Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v pátek dne 18. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 18.

4 article

Na rauní a odpol. listr předplácí sei v Praze v administrae čate čtrrt tets . . . . 8 K — s dvejí donáškou brí dint ieta . . . . 7 K 60 ve slislkách: K 30b na něsln. Poštou: měsíe s dvají zásilkou a měsí nt leta . . . K ei

Praha

5 title

Do nových poměrů.

6 article Z kruhů mladší inteligence.

Z kruhů mladší inteligence. Čím zřejměji se projevovala skutečnost, že dojde k provedení volební reformy pro radu říšskou, tím více uplatňovala se v Če- chách snaha, aby do nového parlamentu který nám přinese přece jen lepší zastou- pení než dosud a který bude usilovati o větší svůj vliv ve vedení a správě věcí veřejných, vysláni byli od nás lidé nejlepší a nezpůso- bilejší. Není pochyby, že volání toto přichá- zelo vhod všem těm, kdož se obávali, že nový volební řád podlomí jich dosavadní postavení, ale z valné většiny pramenilo z nejčistšího přesvědčení, že jen tehdy při- nese reforma volební nám Čechům čekané výhody, bude-li česká delegace v nové sně- movně zaujímati přední místo svou kvalif- kací ve všech směrech. Politika každá konec konců jest takovou, jakými jsou lidé řídíe ji. Program jest projevem dobré vůle a cílů osoby, stojící za ním, zaručují teprve, poku dobrá vůle povede k činům. Nad to bude v nové sněmovně postavení naše tím zodpo vědnějšt, že nový, čistě lidový parlament bude při značném zdůraznění hospodářských a sociálně-politických potřeb a snah povolán k tomu, aby zasáhl hluboce v novou úpravu poměrů obou států této říše. Souboru otázek shrnovaných pod společným označením ra- kousko-uherského vyrovnání nelze ale řešiti,

Čecho

7 article

aniž by nevystoupily v popředí naše vlastní otázky ústavní a správní. Není přece bez významu, že již jednání o volební opravu provázeno bylo důrazným požadavkem roz- šíření kompetence zemských sněmů, nehledě ani k tomu, že potřeba nového finančního plánu po r. 1909 vedle otázky zemských linancí rozvine i otázku kompetence a váby sněmů těchto. Dříve či později ocitneme se — ať ve větší či menší míře — před nut- ností revise ústavy. Parlament, zdůrazňujíeí svá práva, bude k ní přímo hnán, zatím co široké vrstvy budou naléhati na rozšíření politických práv. Lidový parlament není bez zlidovění správy a ro zšíření svobod politi okých na dlouho myslitelným. Stojíme nepopíratelně na prahu nového vývoje tohoto státu. Jen tehdy bude nám možno dáti tomuto vývoji směr nám pro- spěšný a hovící, když naše posice parla- mentní bude takovou, že při všech kombi- nacích bude třeba počítati s námi, a kdy na druhé strané my sami, oceňujíce správně své síly, dovedeme využiti pro sebe situace- Jeden moment bude nám tu ku pro- spěchu: při silném zastoupení živlů konser- vativních, které se již nyní ohlašuje, může česká politika při dobrém vedení a při účasti povolaných odborníků ve všech hlav- ních oborech snadno se podejmouti své role, jež jí i dle dějin naších přísluší, státi totiž v čele všech liberálních snah. To, co jsme naznačili oposicí proti kabinetu Windisch- grätzovu a co se projevilo při význačné naši účasti ve volební reformě, může se rozvi- nouti statečnou politikou smělých a velikých linií. Není pochyby, že taktika této politiky bude nutně jinou, než jak udává směry taktice české politiky vídeňské agitační heslo

8 article

dne, protože jest základem dalšího našeho postupu za cíly samostatnosti zemí českých v rámci této říše ona výměra skutečné moci. kterou dovedeme na se strhnouti a kterou dovedeme udržeti. Zkušenosti české politiky za posledních čtyřicet let mohly nás mnohému naučiti. Buď jsme přeceňovali nebo podceňovali své síly. Zakládali jsme svůj postup na volič ských schůzích a parlamentních řečech. Teprv poznatky posledních let přivedly nás konečně k poznání, jaký dosah má účast na moci správní. Do nového parlamentu nutno vstoupiti s novými zbraněmi a názory. V prvé řadě názory na praktickou českou politiku v urči- tém období. Nepřipravenost zasadila nám těžké rány. Není divu, že tedy nalézá ohlas heslo, abychom byli zastoupeni svými nej- lepšími lidmi.

