Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4

2

NARODNÍ LISTY

3

18. ledna 1907. Čísle 18.

4 article

v Lubnu a Příbrami, dále učitelského personálu na háňských vysokých školách v Lubnu a Příbrami, stejně jako bylo uděleno zlepšení učitelskému perso“ nálu na universitách a technikách. Posl. dr. Jäger navrhuje změny §§ 1., 3. a4 o řádných a mimořádných profesorech bohoslove- ckých lakult v Salcpurku a v Olomouci. Posl. dr. Glabiňski připojuje se k vývodům návrhům posl. dra. Kramáře se zřetelem na mimo- řádné profesory. Posl. dr. Baernreither praví, že akademický úřad učitelský je zvláštním úřadem, spočívajícím ne- jen v nčitelské činnosti, nýbrž spojeným též s po- vinností vědeckého bádání. Při debatě o kolejném před několika lety byl tento dvojí ráz akademického úřadu učitelského zevrubně projednán co do svého účinku na poskytování platů profesorům. Akademický úřad učitelský nedá se právě vtěsnati do platebních třid, a proto byl řečník a četní jiní poslanci proti zrušení kolejného. Dnes nesmí se říci, že profesor náleží do IV., V. nebo VI. třídy služného, o něco podobného by se nikdo na celém světě nepokusil. A na druhé straně nemůže se opět přiznati soukro- mému docentu, jenž v jednom semestru přednáší hodinu nebo dvě, a příští půlletí snad vynechá, aby tento jeho výkon byl považován za nepřetržitý tvořil podklad služného nebo vyslužného. Nezbude, než že vedle platu, který akademickým učitelům se poskytuje jako fixum, bode od případu ku případu poskytována zvlaštní náhrada. Taže se ministra vy- učování, ví-li po této stránce o nějakém východišti a zdali by na př. bylo možno z kolejného utvořit fond, ze kterého by ministr vyučování provedl vy rovnání zde zmíněné. Mluvili ještě posl. dr. Steinwender a Mor sey, načež rokování přerošeno.

Posl doktor Jäger Glabiňski Kramář Baernreither Steinwender Lubno Příbram Olomouc

5 article

Ve večerní schůzi rokovalo se o úpravě platů profesorů universitních, vysokých škol a učilišť universitám na roveň postavených, potom o úpravě platů učitelů na státních středních školách. na státních ústavech ke vzdělání učítelů a učitelek a na cvičných školách s nimi spojených. Posl. dr. Kramář pravil, že ministr vyučování pronesl sice mnoho krásných slov o universitních profesorech, ale za nimi není žádné ochoty. Nelze-li jinak, přizpůsobí se řečník návrhu Starzyňského řádných profesorech a pětiletých příplatcích, podo- týká však, že návrh ten obsahuje velkou křivdu neboť poslední pětiletý příplatek není dosažitelný většině řádných profesorů. Na to zabývá se poměrý mimořádných profesorů. Na všechny třídy -- prav — bylo při schválení tohoto 30mil, výdaje pamato- váno, když šlo však o ;mimořádné profesory, nara- zílo se na nepřekonatelnou překážku 200.000 korun. Mimořádným profesorům mělo by se vyhověti aspoň tak, aby umožnilo se jim rychlejší dosažení pětl- lelých příplatků. Ministrovo prohlášení, že otázku vpočítatelnosti docentských let do výslužného hodlá rozřešiti pouze od případu k případu a svěřiti roz- hodnutí její císařské milosti, znamená pro muže vědy, kteří by přece měli býti bezpodmínečně nahoru i dolů neodvislí, pouze stálou odvislost od vyučo- vací správy.

Posl doktor Kramář

6 article

Není zajisté důstojno universitního profesora musí-li očekávati, že by mu mohlo jeho přesvědčení škoditi. Nebude-li v této příčině zjednána náprava. nebude poslanecké sněmovně ušetřena výtka, že uči- nila ovšem vše možné pro certifikatisty a dozorce vězňů, že ji však při universitních profesorech došel dech a nedostávalo se jí ráznosti a moci, aby do- kázala, že v rakouském parlamentě cení se věda aspoň tak, jako snad zájmy dozorců vězňů. Řečník podporuje na to návrhy ve příčině olomoucké boho- slovecké fakulty, podotýkaje, že by bylo křivdou. kdyby nejevila se zde ochota, poněvadž běží zde nábodou o katolické profesory. Právě proto, že je spíše vším jiným než kleri- bálem, soudí, že třeba se mu ujati těchto profesorů. Pokud jde o báňské akademie v Příbrami a Lubně, uvádí, že adjunkti obou těchto ústavů utrpěli v roce 1904 effektivní ztrátu snížením pětiletých přípla ků 2 5 na 2. Tu nelze utěšovati se, že záležitost ta patří do jiného odboru a třeba zde rozhodné ná- pravy. Mluvili ještě posl. Holmann-Wellenhol Steinwender, Lupul a ref. Skene. Ministr dr. Marcbet děkoval výboru za ochotu projevenou za rokování profesorům a veške- rým funkcionářům vysokých škol. Potom zabýval se různými návrhy na zlepšení platů řádných profesoro vysokých škol. V návrhu na zlepšení platů poskytnutím kvin kvenálek a to pouze čtyř kvinkvenálek po 1200 K ob sažena je sice zdánlivě nepatrná změna, avšak návrh len má ve skutečnosti velmi pronikavý finanční vý- znam. Tímto způsobem bylo by oproti vládní před- loze třeba zvýšeného nákladu 360.000 až 370.000 K. Ministru nebylo by pak lze hájiti takovou změnu. prohlašuje však, že přijatelným jest jiný návrb, v němi se žadá za poskytnutí dvou kvinkvenálek po 800 K později dvou kvinkvenátek po 1000 K a pátě kvinkve- nálky po 1200 K.

