1
masthead
4. prosince 1900. Císlo 335
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Starosta p. dr. Srb vítá je nejuctivěji a žádá.
by věnovali se obtížné a zodpovědné práci, jež je
čeká, s láskou.
Nově zvolení členové sboru přistupují pak k
slarostovi a skládají slib podáním mu ruky.
Přikračuje k volbě prvého náměstka
starostova. Přítomno jest 86 členů sboru, omlu-
vení jsou čtyří: dr. Mašek, Kopecký, Eckert a Cmíral.
Skrutátory jmenováni pp. Hudl a Urbánek.
Při volbě odevzdáno 85 hlasovacích lístků. Stou-
penci národní strany svobodomyslné odevzdali dvoje
lístky, stoupenci strany p. dra. Podlipného 21 bilýa
stoupenci strany p. dra. Friče na jedné straně fialové
jež oboje byly prázdné. Staročeši soustředili ssvé 4
hlasy na p. dra. Kühna. Starosta nehlasoval.
Jelikož k volbě náměstka třeba jest kvalifikované
většiny, tudíž 46 hlasů, nebyl jím zvolen
nikdo a přikročeno k volbě druhé, která měla
však týž výsledek. Formou lišila se od prvé
tím, že přívrženci strany p. dra. Friče odevzdali při
ní listky, jejichž jedna strana zbarvena zeleně.
Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že dle jednacího
řádu musí se za tohoto poměru pokračovati ve volb
následujícího dne a že za účelem tím ustano-
vuje schůzi sboru na zejtřek, středu, o 3. ho-
dině odpolední. Poněvadž pak nebyl zvolen
prvý náměstek, není možno přikročiti k volbě ná-
městka druhého, jehož volba odkládá se rovněž
do zejtřejší schů ze.
Dalším předmětem jednacího pořadu byla v ol ba
vrchního ředitele ústavů chudinských
král. hlav. města Prahy.
Srb
Mašek
Kopecká
Eckert
Cmíral
Urbánek
Podlipný
Frič
Kühn
Praha
ústav chudinský král
5
article
Také tato byla poprvé bezvýsledna. Odevzdáne
bylo při ní 85 hlasovacích lístků. Strana dra. Pod-
lipného odevzdala, hlasovací lístky bílé, prázdné
v počtu 22. strana dra. Friče 22 Jistků fialových
prázdných. Staročeší dali 39 hlasů p. Portíkovi
2 hlasy p. dru. Kühnovi. Potřebné kvalifikované vět-
šiny 46 hlasů nedostal tedy nikdo,
Při druhé volbě, při níž přívrženci p. dra. Friče
odevzdali opět lístky barvy zelené, obdržel p. Portík
39 hlasů, p. dr. Kühn a p. Kasalický po jednom
hlasu. Jelikož byla i tato bezvýsledna, konala se
volba užší; dříve však rozhodnuto losem, který z pp.
dra. Kühna a Kasalického má v ni býti pojat. Obecni
slarší p. Kasalický protestoval, by přišel do užš
volby, protože žádné volby nepřijímá, avšak bylo
mu odpověděno, že nelze mu vyhověti. Los tažený
obecním starším p. Šulcem rozhodl ve prospěchp
dra. Kühna.
Frič
Kühn
doktor
Šulc
Odevzdáne
6
article
Při užší volbě obdržel pan Portik 40 hlasů, pan
dr. Küh 25 hlasů. Starosta p. dr. Srb prohlašuje
že žádný z nich neobdržel potřebné kvalifikovane
většiny a že nebyl tudíž nikdo zvolen. Protože pak
volba vrchního ředitele chudinských ústavů řídí se
dle těchže pravidel, jako volba starosty a jeho ná
městků, bude se v ní pokračovati v zítřejší schůzi
Zpráva o rozvrhu počtu členů městské rady
za jednotlivé volební okresy na správní rok 1900—
1901, kterou jsme již uveřejnili, schválena bez debaty
Vyhovuje se stížností pp. Vílemíny Weltsehové
Laury Weltschové a dra. Theodora Weltsche, spolu
majitelů domu č. p. 470 I. v ulici Melantrichové, d
výměru, kterým nebylo vyhověno žádosti jejich za
dodalečné schválení zasklení dvora toholo domua
stížností pp. stavitelů Otty Tilleho a Ferdinanda Pro-
kůpka, maj. domu č. p. 1193 II. v ulici Soukenické
a Klimentské, do rozhodnutí, kterým nebyla povolena
stavba 4 patrového domu na parcele č. kat. 752/1
náležející k demu č. p. 1193 II. na straně ulice Kl
mentské.
Zamítají se: Stížnost pí. Anny Fišerové, maj
domu č. p. 819I. v ulici Kozí a u Milosrdných, d
nařízení, aby místnosti ve dvorním přístavku domu
svého nedávala užívati za byt. Stížnost pí. Karolíny
Houdkové, maj. domu č. p. 37-VII. v Palackého tř.
do nařízení ve příčině zřízení přípojky kunalisační
domu č. p. 37-VII. ke stoce uliční a předložení plán
na domovní kanalisaci a stížnost pí. Josefy Fran
cové, maj. domu č. p. 334VII. Na Zatorách a v ul
Jablonského, do nařízení ve příčině připojení kana
lisace tohoto domu ke stoce uliční a zřízení splacho
vacích záchodů tamže.
Portikum
doktor
Küh
Srb
Weltsch
Ott Tille
Ferdinand
Klement
Fišer
Houdek
Fran
Jablonski
kozí
Palacký třída
Melantrich
7
article
Dalším předmětem byla doplňovací volba správn
rady městských elektrických podniků (místo odstou
plých pp. MUDra. Karla Chudoby a Václava Hoch-
manna).
Obecní starší p. Tereba navrhuje, by se
schůze pro pokročilou dobu přerušila a přikročilo s
hned k volbě městské rady.
Obecní starší p. dr. Groš ohražuje se jmenem
svých přátel proti tomu. Povinností členů sboru jes
nejen voliti, nýbrž pracovati a proto nechť se jed-
nací pořad, na němž jsou nalehavé věci, vyřídí
Navrhuje, by se ve schůzi pokračovalo.