9 article

Leč přese všechna krásná slova zdá se že se bortí ony plány koncentrační, se kte- rými jsme se setkávali v poslední době. Sociálně demokratická strana jest i svým rázem i svým programem stranou, která se nějakého soustředění volebního nezúčastní a ani nemůže zúčastniti (to není snad vlaste- neckou kletbou, nýbrž pouhým konstatováním fakta), strana agrární do voleb půjde rovněž na svůj vrub, oficiální vedení strany realisti- cké (pokrokové) nejeví rovněž chutě k spo- jení volebnímu. Strany radikální všech tří skupin (národně-sociální, radikálně-státoprávní a radikálně-pokroková) jsou sice ochotny ke koncentraci, nalézajíce v tom směru stejnou náladu u strany staročeské, která ostatně má sice tisk, ale nemá téměř voličstva (zastou- pení na pražské radnici fakta toho nevy- vrací, protože přivoděno místními důvodya kompromisem), nicméně neshrnuje v sobě tento blok stran oné pracovní inteligence, která má svými názory a působením osvěžiti svobodomyslnou politiku českou, třeba ná- zory na taktiku politiky se v táboře národně- sociálním podstatně měnily. Strana svobodo- myslná jednání koncentračního sice až

Strana svoboda

10 article

dosud se účastnila, ale čím dále dospívá dle všech známek k poznání, že pouze touto cestou k nutnému obrození delegace české se nedospěje. A z toho zdroje prýští její úsilí, aby do nových poměrů vešla reformo- vána a stala se takto osou politického za- stoupení našeho. Nedostatky organisační začasté i momenty osobní oslabily její by- valé rozhodující postavení. Proč zapírati to- hoto faktu? Chyba, které se dopustila strana staročeská, opakuje se do jisté míry i u ní- Nedovedla domácí a vnitřní prací dosíci toho, co jest znakem vyspělého života poli- tického jinde, nedovedla neustálým zdokona- lováním sama sebe připoutati dorost a tvořiti takto oné politické tradice, jež jest zárukou trvání a prohlubování úkolů a poslání strany. Strana trpí tím, čím trpí celý náš veřejný život politický. Leč přes nezdary poslední doby soustřeďuje strana svobodomyslná ještě hojně stoupenců a její organisace nepoklesla do té míry, aby oživení a rozšíření její ne- bylo vyloučeno. Jak veřejnosti sděleno, pra- cuje nyní strana na své organisaci a na revisi svého programu. Účelem není jen nové natření štítu strany, ale i umožnění

11 article

účasti na práci novým inteligentním živlům a oněm vrstvám výrobním, které v rámci jednotné strany chtějí uplatniti své potřeby. A na druhé straně: Kruhy mladší inteli- gence chovaly se až dotud k práci veřejné dosti pasivně. S nevolí poukazovalo se na to, jaké živly derou se u nás v popředí, ale nikde neprojevilo se radostné a silné od- hodlání čeliti positivní prací vytváření se poměrů u nás. Jdu-li za dobrou věcí, nesmím se lekati zápasu. Čím více seriosnosti se vnese do života našeho, tím více změní se boj ve věcné zápasení. A obroda našeho života přece za trochu ostrých potyček stojíl Či snad chce naše inteligence umožniti, aby byla vůbec vytlačena z rozhodování o našich věcech veřejných? Chce pozbýti faktického vlivu a spokojiti se pouhým literárním a novinářským působením? Vlny stavovského hnutí smetou především inteligenci — o tom nemožno se klamati. A tu namítá se vlastně jen tato otázka: jest svobodomyslná strana přese všechny své chyby a nedostatky, které jsou zřejmy u nás každému, reformy schopna, aby se stala pronikavou svou reorganisací základnou vzpruženého působení inteligence? Její dnešní reformní úsili pramení z jejího středu. To je důležitý moment, protože svědčí o pocti- vých úmyslech. Bylo by arci třeba, aby reorganisovaná strana dala záruky, že všem těm, kdož odhodlali by se k práci v ní. skytne možnost, aby také skutečné své snahy zde uplatniti mohli, a dále, že nebude žá- dána toliko práce a podřízení se, nýbrž že bude dán i podíl na moci a vlivu. Dostane-li se těchto záruk, pak dojde zase jen na starou pravdu, že strana bude takovou, jakými jsou ti, kdož representují její vedení.

