vyvarovati hloupostem. Že však bývalí ob- strukcionisté nyní sami na veřejném jevišti se políčkují, to jest přece zbytečno!

Telegrafické zprávy. Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) »W ie ner Zeitung« oznamuje: Císař svolil, aby polní zbrojmistr Mořic Schmidt, zástupce vrchního velitele zeměbrany království a zemí na říšské radě zastoupených, na vlastní žádost převzat byl do stavu odpočinku a nařídil, aby mu při tom opětně projevena byla nejvyšší spokojenost. Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) Ministerský předseda Kol. Szell vrátil se včera večer do Z Vídně, 9. dubna. (C.-B.) Za obvyklých obřadů vykonal dnes císař v obřadním sále dvorního hradu mytí noh 12 starcům. Z Amsterodamu, 8. dubna. (C.-B.) Holand ská železniční společnost sdělila zahraničním správám železnie, že bude průchodní do- prava anglického a německého zboží přes Salcbergy dne 9. dubna zase pravi- delně zahájena. Z Londýna, 8. dubna. (C.-B.) V dolní sněmovně podal včera konservativec Gib- son Bowles na premierministra Balfoura dotaz, jaká sdělení byla vyměněna mezi angli- ckou vládou a vládami zahraničními vzhledem na dráhu německo-anatolskou nebo bagdadskou a její prodloužení do Kovejtu u zálivu Perského. Balfour odpověděl dnes písemně, že formál- ních sdělení v záležitosti té nebylo. Dráha ona není prý, jak se v dotazu pravilo, čistě něme- ckou. O záležitosti té jednalo se jen ve dvou zcela krátkých rozmluvách s francouzskýma s německým velevyslancem asi před třinácti měsíci. Státní tajemník Lansdowne tehdy dovozoval, že by se nemělo zaujati vůči tomuto podniku stanovisko nepříznivé, v předpokladě ovšem, že by anglickému kapitálu a anglickým zájmům vyhražena zůstala aspoň při nejmenším táž práva jako kterékoliv mocnosti jiné. Byla také vyměněna ve věci té sdělení s kapitalisty anglickými, v nichž se ještě nyní pokračuje.

Konečná úprava záležitosti té se dosud nestala. Dle doslechu budou učiněny vládě anglické pří- slušné návrhy, o nichž bude bedlivě uva- žováno. Z Londýna, 8. dubna. (C.-B.) Předseda mi- nisterstva Balfour navrhl odročení dol- nísněmovny až do 21. dubna. V povšechném rokování o tomto návrhu mluvil Glibson Bowles opětně o otázce dráhy bagdadské, jež jest po jeho názoru podnikem německým. Dilke prohlásil, že se s odpovědí Balfourovou v záleži- tosti této podanou spokojuje. Balfour uvedl dále, že vláda tou dobou zkoumá otázky týkající se dráhy bagdadské. Podezření, že se vláda věší na plášť finančníků německých, nemá prý ani nejmenšího opodstatnění. William Redmond tázal se jaké rozklady učinila vláda anglická Turecku ve příčině Ma kedonie. Státní podtajemník zahraničních zá- ležitostí lord Cranborne odpověděl, že vláda činila vždy Portě rozklady ve příčině zlepšení situace všech částí obyvatelstva a činí vše možné na podporu snah Rakousko - Uherska a Ruska Úmysly Porty jsou prý dobré, ale Porta není prý s to, aby je provedla. Vláda uvažuje prý nyní o tom, zdali by nebylo záhodno, aby angličtí dů- stojníci doprovázeli turecké vojsko při potlačo- vání nepokojů, aby měla Evropa a zvláště Anglie záruku, že se nestanou výstřednosti. O provedení tohoto úmyslu vyměnila vláda své názory s an- glickým velevyslancem v Cařihradě. Potom sněmovna dle návrhu Balfoura odročila se až do 21. dubna.