Obecní starší p. Tereba od svého návrhu
upouští.
Přikračuje se tedy k volbě, při které obdrželi pp
Hašourek 22, Jaroš 32, Jahn 38. Ort 20, dr. Groš 25
Kopp 20 a Pasovský 5 hlasů. 3 lístky byly prázdné
Nadpoloviční většiny 43 hlasů neobdr že
nikdo.
Při druhé volbě obdrželi pp. Jahn 39, Jaroš 3
dr. Groš 32, Hašourek 18, Kopp 17, Ort 11, Pasovský
2 a Březnovský 1 hlas; jeden lístek byl prázdný
Zvolen tudíž nebyl nikdo.
Do užší volby příšli tudíž pp. Jahn, Jaroš, dr
Groš a Hašourek
Obecní starší p. dr. Podlipný přimlouvá se
za volbu p. Hašourka, jenž platným bude ve správní
radě jako síla účetnická.
Při volbě obdrželi pp.: Jaroš 48, dr. Groš 44.
Jahn 40 a Hašourek 26 hlasů.
Zvolení tudíž byli pp. Jaroš a dr. G roš.
Mudra
Chudoba
Václav hoch
Tereba
doktor
Groš
Jaroš
Jahn
Ort
Kopp
Pasovský
Hašourek
Podlipná
Hašourka
8
article
Při návrhu, aby městská rada byla zmocněn
povolovati mimořádné ceny elektrické energie v při
padech zvláštních, poukazoval
obecní starší p. Urbánek, že na Smíchově
v Karlíně a Žižkově platí se za 1 kilow. hodinu 21
až 27 kr., kdežto v Praze žádá se 40 kr., což činí
o třetinu více, nežli stojí plyn. Navrhuje, by od 1.
ledna 1901 snížila se cena za 1 kilow. hodinu n
50 haléřů a těm, kteří elektřiny mnoho potřebuj
poskytla se cena ještě nižší.
Návrhu tomuto opřel se p. inž. Novák.
Navrh městské rady schválen a návrh p. Ur-
bánka odkázán městské radě.
Urbánek
Ing
Novák
Smíchov
Karlín
Žižkov
Praha
Ur
9
article
Schvalují se: návrh, aby družstvu rozhledny na
Pellíně povolena byla z vodného 1600 K 88 b, jež
předepsáno bylo z lanové dráhy na Petřín za čas
od 28. února do 30. listopadu 1899 sléva 50 0 t.j.
částka 800 K 44 h; návrh, aby od parcelované
usedlosti čp. 449—II. a sousedicích obecních po-
zemků prodány byly p. Gustavu Sämalovi staveniště
č. 3 ve výměře 96.59 člv. sáhů po 146 K a stave-
niště č. 4 ve výměře 71.56 čtv. sáhů po 132 K za
sáh; návrh, aby parcelované usedlosti býv. trestnice
svato-václavské zbývající v bloku E staveniště XX.
ve výměře 174.318 čiv. sáhů prodáno bylo panu
Gustavu Pačovi za cenu 320 K za každý čtvereční
sáh: návrh na udělení odměny 500 K z důchodů
obecních náplavek účet. oficiálu p. Jaromíru Márovi-
návrh, aby pro ústřední jatky zařízen byl dozol
okresním lékařem za odměnu roč. 300 K; návrh.
aby za účelem úpravy obvodu asanačního byla
zakoupena od Václava Zářeckého polovina domů čp.
91 a 1008/1. na nároží ulice Platněřské a Valentinske
(skupina IX. b asan. obv.) za cenu 60.500 K a ná-
vrh, aby bylo vzato na vědomí, že nedošlo ke koupi
domu čp. 270—V. v Cikánské ul. (skup. XXIV /a as
obvodu) od Karolíny Haškové, ježto nebyla splněna
podmínka, za kterou koupě tato sborem obec. star-
ších ve schůzi dne 2. července t. r. byla schválena.
Sämal
Pač
Mára
Hašek
Petřín
Platněřský
10
article
Odvolání správního výboru pro zřízení »Česko-
slovanské akademie obchodní« z rozhodnutí rady
městské, kterým zamítnuta byla žádost jmenovaného
výboru za odepsání 7. a 8. annnity pr. 2824 K 80
ze zbytku trhové ceny za staveniště domu č. 1780-Il
a za prominutí náhrady daně z příjmu pr. 1968 K
42 h. vyměřené z úroků télo trhové ceny se zamítá
Návrh, aby vládě byla podána žádost za pro-
dloužení platnosti zákonů, týkajících se provádění
úpravy obvodu assanačního v Praze, t. j. zákonů ze
dne 11. února 1893 č. 22 ř. z. ze dne 11. února 1893
č. 23 ř. z., ze dne 11. února 1893 č. 23 z. z. a ze
dne 11. února 1893 č. 27 z. z., byl k návrhu obec
star. p. dra. Scharfa pro důležitost a velký dosah
odročen pro pokročilost doby do schůze příští.
Jednací pořad tím vyčerpán a poněvadž nebyl
volných návrhů, schůze o 8. hod. večer skončena.
Scharf
Praha
11
article
Volba do městské rady.
Po schůzi sboru sešli se obecní starší z jednot-
livých čtvrtí do vykázaných jim místností, aby vy-
konali volby městských radních.
Tuhý boj volební rozproudil se ve staré zase
dací síni, kde se shromáždili obecní starší ze Sl ta
rého města. Přítomno jich bylo 14 a sic
7 členů sdružení p. dra. Podlipného a 7 Staročechů.
Předsedou byl zvolen p. inž. Jahn. Kandidáty
sdružení p. dra. Podlipného byli pp. Hudl, Švagrov-
ský, Warvažovský a Zikan; kandidátyl Staročechů
pp. dr. Podlipný, Storch, Weiss a dr. Holubovský.
Při první volbě kandidáti obou stran obdrželi po
7 hlasech. Přikročeno tudíž k volhě dr u hé
při které se jevil tentýž výsledek. Pak pro-
vedena volba užší a výsledek hlasování byí
rovněž takový. Ze strany staročeské bylo navrho-
váno, aby volba byla odročena, leč návrh tento
po protestu p. dra. Podlipného byl zamítnut a při-
kročeno ku vyřízení voleb losem. K losování
byl pozván nejmladší obecní starší p. MUDr. Čeněk
Klika, který z urny vylosoval jmena pp.: War-
važovského, dra. Podlipného, Storcha
a Zikana, kteří tudíž byli zvoleni městskými
radními.
