Periodikum ALTO Viewer

1

s1on

2

Ročník XXXXVII.

3

V Praze, v úterý 5. února 1907.

Praha

4

Číslo 36.

5 article

Na ranní a odpol. listy přodplácí no v Praze v administraei kste . . . . . . 2 K Kčtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donýškon nia . . . . 7 k ve úilislkách: na měto . . . 2 K 30h P oštous :. : ko0 v dvojí zásilkou- na nlste n.. . kei

Praha

6 article Český sněm na obzoru!

Český sněm na obzoru! Přes odpor strany německo-pokrokové dojde tedy ke svolání sněmu království českého ještě v tomto měsíci a sice bude dle souhlasných zpráv otevřen dnem 18. t. m. a potrvá do 23. března. V polovici května nadejdou pak všeobecné volby pro sněmovnu poslaneckou rady říš- ské, jejíž zahájení ustanoveno na 12. červen; ale letní ta kampaň nebude než pouhou jednoměsíční předehrou, za které se má sněmovna ovšem nejprve ustavita projevit své stanovisko vůči trůnní řeči, aby pak vyřídila hlavní pensum: prozatimní rozpočet státní na další měsíce letošního roku. Již v polovici července bude opět po- slána domů a nastanou obvyklé u nás poli- tické letní prázdniny. Počátkem září dojde opět na sněmy zemské, jimž dopřeje se asi šest neděl času, načež koncem října vystří- dány budou znovu říšskou radou, jejíž pod- zimní zasedání nepotrvá však opět dlouho, neboť již v polovině prosince svolány budou delegace. V střídavé to hospodářství hodlá prý pak vláda pro budoucnost uvésti stálejší jakys pořádek tím způsobem, že ustanoví určitě měsíce pro zasedání sněmů zemských a rady říšské. Kdo se toho dožije, uvidí ! — A o čem bude sněmu království českého dovoleno jednat? Dle doslechu oficiosův po kládá prý vlada páně Beckova té doby za přední svůj úkol připravovat v Čechách dráhu ku příměří mezi oběma ná- rody; prvním krokem na dráze té má býti česko némecká dohoda v Českých Bu- dějovicích, druhým pak »o prav ae volebního řádu pro sněm krá- lovství českého. Než, pochybuje s navzdor povolání nejvyššího maršálka zem- ského do Vídně, i navzdor jeho slyšeníu panovníka, po němž radil se kníže Jiří Lob- kovic téměř se všemi ministry, že by na veliký ten pokus troufala si vláda páně

Beckův Jiří lob Čechy Vídeň

7 article

Beckova již v tomto únorovém zasedání sněmu českého; poznává prý, že k němu ještě nenadešel pravý čas, že není ká smiřo- vačkám nálady ani u nás ani u Němcův proto prý asi odloží politiekou svou akci míru, až dá-li pán bůh zdraví, na historický měsíc září. — Pak ale nemúžeme zatajiti svého podi- vení nad tím, proč již na tolik měsíců na- před odkryla svá karty vůči velkostatkářům Proč pan ministerský předseda baron Beck ubezpečil již v lednu t. r. naše aristokraty, aby se o své privilegované postavení na sněmu nebáli — vláda že na žádný způsob při sněmech zemských neupustí od principu Schmerlingova zastoupení zájmů a nepřivoli tedy k opravě volebního řádu pro sněm český, jakéž,se od časů Karla Sladkovského domahá a dovolává český národ převážnou většinou svou; již r. 1848 žádalo tisíce občanů pražských, aby sněm český byl volen veške rým lidem bez rozdílu, ať platí daně či nic a na prvním velkém táboře českého rolnictva pod Řipem 10. května 1868 15..000 uvědo mělých vlasteneckých rolníků našich jedno- myslně příjalo resoluci: »Chceme míti sném království českého založený na základě nej spravedlivějším, tedy na základě všeobec ného hlasovacího práva veškerých svépráv- ných občanů vlasti naší.« Odtud pak po všechna prošlá desítiletí naši poslanci svo- bodomyslní usilovali o splnění této tužby národa českého, podávajíce dopodrobna vy- pracované návrhy takového spravedlivěho řádu volebního na principu rovnosti, až do- šlo k veliké manifestací lidu pražského v den 10. října 1905 před sněmovnou českou

