1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 195. ze dne 17. července 1907.
7
article
Telegrafické zprávy.
Postátňovací zákon.
Z Vídně, 16. července. „N. F. P.“ Ministn
železnic dr. Derschatta sdělil ve včerejší
schůzi rozpočtového výboru, že postátňovací zá-
kon byl vládou již projednán a pravděpodobně
počátkem podzimního zasedání že bude před-
ložen parlamentu. Obsah zákona odpovídá sdě-
lením, ministry svého času učiněným. Z toho
plyne sama sebou konstrukce nového postátňo
vaciho zákona. Tento zákon nebude zúčtovacím
zákonem podle vzoru švýcarského; plán pro ra-
keuský postátňovací zákon směřuje k tomu, že
státní správa může převzíti v majetek nějakou
dráhu i tehdy, když by nebylo docíleno žádné
dohody o postátňovací rentě a o tržebních pod-
mínkách. Kdyby tudíž při postátňovacích pora-
dách nemělo dojíti k žádnému výsledku, může
vláda přes to ujati se držení dráhy a provozo-
vati dopravu, ale musí se podrobiti jako dráha
soukromá pozdějšímu soudcovskému výroku
o výši tržebního práva nebo o jiných sporných
otázkách. Důležitá otázka spočívá dále v tom.
kterému foru bude rozhodovati o právních náro-
cích státu, po případě dráhy, bude-li totiž k roz-
hodování kompetentním forum soudní nebo roz-
hodčí soud. Podle vší pravděpodobnosti připadne
rozhodnuti právě tak příslušnému soudu, jako
asi některý jiný spor mezi státem a soukromou
drahou. Konečně jest též obzvláště zajímavou
otázka, je-li stát oprávněn, uzavříti s některou
drahou smír, aniž by takový smír podléhal
schválení parlamentu. Možno míti za to, že par-
lamentní vláda nebude ochotna zkracovati práva
řišské rady, a že tudíž nepojme žádného tako-
vého ustanovení do postátňovacího zákona.
Ministn
doktor
Derschatt
Vídeň
8
article
Slav esení v polovici července.
Z Vídně, 16. července. (K. k.) Počasí od poslední
zprávy pů obilo jak na vzrůst tak laké na vývoj
polní a luční úrody většinou velmi příznivě, takže
dle dnešní situace možno očekávati aspoň dobré pro-
střední žně. Ozimy zlepšily se velmi ulěšeně, a po
kud se týče sypání, lze očekávati uspokojivou pro-
střední úrodu. Vzhledem na dobrý a plný vzrůsí
klasů možno poměr odbadovaného výnosu žita oproti
výnosu psenice, jenž ve zprávě o stavu osení z po-
lovice června označen byl 1:3, označiti na základě
dnešního zlepšeného stavu 1: 2. Ozimá pšenice dobře
odkvetla a vzhledem na vývoj klasů dá dobrou pro-
střední úrodu. Nejkrásněji vzrostla dle došlých zpráv
pšenice v Korutanech, nejhůře v Haliči. Ve všech
ostatních zemích lze stav pšenice nazvati dobrým,
mimo střední Čechy, jižní Moravu, Dolní Rakousy
severní Tyroly, kde pšenice je prostředně dobrá.
Ozimé žito rovněž dobře odkvetlo a nasadilo již vět-
šinou krásné plné, dlouhé klasy. Vyhlídky na úrodu
u tohoto druhu zlepšily se následkem toho ze slabě
prostředních téměř na nadprostředně dobré. Žitné žně
většinou již počaly. Letní osení vyvinulo se velmi
nspokojivě a slibují dobrou, v mnobých druzích jme-
novitě v bramborách, také velmi dobrou úrodu.
Vídeň
Korutany
Halič
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
severní Tyroly
9
article
Jarní pšenice a ozimé žito jsou vesměs, zvlášt
ve středních Čechách, dobré; poněkud špatnější
Hor. Rakousích a Korutanech. Jarý ječmen slibuje
ve všech zemích dobrou úrodu. Ozimý ječmen selý
v záp. Slezsku, ve stř. a již. Štyrsku dá bezpochyby
nepatrný užitek mimo stř. Štyrsko, kde očekává se
dobrá sklizeň. Oves slibuje velmi dobrý výnos. Ku-
kulice slibuje všude dobré žně; v Tyrolsku a Kra-
jině velmi dobré, v Korutanech naproti tomu ná-
sledkem dřívějšího studeného a vlhkého počasí pouz
prosiřední.
Brambory poskytnou lelos mezi všemi plodinami
polními největší výnor. Jich stav jest bez výjimky
dobrý, z polovice také velmi dobrý, v některých
okresích střední Moravy a západního Slezska i vý-
borný
Cukrovka vyvinula se všude velmi dobře, a lze
očekávati při dalším příznivém počasí dobrou sklizeň.
Strunovec a vřetenatka bramborová byly pozorovány
ve vých. Haliči.
Krmná řepa a hlávkové zelí vyvinuly se letos
dobře Hrách, vikev, boby a fazele jsou rovněž dobry.
Štyrsko
Hrách
Čechy
Rakousy
Korutany
Slezsko
Tyrolsko
Brambory
Morava
Halič
10
article
Hrách většinou velmi dobrý. Pohanka a proso budou
míti pravděpodobně také dobrou úrodu. Mák slibuje
uspokojivou sklizeň. Řepka slibuje patrně prostřední
výnas. Len opozdil se ve vzrůstu následkem trvalého
sucha. Chmel jest prostřední až velmi dobrý. Sklizeň
jelele a sena může býti všeobecně označena jako
prostředně dobrá. Vyhlídky na sklizeň otavy jsou
všeobecně příznivé. Horské pastviny jsou úplně uspo-
kojivé. Vinná réva vzrůstá kromě Dolních Rakous
všude velmi silně a nasazuje bohaté a velmi pěkné
hrozny, jmenovitě v Dalmacii. V Dol. Rakousích
jsou však vyhlídky na dobrou sklizeň velmi skrovně.
Doufá se však, že malá sklizeň bude míti aspoň
dobrou jakost. Ovoce pohříchu se nezlepšilo. Vyhlíd-
ky jsou ponejvice špatné. Na mnoha místech očekává
se naprostá neúroda. Oliva dá uspokojivou sklizeň.