Podlipný
Ing
Jahn
Warvažovský
Zikan
doktor
Podlipná
Storch
Weiss
Holubovský
MUDr
Klik
12
article
Voleb za Nové měs to zúčastnilo se 27 obec-
ních starších a sice 24 Staročeši a 3 členové sdru-
žení p. dra. Podlipného. Skupina p. dra. Friče
vůbec se nezúčastnila voleb. Zvoleni by l i do
rady městské pp.: dr. Kühn, Ferd. Voitl, Ant.
Kubr, dr. Milde, Vrat. Pasovský, Joseí
Jirousek (25 hlasy), dr. Baštý ř, dr. F rič.
dr. Groš a Frant. Sokol (24 hlasy), Václav
Kasalický 23 hlasy a Jan ryt. Pštro s s (22
hlasy). Dva lístky byly prázdné.
Ža Malou stranu byli zvoleni sedmi hlasy
pp.: Rus. prof. Městecký a Pažout. Pp.
Eckert obdržel 2 hlasy a Hubáček 1 hlas. Pánové
Hudl a Krentzer odevzdali prázdné lístky.
Za Hradčany byl zvolen p. V. Brož 2 blasy
jeden lístek odevzdán prázdný.
Za Josefov dvěma hlasy zvolen po dr. Ri
žička; 1 lístek prázdný.
Za král. Vyšehrad rovněž dvěma hlasy
zvolen p. Kopp; jeden listek prázdný.
Voleb za Holešovice zúčastnílo se 6 obec-
ních starších; zvoleni byli pěti hlasy pp. Ferd
Schiller a Eustach Neubert; jeden lístek
prázdný.
V pudoucí radě městské budou tedy miti Staro-
češi 13 členů (a sice pp. dr. Kühn, Ferd. Voitl, dr
Milde, Kubr, dr. Baštýř. Vrat. Pasovský, Jirousek
Jan ryt. Pštross, Brož, dr. Růžička, Russ, prof. Me
stecký a Pažout); skupina dra. Friče sedm
členů (pp. dr. Frič, dr. Groš, Frant. Sokol, Kasa
lický, Kopp, Schiller a Neubert) a sdružení p. dra
Podlípného čtyři členy (pp. dr. Podlipný
Storch, Zikan a Warvažovský.)
Podlipný
Frič
Kühn
Ferd
Voitl
Antonín
Kubr
doktor
Mild
Pasovský
Jirousek
Baštý
Groš
František
Sokol
Václav kasalický
Jan
profesor
Městecký
Pažout
Eckert
Hubáček
V Brož
Ri
Kopp
Ferd Schiller
Eustach Neubert
Baštýř
Jan rýt
Pštross
Brož
Růžička
Russ
Kasa
Schiller
Neubert
Podlipná Storch
Zikan
Warvažovský
Zvolen
Rus
Hradčany
Holešovice
14
article
closne
— Otevřený list dra. Herolda vyvolal
v německých listech, a dle toho též asi v ně-
meckých kruzích vůbec, patrný rozruch, však
zajímavo je, že s věcnými námitkami, mimo
»Bohemii«, která již byla ostatně odbyta, ne-
vytasil se ani jediný. Nejsměšněji počínají si
ovšem listy, jež nevědouce patrně, jak zvrátit
pádnou argumentaci dra. Herolda, pokud jde
materii, vrhají se na něho z příčin formálních.
doktor
Bohemia
15
article
Lidé, kteři smysl pro politickou česť, pro sluš-
nost a dobrý ton utopili v surových scenách tři
leta trvající obstrukcí a v publicistickém jásotu
nad touto obstrukcí, pojednou odvažují se ká-
zat dru. Heroldovi — noblessu. Tak jako by
v zoufalém boji o nejsvětější statek národní
rozhodovala dvorská galanterie a příkazy, jimiž
povinen jest říditi se účastník plesový. Ne, ne.
tak se nevykroutite. Důkaz dra. Herolda je kon-
struován jako pravé kvádrové klenuti, co v něm
zasazeno, to drží a nese. Jeden kvádr váže druhý
a malíčkem se nedá ani ten nejmenší vyloup-
nouti ze složení svého, tím méně se pohne,
když malicherný odpůrce slinou vzteku ho po-
třísní. Vytaste se s nějakým zákonem, aneb s
něčím, co by zákon formálně zastoupiti mohlo
dle něhož jazyk německý prohlášen byl vnitř-
ním jazykem při soudech a kterým by bylo usta-
novení obnoveného zřízení zemského ohledně
jazyka v úřadech změněno. Pramenem vám zů-
stane vždy jen oběžník Krausův z roku 1852,
jakoby cirkulářem ressortního ministra dalos
zrušiti neb obejíti ustanovení základního zákona,
jakým bylo obnovené zřízení a zákon na novo
rovnoprávnost potvrzující, jakým je kabinetní
list clsaře Ferdinanda z roku 1848. Rovněž
nedovedou určiti hranici mezi vnitřní i zevní
řečí úřadní, zejmena ne nyní za platnosti nového
soudního řádu. Nejzajímavější je ovšem důvod
zbrklých hlav, že strana nemá práva vměšovati se
do vnitřní správy soudů a do toho, co a jak
mluví soudy mezi sebou a jak mluví se státem.
Herold
Krausův
Ferdinand
16
article
Jazykové právo strany že končí tam, kde pře-
stává její soukromý interes. Je to dedukce, za-
kládající se na zcela nesprávném, dávno již od-
souzeném názoru, jako by stát byl vedle lidu
něčím zcela zvláštním, tak asi jako byla ve sta-
rém Egyptě kasta kněží, již měli své zvláštní
písmo, svá zvláštní pravidla a zákony a již
skutečně tvořili docela samostatnou společnost
ve státě, tak jako po nich kněží židovští, od
nichž to přešlo na kněze římské, až se proti
tomu vzepjala reformace, jež vřadila kněžstvo zpět
do obce ostatní. Není pravda, že věřícímu není
nie do toho, jak kněz jeho modlí se k bohua
s bohem mluví, jen když s ním zabývá se
srozumitelným jazykem, soudní instituce vyšla
z lidu a ode dávna byla kriteriem správnosti a
spravedlnosti nejširší veřejnost soudního jednání.
