ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2d4a1c50-7721-11dc-9831-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: person 53, place 125, work 9, org 12
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
— Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finaněniotví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 195. ze dne 17. července 1907.
7 article
Telegrafické zprávy. Postátňovací zákon. Z Vídně, 16. července. „N. F. P.“ Ministn železnic dr. Derschatta sdělil ve včerejší schůzi rozpočtového výboru, že postátňovací zá- kon byl vládou již projednán a pravděpodobně počátkem podzimního zasedání že bude před- ložen parlamentu. Obsah zákona odpovídá sdě- lením, ministry svého času učiněným. Z toho plyne sama sebou konstrukce nového postátňo vaciho zákona. Tento zákon nebude zúčtovacím zákonem podle vzoru švýcarského; plán pro ra- keuský postátňovací zákon směřuje k tomu, že státní správa může převzíti v majetek nějakou dráhu i tehdy, když by nebylo docíleno žádné dohody o postátňovací rentě a o tržebních pod- mínkách. Kdyby tudíž při postátňovacích pora- dách nemělo dojíti k žádnému výsledku, může vláda přes to ujati se držení dráhy a provozo- vati dopravu, ale musí se podrobiti jako dráha soukromá pozdějšímu soudcovskému výroku o výši tržebního práva nebo o jiných sporných otázkách. Důležitá otázka spočívá dále v tom. kterému foru bude rozhodovati o právních náro- cích státu, po případě dráhy, bude-li totiž k roz- hodování kompetentním forum soudní nebo roz- hodčí soud. Podle vší pravděpodobnosti připadne rozhodnuti právě tak příslušnému soudu, jako asi některý jiný spor mezi státem a soukromou drahou. Konečně jest též obzvláště zajímavou otázka, je-li stát oprávněn, uzavříti s některou drahou smír, aniž by takový smír podléhal schválení parlamentu. Možno míti za to, že par- lamentní vláda nebude ochotna zkracovati práva řišské rady, a že tudíž nepojme žádného tako- vého ustanovení do postátňovacího zákona.
Ministn doktor Derschatt Vídeň
8 article
Slav esení v polovici července. Z Vídně, 16. července. (K. k.) Počasí od poslední zprávy pů obilo jak na vzrůst tak laké na vývoj polní a luční úrody většinou velmi příznivě, takže dle dnešní situace možno očekávati aspoň dobré pro- střední žně. Ozimy zlepšily se velmi ulěšeně, a po kud se týče sypání, lze očekávati uspokojivou pro- střední úrodu. Vzhledem na dobrý a plný vzrůsí klasů možno poměr odbadovaného výnosu žita oproti výnosu psenice, jenž ve zprávě o stavu osení z po- lovice června označen byl 1:3, označiti na základě dnešního zlepšeného stavu 1: 2. Ozimá pšenice dobře odkvetla a vzhledem na vývoj klasů dá dobrou pro- střední úrodu. Nejkrásněji vzrostla dle došlých zpráv pšenice v Korutanech, nejhůře v Haliči. Ve všech ostatních zemích lze stav pšenice nazvati dobrým, mimo střední Čechy, jižní Moravu, Dolní Rakousy severní Tyroly, kde pšenice je prostředně dobrá. Ozimé žito rovněž dobře odkvetlo a nasadilo již vět- šinou krásné plné, dlouhé klasy. Vyhlídky na úrodu u tohoto druhu zlepšily se následkem toho ze slabě prostředních téměř na nadprostředně dobré. Žitné žně většinou již počaly. Letní osení vyvinulo se velmi nspokojivě a slibují dobrou, v mnobých druzích jme- novitě v bramborách, také velmi dobrou úrodu.
Vídeň Korutany Halič Čechy Morava Dolní Rakousy severní Tyroly
9 article
Jarní pšenice a ozimé žito jsou vesměs, zvlášt ve středních Čechách, dobré; poněkud špatnější Hor. Rakousích a Korutanech. Jarý ječmen slibuje ve všech zemích dobrou úrodu. Ozimý ječmen selý v záp. Slezsku, ve stř. a již. Štyrsku dá bezpochyby nepatrný užitek mimo stř. Štyrsko, kde očekává se dobrá sklizeň. Oves slibuje velmi dobrý výnos. Ku- kulice slibuje všude dobré žně; v Tyrolsku a Kra- jině velmi dobré, v Korutanech naproti tomu ná- sledkem dřívějšího studeného a vlhkého počasí pouz prosiřední. Brambory poskytnou lelos mezi všemi plodinami polními největší výnor. Jich stav jest bez výjimky dobrý, z polovice také velmi dobrý, v některých okresích střední Moravy a západního Slezska i vý- borný Cukrovka vyvinula se všude velmi dobře, a lze očekávati při dalším příznivém počasí dobrou sklizeň. Strunovec a vřetenatka bramborová byly pozorovány ve vých. Haliči. Krmná řepa a hlávkové zelí vyvinuly se letos dobře Hrách, vikev, boby a fazele jsou rovněž dobry.
Štyrsko Hrách Čechy Rakousy Korutany Slezsko Tyrolsko Brambory Morava Halič
10 article
Hrách většinou velmi dobrý. Pohanka a proso budou míti pravděpodobně také dobrou úrodu. Mák slibuje uspokojivou sklizeň. Řepka slibuje patrně prostřední výnas. Len opozdil se ve vzrůstu následkem trvalého sucha. Chmel jest prostřední až velmi dobrý. Sklizeň jelele a sena může býti všeobecně označena jako prostředně dobrá. Vyhlídky na sklizeň otavy jsou všeobecně příznivé. Horské pastviny jsou úplně uspo- kojivé. Vinná réva vzrůstá kromě Dolních Rakous všude velmi silně a nasazuje bohaté a velmi pěkné hrozny, jmenovitě v Dalmacii. V Dol. Rakousích jsou však vyhlídky na dobrou sklizeň velmi skrovně. Doufá se však, že malá sklizeň bude míti aspoň dobrou jakost. Ovoce pohříchu se nezlepšilo. Vyhlíd- ky jsou ponejvice špatné. Na mnoha místech očekává se naprostá neúroda. Oliva dá uspokojivou sklizeň. Tabákové plantáže utrpěly ve východní Haliči vichři- ci, deštěm a krupobitím škodu dosti citelnou, v Dal- macii jest stav jejich uspokojivý. Výsledek chovu bource morušového jest po každé stránce výtečný. O účincích vichřic a rrážek posledních dnů do- sud nedošiy zádné zprávy.
