Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

5. února 1907. Číslo 36

4 article

spravovati dobrými zákony a vyhověti jeho spra- vedlivým požadavkům.

5 article . Válka pro žákal

. Válka pro žákal V posledních dnech vzbudily nemalou sen- saci a jistý poplach také v Evropě zprávy, že se známý »školský« spor americko-japonský silně přiostřil, ano i nebezpečným že se stal pro mír světový. Vzrušení tím způsobené jest pochopitelné, protože není vyloučeno, že by se z války americko-japonské vyvinouti mohla velmi rapidně válka světová. Při známé spojenecké smlouvě anglo japonské účast Anglie na válce této po boku Japonska dala by se ztěži odvrá- titi, leda že by se John Bull chtěl ze závazků svých vyzouti. .. Jakmile by Anglie byla jinde upoutána, sotva by se Německo dalo zdržeti vyrovnání starého účtu s Francil, poněvadz vítézná Anglie po boku nepřemožené Franci znamenaly by jinak po válca té zdrcující přimo zatlačení Německa z předních jeho posic v po- litice mezinárodní a snad i jeho příšti zkázu.

John Bulla Franek Evropa Anglie Japonsko Německo

6 article

Jakýž div tedy, že hledí svět opět jednou s napjetím k San Franciseu a k Washingtonu, kde se v příštích dnech rozhodovati bude míru hned ve třech dílech světa zároveň. Jistou útěchou pro přátele míru zdá se býti prohlá- šení berlínského vyslanectva japonského, že není žádných známek pro hrozivé přiostření věcí naopak, že dle dosavadních informací vysla- necíva školní otázka kalifornská spěje uspo- jivému vyřízení vstříc. Možno prý ale, že po- plašnými zprávami chee Rooseveit vykonávati tlak na stát kalifornský, aby rozumným ústupem příčinu sporu odstranil. Avšak toto prohlášenl Japonska třeba přijmouti bez přílišné důvěry: podobné konejšivé zprávy šířili Japonci sam též těsně před válkou s Ruskem, aby toto uko- lébali v klid a aby je polom svou pohotovost válečnou na ráz překvapili. Ovšem nikdo ne- věří, že by Japonci vyvolali válku pro pouhou školní otázku: byla by to pouhá k válce zá- mínka. Jest ale známo, že Japonci touží dávno již po tom, zmocniti se přebohatého asijského souostroví Filipin, kterémuž dnes Unie vládne. a že chtějí zničiti též americký obchod ve Ve- chodní Asii, kterýž stává se šikmookým stál nepříjemnějším.

Japonec San Francisea Washington Japonsko Rusko Filipíny Asie

7 article

Ovšem jako právní záminka k válce by by školní spor pro Japonce prostředkem dost vhodným, jelikož mohon se odvolati na nedo- držení smlouvy, s jejich strany s Unií právo- platně uzavřené. Spor vznikl koncem října. Ja- ponský žák Jasuhara přihlášen byl rodiči svými v San Francisku do vyšší školy, ale školní úřad tamní ho nejen odmítl, nýbrž oblásil zá- roveň všem japonským rodičům stejně kroky proti jich dětem. Opatření to způsobilo v Ja- ponsku nesmirné vzrušení a pokládáno bylo za porušení americko-japonské smlouvy z r. 1895. jež příslušníkům obou států přiznávala stejné výsady, přednosti a práva jako národům ostat- ním. Jelikož anglické, franeouzské a německ děti smějí v Kahfornii školy navštěvovat, odvo- zují Japonci pro sebe ze smlouvy z r. 1895 avi totéž právo. President Roosevelt obávaje se válečných záplstek, vyslal už před časem st. tajemníka pro obchod Meteslfa do Kalifornie, aby úřady tamní pohnul k ústupu. Metcalf poukázal na čistotu, bystrost a dobré chování se malých Ja- pončiků, ale marně: veřejné mínění kahifornské jednání úřadů skolních schválilo a úřady tyto všeliký ústup prostě odepřeli. Podařila-li se Rooseveltovi smiřovaci akce jeho z posledníc dnů lépe, jest dosud neznámo, ač jeden tele- gram tomu nasvědčoval. Zatím ale stal se poku dokázati nezákonnost jednání kalifornských úřadů i dvěma procesy. Jeden vede sa před nejvyšsím soudem kahifornským jménem žáka Jasuhary druhý před spolkovým soudem proti členům kalifornské školní komise, vrch. řediteli škol nímu a proti hlavním školám kalifornském, pro tože prý porušili smlouvu z r. 1895, kterouž byla společná a zákonná vláda Spojených států zákonité s cizím státem uzavřela.

Jasuhar Japonec Roosevelt Metcalf San Francisko Kalifornie spojený stát Unia práv

8 article

Kalifornské úřady ale ovšem právem namí taji, že jednotlivé státy Unie jsou ve školských věcech úplně samostatny a že vláda spolková ani ve smlouvě s cizím státem nemá práva tut školní samosprávu jich obmezovati. Jest ovšem také jinak dosti pochopitelno, že obecenstvo Spojených států brání se vzrůstu žluté racy ve vlastním středu. Jestě nejsou pře- konány obtíže s černošskou otázkou a hid ame- rieký tudíž nerad by viděl v samém lůně svém vyvslávati novou otázku ragovou. Připomeňme si jen tato čísla: Počet Japonců, v Unii se usa- divších, činil roku 1890 jen 2000, za 10 l stoupl na 86 000 a činí dnes asi 120. 000 Z těch asi 50.000 bydli v Kabifornii. Obyvatel- stvo domáci nejen v otázce skolní, nýbrž iv jiných směrech jest s těmito žlutými přistěho- valci, kteří i lacinou silou svou domácím ob- čanům neustále více chleba odnímají, na stiru. Půtky a skandály jsou na denním pořádku. Jes tudíž pravděpodobno, že i když bude otázk školní pro ten čas uklizena, spor vypukne záhy znova. Při rozpinavosti, čilosti a útočnosti žlute racy nenl pochyby, že běloši dožijí se za čas byť v jiné formě, nových vydání mongolských vpádů a že žluté záplavě snad nejtížeji ubrání se potom právě ti, kteří ješté před dvěma léty nad japonským průlomem do slovanské hradby Evropy tolik byli jásalil