V soudnictví všechno má býti veřejné a všechno
přípustné. Lid ostatně soudy své si z mozolů
svých vydržuje jako ostatní instituce státní
a má proto právo žádati, aby byly
lakové a jednaly tak, jak on si přeje. Jest
to eskamotáž, mluvi-li se při tom neustále
o státu. Stát nemluví vůbec, státu čeština vnitřní
pranic by nepřekážela, ale o úřadníky tu jde.
A těm chtějí odpůrci naši zapovídati mluviti ji-
nak než německy. Úřadníci ti nepřestávají doka-
zovati, že jim a věci pranic to nevadí, mluví-li
uvnitř úřadu také česky, ale německá rozeštvaná
smečka nepřestává křičet svoje: stát ! stát
V čem že utrpěl stát průběhem tří a půl roku
co v pravdě trvala rovnoprávnost u soudu
Nechť zodpovědí tuto otázku. A dokážo u l
nám jediný případ, že by byla ně-
mecká neb jakákoli jiná strana
na svém právu utrpěla v posled-
ních třech letech následkem vni třn
češtiny u soudu nejmenší škody.
jsme odhodláni submittovati a
skloniti se před vnitřní něm-
činou.
Egypt
17
article
— Politická harlekynáda. Poslane
dr. Lecher, proslulý právě tak svou desítihodin-
nou obstrukční řeči, jako svým kalamářovým
útokem na presidenta Abrahamowicze, předsta-
vil se těchto dnů svým brněnským voličům, aby
jim dokázal, že již proto musíme býti pova-
leni a zdrceni, že jsme lid politicky inferi
orní, zejmena u porovnání s Němci brněnskými
Kdybychom prý byli politicky vzdělanějšími.
docela jinak prý by dnes Rakousko vypadalo.
To prý ale dějinná vina mladočeských politiků
že nepoučí národ svůj, jakými ohromným
hospodářskými obětmi vykupují tak zvané vy-
moženosti národní. A že tak nečiní a že lid
se klamati dá, v tom spatřuje jeho politickou
nezrafost. To je zaslepení a fanatismus. Porov-
nejme osudy obou ministrů § 14., osud dra.
Kaizla a barona Dipaula. Vina jejich
není stejná. Vina Kaizlova je větší. Nebo
on až do svého ministrování dokazoval vždy,
že je mužem svobodomyslným a pokrokovým,
kdežto Dipauli nikdy ničím jiným nebyl,
než zarytým klerikálem. Kdežto ale domněle
tupí němečtí sedláci v Tyrolsku se zdráhají
barona Dipaula volit, nehnuli voličové sociálně
a duševně povznešených pražských měst Smí-
chova a Karlína ani brvou, když jim byl dr-
Kaizl opětně navržen a není také pochybnosti,
že ho zvolí. Z toho soudím, že poli-
tické niveau i městských volič
českých nalezá se hluboko po
úrovní německého klerikálního
sedláka aneb že u českých voliču
národní fanatismus nabyl již patho-
logických forem! — Tak opovažuje se
mluviti člověk ze strany, jejímž přičiněním po-
věstný pan Chlumecký provedl s maďarským
předsedou ministerstva Szellem šachr, je m už
obětována byla nařizení jazyková
a usneseno nás přitlačiti na zed.
doktor
Lecher
Abrahamowicz
Němec
Kaizl
Dipaula
Kaizlův
Chlumecký
Rakousko
Tyrolsko
Karlín
18
article
Až budou Maďaři presentovati svůj účet,
připomeneme dru. Lechrovi, na jakém stupni
politické zralosti on se nalezá. Celý svě
vi, že za zrušení jazykových nařízeni
byli by všichni Němci s panem drem.
Luegrem, Schneidrem a Gregorigem odhlasovali
uherské vyrovnání se všemi škodami tak, jak je,
oběma rukama a titiž lidé opovažují se vytýkati
nám nižší úroveň politické zralosti, poněvadž
zdráháme se za čočovici hospodářských výhod
prorady se dopustiti na svém národním přesvěd-
čení. Nevíme, jakého jsou smýslení brněnští fa-
brikanti, jejich liberečtí soudruzí, jak známo,
velice energicky protestovali proti známému pro-
jevu průmyslníků vídeňských v zájmu národ-
nostního smiru, i zapřísahali se, že oni z
hmotný prospěch ze svých národních požadavků
ani tolik nesleví, co by za nehet vlezlo. Jak
nizké je politické niveau těchto lidí! Proč je
ale pan Lecher, proč jsou jeho političti přátelé
tak urputnými nepřátely českého státního práva,
když na hmotný rozkvět země tak velikou váhu
kladou a za politického kretina prohlašují toho,
kdo rozhodne se hájiti v první radě interesy
národní? Ku podivu jest, že my jsmo ještě tak
pozadu, že nechápeme, jak dobře by se nám
dařilo, kdybychom svou národnost a svůj jazyk
hájili způsobem, jak by se to panu Lecherovi
— Německé počítání v Plzni skončilo
smutně. Okresní hejtmanství zakázalo taměj-
šímu advokátovi dru. Gutwilligovi, jemuž po-
čítání bylo svěřeno, tuto »soukromou« zábavu.
Maďar
Němec
Schneidr
Gregorig
Lecher
Plzeň
19
article
Okresní hejtmanství shledalo, že se tím počí-
táním pletou do praerogativy státu, jenž prý je-
dině má právo verejné »počítat«. A to, co
Némci prováděli, nebylo prý soukromě, nýbrž
veřejné počítání. Když nucen byl v nynější době
sám politický úřad zakročit, lze se domysliti,
jaká to byla »akce«, které v Plzni Němci se
chopili, aby svou národnost chránili před škodou.
