Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvi

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 36. ze dne 5. února 1907.

7 article Valná hromada rakousko-uherské banky.

Valná hromada rakousko-uherské banky. Z Vídně, 4. únom (Zvl. telcř. zpr. „Nár. Listů“) Dnešní valná hromada rakousko-uherské banký Byla letos ještě mnohem početněji navštívena jal Čechy, tak Němci, než loňská, byla však mnohem klidnější, ba lze říci úplně klidnou, a byla také krátkou. Čechové přišli do Vídně počtem valným 249 delegátů bylo vykázáno. Konali o 3. hod. od polední důvěrnou poradu, klerá trvala přes 5. hod. a které zúčastnilo se přes 200 delogátů. Do místností ve kterých valná hromada se konala, vešli korpo- zativně. Zabrali tam celou levici. Pozorovali jsm mezi nimi poslance dia. Herolda, prof. Fie- dlera, dra. Rybu, Skálu, Karbu sa, Šrám- ka, Plačka, dra. Langa, Březnovského dra Koudelu, dra. Slámu a Práška. Také Němci však vyslali čelné poslance, mezi nimiž byl r Löcker, dr. Primavesi, Wrabetz, bar Köbeck, dr. Vogler, dr. Demel, dr. Per kelt, bar. Schwegel a dr. Grabmay r.

Čecho Němec profesor Fie Šrám Plaček Lang Březnovský Koudela Sláma Prášek doktor Primavesi Wrabetz Köbeck Vogler Demel Grabmay Vídeň

8 article

Opět promluvil jako v létech minulých o českém stanovisku ke správě cedulového ústavu v prošlém roce zvláště a k celému zařízení banky tě vůbec uni- versitní profesor dr. Fiedler. Jeho řeč byla po- slouchána s napjatou pozorností. Právem nazval guvernér rakousko-uherské banky dr. Biliúski jej tón vznešeným. Přes to však imponovala silněa hluboce. Několikráte ozval se bouřtivý pollesk na cele levici a když řečník dokončil, odměněn byl za výkon rvůj dlouhotrvající pochvalou. Také když jmenoval bývalého presidenta obchodní komory pražské p. cís radu Wohanku kandidátem českým pro uprázd- něné místo člena senerální rady, čeští členové jme- nování to uvítali hlučným polleskem. Zajímavý byl pohled na shromáždění, když prof. Fiedler výklady své dovršil prohlášením, že postup poslanců českých při obnově privilejí rakousko - uherské banky bude záviseti na tom, jak se její většina zachová k české menšině. Čekalo se pozorně, zdali a kdo se přihlásí ke slovu ještě. Tentokráte nepřihlásil a neozval se proti českému řečníku a proti požadavkům jím Hlumo- čeným žádný Němec, jakkoli byl přítomen také pan

doktor Fiedler Biliúski profesor Němec

9 article

Sobitschka a pan Taschek, kteří oba sedel v řadách předních. Tolikéž neodporoval požadavkům které zastával poslanec český, guvernér banky sám Mlčení na straně německé a mlčení dra Bilin ského vykládalo se všeobecně v ten rozum, ž odpor proti splnění postulátů českých není takovým jakým byl loni a dříve Pohříchu byl mohutný dojem, který, zůstavila řeo posl. Fiedlera i dojem, jejž učinila na celé shro- máždění zamlklost právě vyložená, podstatně a ne- tajíme to, ke škodě české věci, zkalen, když odůvod- ňován byl několika řečníky známý návrh ředitele Pátka. Síla dosavadních akcí Čechů na valných hromadách rakousko-uherské banky spočivala v tom že tylo akce konaly se formou, jež vyhovovalt jal vážnosti situace, tak vážnosti ústavu, o klerý jde Debut několika řečníků dnes, kteří mluvili ke zmí- něněmu návrhu. nevyhovoval však ani po stránc věcné, ani po stránce formální a jsme v zájmu česk věci a budoucích výprav nuceni veřejně říci,ze k seriosnosti našeho vystoupení diskuse o návrhu

Taschek ský Fiedler Pátek Čecho

10 article

Pátkově nejen nepřispěla nikterak, nýbrž naopak ještě poškodila účinek, jakýz zůstavil apel učiněný posl. drem. Fiedlerem na německou většinu Bude na národohospodářské společnosti, by předešla takovým nemilým a trapným událostem, jakou byl tato. Kromě toho pan dr. Biliňski zakončil cele jednání doslovem, jehož nemůžeme pominouti mlčením, již proto, že Němci jej zevšeobecňovali vztahujíce jej také na proslov prof. dra. Fiedlera Guvernér mínil totiž, že není na světě cedulové banky, ve které by se takové malichernosti projedná- valy zvůsobem, odporujícím veřejné mravnosti, jak na valné hromadě banky rakousko-uherské. Německ pravice těmto slovům guverněrovým, která zajist nebyla tak míněna, jak byle vykládána, tleskala de- monstrativně. Dr. Biliúski jako generální guverné měl se vystříhati chyby, které jest v politice a take v bankovn. politice největší a nejtěžší: generalisovat Při volbě dc generální rady dostalí němečtí kan didáti hlasů 424, český kandidát Wohan k a 237- Ronz 231. Po valně hromadě odebrali se češt zástupcově ke společném u večeru, který na jich po čest pořádala Slovanská beseda. Ředitel Blum z Úvěrního ústavu vyslovil čin- nesti banky, zvláště její politice v příclně úrokove uíry plně uznání.