Japonec spojený stát Evropa

9 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Irův manifest k »říšsky bezprostředníme Chebanům. Ve všeněmeckých »Eg. N Nachr. uveřejňuje zemský poslanec za město Cheb Karel Iro ke svým zemským voličům plamenné vy zvání, aby mu poslali nejdéle do příštího sně movního zasedání protest proti českým soudním přeličením, aby jej mohl odevzdati místodržiteli jakožto zástupci vlády v zemi, ježío řišská radu jest rozpuštěna. Ve svém provolání láteří Iro od všenémeckých plic. Soudní přeličení v Chebu, jak známo jen velmi částečně česky konaná. nazývá »tendenčně aranžovanými« i dokládá, že »slovanská svévole v praněmeckém, druhdy svo- bodném městě říše německé« nezná mezí a že jest »patronisována nejvyšší justicí a těsí se pro- tekci až do nejvyšších kruhů«. Jak znamo, byla obě »česká« přeličení, u kraj. soudu v Chebu konaná, trestní a česky vedla se jenom co do výslechu, žaloby a obžalovací řeči, poněvadž obžalovaní německy naprosto nerozuměli. V obou případech byli odsouzeni k vězení i lze zato

Irův Cheban Karel iro Cheb

10 article

míti, že by byli milerádi i té nejvyšší justici v obou případech »česká« přelíčení od srdce odpustili. Pan Iro tvrdí ve svém provolání, že Chebsko »jest zemí samostatnou, od Čech ne- odvislou«, česká přelíčení v Chebu že jsou »na- prosto nezákonná«. Je-li tomu tak, bylo by spiše na místě, aby pan Iro protestní spis proti poru- šení suverenity Chebska podal raději spolkové radě německé řiše a nastoupil spíše cesty diplo- matické prostřednictvím německého vyslanectv ve Vídni, než aktem protestu na sněmu země. od níž Chebsko prý jest neodvislým. Povídkám o namostatnosti Chebska byl ovšem učiněn koneo již norimberským kongresem říšských stavů, o provedení míru vestfálského jednajícím, kde Chebsko prohlášeno za věčnou zástavu císaře, jakožto krále českého a vtělení Chebska do krá- lovství českého provedeno krajským rozdělením Čech roku 1714 a se souhlasem samých cheb- ských stavů, když roku 1721 přistoupili i z město i za kraj k pragmatické sankci, jak sně- mem českým byla schválena. Při korunovac Karla VI. za krále českého roku 1723 přísahal již Chebané spolu s ostatními českými městy přísahu věrnosti králi i království.

Čo Karel Cheban Chebsko Čechy Cheb Vídeň

11 article

— Livenský germauisátor na studijní cesti v Praze. Podle věstníku »Bundu Němeů v Če- chách« dlel v Praze v kruzích řečeného bundu »vzácný host«, pan prof. Oscar Neumann z Ru- ska, který přijel studovat »ochranné spolky ně- mecké« v Rakousku jakožto člen výboru »Něme- ckého Vereinu pro Livonsko«, jenž sleduje tyže účely, jako germanisační spolky v Rakousku. Na své studijní cestě zastavil se v Praze na dva dny a odtud odejel do Vídně studovat zřízení Schul vereinu. V Praze líbilo se mu prý přenáramně a »Bund Němců« přeje mu, aby zkušenosti zdejší jeho »ochrannému spolku« co možno prospěly Jsou-li snahy livonského »Vereínu Némeů« to- tožny se snabami našeho »Bundu«, potomse zřizuje v Livonsku čistá německá organisace »ochranná«. Pan prof. Neumann nemohl svů spolek ani hůře kompromitovati než tím, žes »Bund« a Schulverein vyhlédl za jeho vzor. Jen že Lotyši umějí zacházeti po svém způsobu s »ochránci« tohoto druhu!

profesor Oscar Neumann Němec Vereín Néme Neumann Lotyš Praha Rakousko Livonsko Vídeň

12 article

— K osvětovému programu národní stramy svobodomyslné. K článku prof. dra, L. Nie- derle: „K osvětovému programu strany svo- bodomyslné“ v sobotním čísle uveřejněnému. dlužno dodati následující: Tvrzení pana pisatele o zemědělském oddělení na c. k. české vysoké škole technické spočívá patrně na špatné infor- maci o připravovaném programu tohoto oddě- lení. Není pravdou, že zemědělské oddélení př jmenované škole zřízené je přiliš podřízenc, na- opak, pravda jest, že oddělení to jest n roveň potaveno odborům ostatním pozemnímu stavitelství, architektuře, strojnictvi technické chemii a kulturnímu inženýrství. V da- ných poměrech musíme považcvati přiřaděni jeho k vysoké škole technické za nejvýhod- nějšI. Budet tato zemědělská fakulta, jejiž program vymezen jest na 4 ročniky, miti více sil učitelských, nežli vysoké škola země- dělská ve Vídni. Taktěž organisace a program přednášek a cvičení bude mnohem obsáhlejší, nežli má vysoká škola zemědělská ve Vídnia fakulta zemědělská na universitě v Krakově. Při nynějším rakouském systému spo- řen klesla by samostatná vysoká škola zemědělská pod úrcveň m- derních pcžadavků. A kde jest logika, tvrdí-li pan tvárce nového programu osyětového na jedné straně podřízenost a dekonce přilišnou zemědělského oddělení a doporučuje v téže větě připojení vysokých škol obchodní a zvěrolékat- ské k technice nebo universitě? Vysoká škola zvěrolékařská bude moci býti přivtělena pouze k vysoké škole technické, jelikož fakulta země dělská tvoří širokcu basis, na které jmenováním 3—4 sil učitelských může vzniknouti samostat- ná fakulta zvěrolékařská. Divím se velice, že opomenuto bylo na zřízení vysoké školy lesnické, kteréžto instituce citel- ně postrádáme. Vědecké bádání v oboru lesnictví, jakož i vědecká literatura lesnická nám

profesor L Nie Vídeň Krakov vysoký škola země Vídnia fakulta zemědělský na univerzita fakulta země dělský vysoký škola lesnický