Beckův Němcův Beck Schmerlingův Sladkovský bůh zdravý

8 article

Tážeme se: nema vláda, která chce se pokoušet o vzbuzení nálady mírumilovné v království českém, slušně respektov at takovéto dávné, srdečné přání vět- šiny obyvatelstva země? A jaká to vůbec absurdita: volby do sněmovny po- slanecké díti se budou na rozvalinách sy- stému kuriátního zájmového, pod praporem všeöbecného rovného hlasovacího práva:a táž vláda, která za tento princip nasadila hlavu svou, která jej právě velebí jako pa- mátný a přeslavný čin, táž vláda — chee princip rovnosti a všeobeenosti nyní zavrho- vat a potírat ve sněmovnách zemských jako čiré, nedopustitelné zlo?! Nemusí se celý svět této vládní logice vysmát na vrch hlavy?

9 article

Čí rozum mů pochopit, že to, co pro říši bylo záhubným, pro země jest dobrým, a co říší prospěje, že by zemím škodilo? A kdyby aspoň ministerský pan předseda byl dodal: vláda sice trvá při sněmech zemských na systému kuriätním, ale zreformuje jej tak pronikavě, aby i při něm každému národu dostalo se spravedlivého, počtu jeho přiměřeného zastou pení. Než ani podobného dodatku jsme neza slechli, nýbrž oficiosové vídeňští napovídají že převzala vláda páně Beckova i ten s ne- movní Gautschův návrh voleb- níhe řádu z roku 1905 za své dědictví. i hodlá nalehat na jeho schválení tříčtvrtin- nou většinou sněmu českého. Avšak dávala ta Gautschova předloha národu našemu i jen z daleka spravedlivé zastoupení na sněmu vlastí?. Dávala jeho 4milionové většiněv zemi vůči 2milionové menšině německé na sněmu českém aspoň prostou většinu českých lidových poslanců? Naprosto ne! Nýbrž nabízela nám při 305 sněmovnících poubých 140 lidových českých poslanců, vedle 53 konservativního velkostatku a proti 112 po- slancům německým. My Čechové měli totiž obdržeti 55 poslanců za města, 53 za venkov. 1 se otds řtou žpste levaorent

Beckův Gautschův Čecho

10 article

8 za obchodní naše komory, 22 za všeobec- nou kurii a 2 virilisty za vysoké školy naše. Těmito 140 svými poslanci, čili zastou- pením 46 měli jsme bráti na celou budouc nost další za vděk, ač činíme i dle úřadního sčítání 63 obyvatelstva této země! Ani prosté nadpoloviční většiny 153 hlasův ne- chtěla nám přízeň Gautschova dopřáti, nýbrž scházejících do ní 13 hlasův měl si národ český vyžebrávat i na dále u konserva- tivní šlechty, jež měla podržeti i na příště svých dnešních 49 mandátů (kromě 4 bi- skupů) jako aristokracie německo-ústavácká svých 21 privilegovaných mandátů. Jelikož pak je mezi »naší« konservativní a německo- ústaváckou šlechtou veliký rozdíl ten, že ona jest výslovně beznárodní a chce vždy jen ve službách vídeňského dvora hráti úlohu »prostředníka mezi oběma národy«, k nimž chová stejnou lásku, kdežto německá auerspergovská šlechta je německá až pře uši a jde s Němci až do obstrukce: byl by faktický budoucí poměr našeho zastoupeni na sněmu vůčí Němcům ten, že oni by měli své správné zastoupení k lidna- tosti své, totiž 37 městských, 31 venkov- ských poslanců, 7 za obchodní komory, 14 za všeobecné kurie, 2 německé rektory a 21 německých velkostatkářů, což činí úhrnem 112 poslanců německých čili zastoupení ně- meckého živlu 367 procenty, kdežto my Čechové bychom zůstávali i na dále zkrá- cení o plných 17 procent, t. j. o 50 po- slanců.

