3
masthead
18. ledna 1907. Číslo 18.
4
article
slavům to nezávidím = jedině stav živnostenský
musil spokojiti se s touto předlohou, panskou sně-
movnou zhoršenou.
Panská sněmovna, která si ráda zahrává na ku-
ratorku sněmovny poslanecké, měla při jednání svém
o řádu živnostenském příležitost, ukázati, že nen
nepřítelkyní stavů středních. Svým jednáním však
podala důkaz, že jest pravdou, co se o ní mezi
nimi tvrdí, že jest pouze zástupkyní velkokapitálu.
Dnes ozývají se hlasy po zrušení sněmovny
panské. Jednáním panské sněmovny naproti řádu
živnostenskému hlasy ty se jen posilují. Sněmovnu
panskou bude nutno reformovat, bude nutno povolati
do ní též osoby ze stavů středních, řemeslných
obchodnických. Tím stane se tento sbor občanstv
prospěšným.
Řečníky přede mnou ukazováno bylo k tomu,
kolik odvětví řemeslných bylo změnou, vykonanou
v panské sněmovně, citelně poškozeno. Lltuji, že
§ 38. nebyl přijat, jak jsem jej navrhl ve čtení prv-
nim. Bylo by se vyhovělo jak řemeslu bodnářskému
tak knihařskému.
Vytýkám špatnou německou stylisaci § 38. IIt.a
odst. 2. Dalo by se z toho souditi, že snad to-
várny a pivovary budou oprávněny prodávati sudya
obaly jen pro sebe zhotovené.
Posl. dr. Malachowski: To není tak mí
něno.
Posl
doktor
Malachowski
panská sněmovna
5
article
Posl. Březnovský: Tak ať se to lépe upraví
stylisticky. Zákon, pokud se týká společenstev, má
mnoho vlastností dobrých a jako příslušník stavu
řemeslného nemohu jinak učiniti, maje se rozhod-
nouti, zdali chci jej zamítnouti, či pro něj hlasovati.
než rozhodnouti se pro to, že jest lépe hlasovati
pro to málo a že bude nutno, aby řemeslnictv
se zachovalo stejně jakc slavy jiné a od sněmovny
nevě vymohlo, by po svém sestoupení přistoupila
k důkladně revisi všech zákonů živnostnictva se tý-
kajících. Doufejme, že sněmovna příští donutí sně
movnu panskou k respektování prací sněmovny po
slanecké. Hlasujeme pro pilnost, aby aspoň to málo
pro řemeslníky a obchodníky dostalo se pod střechu.
(Pochvala.)
Posl. ryt. Plaček dovozoval, že pilné projedná-
vání předlohy neni oprávněno a proto bude hlaso-
vati proti pilnosti.
Posl. Vastinn pro některé výhody, jež jsou
předloze obsaženy, bude hlasovati pro pilnost.
Posl. Husber upouští od změn a nejraději by
hlasoval proti předloze, avšak nechtěje se dostati do
rozporu se členy své strany, spokojí se s poměry.
jaké jsou.
Po řečech posl. Böheima, Hannícha a
navrhovatele Malachowského byla pilnost při-
jata a zahájena rozprava meritorní.
Posl. Einspinner žádá, by do panské sněmovny
byli povolání zástupcové živnostnictva. Jménem vol-
ného sdružení živnostenského vyslovuje politování
že měla tak málo ohledu na usnesení sněmovny
poslanecké. Poslanci, přející živnostnictvu, musí sna-
žiti se v budoucnosti neustále o zlepšení a konečne
zdokonalení živnostenského zákona. Navrhuje reso-
luci, by vláda vydala slíbené nařízení, upravující
obchod s láhvovým pivem a lihovými nápoji vůbec
zároveň s počátkem platnosti zákona živnostenského.
Posl
Plaček
Malachowský
panská sněmovna
6
article
Posl. Kratochvíl činí jménem poslanců českých
toto vyjá dření:
»My jsme poctivě pracovali o reformě živno-
stenského řádu, aby všechny oprávněné požadavky
živnostnictva byly do tohoto řádu pojaty. Zasadili
jsme se o to, co bylo dosažitelno. Ale čeho jsme
dosáhli, to jsme ve stálém výboru živnostenském
prohlásili základním kompromisem s vládou, na
kterém mělo býti zajištěno nezměnitelné znění před
lohy ve sněmovně panské. V té přijaty byly návrhy
na změnu a tím protržen onen kompromis. Naše
strana chovala se k návrhům těm velice zdrželivě.
jsouc si vědoma, že takovými návrhy, které v této
sněmovně by byly přijaty, poskotuje se panské sně-
movně příležitost, aby uplatnila svoje stanovisko
živnostnictvu ne právě přátelské. To se také stalo.
Panská sněmovna nezamítla návrhy na změny tady
přijaté pouze, nýbrž přijala změny živnostnictvu
přímo škodlivé. Vzhledem k tomu zahájilo se jed-
nání. Výsledek byl, že dosaženo bylo vyrovnání
v nejchoulostivějších částech a to 88 15., 37. a 38.