Pátkův Fiedler doktor Biliňski Němec profesor Biliúski Wohan Blum

11 article

Prof. dr. Fiedler: Na jiném již místě — v parla- mentě finaněním ministrem — bylo opatrnému veden bankovní správy během tohoto roku vysloveno velic pochvalné uznání. Celé shromáždění souhlasiti bud zajisté s tím, že toto uznání bylo úplně zaslouženo neboť za pohnutých a rychle do výše spějicích úro kových poměrů v jiných, hospodářsky silnějších stá tech, sluší považovati to za značnou zásluhu banky podařilo-li se jí během posledního roku, aniž by po škodila valutní poměry naše, zachovati stabilitu míry úrokové způsobem opravdu překvapujícím. Zásluhn tuto dlužno právě dnes důrazně vytknouti, poněvadž za příznivý výsledek úrokové politiky bankovní dě- kovati dlužno ústavu, který ještě dnes je společným oběma polovicím tohoto mocnářství. Půjde-li o novou úpravu poměrů rakousko-uherské banky k oběm státům, na jejímž prahu právě se riachá zíme, bud míti tato okolnost dojista důležitý vliv. Vyhlídky d nejbližší budoucnosti ukládají tomuto shromážděn zcela zvláštní povinnosti. Nová úprava bankovaích poměrů, kterou bude nulno prověsti nejdéle do konce r. 1910, bude míti pro toto soustátí zcela zvláštní význam. Úprava tato není totiž vnitřní, toliko zájmů akcionářů se týkající záležitostí, nýbrž jest důležitým článkem v komplexu celého rakousko-uherskéhe vy- rovnání. Vývoj poměrů mezi oběma polovicemi to hoto mocnářství způsobil, že ve vyrovnacím kom- plexu otázka bankovní vystupuje silně do popředí bude patřiti během příštího jednání mezi oběma polo- vicemi mezi ty otázky, kolem kterých točiti se bude jak se zdá, úspěch neb neúspěch tohoto jednán

profesor doktor Fiedler

12 article

Mají-li při příští úpravě poměrů bankovních chrá něny býti nejen zájmy banky samé, nýbrž i zájmy celého státu s úspěchem, jest první a nutnou pod- mínkou, aby akcionáři postupovali jednotně. Nebot hlasu banky bude si jen tehdy plně povšimnuto. pakli nebude z něho ozývati se nějaká dissonance Banka musí během velmi krátké lhůty zahájiti ale za účelem nové úpravy bankovních poměrů tími, že podá oběma vládám své návrhy. Ve příští generální hromadě budeme nucení usnášeti se o tom, zda vůbe a za jakých podmínek má banka žádati o obnovu bankovních privilegií. Při tomto jednání a hlasování zůčastněna bude také naše minorita. Jménem tét minority akcionářů prohlašuji, že zařídíme svě jed- nání při rozhodování o těchto otázkách dle toho, jal zachová se majorita oproti požadavkům, které my v této valné hromadě klademe. Naše požadavky jsou známy: Žádáme zastoupení v generální radě ze svého středu. Požadavek tento je tak ospravedlněn, že bylo by naprosto zbytečno připojiti k jeho odůvodnění ně- jakého slova. Splnění tohoto požadavku spočívá ještě dnes v rukou majórity zde. Přijdete-li nám vstic, budeme ochotni spolupůsobiti činně na všech doležitých akcích, které bance příště nastávají. Od- mítnete-li nás ale příkře — a odmítnutí budeme spa- třovati také v tom, pakli položite nám podmínky. kterým nemohou akcionáři vyhovět, poněvadž spa- dají do kompetence jiných činitelů — pak nesmíte s tomu diviti, jestli domáhati se budeme splnění svých požadavků na jiných, a to na takových cestách, ktené osvobodí nás od tlaku majority, která nedovede po- chopiti, že svoji číselnou převabu má oproti tl značné minoritě vykonávati způsobem spravedlivým