Gautschův Němec Čecho

11 article

Který věrný a upřímný Čech mohl by s takovou volební »opravou« se spokojiti a pro ni hlasovati? Když už se vláda i šlecht tak houževnatě umíňují na neudržitelném tom systému kuriátním, proč aspoň nemají po- spolu ani tolik citu pro právo, aby uznali. že naprosto a nikdy nepřísluší velkostat- kářům tak neslýchaně veliké za stoupení na sněmu českém, že dle danínepatří jim než todiko polo- vina jeho, totiž pouhých 35 man- dátů v.

12 article

To bylo by jediné poměrně pro ně slušné východisko z bludiště nezřízeného neomluvi telného volebního privileje Sehmerlingova na základě zastoupení zájmového Oželet polovinu neprávem držených mandátův a postoupit je tak nespravedlivě, tak ne smírně zkrácenému lidu českému, aby do sáhl na sněmu vlasti své aspoň vět šiny nadpoloviční Nebyla by to pořád ještě spravedlivost celá, náležitá, ale byla by to aspoň splátka jevící dobrou vůli. Však dbmnivati se do národa českého, že přijme kdy mile »opravu« která mu nezajistí ani pouhou nadpoloviční většinu na sněmu vlastním, toť osudná zpo zdílost politická, která jen znovu rozjítří staré rány a roztrpčí uvědomělý národ náš do hlubin duše-l Discite moniti! Pokračovací školy živnostenské. Doslov ku přednáškám a anketě Píše poslanec Josef Krejčík. V minulých právě dnech, na povrchu naší jinak klidné a k otázkám odborným téměř apa- tické veřejnosti, vynořila se náhle otázka po- kračovacího školství! A přetřásána byla s takým živým tempem, tak jakoby snad poprvé zde byla se objevila. Obchodní a živnostenská komora v Praze vyslala totiž tři delegály na výstavu po- kračovacího školství v Mnichově pořádanoua sice ředitele c. k. vyšší státní průmyslové školy a zároveň vládního inspektora našich pokračova cích škol, dále sekretáře komery a za třetí úřad níka Technologického musea, taktéž ústavu ko- morního. Všichni tři páni delegáti ujali se své úlohy horlivě. Pan vládní rada řed. Černý uspo- řádal o věci přednášku v komeře a vydal zvlášt- ní spisek; pan inspekter Weigner pořádal před- nášku na Žofíně a uložil zkůšenosti nasbírane táktéž do právě vyšlé brožury a pan dr. Schuster

Krejčík Weigner doktor Schuster Praha Mnichov Žofín živnostenský komora státní průmyslový škola

13 article

vypracoval s důkladností jemu vlastní referát, který sloužil za podklad jednání ankety v minu- lých dnech v komoře ve věci té konané. V těchto dnech pak uveřejnil „školní výbor pokračovacích škol v Praze“ článek o nynější situaci pražských škol, patrně jaksi na doklad, že nepouští jich rozvoj se zřetele a že „v mezích dané mož- nosti“ vykonal, co bylo možno. Též časopisy všech směrů přinášely o věci té články. Tak vše- stranný zájem může nás jen těšiti, i doufáme že z čilých rozprav dostaneme se snad o krok ku předu. Na anketě v Obchodní komoře vedle thieore- tiků zúčastnili se jednání též zástupci společen- stev i jednotlivi živnostníci, výkonní praktikone a tudíž činitelé, jichž se otázka v přední řadě týče. A jest také nevyhnutelno, aby byl jich hla slyšán, když jedná se o tak eminentní potřebu našich živností i doufáme, že v referátě k zem- skému výboru budou jich názory věrně tlumo- čeny. Beztoho se s mnoha stran pronáší výtka že měli býti komorou vyslání do Mnichova tak též tři praktikové k vůli úplnosti dojmů a po- rovnání jamějších zařízení s našimi poměry, ne jen ve škole, ale i v dílnách, kteréhož opome- nutí dlužno litovati. e Na anketě slyšána byla také, ač neurčitě ale přece jen vyslovená výtka, jakoby snad živ- nostnictvo české neplnilo v této věci svou povin- nost, aneb jakoby se snad dokonce nestavělo příznivě ke školství pokračovacímu a tím snad zadržovalo jeho žádoucí rozvoj? Proti těmt domněnkám dlužno se ohraditi. Myslíme, že můžeme zde směle prohlásití. že pokrokové živnostnictvo česke vesměs jest prodchnuto přesvěd- čením, že pokračovací školství je jedním z těch nejůčinnějších pro