Posl
Kratochvíl
7
article
Protože šestiletí se chýlí ke konci a změny
opětné sotva by panskou sněmovnou vzaly se v po-
radu, vzhledem k tomu, že by přijetí návrhů na
změnu bylo zmarem celé předlohy, jsme nuceni ode
všech návrhů na změny upustiti. Budeme hlasovati
pro předloženou novelu, ale považujeme svojí povin-
nosti toto hlasování své, které spočívá na principech
nahoře naznačených, odůvodniti. Hlasovati pro jest
nám ulehčeno tím, že ve dvou směrech jest předleh
ta pokrokem, totiž v prohloubení průkazu způsobi-
losti a v oboru organisace.
Na konec apelujeme na vládu, by se zřetelem
na rozšiřenou působnost, kterou stanoví tato před-
loha, všechna nová ustanovení pilně, poctivě
v onom duchu prováděla, v jakém tato sněmovna
činila usnášení svá v zájmu živnostnictva, neboť jen
dokonalým prováděním všech nových ustanovení
vnukne se novému zákonu náležitý život. Dobre
zákona spočívá v tom. zdali živnostnictvo zákon vy-
užitkuje do poslední písmeny. K tomu býti pomocnu
jest vláda povinna.« (Pochvala.)
Posl. Wchlmayer prohlašuje, že poctivý živnost
ník nemůže blasovati pro takový návrh.
Posl
8
article
Posl. Kasper praví, že zákon znamená pouze
dobytí lepší posice, aby se mohlo v boji pokračovati
Tím, že obchod s lahvovým pivem byl vyloučen
z koncesování, byla prokázána špatná služba ho
stinským, i samotnému obchodu. K § 15. navrhuje
vyzvati vládu, by současně se vstoupením v platnost
tohoto zákona vydala nařízení o vřadění drobného
obchodu s lahvovým pivem mezi koncesované živ-
nosti; k § 23. resoluci o průkazu způsobilosti a ke
čl. 1. resoluci o živnostenské radě při ministerstvu
obchodu.
Post. Eldersch kritisoval jednotlivá ustanovení
předloby. Vyslovuje se proti průkazu způsobilosti
v obchodní živnosti i proti koncesování obchodu
s lahvovým pivem. Stěžuje si do různých nešvar
při volbách do vídeňských nemocenských pokladen
a žádá za zřízení dělnické rady. Organisované děl-
nictvo učiní vše možné ke své ochraně před škodami
z této reformy.
Posl. Winter navrhl resoluci ve prospěch sta
robního zajištění živnostníků.
Ke Schrottovu návrhu rokování uzavírá se
Posl. Noske je odpůrcem novely. Poškozuje ho-
spodářský živol.
Posl. Hofer si přeje, by příští parlament mě
sílu opříti se rázně všem pokusům panské sněmovný
a vlády o maření důkladné reformy živnostenského
řádu.
Sněmovna přechází k zevrubnému rokování
Všecky články přijímají se bez debaty.
K Bendelovu návrhu resoluce přiděleny
živnostenskému výboru s poukazem, aby do lýdne
podal o nich zprávu, načež zákon přijat v 3. čtení.
Posl
Kasper
Winter
Schrottův
Hofer
Bendelův
9
article
Dále projednával se pilný návrh Šchrottův
stran obchodu s vínem a vinným moštem.
Posl. Schrolt dokládal pilnost návrhu tím, že
vina trpl velice nezřízenými poměry na vinném trhu.
Posl. Korošec souhlasí se zákonem, ač by moh
mnoho vytýkati a odporuje připušténí slazení vína
Rokování přerošuje se.
Posl. Stein nalehá na vyřízení zákona o povin
ném ručení automobilistů.
Posl. Ofner prohlašuje, že nařízení o zvýšen
poštovních poplatků je protiůstavní a táže se před
sedy, je-li ochoten přikázati je ústavnímu výborn
ku prozkoumání jeho zákonné oprávněnosti.
M.předseda Kaiser odpovída, že o té věci by!
podán právě pilný návrh.
Posl. Axmann, dr. Gessmann a sp. podal
pilný návrh na projednání výborové zprávy o zá
koně ve příčině povinného ručení automobilů; —
dr. Roszkowski a sp. o projednání mezinárodní
úmluvy o úpravě zákonových kolisí v záležitostech
manželských, v záležitosti rozioučení manželství
rozvodu od stolu a lože a o úpravě poručenství nad
nezletilými.
Konec schůze o 5.45 hod.; příští bude z ej tra
o 11. hod. dopol.
Bude se především pokračovati v rokování o stro-
jeném vínu, polom nejspiše o pilných návrzích v
přičině zákonů o úřadnických platech a o plalech
státních učitelů, konečně o pilných návrzích ve při
čině zákona kongruového.
Posl
Stein
Ofner
Kaiser
Axmann
doktor
Gessmann
Roszkowski
Šchrottův stran
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. ledna. (Nový zákon.
Úřadní noviny uveřejňují panovníkem dne 9.
ledna schválený zákon, jímž se mění a doplňují
starší zákony o naftě. Zákon tento m
platnost pouze pro Halič a Bukovinu.
