ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2d846250-75c5-11dc-b38a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 67, org 9, place 65, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. ledna 1907. Číslo 18.
4 article
slavům to nezávidím = jedině stav živnostenský musil spokojiti se s touto předlohou, panskou sně- movnou zhoršenou. Panská sněmovna, která si ráda zahrává na ku- ratorku sněmovny poslanecké, měla při jednání svém o řádu živnostenském příležitost, ukázati, že nen nepřítelkyní stavů středních. Svým jednáním však podala důkaz, že jest pravdou, co se o ní mezi nimi tvrdí, že jest pouze zástupkyní velkokapitálu. Dnes ozývají se hlasy po zrušení sněmovny panské. Jednáním panské sněmovny naproti řádu živnostenskému hlasy ty se jen posilují. Sněmovnu panskou bude nutno reformovat, bude nutno povolati do ní též osoby ze stavů středních, řemeslných obchodnických. Tím stane se tento sbor občanstv prospěšným. Řečníky přede mnou ukazováno bylo k tomu, kolik odvětví řemeslných bylo změnou, vykonanou v panské sněmovně, citelně poškozeno. Lltuji, že § 38. nebyl přijat, jak jsem jej navrhl ve čtení prv- nim. Bylo by se vyhovělo jak řemeslu bodnářskému tak knihařskému. Vytýkám špatnou německou stylisaci § 38. IIt.a odst. 2. Dalo by se z toho souditi, že snad to- várny a pivovary budou oprávněny prodávati sudya obaly jen pro sebe zhotovené. Posl. dr. Malachowski: To není tak mí něno.
Posl doktor Malachowski panská sněmovna
5 article
Posl. Březnovský: Tak ať se to lépe upraví stylisticky. Zákon, pokud se týká společenstev, má mnoho vlastností dobrých a jako příslušník stavu řemeslného nemohu jinak učiniti, maje se rozhod- nouti, zdali chci jej zamítnouti, či pro něj hlasovati. než rozhodnouti se pro to, že jest lépe hlasovati pro to málo a že bude nutno, aby řemeslnictv se zachovalo stejně jakc slavy jiné a od sněmovny nevě vymohlo, by po svém sestoupení přistoupila k důkladně revisi všech zákonů živnostnictva se tý- kajících. Doufejme, že sněmovna příští donutí sně movnu panskou k respektování prací sněmovny po slanecké. Hlasujeme pro pilnost, aby aspoň to málo pro řemeslníky a obchodníky dostalo se pod střechu. (Pochvala.) Posl. ryt. Plaček dovozoval, že pilné projedná- vání předlohy neni oprávněno a proto bude hlaso- vati proti pilnosti. Posl. Vastinn pro některé výhody, jež jsou předloze obsaženy, bude hlasovati pro pilnost. Posl. Husber upouští od změn a nejraději by hlasoval proti předloze, avšak nechtěje se dostati do rozporu se členy své strany, spokojí se s poměry. jaké jsou. Po řečech posl. Böheima, Hannícha a navrhovatele Malachowského byla pilnost při- jata a zahájena rozprava meritorní. Posl. Einspinner žádá, by do panské sněmovny byli povolání zástupcové živnostnictva. Jménem vol- ného sdružení živnostenského vyslovuje politování že měla tak málo ohledu na usnesení sněmovny poslanecké. Poslanci, přející živnostnictvu, musí sna- žiti se v budoucnosti neustále o zlepšení a konečne zdokonalení živnostenského zákona. Navrhuje reso- luci, by vláda vydala slíbené nařízení, upravující obchod s láhvovým pivem a lihovými nápoji vůbec zároveň s počátkem platnosti zákona živnostenského.
Posl Plaček Malachowský panská sněmovna
6 article
Posl. Kratochvíl činí jménem poslanců českých toto vyjá dření: »My jsme poctivě pracovali o reformě živno- stenského řádu, aby všechny oprávněné požadavky živnostnictva byly do tohoto řádu pojaty. Zasadili jsme se o to, co bylo dosažitelno. Ale čeho jsme dosáhli, to jsme ve stálém výboru živnostenském prohlásili základním kompromisem s vládou, na kterém mělo býti zajištěno nezměnitelné znění před lohy ve sněmovně panské. V té přijaty byly návrhy na změnu a tím protržen onen kompromis. Naše strana chovala se k návrhům těm velice zdrželivě. jsouc si vědoma, že takovými návrhy, které v této sněmovně by byly přijaty, poskotuje se panské sně- movně příležitost, aby uplatnila svoje stanovisko živnostnictvu ne právě přátelské. To se také stalo. Panská sněmovna nezamítla návrhy na změny tady přijaté pouze, nýbrž přijala změny živnostnictvu přímo škodlivé. Vzhledem k tomu zahájilo se jed- nání. Výsledek byl, že dosaženo bylo vyrovnání v nejchoulostivějších částech a to 88 15., 37. a 38.