Holmann Wellenhol Steinwender Lupul Skene Marcbet Příbram Lubno

7 article

Pokud jde o mimořádné profesory, praví, že též této třídě vysokoškolských profesorů třeba zjednati slušnou exstenci. . Avšak to není jediným důvodem. nýbrž pro vhodné zlepšení existence mimořádných profesorů mluví též důvody vyučovací politiky. Po- třebám mimořádných profesorů je snad vhodně vy- hověno dle jeho názoru vládní předlohou, upravenou návrhem Glabiňského, dle níž mimořádní profesoři mohou dosáhnouti konečného služného 6400 korun zvýšeného o aktivní přídavek. Pokud jde dále o vpočítání asistentských let je návrb v té příčině ve výboru pronesený bezvý- znamným, poněvadž při stálé službě započítá s beztak při jmenování asistenta mimořádným profe- sorem jeho předchozí služba; Pokud jde o soukromě docenty, třeba od případu k případu rozbodnouti mají-li se jim snad léta ve službě strávená počítati jsou-li jmenováni mimořádnými profesory.

8 article

Bylo-li proneseno dále přání, by poměry asi- stentů a adjunktů na vysokých školách byly zlepšeny. sděluje ministr v té příčině, že vyučovací správa vy- pracovala již zásady a bude rozhodnuto o tom způ sobem nařizovacím. Na dotaz. zdali ustanovení § 21. o vpočítán osobních přídavků vztahují se též na osobní pří- davky, poskytnuté kdysi při zřeknutí se kolejnébo. prohlašuje, že není tomu tak. Pro opětné zavedení kolejného není, mohlo by však býti přece jiným způsobem postaráno o zlepšení poměrů jednotlivých vynikajících profesorů a o vybudování ústavů. U finanční správy došel vždy ochoty, pokud t bylo možno. Bylo by žádoucím, kdyby při úpravě uvedené otázky bylo po ruce mimořádných pro- středků, z nichž by mohla vyučovací správa dle uvážení svého poskytovati individnálně vyšší platy vynikajícím učencům a ředitelům ústavů, což bylo by velevýznamno, zvláště pokud jde o povolávání učenců z ciziny. Zákon z roku 1898 je v té přícině neúplný a ministr prohlašuje, že nerozpakuje s zmíněnou otázku zevrubně prostudovati.

9 article

Přechází se ke hlasování. § 1. schválen se změnou, navrženou drem Starzyňským. Řádní profesoři na všech fakultách universit- ních, na technikách, dále na vysoké zemědělské škole a na evangelicko-theologické fakultě vídeňské jsou v VI. hodnostní tř. státních úřadníků, a mají mimo systemisovaný aktivní přídavek služné 6400 K. jež zvyšuje se po 5 a 10 letech vždy o 800 K, po 15 a 20 letech vždy o 1000 K, a po 25 lelech 1200 K (pětileté přídavky). Všichni řádní profesoři ve Vídni mají kromě toho přídavek 800 K ročně který se nevpočítá do výslužného. 8 2. schválen ve znění navrženém posl. Gla biňským, dle něhož zvyšuje se služné mimořádných profesorů o 4 pětileté přídavky po 800, 800, 600 600 K. Posl. dr. Kramář ohlašuje k tomu minoritní návrh, dle něhož mimořádní profesoři na vysokých školách, uvedených v § 1., mají požívati služného své hodnostní třídy. § 3. schvaluje se s pozměňovacím návrhem posl. Komorowského, jimž stanoví se pro řádné profesory bohosloveckých fakult v Salepurku a Olomouci pětileté přídavky po 800, 800, 1000 1000 a 1200 K. § 4. schvaluje se dle návrhu posl. Komorow- ského, jímž stanoví se pro mimořádné profesory na obou zmíněných fakultách 2 pětileté přídavky po 800 a další 2 pělileté přídavky po 600 k.

Starzyňský K Posl doktor Kramář Komorowský Vídeň Salepurk Olomouc vysoký zemědělský škola a na evangelickýtheologický fakulta profesor bohoslovecký

10 article

88 5., 6. a 7. schvalují se beze změny Na to rokovalo se o paragrafech, týkajících se učitelů na středních školách. Posl. Nitsche poukazoval na neudržitelné poměry zemských školních inspektorů, a to jak co do platu tak co do hodnosti. Žádá ministra za iniciativní čin, poněvadž je zřejmo, že zemské školní rady nevěnují těmto nespravedhvým a bezprávným poměrům potřebný blahovolný zřetel. Posl. dr. Jäger podal pozměňovací návrh v příčině platů supiujících učitelů tělocviku, vedlejších učitelů a asistentů. Posl. Seitz podal resoluci o zvýšení platů za- tímných a výpomocných učitelů tělocviku. Posl. Čipera navrhl resoluce o stabilisaci zkou- šených suplentů a o udělení pevného platu zkouše- ným a nezkoušeným suplentům. Rokování zúčastnili se též poslanci d' Rlvert. Löcker, Hoímann-Wellenhof a Gle. biňski.