V Praze, 17. ledna. (Zakončení ny-
nějšího zákonedárného období.JNa-
proti jiným informacím sděluje „Zeít“, že zá-
konodárná činnost nynější poslanecké sněmovny
skončí určitě v sobotu dne 26. t. m., ač nevy-
řídí-li svůj úkol dříve, což je za daných po-
měrů málo pravděpodobno, v kterémžto případě
sněmovna by byla uzavřena i dříve. Jinak „Zeit
potvrzuje zprávu, že sněmovna má býti tento-
krát uzavřena způsobem slavnostnějším, poně-
vadž nepůjde jen a zakončení šestiletého sně-
movního období, nýbrž o pochování starého par-
lamentu, sestávajícího ze zástupců kurií a tím
také o zakončení dlouholeté epochy v parlament-
ních dějinách Rakouska. Řeči na rozloučenou
promluví předseda hr. Vetter a ministerský před-
seda bar. Beck.
Vetter
Beck
Praha
Halič
Bukovina
Rakousko
11
article
V Praze, 17. ledna. (Pokuso agrárn
stranu v Haliči.) Přese všechny výjímky
na prospěch konservativců, povolené v novém
volebním řádě pro Halič, šlechtická strana pol-
ská nechová asi příliš růžových nadějí do při-
štich říšských voleb. Obává se patrně, že vliv
okrosních hojtmanů a jich zřízenců na volíče ve
venkovských obcích nebude moci být za nového
volebního řádu tak vydatný, jako býval dříve
proto poslanec Th. Merunowicz vystupuje
v „Gaz. Narod.“ s návrhem, aby se v Haliči p
příkladu západních zemí zřídila stran
agrárni, která by objala velkosiatkáře i se-
dláky a šlechtě by, jak se rozumí samo sebou.
zabezpečila i nadále velení nad sedláky. Pisatel
dovozuje, že strany, které jsou zastoupeny v Ná-
rodní radě polské, musejí se sblížiti ve veškerém
životě veřejném. A tu jsou si nejbližší strany
zemědělské, totiž šlechta a rolnictvo, jež pouta
k sobě společný zájem ve všech operacích agrár-
ných, majících za účel lepší organisaci rolnictva.
Th
Praha
Halič
Ná
12
article
Posl. Merunowicz poukazuje při té přiležitosti
na Čechy, kdež prý je také už v proudu akce.
mající vytvořiti velikou národní stranu agrární.
objímající velkostatkáře i drobné zemědělce.
Ze Lvova, 15. ledna. (Budoucí střed
ukrajinofilů.) Stať profesora Gruševského,
v níž se ukazuje na potřebu zřízení společného
středu pro všechny Malorusy ve skutečné Ukra-
jině (v Kijevě), vzbudila pozornost všech zdej-
ších listů. Časopisy polské vidí v návrhu prof.
Gruševského snahu, aby lid maloruský utonu
v kultuře velkoruské. Staroruský „Galičanin“
neopak vítá návrh Gruševského. „Ukrajinofil-
stvo, toulající se za mezemi říše ruské — píše
„Galičanin“ — mohlo sejíti s přirozené cesty
bude-li však jeho středisko přeneseno do Ruska.
může, až bude v Rusku obnoven pořádek, vejít
v pravé koleje, jež nebudou odporovati zájmům
všeho ruského národa.
Z Lublaně, 16. ledna. (Kandidatury.
Posl
Gruševský
Čechy
Lvov
Kijev
Rusko
Lublaň
13
article
Slovinská lidová (klerikálná) strana usnesla se
že bude kandidovati ve všech kraňských voleb
ních okresích. Vůdce její, dr. Šusteršič
chce kandidovati ve venkovském okrese lublan
kém. Vyhlídky klerikální strany jsou přízni-
vější, než kdykoli před tím, poněvadž nový vo-
lební řád pro říšskou radu vydal celé Kraňsko
klerikálům, ponechav liberální straně pouze
hlavní město Lublaň. Kromě toho liberálové se
v poslední chvíli rozštěpili, poněvadž mladš
generace, nespokojená s odporem liberálních po-
slanců proti volební opravě, odtrhla se od stare
strany Tavčarovy 1 organisuje se v novou stranu
Vyskytne-li se tedy někde na venkově liberálný
kandidát proti klerikálnému, nebude se moci na
díti podpory všech liberálných voličů. Mlad
generace bude prý spíše podporovati kandidáty
socialistické, než Tavčarovy.
V jediném slovinském volebním okrese ko
rutanském hlásí se už nyní o mandát sta
rosta Urban Piskarnig.
doktor
Šusteršič
Tavčarův
Urban Piskarnig
Kraňsko
Lublaň
14
article
Ze Záhřeba, 16. ledna. (Doplňovac
volba.) Sněmovní doplňovací volba v Cerně
při níž stálo proti sobě pět chorvatských kandi
dátů, zůstala nerozhodna. Do užší volby dosta
nou se starčevičevec dr. Abjanič a člen ko
alice kaplan Kutuzov ič.