Posl Kratochvíl
7 article
Protože šestiletí se chýlí ke konci a změny opětné sotva by panskou sněmovnou vzaly se v po- radu, vzhledem k tomu, že by přijetí návrhů na změnu bylo zmarem celé předlohy, jsme nuceni ode všech návrhů na změny upustiti. Budeme hlasovati pro předloženou novelu, ale považujeme svojí povin- nosti toto hlasování své, které spočívá na principech nahoře naznačených, odůvodniti. Hlasovati pro jest nám ulehčeno tím, že ve dvou směrech jest předleh ta pokrokem, totiž v prohloubení průkazu způsobi- losti a v oboru organisace. Na konec apelujeme na vládu, by se zřetelem na rozšiřenou působnost, kterou stanoví tato před- loha, všechna nová ustanovení pilně, poctivě v onom duchu prováděla, v jakém tato sněmovna činila usnášení svá v zájmu živnostnictva, neboť jen dokonalým prováděním všech nových ustanovení vnukne se novému zákonu náležitý život. Dobre zákona spočívá v tom. zdali živnostnictvo zákon vy- užitkuje do poslední písmeny. K tomu býti pomocnu jest vláda povinna.« (Pochvala.) Posl. Wchlmayer prohlašuje, že poctivý živnost ník nemůže blasovati pro takový návrh.
Posl
8 article
Posl. Kasper praví, že zákon znamená pouze dobytí lepší posice, aby se mohlo v boji pokračovati Tím, že obchod s lahvovým pivem byl vyloučen z koncesování, byla prokázána špatná služba ho stinským, i samotnému obchodu. K § 15. navrhuje vyzvati vládu, by současně se vstoupením v platnost tohoto zákona vydala nařízení o vřadění drobného obchodu s lahvovým pivem mezi koncesované živ- nosti; k § 23. resoluci o průkazu způsobilosti a ke čl. 1. resoluci o živnostenské radě při ministerstvu obchodu. Post. Eldersch kritisoval jednotlivá ustanovení předloby. Vyslovuje se proti průkazu způsobilosti v obchodní živnosti i proti koncesování obchodu s lahvovým pivem. Stěžuje si do různých nešvar při volbách do vídeňských nemocenských pokladen a žádá za zřízení dělnické rady. Organisované děl- nictvo učiní vše možné ke své ochraně před škodami z této reformy. Posl. Winter navrhl resoluci ve prospěch sta robního zajištění živnostníků. Ke Schrottovu návrhu rokování uzavírá se Posl. Noske je odpůrcem novely. Poškozuje ho- spodářský živol. Posl. Hofer si přeje, by příští parlament mě sílu opříti se rázně všem pokusům panské sněmovný a vlády o maření důkladné reformy živnostenského řádu. Sněmovna přechází k zevrubnému rokování Všecky články přijímají se bez debaty. K Bendelovu návrhu resoluce přiděleny živnostenskému výboru s poukazem, aby do lýdne podal o nich zprávu, načež zákon přijat v 3. čtení.
Posl Kasper Winter Schrottův Hofer Bendelův
9 article
Dále projednával se pilný návrh Šchrottův stran obchodu s vínem a vinným moštem. Posl. Schrolt dokládal pilnost návrhu tím, že vina trpl velice nezřízenými poměry na vinném trhu. Posl. Korošec souhlasí se zákonem, ač by moh mnoho vytýkati a odporuje připušténí slazení vína Rokování přerošuje se. Posl. Stein nalehá na vyřízení zákona o povin ném ručení automobilistů. Posl. Ofner prohlašuje, že nařízení o zvýšen poštovních poplatků je protiůstavní a táže se před sedy, je-li ochoten přikázati je ústavnímu výborn ku prozkoumání jeho zákonné oprávněnosti. M.předseda Kaiser odpovída, že o té věci by! podán právě pilný návrh. Posl. Axmann, dr. Gessmann a sp. podal pilný návrh na projednání výborové zprávy o zá koně ve příčině povinného ručení automobilů; — dr. Roszkowski a sp. o projednání mezinárodní úmluvy o úpravě zákonových kolisí v záležitostech manželských, v záležitosti rozioučení manželství rozvodu od stolu a lože a o úpravě poručenství nad nezletilými. Konec schůze o 5.45 hod.; příští bude z ej tra o 11. hod. dopol. Bude se především pokračovati v rokování o stro- jeném vínu, polom nejspiše o pilných návrzích v přičině zákonů o úřadnických platech a o plalech státních učitelů, konečně o pilných návrzích ve při čině zákona kongruového.
Posl Stein Ofner Kaiser Axmann doktor Gessmann Roszkowski Šchrottův stran
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. ledna. (Nový zákon. Úřadní noviny uveřejňují panovníkem dne 9. ledna schválený zákon, jímž se mění a doplňují starší zákony o naftě. Zákon tento m platnost pouze pro Halič a Bukovinu. V Praze, 17. ledna. (Zakončení ny- nějšího zákonedárného období.JNa- proti jiným informacím sděluje „Zeít“, že zá- konodárná činnost nynější poslanecké sněmovny skončí určitě v sobotu dne 26. t. m., ač nevy- řídí-li svůj úkol dříve, což je za daných po- měrů málo pravděpodobno, v kterémžto případě sněmovna by byla uzavřena i dříve. Jinak „Zeit potvrzuje zprávu, že sněmovna má býti tento- krát uzavřena způsobem slavnostnějším, poně- vadž nepůjde jen a zakončení šestiletého sně- movního období, nýbrž o pochování starého par- lamentu, sestávajícího ze zástupců kurií a tím také o zakončení dlouholeté epochy v parlament- ních dějinách Rakouska. Řeči na rozloučenou promluví předseda hr. Vetter a ministerský před- seda bar. Beck.