12 article

Účast na reformě volební ukázala, ž strana svobodomyslná svému programu věrna býti chce. Proč neobroditi její silně dosud těleso a nevzpružiti její sil k práci za nových poměrů? Nemáme příčin pochybovati, že stran svobodomyslná své reorganisační úsilí pojímá velmi vázně. Když tomu tak, pak nutno snahu tuto uznati ochotou pracovní. Více než jiní národové máme my na tom zájem, aby naše zastoupení bylo neseno duchem pokroku a svobody. Obrozená strana svo- bodomyslná bude pak i nejlepším krystali sačním bodem pro pracovní seskupování s ostatními a její mohoucnost vnitřní vlo jí i do rukou rozhodějící účast ve vedení věcí českých. Naše kulturní, naše politické, naše obchodní, naše zemědělské, průmyslové, živnostenské a ostatní potřeby ani zdaleka nejsou ukojeny, jsme ve vývoji, na počátcích rozmachu — smí si inteligence naše uvaliti na svá bedra zodpovědnost, že ve chvíli rozhodující nedovedla tak často nepatrné rozpory programové, více méně teoretické, podříditi možnosti uplatniti svou váhu, své vědění a své sily věci českého pokroku Není lépe a účelnějším, než tvoření nových malých stran, pracovati na organickém vý- voji k pokroku strany zde již jsoucí? Ten, kdo pracuje, uplatní se konec konců vždy, výsledky dosavadní roztříště- nosti jsou přece tak zřejmy, že možno si skutečně přáti, aby akce strany svobodo- myslné měla výsledku, předpokládaje arci že bude splněno to, co jest předpokladem reorganisace její a součinnosti nových pra covníků . .

strana svoboda

13 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna.- 477. schůze. Z Vídně, 17. ledna. (Zvláštní telet. zpráva »Nár. Listů«.) Stalo se, jak se čekalo: poslanecke sněmovna přijala částečnou re formu živnostenského řádu, jak j vyřídila sněmovna panská. Nikol bez protestu. Bránila se celých sedm hodin, ale naposledy vyzněl všechen odpor v resignovaná slova: „Nechceme-li dílo veliké a dlouhé práce zmařiti pro nynější šestileti, musíme vzíti, ee jest teď dosažitelno.“ Takový byl také tenor pro- jevů, jež učinili v poslední chvíli poslane Březnovský a Kratochvíl. Oba uznali že reforma přináší živnostnictvu prospěch, no ani jeden, ani druhý nezatajili nedokonalost její dodávajíce, že budoucímu parlamentu náležet- bude vážný úkol, pokračovati na cestě nastou pené. Nebohá nová sněmovna! Ještě není n dozoru určitém, a již ukládají na bedra její hojně těžkých břemen poslanci. Co jich teprve přidá vláda! Vyrovnání s Uhrami a stupňované výdaje vojenské nebudou úlohy nejmenší. Dnes prázdno bylo v zasedací síni, prázdn bylo již ve velkém vestibulu, kde v posledních dnech fungoval vedlejší parlament: rozpravy hromadných deputací státnícl řřadníků se členy rozpočtovéh výboru a se členy vlády.

Nikol Březnovská Kratochvíl Vídeň Uhry poslanecký sněmovna

14 article

Jakoby byl utal po včerejším kategorickém prohlášení ministra dra. Korytowského, ž nepředloží k sankci zákony o zlepšení platů stát ních zaměstnanců, budou-li změněny proti jeho vůli a přes míru, kterou snesou finance a hospo- dářství státní. Jedna toliko objevila se deputaee ve sloupoví parlamentního paláce. Byla to de- putace damská: členky spolku katolickýchi roz- vedených manželek, které přišly prositi, žádat a naléhati, aby říšská rada nynější ještě vyřídil návrh na rozlučitelnost katolickéh manželství. Přišly marně. Bylo jim pra- veno, že říšská rada dokonávající nemůže způso bíti nebezpečí kuliurního zápasu, a že otázk tak důležitá se musí přikázati říšské radě nové Také touto věcí rozmnožen byl odkaz sněmovny umírající saěmovné se rodícl. Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 1120 hod. dopol. Mezi pilnými návrhy jsou pilné návrhy poslanců: Kienmanna a sp. na rokování o admi- nistračním postupu instančním při kolkových a pří- mých poplatcích: — Schönerer a sp. navrhují 1. Aby sněmovna poslanecká prohlásila, že stíhán ministrů, již dopustili se zločinů proti státu, vy- davše 30 nařízení dle § 14., jež úslavní výbor pro- hlásil za porušení ústavy, přísluší řádným soudům 2. Sněmovna ať se usnese, aby až do soudního vy řzení této záležitosti bylo výslužné zmíněným mi- nistrům sníženo na polovici. 3. Aby vyslovila nej- hlubší politování, že zmínění ministří dovedli dokone i císaře přiměti k tomu, aby podepsal protizákonn nařízení. (Tento pilný návrh neměl dostatečný počet pod- pisů a nebyl ani dostatečně podporováno