Z Turč. sv. Martina, 15. ledna. (Nový po-
litický proces na Slovensku.) Ve sto-
lici šárišské počali se Slováci národně probou-
zeti teprve v posledních letech. Při loňských
všeobecných volbách sněmovních měli už
svého národního kandidáta, zvoleného pravotára
dra. Ludw. Medveckého. Medvecký ve
svých kandidátních řečech všude připominal, že
Slováci mají milovati svou uherskou vlast, ale
své slovenské řeči opouštěti nesmějí. Ale přes
to proti Medveckému zavedeno vyšetřování pro
pobuřování a sice proto, že prý ve volební
schůzi v Kurimě řekl: „Všeobecné volební prá-
vo chtějí dá' jen těm, kdo umějí maďarsky, ale
když od vás berou daně, nikdo se neptá, umíte-
maďarsky. A když potřebují vojáků, také se ni-
kdo neptá, umějí-li maďarsky. Držte se mnou.
zvolte mne za svého poslance a já vás budu
bránit. Jsem váš člověk, syn z lidu. Musíme
držeti pospolu; bojujme za slovenskost, bo-
jujme za to, aby v této vlasti panovali Slováci.“
Důvody tyto uvádí obžaloba, ač Medvecký na
schůzi, pokud běží o poslední větu, nemluvil
o „panování“, nýbrž o tom, aby i „slovenština
v této vlasti měla právo.“ Obžalovan, podal
krajskému soudu v Prešově námitky proti ob-
žalobě a soud rozhodl, že se mají nejdřive vy-
slechnouti znalci jazyka, kteří přesným překla-
dem slovenských vět do maďarštiny určí, je-l
obžaloba, vznesená na Medvedského odůvod-
něna, nebo ne.
Oprava. Ve včerejší zprávě o společném
rozpočtu nesprávně udán poměr, v němž oba
státy přispívají na společné potřeby. Nynějši
kvota vyjadřuje se poměrem 65.6: 34.4.
Abjanič
Kutuzov ič
Martino
Slovák
Medvecký
Záhřeb
Cerna
Slovensko
Prešov
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 17. ledna.
Změny v ruské administraci a soudnictví.
V Praze, 17. ledna.
Změny v ruské administraci a soudnictví.
Nejnenáviděnější institucí v Rusku bylo zří
zení zemských náčelníků gubernských a újezd
ných za Alexandra III. v letech osmdesátých. Zř
zení to bylo vyvoláno nihilisty, kteří r. 1881 za
vraždili Alexandra II. a přinutili jeho syna, aby
rozšířil působnost administrace. Tehdy nejen
Ruskem, nýbrž i ostatní Evropou vál takový
duch. i u nás se mluvilo o tom, že okresním
zastupitelstvům budou dání za patrony okresn
hejtmani. Zde s toho sešlo, v Rusku to provedl
a neučinili dobře, jak vývoj věcí ukázal. Zrušení
úřadu zemských náčelníků bylo jedním z hlav-
ních požadavků osvoboditelného hnutí.
Nedávno tato instituce šťastně padia. Nyní
se vláda chystá vyhověti druhému požadavku
kadetů: zrušiti obecní soudy vesnické. Soudy
tyto jsou zeela zvláštní institucí ruskou. Působ-
nost jejich rovná se působnosti soudů policejních
jinde, kromě toho rozhodují v civilních sporech.
vzešlých z poměru obecního, a přísluší jim také
právo kárně v drobnějších případech.
„Soudy musejí býti pro všecky občan
jednaké,“ vydali heslo kadeti.
Chystané zrušení obecních selských soudů
nedochází pochvaly „Petersb. Ztg.“. Je zají-
mavo, že právé orgán baltických Němců vystu-
puje na ochranu národní samobytnosti ruské, již
Ruscvé nyní ohněm i mečem vyhlazují. Hlas ně
meckého listu zasluhuje povšimnutí. „Petersb.
Ztg.“ vždycky píše o ruských věcech znalecky
objektivně, obyčejně příliš chladně, někdy se
zjevnou škodolibostí. Ale právě takových hlasů
měli by si Rusové v této době horečného zápalu
pilně všímati. Posloužilo by jim to jako studen
obkladek na rozpálené čelo.
Alexandr
Němec
Rus
Praha
Rusko
Evropa
17
article
Zrušení obecních selských soudů bylo by
na pováženou, píše list. Již to se musí uvážiti
že by těžko bylo pořídití soud, který by tak l-
cino pracoval, jako soudy obecní. Musí se počitat
i s tím, že ruské nelstvo tvoří dosud svět pro
sobe, že v něm docela jiné poměry panují, že
ruští sedláci mají docela jiné pojmy právnl.
které nesmějí býti zavrženy proto, že se nesho-
dují s právními pojmy ostatního obyvatelstva. Te
jest arci ideál, aby všechen národ měl stejné
právo i soud. Ale to předpokládá, že se dříve
právní pojmy ve všem národě srovnaly a shodly-
To však se nedá dekretovat. Také není žádn
příčiny k násilnému postupování, neboť právn
pojmy sedlákovy nejsou horší, jen jiné jsou, než
ostatního obyvatelstva. A právě myšlení ruského
sedláka stěží porozumí, kdo se v tom stavu ne-
zrodili. Je tedy třeba dobře uvážiti, zdaž by se
nedoporučovale obecní selské soudy podržeti
Politika rusko-polských realistů.
Ve Varšavě konal se v den pravoslavnéhio
Nového Roku sjezd polské strany „realné poli
tiky“. Sjezd byl navštíven 180 členy strany.
Sjozd zahájil člen Hosudarstvenného sovětu
Ostrovský, jenž promluvil o nutnosti, aby se vše-
chny polské strany sjednotily a vstoupily do bu-
doucí Hosudarstvenně dumy jednetně, aby se
mohlo říci, že polské kolo je představitelem ce-
lého polského národa v Rusku. Jednoty je za-
potřebí nutně, protože se bude jednat o velice
vážných věcech, týkajících se Poláků.
