1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 9. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 98.
čísto v Praze za 2
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
7 Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Jaké bude rozřešení v Uhrách?
Z Vídně, 9. dubna. O výsledcích vče
rejšího slyšení uherského mini-
sterského předsedy u císaře
jeho porad s politickými uherskými osobami,
zde meškajícími, zprávy časopisectva jak ví-
deňského, tak pražského rozcházejí se
úplně. Možno zaznamenati tři verse.
Podle jedné uherský ministerský předseda
nepovoluje v ničem, podle druhé j est
ochoten odstraniti parlamentní
projednání zákona o rekrutech
na letošek do podzimu, podle třetí do-
konce stalo se prý rozhodnutí, že odvod ko-
nati se bude letos ještě na základě sta-
rého kontingentu, což by předpoklá-
dalo, že by se podobně dělo i v naší po-
lovině říše, následkem čehož by zákon,
říšskou radou cislajtanskou přijatý, císařem
schválený a úřadně již vyhlášený ve příčině
zvýšeného kontingentu pozbyl napro sto
platno sti.
Ministerský »Fremdenblatt« sdě-
luje: »Situace je nezměněna. Szell trvá
na stanovisku, že legální většina nesmí se
pokořiti terrorismu menšiny. (Ale pan Szell
pracoval dříve k tomu, aby v Cislajtanii le-
gální většina byla terrorismem menšiny po-
kořena! Pozn. red.) V konferenci s hrab.
Apponyiem projednán byl taktický po-
stup, jakého bude třeba po Velikonocích.
Szell
Apponyie
Uhry
Vídeň
6
article
(Proč p. Szell musí na takovou poradu s hr.
Apponyiem teprve do Vídně a proč ji
nemá v Pešti doma, jest skutečně záhadno
Pozn. red.) Szell, dle téhož listu, hledí dal-
šímu vývoji v říšském sněmu klidně vstříc,
doufaje, že opposice naposledy uzná, že její
chování jest protiústavní. Nepovažuje za stav
protizákonný, nebude-li zatímní provisorium
parlamentem povoleno, neboť příjemi
vydání konají se prý na základě
platných zákonů. Vyjasnění situace
možno prý čekati teprve po svátcích.«
Z Pešti dochází několik pozoruhod-
ných zpráv. »Zeitu« telegrafují, že 1. května.
nebudelli zatímní rozpočet povolen, nebu-
dou se ani vybírati daně, ani vy-
pláceti gáže úřadníkům a pau-
šály poslancům
»Deutsches Volksblatt« ozna-
muje z uherského hlavního města: Při vzkří-
šení spolupůsobily vždy vojenské hu
dební sbory, které po »generaldecharge«
hrály císařskou hymnu. Poněvadž
jest obava, že by tentokráte při velké po-
drážděnosti došlo ke skandálům, vo-
jenské úřady spoluúčinkování vo-
jenských kapeltentokráte zapo-
věděly úplně.
Szell
Vídeň
Pešť
Deutsches Volksblatt
7
article
»NeueFreie Presse« tvrdí, že
s ministrem honvédů přibyli tentokráte do
Vídně četní referenti zeměbrane-
ckého ministerstva uherského,
což souvisí prý se zavedením dvou-
leté služby. List dodává, že v obou
parlamentech bylo slíbeno, že vlády prostu-
dují věc tu po stránce vojenské a finančnía
že parlamentům dají zevrubnou zprávu po
této stránce. Práce příslušné byly již zahá-
jeny v ministerstvu vojenství za účastenství
obou ministrů zeměbrany.
Bude se v nich pokračovati ve dnech
nejbližších. Není prý vyloučena možnost, že
vzhledem na politickou situaci v Uhrách tato
studia vládní ješltě dříve budou ukon-
čena, takže vlády budou moci dříve, než
původně zamýšleno, parlamentům dátik
disposici hojný materiál.
Týž list z uherského pramene má info
maci, dle které, dokud strana neodvislosti
nevystoupí s návrhy, které vyhovují parla-
mentnímu a majoritnímu principu, nemů že
býti o nějakém vyjednávání ni-
žádné řeči. Uherská vláda jest prý od-
hodlána, neodbočí-li v poslední chvíli opposice,
vejíti do stavu mimoústavního a chce se
na vlastní zodpovědnost posta-
rati, aby funkce státního stroje
nebyly zastaveny. Právě ústavní
otázka podle tohoto žurnálu jest hlavním
předmětem jednání uherských ministrů ve
Vídni.
