Boj o všecbecné právo hlasovací.

Cís. jedn. Pr. I. 1515

Noví ruští ministři. Z Petrohradu, 9. listopadu. (P. T. A.) Nynější šéf pokladu Šipov byl jmeno- ván ministrem financí, pomocník fin. ministra Kutler ministrem zeměděl- ství, pomocník fin. ministra Timir- jazev obchodním ministrem, šéf jiho- západních drah Mešev ministrem do- pravy a pomocník říšské kontroly Filosofov říšským kontrolorem. Rak.-uherský vyslanec u cara. Z Petrohradu, 9. listopadu. (C.-B.) Car přijme zejtra v audienci rak.-uher. vyslance bar. Aerenthala. Důvěra ve Vitta. Z Moskvy, 9. listopadu. (Pův.) Zde se hledi s úplnou důvěrou vstříc nové vládě Vittově. Rozloučení Pobědonosceva. Z Petrohradu, 10. listopadu. Úřadnictvo synodní přišlo do bytu Pobědonosceva rozloučit se se svým bývalým náčelníkem. Po řečech je- dnotlivých zástupců prosil je Pobědonoscev, aby pečovali zejmena o církevně farní školy jako hlavní nositele osvěty v ruské vsi, o něž vždy tak horlivě pracoval. — Téhož dne rozloučili se členové synody s vrchním prokurátorem, při čemž metropolita petrohradský Antonij ocenil jeho zásluhy o církevní správu a náboženské osvícení pravoslavného lidu, zejmena o rozšíření písma sv. v ruské a církevně-slovanské řeči a dokonalý překlad nového zákona do ruštiny. Na to podal v upomínku Pobědonoscevovi ikonu Spasitele s otevřenou knihou evangelia. Ruští zajatci z Japonska. Z Petrohradu, 9. listopadu. (Pův.) Došla sem zpráva z Tokia, že první oddíl ruských zajatců vyjede z Kobe ke konci listopadu. Z Mandžurské armády. Z Petrohradu, 10. listopadu. (Pův.) V pro- sinci přijede sem velitel 3. mandžurské armády. gen. Batjanov.

Telegrafické zprávy. Hrabě Potocki o haličských demonstracích. Ze Lvova, 9. listopadu. (C.-B.) Místodržitel hr. Potocki odpovídal ve sněmu na dotaz, učiněný o násilnostech za soc.-dem. demonstrací v Krakově a dovozoval, že při demonstracích ze dne 15. října a 5. listopadu byly zraněny or- gány policejní, ale nikoliv demonstranti. Kromě toho bylo prý konstatováno, že se demonstranti v Krakově a ve Lvově dostavili s těžkými ka- meny v kapsách, tudíž s trestnými úmysly, už předem pojatými. Namanuje se prý domněnka, že jest úmyslem donutiti úřady, aby učinily dalekosáhlá bezpečnostní opatření a aby neza- kročovala pouze policejní stráž, nýbrž tak vojsko. Kdyby se použilo zbraní, mohlo by se snadno státi, že by mohl nevinný chodec pad nouti za oběť své zvědavosti, anebo že by přišly třeba ve vřavě o život některá žena nebo dítě. Tím by se vzbudilo roztrpčení a rozčilení v ši- rokých vrstvách, čehož by se mohlo využitko- vati ke strannickým účelům. Není prý horšího tyranství nad tyranství davu, u něhož nabudou vrchu city nenávisti. To by se pak mohlo také snadno obrátiti proti příslušníkům některé jiné národnosti anebo některého jiného vyznání. Před tímto nebezpečím varuje místodržitel rovněž a prohlašuje důrazně, že opíraje se o právoa spravedlnost, dostojí své povinnosti s veškerou energií.

Balfour o zahraniční politice. Z Londýna, 9. listopadu. (C.-B.) Při dnešní hostině v Guildhallu promluvil premierministr Balfour řeč, ve které mluvil nejdříve o sna- hách vlády nalézti rozřešení problému neza městnanosti a obrátil se pak k zahra niční politice. Pravil, že jedinou nemocí. jíž se má Anglie co obávati, jest válka. Nyní nadešel pravý okamžik k pozorování situace svě- tové, nyní kdy jest mír opět obnoven, kdy bo- jující složili zbraně, kdy spojenci Anglie se ho- toví dokončiti veliké poslání civilisace a jich protivníci, naši přátelé v Rusku poutají veřejný zájem na sebe velkým hnutím, které, jak An glie věří, bylo vzbuzeno za účelem dosažen samosprávy. Úkol carův a jeho rádců není věru snadný. Není anglického občana, který by jim nepřál každého úspěchu a který by nebyl prodchnut vášnivým přáním, aby hnutí nebylo na příště poskvrněno zbytečným proléváním krve. Doufáme — pokračoval Balfour — že hnutí to bez dal- ších trapných a hrozných scén, které z počátku bohužel tolik pokračovaly, přinese nesčetným millionům štěstí. Vláda anglická činila prý od mnohých let vše, aby se vyhnula nebezpečím války a učinila válku nemožnou anebo aspoň, aby se o své vůli ve válce neoctla.