Posl Nitsche doktor Jäger Seitz Čipera Rlvert SFWellenhof gle

11 article

Ministr vyučování dr. Marchet reaguje na návrhy za rokování pronesené, prohlašuje především pokud jde o zemské školní inspektory, že vyučovaci správa hodlá příslnšným přáním vyhověti udělením osobních přídavků a jiných výhod. Pokud jde o otázku vpočítání suplentských lel prohlašuje, že navržené prodloužení vpočítání tohot do kvinkvenálek přes 8 roků nemohlo by býti sta- noveno. Do výslužného vpočítají se beztak celá sup plentská léta. Pro kvinkvenálky jest prodloužení této doby n 8 roků, které posud bylo stanoveno pouze na B roky. beztak podstatným zlepšením. Pokud jde o vyučo- vací hodiny učitelů náboženství, jest ochoten, aby příslušné hodiny sníženy byly ze 17 na 16 bodin. aby katoličtí a evangeličtí učitelé náboženství byli s rovní. Konečně uvádí ministr vůči otázce reciprocity. z různých stran uvedené, že otázka tato jest již upravena v Su 15. zákona o středních školách z r. 1898. Po dalších řečech posl. Steinwendra a zpra vodaje bylo rokování přerušeno. Příští schůze bude zejíra o 5. hod. odpolední.

Marchet

12 article Události na Rusi.

Události na Rusi. Birilev odstoupil. — Rediger odstupuje. M. Z Kolina nad Rýnem, 17. ledna. Dle sdělen petrohradského zpravodaje »Köln. Ztgu.« přlja l již car žádost ministra namořnictva viceadmirála Biri- leva za propuštěnou. Zdá se, že v kruzích ná- mořnictva se odchodu Birilevova tuze neželí. Také ministr vojenství, generál Rediger prý již podal žádost o propuštění. Odchod obou ministrů uvádí se v sou- víslost s organisačními změnami, jež se v obou mini sterstvech nejnověji připravují. Při demisích působily mimo to též otázky a záležitosti osobní. Majer Dračevský. Z Petrohradu, 17. ledna. (Spn. Ag.) Major Dra- čevský, prefekt v Rostoku na Donu, jmenován by prefektem v Petrohradě. Z Mitavy, 17. ledna. (P. t. ag.) Kuronská monarchisticko-konstituční strana uveřejňuje dnes proklamaci v německé a lotyšské řeči v níž se činnost prvé dumy velmi ostrou kritikou odsuzuje, zvlášte pokud jde o požadavek amuestie nuceného vyvlastnění.

Köln Birilevův Rediger Majer Dračevský Rus Kolina nad Rýn Biri Petrohrad Mitava Aga

13 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Konference ministrů s českými poslanoi. Z Vídně, 17. ledna. M.-p. bar. Beck a mi- nistr dr. Pacák měli odpoledne 1 1áhodinneu poradu s poslanci drem. Kramářem, drem. Stránským a drem. Žáčkem. O České Budějovice. Z Vídně, 17. ledna. Na včerejšek pozval ministerský předseda starostu budějovického vůdce tamějších Němců, Taschka, na dnešní dopoledne vůdce Čechů budějovických dra. Aug Zátku. O 5. hod. odp. konala se v parlamente porada, jíž zúčastnili se m.-p. bar. Becx, mi- nistři dr. Pacák, Prade a Bienerth a dr. Zátka a Taschek. Na ochranu titulu inženýrského. Z Vídně, 17. ledna. Posl. prof. Novotný podal ve dnešní schůzi poslanecké sněmovny ve formě petice známou resoluci o zákonné ochraně inženýrského titulu, přijatou na společné schůzí všetechnické 13. t. m. v Praze. Petice přikázána byla školskému výboru.

Beck doktor Pacák Stránský Němec Taschka Čecho Aug Zátka Prade Bienerth Zátka Taschek Posl profesor Novotná Vídeň Český Budějovice Praha poslanecký sněmovna

14 article

K otázce úpravy platů univer sitních proleserů. Z Vídně, 17. ledna. Rektor české university prof. dr. Hlava obrátil se předevčírem opětně telegraficky na předsedu českého klubu poslance dra. Kramáře se žádostí, aby čeští poslanci hájili proposici, jaká byla mezi poslanci českými proí. Novotným a drem. Klumparem, zástupci české university prof. Hlavou a Marešem a zástupci polského kola posl. Abrahamowiczem, Bobrzyň- ským a Glabinským ujednána, totiž, aby stano- veno bylo pro řádné profesory pět kvinkvenálei po 1000 K, pro mimořádné profesory plat VII. třídy, pro asistenty počáteční plat 2000 K a pro docenty zdvojnásobení obnosu na studijní cesty s přidělením spravedlivým k jedné každé univer- sitě, t. j. v kvotách dle číselného klíče. Zastoupení Čechů v Rakouskouherské bance Z Vidně, 17. ledna. „N. W. T.“ sděluje: Pokusy vládou v posledních dnech podniknuté v otázce zastoupení Čechů v generální radě Ra- kousko-uhorské banky se nezdařily. Porady skončily bezvýsledně, protože vládě nepodařilo se zjednati kompromis s německými poslanei z království českého a se zástupei německých spořitelen.