Mnichov výbor pokračovací škola v Praga

14 article

středků k modernímu rozkvětua zvelebení našich živností. Dle názorů nějakého ojedinělého reakcio náře nelze přece soudit na celé naše jinak v spělé a inteligentní vrstvy průmyslové. Naši mo- derní výrobci přejí rozvoji pokračovacích i o- borných škol z následujících důvodů: I. Poněvadž jest všeobecně uznána po- třeba řádného dorostu jako u každého jiného stevu sociálního a k tomu škola silně na- pomála. II. Protože všeobecně pociťuje se neblah účinek oné okolnosti, že učňové, jinochové to od 14. roku, kdy opouštějí školu obeonou nebo měšťanskou, až do 17.—18. roku, de vyučení se řemeslu, ba až do 21. roku, kdy jdou z pra vidla k vojsku, nepodléhají dostatečnému vý chovnému dozoru. III. Protože při moderním vývoji průmyslu i řemesel, kde dnes z větší části zavládla speci- ální výroba a délba práce, stává nebezpečí bud jednostranného aneb nedokonalého výeviku ve výkonu pracovním u velké části dorostu.

15 article

Tyto důvody našeho živnosinictva pro školy pokračovací jsou zajistě pádné přesvědčivé. Okolnost nedostatečné h výchovného dozoru jest snad nejpalčivěj ší. V nejvnímavějším věku od 14 let chlape- ckých jako učeň a od 17. roku jako mladý po moeník, jest jinoch takořka sám sobě ponechán Zde zeje veliká mezera v našem sociálně-výchov- ném syštému. Řekne se snad a což dozor mi strův? Buďme spravedlivými: místr musí v před- ní řadě starati se o hledání objednávek, o solid nost práce, o věasné dodání, o peníze na výplaty pro dělnictvo, o placení svých účtů a daní, o po- krok živnosti a o vlěstní domácnost. Řemeslník i obchodník nemají žádnou jednoduchou frek venci, ani 8 hodin práce, oni musí se starati nepřetržité po celý den a sotva večer najdou odpočinku. Když pak mistr sám jest obdařen vlastní rodinou a starostí o ní, může někdo svě- domitě jemu vytýkati, že nevychovává snad du statečně učně? A což když učen bydlí mimo díl- nu neb továrnu, jak za nynějších poměrů stává se téměř všeobecným zvykem?

16 article

Tu neblahá společnost, bezcenná četba často nevlídné okolí v dílně a zejména před- časné spolkaření nevhodného směru, to vše chlapče odválli z vážné dráhy, ba svádí jej často i k nepřátelství vůči svému okoli i povolání A vliv toho všelio že by měli zastaviti mistři? O hrazeni téchto škodných preudů musí v přední řadě pečovati škola! Ona nesmí stavět se n slahovisko jednostranné, že mtriti —n jsem Dohužel i v jednom učitelském listé svého času černé na bllém čell — čnamusíiučn vychovávatit Věnujeme-li na naše školství chromné milionové náklady, máme právo tuto výchovu od něho žádati, a to spíše, než upra- covaných rodičů dělhických, kleří oba se doma po celý den nestaví, a spíše než od ustaraného mistra, který není vychovatelem; škola a le jest a mábýt výchovnou v předn řadě. A škola i společnost nas musí rozšířit výchovncu svoji pů- sobnosti přes léta učňovská až d 20. roku našich řemeslných j inochů zejména öněch, kteří osaměle žijí mimo kru své vlastní rodiny. Tohoto zařízení mušíme se dovolávati pro naši mládež průmyslovou pře různým sociálním nebezpečím a to v nejbližsí budoucnosti, Rovněž důvod třetí jest důležitý, ježto nepřed- pojatý pozorovatel musí doznati, že každá díln dnes, při dělbě práce nemůže chlapci poskyt- nouti výcviku řádného ve všech obo rech práce. Snad konečně i technickou zručnost ano; avšak přemnohé živnosti dnes potřebuj kreslení, modelování, kolorování, výpočly a pod vědomosti kterým místr, i když je zná, nemůže učně, vyučovati, ježto úkol jeho jest jiným, jal z předu poukázáno. V tomto směru škola pokra- čovací i odborná může nejen platně, ale i přímo a lépe než dílna“ působit. Po stránce výchovné nutno naše odborné a pokračovací školy doplniti. (P okračová ni)