Vetter Vídeň

15 article

V drobném prodejii rihsí čísle o sobě . . . . . . sa zk odpolední . Ve filialkách na venkovš raaní čéslo. . . . . . . . 10 otpslední . . . . . . . . 4h Inserát plati se hotově zaplel. Předplacení a inserty přijímá ndminl- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se těš redakne tlskárna a ezpodice „Národních Listů“ Rukopisy se novracejí

16 article

Dolazy podali poslanci: Fresl a sp. po ob- sahu tak zv. poštovní knížky, vydané ve Vídni na rok 1907, jímž se uráží český národ Koná se doplňovací volba do právníhe výboru. Sněmovna rokovala o pilněm návrhu Ma Iachowského a sp. stran živnostenské veformy. Posl. Malachow odůvodňoval pilnosl, pravil. že provedeninit reformy je požadavkem všech vrstev. Posl. dr. Sohotka protestoval předem proti nuce- nému užívání němčiny. Při živnostenské reformě ukázalo se opět, že požadavek po odstranění sně- movny panské je odůvodněný. Tam i u vlády narazilo se na předpojatost proti požadavku živnostnictva. Jde o záchranu slabých. Povinný průkaz způsobilosli v obchodě je velmi vážnou otázkou. Veřejnosti i kon- sumnentům záleží na tom, aby udělala se přítr podvodu. Oprávněným je požadavek, by v panské sněmovně bylo zastoupeno i řemeslnictvo. Ani živ- nostnictvu nesmí se odpírati jeho zásluhy o stát. Sně- movna je nyní v tísni, ale nesmí dopustiti, aby živnostenská oprava vůbec nestala se zákonem. Chce aby poměry živnostnictva se zlepšily. V usneseních panské sněmovny jsou ovšem jen stopy takového zlepšení. Zamítavého postavení k zákonu nezaujme. (Hlučná pochvala.) Posl. Fresl stěžoval si, že ani na naléhavé požadavky dělnictva nevzal se zřetel. S živnosten- škou novelou na žádný způsob melze se spokojiti.

Fresl Posl Malachow doktor Sohotka Vídeň panská sněmovna Ma Iachowský

17 article

Zvláště v průkazu způsobilosti rozhodla sněmovna proti malému živnostnictvu a tím poškodila též konsumující obecenstvo. Panská sněmovna postavila se stejně do služeb velkokapitalistů. Vláda nestarala se o nic. Konečně ohražuje se řečník proti chování se sociálně-demokratických poslanců, kteří nazývají každého, kdo se ujímá zájmů lidu, copařem, zpáteč- níkem, nepřítelum dělnictva a p Četné dělnické orga- nisace, také sociálně demokratické, žádují v přečet- ných případech samy průkaz způsobilosti. Pokud se týče hlasování, připojuje se k dru. Sobotkovi. Posl. Choc (česky a německy) praví, že už se nesmí nikdy státi, aby poslanecká sněmovna byla sněmovnou panskou postavena před hotovou událost. Panská sněmovna hájila zájmy velkého kapitálu. Pr reformě živnostenského práva pohybujeme se ne- ustále v novelách. Potřebujeme úplné živnostenské právo nejen v příčině hmotného práva, nýbrž také v příčině řízení, avšak nesmí se při tom jednati dle centralistické šablony. Jen zemské sněmy mají smysl pro různé požadavky živnostníků v různých zemích. Vláda nemá zájmu pro české živnostenské školy. průmyslové odborné školy a české školství obchodní- V krůlovství českém třeba zříditi technicko-hospodář- skou instituci pro zvelebování živností v Praze dle vzoru ústavu vídeňského. Doufá, že vláda učiní pro živnosti v budoucnosti více, než dosud. (Pochvala) Posl. Heilinger odsuzuje usnesení panské sně- movny. Zákon poškodí živnostníky.

