Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

17. července 1907 Číslo 195.

4 article

dělství pomocí vodních slaveb a zdvojnásobení meliorační sumy 2 mil. K na rok 1907. Posl. Udržal (čes. agr.) praví, že poprvé v novém zasedání chápe se slova v drahém českém mateřském jazyku, poněvadž má k tomu právo všude a vždy tedy tím spíše v poslanecké sněmovně. Se zřetelem na skutečné poměry chce však pilnost odůvodnit jazykem německým. Navržené zvýšení meliorač- ního fondu jest odůvodněno velkým rozvojem meli- oračních prací za poslední leta, navržené zvýšen příspěvkové kvoty státní pak stoupnutím nebo zvý- šením dělnické mzdy a zdražením stavebního ma- teriálu. Jest žádoucno, aby ulehčeno a zjednodušeno bylo zakládání vodních družstev. Dále je třeba, aby vybudována byla instituce Iukařských mistrů. Z meli- orací budou míti zisk všechny stavy a nikoli nejméně dělnictvo, protože se podporuje podnikavost. Jest po- vinností sněmovny poslanecké, všemi silami podpo- rovati a zvelebovati zemědělské společenstevnictví. Řečník doufá, že pilnost bude jednohlasně schválena. (Pochvalo.

Posl Udržal

5 article

Posl. Iro (Všeněmec) v zásadě s návrhem sou- hlasí, musí však protestovati proti tomu, že z meli- oračního fondu se hradí úprava řek v Haliči. Řečník by proto doporučoval, aby v rozpočtovém výboru byl vypracován klíč pro spravedlivé rozdělení meli- oračního fondu mezi jednotlivé země dle jejich po- platnosti. Ministr orby hr. Auersperu poznamenává nej- dříve, se zřetelem na žádost o zvýšení ročm dolace melioračního fondu, že skutečně určena byla záko- nem ze dne 24. června 1902 roční dotace státního melioračního fondu až včetně do r. 1914 zatím ob nosem 4 mil korun ročně. Následkem stále stoupají- cích nároků na poli zemědělských staveb vodních. kterémužto odvětví vláda věnuje zvláštní pozornost. bylo nutno zvýšiti dotaci melioračního fondu. Úž v prelímináři tohoto fondu na r. 1906 vyžádala si vláda ústavní svolení pro dodatečnou dotaci v ob- nesu 503.071 K. Tento dodatečný úvěr umožnil me- licračnímu fondu, aby v r. 1906 učinil za dost všem požadavkům. V rozpočtovém provisoriu na dobu od 1. ledna do konce července t. r. byla vláda ústavně zmocněna, aby použila z pokladničních přebytků ob- nosu 3 mil. korun k mimořádnému dotování meliorač ního fondu. Posl. Iro: Ale ne zase všechno pro Halič!

Posl Halič

6 article

Ministr orby hr. Anersperu (pokračuje) praví, ž odečte-li se částka 2,503.000 korun, které bylo po- užilo v r. 1906, má fond k disposici pro rok 1907 dolaci okrouhle 61/2 mil. korun. (Výborně!) Ministr konstatuje, že tento obnos úpině postačí na potřebu melioračního fondu v letošním roce. Potřeba tato záleží na jedné straně v požadavcích na pokračování prací, na druhé straně pek v požadavcích pro nové stavby. Co se týče nových staveb — jenom na ty může se předložený pilný návrh vztahovali — dlužno poznamenati, že podle zákona o melioračním fondu ze dne 30. června 1884 používání z plíspěvků nebo z půjček ze zmíněného fondu pro nově podniky me- liorační jest odvislo od příjetí příslušných zákonů zemských a že tudlž i když je melorační fond sebe více dotován, jsou příspěvky z něho přirozeně ome- zeny příslušnými usneseními sněmů zemských. Po tétc stránce však může ministr pro tento rok sně- movně dáti naprosto určité prohlášení, že slální správě bylo možno vzíti zřetel na základě prelimináře me- licračního fondu na všecky zákony o regulacícha melioracích, usnesené v posledních zasedáních sněmy zemskými a vládě zemskými výbory oznámené. (Po chvala.) Příslušný preliminář bude sněmovně v nej- bližší době podán. Jestliže předložení jeho se zpo- zdilo, stalo se to tím, že ministr si přál. aby mohl do melioračního prelimináře pojati též usnesen sněmů zemských, které zasedaly v červnu. Prolo není vlastně důvodů k pilnosti návrhu. Zdali dolace fondu v r. 1908 stačí pro další ná- roky, po případě, pokud a v jaké výši bude snad pak nutno zvětšiti meliorační fond na rok 1908, nedá se posouditi dnes, před seznáním usnesení, jež oboru vodních staveb učiní jednotlivé sněmy zemské teprve v budouenosti.