Vetter Beck Praha Halič Bukovina Rakousko
11 article
V Praze, 17. ledna. (Pokuso agrárn stranu v Haliči.) Přese všechny výjímky na prospěch konservativců, povolené v novém volebním řádě pro Halič, šlechtická strana pol- ská nechová asi příliš růžových nadějí do při- štich říšských voleb. Obává se patrně, že vliv okrosních hojtmanů a jich zřízenců na volíče ve venkovských obcích nebude moci být za nového volebního řádu tak vydatný, jako býval dříve proto poslanec Th. Merunowicz vystupuje v „Gaz. Narod.“ s návrhem, aby se v Haliči p příkladu západních zemí zřídila stran agrárni, která by objala velkosiatkáře i se- dláky a šlechtě by, jak se rozumí samo sebou. zabezpečila i nadále velení nad sedláky. Pisatel dovozuje, že strany, které jsou zastoupeny v Ná- rodní radě polské, musejí se sblížiti ve veškerém životě veřejném. A tu jsou si nejbližší strany zemědělské, totiž šlechta a rolnictvo, jež pouta k sobě společný zájem ve všech operacích agrár- ných, majících za účel lepší organisaci rolnictva.
Th Praha Halič Ná
12 article
Posl. Merunowicz poukazuje při té přiležitosti na Čechy, kdež prý je také už v proudu akce. mající vytvořiti velikou národní stranu agrární. objímající velkostatkáře i drobné zemědělce. Ze Lvova, 15. ledna. (Budoucí střed ukrajinofilů.) Stať profesora Gruševského, v níž se ukazuje na potřebu zřízení společného středu pro všechny Malorusy ve skutečné Ukra- jině (v Kijevě), vzbudila pozornost všech zdej- ších listů. Časopisy polské vidí v návrhu prof. Gruševského snahu, aby lid maloruský utonu v kultuře velkoruské. Staroruský „Galičanin“ neopak vítá návrh Gruševského. „Ukrajinofil- stvo, toulající se za mezemi říše ruské — píše „Galičanin“ — mohlo sejíti s přirozené cesty bude-li však jeho středisko přeneseno do Ruska. může, až bude v Rusku obnoven pořádek, vejít v pravé koleje, jež nebudou odporovati zájmům všeho ruského národa. Z Lublaně, 16. ledna. (Kandidatury.
Posl Gruševský Čechy Lvov Kijev Rusko Lublaň
13 article
Slovinská lidová (klerikálná) strana usnesla se že bude kandidovati ve všech kraňských voleb ních okresích. Vůdce její, dr. Šusteršič chce kandidovati ve venkovském okrese lublan kém. Vyhlídky klerikální strany jsou přízni- vější, než kdykoli před tím, poněvadž nový vo- lební řád pro říšskou radu vydal celé Kraňsko klerikálům, ponechav liberální straně pouze hlavní město Lublaň. Kromě toho liberálové se v poslední chvíli rozštěpili, poněvadž mladš generace, nespokojená s odporem liberálních po- slanců proti volební opravě, odtrhla se od stare strany Tavčarovy 1 organisuje se v novou stranu Vyskytne-li se tedy někde na venkově liberálný kandidát proti klerikálnému, nebude se moci na díti podpory všech liberálných voličů. Mlad generace bude prý spíše podporovati kandidáty socialistické, než Tavčarovy. V jediném slovinském volebním okrese ko rutanském hlásí se už nyní o mandát sta rosta Urban Piskarnig.