13 article

takrka úplně scházejí! Ve Vídni a Šťavnicí exl- stují vysoké školy lesnické, jakož i vědecký vý- zkumný ústav lesnicky v Marienbrunnu a nyní zřizuje se vysoká škola lesnická v Pešti. Zaj- mavým faktem jest, že sousední Německo ma 5 vysokých škol lesnických! Dále bylo opomenuto zřízení české vysoké školy montanistické nebo aspoň zřízen paralelních českých přednášek na c. k. vysoké škole montanisticke v Př bram. Jest to tím více politováníhodný úkaz v českém vysokém školství, uvážíme-li, na jakém stupni a dokonalosti nalézalo se česko hornietví a hutnictví v průběhu XVI a na po- čátku XVII. století. Zasluhuje zmínky, že spisy vydané r. 1574 Lazorem Erkerem ze Schreken- felsu, nejvyšším perkmistrem a minemistrem v král. českém, sloužily jako učebnice v Něme- oku do druhé poloviny osmnáctéh století na hornických ústavech. Závěrem po- dotýkám, že jednání o zřízení vysoké školy ob- chodní na c. k. české vysoké škole technické v Praze, jak ostatně známo ze zprávy kolegou profesorem Novotným v tomto listě uveřej- něné, jest v plném proudu.

Lazor Erker Novotná Vídeň Marienbrunn Pešť Německo Broken český vysoký škola technický v Praga

14 article

Julius Stokla sa. — Volební ruch. Z Jičina, 4. února. N schůzi živnostenských společenstev volebního okresu jičínského, konané včera v městské rad- nici, navržen byl jednomyslně za kandídáta pro říšskou radu dosavadní posl. J. Maštálka. Na schůzi bylo přítomno 100 zástupců živno- stenských společenstev ze všech měst volební skupiny. — Z Jičina, 4. února. (Zvl. telegr. » N. L e) Ve schůzi zástupců živnostenských společenstev městské skupmny volební 22., konané za pře- sednietví stavitele Holečka v neděli dne 3. únor v sále městské radnice v Jičině, prohlášen by jednomyslně za kandidáta poslanectví pro řiš skou radu dosavadní říšský poslanec Jindřieh Maštálka. Přitomno bylo téměř 100 zá- stupců živnostenských společenstev ze všech měst volební skupiny.

Julius Stokl J Maštálek N L Holeček Jindřieh Maštálek Jičina

15 article

— Sestátnění olomoucké reálky. Dl telegramu, včera večer Ústřední Mauci školské doručeného, bylo sestátnění soukromé česk rešlky v Olomouci schváleno nejvyšším roz- hodnutím s platností od 1. ledna 1907. Tal konečně po dlouhých odkladech vyhověno dáv- nému a toužebnému přání Čechů olomouckých — Klub národní strany svobodomyslné. Od- bory pracovní komise živnosten- sko-obehodní a to pro pokračovací školstv a pro zadávání živnostenských prací budou mit schůzi dnes v úterý dne 5. t. m. Účastenství všech členů žádoucí. — Rodinné zprávy. Stříbrnou svalbu slavili bude dne 7. t. m. pan Aug. Düri, prokurista firmy A Schram v Praze, se svou chotí Annou, roz. Herz manovou. — Slečna Julinka Schrottr ova dcera po kniž. fürstenberg. lesním a p. Ludvík Hu- sa, c. k. berní kontrolor v Lomnici n. L., slaví sňate svůj dne 11. února 1907 o 11. hod. dopoledne v chrá- mu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Pan J oseí Janka a sl. Maruška Broftcva slavili sňatek pondělí dne 4. února v chrámu Panny Marie pře Týnem. — Slečna Mařenka Brandejso va, dcera dvorního dodavatele v Praze, a pan JUDr. Slá- va Fahoun. profesor královské české zemské ho- spodářské střední školy v Chrudimi, slaviti budou manželský sňatek v sobotu dne 9. února 1907 o 1/4 12. hod. dopolední ve farním chrámu u Karmelitánů.

Čecho Aug Anna Herz Schrottr Hu svatý . Ludmila Král Janko Maruška Broftcv Brandejso JUDr Slý Olomouc Praha Lomnice Chrudim klub národní strana chráma pannus Marie

16 article

— Úmrti. Truchlivá zprůva došla z Ameriky. kabelovým telegramem do domu Náprstkova: V Ke- waunee zemřel ve věku 68 let jeden z nejpřednějších amerických našich krajanů, pan Vojta Mašek. narozený 18. dubna 1029 v Podhorovicích u Vodňan. velkoobchodník v Kewaunee, dlouholetý přitel Vojty Náprstka, musea i domu Náprstkova a horlivý pod- porovatel všech českých národních podniků, Loňského roku zavital ještě se svojí dcerou do Čech a procesto- val se svým přítelem Frant. Korbelem svou vlast. ztrávil nějaký čas za příčinou své nemoci v lázních sedmihorských a před odjezdem do Ameriky těšil se. že mu snad přece bude ještě dopřáno jednou do vlasti se vrátiti. Pohříchu přání jeho se nesplnilo. Zákeřná nemoc ledyinová učinila konec životu jeho v letech. kdy ještě mnoho dobrého mohl svému národu proká- zati. Budiž mu čestná pamět! — V Praze zemřela dne 3. února sl Augusta Sladkovských, učitelk městské vyšši dívčí školy v. v. v 67 roce věku. Pobřeh bude dnes o 3. hod. odpol. z chrámu u Panny Marie Sněžné na hřbitov vyšchradský.