17 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 4. února. (Centralismu s všeobecné hlasovací právo.) Jedním z důvodů proti všeobecnému volebnímu právu, předstíraných odpůrci volební opravy, bylo tvr- zení, že všeobecným volebním právem posílí se v Rakousku centralism, že nový parlament, v- šlý ze všecbecných voleb, nebude míti dosti síly. aby se opřel vládním choutkám centralistickým Touto záminkou ohánělo se zvlášté polské kol a vymohlo si na volebním výboru přijeti resoluc posl. Starzyňského, aby se nezdálo, že jeho cen- tralistické obavy se rozplynuly po pádu kabinetu Gautschova. Dnes vyvrací obavy polského kola nejvěrnější jeho stoupenec v boji proti volební opravě, všepolské „Slowo polskie“. Porovnávajl účinky všeobecného hlasování v německé řiši a v Rakousku, praví: „Poměry v Rakousku jsou zeela jiné, než v Německu; massy lidu mají zde národní vědomi české, slovinské, německé, pol- ské atd., a toto vědomí národní různosti bude v nich vzrůstati. Není pochyby, že společensk hesla budou i v lidu populárná. Ale každý národ bude na sociálné otázky pohližeti se svého sta- noviska, na svůj zvláštní způsob. V mysli pro- stého člověka všechny snahy a city slučují se v jeden nerozlučný celek. Lidově massy jak činitel v politico říšské rady nebudou otázky spo- lečenské stavěti proti otázkám národním, nýbrž těmto dají zbarvení sociálné a sociálným naopak dají podklad národních snah a antagonismů. Na- děje, jež centralism vkládá ve vo lební opravu, zklamou úplně. Rozdily národních zájmů vystoupí v parlamentě tím pa trněji, čím více jednotlivé strany budou nuceny ohlížeti se na hesla, běžná v širokých vrstvách voličských. Všeobecné volební právo nezvráti Rakouska z dráhy, na kterou je dovedl rozvoj kultury jednotlivých rakouských národů. Dří v zli tyd vdon jjnlm

Gautschův Praha Rakousko Německo

20 article

dobiltu nodo

21 article

vo nave ctl

22 title

Politické zprávy zahraničné.

23 article

nebo později federalism stane se nutnou podmínkou další existenee státu. Všeobecné hlasování lhůtu onu jen urychlí.“ sa n Dnes, když Poláci volební opravou získali vše, čeho si přáli, nepotřebují se už skrývati z své loňské obavy centralistické. eso V Praze, 4. února. (Z volebního ru chu.) Na večírku u bar. Becke jeden z členů polského kola ukázal zpravodaji „Dz. Pol.“ se- znám 25 bývalých polských říšských poslanců kteří se nevrátí do parlamentu, buď že vůbec se nechtějí ucházeti o mandát, neb že na mandat nemají naděje. V seznamu byli dva Blažkowští, Chamiec, Czajkowski, Cižowski, hr. Goluchow- ski, dr. Grek, Henzel. Komorowski, hr. Pininski kn. Poninski, dr. Starzyňski a j. Většiny z těchto jmen sotva asi kdo by v novém parlamentě po strádal. Ale bylo by škoda, kdyby na př. poctivý polský demokrat dr. Grek se nehodlal již uchá zeti o mandát. Poslanců jeho rázu polské kol- nemělo nikdy nazbyt. „Gaz. Narod.“ svolává své věrné Podoláky do volebního boje. Při té příležitosti vypočílává že v Haliči je nyní 12 politických stran, jež se utkají o přištím volebním zápase. V Národní radě polské jsou soustředěny tři polské strany: kon- servativci, katolický střed a všepolšti demokraté Mimo koncentraci stojí také tři polské strany krakovšti demokraté, lidovci a sociální dem. kraté. Rusové mají čtyří strany: staroruskou, ní rodně-demokratickou, radikální a socialistickou Konečně i mezi židy jsou dvě strany: jedn která chce jít rolidárně s polskou Národní radoe a siönisté, kteří vystoupí jako strana židovsko národní,