Pohanka Řepka Len Chmel Vyhlíd Oliva Dolní Rakousy Dalmacie Dolo Rakousy Halič Dal
11 article
Z konkurence. Z Essenu, 16. července. (K. k.) Firmy Krup pova a Erbardtova usnesly se, že odvolají svůj materiál, zaslaný na dělecká cvičení v Recku, poně- vadž již za pokusné střelby shledalo se, že francouz- ské soutěži se stranicky nadržuje. Recká vláda byla o tomto usnesení ve vší formě telegraficky vyroz- uměna. st. Z Pešli, 16. července. (Zvl. tel. »Nár Listů«) Na trhu prodalo se 25.000 metrických ciů. o 10 h levnějí. Platila za 50 kilogramů: pšenice tisská 80 kg K 11.70, 79 k K 11.40, 78 kg K 11.20, 76.5 kg K 10 95, bačská 77 kg K 11.25, 75 kg K 11.—, k - ločská 77.5 kg K 11.20, pešťská 80 kg K 11.55. 79 kg K 11.40, 76 kg K 10.85, horňácká 78 5 kg 11 30, 765 kg K 10.80, stolno-běle- hradská 76 kg K 10 85, skladní 77.5 k K 11.171g. nová tisská 80.5 kg K 11.60, bač- ská 765 kg K 11 20; žito K 8 30 až 8.45 oves K 7.80 až 800; ječmen K 6.75 nové žito K 8.40 až 8.50; kukuřice K 6.— Terminový obcho d byl stisněn vel- kými prodeji; odpoledne vzestupný na neuspo kojivý výsledek omlatků z úrodných krajů. K večeru znamensla: páe niee na říjen K 11.31 po 11.14; žito na řijen K 8.84; o v e na říjen K 7 96; kukuřice na červenec K 5.97, na květen 1908 K 6.15, řepka na srpen K 17 50
Platil Essen Recko kg
12 article Sádlo smlouváno po K 145.—; jiné
Sádlo smlouváno po K 145.—; jiné zboží beze změny. Parno.
Sádlo
13 article
59. valné shromáždění České lesnické jednoty v Praze (Dokončení.) Ve včerejií dopolední valné hromadě, konané na Zofině za předsednictví Karla hr. Bouquoye, po- dána byla výroční zpráva o činnosti České lesnické jednoty v minulém roce. Ze zprávy té vyjímáme ná sledující podrobnosti: Dle usnesení valného shromá ždění v Janských Lázních z 29. srpna 1906, týkajícího se návrhu pana lesmistra Strachoty, ohrátilo se předsednietvo n zemský výbor království českého s prosbou, aby z peněz, jež na potírání škodlivého hmyzu k použiií má, povolil přiměřený obnos též k hubení mnišky jež v domácích hvozdech tohoto roku v povážlivém množství se objevila. Současně bylo i předsednictve zemědělské rady pro království české požádáno, aby podání to, jelikož jde o ochranu lesa, důležitého t činitele ve veřejném a národohospodářském životě samo také u výboru zemského podporovalo. Na po- dání ta nedostalo dosud přodsednictvo odpovědi. Podobně byla České lesnické jednotě poskylnuta příležitost, vysloviti své dobrozdání o petici, kterou podalo gremium Spolku obchodníků s dřívím a dře- vařských průmyslníků v král. českém sněmu králov- ství českého za tím účelem, aby převzaty byly pro vory splavné přítoky řeky Sázavy do zemské správy Petice tato byla příznivě doporučena, Místodržitelstv v Praze požádalo Českou lesnickou jednotu, aby po- dala dobré zdání o doručené jemu osnově provádě- cího nařízení k § 22. lesního zákona ze dne 3. pro- since 1852. Tuto záležitost může však teprve po čátkem spolkového roku 1907-8 výbor jednoty v úva hu vziti. Na vyzvání místodržitelství podala Česká lesnická jednola své dobrozdání v příčině stanovení míry úrokové pro vyšetření ceny lesních nemovi- tostí v roce 1907 dle ministerského nařízení ze dne 25. července 1897.
Karel Strachota Praha Janský lázeň Sázava
14 article
Opatření, kterých jsme se uchopili na obranu domácího trhu dřevařského ve spolkovém roce 1905- proti ohrožujícímu a škodlivému vlivu sdružení ob- chodníků s dřívím v Sasku, se tak dobře osvědčila. že předsednictví též v právě minulém roce spolkovém členy jednoty požádalo, aby mu ceny, docílené pro- dejem dříví do Saska, pokud možná leco na některé zmámé nádražní stanici nebo loco na vodě oznamovali Této žádosti vyhověli 52 lesní úřadové ze všech části země, takže mohlo jednatelství jednoty dotazy, v zá ležitosti této docházející, zevrubně zodpovídati. Předběžné práce, které ve spolkovém roce 1905- k vydání jednotných usancí pro úpravu dřev ních druhů na vývoz do Saska byly usneseny, jseu v minulém právě roce spolkovém již skončeny. Čtyř- členný komitět, jenž byl pověřen zpracováním tét záležitosti, předložil výboru jednoty osnovu dotyč ných usanci, která výborem za spolupůsobení zá stupců Spolku obchodníků s dřivím, průmyslníků dřevních a podnikatelů voroplavby v království če ském opětovné a zevrubné úradě byla podrobena na základě těchto porad bylo pak slovné znění „usan cí“ upraveno a budeu tiskem rozmnoženy.