Náprstkův Vojta Mašek Vojta Náprstek František Korbel Augusta Sladkovský Marie Amerika Podhorovice u Vodňany Čechy Praha

17 article

— K úmrti pana Karla Hrubého, pokladničního rady Zemědělské rady pro král. české, sluší na do- plnění věerejší zprávy dodati, že zvěčnělý náležei do řady zasloužilých agronomů českých a že vy nikal vzácnou přímostí své povahy. Narodil se roku 1845 v Mratíně, studoval na české reálce v Praze vstoupil roku 1862 do hospodářské praxe na velko statku v Pakoměřicích. Působiv delší dobu ja ko ho- spodařský úřadník, později správce a důchodní. vstoupil jako hospodářský znalec do služeb zajišto vacího ústavu českého a hojnými cestami seznal ho spodářské poměry Rakousko - Uherska a středn Evropy. Roku t874 stal se odborným tajemníke v Zemědělské radě, kde svěřen mu odbor hospod výstavnictví. V letech 1874 80 byl činným pota- date em výstav hospodářských i odborných, účastn se horlivě i činnosti v hospod. spolcích, hlavně jako jednatel okr. spolku karlinského Roku 1880 jme nován správcem pokladny a knihovníkem Zemědělské rady a roku 1893 ústředním jejl pokladníkem knihovníkem. Roku 1891 pořádal loveckou, drůbet nickou a hospodářskou výstavu v Praze. Vedle hoj- ných příspěvků, odborných i cestopisných, v růz ných listech, hlavně »Hospodáři česko-slov.«, napsal; hospodářskou učebnici. Chov vepřového dobytk

Hrubý Mratín Praha Rakousko Uhersko Evropa rada zemědělský rada pro král

18 article

(Praha, 1886, 2. vyd. 18971; Hospodářská pořekadla a přísloví (l., 1880); Chov a cvičení psů stavěcích pro službu v poli, v lese a ve vodě (t, 1894). Hruby byl zakladatelem a místopředsedou Spolku pro ochrano houby a zvěře v král. českém. Roku 1879 u přileži tosti výstavy něm. rak. včelařů v Praze jmenován čestným členem ruské svobodné hospod. společnosti v Petrohradě. Pohřeb zvěčnělého koná se zítra 3. hodině odpol z čhrámu u sv. Ignáce (na Karlově náměstí) na hěbitov olšanský.

svatý . Ignác Praha Petrohrad Karlov náměstí Olšanský

19 article

— Česká odvata na němscké štvaní. Z Č. Budě jovic se nám plše: Vlna hospodárskeno boje, jehž od listopadových voleb obecních v Č. Budějovicícl zuří, šíři se v rozměry velkolepé. Dnes neni to hří- čkon, malicherným vzdorem strany proti straně. Co se dnes oduhrava v Č. Budějovicích, je velikým, roz čitujícím zapasemna život a smrt, zápasem o sta existeneí, zápasem, jímž má býti prokázáno, kdo s koho v tomto městě. Zahájením německého bovkolu měl býti podťat kmen českého živlu v Č. Budějovi cích, měla býti vyssáta míza, z níž tento kmeu žije. ale kmen český ukázal obdivuhodnou tvrdost a hou- ževnatost — útok německý se nezdaril. Útočí se tedy znovu, silou mocnou, ale my vzdorujeme a odpůrce s krvavými hlavami odražlme. Z Taschkova tábura došly zprávy o nové orga nisované výpravě prot exibtenci českého živlu v Č. Budějovicích. V každé ulici státi budou němečtí špehouní na stráži, aby hospodářské ubíjení českého živlu se st any německé provádělo se co nejdůkladněji. Český lid nezůstat dlužen odvelu. Učineno opatření důkladné, aby ani hatéř český neplynul do němdcké kapsy, a k osvě- žení zápasu svolána hospodářským odborem Narodní rady Cechů budějovických veliká veřejná schůze lidu českého na neděli dne 3. t. m. odpoledne do sálu besedníno. Myšlěnka svépomoi soustřeďaje všechen náš lid bez rozdílu stran, což bylo prokázáno jak obrovskou účastí lidu všech vrstev, tak i volbou řečníků. Promluviti pp.: red.

Taschkův Č . Buda Č . Budějovice Č . Buděj odbor Narodní rada

20 article

Kratochvíl, red. J. K. Mayer, pokladník K Mottl a P. Modestus Voňavka. Prvy řečník roz- vinul bilanci dosavadního boje hospodářského, druhý pranýřovat činy jednotlivých násilniků z tabora ne- přátelského, třetí naznačoval další cesty, jimiž v zu řicím boji jest se nám bráti, a poslední řečník mluvi od srdce k srdei o lásce k vlasti a jak ji nejvhodněji osvědčovati. Schůze v každém ohledu důslojná vy- zněla v jednomyslné odhodlaní, hesla »Svůj k svému- do krajnosti šetřiti a tak německé zášti a usilován Taschkařů o naší zkázu čeliti. Že naše obrana která mění se nyní v útok, bude korunována zdarem, za to nám ručí nadšení lidu našeho, s jakým v zápas se vrhá a to dávají tušiti i dosavadní vý- sledky boje. — Hmotné poměry matičnílio učitolstva. Dodat- kem ke včerejší zprávě, pod tímto titulem z tad učite- ských uveřejěné, oznamuje nám kancelář matiční. že učitelky tou dobou vůben nemohou postoupiti do I. třídy platů učitelstva matičmího a to proto, že fi- nance matiční nedopouštějí, by učitelů a učitelel I.třídy byl počet neobmezený. Každé učitelce p zkoušce způsobilosti se ihned radí, aby co nepdřív přestoupila do služeb veřejných. Závada spočívá ostat- ně také v zákoně, jelikož učitelky směji vyučova na smíšených školách pouze dítky nejnižších stupnů a tříd pro učitelky na školách matičních jest tudíž počet jen omezený. Na vícetřídních školách pak učitele si stěžují, jsou-li nuceni vyučovati stále jen vyšší roč- níky, kdežlo nižší ročníky přenechávají se stále učitel- kám. Remunerace za mimořádné předměty se učile- lům arci neplatí, avšak mimořádné předměty tyt jmenují se „němčina“. Matiční učitelstvo domáhá s teho, aby za vyučování němčině bylo honorováno