Polák Becke Pol Czajkowski Cižowski doktor Grek Henzel Komorowský Starzyňski Podolák Rus Praha Gaza Halič

24 article

Ze Záhřeba, 2. února. (Zmar jednán o kompromis.) Poněvadž vyjednávání kompromis se starčevičevci se rozbilo, koalice srbsko-chorvatská vydala úřadní zprávu o celém jednání, aby bylo patrno, že nezdar zaviněn pou ze neústupností oposice. Koalice projevila ocho tu, že do své adresní osnovy vloží odstavce, ji miž by se výslovně vyjádřilo, že Chorvatskoje ve vzhledě státoprávném rovnocenné s Uher skem a položila by se váha na politickou i teri toriálnou jednotu národa chovatského. Kdyby to sturčevičeveům nestačílo, koalice chtěla umí stiti v adlrese obratý nšš chorvalský král ehorvatký snéma ekörvatská vláda aby bylo zjeýno, že Chorvatsko politicky je stá jednotný. Zmínka o národě srbškěm nemuže bti jenčtrdekom párodo Borve skému na závadu, poněvadž Srb i Chorvat jsou jeden národ. Vyloučiti však z adresy zmínku o srbském národě koalice nemůže, poněvadž rovnoprávnost Srbů s Chorvaty jest zásadním článkem koaličního programu. Mimo to se star čevičevcům dávalo na vůli, aby v adresni roz pravě učinili prohlášení, které by je na budou cnost sprostilo všeliké odpovědnosti za stano visko koalice. Starčevičevci však odmítli všechny tyto ústupky a trvají dále na své oposici.

Chorvatskoj Srb Chorvat Srba Záhřeb Uhry Chorvatsko

25 article

V Praze, 4. února.

Praha

26 article

Den v Rusku. Vnitřní položení v Rusku se nemění. Zje ného povstání sice není a již nebude, ale zá keřného přepadání, vraždění a loupení neubývá Rovněž neubývá přisnosti zákona naproti pola peným vinníkům. Všecky případy není možno zaznamenávati, již proto ne, že se šablonovite opakují a tím pozbývají zajímavosti. Avšak omylem by bylo souditi, že v období voleb, jichž akt podává záraku, že Hosudarstvenná duma se sejde, podzemní revolucionáři a lero- risté zastavili svou činnost. Časopisy, které jsou dosud teroristům na ruku, vysvětlují neochablou jejich činnost nedůvěrou k carskému svolání Hosudarstvenně dumy. Vysvětlení špatně, nebot pro takovou nedůvěru není místa a teroristéj nemají. Pravda je, že teroristé dávno se pře- nesli přes konstituci i Hosudarstvennou dumu odvrhli je i jako pláštík svých krvavých činů. Oni jsou proti konstituci i proti Hosudarstvenn dumě, a bude-li duma, až se opět sejde, praco- vati pokojně a nadějně, revolucionáři teroru vezmou si z úspěšné její práce jen podnět k rozvinutí ještě větší horlivosti v konání svých zločinů. Podáváme seznam činů teroru i trestůz ně, jak je ruské listy zaznamenávají za je- diný den.