doktor Šusteršič Tavčarův Urban Piskarnig Kraňsko Lublaň
14 article
Ze Záhřeba, 16. ledna. (Doplňovac volba.) Sněmovní doplňovací volba v Cerně při níž stálo proti sobě pět chorvatských kandi dátů, zůstala nerozhodna. Do užší volby dosta nou se starčevičevec dr. Abjanič a člen ko alice kaplan Kutuzov ič. Z Turč. sv. Martina, 15. ledna. (Nový po- litický proces na Slovensku.) Ve sto- lici šárišské počali se Slováci národně probou- zeti teprve v posledních letech. Při loňských všeobecných volbách sněmovních měli už svého národního kandidáta, zvoleného pravotára dra. Ludw. Medveckého. Medvecký ve svých kandidátních řečech všude připominal, že Slováci mají milovati svou uherskou vlast, ale své slovenské řeči opouštěti nesmějí. Ale přes to proti Medveckému zavedeno vyšetřování pro pobuřování a sice proto, že prý ve volební schůzi v Kurimě řekl: „Všeobecné volební prá- vo chtějí dá' jen těm, kdo umějí maďarsky, ale když od vás berou daně, nikdo se neptá, umíte- maďarsky. A když potřebují vojáků, také se ni- kdo neptá, umějí-li maďarsky. Držte se mnou. zvolte mne za svého poslance a já vás budu bránit. Jsem váš člověk, syn z lidu. Musíme držeti pospolu; bojujme za slovenskost, bo- jujme za to, aby v této vlasti panovali Slováci.“ Důvody tyto uvádí obžaloba, ač Medvecký na schůzi, pokud běží o poslední větu, nemluvil o „panování“, nýbrž o tom, aby i „slovenština v této vlasti měla právo.“ Obžalovan, podal krajskému soudu v Prešově námitky proti ob- žalobě a soud rozhodl, že se mají nejdřive vy- slechnouti znalci jazyka, kteří přesným překla- dem slovenských vět do maďarštiny určí, je-l obžaloba, vznesená na Medvedského odůvod- něna, nebo ne. Oprava. Ve včerejší zprávě o společném rozpočtu nesprávně udán poměr, v němž oba státy přispívají na společné potřeby. Nynějši kvota vyjadřuje se poměrem 65.6: 34.4.
Abjanič Kutuzov ič Martino Slovák Medvecký Záhřeb Cerna Slovensko Prešov
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article V Praze, 17. ledna. Změny v ruské administraci a soudnictví.
V Praze, 17. ledna. Změny v ruské administraci a soudnictví. Nejnenáviděnější institucí v Rusku bylo zří zení zemských náčelníků gubernských a újezd ných za Alexandra III. v letech osmdesátých. Zř zení to bylo vyvoláno nihilisty, kteří r. 1881 za vraždili Alexandra II. a přinutili jeho syna, aby rozšířil působnost administrace. Tehdy nejen Ruskem, nýbrž i ostatní Evropou vál takový duch. i u nás se mluvilo o tom, že okresním zastupitelstvům budou dání za patrony okresn hejtmani. Zde s toho sešlo, v Rusku to provedl a neučinili dobře, jak vývoj věcí ukázal. Zrušení úřadu zemských náčelníků bylo jedním z hlav- ních požadavků osvoboditelného hnutí. Nedávno tato instituce šťastně padia. Nyní se vláda chystá vyhověti druhému požadavku kadetů: zrušiti obecní soudy vesnické. Soudy tyto jsou zeela zvláštní institucí ruskou. Působ- nost jejich rovná se působnosti soudů policejních jinde, kromě toho rozhodují v civilních sporech. vzešlých z poměru obecního, a přísluší jim také právo kárně v drobnějších případech. „Soudy musejí býti pro všecky občan jednaké,“ vydali heslo kadeti. Chystané zrušení obecních selských soudů nedochází pochvaly „Petersb. Ztg.“. Je zají- mavo, že právé orgán baltických Němců vystu- puje na ochranu národní samobytnosti ruské, již Ruscvé nyní ohněm i mečem vyhlazují. Hlas ně meckého listu zasluhuje povšimnutí. „Petersb. Ztg.“ vždycky píše o ruských věcech znalecky objektivně, obyčejně příliš chladně, někdy se zjevnou škodolibostí. Ale právě takových hlasů měli by si Rusové v této době horečného zápalu pilně všímati. Posloužilo by jim to jako studen obkladek na rozpálené čelo.
Alexandr Němec Rus Praha Rusko Evropa
17 article
Zrušení obecních selských soudů bylo by na pováženou, píše list. Již to se musí uvážiti že by těžko bylo pořídití soud, který by tak l- cino pracoval, jako soudy obecní. Musí se počitat i s tím, že ruské nelstvo tvoří dosud svět pro sobe, že v něm docela jiné poměry panují, že ruští sedláci mají docela jiné pojmy právnl. které nesmějí býti zavrženy proto, že se nesho- dují s právními pojmy ostatního obyvatelstva. Te jest arci ideál, aby všechen národ měl stejné právo i soud. Ale to předpokládá, že se dříve právní pojmy ve všem národě srovnaly a shodly- To však se nedá dekretovat. Také není žádn příčiny k násilnému postupování, neboť právn pojmy sedlákovy nejsou horší, jen jiné jsou, než ostatního obyvatelstva. A právě myšlení ruského sedláka stěží porozumí, kdo se v tom stavu ne- zrodili. Je tedy třeba dobře uvážiti, zdaž by se nedoporučovale obecní selské soudy podržeti Politika rusko-polských realistů. Ve Varšavě konal se v den pravoslavnéhio Nového Roku sjezd polské strany „realné poli tiky“. Sjezd byl navštíven 180 členy strany. Sjozd zahájil člen Hosudarstvenného sovětu Ostrovský, jenž promluvil o nutnosti, aby se vše- chny polské strany sjednotily a vstoupily do bu- doucí Hosudarstvenně dumy jednetně, aby se mohlo říci, že polské kolo je představitelem ce- lého polského národa v Rusku. Jednoty je za- potřebí nutně, protože se bude jednat o velice vážných věcech, týkajících se Poláků.