Tabákové plantáže utrpěly ve východní Haliči vichři-
ci, deštěm a krupobitím škodu dosti citelnou, v Dal-
macii jest stav jejich uspokojivý. Výsledek chovu
bource morušového jest po každé stránce výtečný.
O účincích vichřic a rrážek posledních dnů do-
sud nedošiy zádné zprávy.
Pohanka
Řepka
Len
Chmel
Vyhlíd
Oliva
Dolní Rakousy
Dalmacie
Dolo
Rakousy
Halič
Dal
11
article
Z konkurence.
Z Essenu, 16. července. (K. k.) Firmy Krup
pova a Erbardtova usnesly se, že odvolají svůj
materiál, zaslaný na dělecká cvičení v Recku, poně-
vadž již za pokusné střelby shledalo se, že francouz-
ské soutěži se stranicky nadržuje. Recká vláda byla
o tomto usnesení ve vší formě telegraficky vyroz-
uměna.
st. Z Pešli, 16. července. (Zvl. tel. »Nár
Listů«) Na trhu prodalo se 25.000 metrických
ciů. o 10 h levnějí. Platila za 50 kilogramů:
pšenice tisská 80 kg K 11.70, 79 k
K 11.40, 78 kg K 11.20, 76.5 kg K 10 95,
bačská 77 kg K 11.25, 75 kg K 11.—, k -
ločská 77.5 kg K 11.20, pešťská 80 kg K 11.55.
79 kg K 11.40, 76 kg K 10.85, horňácká
78 5 kg 11 30, 765 kg K 10.80, stolno-běle-
hradská 76 kg K 10 85, skladní 77.5 k
K 11.171g. nová tisská 80.5 kg K 11.60, bač-
ská 765 kg K 11 20; žito K 8 30 až 8.45
oves K 7.80 až 800; ječmen K 6.75
nové žito K 8.40 až 8.50; kukuřice
K 6.—
Terminový obcho d byl stisněn vel-
kými prodeji; odpoledne vzestupný na neuspo
kojivý výsledek omlatků z úrodných krajů.
K večeru znamensla: páe niee na říjen
K 11.31 po 11.14; žito na řijen K 8.84; o v e
na říjen K 7 96; kukuřice na červenec
K 5.97, na květen 1908 K 6.15, řepka na
srpen K 17 50
Platil
Essen
Recko
kg
12
article
Sádlo smlouváno po K 145.—; jiné
Sádlo smlouváno po K 145.—; jiné
zboží beze změny.
Parno.
Sádlo
13
article
59. valné shromáždění
České lesnické jednoty v Praze
(Dokončení.)
Ve včerejií dopolední valné hromadě, konané
na Zofině za předsednictví Karla hr. Bouquoye, po-
dána byla výroční zpráva o činnosti České lesnické
jednoty v minulém roce. Ze zprávy té vyjímáme ná
sledující podrobnosti:
Dle usnesení valného shromá ždění v Janských
Lázních z 29. srpna 1906, týkajícího se návrhu pana
lesmistra Strachoty, ohrátilo se předsednietvo n
zemský výbor království českého s prosbou, aby
z peněz, jež na potírání škodlivého hmyzu k použiií
má, povolil přiměřený obnos též k hubení mnišky
jež v domácích hvozdech tohoto roku v povážlivém
množství se objevila. Současně bylo i předsednictve
zemědělské rady pro království české požádáno, aby
podání to, jelikož jde o ochranu lesa, důležitého t
činitele ve veřejném a národohospodářském životě
samo také u výboru zemského podporovalo. Na po-
dání ta nedostalo dosud přodsednictvo odpovědi.
Podobně byla České lesnické jednotě poskylnuta
příležitost, vysloviti své dobrozdání o petici, kterou
podalo gremium Spolku obchodníků s dřívím a dře-
vařských průmyslníků v král. českém sněmu králov-
ství českého za tím účelem, aby převzaty byly pro
vory splavné přítoky řeky Sázavy do zemské správy
Petice tato byla příznivě doporučena, Místodržitelstv
v Praze požádalo Českou lesnickou jednotu, aby po-
dala dobré zdání o doručené jemu osnově provádě-
cího nařízení k § 22. lesního zákona ze dne 3. pro-
since 1852. Tuto záležitost může však teprve po
čátkem spolkového roku 1907-8 výbor jednoty v úva
hu vziti. Na vyzvání místodržitelství podala Česká
lesnická jednola své dobrozdání v příčině stanovení
míry úrokové pro vyšetření ceny lesních nemovi-
tostí v roce 1907 dle ministerského nařízení ze dne
25. července 1897.
Karel
Strachota
Praha
Janský lázeň
Sázava
14
article
Opatření, kterých jsme se uchopili na obranu
domácího trhu dřevařského ve spolkovém roce 1905-
proti ohrožujícímu a škodlivému vlivu sdružení ob-
chodníků s dřívím v Sasku, se tak dobře osvědčila.
že předsednictví též v právě minulém roce spolkovém
členy jednoty požádalo, aby mu ceny, docílené pro-
dejem dříví do Saska, pokud možná leco na některé
zmámé nádražní stanici nebo loco na vodě oznamovali
Této žádosti vyhověli 52 lesní úřadové ze všech části
země, takže mohlo jednatelství jednoty dotazy, v zá
ležitosti této docházející, zevrubně zodpovídati.
Předběžné práce, které ve spolkovém roce 1905-
k vydání jednotných usancí pro úpravu dřev
ních druhů na vývoz do Saska byly usneseny, jseu
v minulém právě roce spolkovém již skončeny. Čtyř-
členný komitět, jenž byl pověřen zpracováním tét
záležitosti, předložil výboru jednoty osnovu dotyč
ných usanci, která výborem za spolupůsobení zá
stupců Spolku obchodníků s dřivím, průmyslníků
dřevních a podnikatelů voroplavby v království če
ském opětovné a zevrubné úradě byla podrobena
na základě těchto porad bylo pak slovné znění „usan
cí“ upraveno a budeu tiskem rozmnoženy.
Sasko
15
article
Čenů má jednota 1448. Dále podána zpráva o les
ní výzkumné stanici zemské.