Rusko

27 article

Ve Varšavě úřadník tajné policie Gru byl zavražděn, vycházeje z lázně. Dvanáct muže jej očekávalo a spustilo po něm střelbu sal vami. Grün obdržel sedm ran a padl mriev Byl znám celé Varšavě jako výborný odborník jemuž se podařilo odhaliti mnoho spletitýeh zločinů. V Tiflise těžce raněn přednosta stanie Kreisler. Zatčen loupežnický hejtman Gžapinaš- vili a při pokuse útěku skolen. V Nachičevani na Donu učiněn atentá na organisátora svazu okťabristů Makarenka Vypušténo po něm dvanáct kulí, ale žádná bo nezäsáhla V Odesse zatčeno třicet chovanců o chodní školy, že ji chtěli vyhodit do povětřl. V Moskvě oběšen sedlák Golubev p přepadení kasíra železné dráhy. V Nižním Novgorodě čtyři odsou zeni na šibenici a pátý k doživotní trestaneck robotě pro loupežné přepadení krámu. V Rize odsouzeni na šibenici anarchisté komunisté: Beckmann, Pelz a Meising-Breedi na 20 let k trestanecké robotě a Zschocke n 12 let do žaláře. V Tiřlise zatčeno pět lupičů, vylou pivších vagon zboží v ceně 90.000 rublů. V Kazani objeven sklad revoluční lite ratury. oro V drebném prodeji: ranni číslo o sobě . . . ra 8k odpolední . . . . . . . za s h Ve dlialkách na veakarša ranní čisle. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . é k Inserát plati se hotevě napře Předplstení a inserty přijímá sdninl- stsace v Mariánské slici č. 3. Tam naeházejí se těl redakse tiskárna s erpečice „ Národních Lista“ Bukopisy so navracejl.

Grün Kreisler Beckmann Pelz Meising List Bukopisa Varšava Grus Tiflis Nachičevan Odessa Moskva Novgorod Kazaň svaz okťabrista Makarenko

28 article

V Irkutsku zmizely ze železniční sta- nice čtyry truhlice erárných peněz a s nimi zří- zenec, který je měl hlídat. V Kyjevě zatčen žák charkovské hospo- dářské školy Machalinsprus pokuse oloupiti kasu železničné stanice. V Tule předsevzaťo zatčení socialných revolucionářů. V bytech jejich nalezena revo- luční literatura, pečeť místného komitétu a ne- kolik pudů plsma. V Jekatěrinoslavi zapečetěnat- skárna socialných demokratů se skladem reva- lučně literaturv.

Irkutsk Kyjev Tula

29 article Kapitulace Portarturu.

Kapitulace Portarturu. Vojenská vyšetřující komise, která se zabý- vala kapitulací Portarturu, dozončila svou práci. Hlavní vojenský prokurátor, gen. m. Gurský. navrhuje, aby vrchnímu vojenskému hrdelnému soudu byli vydáni generálové: Stössel, Fock Reiss. Co se ostatních vyšetřovaných týče, hlavní prokurátor navrhuje, aby před hrdelný soud po- stavení nebyli, ale aby záležitost jejich byla odevzdána ku posouzení vojenské radé. Volby do Hosudarstvenné dumy. V bessarabské gubernii všechno du- chovenstvo a rolnictvo prohlásili, že k volbám nepůjdou společně se Židy, protože Židé maní- pulagemi, v kterých jsou mistři, mohou z voleb vyjíji jako představitelé rolnictva a pracujícího lidu což odpovídá skutečným poměrům v Bess- arabii. Kyšiněvský biskup Vladimír žádal telegra- fieky Stolypina, aby zrušil volby, vykonaně již bez účastenství duchovenstva a rolnictva. Pozoru je hodný protest, poslaný Stoly- pinu 49 pravoslavnými voliteli lepelského újezdu vitebské gubernie. Pravoslavní volitelé oznamuji předsedovi ministerstva, že ke svému největšímu překvapení viděli se v menšině, když se dosta- vili na schůzi volitelů. Pravoslavného obyvatel- stva je v újezdě většina, ale volitelů jejich uká- zala se menšina! Protestující stěžují si do kato- líků, že zrušili s nimi uzavřený kompromis, jen aby úplně opanovali pole. Za těch okolnosti ne- zbývá volitelům lepelského újezdu, než volby poslance se nezáčastniti. Stěžovatelé viní br. Vitta, tvůrce volebního zákona do Hosudar- stvenné dumy, že zákonem fímto zbavuje ru- ského člověka hlasovacího práva v rodné jeho zemi a dává jej bezprávného v šanc jino: rodeům. sa