Ostrovský Polák Varšava Rusko
18 article
Pan Baranovský vyložil svůj pohled na bu- doucí poměr polského kola při Hosudarstvenué dumě ke věcem všestátním. Poláci v příšti Ho- sudarstvenné dumě nesmějí se straniti záležitost všestátních, ani chovati se k nim pouze se sta noviska výlučně polského. Jdeť o to, aby Polá i ukázali, že jsou tvůrčím elementem státním. Jen takovou politikou Poláci nabudou v Hosudar- stvenné dumě velkého vlivu a polskému národu vzejde z toho mnohem větší zisk, než z podpo- rování ruské oposice naproti vládě. Co se týče pozemlívé otázky, sjezd realisto prohlásil, že bere za svůj program nedávného sjezdu rusko-polských agrárníků stavu šlechti ckého i rolnického. Poláci všech stran kromě socialistických vždycky budou proti pozemko- vému komunismu a proti nucenému vyvlastnění Pan Jezeranský vyložil otázku zastoupeni menšin, kterážto otázka v Hosudarstvenně dume dostane se na jednací pořad. Pro Poláky je důle žito, aby se dostalo zastoupen jejich menšinám v litevských, běloruských a maloruských guber niích. Při zavedení všeobecného hlasování pr volbách do zemstev a dumy Poláci nezvítězil by se svými kandidáty a přišli by o vliv jal v samosprávných, tak i v zákonodárných sb - rech. Budou-li Poláci podporovati menšiny litev ské, běloruské, maloruské atd., získají podpor jejich. V otázce židovské sjezd realistů prohlási se pro rovnoprávnost Židů v království polském i v celé říši- Co se týče otázek sociálných, sjezd se pro hlásil zásadně pro všecky dobré a pokrokové re- formy, ale uznal, že nemohou býti v Rusku po dle jedné šablony, protože je veliká různost pod mínek.
Baranovskij Polák Jezeranský Žid Hosudar Litva Rusko
19 article Polské plány do budouonost.
Polské plány do budouonost. Rusko-francouzský publicista pan I. V. P volný dověděl se od francouzského politika, dů- věrníka polských politiků, jak si Poláci předsta- vují svou budoucnost. Takto: Všechny naděje jejich obráceny jsou nyn k Rusku. Doufají, že jim Rusko dá nejen úplnou samosprávu, nýbrž i hranice království polského značně rozšíří, takže i Kyjev bude k němu při- pojen. Polska se pak obnoví pod ruským žezlem O Polácích, kteří úpějí pode jhem německým. se nemluví, ale Halič prý se oddělí od Rakouska a připojí se ke království polskému. Rakousku za to, že se k nim vždycky dobře chovalo, Po láci dopomohou, aby dostalo náhradou Balkán. Rusko k vůli Polákům bude pro futo kompen- saci. Rusko za sjednocení polského národa pod svým žezlem získá v Polácích vydatnou záštitu proti Německu, proti němuž Poláci zorganisuj také slovanský svět. Zbaveno starostí na Západé. Rusko se bude moci věnovati svým vnitřním záležitostem a zřízením obrany proti žlutému plemeni. Prostě zaznamenáváme, zůstavujíce zodpo- vědnost p. Povolnému a jeho francouzskému dů věrníku.
Polák Povolný Rusko Kyjev Polsko Halič Rakousko Balkán Německo
20 article Ohromný vzrůst přistěhovaleciva do Severní Ameriky.
Ohromný vzrůst přistěhovaleciva do Severní Ameriky. Otázka vystěhovalecká má nemalý dosal i pro naše poměry. Až podnes nezastavil se vy stěhovalecký proud i od nás do Ameriky. Oče kávalo-li se ale, že stížené poměry, odpor ame rického dělnictva a ostré konflikty sociální stlu- mily vystěhovalecký proud do Spojený ch států, tož očekávání to úplně sklamalo. Al ani již na prospéch tohoto státu. Generální při- stěhovalecký komisař Frank P. Sargent ve Washingtoně ve své výroční zprávě praví, že jak fysická, tak i duševní kvalita přistěhovalců, kteři nyní do Spojených států přicházejí, je mno- hem nižší, nežli byla v letech předcházejí- cích. Během fiskálního roku, končícího 30. čer- vnem 1906, obyvatelstvo Unie rozmnoženo bylo připuštěním 1,100.735 přistěhovalců do země; cizinců, již nemohou býti za přistěhovalee po- kládáni, přistálo v přístavech amerických 65.618. Celkem přibylo tam o 106.598 přistěhovalců více než roku předeházejícího. Z přistěhovaleckých cizinců, kteří zamýšleli usaditi se ve Spojených státech, bylo 764 463 mužů a 336.272 žen. »Bez výminky — praví se ve zprávě — země, z nichž jsme dříve získávali větší čásť našeho cizího obyvatelstva a které jsou obydleny kmeny. podobnými našim, zásobily nás menším počtem během minulého roku, než r. 1905. Tak z Irsk přibylo sem o 17 950, z Anglie o 15.218, ze Švédska o 3281, z Německa o 3010, z Dánska o 1229 a ze Skotska o 1111 osob měně, než r. 1905. Naproti tomu čtyři nejznačnější pří- rostky jsou: 51 641 z Ilalie, 30.768 z Ruska, 8974 a 5165 z Turecka (evropského i asijského).« Přistěhovalectvo z Rakousko- Uherska obnášelo 265.138, z Italie 273.138, z Ruska 215.665, z Činy 1544, z Japonska 13 835 a ze Západní Indie 13 636. Zařízení na Ellie