Sasko
15 article
Čenů má jednota 1448. Dále podána zpráva o les ní výzkumné stanici zemské. Lze povšechně poukázati k fomu, že pokusy o výchově dřevin cizokrajných v roce 1906 utvářily se příznivěji, nežli v letech předcházejících, jelikož po měry povětrnosti, zejména průběh léta byl lepší. Tak v roce 1906 vyplněny na novo dotazníky, týkajícíse mola modřinového a buďtež zde pánům pozorovatelůn vysloveny nejvřelejší díky zemské lesní výzkumné stanice za obětavé a přesné vyplnění. Bohužel jes poznamenati s politováním i v roce 1906 ztrátu za- počatého pokusu, týkajícího se pokusných zkoušel o výtěži dříví, jelikož vichřice s bouřkou spojená rozpoulavší se dne 2. července 1905, v revíru rado nickém knížecího schwarzenbergského statku na Hlu boké, takovým způsobem poškodila zkumnou plochu vyvolenou s největší bedlivosti, že nelze pomýšlei na další pokračování nebo ponechání toholo pokus ného výzkumu o výtěži dříví. Uznání hodnou jes okolnost, že knížecí schwarzenbergský lesní úřao v Hluboké přes dříve uvedený neúspěch opět se na- bídl, poskytnouti nové pokusné plochy pro výzkumy o výtěžích dříví v tamních panských lesích. Plné shromáždění skončilo řadou volných ná- vrhů, jež odkázány výboru.
spojený rozpoulavý Hluboká
16 article
Ve valném shromáždění České lesnické jednoly učinil nejprve p. lesní rada Schmid ze Zákup sdě lení o pozoruhodných zjevech při vycházce, pod- niknuté dne 15. července 1907 do hvozdů panstv poděbradského, Druhý programový odslavec plenárni schůze by referát, podaný lesmistrem král. věnného města Hradce Králové p. Strachotou. Referát, jehož thema pojednávale o zkušenostech a pozoruhodných zvláštnostech v oboru veškerého lesnictví a lovectví v Čechách se zvláštním zřetelem na řádění mni- šky byl velmi zajímavý a poučný. Referent nejprve pojednal o poměrech klimatických roku minulého líčil poměry vzrůstu, jakož i pozorování, týkajíc se živelních pohrom, pokud měly na lesy Čech zhoubné účinky. Po objasnění nemocí infekčních. zvláště osýpky při borovici, přechází na škodlivý hmyz, který v roce letošním nejvíce se objevil a zdržuje se delší dobu při bekyni smrkové, kte- rou mnoho lesů jest zachvácenc. Podává různá po zorování o jejím vývinu a vystoupení v různýc lesích českých. Na to líčí poměry dřevního obchodu domácího a světového, dotýká se pak dřevařského průmyslu a jeho zvláštností za poslední dobu nově zavodených. Líčí poměry lesního dělnictva, naprostý jeho úbytek a ke konci prvého odstavce svého po jednání uvádí uvá pozorování o vzrůstu různých dř vin listnatých, přesazovaných pomocí krátkého řezu kořene a koruny.
Schmid Strachota Zákupy Hradec Králové Čechy
17 article
Ve druhé části svě řeči pojednává o poměrech majících buď zhoubný nebo příznivý vliv na zvěr Zmiňuje se c loňské říji při zvěři vysoké, dále o zvě- ři srnčí, o zajíci, pak bažanlu, tetřevu a telřívku kachně dívoké, sluce lesní, koroptví a pod. Při jedno tlivých druzích zvěře této líčí její přezimování a růz- né účinky při jejich poměrech životních, mající vliv na její rozmnožení a úbytek. Končí pak apelovántu na veškeré lesnictvo, aby nejen starale se o hospoda- řování lesů se všech stránek praktických, nýbrž aby hledělo též se stránky esthetické doplniti prvotní tvary a přírodní krásy lesa, které namneze šablono- vitým hospodařením byly porušeny. Přednáška od- měněna byla hlučným potleskem. Ústřední ředitel panství, pan Hulnagl z Vla šimi promluvil „o některých příčinách skrovného vý nosu losů a vyplývajících z toho nepříznivých pro- dejů celých statků“. Poutavá přednáška sledována se značným napjetím a provázena byla polleskem Vřelým doslovem předseda K. hr. Bouqucy valn shromáždění ukončil.