13 article

S plnou rozvahou opětuji tedy: Majorita bude roz- hodovati svým hlasováním při volbě o něčem více než « našem zastoupení v generální radě. Od jejího hlasování bude záviseji, jestli akce, která za účelem nové úpravy bankovních poměrů odsud musí býti na- stoupena, zahájena bude v souhlasném, společném postupu anebo v přikrých dissonancích. Nechť roz hodne majorita, jak uzná za dobré. Zůstaneme př tem úplně klidni, neboť jsme prodehnutí hlubokým přesvědčením, že v příští bance, nechť bude se tato jmenovati zase rakousko-uherskou bankou, aneb c. k. národní bankou pro království a země na říšské radě zastoupené, dosáhneme zcela určitě příslušného zastoupení. Majorila má sice moc zadržeti to — a to také jen na krátkou chvíli — nemá však moci zabrániti tomu. Není pochybnosti, že odklizení olázky. týkající se zastoupení menšiny v generální radě, jež provedeno bylo mezi akcionáři samými, bylo b výhodne nejen pro nás, kteří nepotřebovali bychom vésti dalších bojů o to, nýbrž též pro většinu, nebot nebude-li takto otázka zde rozřešena, dostane se před jiné forum. Konečně musí o příštím bankovním sta- tutu rozhodnouti par ent. Třeba bychom neznali ještě dnes, jaké složení tento příští parlament bude míti, tolik můžeme s velkou určitostí již dnes tvrditi že v tomto parlamentě zájmy akcionářů jako takovýel nebudou moci ročítati na nějakou zvláštní blahovůli

uherský banka , aneb c národní banka pro království a země

14 article

Domnívá se opravdu majcrita, že získá pro zájmy banky a jejích akcionářů v příštím parlamentě přátele tím způsobem, když postaví se příkře na odpor opráv něnému a se zřetelem k velkým zájmům, o kleré jde velmi malichernému našemu požadavku! Buďte pře- svědčení, že zástupcově, které český národ do příštih nového parlamentu pošle, v tom okamžiku, ve kterém předložena bude tomuto parlamentu osnova nového bankovního slatutu, vzpomenou sobě na postavení do kterého v temto shromáždění zatlačiti nás chce majorita

15 article

Již ve dřivějších valných hromadách žádali jsm aby sit filiálních ústavů v Čechách a na Moravě byl zhuštěna, jmenovitě žádali jsme, aby zřízeny byly nově filiálky v Ml. Boleslavi, v Táboře a v Kroměřiži Jest nepochybno, že v okamžiku, ve klerém i nej bližší budoucnost banky je ještě v mlhách, nebylo by vhodno, aby filiálky nové ihned byly zřizovány Prolo opakujeme svoji žádost tim způsobem, že vy zýváme správu bankovní, aby učinila přiměřená opa- tření, na základě kterých by tomuto našemu po- žadavku mohlo býti vyhověno ihned. jakmnile poměr banky budou zákonem nově stabilisovány- Konečně dlužno předložiti bankovní správě následující stžnost: Jistá pražská firma žádala z kvitování české směnky v českém jazyku u pražské miliálky. I byla s touto zádostí odmitnuta. Banka do- volává se toho, že se zletelem na firmování banky jak statutem jest předepsáno a se zřetelem na vnitřní služební instrukce bankovní nesm býti v obchodec bankovních v takových případech používáno jiného jazyka, než německého. Toto stanovisko banky není jak řečník dovozuje, ani právnicky správné, ani vhodno se zřetelem k soukromým obchodům, kter banka provozuje. Chce-li banka rozšířovati své ob chody také mezi českou klientelu, musí obchody ty provozovati v jazyku tétc klientely. Proto jest nutno aby zanechala takových malicherných, jednotlivé n rodnosti ale dráždících chikan

Čechy Morava Boleslav Tábor Kroměřiž kter banka

16 article

Řečník kenči prohlášením, že čeští akcioná při volbách odevzdají své hlasy svému kandidátu členu panské sněmovny a velkoobchodníku panu Josefu Wohankovi. Vzácná povaba, všecbecná vá ženost a obchodní zkušenosti tohoto kandidáta do kazují, že chtěj, čeští akcionáři generální radě př věsti sílu požadavkům k destání úkolům jí nastáva jícím plně vyhovujíci. Kde ve valně hromadě m opravdovou vůli, aby ve vážné době, která bano nastává, banku posilnil a jí další vnittní boje uspořil dokáže to tím, že odevzdá svůj hlas pro kandidáta českou menšinou jmenovaného. (Bouřlivý, dlouho trvajicí pollesk u českých delegátů, Guvernér dr. Biliňski táže se, zdali si ješt někdo přeje slovo. Nikdo se neblásí. Při hlasován o zprávě revisorské zůstali Čechové demonstrativno seděti. Potom rokovalo se o návrhu ředitele Jana Pátk Příslušná obchodní a úvěrní ustanovení o eskompto vání směnek buďiež doplněna zvláštními předpisy pre peněžní ústavy, veřejnému účtování povinné, tudíž pre spořitelny záložny, banky a j. ústavy. Ústavům těmt budiž za samozřejmé výhrady censury oznámeno v měření úvěru. Guvernér ryt. Biliňski prohlásil k tomut návrhu, že nemůže o tomto návrhu dáti hlasovati poněvadž valná hromada není příslušná, aby usnášel se o návrhu Pátkovu a poněvadž návrh sám odporuj zákonným ustanovením. Potom došlo k delšímu rokování, v němž jm nem chorvatské agrární strany připojil se k návrhu Pátkovu akcionář Vaníček, jenž zvláště žádal, aby peněžní ústavy, veřejným účtováním povinné eskomptovaly bez předchozí zkoušky censurního vy boru směnky, a aby směnky tyto předkládány byly dodatečně ke schválení; akcionář tento žádal za všemožnou veřejnost úvěrních ustanovení vůči v řejným peněžním ústavům.