Al Frank severní Amerika Amerika spojený ch Washington spojený stát Irsk Anglie Švédsko Německo Dánsko Skotsko Rusko Turecko Rakousko Uhersko Japonsko Indie Italia 273.138
21 article
Islandu, dle zprávy komisařovy, jsou úplně nedostatečná pro inspekční práci. Různá zlepšení jsou petřebna v místnostech určených pro živení zadržených přistěhovalců, jakož iv oddělení spacím, ložnicích atd. a za tím účelem žádá se povolení 400.000 dol. Dalších 250.000 dol. bude potřebí k zařízení hospitálu pro na- kažlivé nemoci. Ve zprávě praví se dále, že »jakýsi jednotlivec nebo korporace« zaměstnává se importováním velkého počtu japonských děl- níků do práce na stavbu a úpravu drah na se- verozápadě. Tito Japonci odebirají se napřed na Havajské ostrovy a ujišťují, že hledají pouze na těchto ostrovech práci. Když pak tam několik týdnů pobyli, odplují do některého z přístavů severozápadní pevniny americké. Ježto pak byli připuštění do havajských přístavů, cesta jieh další jest »pobřežní« a oni nemohou býti vy- slýcháni při svém vstupu na pevninu dle zákona o kontraktních přistéhovaleích . . . Přimé ja- ponské vystěhovalectvo do San Franciska po- kleslo na malou číslici, ale z Honolul u kanadských přístavů hrnou se Ja- ponei po 1000 až 3000 měsíčně. Zpráv poukazuje na různé methody, pomocí jichž Čiňané snaží se dostati do země v příměm porušení zá- kona v zakuklení kupců, studentů, profesorů atd. Doporučuje se opětně úplná a podrobná re- gistrace Čiňanů ve Spojených státech . . . Činšti kulies jsou ustavičně propašováni do této země z Mexika. Komisaři opětně doporučují zvýšení trestu pro paroplavební společnosti, jež přivá- žejí přistéhovalce, stižené nebezpečnými anebo nakažlivými nemocemi. Bülov jakožto volební agitátor. Řeč, kterouž bude miti Bülov v sobotu při hostině osadně-politického výboru, má býti v mnoha lisfeích výusků rozšířena po celém Ně- mecku. Mimo to vydá výbor i »vodítka« pro osadní politiku.
Island San Francisko spojený stát Mexiko Bülov HOSPITÁLU
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co za jednoho českého generálního radu v Rakousko-uherské bance Němci žádají uvedli jsme již včera podle vídeňských depes kasiňáckého tisku: jednoho německého ředi- telského náměstka v Hypoteční bance a jedno z brusu nové ředitelské místo pro Němc v Zemské bance. Poněvadž Němci na tuto zá- ležitost podle své morálky divají se se stano- viska ryze kupeckého, možno užiti mluvy v ob- chodních kruzích běžné a říci, že žádají cenu horendní, třeba že by se tu dalo použiti poctivě českého, přiléhavějšího výrazu. Že jsou německé požadavky, pokud se týče zemských bankovních úřadů, taxou pražského sensála tuzemských ně- meckých obchodů pana dra. Eppingra, lze beze všeho namáhání uhodnouti. Tíže bude však po- chopiti, kterak tento pán přichází k tomu, z říšský »ústupek« Čechům žádati zemské »kom- pensace«. Nehledě k nedostatku veškeré poli- ticko-vzájemné souvislosti mezi zemskými ban- kami a řišskou bankou, nelze upříti, že volbou jediného českého generálního rady v Rak. -aher bance dávno ještě nebude zjednán náležitý výraz českému kapitálu, jemuž podle akcií, k valné hromadé přihlášených, náleží třetina gen. rady. tedy zajisté dva její členové. Dává se nám tudiž polovina toho, co nám po právu náleží a zato máme ještě platiti »kompensacemi« v Praze Tady jest vzájemné zastoupení obou národ- ností v zemských bankách pomyslně nej- spravedlivější podle přesných zásad rovno- právnosti, pokud se týče ředitelů volenýeh sněmem i pokud se týče ředitelů stálých hodlá-li funkce těchto úřadníků p. dr. Eppinger srovnávati s funkcí generální rady rak. -uher. banky, neboť v Hypoteční bance jest ředitelem
Němec Čecho doktor Eppinger Praha
23 article
Němec, v Zemské pak Čech. Žádá-li si německé srdce v Praze něčeho více, musilo by se s námi jednati na půdě pražské vzájemnosti a tu by bylo přece na nás žádati za splnění něme- ekých postulátů českými ústupky kompensace se strany německé. Ejhle, vizme — Českou spořitelnu! Až dosud nesedí v kuratoriu této spořitelny, která má stále ještě bezesporně více českých vkladů než německých, ani je- diný Čech. Nárok náš, aby do vrchní správy České spořitelny, do jejího kuratoria, do jejlho úřadnického štábu povoláno bylo tolik Čechů, kolik jich máme právo žádati podle vkladníh kapitálu českých knížek, je tak spravedlivý, ž není hned přikladu. Kdyby dnešní výhradně německé kuratorium skládalo se ve skutečnosti z mužů vychvalované německé peněžnické so- lidnosti, český nárok sám sebou musil by do- jití již dávno řádného ohledu i splnění. Přes to- že tedy německá država v České spořitelně jes souznačná s loupeží na českém právu, našla b se na české straně jistě ochota k vyrovnání za nové německé ředitele v zemských bankách — náležité a spravedlivé české zastoupen především v kuratoriu České spořitelny ! C tomu říkají Němci ?i