Ostrovský
Polák
Varšava
Rusko
18
article
Pan Baranovský vyložil svůj pohled na bu-
doucí poměr polského kola při Hosudarstvenué
dumě ke věcem všestátním. Poláci v příšti Ho-
sudarstvenné dumě nesmějí se straniti záležitost
všestátních, ani chovati se k nim pouze se sta
noviska výlučně polského. Jdeť o to, aby Polá i
ukázali, že jsou tvůrčím elementem státním. Jen
takovou politikou Poláci nabudou v Hosudar-
stvenné dumě velkého vlivu a polskému národu
vzejde z toho mnohem větší zisk, než z podpo-
rování ruské oposice naproti vládě.
Co se týče pozemlívé otázky, sjezd realisto
prohlásil, že bere za svůj program nedávného
sjezdu rusko-polských agrárníků stavu šlechti
ckého i rolnického. Poláci všech stran kromě
socialistických vždycky budou proti pozemko-
vému komunismu a proti nucenému vyvlastnění
Pan Jezeranský vyložil otázku zastoupeni
menšin, kterážto otázka v Hosudarstvenně dume
dostane se na jednací pořad. Pro Poláky je důle
žito, aby se dostalo zastoupen jejich menšinám
v litevských, běloruských a maloruských guber
niích. Při zavedení všeobecného hlasování pr
volbách do zemstev a dumy Poláci nezvítězil
by se svými kandidáty a přišli by o vliv jal
v samosprávných, tak i v zákonodárných sb -
rech. Budou-li Poláci podporovati menšiny litev
ské, běloruské, maloruské atd., získají podpor
jejich.
V otázce židovské sjezd realistů prohlási
se pro rovnoprávnost Židů v království polském
i v celé říši-
Co se týče otázek sociálných, sjezd se pro
hlásil zásadně pro všecky dobré a pokrokové re-
formy, ale uznal, že nemohou býti v Rusku po
dle jedné šablony, protože je veliká různost pod
mínek.
Baranovskij
Polák
Jezeranský
Žid
Hosudar
Litva
Rusko
19
article
Polské plány do budouonost.
Polské plány do budouonost.
Rusko-francouzský publicista pan I. V. P
volný dověděl se od francouzského politika, dů-
věrníka polských politiků, jak si Poláci předsta-
vují svou budoucnost. Takto:
Všechny naděje jejich obráceny jsou nyn
k Rusku. Doufají, že jim Rusko dá nejen úplnou
samosprávu, nýbrž i hranice království polského
značně rozšíří, takže i Kyjev bude k němu při-
pojen. Polska se pak obnoví pod ruským žezlem
O Polácích, kteří úpějí pode jhem německým.
se nemluví, ale Halič prý se oddělí od Rakouska
a připojí se ke království polskému. Rakousku
za to, že se k nim vždycky dobře chovalo, Po
láci dopomohou, aby dostalo náhradou Balkán.
Rusko k vůli Polákům bude pro futo kompen-
saci. Rusko za sjednocení polského národa pod
svým žezlem získá v Polácích vydatnou záštitu
proti Německu, proti němuž Poláci zorganisuj
také slovanský svět. Zbaveno starostí na Západé.
Rusko se bude moci věnovati svým vnitřním
záležitostem a zřízením obrany proti žlutému
plemeni.
Prostě zaznamenáváme, zůstavujíce zodpo-
vědnost p. Povolnému a jeho francouzskému dů
věrníku.
Polák
Povolný
Rusko
Kyjev
Polsko
Halič
Rakousko
Balkán
Německo
20
article
Ohromný vzrůst přistěhovaleciva do Severní
Ameriky.
Ohromný vzrůst přistěhovaleciva do Severní
Ameriky.
Otázka vystěhovalecká má nemalý dosal
i pro naše poměry. Až podnes nezastavil se vy
stěhovalecký proud i od nás do Ameriky. Oče
kávalo-li se ale, že stížené poměry, odpor ame
rického dělnictva a ostré konflikty sociální stlu-
mily vystěhovalecký proud do Spojený ch
států, tož očekávání to úplně sklamalo. Al
ani již na prospéch tohoto státu. Generální při-
stěhovalecký komisař Frank P. Sargent ve
Washingtoně ve své výroční zprávě praví, že jak
fysická, tak i duševní kvalita přistěhovalců, kteři
nyní do Spojených států přicházejí, je mno-
hem nižší, nežli byla v letech předcházejí-
cích. Během fiskálního roku, končícího 30. čer-
vnem 1906, obyvatelstvo Unie rozmnoženo bylo
připuštěním 1,100.735 přistěhovalců do země;
cizinců, již nemohou býti za přistěhovalee po-
kládáni, přistálo v přístavech amerických 65.618.
Celkem přibylo tam o 106.598 přistěhovalců více
než roku předeházejícího. Z přistěhovaleckých
cizinců, kteří zamýšleli usaditi se ve Spojených
státech, bylo 764 463 mužů a 336.272 žen.