Deset let napínali Salisbury, Lansdowne a vlády, jimž tito náleželi všechny síly, aby ideu rozhodčích soudů k platnosti přivedli a spory se sousedními státy ukončili. Balfour líčí dále potíže, jež na hranicích divokých zemí afrických vznikly a na poměr Anglie k Francii, Německu, k Portugalsku a Spojeňým státům Severní Ame- riky účinek měly. »Tou dobou — praví dále — není už žádné hraniční otázky. Avšak od Koreje až k Marokku je řada států, jež mohly by způsobiti nesnáze. Úlohou diplomacie jest, působiti, aby z těchto nesnází se nevyvinuly spory a srážky. Není to snadné, avšak shoda musí býti docílena. Soudím, že v budou- cnosti žádné války míti nebudeme, leda v případě, že by některý ná- rod nebo panovník neměl jiného prostředků k rozšíření své moci. Avšak nevidím nikde v Evropě známky takovéto kalamity. Jsem s to prorokovati dlouhý mír. Avšak proto přece musíme býti připraveni na všechny případy.

Jménem Jeho Veličenstva císaře! Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví v Praze ze dne 7. listopadu 1905 čís. Ss 117/5 takto právem: I. Obsah článku: »Návrat z Bílé Hory« uveřejněného ve zvláštním vydání k č. 306 v Praze tištěného a vydávaného pe- riodického tiskopisu »Národní Listy« ze dne 6. listo- padu 1905 zahrnuje sobě v místě »Jakmile se do- stal« . . . až . . . »shromážděného obecenstva« skut- kovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu naznačeného v § 300. tr. z. a čl. IV. zákona ze dne 17. prosince 1862 č. 8. ř. z z r. 1863. II. Obsah článku uveřejněných v témže tisk- pisu a to: a) článku: »Zmařené plenění obchodů« v mí- stech: »V ulicích Vinohradských« . . . až . . . »po- zor« a b) článku: »Stávka na české technice« v mí- stech . . . »Na dostavivší se strážníky« . . . až . »nastal opět klid« zahrnuje v sobě skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu naznačeného v § 300. tr. z. III. Obsah článku: »Velká demonstrace za vše- obecné právo hlasovací v Mor. Ostravě« uveřejně- ného v témž tiskopisu zahrnuje v sobě v místech . »Posl. Cingr vstoupi!« . . . až . . . »jsme tu složili« skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu naznačeného v § 305. tr. z. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy« zvláštní vydání k čís. 306. ze dne 6. listopadu 1905 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšířování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. zák. o tisku.

Důvody: ad I. a II.) Obsah místa svrchu ad I. poznače- ného posuzuje k zášti proti vojsku a místa ad II. uvedeného k zášti proti c. k. stráži bezpečnosti pro jich zakročení proti výtržnostem v Praze, místo druhé tedy proti orgánu vlády vzhledem k jeho úřadní čin- nosti a zakládají proto skutkovou povahu trestních činů svrchu uvedených. ad III. Obsah místa shora sub. III. uvedeného vybízí za účelem provedení všeobecného práva vo- lebního k násilnostem, tedy činům zákonem výká- zaným a zakládá tudíž skutkovou povahu přečinu uvedeného v § 305. tr. z. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelství vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 8. listopadu 1905. C. k. zemský jako trestní soud v Praze Dr. Wokaun. V Karlově ulici na Smíchově byla včera v po- ledne Marie Pacovská, manželka policisty, napadena, když nesla muži svému oběd do policejních kasáren na Smíchově. Muž neznámého jména strhl jí šátek s hlavy, hodil jí vápennou moučku do obličeje a kopl jí do košíka s obědem. Pro urážku důstojníka vojenské hlídky byl v noci na dnešek zatčen 31letý polír A. O. Včera večer shromáždilo se množství dělníků před krámem uzenáře p. Aloisa Pavla v Havlíčkově třídě č. 142 v Nuslích a rozbili mu kamením 6 tabulí v oknech krámu a příbytku. Útok stal se z toho dů- vodu, že prý pí. Pavlová nepříznivě se vyslovila o dělnictvu. Paní Pavlová tvrzení to však popírá.

