovek prostých daní 125,112.000 K (— 11,556.000 K)- Nařízení ministerské o prohlídce do bytka ze zemí uherských ze dne 1. prosince 1900 čís. 202 říš. zák. ustanovuje, že ti, kduž při- ženou takový dobytek, mají podati o tom do 24 hodin zprávu starostovi obce, kam dobytek určen. jenž v dalších 24 hodinách učiní oznámení politi- ckému úřadu. Dobytek se prohlíží na oznámeném místě zvěrolékařsky pokud možná ihnec, jakmíle oznámení došlo. Dobytek, jenž správně byl dobinán a není při něm závad veterinářských, smí se ihned dáti do obchodu. Přestupky těchto ustanovení se trestají dle zákona. Ustanovení tato netýkají se že- lezniční dopravy dobytka a nabudou platnosti ve 14 dnech.

uherský banka

32 article

Ke zrušení cukerních prémií. Výbor spolka pro německý (říšský) průmysl cukerní usnesl se jednohlasně na následující resoluci: »Zrušení cuker- ních vývozních prémil v Německu jest jen tehdy přijatelno, když budou současně ve všech ostatníci evropských i mimoevropských zemích průmyslem cukerním se zabývajících veškeré přímé i nepřímé výhody odstraněny.« Z kruhů železářských se oznamuje, že sic zdánlivě zápas obou stran rakouské i uherské se mirnil, ač jinak trvá neustále. Boj vedený v této roční době jest ovšem i potud charakteristický, že spotřeba železa jak slavebního tak hospodářského jest co nejmenší, čímž sama sebou otupuje se pří- krost jeho. Přihlížíme-li k cenám dřívějším, kleslo železo tyčové s 11 zl. 50 kr., na 81/2 zl. r. č. za met.; od té doby pak, co kartel se rozešel, kleslo s 101/2 zl. na uvedenou cenu 81/2 zl. r. č. Jaký odbyt železa zdejšího jest v Uhrách, nedá se přesné stano-

Německo Uhry