Bylť účel jejich ostatně zjevný. Chtěli prostě
svě řady rozmnožiti na účet svých českých
služek, obchodních a továrních zřízenců, svých
učedníků a vůbec lidí národnosti české, na něž
mají vliv. Kdyby jim bylo šlo o národ-
nost a správné její zjištění, věru že ze strany
české nikdo by nie proti tomu nenamítal,
však páni pokoušeli se zjistiti jazyk o bco v a c
svých domestiků a sice tak, že šmahem jim při-
pisovali obcovací jazyk německý. Byly by
tedy všecky ty české služky z čirého českého
okolí paradovaly ve statistice jako »Němkyně«
a na jejich účet by se domáhali plzeňští Němei
po celé desítiletí německých škol a jiných národ-
ních výhod. Věděli velmi dobře, že sčítací komi-
sař, nalezne-li v seznamu Kačenku Řihovu jako
Němkyni zapsanou, s tím se nespokojí, nýbrž
že bude tak smělým pozeptati se jí, jak že mluví
se svou maminkou, svou sestrou, jak mluv
na trhu, u muziky atd. a že lživé udání opraví.
Proto chtěli mít své vlastní eifry, aby dokázal
nejen že jich je víc než ve skutečnosti, nýbrž
aby ke všemu ještě mohli viniti počítací komisaře
jak je poškodili a o mnoho-li německých duš
je připravili. Teď je konee.
Némec
Němkyně
Plzeň
21
article
»Nesmíme zapomenouti,« píše Spronek mimo
jiné, »že Čechové tvoří uprostřed Evropy jeden
z ostrovů, jež vzdorují přiboji germanisace, jeden
z bodů, kde následkem toho Francie a idey
francouzské jsou vždy jisté, nalézti přijetí, zalo
žené na pevnějších základech nežli jsou ofí-
ciální sympatie. Čechové jsou žárlivi a spra-
vedlivě žárlivi na svou autonomii racy. Naši
přátelé v Cechách, chtějící vášnivě zachovati
své tradice, instinktivně se obracejí k národu,
který rovněž, jako oni, chce udržeti v mezích
útočnou moc germanismu. Viděli jsme to dobře,
když letos v leté zástupci města Prahy přišli
navštiviti zástupce města Pařiže; jestli jsme ve
velkém šumu výstavy nemohli dodati přijeti
našich hostů takového lesku, jak jsme si přáli
bylo cítiti z obou stran, že je mezi námi více.
jak pojítko mezinárodních zdvořilosti a že srdeč-
nost vyměněných stisků ruky pravila více jak
nejskvělejší řeči. Kdyby Francie neměla na mysli
nic vyššího než svůj vlastní prospěch, musila
by již k vůli sobě samé pěstovati přátelství
k národu, k němuž ji pojí tolik velkých, spo-
lečných zájmů a který zajisté ještě nedospěl ke
konci svého poslání ve světě.« Dále ličí fran-
couzský spisovatel krásný a neobyčejný úkaz
českého znovuzrození, probuzení národa, o němž
se myslilo, že již odumřel, jehož duše procitla
ze spánku za revoluce francouzské. Spronek
poukazuje k silně vyvinutému citu národnímu
u Cechů, který vzdoruje sofismatům odporné
Čecho
Evropa
Francie
Cecha
Praha
Pařiže
23
article
retoriky internacionalismu. Národní literaturaa
umění zkvétají a sílí hnutí národní a nyní poli-
tická existence Čechů má ohromnou váhu v osudu
Rakouska a následkem toho též v osudu Evropy
»Národ český,« končí p. Spronek, »je upevněn
ve své existenci. Kdo zná jeho vytrvalosta
ohnivost v domáhání se práv na život, uzná, že
kráčí s jistotou k dosažení své emancipace; a
až tato se stane skutkem, poskytnou Čechy ob-
divuhodný a hrdý příklad národa, který bude
poněvadž pevně chce býti.« — Též illustrovaný
týdenník pařížský »L'illustration« přinesl
velmi pochvalný referát o knize »La nation
tehěque«.
Čecho
Spronek
Rakousko
Evropa
Čechy
Le nation
24
article
— O Slezsku. Politieký kl ub
v Lounech uspořádal v pátek dne 30. liato-
padu schůzi, na jejímž programu byla přednáška
pana JUC. Bohuslava Peška z Opavy o Slez-
sku, který hojně shromážděnému posluchačstvu
nastinil celý smutný obraz Slezska a vyliči
hrozné tamější poměry, které vyžadují bez-
odkladné pomoci. Národně jsou Čechové ve
Slezsku ohroženi germanisací a popolštěním
osvěta ve vévodství je na nízkém stupní, poně-
vadž školství slezské nehledí na skutečné vzdě
lání mládeže, nýbrž ellem jeho je germanisace-
Učitelstvo odchované v německých učitelských
ústavech nevyhovuje, škola střední česká je je-
diná, škol odborných českých vůbec není a po-
můcek k sebevzdělání má lid velice málo. Rol-
nictvo je neuvědomělé a dělnictvo vydáno jest
v šane svým německým zaměstnavatelům. Všecky
tyto hrozné křivdy a zločiny páchané na českém
lidu ve Slezsku jsou jen článkem velkého ře-
tězu, kterým naši protivníci chtějí spoutati
urdousiti celý náš národ. Na Slezsko dorážejí
nejvíce, poněvadž jsou tam Češi nejslabší. Slez-
sko tvoří hráz proti příboji německému do dal
ších zemí českých. Již z ohledu na tuto okol-
nost, zvláště však na státoprávní poměr Slezska
ke koruně české měly by mu Čechy a Morava
věnovati zvláštní péči. Řečník končil appellem
na občanstvo města Loun, které již svěřením
kandidatury pracovníku slezskému poslanci zem-
skému a radovi zemského soudu panu Václavu
JUC
Pešek
Čecho
Rol
Čech
Václav
Slezsko
Louny
Opava
Morava
25
article
Hrubému ukázalo zájem pro Slezsko, by
předcházelo i jinak Čechám a Moravě dobrým
přikladem, vzalo si na starost českou menšinu
slezskou, podporovalo Slezsko v jeho potřebách.
zvláště pak aby zasadilo se o největší pro te
čas potřebu: zřízení českého učitelského ústavu
a české divči školy ve Slezsku. Po přednášce
která odměněna hojně potleskem, pan JUDr.