Hulnagl
18 article Ze světových trhů obilních
Ze světových trhů obilních (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) T. V minulém týdnu, který přinesl také dosti dešťů, nastalo znatelné ochlazení teploty. O zapo- čaté sklizni není dosud úřadních zpráv. Soukromé zprávy tak si odporují, že nemohou sloužiti k úsudku. Tolik jest však jisto, že u nás ve velkých okrscích bude značný úbytek sklizně pšenice, kdežto některé kraje opět nemají příčiny ke stí.nostem. K prvním náleží důležité pšeničné kraje Uher: komitáty báč- bodražský, torontálský, temešvárský, congradský, ku pesledním severní Uhry, zvláště Slovensko a před- litavské kraje. Západní Evropa — Anglie, Francie Německo — měla nejdéle studené počasí. Špatně vy- vinuté osení způsobí opozdění sklizně o několik týdnů. Jihovýchodní Evropa je nucena počítati se značným úbytkem sklizně. Dle úřadních odhadů činí na př. sklizeň pšenice v Rumunsku pouze 16—17 mil. hl. oproti 40—41 v roce předešsém. V jižním Rusku
Uhry Slovensko Evropa Anglie Francie Německo Rumunsko Rusko
19 article
označuje se stav zimního obilí za méně než pro- střední, kdežlo letního za střední až dobrý. Ovšem směrodatné krajiny azovské a sev. Rusko očekávaj uspokojivou sklizeň, tak že vývoz z Ruska bude v příštím roce spiše silnější než žetošní. Ze zámof ských krajin má nyní důležitost — kdy vývoz z Ar- gentiny náhle skorem přestal a Indie má největší část vývozu za sebou — skorem jen Sev. Amerika. Tam jsou poměry zcela zvláštní. Slav zimní pšenice byl na počátku měsíce dle úřadních šetření 78.325 oproti 85.6% v roce minulém, letní pšenice 87.2 oproli 91.4% v roce 1906. Letošní odhad zůstává tudíž z loňským celkem o 6.3%. Dle Browna bude činiti dl toho letos sklizeň pouze 223—225 mil. hl. oproti 258 až 260 v r. 1906. Loňské výsledky byly však zvláště dobré a do nové kampaně přecházejí ještě značné zá- soby. Ve Spoj. Státoch uloženo jest nyní 16.5 mil. hl. oproti 8.8 v roce minulém a asi 20 mil. hl. mají ježtě farmáři, Skutečné dovozy z vnitra země nebyly ještě nikdy tak velké v této době, jako letos. V minulém týdnu činily 1.35 mil. hl. oproti 1.4 mil. před týdnem. Nutno jíli nazpět až k roku 1893, abychom našli cifry tak vysoké. Na světovém trhu obilním bylo smýšlení pře- vahou klidné, náchylné k ústupu. V Americe posu- zován byl výsledek sklizně mnohem pesimističtěji než skutečně se ukazuje. To ve spojení s velkými zá- sobami starého zboží podněcovalo k ochablosti. Že kursy vykazují jen nepatrný poklas bylo to proto, že následkem opozdění sklizní v Evropě lze očekávali v nejbližší době větší vývozní činnost. V Novém
Brown Rusko Ara Indie Amerika Evropa
20 article
Yorku znamenala pšenice pohotová 1001/4—100, na červenec 1007/2—9934, na záři 10216—101/s, n prosinec 10712—10414 centu. — Viditelné zásoby pše- nice a mouky v Evropě odhadovány počálkem týdne na 23.5 mil. hl. oproti 248 mil. před týdnem a oproti 23.8 v téže době 1906. Zasláno bylo v tomto týdnu pro Evropu 28 mil. hl. oproti 2.9 před týdnema oproti 2.7 v roce minulém. Celkem činí nyní plovoue záscbení Evropy 13.75 mil. hl. oproli 14.25 v týdnu předešlém a 12.1 v téže době r. 1906. V Anglii byly ceny celkem stálé Ke konci týdne smýšlení na trhu poněkud ochablo, poněvadž koupěchlivost pro konti- nent poklesla. Ve Francii opozdění sklizně způsobil čilou dovozní poplávku, poněvadž skladiště jsou dosti vyprázdněna a nemohou stačiti prodloužené periodě spotřeby. Nákupy děly se za vevného smýšlení stoupajících kursů. Pozdější lhůty však ochably o 10 až 15 cent. Známka, že vyhlídky na sklizeň nejsou nepříznivě posuzovány. Znamenána byla dodávka na červenec 26.15—27.—, na srpen 25.15—25.15, na září-říjen 24.05—23.90, na záři-prosinec 23.95—23.7 franků.
York Evropa Anglie Francie cent frank
21 article
V Německu bylo počasí příznivější a to zmen- šovalo koupěchtivost, čímž také způsobeno oslaben kursů. Berlín znamenal dodávku na červenec 208.7 až 209.—, na září 204.25 až 203.—, na pros. 204.7 až 203.25 mk. Na trzích Ruska panovalo smýšlen chabé, ač vývoz klesá Na rakousko-uherských Irzích mění se následkem zvláštních sklizňových poměrů poměr trhů navzájem Dovoz pšenice z dolejšího Dunaje do Rakousko se nevyplácí. Avšak také slovácké nové zboží nalézá v Pešti lepší odbyt a směřuje přirozeně tam, tím spíšo že pešťské mlýny, které očekávají oživení obchodu s moukou snáze se k nákupu rozhodují. Čechy mají ještě mnoho starého zboží a jsou se svými vyhlídkam na sklizeň spokojeny. Zajímavo jest, že vídeňský jeden mlýn hledal v minulém týdnu českou pšenic v Praze. Neuspokojivé vyhlídky na sklizeň v Uhrách podněcovaly ke zpevnění. V Pešti znamenala pšenice na říjen 10.99—11.34.
Německo Berlín Rusko Dunaj Rakousko Pešť Čechy Praha Uhry
22 article
Trh žita neoživil příliš. Smýšlení bylo asi stejné jako na trhu pšenice. V Berlině klonilo se žito k ochablosti, zpevnilo však u nás. V Berlíně zna- nenalo žito na červenec 203.50 až 201.—, na září 181.75 až 182.50, na prosinec 180.25 mk. V Pošti ob- chodováno žito na říjen ke konci týdne za 8.82 oproti 8.71 před týdnem. Obchod s ovsem jest již od delší doby velmi lichý. V Německu zůstaly ceny celkem stálé. Berlín znamenal na červenec 191—191, na září 162.50 az 161.50 mk. Oves pohotový, dosti již drahý, znovu u nás po- dražil. O novém zboží nelze si dosud učiniti jasný úsudek. Nutno vyčkati výsledků mlácení. Uherský nový oves není skorem vůbec nabízen. Oves n říjen stoupl v Pešti skorem o 30 hal. a znamena 8 15 oproti 7.88 před lýdnem.
Berlín Německo Pešť
23 article
Viditelné zároby kukuřice v Americe činily na počátku týdne 3.44 mil. hl. oproli 3.1 před týdnem a cproti 2.1 v téže době r. 1906. Dodávky amerických farmářů od počátku kampaně - j. od 1. listopadu činí 52.4 mil. hl. oproti 44 mil. hl. v roce minulém a 43.6 v r. 1905. Při tom jsou dovozy ze západních míst velmi značné. V minulém týdnu činily 1.9 mi hl. Jest pochopitelno, že za takových poměrů ne- působí ani malé vývozy Argentiny zpevnění, tím spíše, že v Evropě očekává se dobrá sklizeň a Evrona může z vlastních zásob čerpati. Argentina zaslal v minulém týdnu pouze 490.000 hl. oproti 1.2 mil hl. v témže týdnu 1906. V New-Yorku znamenal kukuřice na červenec 621/4—621/4, na září 63—62 / na prosinec 623/4—62 centů. Na světovém trhu jest kukuřice hojně nabízena a smýšlení má chabé. V Berlíně znamenala dodávka na červenec 144.50—140.75 mk. Na rakousko-uher- ských trzích jest poptávka lepší a nabídy nalézaj snadné umístění. O stavu nového osení docházej zprávy jen příznivé. Lhůty v Pešti zpevnily. Zna- menána byla kukuřice na červenec 5.97—6.11, na srpen 6.12—6.20, na květen 1908 6.27—6. 29.