Wohanka doktor Biliňski Čecho Pátk Pátkův Vaníček panská sněmovna

17 article

Akcionář Kusiba stěžoval si, že banka za nedbává družstevní banky, spořitelní a záložensk spolky. Konečně ujal se opět slova guvernér ryt. Biliňsk a reagoval na řeč akcionáře dra. Fiedlera o zřízen nových fihálek. I prof. Fiedler prý uznal, že nen to nyní možno. Pokud jde o české kvitování směnky v Praze, jest to maličkostí, jež náleží do působ nosti příslušného přednosty. Firma sm však býti pouze zákonitým způsobem podepsána Řečník praví, vraceje se k návrhu Pátkovu, že cedu lová banka jest především povinna k vydávání ban kovek a že po kytování úvěru jest pouhým pro středkem k dosažení tohoto velkého účelu. Guvernér vykládal čiselně nevýbody, jež spočí vají v uveřejňování poskytnutých úvěrů, a úvěrů, jež mají býti poskytnuty. Ostatně vyměřování úvěru ná leží ku působnosti filiálních správ, jimž mohou se as stěží vyčítati národnostní předsudky. Řečník proje vuje konečně svou nelibost, že ve valné hromade cedulové banky rokuje se o tak malicherných náro nostních správě nesympatických otazkách, jež lze stěží projednati. Cedulová banka jest všude vážen jako ochrankyně peněžnictví jak uvnitř tak i na v nek, avšak též jako důležitý nastroj narodní, státn obrany. (Pochvala.)

Kusiba Fiedler profesor Pátkův Praha družstevní banka

18 article

Generálními rady byli opět zvoleni: Filip ry šl. Schöller a Otto Schlumberger, 8l. Goldeck (Ruku šané) a Lexandr Deutseh de Halom (Uher)- Z Vidně, 4. února. (K. k.) Ve zprávě gene rální rany, přednesené na dnešní valné hromad rakousko-uher. banky, uvádějí se především někter osební změny a věnuje se v ní vzpomínka náměstk generálního tajemníka Al. Zuckrovi, 15. dubna 190 zemřelému. Ze zprávy sluší uvésti: V lonské zprávě nám lze uvésti, že všeobecn hospodářské poměry se zřejmě lepší. Vzrůstající roz- voj v r. 1906 zdravě pokračoval a ve všech odvět vích výroby bylo pozorovati silný rys. Skvělá sklizeí posílila kupní sílu rolníkovu a prospívala rozmachu průmyslu sotva kdy před tím pozorovanémnu, rozvoji živnostenské činnosti á obchodu. S napjatější hospo- dářskou činností souvisí organicky silnější spotřeb peněz po celý rok pozorovaná. Dále vytýká se vzrů- stání eskomptního portefeuilu, záloh na cenné papíry hypotečních půjček, deposil, jakož i girového řízení jež se neobvykle zmohlo a pokračuje: Muhutné se- sílení našeho kovového pokladu v minulých letech hospodářské stagnace a ještě více zajištění kovového pokladu vydatnou zásobou zahraničních směnek a pe- něžních pohledávek působilo blahodárně na domácí hospodásřké území.