Kratochvíl Mayer Mottl P Modestus Voňavka

21 article

Naproti tomu však matiční učital není povinen vyučo- vati více než 28 hodin týdně — za přespočetné hodiny jest odměňován zvláště. Kromě toho dostává také re- muneraci, musí-li zastupovati učitele nemocného, jest- liže sám má alespoň 25 hodin týdně. Rovněž tak do- stává remuneraci, vyučuje-li náboženství. Poněvad postup matičního učitelstva jest mnohem rychlejší nežli pravidelný postup učitelstva na školách veřej- ných, nemá nikdy matiční učitel příjmů měně, než učitel veřejný. Otázka, jak bude úprava služného ře- šena do budoucnosti, ovšem jest předmětem úrady výboru Ústřední Matice školské. Tolik však jest jisto. že nejprve musí býti Matici poskylnuto více příjů než má doposud, a pak bude moci v mezích svýc příjmů vyhověti nejůplnější měrou svému učite- stvu. Na české veřejnosti jest, aby, hodlá-li matičn učitelstvo podporovati a zejména, hodlá-li mu zabez- pečiti pro stáří pensi, jako učitelům na školách veř- ných, podporu svou Matici zněkolikanásobila a o t zvláště běží. Slyky česko-francouzské. Společnost přáte památek pařížských (Sociěté des Amis des Monumenta parisiens), jejíž předsedou jest znamenitý znalec sta- vitelství francouzského p. Charles Normand, jeni od několika let ve své revui „L.'Ami des Monumenis“ všimá si horlivě starých památek pražských, konal dne 1. února valnou hromadu za účastenství čelnýcl osobností z uměleckého a vědeckého světa pařížského Pan starosta král. hl. města Prahy dr. K. Groš, jak člen česlného výboru jmenované společnosti, zasla k valně hromadě telegram, v němž vyslovil pozdrav všem těm, kdož pracují pro krásu a velikost Paříže Pražský tento pozdrav, předěítaný předsedou spolku

Amis Monument parisiens Normand K Groš Praha Paříž

22 article

byl přítomnými nadšeně uvílán a bylo na ně, odpo- věděno vzájemnou telegrafickou depeší a mimo to požádán byl čestný člen spolku, právě v Paříži meska- jící, p. hr. dr. Frant. Lützow, aby po návratu svěm z cest ještě zvláště jménem valné hromady panu starostovi měst pražských poděkoval. — „Le Mon- de moderne“ dle zpráv pařížských žurnálů uve- řejní dne 10. února článek p. Ernesta Gaye, člen městské rady pařížské a býv. syndika, jehož časté cesty do Čech jsou nám všem v příjemné upomince Studie pana Gaye nadepsána jest: „Otázka česká“

doktor František Lützow Ernest gay Paříž Čechy Le Mona

23 article

(Le Ouestion tchěque). Při této příležilosti věnuj írancouzský tisk zajímavé úvany české otázce, o niž se praví, že není pouze aktuklní, nýbrž že má také svoje dějiny, že nepředstavuje pouze otázku osa- mocenou, nýbrž že tvoří hlavní otázku Rakouska, t,j otázku evropskou a mezinárodní. Ve své práci před- vedi p. Ernest Gay veřejnosti francouzské znovu a opět národ český v jeho boji obranném a na jeho pochodu k obnovení plné národní bytosti všemi pro- středky civilisace. Význam studie p. Gaye, jež dosa- huje až k r. 1907, vyličujíc boj za všeobecné práv volební, záleži v tom, že ttručně předvádí širši veřejnosti francouzské náš význam politický, odůvod- ňuje sympatie trancouzského světa k nám a krátkým přehledem literatury, skolství, vývoje průmyslového a obchodního podává veřejnosti franecuz- ské přesvědčivý důkaz o naší vyspělo- sti osvětové. Při této přiležilosti cituje se při- padné slovo p. Louis Legera, člena Institutu: „Jes s podivem, že ten malý národ nezahynul. Nicměně jest odsouzen k heroismu“. Činnost p. Gaye také Alliance Francaise na náš prospěch rozvinutá zaslu- huje plného našeho uznání. Studie p. E. Gaye jes vyzdobena četnými obrazy a vyšla v „Le Monde mo- derne“ nákladem knihkupectv. Felix Juven (Paříž 112 rue Réaumur, číslo po 1 fr. 50 cent.).

Ernest gay Leger Juven Réaumur Rakousko Paříž Le Monde Alliance Francaise

24 article

— Z kruhů učitelských. (Školním úřadům na uvá- ženou.) Půlletí na školách obecných a měs ťanských končí 9. února a podle řádu školního a vyučovacího mají dítky na školách měšťanských dva dni prá zd no — ale na obecné škole má se vyučovat. Toť jes veliká nesrovnalost! Všechny prázdniny i mezi škol- ním rokem jsou na obecných i měšťanských školách stejné, proč nemá tak býti i zdel Škola měšťanská jest školou obecnou a není žádnou školou odbornou proč tedy dělá se tu rozdílu? Když budou míti o půl- letí na měšťanských školách prázdno, budou i obecné školy prázdny samy od sebe, nebo rodiče řeknou. když nemá měšťanská škola vyučování, nemusíte jíti do školy i vy. I děti samy nebudou míti chuti do školy a budou ukazovati, když nejde bratr a sestra do měšťanské, nemusím jiti i já. A dobře udělail Nebo ty dva dni za půl léta si děti i na obecné škole zaslouží, uváží-li se, v jak nezpůsobilých mnohdy místnostech musí mladistvý věk tráviti. Jaký to bude rozruch po městech, zvláště kde jsou obě školy pod jednou správou, až děti rozhlási, měšťanská škola má prázdno a obecná má mti vyučování! Upozorňu- jeme c. k. zem. šk. radu na tuto zvláštnost, aby př vydání instrukcí k řádu školnímu a vyučovacímu byle na obecných školách při ukončení pololetí prázdn jako na školách měš ťansk ých, — Ládi Nováka veliký člyřmstrový olejový obra určený pro rytiřskou síň pivovaru »u Flesů«, vysta ven jest právé v jedné z výkladních skříní Topičov ústřed. závodu uměl. v Praze na Ferdinandově třídě č. 11. Obrazém tímto znázornil umělec truchlivou scénu, jaká by se asi v pivovaře »u Fleků« ode- hrála. »Kdyby nám pivečko zemtelo«, klerýmžto ná pisem ze staročešké písně je obraz ten také opatřen