Proti českým jménům měst a ulie.
Z Vídně, 9. dubna. »N. Fr. Presse-
a »Ost. deut. Rundschau« uveřejňují toto sdě-
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Vídeň
Uhry
Francie . Presse
NeueFreie Presse
8
article
lení z Mikulášovic v Čechách: Obecní rada
se usnesla: »Obecní rada jest rozhořčena
nad svévolným a všeho právního podkladu
prostým českým překládáním ryze německých
jmén místních, jmén ulic a firem v českém
vydání úřadního seznamu telefonních abo-
nentů pro Čechy. Obecní rada v Mikulášo-
vicích žádá německé poslance z Čech, aby
toto znásilňování posoudili na místech nále-
žitých a žádali jeho zastavení. Obecní rada
žádá zejmena posl. Fr. Kindermanna a dr.
Werunského, aby se touto věcí bedlivě za-
bývali.«
Tato drzost pánů z Mikulášovic přesa-
huje zajisté už všechnu míru dosavadní ně-
mecké troufalosti. Tito pánové chtějí již ko-
mandovati, co má býti psáno v českých pře-
kladech. Ovšem tato bujnost vysvětliti se dá
jen slabostí zejmena nynější ho
ministra železnic p. dra. Wittka.
Co by naproti tomu mohli uvésti Čechové,
nikoli proti překládání českých jmén v ně-
meckých vydáních — od »Sobochleben«a
»Lachau« počínaje — nýbrž proti překruco-
vání skutečně českých jmén nepřeložitel-
ných!
František
Kindermann
doktor
Werunski
Wittek
Čecho
Mikulášovice
Čechy
Mikulášo
9
article
Dr. Schücker a obstrukce.
Z Vídně, 9. dubna. Pan dr. Zdenko
Schücker stal se v poslední době nad-
míru hovorným a kde nemůže mluviti, tam
píše. Uveřejňuje ve štyrsko-hradeckém »Ta-
gesbote« své názory o taktice obstruk-
ční v ten rozúm, že obstrukce ve spořá-
daném soustátí jest možna jenom pro ur-
čité hranice. Hranice ty nesmí se pře-
kročiti, protože jinak najíti se musí přirozená
náprava, buďsi zákonem anebo bez něhoa
protože jest nezbytno zachovati stát a upoko-
jiti potřeby jeho a potřeby obyvatelstva.«
K tomu podotýká jizlivě »Arbeiter-
Zeitunge:
Proč pak pan dr. Schücker, když měl
tak dlouho slovo — naráží se tu na faktum,
že Schücker měl »slovo« od konce schůze
až do schůze druhé — ty hranice překročil?
Porušení ústavy, kterého se dopustili Badeni
a Thun, jsou tedy přirozenou nápravou ? Pan
Schücker mluví a píše tolik, že nemůže se
doktor
Schücker
Zdenko Schücker
Baden
Thun
Vídeň
ArbeiterZeitunge
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Paběrky ozolovvi.
Jaká byla Zolova závěť, komu co připadle
podle ustanovení, v ni obsažených, dočetli se
vážení čtenáři již dávno v denních listech a už
dávno to zase — zapomněli. Ale nelekejte se,
nechci vás unavovat opakováním něčeho, co pro
vás konečně nemá žádné důležitosti. Chci vám
jen chvilku ukrátiti sdělením některých podrob
ností, týkajících se Zolovy knihovny, která ne-
dávno byla rozdělena a většinou prodána veřej-
nou dražbou.
Ve hromadě knih moderních, nových i nej
novějších ocitl se pojednou pod kladívkem vy
volávačovým starý, sežloutlý latinský rukopis.
Jak se sem dostal?
Jest to brevíř z patnáctého století, zhoto
vený pro Petra Carmaina de Něgreplisse, který
byl abbém moissacským v létech 1449 a 1483.
Jest to rukopis velice pěkný, ozdobený as
stem miniatur, s rámečky kolem textu a psaný
ozdobnými literami. Vydražen byl za 4700 fr
Povím vám, jak Zola přišel k tomuto exempláři.