Sobotka Posl Choc Praha český živnostenský škola . průmyslový odborný škola

18 article

Posl. dr. Baxa (česky a německy) brojí proti sněmovně panské. Nezná zájmů živnostnictva a ne- pochopila velkého úkolu moderního zákonodárství chrániti slabého. Živnostníci nejsou zákonem uspo- kejení. Poukazuje na pelici zemské jednoly českých společenstev, jež žádá nápravu aspoň ve třech věcech, totiž ve příčině obchodu s láhvovým pivem, § 37.,a nemacenských pokladen společenstevních. Řtečník lituje, že nebyla již možna odpomoc, ač poslanc — zvláště češti — učinili vše, co bylo v jejich moci, aby vymohli zmíněné opravy. Všecka zod- povědnost padá na panskou sněmovnu. V prácio reformě zákona bude třeba pokračovati. V novém parlamentě půjde to snad lépe. (Pochvala) Posl. Březnovský (česky): Slavná, ale velic prázdná sněmovno! (Veselost.) Dovol, abych jako j- den z oněch málo členů, kteři náležejí stavi řeme- slnému, také promluvil. Vyslovuji především polito- vání, že při jednání o zákonu tak důležitém sně- movna jest úplně prázdná. Snad bylo by lépe, kávby řečníci se odebrali do restaurace a přednášeli své řeči tam. (Souhlas) Nechci sněmovnu unavovati. Své slanovisko v příčině živnostenského řádu jsem vyložil při čtení prvním. Jen to musím podotknouli, že sněmovna ve svém šestiletí vykonala pro všecky stavy něca dobrého, jen vůči stavu řemeslnému a obchodni- ckému zachovala se macešsky. Zlepšovali jsme poměry rolníkům, Úřadníkům. prolesorům, důstojníkům — upozorňuji, že těmte

Posl doktor Baxa Březnovská

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Jak se Němci v Čechách usadili? Archeologie předhistorická nezjistila podne dostatečně, jací národové v Čechách bydlívali. Do déjin zasahují z nich teprve keltští Bojové kteří zanechali zde množství památek, jméno země, řek, hor a hradišť; maproti tomu o ger mánských Markomanech nelze dosud plné jistoty se dopátrati, zda a kde zde sídlili, ač jinakz hlavní jejich pevnost či město pokládá se hra- diště stradonické u Berouna. Tolik je jisto, že již před 5. stoletím bylo „Bojohaemum“ od ci- zích pronárodů vyčištěno. Dle rozšíření a poloh pohřbů žárových neb popelnicových, kteréžto s vlnicí nádobovou esovitými závěsky jsou znakem sídlišť slovan ských, byla země česká již dříve Slovany za- lidněna, nežli historie udává. Slované brzo po Kristu rozesídlení byli po celém severním Ně- mceku až po ústí Labe, po Hare a Les Durinský- výběžky jejich sáhaly až do Falce a k Mohanu 1 j., v Rakousích pak po Dunaj; o tom svědči nálezy a jména míst dodnes a Němci jsou nyní velký národ jen proto, poněvadž pozřeli tolik Slovanů — kterých se bohužel stále a stále na- syliti nemohou.

Němec Markoman Slovan Krist Hare Čechy Beroun Falc Mohan Rakousy Dunaj

20 article

Předkové naši osadili zemi naši jen pone náhlu a předem všechny kraje, které zde pře- dešlí národové obývali a vzdělávali. Rozmnoži- vše se v území tom, totiž v širokém pruhu nižiny české od Hradce na Zatec, s oddily na jiho- západě a na jihu, teprve později osadili dalš svobodné končiny, jako Táborsko (les Hercyn- ský!), vyšší kraje pod lesem pomezím kol cele země, a ještě později osazeny již nesvobodne další rozlehlé kraje „na království“, což bliže ovšem zde vypočítávati nelze. Odrážejíce vítězně útoky nepřátel, zadržo- vali Čechové tim i vtírání jejich do země, ao labý kmen Chobanův (?), vzdálen za horami lesnatými, brzo cizáky zachvácen. Teprve po pádu říše velkomoravské octli se Čechové v sil ném vlivu německém. Přijímajíce křesťanství musili přijímati i německé kněze, jimiž učiněn průlom; podstoupivše poplatnost, aby uehránil