Lád Novák Upozorňa Praha Ferdinandov třída

25 article

Řada znamých členů nárůda flekovského v životn velikosti věrně portrétována v patrném dojmutí se skupena tu nad prázdným sudem, lká nad »umírají cím nám pivečkem«. Obraz ten bude nemalon ozdo bou místnosti pivovaru »u Fleků«, jejž zvěčnělý ná jemce pan J. Khop s nemalým nák anem zařídil ve slohu staročeském a jenž jest také — i svým vý- borným mokem — jednou z nejtypičtějších českých restauračních místností v Praze a snad i v celých Čechách. Obraz ten, vyžadující značného místa, bude v závodě Topičově jen několik dní vystaven. — Neutěšené poměry c. k. účetních úřadníkt u politických, i finančních, poštovních a soudnicl úřadů v Čechách již dlouhou debu panující, přivedly korečně převážnou většinu svědomitých a inteligent ních pracovníků v oboru účetní a kontrolní státní služby k poznání, že jedíně ve spolehnuti na vlastní sílu všech a pouze v solidárním postupu a v hájení stavovských zájmů pomoci odborné organisace lze na- jíti prostředek ke snesitelné nápravě dosavadních trud- ných poměrů u státních účtáren v Čechách. Za tímto účelem byl založen v Praze odborný „Spolek c. k.

J Khop Topičův Praha Čechy spolek c

26 article

účetních úřadníků v král. českém“, jenž na své usta- vující valné hromadě a na prvních dvou výborových schůzích v minulých čtrnácti dnech konaných, pod- jal se úkolu propagovati a zastávati, tyto stěžejné požadavky účetních úadníků státních: Uzákonéní služební pragmatiky, zavedení automatického časo- vého postupu, zrušení tajné kvalifikace, uplalnění respektování středaskolskéhc vzdělání, odborné praxe i skulečného významu positivní práce účetních úřad- níků pro poplatnictvo a státní hospodářství, pěstováni kolegiality a solidarity, prohlubování odborného vzdělání tiskem, přednáškami, vzdělavacími a jazy- kovými kursy, řešení otázky aspirantské co do délky trvání, tituju a započítáni tak zv. „aspirantství“ do pense, přesné stanovení doby praktikantství a zvýšení praktikant adjuti odetranění četných vad nejnovější tak zv. „úpravy úřadnických platů“, zavedení bien- nálek pro úřadníky s maturitou v nejnižších hod- nostních třídách, náležitý ohled na zájmy stavu účetní služby pro případ uskutečnění chystané „správní reformy“ a pro eventualitu „krajského zř zení“ v Čechách, reorganisace státní účetní služby na základě odloučení účtáren od administrativy bezprostředního jich podřízeni zákonodárnému, úvěry pro státní hospodářství povolujícímu a kontrolujícímu parlamentu, obsazování vysokoškolských docentun pro všeobecnou a státní ttovědu a kontrolu výlučně jen odbornými praktiky, reforma státmích zkoušel z věd účetních s bezvýjimečný požadavek maturilní zkoušky pro přijetí do účetní státní služby, úprav dovolené, opatření vhodných kancelářských místnosti jež by odpovídaly i potřebě obecenstva — zvláště prostranné a snadna přístupné čekárny při likvidatu- rách — i požadavkům zdravotním co do světlosti.

Čechy

27 article

vzdušnosti a čistoty. První správní výbor nově zalo- ženéha Spolku c. k. účetních úřadníků v král. če- ském, do něhož byli zvoleni kolegové: rev. Horl (předs.), rev. Rys (I. místepř.), rev. Zeman (II. místo- před), of. Provazník (pokl.), of. Orlt (zapis.), ol Radl (jedn.), ass. Klečka (knih.), rev. Krejčí, rev Vorlíček, of. Itz z Mildensteinů, of. Schimmer a ass Hendrich, hodlá pro nejblizší dobu usilovati hlavně a toto: Obeznamovati širší veřejnost i představené úřadm činitela s významem, důležitostí, potřebamia pozadavky účetního úřadnictva státního, navázaii styky se stejně smýšlejícími úřaunickými spolky, utu- žiti organisaci uvnitř i posíliti na venek zvláště zí- skáváním nových členů, přátelským sbližováním všeci druhů v povolání bez rozdilu služebn, hodnosti, při- stoupením ke Svazu rakouských spolků stá tních účetních úřadníků, respektováním národnostní i poli tické individuality jednotlivců opatřováním hmol- ných výhod členům spolku a současně si připravovati půdu k dalšímu postupu za ostatními již vytčenými stavovskými požadavky Má-li však mladý spolek do- státi úkolům naň vznešeným, tu jest nezbytně třeba. aby i ti úřadníci stální, kteří dosud z neznámých příčin spolku te straní, učinili zadost své stavovsk cti a povinnosti a aby se všichní bez výjimky při- hlásili co nejdříve za členy spolku. Nepatrný členský příspěvek 4 K ročně (pro praktikanty 2 K) nemůže býti v tom nijak na překážku a jiné vážné důvedv proti přistoupení za člena necxistují. Proto, kolegové přičiňte se všichni, aby naše, dnes na 350 člene čitající mladá organisace obsáhla v době co nejkratší všechny c. k. účetní úřadníky v král. českéml

Rys Zeman Provazník Radl Kleček Krejčí Vorlíček Schimmer Hendrich spolek c

28 article

— Ze Spolku majitelů domů pro Nové měst pražské a král. Vyšehrad. Letošní valná hromada za četnébo účastenství členů konána v lednu. Zpráva jednatele p. Kubeše vzata na vědomí, rovněž i zprávy ostatních funkcionářů. Přispěvek pro letošek stanoven opět na 4 K. Přijata výborem navržená změna stanov. dle níž bude lze spolku činně zasáhnouti do doplňo- vacích voleb do sboru obecních starších, najmě v l sboru. Při volbách zvoleni vesměs jednomyslně do výboru pp.: JUDr. Ed. Baštýř, Frant. Dolejška, Frant. Hodek, V. Kasalický, Fr. Klubal, PhDr. M. Kovář V. Kubeš, Jan Kubrycht, Tom. Maděra, Ed. Rechziegl, Edmund Richter, Fr. A. Schubert, Ant. Šercl, Fr. A.