Evropa Argentina NewYork Berlín Pešť cent
24 article
Mlýnské výrobky. Vzeslupná tendence n našich obilních trzích měla ovšem také za následel zvýšení cen mouky. Nicméně zůstal konsum stále zdrželivým. Disposice na staré úzávěrky nejsou uspo kojivy i vzhledem k malým záznamům. Ovšem tato poslední okolnost dává naději na brzké oživení ob chodu. Mouky ke krmení jest stále nedostatek. Po holovou nelze ji obdržeti, na podzim je po ní čilá poplávka. Na trzích zahraničních převládalo chabé smýšlení. New-York znamenal Spring Wheat Clears 3.80 dol. oproti 3.85 dol. před týdnem. V Londýně nastal pokles o 3 d. Fleura de Paris znamenala na červenec 34.25—34.65, na srpen 34.35—34.05, na září-říjen 32.25—31.95, na áří-prosinec 31.85—31.55 franku. Z trhů peněžních. (16. července.) Letní mrlve na všech bursách jest přímo nápadné v době, kdy v hospodářském svělě panuje stále ještě horečný ruch práce. Na berlínské burse nemohl býti stanovenu celé řady hodnot první kurs. Při tom ovšem smý. šlení zůstává celkem pevné, poněvadž není podněto nepřiznivých a poněvadž poslední výkazy cedulových bank uspokojily. Ovšem ke snižování diskontních sazeb nedojde již nikde, poněvadž doba přílivu po- třeby peněz není již tak daleka.
Paris NewYork Londýn
25 article
Praha. Na dnešní burse přovládalo při vze- stupných cenách smýšlení dosti pevné a došlo k zá- věrkám 4% zást. listů České hypoteční bankyzu K 98.—, akcil České banky Union za K 242.25 a akcií Živnostenské banky za K 241.75. Jinak podáváno za akcie: První české tov. orient. cukrov. K 260.—, Če- ské průmyslové banky K 414.—, České spol. pro prům. cukerní K 142.50, strojírny Daňkovy K 460.—, Pražské úvěmí banky K 524.—, Hosp. úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, Akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 402.50, První česku- moravské strojírny K 845.—, Kralohradeckého úvěr- ního ústavu K 445.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.— a První české akc. pojišťovny na život K 260.— peníze Vídeň. Ohlášení sestátňovacího zákona pro že- leznice v rozpočtovém výboru způsobilo, že na začá- teční burse došlo k větším prodejům akcii stální drá- hy. Seslabení přeneslu se také na jiné obory, ačkol ministr financi podal v příčině státních financí posu- dek příznivý. Železářské akcie yly rozhodně pevné. Na konec nastal klid a kursy se nezměnily. Později měly alpinky živou poptávku, ale obchod byl jinal klidný. Bursa končila lehce seslabenými kursy a v Vplně slagnaci. Z bankovních papírů byly zvláště kreditky stabší. Akcie stální dráhy, severozápadní a Ferdinandovy severní dráhy utrpěly ztráty. Alpin- ky, pražsko-železářské, rýmavsko-muráňské, a hulě Poldiny, jakož i západočeské uhelné byly vesměs vyšší. Na eskomplním trhu peníze slouply, 4/% až 431 5.
Daňkův Bursa Poldin Praha Kolín Čes . Budějovice Vídeň Český banka Union Český společenský první český akciový Alpinaka
26 article
Berlín. Průběh dnešní bursy v ničem nezadal včerejšímu. Celkový obohod byl velmi malý při kur- sech na počátku bunsy poněkud nižších. Malé oži- vení přineslo uvolnění na trhu peněžním, kde sazbo pro denní peníze byla levnější. Z průmyslových hod- not favorisovány akcie Lauřiny huti a Donnersmark o jichž fusi zprávy houževnatě se udržují. Vzestup uvedených hodnot na elekty příbuzných průmyslo- vých závodů neměl valného účinku. Akcie domácích i cizích bank končí kursy o poznání slabšími včerej- ších. Americké dráhy byly nižší na míslní realisace Z rakouských zájem pro akcie dráhy jižní udržován i dnes drobnými koupěmi. Ruské titry zůstaly na dále pevny. Soukromý diskont nezměněn, 41/49 Z pražského trhu obilního. Situace obchodu obilím jest trvale příznívou. Cena pšenice nedoznala znatelné změny, koupěchtivost byla uspokojivá, do- mácí mlýny mohly při ceně 10.80—11.50 z Prahy snadno uhraditi svou potřebu. Z Prahy bylo placeno 77—78 kg 11.— K, 77.80 kg 11.35, z Nymburka 11.— Kutné Hory 11.40, Bystřice 10.80, Č. Brodu 11.20 Čelakovice 11.—, franko Neratovice byla 11.60, frank Smiřice 11.60 mamě nabízena, Smýšlení pro žito bylo pevnější než pro pšenici, zvláště byla to čila poplávka pro severní Čechy a znatelně oslabená na- bídka, které pomohly cenám ke vzeslupu o 10—15h Obavy, že nové žito nebude v suchu sklizeno, způ- sobily, že mnohý mlynář koupil nad okamžitou pe- třebu, aby v případě nutnosti měl suché žito na skla- dě. Z Prahy bylo placeno 9—9.30, z Benešova 72 kg 8.90, 73 kg 9.—, 74 kg 9.15, Votic 73 kg 9.—, Vla- šimi 8.85, Sázavy 8.80, Březnice 8.95, Lochovic 8.95