profesor doktor Kramář Novotná Klumpar Mareš Čecho Vídeň Ra

15 article

Aléra Polonyova. Z Pešti, 17. ledna. K aféře Polonyově sdě- luje se dodatečně, že nejen hrabě Julius An- drássy rozhodně žádal, aby aféra Polonyova byla vyřízena soudně, nýbrž také čelní ministři zastávali ve včerejší ministerské radě stanovisko toto, prohlašujíce, že Polonyi nemusi podati demisi. Zvláště hr. Aladar Zichy mluvil proti takovému postupu, při čemž prý také pravil, že je to přáním nejvyšších kruhů. Cesta hraběte Zichye do Vidně souvisí jistě s touto zále- žitostí. Když Polonyovi včera v klubu strany neodvislosti poslanci říkali, že je zbytečno, vy- řizovati záležitost před soudem, neodůvodní- Halmoš konkrétně svoje obžaloby, odpověděl ministr: „l kdybych chtěl, nemohl bych na tomto odhodlání ničeho změniti, protože hrabé Aladar Zichy s poselstvím tím odjel již do Vídně. Hr. Zichy má býti ve Vídni přijat také arciknížetem Františkem Ferdi- nandem. Naproti tomu praví se však také, že hr. Zichy odjel toliko za účelem obvyklého novo- ročního blahopřání následníkovi. V poslaneckých kruzích se proslýchá, že Polonyi podá ža- lobu na býv. purkmistra Halmoše zejtra. Z Pešti, 17. ledna. Praví se, že k líčení o Polonyově žalobě na Halmoše delegován bude soud v některém krajském městě, poněvadž soud peštský by mohl býti předpojat. Líčení bude s konati před senátem, nikoli před porotou, poně- vadž Hlalmošovy urážlivé výroky, pro které Po- lonyi žaluje, promluveny byly ústně. Aby se vě mohla dostati před porotu, musil by ministr ža- lovati časopisy, ve kterých Hlalmošova obviněn byla otištěna.

Alér Polonyův Polonyův Julius Polonyi Aladar Zich Zichy Polony Zich Ferdi Halmoš Hlalmošův Pešť Vídeň Hradec

16 article

Abcúg Fejérváry. Z Pešti, 17. ledna. V municipálním výboru velkovaradském byl podán návrh, aby od- stranéno bylo z průčelí kasáren jméno Fejér- várovo, protože bar. Fejérváry svým jednáním jako ministerský předseda stal se takového vy- znamenání nehodným. Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 17. ledna. (Pův. tel. „N. L.“) Dnes zahájeno zde mezi anglickým vyslan- cem a srbskými delegáty vyjednávání o uzavřen obehodní smlouvy s Arglií. Smyšlenkou jsou všechny pověsti zdej ších oposičních novin o demisi ministra vnitra Protiče. Finanční stránka voleb říšsko-německých. Z Berlína, 17. ledna. »Nat. Ztg.« sděluje že německé strany dostávají z cizozemska ve- liké peníze pro své volební fondy. Proto ně- mecké strany ty vyzvaly své zahraniční sou- kmenovce, aby ve sbírkách těch pokračovali Oběžníky tohoto obsahu dostaly se však omy- lem též do rukou Poláků, kteří mají německá jména.

Protič Nat Polák Pešť Fejér Srbsko Bělehrad Berlín

17 article Telegramy korresp. kanceláře,

Telegramy korresp. kanceláře, Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Císař přijal pří sahu tajných radů opata Schmolka a dalmat- ského místodržitele Nardella. — Ve všeobecných audiencích byl přijat mimo jiné univ. profesor a ředitel akademie hr. Straky v Praze, dr. Tra k al. Deputace města Bukurešti ve Vídni. Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Dnes večer přibyla sem deputace bukureštské městské rady, vedena sta- rostou a místostarostou, aby splatila dru. Luegrov jeho návštěvu. Deputaci uvítali zemský maršálel princ Liechtenstein, četní křesťansko-sociální poslanci. členové vídeňského měšťanského klubu, mnoho měst- ských a obecních radních a starosta dr. Luegen s místostarosty, který deputaci nejsrdečněji pozdra- vil. Hosté byli za ovací obecenstva doprovodění do svých bytů. Uherská sněmovna. Z Pešti, 17. ledna. (K. k.) Poslaneck sněmovna. Předseda Justh zahájil schůzi 10. hodině. V další zevrubné debalě o rozpočtu kultu pak bar. Báníly hájil své přesvědčení, že třeba po- státniti národní, konfes. školy střední, pro státu ne- přátelské snahy na nich se vyskytujíci. Jest ovšem pravda, že prolestantské školy v době absolutismu prokazovaly znamenité služby, avšak nesmí se vždy počítati s protiústavními poměry. Vybudování ma darského státu musí býti založeno na normálních zdravých poměrech.