Budil slíbil jmenem obyvatelstva města Loun
účinou podporu Slezsku, klada při tom za vše-
obecného souhlasu zvlášť důraz na příslušenství
Slezska ke koruně svatováclavské. Dovodiv ne-
zištnost klubu svobodomyslných poslanců při
svěření kandidatury poslanci Hrubému, spa-
třuje v tom jen politickou vyspělosť strany. Od-
suzuje neodůvodněné vystupování proti této kan-
didatuře a doufá, že konečně přece všichni dají
přednost věci před strannickými zájmy. Konči
za všeobecného nadšení provoláním »Slávy« ra-
dovi p. Hrubému. Pan MUDr. Brunclík
přečetl telegram zaslaný akademiky slezskými a
uvedl několik smutných obrázků ze školství
slezského, které poznal na cestě Slezskem, Po
schůzi setrvali účastníci ještě dlouho pohromadě
v čilém rozhovoru o předmětu přednášky.
— Odpověď českého města Vídni.
Hrubý
JUDr
Budil
Loun
MUDr
Brunclík
Slezsko
Čechy
Morava
Vídeň
český učitelský ústav
26
article
Městská rada na Kladně odpověděla magistrátu
města Vídně takto: »K váženému přípisu ze
dne 9. t. m., jímž zaslán byl v úctě podepsané
městské radě návrh petice o zrušení daně po-
travní a o zavedení všeobecného starobního
invalidního pojištění, klade si městská rada z
česť dle usnesení svého ze dne 28. t. m. od-
pověděti, že souhlasí úplně s obsahem této
petice, musí však zároveň připomenouti, že
upozornivši již před tím v knize rakouskýeh
měst za roky 1891—1892 na nutnost brzkého
zavedení státního pojištění starobního a invalid-
ního, — petici o zavedení tohoto pojištění říšské
radě již v měsíci červnu roku 1898 podalaa
ji v měsíci únoru letošního roku opakovala,
shledávajíc v žádané instituci byť i neúplnou
tedy přece velikou ochranu před následky re-
formy domovského práva velká města a místa
průmyslová ohrožující a platný prostředek ku
zmírnění sociální bídy zachvacující nejširš
vrstvy lidové. Pokud se týče zamýšleného dále
sjezdu rakouských měst, lituje městská rada
stejně, jako důležitost podobných projevů ne
podceňuje, že nelze jí v dnešních
poměrech politických a národ-
nostních sjezdu toho se zúčast
niti, i zamýšlí spíše o to se přičiniti, by po-
dobný sjezd měst českých do král. hlavníh
města Prahy svolán byl.«
— Paní a dívky české v Praze zaslalý
včera do Lublaně za příčinou slavnosti Pr
šernovy tento telegram: »Župan Hrib a
Ljubljana. Jménem českých paní a dívek
skládají k slavnosti stoleté památky nesmrtelného
slovanského pěvce Prešerna ratolest své ne
hynoucí úcty a lásky: Marie Srbová, Gabriela
Preisová, Anna Podlipná, Kateřina Fügnerová,
Renata Tyršová, Anna Prachenská, Růžena
Svobodová, Marie Chodounská, Josefa Náprst-
ková.«
Župan Hrib
Srbová
Preisová
Podlipná
Fügnerová
Tyršová
Prachenská
Svobodová
Chodounská
Náprst
Kladno
Vídeň
Praha
Lublaň
Ljubljana
27
article
— Osobní. Dosavadní prozatímný tajemník král
města Kolína, pan JUDr. J. Řeťovský, byl v
schůzi obecního zastupitelstva kolínského dne 27. 1. m.
konané jednohlasně defin. tajemníkem jmenován. —
Pan MUDr. Viktor Wokaun, emer. první sekundái
ve všeobecné nemocníci, kde přes 6 roků na všec
klinikách působil, zahájil praxi lékařskou v dom
č. 25 v Karmelitské ulici na Malé straně. Ordinačn
hodiny od 9.—10. dopol. a od 2.—4. odpoledne. —
Pan Frant. Chvojka, rodem ze Třibřich u Chru-
dimi, podrobiv se u místodržitelství předepsan
zkoušce z pozemního stavitelství, stal se úřadně
oprávněným stavitelem.
— Úmrtí. V Rakovníku zemřela dne 2. t. m
paní Anna Haunerová, soukromnice, matka ma
jitele hotelu »U arcivévody Štěpána« v Praze, pane
Viléma Haunera, po krátké nemoci v požehnaněm
věku 91 let svého blahoplodného, jedině tiché prác
a dobru rodiny věnovaného života.
— Zřízoní krajského odboru Jednot
samosprávného úřadnlotva českého západu
Samosprávné úřadnictvo z 12 zastupitelských okresů
českého západu sešlo se dne 2. prosince t. r. v zase-
dací sini městské radnice v Plzni za účelem úrady
má li zřízen býti krajinský odbor samosprávného
úřadnictva. Na schůzi zastoupeny byly všecky okresy
a schůze byla velice četně navštívena. Za předsedu
schůze zvolen ředitel okresního zastupitelstva plzeň
ského p. Frant. Schwarz a za zapisovatele okresní
tajemník p. Frant. Berdych. Po zahájení schůze vy-
líčil pan předseda účel a úkoly přištího sdružení
Rokování zúčastnili se kolegové pp. Vinc. Kosta
z Plzně, Fikrle z Blovic, Edv. Srb z Rokycan, Em
Jiřík z Přeštic, Fr. Berdých, Jos. Kepka, J. Červený
JUDr
J Řeťovský
MUDr
Wokaun
František
Chvojka
Haunerová
Štěpán
Hauner
Schwarz
Berdych
Fikrle
Edv
Srb
em Jiřík
Jos
Kepka
J Červená
Třibřichy
Chr
Rakovník
Praha
Plzeň
Kosta
Blovice
Rokycany
Přeštice
Francie
král město Kolín
28
article
Vit Pech z Plzně. Výsledkem rokování bylo, že uznána
prospěšnost sdružení krajinského úřadnictva samo-
správného a usneseno, že stanovy krajinského odboru
k schválení zadati se mají.