Lze povšechně poukázati k fomu, že pokusy
o výchově dřevin cizokrajných v roce 1906 utvářily
se příznivěji, nežli v letech předcházejících, jelikož po
měry povětrnosti, zejména průběh léta byl lepší. Tak
v roce 1906 vyplněny na novo dotazníky, týkajícíse
mola modřinového a buďtež zde pánům pozorovatelůn
vysloveny nejvřelejší díky zemské lesní výzkumné
stanice za obětavé a přesné vyplnění. Bohužel jes
poznamenati s politováním i v roce 1906 ztrátu za-
počatého pokusu, týkajícího se pokusných zkoušel
o výtěži dříví, jelikož vichřice s bouřkou spojená
rozpoulavší se dne 2. července 1905, v revíru rado
nickém knížecího schwarzenbergského statku na Hlu
boké, takovým způsobem poškodila zkumnou plochu
vyvolenou s největší bedlivosti, že nelze pomýšlei
na další pokračování nebo ponechání toholo pokus
ného výzkumu o výtěži dříví. Uznání hodnou jes
okolnost, že knížecí schwarzenbergský lesní úřao
v Hluboké přes dříve uvedený neúspěch opět se na-
bídl, poskytnouti nové pokusné plochy pro výzkumy
o výtěžích dříví v tamních panských lesích.
Plné shromáždění skončilo řadou volných ná-
vrhů, jež odkázány výboru.
spojený rozpoulavý
Hluboká
16
article
Ve valném shromáždění České lesnické jednoly
učinil nejprve p. lesní rada Schmid ze Zákup sdě
lení o pozoruhodných zjevech při vycházce, pod-
niknuté dne 15. července 1907 do hvozdů panstv
poděbradského,
Druhý programový odslavec plenárni schůze by
referát, podaný lesmistrem král. věnného města
Hradce Králové p. Strachotou. Referát, jehož
thema pojednávale o zkušenostech a pozoruhodných
zvláštnostech v oboru veškerého lesnictví a lovectví
v Čechách se zvláštním zřetelem na řádění mni-
šky byl velmi zajímavý a poučný. Referent nejprve
pojednal o poměrech klimatických roku minulého
líčil poměry vzrůstu, jakož i pozorování, týkajíc
se živelních pohrom, pokud měly na lesy Čech
zhoubné účinky. Po objasnění nemocí infekčních.
zvláště osýpky při borovici, přechází na škodlivý
hmyz, který v roce letošním nejvíce se objevil a
zdržuje se delší dobu při bekyni smrkové, kte-
rou mnoho lesů jest zachvácenc. Podává různá po
zorování o jejím vývinu a vystoupení v různýc
lesích českých. Na to líčí poměry dřevního obchodu
domácího a světového, dotýká se pak dřevařského
průmyslu a jeho zvláštností za poslední dobu nově
zavodených. Líčí poměry lesního dělnictva, naprostý
jeho úbytek a ke konci prvého odstavce svého po
jednání uvádí uvá pozorování o vzrůstu různých dř
vin listnatých, přesazovaných pomocí krátkého řezu
kořene a koruny.
Schmid
Strachota
Zákupy
Hradec Králové
Čechy
17
article
Ve druhé části svě řeči pojednává o poměrech
majících buď zhoubný nebo příznivý vliv na zvěr
Zmiňuje se c loňské říji při zvěři vysoké, dále o zvě-
ři srnčí, o zajíci, pak bažanlu, tetřevu a telřívku
kachně dívoké, sluce lesní, koroptví a pod. Při jedno
tlivých druzích zvěře této líčí její přezimování a růz-
né účinky při jejich poměrech životních, mající vliv
na její rozmnožení a úbytek. Končí pak apelovántu
na veškeré lesnictvo, aby nejen starale se o hospoda-
řování lesů se všech stránek praktických, nýbrž
aby hledělo též se stránky esthetické doplniti prvotní
tvary a přírodní krásy lesa, které namneze šablono-
vitým hospodařením byly porušeny. Přednáška od-
měněna byla hlučným potleskem.
Ústřední ředitel panství, pan Hulnagl z Vla
šimi promluvil „o některých příčinách skrovného vý
nosu losů a vyplývajících z toho nepříznivých pro-
dejů celých statků“. Poutavá přednáška sledována
se značným napjetím a provázena byla polleskem
Vřelým doslovem předseda K. hr. Bouqucy valn
shromáždění ukončil.
Hulnagl
18
article
Ze světových trhů obilních
Ze světových trhů obilních
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
T. V minulém týdnu, který přinesl také dosti
dešťů, nastalo znatelné ochlazení teploty. O zapo-
čaté sklizni není dosud úřadních zpráv. Soukromé
zprávy tak si odporují, že nemohou sloužiti k úsudku.
Tolik jest však jisto, že u nás ve velkých okrscích
bude značný úbytek sklizně pšenice, kdežto některé
kraje opět nemají příčiny ke stí.nostem. K prvním
náleží důležité pšeničné kraje Uher: komitáty báč-
bodražský, torontálský, temešvárský, congradský, ku
pesledním severní Uhry, zvláště Slovensko a před-
litavské kraje. Západní Evropa — Anglie, Francie
Německo — měla nejdéle studené počasí. Špatně vy-
vinuté osení způsobí opozdění sklizně o několik
týdnů. Jihovýchodní Evropa je nucena počítati se
značným úbytkem sklizně. Dle úřadních odhadů činí
na př. sklizeň pšenice v Rumunsku pouze 16—17 mil.
hl. oproti 40—41 v roce předešsém. V jižním Rusku
Uhry
Slovensko
Evropa
Anglie
Francie
Německo
Rumunsko
Rusko
19
article
označuje se stav zimního obilí za méně než pro-
střední, kdežlo letního za střední až dobrý. Ovšem
směrodatné krajiny azovské a sev. Rusko očekávaj
uspokojivou sklizeň, tak že vývoz z Ruska bude
v příštím roce spiše silnější než žetošní. Ze zámof
ských krajin má nyní důležitost — kdy vývoz z Ar-
gentiny náhle skorem přestal a Indie má největší část
vývozu za sebou — skorem jen Sev. Amerika. Tam
jsou poměry zcela zvláštní. Slav zimní pšenice byl
na počátku měsíce dle úřadních šetření 78.325 oproti
85.6% v roce minulém, letní pšenice 87.2 oproli
91.4% v roce 1906. Letošní odhad zůstává tudíž z
loňským celkem o 6.3%. Dle Browna bude činiti dl
toho letos sklizeň pouze 223—225 mil. hl. oproti 258
až 260 v r. 1906. Loňské výsledky byly však zvláště
dobré a do nové kampaně přecházejí ještě značné zá-
soby. Ve Spoj. Státoch uloženo jest nyní 16.5 mil. hl.
oproti 8.8 v roce minulém a asi 20 mil. hl. mají
ježtě farmáři,
Skutečné dovozy z vnitra země nebyly ještě
nikdy tak velké v této době, jako letos. V minulém
týdnu činily 1.35 mil. hl. oproti 1.4 mil. před týdnem.