Němec Čecho Čechy Praha Český spořitelna
24 article
— Jak se obstarává agenda při c. k. okres- ních hejtmanstvích a jak by se zkoušeným práv- níkům nová místa úřadnická — a to v zájmu správního řízení otevřela. Při c. k. okresnieh hejtmanstvích ustanoveni jsou kaneelář št úřadníci XI. a X. tř. hodnostní (2. k. kancelist a c. k. okresní tajemníci), kteří jsou bývali pod- důstojníci certifikatisté — k vykonávání kan- celářských prací. Avšak tito kaneelář št úřadníci jsou při c. k. okresních hejtmanstvích ponejvíce i referenty v řízení správ- ním, tak zejména: ve věcech rybářských, ho- nebních, zbrojních, pychovým — jak dalece po- litické úřady jsou v nich kompetentními — a ji- ných, aě těmío úřadníkům chybí přirozeně práv- nické vzdělání, čímž velmi trpí řízení správní před politickými úřady, nehledě ani k tomu, že u stran takový kancelářský úřadník funkci kon- ceplního úřadníka často i u přítomnosti právních zástupců provádějící přirozeně petřičné autority míti nemůže. Tu pak pra- vou kancelářskou agendu u hejtman- ství, k níž vlastně oni kancelářští úřadníci jsou
25 article
povoláni, jako: vedení podacího protokolu vše- obecného, výpravny a spisovny — obstarávají hlavně diurnisté (či kancelářští pomocníci) a sluha okr. hejtmanství. Tento stav zejména nyní — kdy se jedná o opravu řízení správního vůbec a kdy nová vnitřní kancelářská organisace se při bejtmanstvích zavádí — musí se odstraniti. Jest tento nesprávný stav beztoho jen zbytkem osta- lým ze starší doby, kdy mnohdy okresní hejtman- a okresní komisař bývali neprávníci a kdy agen- da politických úřadů byla mnohem menší, než nyní po vzníku přečetných zákonů politicko- administrativních. Veškeré kancelářské práce, pokud nespočívají v pouhém opisování, t. j. ve- dení podacího protokolu, výpravny a spisovny, nechť obstarávají úřadníci kancelářští, kterých bude pak při okresních hejtmanstvích více, než nyní tomu jest, takže aspiranti takových kan- celářských úřadnických míst tím ještě z ' skají. Agendu konceptní pak bezvýjimečně nechť obstarávají, jak se to sluší, jedině konceptní úřadníci, čímž zase zkouše- ným právníkům otevrou se — a to v zájmu ří- zení správního samého — nová místa úřadnická.
26 article
Divíme se, že politické úřady I. stolice snáší stále nedostatek instituce zapisovatel- ské; neboť u politických úřadů I. stolize skoro při veškerém jednání úřadním se stranami úřad- ník, projednávající neb komisi vedoucí — a to začasto i ve vyšší hodnosti stojící — píše si sám protokol, při čemž se mu od technických neb zdravotnických úřadníků pomocných ke komisi přibraných a od stran, po případě jich právních zástupeů příslušná vyjádření skoro diktují. Stát by již snesl výdaj na instituci zapisovatelskou, pokud by ona nynějšími kancelářskými pomoc- níky, při tom kterém hejtmanství již ustanove- nými, nemohla býti obstarána, rozmnožením míst kancelářských pomocníků, což by bylo zase ku prospěchu těchto. I doporučujeme tyto myšlenky jak zemským politickým úřadů m, tak i všem kruhům právnickým, jimž jde jednak o zlepšení řízeni správn'ho a jednak o to, aby pro přečetnéty vystudovavší právníky aspoň částečně nová místa úřadnická byla otevřena. Konečně — když již jednali jsme o kancelářských úřadnících při hejtmanstvích —— ještě malý dodatek rázu podřízeného. Je velmi účelným, by se odstranil titul: „e. k. okresního tajemníka“ pro kancelářského úřadníka X. třídy hod- nostní u hejtmanství ustanoveného; neboť ná- zev: „e. k. okresní tajemník“ neodpovidá pojmově funkci dotyčného kancelálské ho úřadníka vůbec a kromě toho jeví se relativně nesprávným, když koneeptní úřadník IX. tř. hodnostní u hejtmanství sluje: „e. k. okresní komisař“t, ně dle nynějšího označení úřad- ničkých stupňů hodnostních při veškerých admi- nistrativních úřadech jest hodnost „ťaje m- níka“ vyšší, než hodnost komisaře. Na místě titulu: c. k. okresní tajemník budiž zaveden titul: „oficiál“, jaký mají vši ch ni skoro nekonceptní úřadníci — zejména kan- celářští v X. třídě hodnostní.