Filip Schöller Schlumberger Halom Al Uhry Lexandr Deutseh

19 article

Přes nepříznivou úrokovu míru bylo naše peněžnictví ušetřeno nepříznivých účinků vysokých směnečních kursů a po celý rok byla naší vzrů- stající výrobě zachována výhodná, poměrně nízk úroková míra. Obraty v devisách a valutách rovněz vzroslly, kdežto výtěžky tohoto obchodního odvělv klesly následkem značných prodejů podniknutých na ochranu našeho peněžnictví. Zásoba zlata vzrostla však téměř výhradně vracením se zemských zlatých mincí z tuzemského obchodu. Pokud jde o politickou stránku měny, buď zde uvedeno, že z posledníc státních bankovek v r. 1901 z oběhu vzatých bylo na konci roku ještě v oběhu okrouhle 2,549. 000 K jejichž výplatní lhůta vyprší 31. srpna 1907. Tl bude definitivně ukončena v r. 1866 zahájená, pro peněžnictví mocnářslví neblahá doba nuceného kur u nevyplatitelných státních papirových peněz. Úhrnný výnos v r. 1906 jest o 9,749.000 K vyšší než loni kdežto výdaje vzrostly o 1,827.00C K. Dle Avěrečne rozvahy našeho zisku a ztrát patří oběma státním správám z čistého získu za r. 1906 podíl 6, 102. 920 92 h. Dle čl. 102. slanov bylo z čistého zisku do- saženého nad 4% akciového kapitálu uloženo 102 t. j. 1,278.906 K 97 h do reservního fondu a 29 t. j. 255.781 K 39 h do pensijního fondu. Čistý zisk jenž má se rozděliti mezi akcionáře činí roční diví- dendu 90 K 40 h, z čehož připadá na II. pololet zbytek 62 K 40 h.

Avěrečne

20 article

Pražské odáčtovací sdružení konalo v neděli dne 3. t. m. svou 12. valnou schůzi, iž zúčastnilo se 16 členů. Ze zprávy za rok 1906 vyjímáme, že v sdružení lomto zastoupeno bylo 19 prazských penězních ústa- vů, a že celkový obnos hodnot, jež během roku k záj. zúčtování byly podány, činil 891 mil. K, tudí o 56 mil. kosun více, než v oku sředcházejícím. Z toho bylo více než 57 vyrovnáno kompensací, cožje nejlepším důkazem o významu a důležitosti sdružení tohoto pro zastoupené v něm peněžní úsravy. P návrhu hlavního nokladníka Zemské banky pana Ha- mausa orojevili přítomní iík Rakousko-uherské pance i jejím řadníkům za účelné a nezištné řízení Praž- ského odúčtovacího sdružení Slavb odí v r. 1903. Anglická stavba lodí za- znamenala v r. 1906 opětně značný pokrok a vzrůst. V r. 1906 zpuštěno obchodních lodí: parníků, 815 s rosností 1,809.433 un, plachetních 71 s nosností 18.910 un oproti 737 parníků s nosností 1.604.796 tun a 58 olachelních s nosností 18.372 tun v roce 1905. Dproti oku 1897 jeví se neobyčejný vzrůst, nebot v roce tom vpuštěno 545 parníků s nosností 924. 382 tun a 46 plachetních lodí s nosností 28.104 tun. Stav- na lodí tudíž za deset let v Anglii se zdvojnásobila. Pro Anglii bylo stavěno v r. 1906 1si 80 proc., prodeje do kolonií a ciziny činily 504.000 tun. Stavba lodí v Německu obnášela celkem 318.000 tun (++ 63.00 lun), při čemž ovšem Německo zůstává nejlepším kupcem v Anglii vystavěných lodí. Spojené stály vy- stavěly 441.087 tun (+ 139.000), Francie pouze 35.214.

Anglie Německo Francie Slavb uno

21 article

Hollandsko 66.809 tun, Norvéžsko 60.774 tun. Ze všech obchodních lodí, v r. 1906 spuštěných, bylo vystavěno 625/% uroc. v Anglii Béře-li se zřetel pouze na mořské ocelové lodi nad 3000 tun, čímž vyloučeny jsou lodi pro severoamerická jezera, zvyšuje se podí anglické stavby lodi na 81 proc. Slovanský obchodnický spolek. Členská schůze poradní za příčinou voleb členů výborů pro valnou hromadu koná se dne 10. února v neděli o 3. hod odpolední v restauraci Gabrielově ve Vídni IV., Scheií- mühlgasse 6. Výbor vyzývá tímto všechno členstvo by se určitě dostavilo do schůze této a nové funkcio- náře na místo odstouplého výboru sobě vybralo. P - něvadž agenda spolková stále stoupá, jest potřebí více činnovníků a žádáme, by se kolegové sami ku práci přihlásili. Těm, kteří ve spolku ještě nepracovali, p- jdou staří kolegové ochotně k ruce. Všechna práce jest vesměs zajímavá a pro každého kolegu poučná Potřebujeme kolegy nejen pro správní a kondiční vý bor, nýbrž i pro vzdělavací a zábavní, ježto se pro- jektuje již nyní celá řada zajímavých vycházek do průmyslových závodů zdejších i okolních, dále četně výlety k návštěvě pro nás zajímavých měst, míst hi- storických i partií krajinových. K této schůzi maj i ti nečlenové přístup, kteří se tam za členy přihlásí Poslodní vycházka do továrny na chléb fy. Jindřich a Bedřich Mendl v X. okr., dne 20. t. m. pořádaná zdařila se úplně Zoleze ve Švédsku. Ve schůzi Spolku švědských