„Česká spořitelna“. O nevyhnutelnosti dalšího zápasu hospo- dářského za vymanění české z německého pod- ručí přináší »Český Lloyd« v posledním čísle svém obšírnější článek, ve kterémž při- dává se z plna k našim názorům. Pro jeho trefnosti otiskujeme článek odborného českého listu v doslovném znění. »Č. L.« píše: „Run na špárkasu trvá dále. Z celého zněmče- ného území zaznívá k nám huronský řev a volání po boykottu proti českému obchodu, hlásají ho advokáti i poslanci veřejně, bez ostychu a beztrestně (§ 302. kde jsi?): „Boykottujte, ukřižujte ten český kapitál a vůbec vše, co hospodářsky se zove českým!“ Tím přenesen spor národnostní ne sice poprvé vůbec, ale za to poprvé otevřeně, upřímně a s celou prudkostí na pole hospodářské a proveden bude zajisté do kraj- nosti. Necháme si to líbit? Jeť přece nepopíratelno, že království české jest pro trh evropský důležitým odbytištěm. Doposud těžily cizí závody ze známé do- bromyslností našeho lidu, kterýž prost národního záští

lehko a někdy i z jakés nejmírněji řečeno Benevolence od cizince raději koupil. Cizině vydané obnosy jsou do roka veliké a sečtli-lí bychom škodu našemu do- mácímu obchodu a průmyslu za léta tím zbytečně učiněnou, překvapila by nás velikost její ještě více, než škoda, vypočtěná ze vkladů do „České“ spořitelny. I zde tedy, provedeme-li rozumně a soustavně očistu — jakouž nám sousedé naši přímo svým cho- váním se v runu špárkasy vnucují, sami s ní dávno důsledně bezpodmínečně započavše — zachrá- níme národu veliké poklady, posílíme se národohospo- dářsky a nabudeme pak i větší moci politické. Lid náš budiž neustále pobádán k tomu, aby měl na zřeteli svůj pokrok národohospodářský, aby se ve směru tom svědomitě vzdělával, aby dříve, než jaký český groš vydá, dobře uvážil, do jakých rukou ho vy- dává a musí-li to nevyhnutelně býti, aby jím, jako posud velmi často, pomá- halkrozkvětu našich národních odpůr- cův, kteří si pomohli, pak jím pohrdají a ho urážejí. jak vidíme při runu na špárkasu. Arciť ale musí býti počato legálně tam, kde se zvláště chybilo a chybuje.

Vlády povinností svatou jest, aby vyvedla lid z osud- ného omylu, jako by špárkasa byla nějakým ústavem státním; jest její povinností svatou, objasniti poměr pana místodržitele ke špárkase, příčinu, pročvlast- ně se nazývá jejím kurátorem, jaký účel a smysl ten poměr má, a zvláště jaký vý- znam má pro veřejnost; její povinností jest posléze prohlásiti, že stát nijak a v ničem není ruče- ním žádným za tento soukromý ústav zavázán. Pokud vláda takového projevu neučiní, potud budou jedno- tlivci uváděni v omyl, že tak zv. „Česká“ spořitelna jest ústavem státním a ježto tímto omylem český národ velice trpí na svém hospodářském i národním bytí, jak dokazují obrovské podpory výbojné germa- nisace, které stále a stále špárkasa provádí, nemůže, nesmí to býti na dále ani vládě lhostejno, ač-li nemá na sebe uvrhnouti podezření, že si řádění toho po- věstného, tajného spolku 45 frajmaurů pod značkou úřadní přeje. Všecky veřejné korporace, najmě obchodní, všecky politické spol- ky, vůbec všecky sbory veřejné měly by naléhati na takové prohlášení vlády.“ Doporučujeme zejmena tento poslední vý zev české veřejnosti k povšimnutí a následování.