Čecho Hradec jihozápad Táborsko

21 article

*) Kvapně uzavření sněmu království českého vzalo místo odpovědi našich poslanců na výtky Něm- ců o jejich původním osídlení. Poslanec Barták uka- zuje proto zde, pokud vývody posl. Schreinera, Bach- nnna a 1. jsou oprávušoy. se věcí horších, otevřeli styky další. S něme- ekými kněžnami přicházeli ke dvoru jiní při- vrženci němečtí; Němci zakládána kolegia, za kládány kláštery s výsadami neobvyklými, něm- čil se dvůr knížeci. Skutečnou kolonisaci něme- ckou počal Přemysl I., Václav I. ji rozšiřoval, Přemysl II. u veliké míře ji provedl a Václav II. dokončil. Vedle klášterů zakládány tržní vsi čili městečka, pak města hražená a vsi. Hrnuli se sem Němci z Porýní, Falcí, až i Hollandska, ni- koli proto, aby osvítili zem barbarskou, nýbrž z té příčiny, že měli doma bídu a zde mezi dobrým, ústupným lidem slovanským dostali dobrá bydla a výsady takové, že z mízy lidu domácího mohli kořistiti jako v zaslíbené zemi.

Barták Schreiner Bach Němec Přemysl II Václav II Hollandska Německo Porýní Falc

22 article

Králové povolávali je proto, aby dosáhli většíei příjmů a opory proti šlechtě; proč nedali výsady ty lidu domácímu, který dle svědectví listinných a jiných také řemesla uměl, toho bylo asi příči- nou, že Němci, obeznámeni se zřízením muni- cipálním odjinud, dovedli lépe nové zřízení vy- tvořiti, lid domácí pak spjat byl se zřízením župním a proto ponechán cizákům z něho vyňa- tým, za odběratele a tedy tvůrce jejich blaho- bytu . .. Z ohromných prostor, které zaujímalo zboži knižecí, mnoho dáno bylo nejen klášterům, kapi- tolám a j., ale i zemanům, kteří obdrževše vyšší úřad knížecí nebo královský, stali se tím „pány“ (comites, urození) a dostávali pak za služby své výsluhy, pozůstávající v kusech lesa královského, často i hotová panstyí s hrady v držení dočasné, které později přecházel v trvalé. Zde tedy dělo se vysazování nových vsí záhy již právem německým či zákupným. Mnoho krajin osazeno tak ještě lidem českým. ale když tento nestačil, povoláváni Němci. Tak záhy poněmčeno Loketsko, v Bělinsko dral se živel cizí pod protektorátem Boršův z Oseka klášterů, kraj od Ploučnice k s. (a župa žitav- ská) osazen Němci od Markvarticů a Hronoveů Na Trutnovsko (Úpsko) vnikali Němci teprve za- čátkem 14. století, ač již dřive zalidněny Něme hory hraniční, které brzo ke Slezsku odcizeny (Křešov, Fridlaní a j.). Tehdy také klášter břev- novský usadil na Policku lid český, na Brou- movsku německý, v župě kladské pak králové. Sice i uvnitř země, od Skalice České až po H - lice znamenati lze stopy německého osazování na zboží královském, jižněji pak, pomíjejíce Králicka, zříme záhy osazeno Němci rozsáhlé územi hradu Landšperka a Litomyšle až na Po- ličsko, s souvislosti s volikým ostrovem „Šen

Němec Boršův Markvartic Loketsko Ploučnice Slezsko Křešov Skalica Králicko Litomyšl Osek klášter Úpský Hronove Na Trutnovsko