Jindřich Mendl Norvéžsko Anglie Vídeň Scheie Švédsko Gabrielův

22 article

žalezáren předložena předsednictvem zpráva o minu- lém roce, v níž zajímavy jsou zvláště některé údaje- Vývoz v r. 1906 obnášel 112.200 tun surového želez (+ 1800 tun), 13.600 odpadkového železa (+- 3200 tun) 16.200 tun litinových ploten + 1200 tun), 27.000 tun surových tyčí, 6200 tun odpadků tyčového želez + 1500 tun), 6300 tun válcovaného drátu (++ 700 tun). 2900 tun plechů (-+ 500 tun), 13.900 tun rour a rouro vých součástek (+ 2900 tun), v celku tudíž 401.300 tun (+ 13.700 tun). V posledních 10 letech stoupl výv surového železa ze 73.300 tun na 112.200 tun a ty čového železa ze 159.900 na 194.400 tun. Výrob železa obnášela 1906 596.400 tun surového želez (+ 65.600 tun). 84.700 tun bessemerských ploten (— 6500 tun) a 303.300 tun martinových itinovýc plolen (+21.800 tun). Jak vidno stoupal vývoz ne- ustále a překročil poprvé 400.000 tun. Trh na hovězí dobytek v Habrech bude se konati ve středu dne 13. února 1907.

23 article

Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka král. českého. Stav 31. ledna 1907: Základní fond závodní 10,000.000 K Vklady: a) na běžný účet K 42,214..836 07, b) na pokl. poukázky K 20,256 200.—, c) na vkladn knižky K 7.573.275 45 (= K 70,044 311 52) Vklady z obchodů zápůjčkov. K 31,680. 372 . 83 Komunální dlužní úpisy v oběhu 363.710.400k Meliorační úpisy v oběhu K 14,933 200.— Železmční úpisy v oběhu K 126,816.000.— Komunální zápůjčky K 362,630 226 66. Melio- rační zápůjéky K 16,575. 626 33. Železničn zápůjčky K 126,640 785 57. Hypoteční zápůjčk K 9,519 380 33. Stavební úvěry K 105. 000.— Zásoba směnek K 66,930.662.53. Záloha n cenné papíry K 144.590.—. Zálohy a úvě v běžných účtech K 18,143 301.50. Zásob cenných papírů K 20,538.482 76. Cenné p píry reservaího fondu 2,688. 010.—. Cenné pa píry pensijního fondu 455. 150 —. Deposit v uschování a ve správě K 202,26 1.0 16 30. Stav rakousko-uherského banku ze dne 31. ledna. (K. k.) Oběh bankovek 1834,392. 000 k (+ 102 606 000 K), poklad kov. 1462.646.000 K (— 4,569 000 K), zásoba směnek 650,475.000 K (+ 75,428.000 K), lombardy 58,369.000 (— 298 000 K), dani nepodléhající zásoba bankovek 25,718.000 K (— 107,175 000 K). Ústřední banka českých spořitelen. K výtahu z výroční zpravy, uve ejnenému v nasem listě ze dne 2. t. m., podotýkáme, že tiskovým nedopatřením uvodeno bylo, že navrhuje se 41/4% dividenda, t.j 18 K, kdežto správně má zníti 41/2% proti 4 1/4 0 roku 1905. Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové. St vkladů -oncem ledna 1907: poklad. pousazky koru 326.000 —, vkladní knižky K 3,127 982 65, běžný ú et K 4,405 510.04, celkem K 7,909 001.69, reservn fondy ca. K 600.000 -, vloženo behem mesíce ledna vice o K 1,206.673.19.

Hradec Králové zemský banka uherský banka úvěrní ústav

24 article

st. Z Pešti, 4. února. Zvl. te egram » Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 10 000 metr. centů Smýšlení klidné. Platila za 50 kg: p ae n i c tisská 80 5 kg K 7 821%. 80 kg K 7.75, 79 2 K 7 721 78 kg K 7 55, 77 kg K 7.50, stolno- bělehradská 75 5 kg K 7.30, biharská 79 K 7.5712, pešťská 79 kg K 7 70, 78 5 K 7 521. 77 kg K 7.45, 76 kg K 7.25; ž it K 6 35 až 6.40, ječmen K 6 50 až 6 80, oves K 750 až 7.60, kukuřice nová K 5 05, cinquantinská K 6 10. Terminový obehod byl klidný. K večeru znamenala: psenice na duben 1907 K 7 40, na říjen K 7.76: žito na duben K 672; oves na duben K 7 37; kukuř ic na květen 1907 K 5 17, na červenec K 0.— řepka na srpen K 12. 85. Sádlo po K 145.—; jiné zboží bez změny. Obleva. Z Liverpoelu, 4. února. (K. k.) 4 hod. 10 m odpol. (Závěrka.) Obraty činily 12.000 oků Do dávky na únor 5.60, 0 —, na únor březen 5. 56 na březen-duben 554. 0.—, na. duben květen 5 53, na květen červen 5 52, na červen červene 5.51, na červenec srpen 5.48. na srpen září 5.43 na září říjen 5.40, na říjen listopad 5.38, na listopad prosinec 5.37, na prosinec leden 5.37. Denní dovoz —.— 2. Smýšlení pevné.