Berlín Praha Nymburk Kutná Hora Bystřice Č . Brod Neratovice Smiřice Čechy Benešov Votice Sázava Březnice Lochovice Lauřin huť kg Čelakovice
27 article
Mělníka 9.15, Pacova 7.85, Tábora 9.—. Za vlivu vysokých pešťských záznamů zpevnila znovu cena ovsa. Pro alpské země jest uherský oves dražší net český, dostavila se proto na trh odtamtud poptávka. která uhražena při cenách o 10—15 hal. vyšších Stanice v blízkosti Prahy získaly jen málo na ceně z Prahy placeno 8.20—8.40, Benešova 7.95—8.10 Volic 8.—, Sudoměřic 7.90—8.05, Pacova 8.—, N Cerekve 7.95, Heřmanic 7.95, Zruče 7.55, N. Brodu 7.65, Ledče 7.50. Bělohradu 7.55, Soběslavi 8.05 Na dodávku v září-květnu prodán nový oves za 8.— ze Soběslavi. Na trhu řepky působilo nepříznivě ny- nější špatné počasí. Na trh přichází jen vlhké zboží. které jest méně oceňováno než suché. Tak koupen dnes ochotně suchá řepka za 17.— až 17.40 z továr stanice, kdežto vlhké zboží prodáno za 15.75 z Unho- ště a úřadně znamenáno 15.75—16.—, Stará kuku- řice k promptnímu dodání jest nabízena z Vídně za 6.60, na dodání v prosinci-lednu stojí nová kukuřice 6.35 z Vídně. Majitelé máku chtějí ještě využiti vy- sokých cen a naléhají na prodej. Ceny utrpěly po- kles 50 hal. za 50 kg a znamenaly 43..50—44.50 z Pruhy. Z Č. Brodu byl napízen za 43.—. Hrách k setí obchodován jest při nedostatečné nabídce z stoupajících cen a umnísťován jest při ceně 9.15—9.25 ze stanic západní dráhy. Deštivé počasí nemělo na zdejší obchod dosud vlivu, ovšem jest všeobecné přání po teplém počasí. Řepka a bílý jetel, které leží posečeny na polích, utrpěly již dosti škody.
Řepka Mělník Pacov Tábor Praha Benešov Sudoměřice Heřmanice Zruč N . Brod Ledeč Bělohrad Soběslav Unho Vídeň Č . Brod N Cerekev kg
28 article
Z trhů železářských. (Týdenní přehled.) Ochab- nutí na mezinárodním trhu železném v druhé čtvrti roku je zjevem tak pravidelně se opětujícím že nelze jedině z tohoto fakta činiti tak nepříznivé závěry na další rozvoj konjunktury v železářském průmyslu, jako se namnoze děje. Srovnáváme-li le tošní situaci za vysoké letní saisony s dvěma před- chozími, setkáváme se ve všech 3 letech se zcela stej- nými zjevy: ochabnutím koupěchtivosti a poklesem nebo aspoň kolisámím cen. — Rakouský trh železa zachovává poměrně pevnost. Různé veřejné dodávky, o nichž podávány pravidelné zprávy, zaji šťují průmyslu výnosnou zaměstnanost. A třebas pozorovati nyní jistý vliv doby roční na trh, přece jen na nějaké ochabnutí nebo dokonce pokles kon junktury nelze myslili. Naopak rakouský železářský průmysi nalézá se stále v linii vzestupné, jež je pře- rušována jen občas body klidu. Lze tedy s jistou pravděpodobností počílati na vzestup dividend. Tuk na př. „Vos. Ztg.“ pro Pražskou železářskou společ nost uvádí všeobecně udávaný odhad letošní divi dendy na nejméně 160 K proti 150 K loňska; výročn období končí již 30. červnem, ale bilance bývá před kládána teprve koncem zárí. S jiných stran uváděno 165 K, oplimistické taxace zní dokonce na K 170.— V informovaných kruzích však převládá mínění, že dividenda letošní 160 K podstatně nepřekročí. Jiste jest, že Pražská železářská společnost je zaměstnána až k mezím své výkonnosti, stejně jako Alpská báň- ská společnost, jejíž obrat v I. pololetí stoupl o 4.2 mil. K. Výroha surového železa dosáhne letos as 4.7 mil. q proti 4.2 mil. q loňska. V příštích lelech nastane patrně rozšíření výroby až na 5 mil. q a společnost prý má všecko k prodeji určené surove železo vlastní výroby již i na r. 1908 vyprodáno.