Nutno jíli nazpět až k roku 1893, abychom našli
cifry tak vysoké.
Na světovém trhu obilním bylo smýšlení pře-
vahou klidné, náchylné k ústupu. V Americe posu-
zován byl výsledek sklizně mnohem pesimističtěji
než skutečně se ukazuje. To ve spojení s velkými zá-
sobami starého zboží podněcovalo k ochablosti. Že
kursy vykazují jen nepatrný poklas bylo to proto, že
následkem opozdění sklizní v Evropě lze očekávali
v nejbližší době větší vývozní činnost. V Novém
Brown
Rusko
Ara
Indie
Amerika
Evropa
20
article
Yorku znamenala pšenice pohotová 1001/4—100, na
červenec 1007/2—9934, na záři 10216—101/s, n
prosinec 10712—10414 centu. — Viditelné zásoby pše-
nice a mouky v Evropě odhadovány počálkem týdne
na 23.5 mil. hl. oproti 248 mil. před týdnem a oproti
23.8 v téže době 1906. Zasláno bylo v tomto týdnu
pro Evropu 28 mil. hl. oproti 2.9 před týdnema
oproti 2.7 v roce minulém. Celkem činí nyní plovoue
záscbení Evropy 13.75 mil. hl. oproli 14.25 v týdnu
předešlém a 12.1 v téže době r. 1906. V Anglii byly
ceny celkem stálé Ke konci týdne smýšlení na trhu
poněkud ochablo, poněvadž koupěchlivost pro konti-
nent poklesla. Ve Francii opozdění sklizně způsobil
čilou dovozní poplávku, poněvadž skladiště jsou dosti
vyprázdněna a nemohou stačiti prodloužené periodě
spotřeby. Nákupy děly se za vevného smýšlení
stoupajících kursů. Pozdější lhůty však ochably o 10
až 15 cent. Známka, že vyhlídky na sklizeň nejsou
nepříznivě posuzovány. Znamenána byla dodávka na
červenec 26.15—27.—, na srpen 25.15—25.15, na
září-říjen 24.05—23.90, na záři-prosinec 23.95—23.7
franků.
York
Evropa
Anglie
Francie
cent
frank
21
article
V Německu bylo počasí příznivější a to zmen-
šovalo koupěchtivost, čímž také způsobeno oslaben
kursů. Berlín znamenal dodávku na červenec 208.7
až 209.—, na září 204.25 až 203.—, na pros. 204.7
až 203.25 mk. Na trzích Ruska panovalo smýšlen
chabé, ač vývoz klesá
Na rakousko-uherských Irzích mění se následkem
zvláštních sklizňových poměrů poměr trhů navzájem
Dovoz pšenice z dolejšího Dunaje do Rakousko se
nevyplácí. Avšak také slovácké nové zboží nalézá
v Pešti lepší odbyt a směřuje přirozeně tam, tím spíšo
že pešťské mlýny, které očekávají oživení obchodu
s moukou snáze se k nákupu rozhodují. Čechy mají
ještě mnoho starého zboží a jsou se svými vyhlídkam
na sklizeň spokojeny. Zajímavo jest, že vídeňský
jeden mlýn hledal v minulém týdnu českou pšenic
v Praze. Neuspokojivé vyhlídky na sklizeň v Uhrách
podněcovaly ke zpevnění. V Pešti znamenala pšenice
na říjen 10.99—11.34.
Německo
Berlín
Rusko
Dunaj
Rakousko
Pešť
Čechy
Praha
Uhry
22
article
Trh žita neoživil příliš. Smýšlení bylo asi
stejné jako na trhu pšenice. V Berlině klonilo se žito
k ochablosti, zpevnilo však u nás. V Berlíně zna-
nenalo žito na červenec 203.50 až 201.—, na září
181.75 až 182.50, na prosinec 180.25 mk. V Pošti ob-
chodováno žito na říjen ke konci týdne za 8.82 oproti
8.71 před týdnem.
Obchod s ovsem jest již od delší doby velmi
lichý. V Německu zůstaly ceny celkem stálé. Berlín
znamenal na červenec 191—191, na září 162.50 az
161.50 mk.
Oves pohotový, dosti již drahý, znovu u nás po-
dražil. O novém zboží nelze si dosud učiniti jasný
úsudek. Nutno vyčkati výsledků mlácení. Uherský
nový oves není skorem vůbec nabízen. Oves n
říjen stoupl v Pešti skorem o 30 hal. a znamena
8 15 oproti 7.88 před lýdnem.
Berlín
Německo
Pešť
23
article
Viditelné zároby kukuřice v Americe činily
na počátku týdne 3.44 mil. hl. oproli 3.1 před týdnem
a cproti 2.1 v téže době r. 1906. Dodávky amerických
farmářů od počátku kampaně - j. od 1. listopadu
činí 52.4 mil. hl. oproti 44 mil. hl. v roce minulém
a 43.6 v r. 1905. Při tom jsou dovozy ze západních
míst velmi značné. V minulém týdnu činily 1.9 mi
hl. Jest pochopitelno, že za takových poměrů ne-
působí ani malé vývozy Argentiny zpevnění, tím
spíše, že v Evropě očekává se dobrá sklizeň a Evrona
může z vlastních zásob čerpati. Argentina zaslal
v minulém týdnu pouze 490.000 hl. oproti 1.2 mil
hl. v témže týdnu 1906. V New-Yorku znamenal
kukuřice na červenec 621/4—621/4, na září 63—62 /
na prosinec 623/4—62 centů.