Platil Sádlo Pešť na červenec na říjen kg

25 article Trhy peněžni

Trhy peněžni Vídeňská bursa.

26 article

Renty: 4procentní papírová květnová .. 5 2procentní » únorová .. 4procentní stříbrná lednová . . . 42procentní . dubnová .. Bprocentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 4i/aprocentní korunová (invest. ) . 4procentní zlatá uberska 4procentní korunová uherská . 3laprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3l/zproc Hypot. banky kr. českého 41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49% Losy Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Ceská průmyslova . . . . .. » »Union« . . . . . .. Hospodařská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . . moravska eskontní . . . . . . rakousko- uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní . . . »Mersur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak, pozemk. úvěrní ústav. videůská bankovní jednota . .. vídeňska banka »Umion« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . „ B . . . 1135.— . . . . 369.— Česká severní dráha Duchcovsko-padmokelská dráha . 458.— Rak. severo-zapadní draha . . .

Čechy ústřední banka vídeňsko banka Umion všeobecný depozitní banka

28 article Polabská dráha . . . . ..

Polabská dráha . . . . .. Pardubická (Jiho-sev. něm, spoj.) Pražsko duchcovska draha kmen. Pražsko duche. dráha prioritní. Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha. . . . Státní dráha . . . . . . .. Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha- Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . .. Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost. Severoč eská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť. Alpska baňskát Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na nábuje Rakouská zbrojovka Vettschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . .. Pešťska vagonka . . . . . . Devisy a valuty: 95.32 95.32 Curych . . . . . . . . . . .95.60 90r08 Paříž . . . . . . . . . . . Londýn . . . . . . . . . . 241.— 240.92 Nemecká místa . . . . . . . 117.52 117.51 Rišské marky v papírech . . . 117.52 117.51 Dvacetifrank . . . . . . . . 19 09 19.10 . . . . 253.— 253.—

Ferdinandův Lloyd Daňkův Štyrsko Paříž Londýn Český cukerní společnost západočeský Poldin hut

29 article

Rubí papír Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4 414 41/1, 4 Nejistota situace americké a chabost burs ame- rických tísnily. z. Z Vídně, /4. února. (Telfgr. »Nár. Listů.-) Večerní Dursa Krenitky 687.50, po —. uherské kroditky 835.56, angiobanka 316 50, bankovní jednota 571.25 umonka 592 50, ländnrpanka 471 50. státní dr. 687.25, —.—, jizní drůha 167.25. polab. dr. 454 75, severozapadní drána 458.75, turecké tabakové 428.—, rýmavskomuraňské 571.75, alpinky 622.50, zvětnova renia 99.15, unerska korunova 96 05, turecsé losy 169 25. marky za notové 117.52, ultimno —. Smýšlení klidné. x. Z Vidně, 4 února. (Tellgr. »Nár. Listů«. ) Devisy. (První čísto znači penize, druné zpoz Amsterodam šek a krátké ih. 10) hol. zl. K 198.95 199.15, Bukurešť na krátké ihůty — —. —.— Brussel šek a kr. ihůty ta 100 fr., —.——, —.— Brussei na delší ih. —.—, —. — Násuecko šek na krátké ih. za 100 mk. 117.45, 117.65, Německo na delsi lhůty 117.45, 117 75, Londyn šek a kr. i. a 10 lib. st. 240.921/2, 241.15, Londýn na delší ih. K —.— —.—. Novy Yora za 100 doll. — — —.—, Italie sek a kratké ihůty za 100 lir 95 50, 95.70, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petronraa s rusků města šek a kr. lh. za 100 rublů —. —, —.—, Petrohrad delší ih. —.— —.—, Pařiz š k a krátké th. za 100 tr. 95 521/2, 95..65, Paříž delší — Curych a Basiiej sek a kratke lhuty 95.271/. 95.421/2, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary sek a kr. in. 95.271h, 95.421/2, na deláí lhůty —.— Pražská bursa. V Praze, 4. února. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 5 b

doktor Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Petrohrad Paříž Curych Praha Dursa Krenitka 687.50 50 Italia