23 article

hengstlů“ na Moravě. Dále usazovali Němee páni z Lichtenburka při dolech svých na Ně meckobrodsku až k Jihlavě, kdež však brzo žive český nabyl převahy. Páni z Hradee a Landštejna uvedli Němce v hornatý kraj, výsluhu svoji, od Hradce za By střici, pomezí v jižním eípu země němčili Vitko vici a klášter Vyšebrodský, kdežto župa vitoraz ská záhy odcizena k Rakousům. Živel německ tlačil se stále, jsa Vítkovci vítán, z chudýel hnízd Bavorského Lesa do vsí kmene doudleb ského, jemuž i zemané záhy podléhali. Vysočinu další na Chvalšinsku a Prachaticku zněmčil klá šter Svatokorunský, částečně zasahali Němci n zboží prachatické, král. hradů Husi a Vimperka Avšak dále bylo čisto až ku Přimdě, kdež čá stečné osídlení Němců za Chody roku 1331 se uvádí, také na Tachovsku lze totéž částečni záhy pozorovati. Když Chebsko a Loketsko germanisaci pro padlo, zavedli odtud Němce Boršové z Ryzm- burka na vysočinu Lesa Císařského, klášter te- pelský na zboží hroznětinské, osecký na újez všemnický; hory pomezné s hrady svými témuž propadaly osudu. Dílo největšího organisátora země české, hrdinného Přemysla II., za doby Jana Lucemburského spělo ke svému neblahému dovršení .. Povážlivě jevil se vliv městských oas něme- ckých za poručenství Oty braniborského; začát- kem 14. stol. zpupní měšťáci podnikli i úspěšný boj s pány o vliv v zemi. Ale proti moři osad če- ských, byť i panstvo samo se poněmčovalo, stál- zde veliká masa lidu domácího a nadmíru silný stav zemanský, takže oasy městské a nevelk pruhy pohraniční nemohly míti v sobě valného nebezpečí; také k tomu nepřispělo, když za Karla IV. mnoho cizáků přicházelo do Čech.

Němec Vítkovec Chod Boršová Přemysl II Jan lucemburský Ota braniborský Morava Jihlava Hradee Landštejn Hradec Rakousy Prachaticko Hus Vimperk Přimda Tachovsko Chebsko Loketsko Ryz Čechy Karel Iva

24 article

Města zvolna nasákla živlem českým, zprvu za- jisté jen služebným; měšťáci, kteři, jako okolo Prahy, nabyli četných statků, sami se počešťo- vali, avšak v klášteřích, které ohromná jmění na shromáždily, téměř vesměs jen Němci z mozolu lidu českého dobře žili; Karel sám na to horlil, sle přijímání Němců za mnichy zameziti ne- mohl, ani okolnost, že země stále víc a více upa- dala v ruce nesmírných nadání a ústavů duchov ních, ponejvíce německých. Meče a cepy husitské přišly tudíž v nejvyšší čas, aby vyčistily vzduch český, což stalo se do- konale. Po Praze vyrvána Němcům města ostatní až na nemnohá, kláštery ztroskotány, jmění je- jich rozehváceno. Ale vojnou pustly také kra- jiny; zejména křižáci zhubili hovadsky celý kra mezi Mží a Radbuzou, od Žatce ke Stříbru (Dou- povsko) a j. Za válek s Jiřím spousta tato do- konána, takže zadní Plzeňsko bylo hladovým Ba- vorům daleko otevřeno. Okolí Teplé sice ještě 1503 bylo české, nicméně po veškerém západě tlak přistěhovalecký po celé 16. stol. neustával.

Němec Karel Jiří spousta Praha Mže Radbuza Žatec Stříbro Plzeňsko

25 article

Zvláště od nastoupení Habsburků cizí dobrodruz v Čechach bohatnou, drobní zemané mizí; ně- mecká šlechta šíří se dál a dál do kraje a lute- ranstvím šíří se germanisace dovnitř země. Národnostní hranice byla však koncem 16. století ještě daleko za dnešní, o čemž jen po- drobná studia arehivů a knih gruntovních a j mohla by jisté podati svědectví. Žlutice ještě 1550 byly úplně české, taktéž Střibro do války 30leté, Hostouň, Týn Horšovský, Prachatice, B- dějovice; na severu Zatec, Litoměřico, Hoštka. Dubá atd. s širými krajinami okolními. Přišel den zkázy ! . . . Po celém „Rajchu“ byl ohromný jásot, že zdrcen leží český lev... Tři čtvrtiny země za- brány a dány všeliké sebrance cizácké; refo- mací vyhnána nejen šlechta domácí, ale i bohaté měšťanstvo a každý, kdo věren zůstal kalichu. Ale hlavní zkázu teprve dovršila válka třiceti- letá, kterou učiněna celá země pouští a kterou lid český za dvou třetin vyhlazen.. ad maiorem Dei gloriam!