Na světovém trhu jest kukuřice hojně nabízena
a smýšlení má chabé. V Berlíně znamenala dodávka
na červenec 144.50—140.75 mk. Na rakousko-uher-
ských trzích jest poptávka lepší a nabídy nalézaj
snadné umístění. O stavu nového osení docházej
zprávy jen příznivé. Lhůty v Pešti zpevnily. Zna-
menána byla kukuřice na červenec 5.97—6.11, na
srpen 6.12—6.20, na květen 1908 6.27—6. 29.
Evropa
Argentina
NewYork
Berlín
Pešť
cent
24
article
Mlýnské výrobky. Vzeslupná tendence n
našich obilních trzích měla ovšem také za následel
zvýšení cen mouky. Nicméně zůstal konsum stále
zdrželivým. Disposice na staré úzávěrky nejsou uspo
kojivy i vzhledem k malým záznamům. Ovšem tato
poslední okolnost dává naději na brzké oživení ob
chodu. Mouky ke krmení jest stále nedostatek. Po
holovou nelze ji obdržeti, na podzim je po ní čilá
poplávka. Na trzích zahraničních převládalo chabé
smýšlení. New-York znamenal Spring Wheat Clears
3.80 dol. oproti 3.85 dol. před týdnem. V Londýně
nastal pokles o 3 d. Fleura de Paris znamenala na
červenec 34.25—34.65, na srpen 34.35—34.05, na
září-říjen 32.25—31.95, na áří-prosinec 31.85—31.55
franku.
Z trhů peněžních. (16. července.) Letní mrlve
na všech bursách jest přímo nápadné v době, kdy
v hospodářském svělě panuje stále ještě horečný ruch
práce. Na berlínské burse nemohl býti stanovenu
celé řady hodnot první kurs. Při tom ovšem smý.
šlení zůstává celkem pevné, poněvadž není podněto
nepřiznivých a poněvadž poslední výkazy cedulových
bank uspokojily. Ovšem ke snižování diskontních
sazeb nedojde již nikde, poněvadž doba přílivu po-
třeby peněz není již tak daleka.
Paris
NewYork
Londýn
25
article
Praha. Na dnešní burse přovládalo při vze-
stupných cenách smýšlení dosti pevné a došlo k zá-
věrkám 4% zást. listů České hypoteční bankyzu
K 98.—, akcil České banky Union za K 242.25 a akcií
Živnostenské banky za K 241.75. Jinak podáváno za
akcie: První české tov. orient. cukrov. K 260.—, Če-
ské průmyslové banky K 414.—, České spol. pro
prům. cukerní K 142.50, strojírny Daňkovy K 460.—,
Pražské úvěmí banky K 524.—, Hosp. úvěrní banky
K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, Akc. továrny
na umělá hnojiva v Kolíně K 402.50, První česku-
moravské strojírny K 845.—, Kralohradeckého úvěr-
ního ústavu K 445.—, pivovaru v Čes. Budějovicích
K 825.— a První české akc. pojišťovny na život
K 260.— peníze
Vídeň. Ohlášení sestátňovacího zákona pro že-
leznice v rozpočtovém výboru způsobilo, že na začá-
teční burse došlo k větším prodejům akcii stální drá-
hy. Seslabení přeneslu se také na jiné obory, ačkol
ministr financi podal v příčině státních financí posu-
dek příznivý. Železářské akcie yly rozhodně pevné.
Na konec nastal klid a kursy se nezměnily. Později
měly alpinky živou poptávku, ale obchod byl jinal
klidný. Bursa končila lehce seslabenými kursy a
v Vplně slagnaci. Z bankovních papírů byly zvláště
kreditky stabší. Akcie stální dráhy, severozápadní
a Ferdinandovy severní dráhy utrpěly ztráty. Alpin-
ky, pražsko-železářské, rýmavsko-muráňské, a hulě
Poldiny, jakož i západočeské uhelné byly vesměs
vyšší. Na eskomplním trhu peníze slouply, 4/% až
431 5.
Daňkův
Bursa
Poldin
Praha
Kolín
Čes . Budějovice
Vídeň
Český banka
Union
Český společenský
první český akciový
Alpinaka
26
article
Berlín. Průběh dnešní bursy v ničem nezadal
včerejšímu. Celkový obohod byl velmi malý při kur-
sech na počátku bunsy poněkud nižších. Malé oži-
vení přineslo uvolnění na trhu peněžním, kde sazbo
pro denní peníze byla levnější. Z průmyslových hod-
not favorisovány akcie Lauřiny huti a Donnersmark
o jichž fusi zprávy houževnatě se udržují. Vzestup
uvedených hodnot na elekty příbuzných průmyslo-
vých závodů neměl valného účinku. Akcie domácích
i cizích bank končí kursy o poznání slabšími včerej-
ších. Americké dráhy byly nižší na míslní realisace
Z rakouských zájem pro akcie dráhy jižní udržován
i dnes drobnými koupěmi. Ruské titry zůstaly na dále
pevny. Soukromý diskont nezměněn, 41/49
Z pražského trhu obilního. Situace obchodu
obilím jest trvale příznívou. Cena pšenice nedoznala
znatelné změny, koupěchtivost byla uspokojivá, do-
mácí mlýny mohly při ceně 10.80—11.50 z Prahy
snadno uhraditi svou potřebu. Z Prahy bylo placeno
77—78 kg 11.— K, 77.80 kg 11.35, z Nymburka 11.—
Kutné Hory 11.40, Bystřice 10.80, Č. Brodu 11.20
Čelakovice 11.—, franko Neratovice byla 11.60, frank
Smiřice 11.60 mamě nabízena, Smýšlení pro žito
bylo pevnější než pro pšenici, zvláště byla to čila
poplávka pro severní Čechy a znatelně oslabená na-
bídka, které pomohly cenám ke vzeslupu o 10—15h
Obavy, že nové žito nebude v suchu sklizeno, způ-
sobily, že mnohý mlynář koupil nad okamžitou pe-
třebu, aby v případě nutnosti měl suché žito na skla-
dě. Z Prahy bylo placeno 9—9.30, z Benešova 72 kg
8.90, 73 kg 9.—, 74 kg 9.15, Votic 73 kg 9.—, Vla-
šimi 8.85, Sázavy 8.80, Březnice 8.95, Lochovic 8.95
Berlín
Praha
Nymburk
Kutná Hora
Bystřice
Č . Brod
Neratovice
Smiřice
Čechy
Benešov
Votice
Sázava
Březnice
Lochovice
Lauřin huť
kg
Čelakovice
27
article
Mělníka 9.15, Pacova 7.85, Tábora 9.—. Za vlivu
vysokých pešťských záznamů zpevnila znovu cena
ovsa. Pro alpské země jest uherský oves dražší net
český, dostavila se proto na trh odtamtud poptávka.