— Různé záležitosti ze staroměstské rad-
nice. Včera odpoledne před schůzí sboru obecních
starších konali staročeští členové sboru opětnou po-
radu ve příčině navržení kandidátů za náměstky sta-
rosty. Poněvadž sdružení p. dra. Podlipného příjet
místa v presidiu odmítlo, jednáno bylo o návrhu
skupení p. dra. Friče, které domáhalo se všech míst
pro stranu svobodomyslnou určených. Staročeši však
k požadavku tomuto nepřistoupili, nýbrž prohlásili,
že má zůstati při dosavadním počtu zastoupení stran
a skupení jak v presidiu tak i v radě městské až do
té doby, kdy nastane mezi oběma sdruženími svo-
bodomyslnými shoda. V tom případě vzdá se svých
mandátů tolik Staročechů, aby Miadočeší měli paritu.
Dále usneseno, aby p. dru. Fričovi nabídnuto bylo
místo prvního náměstka. Druhým náměstkem měl
být zvolen p. Ferd. Voitl. Pan dr. Frič odmíti však
nabízený jemu mandát s tím odůvodněním, že ne-
bylo vyhověno přání jeho skupení Když s tímto
sdělením obecní starší pan dvorní stavitel Tereba
vrátil se od dra. Friče do schůze Staročechů, usnesli
se tito kandidovati na místo prvního náměstka pana
dra. Kühna a na druhé místo p. Voitla. Kterak hla-
sování vypadlo, vidno z referátu o schůzi sboru
obecních starších. — Nově zvolení obecní starší pp.
dr Nesý, Vaníček a Ort usnesli se nevstoupiti do
žádného z obou sdružení svobodomyslných na rad-
nici dříve, dokud se obě sdručení neshodnou a ne-
utvoří celek.
Pech
Podlipný
Frič
Miadočešit
Ferd
Voitl
doktor
Tereba
Kühn
Nesý
Vaníček
Ort
Plzeň
29
article
— Ve vrchním ředitelství ohudinského
ústavu král. hlav. města Prahy včera dopoledne
rozloučil se městský rada p. Fr. Sokol. Jmenem
shromážděného úřadnictva oficiál p. Vlk odcházejí-
címu vrchnímu řediteli projevil úctu a vážnosta
odevzdal mu kaligraficky znamenitě provedenou
adresu s podpisy veškerých úřadníků. V adrese uve-
deno: »Loučení sa personálu s představeným bývá
povinnou slušností neb formalitou dle toho, jaký
poměr byl mezi představeným a personálem. Jestliže
my dnes s Vaším Blahorodím se loučíme, činíme tak
nikoliv z povinnosti neb z formality, nýbrž s úcty
plnou vděčností ze srdce v pravdě vděčného ply-
noucí. Chudině nebyl Jste vrchním ředitelem, nýbrž
láskyplným otcem chudých ku povznesení chudiny
a ku blahu obce přihlížejícím. Ke každému osvědčil
Jste se jako muž z lidu, nám pak byl Jste příznivcem
spravedlivým. Neloučíme se, nýbrž rozcházíme se
slovy: Zachováme Vaše Blahorodí ve vděčné paměti
a prosíme, aby Vaše Blahorodí i nás ve vděčné pa-
měti zachovati ráčilo.
Vlk
Praha
30
article
— Výkaz zapsaného žactva na veřejných
českých a němockých školách pražských
byl právě městským referátem školním dohotovena
obecním starším doručen. Na školách českých
je zapsáno: ve 258 třídách a 66 parallelkách celkem
16.825 dítek a sice 8533 chlapců a 8292 dívky. Dle
náboženství je 16417 dítek katolíků, 163 ži-
dovské víry, 238 evangeliků a 7 jiného vyznání. Dle
jazyku mateřského je 16.808 Čechů, 14
Němců a 3 jiného jazyka. V počtu tom je zahrnuto
školou nepovinných dítek pod 6 roků stáří 576, přes
14 let 222. Mimo Prahu bydlí dítek 539, v Praze
je na stravě 377 dítek. — Na školách německých
je ve 42 třídách a 13 parallelkách úhrnem 2945
dítek a to 1343 chlapci a 1602 dívky. Dle nábo-
ženství je 1276 katolíků, 1643 židů, 24 evange-
líci a 2 j. Z toho je zřejmo, že židé na-
plňují školy německé v Praze, nebo
ze všeho žactva je tam židů 55.8 proc.
kdežto na školách českých je jich
pouze jedno procento. Pokud se týče ja-
zyku mateřského, je na německých školách
981 Čechů, 1938 Němců a 26 jiných. Školou ne-
povinných je 126. Mimo Prahu bydli 84 dítky av
Praze je 212 dítek na stravě. Na českých a něme-
ckých školách je úhrnem zapsáno 19.770 dítek,
z nichž je 17.789 českého a 1952 německého jazyka
mateřského. Chlapců jest 9876 a dívek 9894.
Čecho
Němec
Praha
31
article
— Hostinský věstník. Z Praby: Pan Antonfn
Böhm převzal nuselskou akciovou pivnici č. 116-II.
ve Ferdinandově třídě. — Pan Jakub Hess převzal
branickou pivnici č. 727-I. na nároží Dlouhé třídy
a Hradební ulice. — Pan Otakar Kříž dříve na Komen-
ského náměstí v Žižkově, převzal kavárnu č. 627 I.
v Týnské ulici. — Pan František Rosner, dříve vrchní
číšník »u Kutílků«, převzal hostinec »na poště«
č. 688-VII. v Belcrediho třídě. — Pan Čeněk Velík
převzal kavárnu č. 517-I. v Havelské ulici. — Z Plzně:
Pan Prant. Cillert dřive v Rokycanově třídě, otevřel
plzeňskou pivnici č. 324-I. v sadech Štěpánových. —
Pan Václav Kriegerbeck dříve v sadech Pecháčkových.
