na nahrážku starého shnilého dříví povolen byl paušál 18.500 K a později ještě 16.870 K Práce na zřízení nového mostu započaly dne 23 června 1902 a měly být ukončeny dne 23. května 1903. Stavba ukončena však zdatností podnikatele šest neděl dříve, ač stavební období postiženo bylo čtyřmi povodněmi s třenicemi ledovými, takže již dne 15. dubna mohla být provedena zatěžkací zkouška a dnes odevzdán most veřejnému používání. Nový most zajisté přivodí netušený život mezi Hole- šovicemi a Libní. Od zřízení tramwayového spojení po mostě bylo prozatím upuštěno až do doby větší nutnosti. Most zatěžkáván byl předepsanou váhou 400 kg na 1 m2. U 40metrového pole průhyb obnášel 19 mu, prohnutí trvalé po odstranění břemem 8 mm. Průhyb i s lešením a břemenem obnášel 22 mm. U vzpěradla 30 metrového obnášelo úplné prohnutí 20 mm, trvalé 8 mm, elastické 12 mm. U betonového propustku při zatěžkání 500 kg. na 1 m obnašelo prohnutí elasti- cké 1.5 mm. Komise vyznačila protokolárně, že most jest s největší pečlivostí proveden a udělila k užívání jeho povolení. Slavnostní akt otevření mostu stal se dopoledne o půl 10. hodině. V tu dobu shromáždili se na hole- šovickém konci města starosta měst pražských dr. Srb, oba jeho náměstkové inženýr Neubert a dr. Groš, dále všichni zástupcové obce holešovické, přísedící ve sboru obecních starších, pak za zemský výbor rada Fiala, za místodržitelství rada Filip. za inženýrskou komoru rada Zvěřina, četní jiní městští radové a obecní starší, ředitel stavebního úřadu Gröger, stavební rada Soukup, inžený Trča a jiné osobnosti, zúčastněné při stavbě mostu.

Starostu dra. Srba jmenem dozorstva stavby oslovil městský rada Seifert, který vytkl, že zří- zením nového mostu obec uskutečnila svou péči o VII. čásť Prahy. Zmínil se dále pochvalně o všech firmách, které spolupůsobily při výstavbě mostu. Vyslovil staro- stovi dík za podporu VII. části projevovanou a prosií Všemohoucnost, aby jej na dále ve prospěch naš matičky Prahy zachovala. (Výborně ! Výborně!) Starosta dr. Srb v odpovědi vyslovil potěšen nad brzkým provedením stavby a naději, že tento nový komunikační prostředek přispěje mnoho nejen k rozvoji Prahy, zejmena ale k rozvoji obou nej- mladších částí její. Vyslovil dále dík dozorstvu stavby a jmenovitě městskému radovi Seifertovi, který v krátké době intervenoval při stavbě dvou most pilotových. Dále zvláštní dík vyslovil místodržitelskému radovi Filipoví, jakož i stavebnímu oddělení místodržitelství za benevolentní posuzování všech obecních projektů pražských. Nato starosta pan dr. Srb prohlá si most za otevřený. Účastníci slavnosti odebrali se pak na stranu libeňskou, kde byli uvítáni všemi zástupci libeňský mi a zde oslovil starostu místodržitelský rada Filip který jmenem občanstva a všech korporací liben- ských vyslovil dík nejen Praze, ale i starostovi který velmi platným způsobem příčinil se o to, aby akt připojení Libně ku Praze byl korunován zříze- ním tohoto komunikačního prostředku. Po krátké odpovědi starosty dra. Srba se účastníci slavnost ního otevření rozjeli a nový most byl odevzdán obe- censtvu.