Straka doktor Liechtenstein Luegen Justh Vídeň Praha Bukurešť Pešť Poslaneck sněmovna

18 article

Jest přesvědčen, že postátnění bude proveden v nedaleké době. Učme se od našich sousedů Ru- munů, kteří obyvatelům Dobrudze neposkytují žád- ných práv, poněvadž nejsou rumunské národnosti Také postátnění obecného školství třeba v zájmu zbudování národního státu maďarského. Obává se že ministrem slíbená opstření v národních konfes- ních obecných školách budou míti co do maďarského vyučovacího jazyka tak málo žádoucího úspěchu. jako opatření dosavadní. Posl. Mözöffy (nár. soc. dem.) navrhuje, aby veškeré obocné školy byly postátněny a platy učitelo zvýšeny. Posl. Simony-Semadam (str. lid.) odporuje postátnění konfesních škol vůbec, přimlanvaje se. by byly postátněny jen konfesní školy nemadar ských národnostl. Posl. Brediceanu (Rumun) prohlašuje, že nár dností nemaďarských splynuly škola a nábožen- ství tak těsně, že postátněním zničila by se staletá tradice. Posl. S zmrecsanyi (str. lid.) je pro postát nění obecných škol. Posl. Mrkšič (srb. nac.) kritisuje vládní poli- tiku v oboru škol obecných se stanoviska národnost nemaďarských. Ministr hr. Apponyi prohlašuje, žádá li bar Báníly státní monopol v oboru školství, v zájmu upevnění státní ideje maďarské, je ministr přesvěd- čen, že by to způsobilo vzrušení mezi živly uher- skému státu věrnými, jež by nebylo v žádném po- měru k výsledkům, jichž by se mohlo dosíci ve pří- čině živlů, jež ještě nejsou ve službě státní myšlenky maďarské. Monopol v oboru školském mohl by způsobiti občanskou vojnu. Bude pokračovati na cestě prostřední již nastoupené.

Posl Simon Rumun Mözöffy Semadam

19 article

Pokud se pak týče všeněmeckého hnu v jižních krajinách země, je mu ovšem známo, že v poslední době vyskytuje se takové hnutí porůznu, ale k svému povděku dověděl se také, že tyto snahy nenašly žádné půdy u Němců uherských. Ministr stýkal se velmi mnoho s německým obyvatelstvem je přesvědčen, že právě uherští Němci nemusí bátl se porovnání s nikým, pokud se týče lásky k vlasti. Je to jejich západoevropský instinkt, že maďarská kultura nachází jistou oporu pouze v jednotných silných Uhrach. Všeněmecké hnutí, jež asi před šesti léty ve velkém rozměru bylo vzbuzeno, přestalo, kdy došly peníze, o nichž se neví, odkud pocházely. Jsem přesvědčen — praví ministr — že můžeme bezpečně spoléhati na své spolnobčany německého jazyka při vybudování národní jednotnosti a národního státn madarského, Ministr vyslovuje se dále proti návrhu Mózo fovu. Ať jsou jakékoli názory o naší branné moci — praví — jedno že je jisto, že v poměru k janým státům nemáme tuze vysoká vojenská břemena. Projednávaná položka byla potom schválena. Příští schůze bude zejtra. Osadní politika a volby v Německu. Z Berlina, 17. ledna. (K. k.) V článku o voleb- ním boji píše »Nordd. Allg. Ztg.«: Přes to, že situace v jihozápadní Africe utěšeně se zlepšila, dlužno si při zmenšování počtu vojska počínati opatrně. Vláda dostojí slovu a zmenší vojsko dle svého slibu, ale jen pozvolně, jak to připustí poměry. Snížení až na 2500 mužů, jak tomu chce střed, jest i nyní pro vládu nepřijatelným.

Němec Ministr Německo Berlín Afrika

20 article

Z Balkánu. Ze Skopije, 16. ledna. (K. k.) V pondělí strhl se u Smiloviče (okres köprülský) bitka mezi bul- harskou a srbskou četou. Bulhaři ztratili 6 mužů. Včera došlo v ústředním vězení ke kr va v rvačce mezi mohamedány a křesťany. Raněno10 osob. tři z nich těžce. Ze Sofije, 17. ledna. K. k.) Za otevření Národ ního divadla socialističtí universitní posluchači uspo řádali demonstrace, při nichž došlo k výtrž nostem. Zakročilo vojsko a zjednalo klid. Ze Soluna, 17. ledna. (K k.) Z úřadního vý kazu patrno, že reorganisace berních příj m v Makedonii, provedená finanční komisí, nese již dobré ovoce. Berní příjmy za turecký finanční rok (1322), končící 13. března, činily v prvních de- víti měsících + 132.400 liber než loni a + 152 872 liber než r. 1320. M. Z Kolína n. R., 17. ledna. (Pův. tel. »N. L.. ) Dle solunské zprávy »Köln. Ztgu.« asi stočlenná srbská četa přepadla prý bulharskou vesnici a chtěla ji vydrancovati. Vojsko, zavčas zpraveno o útoku čety, vytáhlo ihned proti ní a srazilo se s ní. P tvrdošijném odporu četa ustoupila s nepatrnými ztrátami. Z Bělehradu, 17. ledna. (K. k.) Dle zpráv, do- šlých z Kumanova (Starosrbsko) byl srbský učite Todor Michajlovič zavražděn Turkem. Vrah doznal, že byl ku vraždě zjednán za 90 tureckých lii bulharskou vnitřní revoluční organisacl. Z francouzské diplomacie. Z Pařiže, 17. ledna. (K. k.) Ministr zahraničníel záležitostí rozhodl se zrušiti místa nehonorovaných attaché. Protest proti udělení řádu. Z Pařiže, 17. ledna. (K. k.) Předseda hornického syndikátu krajů Nord a Pas de Calais zaslal mini- strovi prací telegram, v němž protestuje proti udělení řádu čestné legie tajemníkovi syndikátu kraje Pas d Calais, protože na tento syndikát je podáno několik žalob.