30 article

Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. ve zl.) „ » . » . . (v K Mel, úpisy » » » (ve zl.) . . ( v k Žel. Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . Dlnžní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ustřední banky českých spořitelen . .. Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy „ » „ Zástavní listy I. mor. spořitslny » » bal. zem. banky Kom. dl. úpisy . » » Železnič. „ » » Zást. listy Hal. akc, hyp. banky » » Rak. sherské banky . . Dolnorak. hy p. ústavo Kom. dl. úp. . . » Zástavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol, rak. míst. doth Ruská stát. půjčka z r. 1906 Unerová spol: venta (v pap.) Dubnová , . (ve ste. Květnová . , (v pan.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renia . . . . koronová renta . . » investiční , . . Česká eskontní banka . . . . Česka banka Unmon . . . . Česka průmyslova banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravska eskontní banka . . Pražska úvěrní banaa Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenska banka . . . . Halčska akc. bypoteční banka. Hakousko-uberska banka . . . Českomoravska strojirna . . . Daňkova stroprna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Ceska baňska společnost . . . Česka společnost cukerní . . . Ceský pivovar v C. Hudějovicích Kolinska tovarna chemicka . . Pouoiska cementarna . . .. rolaina hiut Prazska žejezařska společnost První ceska rad. v Mudranech tov. orient. cukruv.

Zást Prior Dubnová akciový Daňkův Rustonův K Mel Česko Moravsko Hradec Králové Český průmyslový Ustřední banka český spořitelna Hal . akciový Český eskontní banka Česko banka Unmon průmyslov banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka úvěrní banao Zala Živnostensko banka bypoteční banka ubersko banka první cesko rada

31 article

Závěračné kursy Z. února 1 února 99 15 99 z0 10020 100 25 99 10 99. 20 100.20 100 25 117 35 117 25 99 25 99 3 89 35 89.3 114.50 114 50 96.05 96 10 84.45 84 75 86 75 85 95 99.25 99 40 99. 75 91 90 100.— 100.—

32 article

99.25 99 40 99 5 91.90 100.—— 100.— 156.— 156.25 216.— 216 25 266 75 266 50 447.— 447.— 497.50 497.50 163.— 152 75 168.75 168 90 417— 390 — 1785 — 316.— 471.— 605.50 642 — 687 25 835 — 1082.— 5701.75 417.—

835

33 article

390 — 244 90 1786.— 316 25 470.50 606.50 642.— 689 75 836 50 1082.— 571.50 593. — 472.—

34 article

Petrobradská bursa.

35 article

Z Petrohradu, 4. února. (Zprava Živnost. banky.) 4. února 1. února 400 — Diskontní . . . . . . . . . 4o6 — 540.— Baku . . . . . . . . . . . 553.— 4400 — Caspienne . . . . . . . . . 440.— 164 50 . . . . . . . . 159 — Sormovo 295.— rusko-činská banka. . . . . . 296.— 293.— Ruská průmyslová banka . . . 292.— 170.— Petrohradské metallurické . . . 176.— 496.— 478.— Kolemna . . . . . . . . .

Caspienne Kolemn Petrohrad Bak činský banka průmyslový banka

36 article

591 90 472.—

37 article

1136. — 370.— 582.— 95 50 Putlovské železo . . . . . . 200 — 200.— Fémx. . . . . . . . . . . 457.— Závěrečné kursy 4. února 1. února 453 50 454 50 406.— 406.— 223 75 293.75 293.75 5615.— 580.— 577.— 687.25 689 80 166 50 169.50 493.— 493.— 1033 — 1034.— 859.— 850.— 146.— 2660).— 478.— 956.— 768 — 326 — 2858.— 621. 75 571 75 1143. — 559.— 1138.— 654.— 591.—

50 Putlovský železo

38 article

142.— 2670.— 475 — 951.— 767 — 325.— 525.— 2660 — 624.25 573.— 1155.— 567.— 1156.— 590.—

39 article

Penizel Zboží 104.— 100 40 101.— 99 75 99 75 99 75 99 75 93 90

40 article

103 20 99 70 100 — 99. 25 99 2

41 article

34nr 99 2 99 2 99 40 99.7 100. 75 1u1. — 41n 100.— 100.—

42 article

100 30

43 article

103 45 99. 15 28. 70 98 60 101 I0 99 10 1U1 70 97 50 97 05 97 15 100 35 97.5u 9a 2n 99 50 91. 75

44 article

100.05 99 70 99 60 102 10 99.40 102 70 988 50 98 05 1U1.35 984.3u 100 25 10N 50 100 40 92 7 100 — 81 15 85.95 100 40 100 4 99 35 99 30 117 55 99 40 89.—0 246 50 419 — 160.—

30 984.3 u 100

45 article

41/2 41/ 2 4 e 3 a 94 4 80.15 86 4 10020 100 20 93.15 99 10 117.—5 93 2 89 3 245 .50 417 — 150 — 530 — 147— 215 — 4.2 0 4 e 3v 1 n0 ake 534.— 460.— 587.— 890.— 279.00 145.— 840.— 204 75 044 o0 z0 d3 268.—

93 2

46 article

865.— 477.— 143 — 800 — 420.— 204.5 524 — 266s 209 —