Denní zprávy. Že »Česká spořitelna« má mladé, ne- bude asi známo širší veřejnosti české. Nedo- stala je ovšem teprve v posledních šesti nedě- lích, nýbrž celá rodina dobře vyvedených mlá- dat, jichž matkou jest Česká spořitelna, žijea tyje již celá leta ku větší slávě a stále většímu prospěchu pražského němectví. Těmito odno- bude pozorovati, pokud tu čepici budeš míti na hlavě. Teď mi ale odevzdej své šaty a svoji zbraň, pak se seber a jdi hned domů. Ale ode dneška za rok v tuto hodinu ať jsi tady. Po tu dobu budu za tebe sloužiti. Vojáček ihned vydal se na dalekou cestu k domovu, a tam vesele užíval světa. Ale na slovo čertovi dané nezapomněl. Jakmile se určený čas přiblížil, vzal na hlavu červenou čepici a odebral se na ustanovené místo, kamž konečně přesně dle úmluvy dorazil. I zastihl tam dobrodince svého, kterak před prachárnou stál na stráži. „Servus, kamaráde! Nu, jak pak se ti líb ten roztomilý život vojenský? „Aby rarach vzal toho, kdo tu vojnu vy- myslil,“ odpověděl čert s kyselým oblíčejem. „Tohleto není život pro našince; nebylo dne abych byl něco nenafasoval. „Ubožáku, musil jsi věru mnoho vytrpěti od toho necitelného hejtmana?“ „Vytrpěti?! Já jsem netrpěl pranic. Ne jsem nadarmo poručíkem u čertů, abych to ne- uměl tak navléci, aby, kolikrátkoli mne ten lotr se psíma ušima uhodil, ne mne, ale jeho to bolelo. Teď ho to samého už omrzelo a zejtra mne budou superarbitrovati.“ Bylo to dávno, snad se to vůbec ani ne- stalo — tak skončil starý voják své povídání. Ale tolik je jisto, že od té doby se už čert o ubohé vojáčky nestará. My pak dovídáme se z této pověsti, že čer byl — prvním jednoročním dobro volníke m.

žemi Česká spořitelny jsou její podružné ústavy peněžní, založené a financované matečním ústa- vem Č. spořitelny na podporu drobného némeckého obehodu a dobýván domovního majetku v Praze z rukou českých. Ústavy těmi jsou: 1. »Spar- und Creditverein in Smichow(!) Regi- strierte Genossenschaft mit unbeschränkter Haf- tung, zanešený také česky jakožto »Spořitelní a úvěrní spolek na Smíchově, regist. společen- stvo s ručením neobmezeným.« (Sm. Kinského ul.) 2. Gewerbe-Vorschusskassa der böhm. Sparkasse, zanešená rovněž česky: »Živnostenská záložna při české spořitelně«. 3. »Spar. und Vorschusskassa für Mitglieder des deutschen Hand- werkervereines in Pra g, zanesené spol. s ručením obmezeným, výhradně německy za- nesená to záložna pro členy Handwerkerveinu, nacházející se v Charvátově ul. 4. Deut- sche Creditgenossenschaft fü Böhmen in Prag (s ruč. obmezeným), vý- hradně německy zapsané německé úvěrní druž- stvo pro Čechy v Praze v Mariánské ulici 17. 5. Escompte-Geselschaft für Indu- strie und Handel (s ruč. obmezeným) za- nesená také česky: Eskomptní společnost pro průmysl a obchod, Příkopy 5. 6. Cen- tralbank der deutschen Spar- kassen in Böhmen v Bredovské ulici.

Rozumí se, že ne všechny tyto podružné ústavy České spořitelny mají pouhý místní vý- znam, neboť zvlášť Ústřední banka německých spořitelen, pověstná svou agitační činnostív době největšího runu spořitelního, představuje vlastně svlažovací system potrubí vedoucího z ohromné nádrže spořitelní po všech nivách ně- meckých, v čemž pomáhá co nejvydatněji ně- mecká Creditgenossenschaft pro Čechy a Es- komptní společnost. Všechny tyto ústa vy jsou co nejtěsněji spojeny s Českou spořitelnou, na ní úplně závisly a od ní — penězi českých vkladatelů nejštědřeji fundovány. Některé z nich, a jsou to především ústavy založené k místním účelům, k pomáhání na nohy německým hospo- dářským existencím v Praze a udržování na nohou existencí německých s podkleslými koleny, nevládnou vlastně než příruční pokladnou s něco drobnými. Tak na příklad mnichovský »Spar- u. Creditverein« anebo »Spar- u. Vorschuss- kassa« pro členy Handwerkervereinu« ne- mají v podstatě vzato ani svého jmění, nýbrž jenom — telefonické spojení s ústřední pokladnou všeho němectví v Praze s Českou spořitelnou, kteráž na pouhou telefonickou žá- dost vypraví do těchto prostředkovacích ústavů tolik peněz, co si jich právě německé srdce přítomného uchazeče žádá. Takovou to dělbou německé práce zpracována jest česká Praha ve velkém a malém. Česká spořitelna staví velké německé bašty v Praze, její agentury pak bu- dují hospodářské hradby německé koloniev