Kubeš JUDr Ed Baštýř František Dolejšek Hodek Klubal PhDr M Kovář V Kubeš Kubrycht Tom Maděra Richter A Schubert Antonín Šercl Vyšehrad Francie

29 article

Urbánek, Ant. Veselý, Karel Židlický, za náhradníky pp. Emil Hošek, Fr. Hamáček, R. Klička, Frant. Tich- na, Jan Vančura, za revisory účlů pp. dr. Eugen Le- derer a Fr. Sládek. Posléze přijata výborem navrženě resoluce: „Valná hromada Spolku majitetů domů pro Nové město pražské a král. Vyšehrad s povdékem vítá ohlášenou koncentraci stran a stavů za vedení národní strany svobodomyslné, sama k tomu své spolupůsobení nabízejic, ukládá však nově zvolenému výboru, by zasadil se též o zastoupení své ve vedení dotyčné strany z toho jedině důvodu, by vedení strany i o záležitostech majitelů domů se týkajících, zvláště však o proektované reformě daně č 1žavní správně bylo informováno, a to tím spiše, ježto soubor všech otázek držby domovní se týkajících, zejména otázka bytová, neni záležitostí pouze majitelů domů se tý- kající, nýbrž záležitosti povšechnou. — žnzeni prodepny uhli pro chudé v Karlíně.

Urbánek Antonín Veselá Židlický Hošek Hamáček R Klička František Vančura doktor Eugen Le Sládek Francie Nová město pražský a král Vyšehrad Karlín

30 article

Městska rada v Karnné za predsednictví starosty cís. r. p. J. Ronze schválila dne 30. ledna návrh chodinsko-sociálního odboru, aby zřízena byla v Kar- líně obecní prodejna uhlí, v niž chudým prodáváno bude po dobu zimních měsíců hnědé uhlí za režijní cenu obce. Výlohy administrační ponese obec karlin- ská. Narok na výhodu tuto budou míti bez rozdílu příslušnosti lidé nejchudší, tedy ti, kteří pož vají chudinskou podporu, anebo, což týká se cizích pří- slušníků, steří jsou v takové chudobě, že chudinskou podporu zasluhují. Výnoda tato bude výbradně osobní a nesmí niado uhlí pod ztrátou nároku na ní přenechati jinému. Prodej díti se bude v novém obecním dvoře na invalidovné třikrát týdně: v pon- děli, ve čivrtek a v sobutu od 8. bod. ranní do 2. hod. odpol. a započne se s nim, jak lze doufati, již koncem tohoto týdne, o čemž podána bude jestě zprava. Dlužno s pochvalou uznati, že místní uhliři na sklonku minulého roku, kdy o věci s nimi bylo. jednáno, proh ásrii, že nečiní v té příčině žadných námitek, vzdávajíce se tak ochotně a správně zisku z chuďasů, steří z nepatrné chudinské podpory, ano i mnohdy z milodarů nabytých žebrotou v kruté bídě svoje živobytí uhajují. Humanní toto opatření bude provedeno pro letošní rok zatím pouze na zkouš«u, lze však doufati, že se udrží. Předsedou cbudinsko-sociátního odboru je měst. rada p. Vaclav Michner, jenž akcí tuto horlivé podporoval.

J Ronz Kara

31 article

— Dary. Slečna Marie Mikulova ze Smí- chova darovala 20 K »Pokladu Minervy« místo ho- noraře sl. MUDr. Anně Houzákově za pečlivé, obě- tavé léčení a navrácení zdravI. — Při oslavé 25lel. trvání závodu firmy F. J. Materna v Praze vě- noval chef její pro fond personálu K 5000.— mim penéžité dary pro dělmetvo. — Na Ustředn Matici školskou sebrána byla v Opočně v ho- telu »U města Prahy« dne 24. ledna částka 2K 72 h, jež pan berní Burget odvedl pokladně Ustřední Matice školské. — Trať státních drahi do Příbrami, Písku atd. do- týká se značných stredsek jihočeských, mé. spojení se třemi drahami mistnimi, je velice hrekventovaná — a přece je její jízdní řád příčinou stálých stíž- ností obecenstva. Skutečně jen okolnost, že kra, oben jest náskrze český, může býti vysvětlenin., proě správa drah státních systematicky ignoruje ptání zůčastněných měst a obci již po tolik le“ opakovaná a tak snadno splnitelná. Ačkoliv jsot dosavadní vlaky zejměna v době letní přeplněny s pravidelně musí na Smíchově, ve Zdicích a v Příbrami vezy při- bírány býti, spěčuje se ředitelství prodloužiti vlak odjiždějící z Prahy v 6 hod. 36 min. večer ples Při- bram až do Březnice a Písku. Nyní projíždi fouto tral, v noci celá rada vlaků nákladních: mohl by tedy snadno i onen večerní vlak obsloužen býti, zejména kdyby z Praly o něco dřive odjižděl. Pokud se týče zavedení rychlíků namílá se sice, že stavby trati ne- snese valného zrychlení jízdy, však totéž říkalo se také o západní dráze, na níž dnes jezdi 6 rychlo- vlaků denně. V době ale, kdy ona trat nebude ještě pro rychlíky sjízdnou, může snadno řád jízdní tak upraven býti, aby obecenstvo mohlo z Prahy až de Zdic použiti rychlíků dráhy západní, čímž zkrátí se doba jízdy o plnou hodinu za příplatek celkem malý.