otevřel hostinec »Belvedere« č. 1078-III. v Klatovské
třídě. — Pan Josef Nachtmann dříve »u města Kar-
lína«, převzal hostinec č. 512-V. na nároží Guldene-
rovy a Železniční ulice. — Pan N. Novák dříve na
na Bilé Hoře u Plzně, převzal hostinec »u města
Karlina« č. 326-V. v Ostruhové ulici. — Pan Gustav
Schreyer dříve ve Ferdinandově třídě, otevřel restau-
raci č. 430-III. v Husově třídě. — Pan Václav Špaček
převzal plzeňskou restauraci č. 351-V. v Pecháčkových
sadech. — Koncese hostinské a výčepnické obdrželi
v Praze: Paní Rozalie Běhavá do č. 1936-II. v Botič-
ské ulici. — Pan Jaroslav Borský do č. 907-II. v Jin-
dřišské ulici a pan Čeněk Tvrdý do č. 520-II. v Ječné
ulici. — V Plzni pan Robert Darebný do č. 503-V.
v Úslavské ulici. — Pobočný závod firmy první spo-
lečný sklad vín českých hostinských v Praze do č. 1-I.
v Pražské ulici a pan Josef Sabat do č. 294.IV. na
Roudně
— Alliance francaise. Mikulážský dýchánek,
který pro nepředvídané překážky musil býti odložen,
pořádán bude v úterý dne 11. prosince t. r. v míst-
nostech Umělecké besedy. Program stanoven takto:
1. Schubertovo kvintetto op. 114, přednesou p. MUD.
Antonfn Böhm
Hess
Kříž
Rosner
Belcredi
Velík
Prant
Kriegerbeck
Pecháčkův
Nachtmann
N Novák
Schreyer
Husův
Václav špaček
Rozalie
Borský
Tvrdá
Robert
Josef sabat
Schubertův
Ferdinandov třída
ský náměstí
Žižkov
týnský ulice
havelský
Plzeň
Rokycanův třída
Štěpánův
Belveder
Kara
Bilá hoře
Karlin
ostruhový ulice
Praha
Botič
ský ulice
Jin
Ječná ulice
úslavský ulice
pražský ulice
Roudno
32
article
Wachsmann, pí. Wachsmannová, p. MUDr. Procházka.
p. MUDr. Tysovský a p. Frant. Černý. 2. Přednáška
pí. Laudové Hořicové. 3. Monolog »Les Renseigne-
ments« přednese člen spolku. 4. Sv.mikulášská tom-
bola zv. »Pěche miraculeuse« (zázračný rybolov). Při
tombole bůde podáván čaj. Začátek přesně ox1/28.
hod. večerní.
— Veřejná schůze hudebníků. »Cecilie«,
podpůrná jednota oprávněných hudebníků v Praze,
svolává veřejnou schůzi všech hudebníků z Prahya
okolí do sálu su bílé labutě« na Poříči na pátek dne
7. prosince o 7. hod. večer. Jednáno bude o organi-
saci hudebníků v Praze a okoli.
— Nadace. Úroky z nadace architekta Aloisa
Turka rozděleny budou vdovám po učitelích, kteří na
českých obecných, měšťanských neb středních školách
v Praze a předměstích byli ustanoveni. Žádosti při-
jímá do 15. t. m. p. Frant. Zeman, starosta spolku
pro podporování vdov a sirotků po učitelích v Če-
chách, bytem v Praze —III. č. 82.
— Dobročinný bazar uspořádán byl před-
včírem v Národním domě na Král. Vinohradech
tamními vlasteneckými damami, jichž obětavým pů-
sobením účelům dobročinným dostane se výdatné
hřivny. Ve stancích prodávaly: pohlednice: paní Isa-
bella Jahnová, slč. lsa Jahnova a slč. Ada Gollerova
květiny: pí. Julie Sikytová, slč. Julča Sikytova a slč.
Wachsmann
Wachsmannová
Procházka
MUDr
Tysovský
František
Černá
Lauda Hořica
Cecilie
Alois Turek
Zeman
Jahnův
Gollerův
Sikytová
Sikytov
Praha
Les Renseigne
spolek . 4
národní dům na Královský
paní Isadella Jahnová
33
article
Mařenka Štěpánkova; papírnické potřeby: slč. Sláva
Fořtova a slč. Marie Richtrova; toaletní věci malo-
vané: pí. Emma Víšková, slč. Lula Víškova, slč. A. Ne-
svaldova, slč. Liebcherova a pí. Friedländrová ; dout-
níky: pí. Eulová z Hvozdomilu, pí. Kurzová, slč.
Bueifalova, slč. Firkušova, slč. Grunzlova a slč. Burg-
hartova; hodiny »Stěstěny« uprostřed sálu: pí. Marie
Štěpánková, slč. Suchánkova, slč. Rezáčova. Dále
obstarávaly prodej ručních pracf: slč. Závorkova a
slč. Fürinkova; galanterní zboží: slč. Noskova, stč.
Čihařova a slč. Bílkova; ručních prací z lýka: slč.
Veletovská, slč. Rosenaurova a slč. Chaloupkova
vypalování ze dřeva: slč. Nora Masákova, slč. Zděnka
Macháčkova, slč. Hanna a Emma Šedivých; hračky
slč. Pacákova a sič. Matějkova; knihy a obrazy : slč.
Slavatova a slč. Anna Boháčkova: sklo: slč. Roko-
sova a slč. Emma Boháčkova. Při lovení na sucho
účinkovaly: slč. Božena Turnovská, slč. Sokolovaa
slč. Barochova.
— Pošta v budově sněmovní. Za příčinou
svolání zemského sněmu království českého v Praze
zahájí dne 11. prosince t. r. v budově sněmovní po
dobu zasedání sněmu činnost svoji poštovní a telegrafní
úřad, který bude míti označení: »Praha, zemský
sněm.«
— Vycházka technické komise sboru
obecních starších. Zejtra ve středu dne 5. t. m.
o 10. hod. dopol. pořádá technická komise vycházku
ku prohlédnutí rovných kleneb a stropů dle patentu
Štěpánkův
Fořtův
Richtrův
Víšková
Lula Víškův
Eulová
Kurzová
Štěpánková
Suchánkův
Rezáčův
Závorkův
Noskův
Čihařův
Bílkův
Veletovská
Chaloupkův
Masákův
Zděnka Macháčkův
Hanna
Šedivá
Pacákův
Matějkův
Slavatův
Boháčkův
Božena Turnovská
Barochův
Hvozdomil
Burg
Praha