která uhražena při cenách o 10—15 hal. vyšších
Stanice v blízkosti Prahy získaly jen málo na ceně
z Prahy placeno 8.20—8.40, Benešova 7.95—8.10
Volic 8.—, Sudoměřic 7.90—8.05, Pacova 8.—, N
Cerekve 7.95, Heřmanic 7.95, Zruče 7.55, N. Brodu
7.65, Ledče 7.50. Bělohradu 7.55, Soběslavi 8.05
Na dodávku v září-květnu prodán nový oves za 8.—
ze Soběslavi. Na trhu řepky působilo nepříznivě ny-
nější špatné počasí. Na trh přichází jen vlhké zboží.
které jest méně oceňováno než suché. Tak koupen
dnes ochotně suchá řepka za 17.— až 17.40 z továr
stanice, kdežto vlhké zboží prodáno za 15.75 z Unho-
ště a úřadně znamenáno 15.75—16.—, Stará kuku-
řice k promptnímu dodání jest nabízena z Vídně za
6.60, na dodání v prosinci-lednu stojí nová kukuřice
6.35 z Vídně. Majitelé máku chtějí ještě využiti vy-
sokých cen a naléhají na prodej. Ceny utrpěly po-
kles 50 hal. za 50 kg a znamenaly 43..50—44.50
z Pruhy. Z Č. Brodu byl napízen za 43.—. Hrách
k setí obchodován jest při nedostatečné nabídce z
stoupajících cen a umnísťován jest při ceně 9.15—9.25
ze stanic západní dráhy. Deštivé počasí nemělo na
zdejší obchod dosud vlivu, ovšem jest všeobecné
přání po teplém počasí. Řepka a bílý jetel, které
leží posečeny na polích, utrpěly již dosti škody.
Řepka
Mělník
Pacov
Tábor
Praha
Benešov
Sudoměřice
Heřmanice
Zruč
N . Brod
Ledeč
Bělohrad
Soběslav
Unho
Vídeň
Č . Brod
N Cerekev
kg
28
article
Z trhů železářských. (Týdenní přehled.) Ochab-
nutí na mezinárodním trhu železném v druhé
čtvrti roku je zjevem tak pravidelně se opětujícím
že nelze jedině z tohoto fakta činiti tak nepříznivé
závěry na další rozvoj konjunktury v železářském
průmyslu, jako se namnoze děje. Srovnáváme-li le
tošní situaci za vysoké letní saisony s dvěma před-
chozími, setkáváme se ve všech 3 letech se zcela stej-
nými zjevy: ochabnutím koupěchtivosti a poklesem
nebo aspoň kolisámím cen. — Rakouský trh
železa zachovává poměrně pevnost. Různé veřejné
dodávky, o nichž podávány pravidelné zprávy, zaji
šťují průmyslu výnosnou zaměstnanost. A třebas
pozorovati nyní jistý vliv doby roční na trh, přece
jen na nějaké ochabnutí nebo dokonce pokles kon
junktury nelze myslili. Naopak rakouský železářský
průmysi nalézá se stále v linii vzestupné, jež je pře-
rušována jen občas body klidu. Lze tedy s jistou
pravděpodobností počílati na vzestup dividend. Tuk
na př. „Vos. Ztg.“ pro Pražskou železářskou společ
nost uvádí všeobecně udávaný odhad letošní divi
dendy na nejméně 160 K proti 150 K loňska; výročn
období končí již 30. červnem, ale bilance bývá před
kládána teprve koncem zárí. S jiných stran uváděno
165 K, oplimistické taxace zní dokonce na K 170.—
V informovaných kruzích však převládá mínění, že
dividenda letošní 160 K podstatně nepřekročí. Jiste
jest, že Pražská železářská společnost je zaměstnána
až k mezím své výkonnosti, stejně jako Alpská báň-
ská společnost, jejíž obrat v I. pololetí stoupl o 4.2
mil. K. Výroha surového železa dosáhne letos as
4.7 mil. q proti 4.2 mil. q loňska. V příštích lelech
nastane patrně rozšíření výroby až na 5 mil. q a
společnost prý má všecko k prodeji určené surove
železo vlastní výroby již i na r. 1908 vyprodáno.