Bulhar Sofij Köln Todor Turek Pařiže jít Calais Balkán Soluna Makedonie Kolín Bělehrad Kumanovo Calais hornický syndikát kraj Nord

21 article

Sjezd franconzských biskupů. Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Včerejší schů z biskupů zabývala se prý možností konati sou- kromou bohoslužbu. Avignonský arcibiskup prohlásil že by to byla bohoslužba jen pro bohaté. Tak většma biskupů vyslovila se proti myšlence sou- kromé bohoslužby a vyslovila mínění, i kdyby du- chovní byli snad donuceni opustiti kostely, že s musí pečovat o konání veřejné bohoslužby v soukro mých budovách. Mezi biskupy a kněžími byl včera rozdáván pa mětný peníz, ražený na podnět vynikajicích bi skupů, jenž má na jedné straně hlavu Kristovu a na druhé kříž ovinutý ratolestí olivovou a slovo »L- berté«. Tento památný peníz má sloužiti všem fran couzským katolíkům za znamení jednoty a protestu. Výnos bude věnován církevním úřadům. Z Pařiže, 17. ledna. (K. k.) Arcibiskupským ordinariatem vydané communiqué praví, že bylo v včerejší odpolední plenární scnůzi biskůpů ujednáne znění listu zahraničním a zejmena rakouským bi- skupům, již vyslovili sympatie francouzskému epi skopátu. Dnes odpoledne bude za předsednictva kardinála- arcibiskupa Richarda III. plenární schůze biskupů Zdá se, že biskupská konference ukončí své prace snad až zejtra večer. Brunšvická otázka. Z Brunšviku, 17. ledna. (K. k.) V dnešní schůz zemského sněmu navrhla státopravní komise reso luci, v níž souhlasí se žádostí, podanou již vladař skou radou ke spolkové radě, doufajíc, že usnesením jež spolková rada má schváliti, docili se kýženého narovnání nebo aspoň nabude se jistoty, za jakých podmínek uznává spolková rada připustným, aby ve vévodství ujal se vlády člen vévodské rodiny.

Kristův Pařiže Richard Paříž Brunšvik

22 article

Sesazený starosta, Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Vláda zbavíla do- časně úradu starostu v Motrelu o Clermont- Ferranda , protože uzavřel kostel a duchovnímu odepře! při pohřbu přístup do kostela. Z ministerské zady francouzské. Z Paříže, 17. ledna. ,K. k.) Ministerská rada schválila dnes zásady předlohy o zrušení vojenského soudu, jejíž konečný text bude dohotoven v sobotu Ministr financí podá ministerské radě koncem příštího lýdne předlohu o osobní dani z příjmů. Z Paříže, 17. ledna. (K. k.] Předlohou o vojen- ských soudech pověřují se občanští soudcové vy šetřováním zločinů a přečinů, spachaných vojen- skými osobami. Dle předlohy souzeny by byly přečiny vojenských osob za součinnosti občanskébo soudce. Soudnictví nad zločiny svěřeno by bylo soudu, skládajícímu se ze 6 vojenských osob. Roz- sudek pronášeli by soudcovšti úřadníci odvolacího soudu, kteří by řídili líčení. Konečně pomýšli se n zřízení odvolacího soudu, který skádati se má z 4 vojenských soudcův a jednoho rady jako před- sedy, a jemuž má býti vždy přidělen občanský soudce jako veřejný žalobce. Kortesově. Z Madridu, 17. ledna. (K. k.) V ministerské radě podal min, předseda zprávu o příznivých disposicích vůdců skupin liberální strany naprotí kabinetu. zejména v příčině předlohy spolkového zákona. Ná sledkem toho usneseno, svolati kortesy opět na Z amerických republik. Ze Santisga de Chile, 16. ledna. (Něm. kab. Sněmovna přijala jednohlasně vyzvání washingtunské vlády, aby ve Wasbingtoně bylo zřízeno vyslanectví. President Roosevelt odůvodnil své vyzvání tím, že chce zameziti dojem, jakoby Washington sám chtěl ovládati jižní Ameriku, Čile a Argentina ať zúčastní se supremacie.

Roosevelt Paříž Clermont Madrid Santisga jít Chile Německo jižní Amerika Argentina

23 article Telegrafické zprávy hospodářské.

Telegrafické zprávy hospodářské. Obchodní a průmyslová komora brněnská. Z Brna, 17. ledna. (K. k.) Obchodní a průmyslová komora zvolila všemi německými hlasy pro rok 190 presidentem po šestatřicáté člena panské sněmovny Julia ryt. Gompersa V děkovací řeči projevil presi- dení uspokojení nad tím, že byly skoncovány ob- chodní stlouvy a že byl hospodářský poměr k Úhrám zabezpečen alespoň na několik let. Novou volební opravou pomíjí volební právo komory do sněmovny V nové sněmovně budou zástopci průmyslu, obchodu a živností v menšině proti agrárnikům. Prolo musí komora se zvětšenou rozhodností býti dbalou zájmů jež zastupuje. Vicepresidentem zvolen Gustav ryt. Schölle prozatímním předsedou náměstek starostův Rudoli Rohrer. Při volbě presiala česká menšina neblaso- vala. Při vyřizování jednacího pořadu vyslovila se komora proti zákonné osnově, podané subkomitétem živnostenského výboru o zajišťování stavebních po- hledávek, poněvadž navrhovaná ustanovení zdržo- vala by stavby, zdražovala by je poplatky a kolky. ztěžovala by dosažení stavebního a hypotečního úvěru a tím by poškozovala reelní a solidní stavební činnost. Kromě toho byl jednomyslně schválen pilný návrh, v němž se protestuje proti zvýšení poštov- ních, telegrafních a telefonních poplatků.