Portartura Fock Reiss Žid Vladimíra Stolypin Hosudar

30 article

Protektorát Franoie nad katolíky v Orientu zdá se býti ohrožen následkem nepřátelství repu- bliky s Vatikánem. Francie měla privilej bdíti nad katoliky a misionáři na Východě. Toto po- slání jí bylo uděleno pouze z vůle Svaté stolice. Pouze Vatikán rozhodoval, zdali katolické misie se smějí uchýliti pod ochranu Francie neb jiného státu. Od zavedení zákona rozlukového nelae udržeti tento francouzský prolektorát. Jak ozna- muje římská »Stampa«, zdědi- Italie valnou část protektorátu francouzského. Italský protektorát bude se vztahovati na stát turecký, jakož i ne všechny země, kde se nalezají italské misie. Katolické školy a řeholní ústavy v Malé Asii, Tripolisu a v celé severní Africe budou převe- deny pod protektorát italský. Ve všech školách budou umistěny obrazy italských královských manželů a italské prapory a všude se bude mládež poučovati o obnovení a osvobození sjed- nocené Iralie.

Stamp Orient Vatikán Francie Asie Tripolis Afrika

31 article

Řeč ministra generála Picquarta. O armádě a jejím poslání promluvil ministe vojenství Picguart v neděli v Augersua jeho řeč, nesoueí se duchem vlasteneckýma moderním, vzbudila velký souhlas. Na banketu spolků pro přípravu k vojenské službě pravil generál Picquart, že armáda není jako dříve vojskem z povolání, ale je národem samým, který věnuje všechnu svou sílu a moc ochraně svého území a své neodvislosti. Picquart postavil se ostře proti hlásání idel protivojenských a pro- hlásil, že je neoprávněno napadati jsoucnost a nezbytnost armády, bez níž nemůže národ svým dětem odkázati dědictvi svých vymožen stia svých svobod.

Picquart

32 article

Irská universita.

33 article

Liberální vláda anglická, příznivá snahám národa irského, zabývá se horlivě záležitostmi irskými a snaží se činy dokázati své sympatie. Bývalý státní podsakretář pro Irsko Mr. Bryce jenž byl jmenován vyslancem ve Washingtoně a jenž je upřímným synem » zeleného ostrova«, pravil irské deputaci, když se loučil s Dublínem, že vláda zamýslí zbudovati v Du- blině novou národní universitu. Koleje z Corku a Belfastu mají býti přeloženy do Dublína a sloužiti k založení velkého učeb- ního ústavu katolického. Nynější »Royal Uni- versity« bude zrušena a její fondy budou po- užity též pro nový ústav. Předsednictvo nové university bude v první době jmenováno korunou a pak doplňováno bude ze sboru učitelského. Nebude při tom brán nijský zřetel na nábo- ženství. Nová universita bude velmí blahodárným ústavem pro Irsko, bude utvořeno místo, kde bude pěstována irská myšlenka a irská osvěta v nejširších rozměrech. Dá se očekávati, ze tento ústupek vlády vzbudí odpor ve zpáteční- ekých kruzích anglických, jež chtějí Irsko ujaři mené a zanedbané. Imperialisté, chamberlainovšti fanatikové z konservativních kruhů, založili již spolek, jenž má bojovati proti jakékoli koncesi. učiněné Irčanům. Ale vláda Campbell-Banner- manova odolá pevně útokům hlasatelů brutální politiky torystické. Převzala velký odkaz Glad- stonovy politiky, Irsku přátelské, a chce Irsko

Mister Bryce Campbell Banner Irsko Washington Cork Belfast Royal Uni ní ústav katolický