Ochab
Vos
K Výroha
Tuka
29
article
V příštím roce rozšíří se výroba společnosti i o dal-
ších 140.000 q plechů, kterážto kvota ji byla kartelem
přidělena. Naproti tomu má Pražské společnosti při-
kázati část své výroby nosičů a kromě toho ji hotově
odškodniti. Již z toho viděti, že také Alpská společ
nost vykáže větší dividendu než loni, kterážto se
za předpokladu, že druhý semestr letošní bude stejně
příznivý jako první, odhaduje na 34 K proti 30K
loni. Také u ostatních rakouských a uherských pod-
niků počítá se s vyšším výtěžkem a sotva nutno se
obávati podstatného poklesu, takže i u těchto pod-
niků, ač neobráli-li náhle konjunktura světová, divi-
dendy nedoznají snížení. Dle právě uveřejněného
výkazu o odbylu kartelu železářského, jehož podrob
nosti sdělujeme na jiném místě, vykazuje celkový
odbyt za prvě pololelí u srovnání s loňskem zvýšen
o 40.000 q. — Situace německého trnu surového
železa je trvale příznivou, dle „Köln, ztg.“ dokonce
tak příznivou, že další zlepšení je sotva možným
Köln
30
article
V poslední době došly příznivého vyřízení i důležité
otázky organisační: urovnány spory mezi důsseldorí
ským a lucemburským syndikátem surového železa
obchodními firmami Bratří Röchlingové v Ludwigs
hafenu a K. Spáter v Koblenci. Stejně důležitým je
přístup Lübecké vysoké peci k syndikátu důsseldorl
skému. Ovšem ctázka obchodnická pro přílišné poža
davky nově vzniklých malých obchodních firem stále
svého řešení teprve čeká. Konsum, který měsíce vy
čkával se svými zaká zkami, doufaje v pokles cen ná-
stedkem soulěže mezi syndikáty a obchodníky, vidu
nyní, že syndikáty uvolnily prodej pro celý rok za
nezměněných cen, upustil od své zdrželivosti a kráči
ke hražení své potřeby. Velká mnežství však zalím
již nejsou volna a již nyní je těžko zákaznictvu za-
jistili celou potřebu. Přes to však netřeba zatím po
čítati se zvýšením cen. — Naproti tomu vývoj bel
gického trhu nabývá neuspokojivého vzezření
poptávka se zmenšuje každým týdnem a ceny hoto-
vého zboží ustupují pomalu, ale stále, zalím co suro-
vina a polotovary zpevnily. — Anglický trh su-
rového železa je poměrně klidný, ale ceny značně
zpevnily. Varanty jeví rovněž malý obrat, ceny po-
někud stouply. Hutě mají také malé zásoby, že vždy
ještě musí býti naloděno mnoho zeleza varantního.
K Spáter
Koblenc
bratr Röchlingová
31
article
aby vypraveny býti mohly došlé parníky. Pro po-
zdější dodávky platí pro železa loco huť tytéž ceny
jako pro poholové, přes to nemohou hutě stále ještě
uzavirati nově pohotové dodávky, naopak namnoze
nepostačují. Čís. 3 znamenalo 58 sh., za jednotlivě
známky placeno dokonce 59 sh. V červenci naloděno
celkem 31.600 tun proti 46.500 t. téhož období červ-
na. — Z amerického trhu sděluje „Iron Age“
Výroba surového železa v červnu činila 2,231.575 tun
a v celém pololeti 13.5 mil. t. Týdenní výkonnost
vykazovala 1. července 527.830 tun, nejvyšší číslici.
již dosud bylo dosaženo. Tendence trhu byla chabí
při příležitostně povolnějších cenách. Cizozemské že-
lezo se ještě nabízí, ale obchod s ním již není valný.
Iron Age
32
article
V ocelových kolejnicích neučiněny význanínější uzl-
věrky. Stavební ocel klidná. Nové objednávky holo-
vých výrobků jsou celkem menší, ale značně se ještě
naléhá na dodání dřivějších zákázek specilikací. Vy-
hlídky na rozvej obchodu a lehčími výrobky jsou
zvlášť uspokojivě. Naproti tomu „Iron Monger
sděluje, že tržba je chabá, obraty klesají, ceny jsou
o 50 centů nižší, vyhlídky pro nejbližší dobu posuzuií
se nepřiznivě.
Práce přes čas v rakouskýchi továrnácki 1906.
Dle právě došlé publikace pracovně-statistického úřa-
du o prodloužení prucovní doby v rakouských to-
várnách bylo v r. 1906 793 závodů. t. j. asi 6
všech továren, jež v 1642 případech prodloužily
pracovní dobu přes zákonnou maximální dobu. Denní
rozsah této práce přes čas kolísal mezi 1/2 až 3 ho-
dinami, při čemž zvlášť silně vystupují prodloužení
2hodinná. Pokud se týče doby, po kterou takto denně
prucováno, byla nejčetnější prodloužení trvající pře
3 dny až 3 týdny. Přihlíží-li se k 60.907 dělníkům
k práci přes čas přibraným, činila celková práce pře
čas 3,854229 pracovních hodin. Průměrné zatížení
1 dělníka činilo dle toho 63 hodin. Nejznačnější podi
na celkové práci přes čas měly Čechy s 332%, za
nimi Dol. Rakousy s 292% a Morava se 179%. Z jedno-
tlivých odvětví výrobních připadá na textilní průmys
1,831.307 pracovních hodin přes čas čili 42 %, na
strojnický průmysl 524.753 (= 162%), na průmysl
kamenický, hliněný a sklářský 393.181 (= 109%)a
potravinový 373.080 (= 102%). Vůči r. 1905 vykázán
loni úbytek 705,240 hodin pracovních. Přítomná
publikace je zajímavým doplňkem nedávné knihy
o pracovní době vůbec (srov. referát v č. 178. t. l).
skýtajíc speciálný přehled o prodloužení jedenácti-
hodinné doby pracovní, kdežto publikace posléz zmí-
něná obsahuje výkaz o všech druzích prodlužování
pracovní doby.
Iron
Čecho
Dolo
Rakousy
Morava
33
article
Přípravy na podzim. Konlingentní smlouvao
vagonech na uhlí, uzavřená rak. severozápadní dra-
hou s pruskými státními drahami (ředitelství Vrati-
slav), byla nyní severozápadní drahou vypovězena.
Státní dráha připojila se k tomuto postupu. Jmeno-
vané dráhy jsou zúčastněny asi 110U vagony na
léto smlouvě, týkající se asi 1600 vagonů na uhll
poněvadž obě dráhy očekávají na podzím velmi či-
lou potřebu dopravní, chtějí míti své vozy k úplné
samostatné disposici.
Česká severní dráha. Ředitelství c. k. výs. české
severní dráhy splnomocnilo stanice svého doprav-
ního obvodu v zájmu urychlení postupu jednání, aby
vyřizovaly až do odvolání ve vlastním oboru působ-
nosti nároky na odškodnění, plynoucí ze ztrály úplné
nebo také částečné a poškození rychlozboží i zboží
nákladního. Práva stanic vztahují se prozatím na
zásilky dopravy vnitrozemské a jsou také obmezeny
v ohledu tom na výši odškodného. Bližší zprávy
tom obsahuje dotyčné prohlášení ve Věstníku pro
železnice a plavbu; také stanice jsou poukázány.
aby podaly bližších zpráv.
34
article
Spojení továren na nábytek z ohybaného dřeva.