Julio rýt Gustav Rudoli Rohrer Brno panská sněmovna živnostenský výbor o zajišťování stavební po

24 article

Pokusy e zlepšení námořní dopravy v Předlitavsku. Z Vídně, 17. jedna. Subkomitét rozpočtového vý- boru pro námořní otázky, sestávajíci z poslanců bar dElverta, Maštálky, Kolivchera, barona Morseye a dra. Sylvestra, konal dnes odpo- ledne poradu, které se účastnili také ministerský přodseda bar. Beck, ministr obchodu dr. Fořta ministr financí dr. Korytowski. Porada týkal se Schweglova projektu o jodní dopravě z Terstu poděl dalmatského pobreží do Kotoru. Ministerský předseda sdělii výboru výsledky dosavadních před- běžných studií v jednollivých resortech a pravil, že vláda nikterak nepodceňuje důležitost této trati, že však musí dbáti pravděpodobných účinků dopravy její na ostatní finance Při zavedení rychloplavebních tratí jednalo by se toliko o osobní dopravu, která by znamenala příjem 1 mil. K. Při zavedení rychlosti 16 námořních mil vznikl by deficit 2 mil. K. Vláda soudí, že k zavedení rychlého spojení s Dalmacií stačilo by zřízení rychloplavby z Volosky do Zadru, při čemž ovšem celá pobřežní služba, jakož i do- prava osob a nákladů musila by býti obstarávána samostatnou společnosti. Tyto podrobné otázky ne- jsou však objasněny tak, aby již nyní mohlo býti definitivně o nich rozhodnuto. Vláda tedy bude ve studiu v jednotlivých resortech pokračovati. Po- slanci Maštálka a bar. d'Eivert souhlasili s ministerským předsedou a prohlásili, že jest třeb studovati laké otázky, jaký vtiv by mělo zřizení pobřežní plavby na hospodářské poměry v Dalmacii a na poměr k Uhrám a to tím spíše, poněvadž již předem se ví, že celý podnik bude pasivní.

Maštálek Kolivcher Morsey Sylvestr Beck doktor Fořt Korytowski Schweglův Eivert Předlitavsko Vídeň Terst Kotor Dalmacie Zadr Uhry

25 article

Následkem toho nebude otázka pobřežní dopravy v Dalmacii v tomto zákonodárném období dána na jednací pořad. Objednávky pro dráhy ilalské. Z Vídně, 17. ledna. »N. F. P.« sděluje: Při vy- psání dodávek pro italské státní dráhy získala to- várna na vagony v Gothě v soutěži mezinárodn skupiny velkou čásť objednávek.

Vídeň

26 article

Obnovená deprava. Z Pešli, 17. ledna. (H. k. uh.) Ředitelství uher ských státních drah uveřejňuje zprávu, že zejtřejším pátkem ráno počínaje zahájena opět v plném roz sahu doprava nákladů do Pešti. Omezení dopravy které trvalo na tratích uherských státních drab od 10. t. m. je tudíž definitivně odstraněno. Ruské spořitelny. Z Petrohradu, 17. ledna. (P. T. A.) Dle stavu z dne 1. ledna st. k překročily ve státních spořitel nách peněžní vklady miliardu rublů. V cenných pa- pírech bylo tam uloženo 236 milionů rublů. Od r. 1897—1907 zdvojnásobily se peněžní vklady; vklady cenných papírů se zpateronásobily. V roce 1905 snížily se vklady o 106.4 miliony, v roe 1906 zvýšily se více než o 169.5 milionů. Státní spo- řitelny vzrostly za tuto dobu ze 4354 na 6064, poče vkladatelů stoupí z 2,448.000 na 5, 51 3. 000. st. Z Pešti, 17. ledna. (Zvl. telegram » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 13.000 metr. centd o 2.5 h dráže. Platila za 50 kg: pšeníc tisská 80 kg K 7.80, 79 kg K 7.60, stolno- bělehradská 76.5 kg K 7.30, peštská 80 k K 7.70, 79.2 kg K 7.55, 77 kg K 7.40, 77 kg 7.10; žito (+ 5 h) K 6.30—6.45;ječme (připlácí mu!) K 6 75—6.80; oves K 7.45 až 7.70.