si vás vzal, sedne na železnici a z města do města pádí, maře čas hádkami s nosiči, fiakristy, konduktory a sklepníky? Vláčí vás do kostelů, obrazáren, krmí vás Bádeckrem, a když konečně unavena dále ne- můžete, zde vás nechá a dále kvapí dokončit vlašskou šablonu... Podivná věc. Je v tom cosi, co dělá ně- mecký národ velikým a nepříjemným. Obrovská chladnokrevnost, sebekázeň, vyškolenost, závodící nespolečenskostí, suchostí, s nedostatkem původ- nosti. Co bude s námi jestliže znavený francouzský genius, který celénu světu dodával myšlenky, směry hesla, ztrati vedení, a tento imposantní, těžkopádný studený, sobecký Němec zaplaví nás svou nevkus- ností a všedností? Přijde-li tento Vilém teď sem, tak ho spráskám V tom jsem zpozoroval, že paní hledí tázavě na Já totiž jsem tuto firadu neřeki nahlas. pouze v hněvu a bolesti jsem o ní přemýšlel. Kde jsme pře- stal? — Douřám, byli jste šťastni, když jste konečně byli svoji. — Velmi jsme byli šťastni. Můžete si představit když po tolikém čekání člověk konečně můze si za- ložiti rodinný krb. Rodinný krh! Velmi milé! O čem s ní budu mluvit? Snad o tom, jak bude křtíti děti? Proč by ne, milostivá paní je tak objektivní bytost — ne žena ale jakýsi abstraktní pojem — směle s ní možno o podobném mluvili. Pomaličku — pomalu jsem se uklidnil. Má tedy pravdu? Tedy t je láska, ne to, co útěkem začíná a po dvou rocích končí žalobou? Vilém pokojně může choditi po hřbitově: tahle ne uteče s nějakým cigánem. mne

Makodonská otázka v sobrání. Ze Sofije, 9. listopadu. (C.-B.) Sobrání po- kračovalo dnes v adresní debatě. Předseda mi- nisterstva dovozoval, že jest jisto, že Turecko staví se proti všemu bulharskému nepřátelsky a proto se situace v Makedonii od loňského roku ani nezměnila. Bulharsko jevilo vždycky pro- otázku makedonskou zájem, ale nedá se nikdy tureckými provokacemi svésti, aby se vrhlo do nějakého dobrodružství. Organisace silné ar- mády slouží účelu: býti připravenu na všechny eventuality a působiti povznesením vojenského vědomí na Evropu, aby přistoupila k rychlej- šímu řešení otázky makedonské. Styky se Srb- skem jsou srdečné. Vláda se snaží, aby se utvá- řily ještě přátelštěji. Jeť již patrný přiznivý vliv obchodní smlouvy srbsko-bulharské. Anglické bitevní loďstvo v průplavu. Z Londýna, 9. listopadu. (C.-B.) Při banketu guildhallském pronesl lord admirality Cawdon řeč, ve kteréž sdělil, že je správa válečného loďstva s to připojiti k bitevnímu loďstvu v ně- kolika hodinách dalších šest bitevních lodía rozmnožiti takto válečné lodstvo v průplavu na 15 lodí bitevních.

Hlad v Japonsku. Z Londýna, 9. listopadu. „Daily Te- legraph“ sděluje z Tokia, že se rýže neurodila a že vypukl hlad v několika prefekturách. Vláda chystá pomoc strádajícím.

Představenstvo obce Břevnova usneslo se ve schůzi dne 9. listopadu, věnovati ve prospěch raně- ných při manifestaci za všeobecné rovné právo hla- sovací obnos 100 korun a sice 50 K polit, organisaci strany soc. demokratické a 50 K straně národně so- ciální.

Demonstrace vojska v Č. Budějovicích. Píše se nám: Zvláštní podívaná naskytla se obecenstvu česko- budějovickému ve středu večer. Ačkoliv toho dne nebylo se třeba obávati nijakých demonstrací - vždyť dělnické organisace daly pokyn k zastavení pouličních projevů — a ač v Č. Budějovicích dály se dosud veškeré demonstrace pro všeobecné právo vo- lební bez jakýchkoliv příznaků hrozivých, přece, jak- mile se setmělo, vytáhlo z kasáren několik oddílů pěších pluků č. 28 a 91, které obsadily všecky ulice ke hlavnímu náměstí vedoucí; na náměstí pak utá- bořily se dvě setniny, postavivše ručnice do pyramid.

Z tohoto hlavního ležení vysílány byly neustále na všecky strany hlídky, pátrat, zdali již blíží se obá- vaný průvoc demonstrantů. Každý voják opatřen byl dvaceti ostrými náboji. Mimo to svoláno bylo do Č. Budějovic všecko okolní četnictvo a ovšem také městská policie byla v plné síle a výzbroji po- hotově. Ale k „zakročení“ nenadešla žádná příleži- tost; ani jediný demonstrant se neobjevil. Vojáci po- byli v ulicích do 11 hodin v noci, což jim arci sotva bylo příjemno, zvláště když po 10. hodině snesl se důkaldný dloho trvající déšť. Pověstné městské po- licii budějovické se však patrně stýskalo po nějaké „ostřejší“ akci, pročež někteří policisté již z večera ali se rozháněti obecenstvo, klidně jako jindy po chodnících promenující. Tento přehmat byl ihned oznámen místodržit. radovi Křikavovi, jenž pak na- řídil, aby obecenstvo policií obtěžováno nebylo. V ob- čanstvu způsobilo toto zcela bezdůvodné vojenské obležení města jednak veselost, jednak ale i opráv- něnou nevoli, neboť způsobem tím, že obecenstvo zcela bezdůvodně straší šavlemi a bodáky, značně trpí obchody a živnosti, zejmena živnost hostinská, beztoho dnes stále těžce zkoušená. I ve čtvrtek bylo vojsko pohotově, ovšem že opět zcela zbytečně.