Akciová společnost spojených rakouských továren
na nábytek z ohybaného dřeva konala předevčírem
v úvěrním ústavu ustavojící valnou hromadu. Bylo
usneseno uzavříti s akciovou společností uberských
továren na nábytek z ohybaného dřeva, která se v
několika dnech ustaví, společenství na dobu třiceti
let, které bude míti za úkol placení stejných divi-
dend u obou společnostl.
Svaz oceláren v Německu. V obchodním roc
1906—1907, končfcím 30. červnem, činil odbyt pro-
duktů A 5,756.797 tun. Z toho připadá na polotovary
1,795.328 tun (81.6 proc. odbyto v zemi, 18.4 proe.
v cizině), na železniční materiál 2,033.237 tun (67
proc. resp. 33 proc.), 1,928.232 tun na faconní že-
lezo (74.4 resp. 25.6 proc.). Ve třech letech trvání
svazu činil odbyt: 1904—05 4.523.727 tun, 1905 ž
1906 5,471 838 tun, 1906—07 5,756.797 tun.
Ruská půjčka. Konečné titry 5% ruské státní
půjčky z r. 1906, uvedené — jak známo — ťaké na
rakouské bursy, došly již do Vídně. Po provedení
všech přípravných opatření bude v brzku započato
s výměnou prozatímných lislů.
Německo
Vídeň
spojený rakouský
35
article
Úvěrní poměry v Uhrách. »Fin. L.« sdělují na
základě zprávy »P. L.«: Ústřední společenstevní po-
kladna uberská, podle jejíž příkladu měla býti zří-
zena i u nás ústředna společenstevní, rozesílá právě
všem společenstvům, které k ní náležejí, oběžník, ve
kterém je vyzývá, aby vzhledem ku platným vyso-
kým úrokovým sazbám obmezila úvěr svému člen-
stvu. V cirkuláři tomto praví se mimo jiné: »V po-
slední době se peníze do té míry zdražily, že bu-
deme asi rovněž nuceni, abychom společenstvům
zvýšili počítané jim dosavadní úrokové sazby. Do-
poručujeme proto, aby správa společenstva odvrátila
členy, úvěr bledající, až do další disposice od sjed-
návání půjček, které nejsou naprosto nutny, nehledě
již, zda se jedná o půjčky k účelům konversním, in-
vestičním, anebo na zakoupení mobilií«. Tento oběž-
ník jest příznačný pro soukromé poměry Uher, po-
něvadž jsou opravdu řídké případy, kdy v Ubrách by
si ukládali podobnou zdrželivost a specialně tehdy.
kdy Rakousko-uherská banka vychází úvěrním po-
třebám, obzvláště ústředny společenstevní v Uhrách
velmi ochotně vstříc.
Mezinárodní lázeňská výstavá koná se od čer-
vence do srpna t. r. za záštity kn. Klementiny belg.a
belgické vlády, provincie a města v lázeňském městě
Spa. Kromě oddilu lázeňského bude výstava tato
v sobě zabrnovati oddíl zdravotnický, sportovní, po-
travinářský, lékárnický a j. a nutno zaslati při-
hlášky co nejdříve. Zástupcem této výstavy pro
Čechy jest pan Artur Gobiet v Praze-Karlině.
Obchod s Tjencinem. Ve vývozní kanceláři ob-
chodní a živnostenské komory pražské vyložena le-
gitimovaným interesentům k nahlédnutí zpráva
vyřízování obchodů a obchodních zvyklostech
Tjencině.
P L
Klementina
Gobiet
Uhry
Finsko
Spa
Čechy
Praha
Karlin
36
article
Dodávky pro vládu egyplskou. Obchodní a živ-
nostenská komora pražská upozorňuje, že průmysl
rakouský nezůčastní se pohříchu měrou významu
jeho odpovídající dodávek, jež bývají veřejně vypi-
sovány pro vládu egyplskou. Pro firmy, jež by na
dodávkách těch měly zájem, vyložen ve vývozní
kanceláři komory k nahlédnutí seznam předmětů,
jichž dodávka v minulých letech vládou egyplskou,
pokud se týče různými ústřednami byla vypsána.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v M
Boleslavi na jmění Anny Bukovské, obcho
s galanterním zbožím a potřebami pro krejčí v Mlade
Boleslaví. Konkursní komisař rada Pacovský, správce
dr. Mareček, advokát v Mladé Boleslavi. Schůze vě-
řitelů 27. července, přihlášky do 24. srpna, rok likvi-
dační 31. srpna. — Dále byl konkurs uvalen kraj-
ským soudem v Králové Hradci na jmění Ro-
mualda Šrůtka, obchodnika s modním a galan-
terním zbožím v Červeném Kostelci. Konkursní ko-
misař přednosta okresního soudu v Náchodě, správc
dr. Vrba, advokát tamtéž. Lhůty 25. července,
25. srpna, 2. zářl.
Insolvence. Josef Zwettler, obchodník ve Št.
Hradci. — Marie Hubrová, pletařství v Solnohra-
dech. — »Svépomoc«, konsumní spolek v Jindř.
Hradci. — Jakub Schreiber, továrna na obuv ve
Vídni XIV. — Viktor Pippan, průmyslový závod
v Terstu. — Marie Pfaunzová, obchod se smíšeným
zbožím ve Vídni XIV. — Karel Kubeš, obchodník
v Brně. — Jun Buchar, obchodník v Nové Vsi na
Popelkou. — Karel Anderle, obchodník v Liberci.
— A. Bukovská, protokolovaná firma v Mladé Bole-
slavi.
Trhy. Příští výroční trh v Sedlci na dráze cí .
Fr. Jos. bude ve čtvrtek dne 1. srpna 1907. Koupený
dobytek možno na stanici Heřmaničky— Sedlec na
kládati.
Bukovský
Pacovský
doktor
Mareček
Šrůtek
Vrba
Zwettler
Hubrová
Schreiber
Pippan
Pfaunzová
Kubeš
Jun Buchar
Popelka
Anderle
A Bukovská
František
Jos
M Boleslav
Mlade Boleslav
Mladá Boleslav
Hradec
Kostelec
Solnohr
Vídeň
Terst
Brno
Liberec
Mladá Bol
Sedlec
Heřmaničky
okresní soud v Náchod
konsumní spolek v Jindřichův