Praze i příbytky pro žoldněře německé posádky této kolonie. My pak Češi s důležitým výrazem starostlivé spořivosti ve tváři snášíme tomuto stavebnímu a podnikatelskému ruchu německému — stavivo a cement. I jsme pak nesmírně ura- ženi, když nám Němci ve svých novinách za to vynadají inferiorních a nemůžeme nikterak pochopiti, že mohou Němci ještě stále s nej- větší důvěrou v budoucnost a spolehání — v české spolupracovnictví, o němž ovšem hlasitě nemluví — pojednávati o znovudobytí české Prahy!

— Morava na sjezdu důvěrníků. Píše s nám: Morava na sjezdu důvěrníků strany svo- bodomyslné pokládá se od jistých žurnálů za živel, který má v poradu vnésti náladu mírnější. Mínění toto jest mylné. Myšlénka vznikla v poli- tických kruzích prostějovských bezprostředně po řeči poslance dra. Dvořáka v Domažlicích, ve které bylo poukazováno na národní po- měry moravské, které prý byly jednou z příčin, jež delegaci naši přiměly ke změně tak- tiky na říšské radě. Nejasné poukazování takové na poměry moravské mohlo vzbuditi v Čechách domněnku, že Morava snad by překážeti chtěla z důvodů místních ráznému postupu poslanců na- šich, domněnku, že Morava zde si vyžaduje zvláštních ohledů a že v Čechách má se o po- stupu celého národa jednati se zvláštním zřetelem na poměry moravské, ale bez zastoupení Mora- vanů, kteří by byli přece nejkompetentnější, aby sami na sjezdu řekli: k vůli Moravě musí se po- stupovati jinak, než se to dálo dosud. Aby se věc mohla všestranně vysvětliti, aby pak postup náš byl ze souhlasného přesvědčení solidárním, proto žádáno, aby též důvěrníci lidu moravského, straně lidové příslušící, byli povoláni ke sjezdu.

— Prof. Bedřich Vílém Spiess. Včera ze- mřel na Smíchově o 4. hodině odpolední na za- slouženém odpočinku známý paedagog a spiso- vatel professor v. v. Bedřich Vil. Spies s zápalem plic. Jméno zesnulého, jmenovitě gene- raci starší, dobře jest známo. V hloučku literátů, jichž střediskem byla Vlčkova „Osvěta“, měl své význačné místo jako obratný spisovatelv oboru etymologie a znatel vývoje této; kromě toho platil za autoritu na slovo vzatou v ději- nách české novelistiky. Jeho práce genealogické, paedagogické a lidopisné ukládány ve formě článků zejmena v „Osvětě“ a „Květech“, v „Ar- chaeologických památkách“, „Kroku“, v „Pae- dagogických Listech“, „Škole a Životu“, „Č. Lidu“, „Světozoru“ a j. v. Feuilletony jeho, psané populárně, jasně a srozumitelně, objevo- valy se v „Národních Listech“, „Otavanu“, „Poslu od Otavy“, „Polabanu“, „Ratiboru“, a „Práchni“, obíraly se hlavně výkladem jmen místních na Písecku, Litomyšlsku a Hradecku, kde na posledně dvou jmenovaných místech zvěčnělý jako professor po 25 let působil, vy- učuje češtině a němčině. K dobám jeho paedago- gické činnosti připínají se chvalné vzpomínky jeho žáků, kteří v nemalé oblibě chovali svého učitele pro otcovskou jeho náklonnost a bodrou, přívětivou povahu. Samostatně vydal „Výbor li- teratury české doby střední“; z větších jeho prací připomíná se „Kocín z Kocinetu a jeho doba“ (v „Osvětě“) a „U divého muže“, obraz ze života malostranských sousedů. Poslední do- bou hodlal sepsati i anthologii světové literatury pro četbu žákovskou, ale smrt rozhodla jinak. Pohřeb zesnulého, jenž byl 62 léta stár a ro- dákem píseckým, koná se zejtra v neděli z Jero- nýmovy ulice čís. 14 na Smíchově o 4. hodině