Když dopracoval se po trudných začátcích
ke blahobytu, počal románopisec se zálibou sbí-
rati starožitnosti.
Jednoho dne prodávány v hotelu Drouot ve
dražbě různé věci středověké, jichž byl Zola
velmi žádostiv a jichž několik již koupil. Vedle
něho stál knihkupec, který jej znával ještě jako
chudého příručího a který choval se k němu se
Zolův
Petro Carmain Něgrepliss
Zola
Drouot
11
article
stejnou důvěrností jako tehda. Poklepal po
jednou Zolovi na rameno a pravil:
— Pane Zolo, podívejte se na tenhle ruko-
pis, je to skvost! To by bylo něco pro vaši středo-
věkou sbírku, kupte si jej!
Románopisec vzal breviř, prolistoval hoa
protože se mu miniatury libily, koupil ho. Dal
za něj dva tisíce a několik set franků.
Když se ubíral k domovu, nesl rukopis pod
paží. Knihkupec šel s ním a řekl:
— Hle, pan Zola chodí nyní po ulici s bre-
vířem pod paží, toť veliký obrat! Co si ale po-
myslí vaši cyničtí a požitkářští Rougon-Maquarti?
Abych vám pravdu řekl, vybral jste si v našem
lidském lese zpropadený strom ... Ti Rougoni
jsou řádně prohnilý peň!
Zola vyhýbal se vždy podobným rozhovo-
rům; i nyní usmál se jen nad touto kritikoua
unikl hovornému obchodníku na nejbližší křižo-
vatce, ubíraje se s brevířem Petra Carmaina de
Něgreplisse do Medanu.
Probíral se v rukopise, prohlížel jej často
a s rostoucí zálibou, až stal se zázrak: Na pro-
hnilém stromě Rougonů vyrazila pojednou rovná
zelená, svěží ratolest, obalená květem a šíříe
milý stín a sladkou vůni.
Byl to Zolův „Sen“
Co dalo mistrovi podnět k tomuto dílu?
Brevíř, koupený nahodile na doporučení zná
mého ve veřejné dražbě.
Ty prosté malby, plné zbožného zanícen
vykouzlily v duši mistrově nový svět, k němuž
rád opět a opět se vracel v hodinách klidu.
v němž s pohnutím objevoval jímavé děje a
krásné duše.
Přečtěte si znova „Sen“, najdete tam věrný
popis tohoto brevíře.
Když „Sen“ vyšel tiskem, vzal Zola jeden
výtisk a zaslal jej knihkupci — nebyl to pan
Honoré Champion? — společníku z hotelu
Drouot. Na první stránku vepsal věnování:
„V upomínku na rozmluvu.“ Bylo to přiznání,
že „Sen“ povstal z brevíře moissacského.
Zola
Maquart
Petro Carmain Něgrepliss
Rougon
Zolův
Sen
Champion
Medan
Drouot
12
article
Hned za skvostným rukopisem prodána byla
prostě vázaná kniha, vážného obsahu, mající
titul: „Sociální otázky“, jejímž autorem jest pan
Waldek-Rousseau. Kdosi z četně shromáždě-
ného obecenstva koupil ji za 175 franků —
slušná to cena i kdyby kniha tištěna byla na ho-
lahdském papíru.
Ale platilo se věnování, které ve spojení
s datem připsaným, roku 1900, má svůj vý-
znam.
Věnování zní:
„Emilu Zolovi na důkaz obdivu
Waldek - Rousseau.“
Obdiv platil autoru spisku „J'accuse“ (ob-
viňuji) a protože pocházel od muže, zaujímají-
cího tak vynikající postavení, byl tím zajíma-
vější. ?)
A dále prodávány knihy a mizely v různých
rukou nových majitelů — knihy z pozůstalosti
velkého muže, který s úsilím staral se o rodo-
kmen rodiny Rougon-Maquartů a při tom na svůj
vlastní poněkud pozapomněl.
Napsal Desgenais, přel. B. Slívová.
*) Myslí se patrně Zolova obrana setníka Dreva
fusa.
Waldek
Rousseau
Zola
Rougon
Desgenais
B Slívová
Zolův
Maquart