Mikulův Minerva MUDr Houzákův J Matern Burget Ustřední Praha U město Příbram Písek Smíchov Březnice Zdice

32 article

Rychlovlak, odjiždějící z Prahy v 8 hod. 20 min.- ráno, přijíždí do Zhic v 9 hod. 19 min., kdežto osobní vlak k Přibrami odjíždí ze Zdic v 9 hod. 6 min. Jest tu jen diference 13 minut, která by snad se vyrovnala přelozením odjezdu osob. vlaku z Prahy ze 7 hod. 1 min. na 7 hod. 15 min. Podobného opatření bylo loni použito u rychlíku přijíždějícího do Prahy v 8 hod. 4 min. večer — a ve Zdicích mchl se každý přesvědčiti, že dobrá polovice ce- stujících opouští oscbní vlák a přesedá na rychlík. Rovněž i ostatní osobní vlaky, nemajíce beztoho v Protivině žádného dobrého spojení dalšího, mohly by tak zařízeny býti, aby bylo možno použiti až do Zde buďsi rychlíku nel obobního vlaku, čímž jízda do Příbrami zkrátí se z 3 hodin na 2 hodiny. Sluší vzdáti dík členu železniční rady panu L Bondymu, že se tak vřele o lepší spojení na dráze naši ujimá, nic- méně jest přímo pokorujícím zjevem, že inferpelace. takřka v každém sezení žel. rady jménem celého roz- lehlého kraje českého, opakovaná, nenalézají žádného úspěchu.

L Bondy Praha Zdice Příbram

33 article

— Doručování zbeží z pražského nádraží se- verozápadní dráhy. Ou 15. února doručovati se bude nákladni zboží ze stanice Pruha rak -severozá padní dráhy adresátům prostřednictvím dopravní kanceláře sdružených pražských zasílatelů, která má své míst- nosti v Praze II., ve Zlatnické ul. 4. Doručování toto díti se bude bez předchozího oznámení, avšak vy- loučeny jsou z něho předměty objemné a křehké, zásilky, které v Praze dlužno vycliti, zásilky, jež adre- sovány jsou na zasílatolské firmy pražské, zásilky, na nichž vázne dobirka obnos K 100.— převyšující, všecky vagonové zásilky, nechť jich vykládání od příjemce neb dráhy obslaráno býti má, poškozené neb neúplně došlé zásilky, potraviny (mléko, vejce a pod.), které pravidelně pro určité adresáty docházejí, a které si bez předchozího avisování denně odobírají, zásilky adresované stranám, které si doručování do- pravní kanceláři zakázaly, zásilky, které přednosta stanice dle svého uvážení od doručení vyloučí a adre- sátům avisovati dá, zásilky, jichž doručování firma

Pruha Praha zlatnický

34 article

J. Reitler v Karlíně, čís. 431, obstarěvá. Za doru- čení z nádraží do veškerých částí města Prehy, pak předměstí Karlína, Kr. Vinohradů, Smíchova a Žiž- kova za každých započatých 100 kg a nákladní list při nákladním kusovém zboži všeho druhu do 1500 kg 30 hal, od 1500 kg do 3000 kg 25 hal. a přes 3000 kg 22 hal. Nejmenší poplatek obnáší za nákladní list 30 hal. Poplatky tyto platí za doručení zboží do pří- zemních místností a při předmětech zvlášť těžkých jen k domu příjemcovu. Na žádost příjemců donesou zřízenci dopravní kanceláře zboží i do vyšších po- schodí anebo do sklepů, pokud jednotlivé kusy nejvýše 50 kg váží a jeden člověk je unésti může. Za done- sení toto nutno zapraviti další poplatek 10 hal. za každých započatých 50 kg zboží k jednomu náklad- nímu listu přináležejícího bez ohledu na počet kusů.

J Reitler Karlín Preha Smíchov Žiž Králové . vinohrad kg

35 article

Toto donášení děje se na vlastní vrub a zodpovědnost dopravní kanceláře sdružených pražských zasílatelů. Zřízenci dopravní kanceláře jsou povinni tarif pro doručování zboží u sebe nositi a na požádání stranám k nahlédnutí předložiti. Strany, které doručování do- šlého pro ně nákladního zboží prostřednictvím de- pravní kanceláře si nepřejí, nýbrž chtějí o dojití zá- sílek býti avisovány, mají to u pokladny pro došle zboží nákladní ve stanici Praha rak. sev.-záp. dr. pí- semně oznámiti s hodnověrným potvrzením podpisu a udáním přesné adresy.

Praha

36 article

— Koupe velkostatku. JUDr. František Schmeykal koupil alodiamni statek »Jablonnou« v okresu neve- klovském od paní Anny Groszově za 760.000 korun a jeho zámek větším nákladem opravil — Dobrodružství mokrovousského starosty v Pra- ze. Pan Josef Kučera, 54letý rolník a starosta obce Mokrovous, byl onehdy postižen zlým hostem. V su- šárně u jeho nemovitosti vypukl požár a celou su- šárnu zničil. Jedině ta okolnost, že objekt byl pojiš těn. zmírňovala způsobený žal. Pojistné bylo slanoveno obnosem 5864 K a měla ho vyplatit První česká poji- šťovna proti škodám z ohně. Kučerovi napadlo, že by pojišťovně uspořil práci, poště ručení a koncčně uspoří i poštovné, když si pro peníze dojede osobné do Prahy. Venkovan uvazoval o všem tom s takovou prostodušností, že dojel do Prahy jen tak „s holýma rukama“, totiž bez průkazních listin. Jedinou jeho legitimací byla dvacetikoruna v tobolce. Myslil patrně, že v Praze musí znát mokrovousského slarostu. Ale jak se zklamal! V pojišťovně ovšem nedostačovalo, když se pan Kučera představil, žádali listiny a třeh neměl. Bez pojistného a s prázdnou skoro tobolkou zavílal venkovan do jistého hostince na Starém městě. Dobrý muž se dal do řeči s několika hosty, a jakmile se dověděli, že je to zámožný rolník, dokonce starosla v Mokrovousech, a že přijel pro pojistné, projevovali mu největší pozornost a vřelé sympalie. Tvrdili, že jsou přáteli rolniků, ze otázku agrární sledují a lito-

JUDr Schmeykal Groszův Kučera Mokrovousy Jablonná Praha Mokrovousy