Ochab Vos K Výroha Tuka
29 article
V příštím roce rozšíří se výroba společnosti i o dal- ších 140.000 q plechů, kterážto kvota ji byla kartelem přidělena. Naproti tomu má Pražské společnosti při- kázati část své výroby nosičů a kromě toho ji hotově odškodniti. Již z toho viděti, že také Alpská společ nost vykáže větší dividendu než loni, kterážto se za předpokladu, že druhý semestr letošní bude stejně příznivý jako první, odhaduje na 34 K proti 30K loni. Také u ostatních rakouských a uherských pod- niků počítá se s vyšším výtěžkem a sotva nutno se obávati podstatného poklesu, takže i u těchto pod- niků, ač neobráli-li náhle konjunktura světová, divi- dendy nedoznají snížení. Dle právě uveřejněného výkazu o odbylu kartelu železářského, jehož podrob nosti sdělujeme na jiném místě, vykazuje celkový odbyt za prvě pololelí u srovnání s loňskem zvýšen o 40.000 q. — Situace německého trnu surového železa je trvale příznivou, dle „Köln, ztg.“ dokonce tak příznivou, že další zlepšení je sotva možným
Köln
30 article
V poslední době došly příznivého vyřízení i důležité otázky organisační: urovnány spory mezi důsseldorí ským a lucemburským syndikátem surového železa obchodními firmami Bratří Röchlingové v Ludwigs hafenu a K. Spáter v Koblenci. Stejně důležitým je přístup Lübecké vysoké peci k syndikátu důsseldorl skému. Ovšem ctázka obchodnická pro přílišné poža davky nově vzniklých malých obchodních firem stále svého řešení teprve čeká. Konsum, který měsíce vy čkával se svými zaká zkami, doufaje v pokles cen ná- stedkem soulěže mezi syndikáty a obchodníky, vidu nyní, že syndikáty uvolnily prodej pro celý rok za nezměněných cen, upustil od své zdrželivosti a kráči ke hražení své potřeby. Velká mnežství však zalím již nejsou volna a již nyní je těžko zákaznictvu za- jistili celou potřebu. Přes to však netřeba zatím po čítati se zvýšením cen. — Naproti tomu vývoj bel gického trhu nabývá neuspokojivého vzezření poptávka se zmenšuje každým týdnem a ceny hoto- vého zboží ustupují pomalu, ale stále, zalím co suro- vina a polotovary zpevnily. — Anglický trh su- rového železa je poměrně klidný, ale ceny značně zpevnily. Varanty jeví rovněž malý obrat, ceny po- někud stouply. Hutě mají také malé zásoby, že vždy ještě musí býti naloděno mnoho zeleza varantního.
K Spáter Koblenc bratr Röchlingová
31 article
aby vypraveny býti mohly došlé parníky. Pro po- zdější dodávky platí pro železa loco huť tytéž ceny jako pro poholové, přes to nemohou hutě stále ještě uzavirati nově pohotové dodávky, naopak namnoze nepostačují. Čís. 3 znamenalo 58 sh., za jednotlivě známky placeno dokonce 59 sh. V červenci naloděno celkem 31.600 tun proti 46.500 t. téhož období červ- na. — Z amerického trhu sděluje „Iron Age“ Výroba surového železa v červnu činila 2,231.575 tun a v celém pololeti 13.5 mil. t. Týdenní výkonnost vykazovala 1. července 527.830 tun, nejvyšší číslici. již dosud bylo dosaženo. Tendence trhu byla chabí při příležitostně povolnějších cenách. Cizozemské že- lezo se ještě nabízí, ale obchod s ním již není valný.
Iron Age
32 article
V ocelových kolejnicích neučiněny význanínější uzl- věrky. Stavební ocel klidná. Nové objednávky holo- vých výrobků jsou celkem menší, ale značně se ještě naléhá na dodání dřivějších zákázek specilikací. Vy- hlídky na rozvej obchodu a lehčími výrobky jsou zvlášť uspokojivě. Naproti tomu „Iron Monger sděluje, že tržba je chabá, obraty klesají, ceny jsou o 50 centů nižší, vyhlídky pro nejbližší dobu posuzuií se nepřiznivě. Práce přes čas v rakouskýchi továrnácki 1906. Dle právě došlé publikace pracovně-statistického úřa- du o prodloužení prucovní doby v rakouských to- várnách bylo v r. 1906 793 závodů. t. j. asi 6 všech továren, jež v 1642 případech prodloužily pracovní dobu přes zákonnou maximální dobu. Denní rozsah této práce přes čas kolísal mezi 1/2 až 3 ho- dinami, při čemž zvlášť silně vystupují prodloužení 2hodinná. Pokud se týče doby, po kterou takto denně prucováno, byla nejčetnější prodloužení trvající pře 3 dny až 3 týdny. Přihlíží-li se k 60.907 dělníkům k práci přes čas přibraným, činila celková práce pře čas 3,854229 pracovních hodin. Průměrné zatížení 1 dělníka činilo dle toho 63 hodin. Nejznačnější podi na celkové práci přes čas měly Čechy s 332%, za nimi Dol. Rakousy s 292% a Morava se 179%. Z jedno- tlivých odvětví výrobních připadá na textilní průmys 1,831.307 pracovních hodin přes čas čili 42 %, na strojnický průmysl 524.753 (= 162%), na průmysl kamenický, hliněný a sklářský 393.181 (= 109%)a potravinový 373.080 (= 102%). Vůči r. 1905 vykázán loni úbytek 705,240 hodin pracovních. Přítomná publikace je zajímavým doplňkem nedávné knihy o pracovní době vůbec (srov. referát v č. 178. t. l). skýtajíc speciálný přehled o prodloužení jedenácti- hodinné doby pracovní, kdežto publikace posléz zmí- něná obsahuje výkaz o všech druzích prodlužování pracovní doby.
Iron Čecho Dolo Rakousy Morava
33 article
Přípravy na podzim. Konlingentní smlouvao vagonech na uhlí, uzavřená rak. severozápadní dra- hou s pruskými státními drahami (ředitelství Vrati- slav), byla nyní severozápadní drahou vypovězena. Státní dráha připojila se k tomuto postupu. Jmeno- vané dráhy jsou zúčastněny asi 110U vagony na léto smlouvě, týkající se asi 1600 vagonů na uhll poněvadž obě dráhy očekávají na podzím velmi či- lou potřebu dopravní, chtějí míti své vozy k úplné samostatné disposici. Česká severní dráha. Ředitelství c. k. výs. české severní dráhy splnomocnilo stanice svého doprav- ního obvodu v zájmu urychlení postupu jednání, aby vyřizovaly až do odvolání ve vlastním oboru působ- nosti nároky na odškodnění, plynoucí ze ztrály úplné nebo také částečné a poškození rychlozboží i zboží nákladního. Práva stanic vztahují se prozatím na zásilky dopravy vnitrozemské a jsou také obmezeny v ohledu tom na výši odškodného. Bližší zprávy tom obsahuje dotyčné prohlášení ve Věstníku pro železnice a plavbu; také stanice jsou poukázány. aby podaly bližších zpráv.