Anersper

7 article

Poukázav k tomu, že také t. zv. „mlý melio- rační fond“ byl zvýšen a že ministerntvo orby posky- tovalo vždy malým podnikům podpory, pravil ministr že ministerstvo orby bude se snažiti, aby obdržele na rok 1908 zvýšenou dotaci, ježto zkušenost učí, že i malé meliorační práce každým rokem vzrůstají Tou dobou jest postaráno o všechno a není tudíž věcně nezbytným pilné vyřízení předmětu. Kdyby se sněmovna usnesla na pilném vyřízení, prohlašuje mi- nistr, pak bude vládu těšiti, že při této věci může spolupůsobiti. (Pochvala.) Poslanec Povše (slov. kler.) přimlouvaje se z návrh, poukazuje na smutné poměry v Krajině. Mluví proti podnětu poslance Ira, aby byl rozdělen melio- rační fond jednotlivým zemím dle jlch poplatnosti daňové; pro použití melioračního fondu nesmí býti rozhodující poplatnost, nýbrž pouze potřeba. Poslanec Luksch (něm. agr.) pojednává zevrubně o poměrech melioračních na Moravě, i stěžuje si, že dosud nebyl proveden zákon o vodních cestách, ná- sledkem čehož úprava Moravy a jejích příloků se zpozdila, čímž trpí zvláště jižní Morava. Odůvodňuje obšírně nutnost zvýšiti fond meliorační a apeluje na sněmovnu, aby pilnost přijala. Poslanec dr. Steinwender (něm. lid.) navrhl konee debaty. Návrh byl přijat. Proti není nikdo zapsán. Hlavním řečníkem (pro) byl zvolen poslanec dr. ryt. Kozlowski, jenž stručně poukázal na pilnost ná- vrhu. Pilnost návrhu byla pak přijata. (Živá po- chvala u agrárníků.) Předseda zahájil na to rokování meri- torní. Poslanec Schrafil (něm. křesť. soc.) vyslovuje se proti tomu, že meliorační fond se rozděluje mezi jednotlivá království a země dle jejich podílu na dan pozemkové. Jenom praktická potřeba může zde býti rozhodující. Nalehavou jest nejen úprava řek v Če-

Povš Ir Luksch doktor Steinwender Kozlowski Schrafil Morava

8 article Hudba.

Hudba. + Z České Filharmonie. Dnes od 5. hod. odpo- ladní koná se koncert na Žofíně. Vstupné za osobu 20 hal. + Fr. Krejčíka pochody: »A já sám«, »Kolovrá- tek«, »Holuběnka«, »Můj Jeníčku« právě vyšly. Každý stojí pro piano po K 1.20, pro dechovou chudbu vždý dva pochody pohromadě 2 K. Pro smyčcový orchestn vyšly: »A já sám« a »Kolovrátek« za 2 K 50 hal. Jednotlivé texty jsou po 20 hal. Nakladatel Mojmíi Urbánek v Praze, Jungmannova třída, č. 14, Hlávkův palác.

Krejčík Žofín Francie Praha Jungmannův třída Český filharmonie Mojmía Urbánek Hlávkův palác

9 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Pověsti o úmrli hr Lva Tolstého. V poslední době došly z Jasné Poljany zprávy, že zdravotní stav hr. Tolstého vzbuzuje obavy. V Londýně a Berlíně rozšířily se včera pověsti, že 79latý kmet již zemřel. Dle zprávy petrohradské telegrafní agentury jsou všechny tyto pověsti bezpodstatny a hr. Tolstoj těší se nejlepšímu zdraví. = Výbuch na válečné lodi. Z Bostonu, 16 července. (K. k.) Z osob, zraněných při neštěstí na řadové lodi »Georgii«, včerejší noci zemřel ještě jeden poručík a jeden námořník, takže počet mrtvých obnáší nyní 8. Zdá se, že ranám podlehne ještě dal. ších 6 námořníků. = Velký požár v Paříži. Z Paříže, 16. čer vence. (K. k.) Včera o 2. hodině odpolední vypuki v dílně jistého továrníka nábytku v Rue Montrenil oheň, který zachvátil v krátké době colý blok domu Bez přístřeší jest 50 rodin. Způsobená škoda přesa- huje milion franků. = Novestavba věže se sřitila. Z Černovců, 16. července. V Augustově sřítila se včera nedosta- vená věž katolického kostela. Zdivo strhlo i lešení s dělníky. Jeden byl usmrcen, osm jiných více méně těžce zraněno. Příčinou neštěstí bylo klesnutí zá- kladů věže následkem vzniklého pramene. = Úmyslné poškození pomníků. Z Mnichova, 16. červonce. Velké pobouření způsobilo zde poško- zení několika historických pomníků, jež byly v noe surovým způsobem zkomoleny. = Požár v nemocnici. Z Paříže, 16. července. V departamentní nemocnici v Saint Brice, v níž jes 600 nemocných, vzňala se zásoba dříví asi 60 krychlových metrů. Dřevník a kolna shořely. Nemoe- niční budovy nalézaly se ve velkém nebezpečí, úsil hasičstva a posádky však se podařilo je zachrániti.