Jest vlastně s podivením, že bylo nutno teprve jej vysloviti a že české průmyslové a obchodní korporace dávno samy nepostřehly svou povin- nost, ba vůbec nejbližší svůj hmotný zájem ja- kožto celku i jednotlivců. Žel bohu, že schází nám jednotící, impulsivní, čilá ústřední organi- sace, která by měla na péči takovéto akce, škoda, že nám schází i takový jediný Eppinger, který, ač nepracuje nezištně, přece jenom pro Českou spořitelnu vykonal velké věci, vzbouřiv pro ni nejenom svaz německých spořitelenv Čechách, ale i centrální korporaci všech něme- ckých spořitelen v Rakousku, nehledě ani k jeho práci, kterou vykonal vybídnutím německých obcí městských k prokázání solidarity s Českou spořitelnou. U nás v těchto nejpovolanějších, nejpovinnějších kruzích dosud hlucho, ticho! A přece jest jisto, že na otázku, kterak se to srovnává s důstojností státu, aby jeden z jeho nejvyšších úřadníků, nejvyšší politický správce Čechách byl ať placeným či neplaceným funkcionářem soukromého peněžníhoa úvěrního ústavu, ke všemu germanisační instituce, kteráž provádí germanisaci prostředkem českých peněz jí svěřených proti zákonu vůbec, proti spořitelnímu regulativu a proti svému statutu zvlášť, musí se dostati české veřejnosti odpovědi stůj co stůj.

Otázku tuto musí však vysloviti celá če- ská veřejnost, a především její nejpo- volanější mluvčí. Poznané pravdě odpí- rati jest hříchem nikoli jen proti duchu sva- tému věrouky, ale proti nejsvětějšímu duchu veškerého pokroku národního vůbec! Je-li pak vůbec v podstatě povážlivou okolností, že Němci, ovšem špatně oceňujíce, co česká nátura ještě vydrží, české veřejnosti teprve vnutili její im- posantní čin oproti České spořitelně, bylo by nej- větší hanbou, kdybychom v ohni nevydrželi a čin ten nedokonali. Kdyby českému lidu nepo- dařil se tento velkolepý svým rozměrem pokus osvobození z hospodářské poroby Němců, ni- kdy víc se z ní neosvobodí. Nezapomí nejme, že pouta každého nevolni- ctví, když pukla jenom po jedne straně, zase srůstají! Protož konej každý svou povinnost!

Denní zprávy. — Praha jako živnostník. Na všech stra- nách pracují všickni povolaní činitelé dle své způsobilosti, svého povolání i dle svého tempe- ramentu k tomu, aby bída a skleslost v našich výrobních třídách byla zažehnána, a řemeslaa živnosti naše pozvednuty byly opět na úroveň, na jaké se nalezaly v dobách minulých, kdy vzniklo pořekadlo o řemeslu, že má zlaté dno. Rubrikou ne málo výdatnou jsou v rozpočtu práce objednávky, jež činí obec, zejmena obec velká, jež podnikati musí různé výkony, jejíž povinností jsou heobyčejné obsáhlé a která s to jest poskytnouti zaměstnání a výživu valné části těch, kteří na ni jsou odkázáni. Žel, že mnohé obce zařizují se jinak, a že co mohou, vyřizují ve vlastní režii, jinými slovy, že samy stávají se podnikateli práce, jež provésti třeba, aniž by se obracely na živnostníky a řemeslníky k tomu povolané. Již tímto obcházením poško- zují se značně ti, kteří na práci takovou na základě společenského, u nás platného řádu mají nároky a není to v pořádku, když na pří- klad obec, na místě aby se obrátila na někte- rého zámečnického mistra, mnohé práce sta- vební dává vykonávati ve svých dílnách. Co ale říci tomu, když obec i pro strany cizi, tedy ne pro sebe, různé do- dávky přijímá a je vyřizuje, na místě aby podobnou věc odkázala aneb sama se obrátila na některý závod domácí, jenž praci takovou se zabývá. A to se děje, a sli ce hlavně v obci pražské. Jakým právem mohla například obec převzíti dodávky různých osvětlovacích předmětů, když je nevy- rábí a když, jak se docela určitě ví, je ob- jednati musí v cizině, aby totiž nu- cena nebyla obrátit se na závod domácí. Je to zvláštní podpora domácí práce,