Pejít Platil Pešť Petrohrad kg

27 article

Terminový obchod byl pevný n předpověď chladnějšího počasí. K večeru znamenala: pšenice na duben 1907 K 7 42, na říjen K 7.72; žito na duben K 6.79; oves na duben K 7.35; kukuřice na květen 1907 K 5.11, řepka na srpen K 12.85. Plodinový trh byl bez odbytua změny. Počasí pěkné. Z Liverpoolu, 17. ledna. (K. k.) 4 hod. 10 m odpol. (Závěrka.) Obraty činily 10.000 zoků Do- dávky na leden 551, na leden-únor 5.51, na únor- březen 5.48, na březen-duben 5.46, na duben- květen 5.46, na květen-červen 5. 46, na červen- červene 5.45, na červenec srpen 5.45, na srpen září 5.40, na září-říjen 5.35, na říjen-listopad 5.31, n listopad-pros. 5.30. Denní dovoz — žoků. Smýšlení stálé. Z Paříže, 17.ledna. (Telegr. závěrečné kursy.) Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc reuta 95.—. 3lproc. renta —.—, italská renta 101.20, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1162, státní draha 738.—, lombardy —.—, cheky na Londýn 25.21, rakou- ská zlatá renta 99.15 uherská zlatá renta. 96. 35. otomanská banka 694.—, tabáková režie 459 —, turecké losy 153.75. Smýšlení vleklé. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 17.ledna. (Peněžní bursa.) Z4- věrečné smýšlení peněžní bursy klidné. dj

Liverpool Paříž Londýn Nový York

28 article

Obrat akelí 870.000 (1,270.000). Kanada Pacifie 1891/2 (189*/%). United States Steel Corporman 4874% (48 19)- 17. ledna 16. ledne Cukr (Pair Muse.) . . . 3.— Tuky Westeru Steam . . 9.85 ruky známka wileox . . 3.95 9.5 Káva. znejtsc 17. ledna 16. ledm Rlo čls. 7. . . . . . . 6% 6 na leden . . . . . . . 5.25 5.10 na březen . . . . . . 5.40 5.25 Pšenice. Z Nového Yorku, 17. ledna. (Obilní bursa.) Smý šlení obilní bursy pevné. 17. ledna 16. ledn pohotová . . . . . . . 81.— 80.50 na leden . . . . . . 83. s2n Kukuřice na leden . . . . . . . 54.— 53.25 1.25 na květen . . . . . . . 52.— na červenee . . . . . . 511/% 51.25 Petrolej 10.— 10.— aflnovaný, kesonový na květen . . . . . rafinovaný'standard Wnite 7.50 7.50 Kovy. 17. ledna 16. ledna. Měď. . . . . . 24.50, 25.— 24.50, 25.— Cin . . . . . . 41.35, 41.65 41.25, 41.30 25.75 Železo čís. 2. . . 25.75 Bavlna. Z Nov. Yorku, 17. ledna. (Bavlnářská bursa.) Buvinové lhůty zahájily výše vzhledem na úbra- dově koupě, byly podporovány dále intervencemi haussierů a skončlly stále. 17. ledna 16. ledna 15. ledna pohotová . . . . 10.80 10.70 10.80 9.12 9.29 na leden . . . . 9.23 na únor . . . . 9 938 2 .2e na květen. . . . 9.51 9.44 9.61. Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu 17. ledna. Bavlna na březen 10.17 (10.08).

Cukr Kanada Nový York Cin York Nový Orlean Steel Corporman Musa Tuka Wester Steam káva pšenice na květen 7.50 9.44

30 article

98. hra v předpl. (2. čtvrika) Na starém bělidle. Zpěvohra o 4 obrazech. Složil Karel Kovařovie. S textem Karla Šlpka dle »Babičky« Boženy Něm- cové. Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák. OSOBY: Babička, Marie Klánová. Prošek, její zet, František Šir. Prošková, její dcera, Karla Fabiánová. Barunka, Jeník, Vilém, Adélka, děti Proškových, její vnoučata: Marie Křečkova, Doubr. Černochova, Pr. Sazimova, Milada Zázvorkova. Paní kněžna, Růžena Maturová. Komtesa Hortensie, Kamila Ungrova. Pan otec ze mlýna, Václav Kliment. Panimáma ze mlýna, Hedy Feldenova. Ryzmburský myslivec, Emil Pollert. Jeho žena, Hel. z Towarnických. Jakub Mlla, selaký hoch, Otakar Mařák. Kristla, Anna Slavikova. Ho- spodský, její otec, Antonín Hlaváček. Kudrna, kole- vrátkář, Josef Karásek. Desátník, Robert Polák. Sta- řena, Pavlína Pokorná. Panský lokaj. Rudolí Kafka, Služka u Proškových, Eliška Volfova. Služka v ho- spodě, Viléma Hájková. Vesničané. Knížecí úřadníci. Děj po roce 1825. I. obraz: Svátek na starém bělidle. II. obraz: Hoši jdou na vojnu. III. U babičky v zimě. IV. obrazt U paní kněžny. Po druhém obraze přestávka. Konec po 1/910. hod

Karel Kovařovie Šlpka Božena Picek Robert Polák Klánová Prošek František Šira Prošková Fabiánová Barunka Jeník Vilém Adélka Proškův Černochův Sazimův Zázvorkův Maturová Hortensius Ungrův Václav Kliment Feldenův Pollert Mll Mařák Kristl Slavikův Hlaváček Kudrna Karásek Pavlín Pokorná Kafka Volfův Hájková Svátek Německo Marie Křečkov Doubr Hela U paní kněžna

40 article

Ve pátek 18. ledna. 14. hra v předplacení (páteční). Pasť na muže. (Les Fétards.) Vaudeville o 4 odděleních. Napsali A. Mars a M. Henneguin. Hudbu složil V. Roger. Přeložil V. Tá- borský. Režisér A. Charvát. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla, a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 1471 na Krat

A Mars M Henneguin Roger V Tá A Charvát Urbánek Praha Smíchov národní divadlo Les Fétard