»Bez výminky — praví se ve zprávě — země,
z nichž jsme dříve získávali větší čásť našeho
cizího obyvatelstva a které jsou obydleny kmeny.
podobnými našim, zásobily nás menším počtem
během minulého roku, než r. 1905. Tak z Irsk
přibylo sem o 17 950, z Anglie o 15.218, ze
Švédska o 3281, z Německa o 3010, z Dánska
o 1229 a ze Skotska o 1111 osob měně, než
r. 1905. Naproti tomu čtyři nejznačnější pří-
rostky jsou: 51 641 z Ilalie, 30.768 z Ruska,
8974 a 5165 z Turecka (evropského i asijského).«
Přistěhovalectvo z Rakousko- Uherska
obnášelo 265.138, z Italie 273.138, z Ruska
215.665, z Činy 1544, z Japonska 13 835
a ze Západní Indie 13 636. Zařízení na Ellie
Al
Frank
severní Amerika
Amerika
spojený ch
Washington
spojený stát
Irsk
Anglie
Švédsko
Německo
Dánsko
Skotsko
Rusko
Turecko
Rakousko
Uhersko
Japonsko
Indie
Italia 273.138
21
article
Islandu, dle zprávy komisařovy, jsou
úplně nedostatečná pro inspekční práci. Různá
zlepšení jsou petřebna v místnostech určených
pro živení zadržených přistěhovalců, jakož iv
oddělení spacím, ložnicích atd. a za tím účelem
žádá se povolení 400.000 dol. Dalších 250.000
dol. bude potřebí k zařízení hospitálu pro na-
kažlivé nemoci. Ve zprávě praví se dále, že
»jakýsi jednotlivec nebo korporace« zaměstnává
se importováním velkého počtu japonských děl-
níků do práce na stavbu a úpravu drah na se-
verozápadě. Tito Japonci odebirají se napřed na
Havajské ostrovy a ujišťují, že hledají pouze na
těchto ostrovech práci. Když pak tam několik
týdnů pobyli, odplují do některého z přístavů
severozápadní pevniny americké. Ježto pak byli
připuštění do havajských přístavů, cesta jieh
další jest »pobřežní« a oni nemohou býti vy-
slýcháni při svém vstupu na pevninu dle zákona
o kontraktních přistéhovaleích . . . Přimé ja-
ponské vystěhovalectvo do San Franciska po-
kleslo na malou číslici, ale z Honolul u
kanadských přístavů hrnou se Ja-
ponei po 1000 až 3000 měsíčně. Zpráv
poukazuje na různé methody, pomocí jichž Čiňané
snaží se dostati do země v příměm porušení zá-
kona v zakuklení kupců, studentů, profesorů
atd. Doporučuje se opětně úplná a podrobná re-
gistrace Čiňanů ve Spojených státech . . . Činšti
kulies jsou ustavičně propašováni do této země
z Mexika. Komisaři opětně doporučují zvýšení
trestu pro paroplavební společnosti, jež přivá-
žejí přistéhovalce, stižené nebezpečnými anebo
nakažlivými nemocemi.
Bülov jakožto volební agitátor.
Řeč, kterouž bude miti Bülov v sobotu při
hostině osadně-politického výboru, má býti v
mnoha lisfeích výusků rozšířena po celém Ně-
mecku. Mimo to vydá výbor i »vodítka« pro
osadní politiku.
Island
San Francisko
spojený stát
Mexiko
Bülov
HOSPITÁLU
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co za jednoho českého generálního
radu v Rakousko-uherské bance Němci žádají
uvedli jsme již včera podle vídeňských depes
kasiňáckého tisku: jednoho německého ředi-
telského náměstka v Hypoteční bance a jedno
z brusu nové ředitelské místo pro Němc
v Zemské bance. Poněvadž Němci na tuto zá-
ležitost podle své morálky divají se se stano-
viska ryze kupeckého, možno užiti mluvy v ob-
chodních kruzích běžné a říci, že žádají cenu
horendní, třeba že by se tu dalo použiti poctivě
českého, přiléhavějšího výrazu. Že jsou německé
požadavky, pokud se týče zemských bankovních
úřadů, taxou pražského sensála tuzemských ně-
meckých obchodů pana dra. Eppingra, lze beze
všeho namáhání uhodnouti. Tíže bude však po-
chopiti, kterak tento pán přichází k tomu, z
říšský »ústupek« Čechům žádati zemské »kom-
pensace«. Nehledě k nedostatku veškeré poli-
ticko-vzájemné souvislosti mezi zemskými ban-
kami a řišskou bankou, nelze upříti, že volbou
jediného českého generálního rady v Rak. -aher
bance dávno ještě nebude zjednán náležitý výraz
českému kapitálu, jemuž podle akcií, k valné
hromadé přihlášených, náleží třetina gen. rady.
tedy zajisté dva její členové. Dává se nám tudiž
polovina toho, co nám po právu náleží a zato
máme ještě platiti »kompensacemi« v Praze
Tady jest vzájemné zastoupení obou národ-
ností v zemských bankách pomyslně nej-
spravedlivější podle přesných zásad rovno-
právnosti, pokud se týče ředitelů volenýeh
sněmem i pokud se týče ředitelů stálých
hodlá-li funkce těchto úřadníků p. dr. Eppinger
srovnávati s funkcí generální rady rak. -uher.