27 article
— Občanské kluby. Klub voliču novoměstských. Správní výbor koná dnes v 8 hodin večer »u Pinkasů« důležitou schůzi. — Staroměstský občanský klub má výborovou schůzi dnes v pátek 8. hod. večer v restauraci p. Sochůrka v »Kop- mance«. Pp. členové klubu jsou vítáni. Pri schůzi přijímání nových členů. — IV. sjezd přírodozpylců a lékařů če- ských. Delegace III. sjezdu přírodozpyteůa lékařů českých, svolaná dle stanov na včerejšek ke sehůzi, usnesla se jednohlasně na tom, aby pořádán byl o letnieích výstavního roku 1908 sjezd. Akčnímu komitétu delegace bylo ulo- ženo vypracovati co nejdříve organisaci sjezdo- vou věenou i pokud personalií se týče. — Osobní. Pan František Spilka, učitel zpěvu a sbormistr zpěváckého spolku »Škroup«, jmenován byl profesorem zpěvu sborového na pražské konser- vatoři hudby. — Rodinné zprávy. Sl. Božena Šaškova, dcera podnikatele staveb a majitele domů na Smí- chově, zasnoubila se s panem Eduardem Wach- kem, asistentem c. k. státních drah. — Umrti. V Sarajevě zemřela v 53. roce věku svého paní Jeftalija Jeftanovičová, man- želka známého vůdce bosenských Srbů, pana Gligo- rije Jeftanoviče. V sarajevském srbském orgánu do- četli jsme se, že katolíci zůmyslně rušili pohřební průvod nebožčin, vjíždějíce mezi něj na velocipedech a tím jej roztrhujíce. Velkého politování hodno. — Ve čtvrtek 17. t. m. zemřela v Praze pí. Antonie Koznerová, provdaná Rychliková. Pohřeb konati se bude v neděli 20. t. m. o 3. hod. odpol. z domu v Myslíkově ulici, čís. 22, na hřbitov ol- šanský.
Pinkas Sochůrek Spilka Škroup Šaškův Wach Srba Gliga Koznerová Rychliková Sarajevo Praha Myslíkův ulice staroměstský občanský klub zpěvácký spolek Jeftalija Jeftanovičová
28 article
— Pohřeb. Z domu smutku v Máchově ulici na Král. Vinohradech konal se včera 3. hod. odpol. po- hřeb p. L. Procházky, studujícího architektury na če- ské vysoké škole technické a předsedy Spolku poslu- chačů architektury. Na rakev bylo položeno více věn- ců s bílými stuhami a věnováním od rodičů. přátel, příbuzných a kolegů zesnulého. Členové Spolku poslu- chačů architektury v četném počtu vyprovodili tělesné ostatky nešťastného koleg. — Pražské poštovní ředitelství týrá české nakla- datelství. Zvláštní metlu našel si pražský poštovní úřad na pošt. dopravu vynikajícího českého literár- ního časopisu. Zakázal totiž vydavatelství »Zlaté Prahy« poštovní dopravu jednotlivých výtisků tohoto časopisu v ochranných pouzdrech ze silného papíru a prohlásil, že připustí dopravu výtisků »Zl. Prahy« je- nom, budou-li baleny jako jiné tiskopisy, t. j. slo- ženy a páskovány. To neznamená nic víc a nie méně, než chtíti, aby expedice řečeného uměleeko- litererárního časopisu českého každý výtisk poštou zaslaný dřív než jej na poštu odevzdá, sama vlastno- ručně zničila. Na plosko přeložiti časopis ti- štěný na zvláštním ilustračním papíře křídovém k zevrubnému podání reprodukcí a zvýšení uměle- ckého jich dojmu, jest tolik, jako nenapravitelně po- škoditi umělecké dílo, jakýmž jest ve skutečnosti »Zlatá Praha«, vypravená podle nejmodernějších po- žadavků moderního uměleckého tisku. Všem kultur- ním státům a jich poštovním úřadům jest pýchou dopravovati umělecko-literární publikace tohoto typu, opatřené lepenkovými pouzdry a všude dávajísi zvláštní pěči doručiti je adresátům neporušené. To ostatně ví velmi dobře i pražská pošta, neboť v Praze
L Procházka Máchův ulice na Královský Vinohrady Praha ský vysoký škola technický spolek posel