Rajch Dei Žlutice Hostouň Týn Prachatice Dubá Litoměřico

26 article

Kolonisaci německé otevřeno ohromné pol Počala zajisté teprv po míru westfalském 1648, a dokončena byla do velikého moru r. 1680, ze kteréž doby zachovalo se nám svědectví, že hranice národnostní byla skoro tatáž, jako nyní Avšak i do vnitřních Čech vniklo mnoho ci- záků, neboť všude lze stopovati, jak jimi osa- zena pustá sídliště v městech, městečkáchi vsích. Lidé ti se ovšem počeštili, avšak původ jejich dle jmen i rázu plemenného dosud je mezi námi znatelný. Naproti tomu v krajích zněmče- ných utonulo mnoho zbytků lidu českého a do- dnes mnohde tvoří česká jména většinu obyva telstva (viz Jesenicko a j.). Ještě během 18. stoleti trvala další koloni sace horských výšin na pomezí, jako na Rokyt nicku obojím, na Šumavě, Rudohoři atd. Ger- manisační plány otsaře Josefa sice na venkově pohořely (viz Pardubicko a j.), avšak v městech koncem 18. století češtině pomalu se odzvánělo. až probuzením národa, kter, již za ztracený po- kládán, nastal pomalý obrat k lepšímu. Mnohé vesnice na pomezí jazykovém zachvátili potom Němci jenom tím, že v každé vísce takové, třeba

Josef Němec Čechy Jesenicko Šumava Gera Pardubicko

27 article

sobe menší, za svého panství zřídili školu, nie- méně na straně moravské živel německý spíše seslábl. A tak dospěli jsme dneška, kdy střízlivě říci sobě musíme, že vlastní bilancí naší historic jest 37% německých kolonistů... Přišli jsme o 1/4 půdy selské, o ž4 statků panských, o bo- haté měšťanstvo, které mohlo založiti někdy če- ský průmysl, v našem území pak tolik půdy patř dědicůn Bílé Hory, že, správně vzato, můžeme svoji vlastní půdu odhadovati pouze na 1/4 ze- mě... Nejbohatší území, rozkošná Lůka žate- cká, ohromná pánev hnědouhelná, rajské Stře- dohoří, překrásný kraj mezi Labem a Jizerou, ostroh trutnovský, veliký pruh Doudlebska na jihu, též díl Práchenska, širé pěkné planiny od Plzně po Čerchov a Dyleň, vysočina od Plzné k Císařskému lesu, půvabná župa žlutickáa sedlecká a j., to vše z našeho původního osa- zení, ať pomíjíme prvotní kolonie německé — jest ztráta ohromná, a nedím neprávem, že mno- hem větší, nežli celá konfiskace pobělohorská!

Bílá Hora Labe Jizera Plzeň Čerchov Dyleň

28 article

Kdyby bylo zde jen o polovinu našich libezných spolubratří méně, oč byli bychom silnějšíí Jak bude s námi dále? Ode dávna Němců u nás přibývá, nás až do doby dnešní ubývalo. Vývoj další závisí od toho, který národ bude ho- spodářsky i národně statnější, který více se bude rozmnožovati a méně odnárodňovati, a jistě také, který lépe mocí politickou dovede se hájiti . . . Jest jisto, že kdybychom všichni byli věrni rodu svému jako Němci, kdybychom v tak ohromném počtu mezi nimi se neztráceli a jejich řad nerozmnožovali, kdyby tolik lidí našich ne- utonulo v cizině a kdyby zaraženo bylo násili odnárodňovací a mocí hospodářskou boj náš byl sesílen, že již dnes mohli bychom důvodně mlu- viti o zpětné kolonisaci a z části možná že i re- vindikaci tak zvaného uzavřeného území, na kterém ostatně práva občanská vzíti si nedáme Ovšem, nelze naprosto mysliti, že bychom celé „državy“ německé získali někdy zpět a dost možno, že přijdou doby, kdy ještě na život a na smrt budeme zápasiti o to, co nám zbylo. Ale at se věci vyvinou jakkoliv, pro nás „država“ ně mecká nebude nikdy majetkem posvátným, ný- brž předmětem, který tak či onak nám byl vy- rván a o který obrozený živel český, z mocného ústředí kypící, má právo i povinnost poctivý boj hospodářský podstoupiti, páchané v něm do nebe volající násilí znemožniti a plné právo sobě, ja- kožto prvodědici české země vydobyti. Posl. Jan Barták.

Němec Posl Barták