když obec, docela mimo obor pů- sobnosti své, stává se konkuren- tem vlastních poplatníků a když ke všemu ještě odnímá domácímu lídu práci a výdělek a zanáší ho do ciziny. Jakým právem smí obec žádati na poplatnících, s nimiž konkuruje, obecní přirážky? — Tomu nerozumíme. V nynější době, kdy každý stát a státník namáhá se, aby chránil práci svou a aby z toho, co má zvlášt- ního, těžil, v době nejbujnějšího rozkvětu poli- tiky ochranářské, v době, kdy následkem ne- slýchané hospodářské depresse na sta závodů stojí, na tisíce výhní je vyhaslých, kdy každy kousek práce namahavé ze všech stran se shání a kdy právem za největší hřích se pokládá, ci- zině dopřát toho, co sami dovedem — v té době, obec pražská, překročivší hranici svého práva, jako nepovolaný podnikatel, dodávky jí odevzdané od zákazníků třetích, vyřizuje sama a k tomu prostřednictvím ne zdejších, ale cizozemských továren. Stáli jsme vždy na stanovisku, že kor- porace veřejné, zejména jimž přísluší pečovati o veřejné dobro a jež appellují velmi důrazně na kapsy poplatníků, nemají se vůbec plésti do věcí, které již samy svou povahou přináležejí v obor podnikavosti soukromé, tím méně mají práva dodávati osobám třetím. A kdyby deset- kráte se poukazovalo k mizernému finančnímu stavu obce, tímto způsobem peníze sháněti a své poměry zlepšovati, obec práva nemá. — Německá škola na rozkaz. Zemská školní rada moravská nařídila české obci Zá- břehu u Mor. Ostravy, aby počínajíc přištím školním rokem zřídila německou školu jedno- třídní, jež dle potřeby (německé !) se bude roz- šiřovati. V německém táboře ostravském je nad tím veliká radost. Jsme žádostivi, vydá-li zem- ská školní rada v Brně také rozkaz, aby se v Zábřehu zřídila česká škola měšťanská, o níž již před třemi roky bylo žádáno.

— Osobní. Okresnímu školnímu dozorci a ře- diteli měšťanské školy panu Janu Funtíčkoviv Moravských Budějovicích udělen byl zlatý záslužný kříž s korunou. — Zemský výbor král. českého učinil ve své schůzi, konané dne 1. dubna 1903 mimo jiné tato usnesení: Zástupcem zemského výboru v kuratoriu zimní hosp. školy v Kuklenách jmenován byl Hynek Srdínko, zemský poslanec a starosta ve Svobod- ných Dvorech; zástupci zemského výboru v komisi, která má býti zřízena za účelem regulace a úpravy řek v král. českém, byli ustanovení přísedící zem- ského výboru Vojtěch hrabě Schönborn, dr Werunský a Karel Adámek a náměstky jejich vrchní stavební rada svob. p. Spens.Booden, rada zemského výboru dr. Gluth a zem. stavební rada Jirsík. Potvrzeno bylo jmenování dr. Karla Libovického zástupcem primárního lékaře v. v. nemocnice ve Slaném a dra. Mrzílka zástup- cem sekundárního lékaře tamtéž. Na vědomí vzato bylo sdělení centrální komise pro zachování pamá- tek v příčině zachování věže v budově policejního ředitelství v Praze. — Z Umělecké besedy. Za příčinou svátků veli- konočních zůstane knihovna ode čtvrtka dne 9. t. m. až do úterý dne 14. t. m. uzavřena. Ze Slovanského klubu. Dnes o 8. hod. večer pravidelná schůzka členů. — Záložna v Hrubčicích na Moravě stala se patrně předmětem odvety za Českou spořitelnu. Z německého pramene prostějovského rozšiřují se zprávy, označené jako by pocházely z Olomouce a líčící nesprávně stav záložny této patrně za tím účelem, aby přivedly pád tohoto českého ústavu rolnického. Jak jsou ony informace slátány, jest nej- lépe patrno z toho, že se v nich líčí Hrubčice jako sídlo okresního hejtmanství a soudu, kdežto zatím