34 article
Spojení továren na nábytek z ohybaného dřeva. Akciová společnost spojených rakouských továren na nábytek z ohybaného dřeva konala předevčírem v úvěrním ústavu ustavojící valnou hromadu. Bylo usneseno uzavříti s akciovou společností uberských továren na nábytek z ohybaného dřeva, která se v několika dnech ustaví, společenství na dobu třiceti let, které bude míti za úkol placení stejných divi- dend u obou společnostl. Svaz oceláren v Německu. V obchodním roc 1906—1907, končfcím 30. červnem, činil odbyt pro- duktů A 5,756.797 tun. Z toho připadá na polotovary 1,795.328 tun (81.6 proc. odbyto v zemi, 18.4 proe. v cizině), na železniční materiál 2,033.237 tun (67 proc. resp. 33 proc.), 1,928.232 tun na faconní že- lezo (74.4 resp. 25.6 proc.). Ve třech letech trvání svazu činil odbyt: 1904—05 4.523.727 tun, 1905 ž 1906 5,471 838 tun, 1906—07 5,756.797 tun. Ruská půjčka. Konečné titry 5% ruské státní půjčky z r. 1906, uvedené — jak známo — ťaké na rakouské bursy, došly již do Vídně. Po provedení všech přípravných opatření bude v brzku započato s výměnou prozatímných lislů.
Německo Vídeň spojený rakouský
35 article
Úvěrní poměry v Uhrách. »Fin. L.« sdělují na základě zprávy »P. L.«: Ústřední společenstevní po- kladna uberská, podle jejíž příkladu měla býti zří- zena i u nás ústředna společenstevní, rozesílá právě všem společenstvům, které k ní náležejí, oběžník, ve kterém je vyzývá, aby vzhledem ku platným vyso- kým úrokovým sazbám obmezila úvěr svému člen- stvu. V cirkuláři tomto praví se mimo jiné: »V po- slední době se peníze do té míry zdražily, že bu- deme asi rovněž nuceni, abychom společenstvům zvýšili počítané jim dosavadní úrokové sazby. Do- poručujeme proto, aby správa společenstva odvrátila členy, úvěr bledající, až do další disposice od sjed- návání půjček, které nejsou naprosto nutny, nehledě již, zda se jedná o půjčky k účelům konversním, in- vestičním, anebo na zakoupení mobilií«. Tento oběž- ník jest příznačný pro soukromé poměry Uher, po- něvadž jsou opravdu řídké případy, kdy v Ubrách by si ukládali podobnou zdrželivost a specialně tehdy. kdy Rakousko-uherská banka vychází úvěrním po- třebám, obzvláště ústředny společenstevní v Uhrách velmi ochotně vstříc. Mezinárodní lázeňská výstavá koná se od čer- vence do srpna t. r. za záštity kn. Klementiny belg.a belgické vlády, provincie a města v lázeňském městě Spa. Kromě oddilu lázeňského bude výstava tato v sobě zabrnovati oddíl zdravotnický, sportovní, po- travinářský, lékárnický a j. a nutno zaslati při- hlášky co nejdříve. Zástupcem této výstavy pro Čechy jest pan Artur Gobiet v Praze-Karlině. Obchod s Tjencinem. Ve vývozní kanceláři ob- chodní a živnostenské komory pražské vyložena le- gitimovaným interesentům k nahlédnutí zpráva vyřízování obchodů a obchodních zvyklostech Tjencině.
P L Klementina Gobiet Uhry Finsko Spa Čechy Praha Karlin
36 article
Dodávky pro vládu egyplskou. Obchodní a živ- nostenská komora pražská upozorňuje, že průmysl rakouský nezůčastní se pohříchu měrou významu jeho odpovídající dodávek, jež bývají veřejně vypi- sovány pro vládu egyplskou. Pro firmy, jež by na dodávkách těch měly zájem, vyložen ve vývozní kanceláři komory k nahlédnutí seznam předmětů, jichž dodávka v minulých letech vládou egyplskou, pokud se týče různými ústřednami byla vypsána. Konkurs byl prohlášen krajským soudem v M Boleslavi na jmění Anny Bukovské, obcho s galanterním zbožím a potřebami pro krejčí v Mlade Boleslaví. Konkursní komisař rada Pacovský, správce dr. Mareček, advokát v Mladé Boleslavi. Schůze vě- řitelů 27. července, přihlášky do 24. srpna, rok likvi- dační 31. srpna. — Dále byl konkurs uvalen kraj- ským soudem v Králové Hradci na jmění Ro- mualda Šrůtka, obchodnika s modním a galan- terním zbožím v Červeném Kostelci. Konkursní ko- misař přednosta okresního soudu v Náchodě, správc dr. Vrba, advokát tamtéž. Lhůty 25. července, 25. srpna, 2. zářl. Insolvence. Josef Zwettler, obchodník ve Št. Hradci. — Marie Hubrová, pletařství v Solnohra- dech. — »Svépomoc«, konsumní spolek v Jindř. Hradci. — Jakub Schreiber, továrna na obuv ve Vídni XIV. — Viktor Pippan, průmyslový závod v Terstu. — Marie Pfaunzová, obchod se smíšeným zbožím ve Vídni XIV. — Karel Kubeš, obchodník v Brně. — Jun Buchar, obchodník v Nové Vsi na Popelkou. — Karel Anderle, obchodník v Liberci. — A. Bukovská, protokolovaná firma v Mladé Bole- slavi. Trhy. Příští výroční trh v Sedlci na dráze cí . Fr. Jos. bude ve čtvrtek dne 1. srpna 1907. Koupený dobytek možno na stanici Heřmaničky— Sedlec na kládati.
Bukovský Pacovský doktor Mareček Šrůtek Vrba Zwettler Hubrová Schreiber Pippan Pfaunzová Kubeš Jun Buchar Popelka Anderle A Bukovská František Jos M Boleslav Mlade Boleslav Mladá Boleslav Hradec Kostelec Solnohr Vídeň Terst Brno Liberec Mladá Bol Sedlec Heřmaničky okresní soud v Náchod konsumní spolek v Jindřichův