banky, neboť v Hypoteční bance jest ředitelem
Němec
Čecho
doktor
Eppinger
Praha
23
article
Němec, v Zemské pak Čech. Žádá-li si německé
srdce v Praze něčeho více, musilo by se s námi
jednati na půdě pražské vzájemnosti a tu
by bylo přece na nás žádati za splnění něme-
ekých postulátů českými ústupky kompensace
se strany německé. Ejhle, vizme — Českou
spořitelnu! Až dosud nesedí v kuratoriu
této spořitelny, která má stále ještě bezesporně
více českých vkladů než německých, ani je-
diný Čech. Nárok náš, aby do vrchní správy
České spořitelny, do jejího kuratoria, do jejlho
úřadnického štábu povoláno bylo tolik Čechů,
kolik jich máme právo žádati podle vkladníh
kapitálu českých knížek, je tak spravedlivý, ž
není hned přikladu. Kdyby dnešní výhradně
německé kuratorium skládalo se ve skutečnosti
z mužů vychvalované německé peněžnické so-
lidnosti, český nárok sám sebou musil by do-
jití již dávno řádného ohledu i splnění. Přes to-
že tedy německá država v České spořitelně jes
souznačná s loupeží na českém právu, našla b
se na české straně jistě ochota k vyrovnání
za nové německé ředitele v zemských bankách
— náležité a spravedlivé české zastoupen
především v kuratoriu České spořitelny ! C
tomu říkají Němci ?i
Němec
Čecho
Čechy
Praha
Český spořitelna
24
article
— Jak se obstarává agenda při c. k. okres-
ních hejtmanstvích a jak by se zkoušeným práv-
níkům nová místa úřadnická — a to v zájmu
správního řízení otevřela. Při c. k. okresnieh
hejtmanstvích ustanoveni jsou kaneelář št
úřadníci XI. a X. tř. hodnostní (2. k. kancelist
a c. k. okresní tajemníci), kteří jsou bývali pod-
důstojníci certifikatisté — k vykonávání kan-
celářských prací. Avšak tito kaneelář št
úřadníci jsou při c. k. okresních hejtmanstvích
ponejvíce i referenty v řízení správ-
ním, tak zejména: ve věcech rybářských, ho-
nebních, zbrojních, pychovým — jak dalece po-
litické úřady jsou v nich kompetentními — a ji-
ných, aě těmío úřadníkům chybí přirozeně práv-
nické vzdělání, čímž velmi trpí řízení správní
před politickými úřady, nehledě ani k tomu, že
u stran takový kancelářský úřadník funkci kon-
ceplního úřadníka často i u přítomnosti právních
zástupců provádějící přirozeně petřičné
autority míti nemůže. Tu pak pra-
vou kancelářskou agendu u hejtman-
ství, k níž vlastně oni kancelářští úřadníci jsou
25
article
povoláni, jako: vedení podacího protokolu vše-
obecného, výpravny a spisovny — obstarávají
hlavně diurnisté (či kancelářští pomocníci) a sluha
okr. hejtmanství. Tento stav zejména nyní —
kdy se jedná o opravu řízení správního vůbec
a kdy nová vnitřní kancelářská organisace se při
bejtmanstvích zavádí — musí se odstraniti. Jest
tento nesprávný stav beztoho jen zbytkem osta-
lým ze starší doby, kdy mnohdy okresní hejtman-
a okresní komisař bývali neprávníci a kdy agen-
da politických úřadů byla mnohem menší, než
nyní po vzníku přečetných zákonů politicko-
administrativních. Veškeré kancelářské práce,
pokud nespočívají v pouhém opisování, t. j. ve-
dení podacího protokolu, výpravny a spisovny,
nechť obstarávají úřadníci kancelářští, kterých
bude pak při okresních hejtmanstvích více, než
nyní tomu jest, takže aspiranti takových kan-
celářských úřadnických míst tím ještě z ' skají.
Agendu konceptní pak bezvýjimečně
nechť obstarávají, jak se to sluší, jedině
konceptní úřadníci, čímž zase zkouše-
ným právníkům otevrou se — a to v zájmu ří-
zení správního samého — nová místa úřadnická.
26
article
Divíme se, že politické úřady I. stolice snáší
stále nedostatek instituce zapisovatel-
ské; neboť u politických úřadů I. stolize skoro
při veškerém jednání úřadním se stranami úřad-
ník, projednávající neb komisi vedoucí — a to
začasto i ve vyšší hodnosti stojící — píše si sám
protokol, při čemž se mu od technických neb
zdravotnických úřadníků pomocných ke komisi
přibraných a od stran, po případě jich právních
zástupeů příslušná vyjádření skoro diktují. Stát
by již snesl výdaj na instituci zapisovatelskou,
pokud by ona nynějšími kancelářskými pomoc-
níky, při tom kterém hejtmanství již ustanove-
nými, nemohla býti obstarána, rozmnožením míst
kancelářských pomocníků, což by bylo zase ku
prospěchu těchto. I doporučujeme tyto myšlenky
jak zemským politickým úřadů m,
tak i všem kruhům právnickým, jimž jde jednak
o zlepšení řízeni správn'ho a jednak
o to, aby pro přečetnéty vystudovavší
právníky aspoň částečně nová místa
úřadnická byla otevřena. Konečně —
když již jednali jsme o kancelářských úřadnících
při hejtmanstvích —— ještě malý dodatek rázu
podřízeného. Je velmi účelným, by se odstranil
titul: „e. k. okresního tajemníka“ pro
kancelářského úřadníka X. třídy hod-
nostní u hejtmanství ustanoveného; neboť ná-
zev: „e. k. okresní tajemník“ neodpovidá
pojmově funkci dotyčného kancelálské ho
úřadníka vůbec a kromě toho jeví se relativně
nesprávným, když koneeptní úřadník IX. tř.