— Rodinné zprávy. Inženýr pan Franti šek Šik, c. k. místodrž. stav. adjunkt a slč. Antonie Pittrova slaví sňatek dne 21. dubna v děkanském chrámu sv. Vavřince v Náchodě. — Úmrti. V Pelhřimově zemřel dne 12. dubna t. r. po kratké nemoci pan MUDr. Václav Neu- reiter, městský lékař ve stáří 42 roků. Zesnulý byl pro svou bodrou povahu osobou velmi oblíbenou. Byl to lékař velice hledaný, obětavý a lidumilný. Zejmena chudina ztrácí v něm velkého dobrodince. Pohřeb konán za veliké účasti obecenstva a okolních lékařů na místní hřbitov dne 14. t. m. o 4 h. odpol. V témže domě bydlící mistr rukavičkářský p. R ud. Stolejda, chystal se na pohřeb, ale byl raněn při oblékání mrtvicí mozkovou a zemřel právě když vy- nášena mrtvola dra. Neureitra. Nenadálá smrt jeho způsobila hluboký dojem. Bylť znám v městě i v da- lekém okolí jako vyníkající živnostník na činovník »Sokola« a místního sboru dobrovol. hasičů, kteréžto spolky s jinými ještě a množstvím obecenstva dopro- vodily jej ke hrobu dne 16. t. m.

— Konfiskace. Číslo 20. »Samostatných Směrů- v Pardubicích bylo konfiskováno. — Zpráva časopisecká. Nový týdenník »K ar- línské Listy« s přílohou »Hlasy z Holešovic, Libně a Vysočan« počne vycházeti počátkem měsíce května. — Obacní zastupitelstvo města Koštř koná dne 22. dubna řádnou schůzi výborovou o půl 4. hod. odpolední — Vráz v Litomyšli. V neděli dne 19. dubna uspo- řádá beseda v Litomyšli v exhortním sále obecných škol dvě přednášky českého cestovatele a spisovatele E. St. Vráze. O 3: hod. odpok. prc školní mládež: Cesta světem (Vrázův Orbis Pictus). O 7. hodině več.: I. Nástín všech cest Vrázem konaných. II. Procházka paláci, božišti a ulicemi města Pekina za doby jeho obsazení vojsky spojených velmocí. Přednášky pro- vázeny budou jeho původními, vzácnými, dle přírody kolorovanými obrazy, které jsouce promítány angli- ckým strojem projekčním a světlem jasnosti 1000 sví- ček v obrovských rozměrech objeví se na plátně.

— Výstavy. Výstava , eské ume ní« v pavilloně pod zahradou Kinského otevřena jest denně od 9. hod. ranní do 6. hod. več. za vstupné 1 K. Předprodej vstupenek obstarává insertní ústav Schön- feld spol. na Václavském nám. č. 17. Návštěva výstavy jest velice uspokojivá a dle dosavadního počtu návštěvníků lze souditi, že dostoupí počtu, ja- kého docíleno bylo při loňské návštěvě výstavy fran- couzského sochaře Rodina. — Hraboší. V jižních Čechách rozmnožili se opět ohromně hraboši polní a provádějí zhoubnou práci na polích. Ozimní setba krmiva a jetele jest hraboši úplně zničena. — Z pahorkatiny česko-moravské. Z východní, drsnější části české pahorkatiny docházejí zprávyo nepřetržité zimě, která nedovolila dosud rolníkovi, aby aspoň začíti mohl s pracemi rolními. Kolem Chotěboře a Skutče a na horní Sázavě na straně moravské, dosud v kotlinách i na stráních půda na- moklá, ozim k zemi přitlučená, pole pro jař určená dosud prázdna. Zdá se, že letos ani sv. Jiří neotevře zemi a nevyvolá zelenou trávu na stráních a lukách. Na pomlázku, v pondělí velikonoční, snesla se iv těchto krajinách veliká chumelenice sněhová, která ve vyšších polohách zanechala bílou pokrývku. V zá- padní, teplejší části pahorkatiny v Táborsku a Pí- secku jen tu a tam jarní práce zahájena. I v nížině polabské, kde mnoho práce jarní vykonalo se jižv březnu, pociťují velice nepohodu počasí. Řep dosud velmi málo zaseto; ač s plodinou touto není nijak zmeškáno, přece při racionálním hospodářství jest již rozvrh a postup valně porušen. Dle proroctví za- loženém na mnoholetém pozorování ryb potrvá stu- dené, ba mrazivé počasí až do konce dubna.