hodnostní u hejtmanství sluje: „e. k. okresní
komisař“t, ně dle nynějšího označení úřad-
ničkých stupňů hodnostních při veškerých admi-
nistrativních úřadech jest hodnost „ťaje m-
níka“ vyšší, než hodnost komisaře. Na
místě titulu: c. k. okresní tajemník budiž
zaveden titul: „oficiál“, jaký mají vši ch ni
skoro nekonceptní úřadníci — zejména kan-
celářští v X. třídě hodnostní.
27
article
— Občanské kluby. Klub voliču
novoměstských. Správní výbor koná
dnes v 8 hodin večer »u Pinkasů« důležitou
schůzi. — Staroměstský občanský
klub má výborovou schůzi dnes v pátek
8. hod. večer v restauraci p. Sochůrka v »Kop-
mance«. Pp. členové klubu jsou vítáni. Pri
schůzi přijímání nových členů.
— IV. sjezd přírodozpylců a lékařů če-
ských. Delegace III. sjezdu přírodozpyteůa
lékařů českých, svolaná dle stanov na včerejšek
ke sehůzi, usnesla se jednohlasně na tom, aby
pořádán byl o letnieích výstavního roku 1908
sjezd. Akčnímu komitétu delegace bylo ulo-
ženo vypracovati co nejdříve organisaci sjezdo-
vou věenou i pokud personalií se týče.
— Osobní. Pan František Spilka, učitel zpěvu
a sbormistr zpěváckého spolku »Škroup«, jmenován
byl profesorem zpěvu sborového na pražské konser-
vatoři hudby.
— Rodinné zprávy. Sl. Božena Šaškova,
dcera podnikatele staveb a majitele domů na Smí-
chově, zasnoubila se s panem Eduardem Wach-
kem, asistentem c. k. státních drah.
— Umrti. V Sarajevě zemřela v 53. roce věku
svého paní Jeftalija Jeftanovičová, man-
želka známého vůdce bosenských Srbů, pana Gligo-
rije Jeftanoviče. V sarajevském srbském orgánu do-
četli jsme se, že katolíci zůmyslně rušili pohřební
průvod nebožčin, vjíždějíce mezi něj na velocipedech
a tím jej roztrhujíce. Velkého politování hodno. —
Ve čtvrtek 17. t. m. zemřela v Praze pí. Antonie
Koznerová, provdaná Rychliková. Pohřeb
konati se bude v neděli 20. t. m. o 3. hod. odpol.
z domu v Myslíkově ulici, čís. 22, na hřbitov ol-
šanský.
Pinkas
Sochůrek
Spilka
Škroup
Šaškův
Wach
Srba
Gliga
Koznerová
Rychliková
Sarajevo
Praha
Myslíkův ulice
staroměstský občanský klub
zpěvácký spolek
Jeftalija Jeftanovičová
28
article
— Pohřeb. Z domu smutku v Máchově ulici na
Král. Vinohradech konal se včera 3. hod. odpol. po-
hřeb p. L. Procházky, studujícího architektury na če-
ské vysoké škole technické a předsedy Spolku poslu-
chačů architektury. Na rakev bylo položeno více věn-
ců s bílými stuhami a věnováním od rodičů. přátel,
příbuzných a kolegů zesnulého. Členové Spolku poslu-
chačů architektury v četném počtu vyprovodili tělesné
ostatky nešťastného koleg.
— Pražské poštovní ředitelství týrá české nakla-
datelství. Zvláštní metlu našel si pražský poštovní
úřad na pošt. dopravu vynikajícího českého literár-
ního časopisu. Zakázal totiž vydavatelství »Zlaté
Prahy« poštovní dopravu jednotlivých výtisků tohoto
časopisu v ochranných pouzdrech ze silného papíru
a prohlásil, že připustí dopravu výtisků »Zl. Prahy« je-
nom, budou-li baleny jako jiné tiskopisy, t. j. slo-
ženy a páskovány. To neznamená nic víc a nie
méně, než chtíti, aby expedice řečeného uměleeko-
litererárního časopisu českého každý výtisk poštou
zaslaný dřív než jej na poštu odevzdá, sama vlastno-
ručně zničila. Na plosko přeložiti časopis ti-
štěný na zvláštním ilustračním papíře křídovém
k zevrubnému podání reprodukcí a zvýšení uměle-
ckého jich dojmu, jest tolik, jako nenapravitelně po-
škoditi umělecké dílo, jakýmž jest ve skutečnosti
»Zlatá Praha«, vypravená podle nejmodernějších po-
žadavků moderního uměleckého tisku. Všem kultur-
ním státům a jich poštovním úřadům jest pýchou
dopravovati umělecko-literární publikace tohoto typu,
opatřené lepenkovými pouzdry a všude dávajísi
zvláštní pěči doručiti je adresátům neporušené. To
ostatně ví velmi dobře i pražská pošta, neboť v Praze
L Procházka
Máchův ulice
na Královský
Vinohrady
Praha
ský vysoký škola technický
spolek posel