Tolstý Tolstoj Georgias Augustův Požár Londýn Berlín Boston Paříž Rue Montrenit Černovec Mnichov Saint Bric

10 article Příčina požáru není známa.

Příčina požáru není známa. chách, nýbrž v celém Rakousku. Nejpilnějším bylo by však, aby konečně sa projevila vůle většiny oproti stálému komandu 20 náhodou shromážděných po- slanců. (Pochvala a potlesk u křesťanských sociálů.) Rečník podává dodatečný návrh, aby návrh Udržalův byl přikázán výboru rozpočtovému. (Živá pochvala.) Poslanec Steiner (něm. křesť. soc.) podává do- datečný návrh, aby rozpočtovému výboru bylo ulo- ženo, ještě v tomto období zasedacím podati o zá- ležitosti lé zprávu. Řečník vyslovuje se proti tomu že v Dolních Rakousích, na Moravě a ve Slezsku zákon o vodních cestách se neprovádí. Po sestátnění severní dráhy musí se nyní žádati též vystavení dunajsko oderského průplavu a provedení zákona o vodních cestách vůbec. V ministerstvu obchodu mu bylo řečeno, že z povolených 75 mil. bylo poslední splátky 4.5 mil. před nedávnem použito. Dolní Rakousy mají také nárok na jistý podíi z těchlo peněz. Jest povinností poslanců, aby kon- trolovali, jak se používá povolených peněz. Dosa- vadní vládní morálce musí poslanecká sněmovna učiniti konec a žádati na vládě zodpovědnost za všechny peníze, kterých používá a jež vydá. (Hlučná pochvala a souhlas u křesťanských sociálů.) Řečník upozorňuje dále na nutnost regulace Moravy, kterou žádají moravský a dolnorakouský zemský sněm,a praví, že musí býti žádáno, aby vláda vedla záleži- tosti objektivně v zájmu celé říše.

Udržalův Steiner Rakousko Dolní Rakousy Morava Slezsko Dosa

11 article

Posl. Stelnwender prohlašuje, že dnešní merio- rační zákon musí býti změněn nejen co do výše při- spěvku a co do měřítka rozdělovacího, ale i v tom směru, aby vůbec mohlo býti meliorováno. K tomu však rozpočtový výbor nemá nutného času. Průplavy byl by podporován jenom dovoz z Uher. Úspory do- pravní šly by k duhu jenom majitelům uhelných dolů. Není možno, za každou cenu provésti pochybný zákon o vodních cestách, ať se raději učiní něco, z čeho výroha a spotřeba mají prospěch. Posl. Hrázský (nár. svob.) praví, že jedná seo velikou národohospodářskou otázku, která nesmí býti posuzována se stanoviska jedné strany. Suhvence n meliorace nesmí se považovati za dar agrárníkům. Subvencí touto bude rolníkům umožněno, aby při- kročili k investicím, jež by jinak nemohli poduik- nouti, a tímto způsobem bude zjednán lepší zákla k výživě a rozmnožení obyvatelstva. Dotování melio- račního fondu jest nyní příliš nepatrné; jest ne- zbytně třeba, aby tento fond byl zvýšen. Při regalo- vání řek jde především o to, aby byly schváleny do- statečně vysoké příspěvky, tuto regulaci umožňující. a dále jde o to, aby pro veškeré říční regulace bylo stanoveno jednotné měřítko. Řečník si stěžuje, že ministerstvo orby neuznalo nutný m, býti zastoupenu odborným úřadníkem v komisi pro úpravu řek. Konečně poukazumn řečník na nedávné pobromy v Čechách, způsobené povodněmi, kde následkem nedostatečné vhodné úpravy řek došlo již po dvoudenním dešti ku po- vážlivým škodám. (Hlučná pochvala a potlesk.) Po doslovu navrhovatela posl. Udržala a po řadě věcných oprav přikazuje se dle návrhu posl. Stei- nera návrh Udržalův výboru rozpočtovému s dolo- žením, aby podal o něm ještě v tomto zasedání zprávu.

Posl Hrázský Udržal Udržalův Uhry Čechy

12 article

Jednací pořad. Potom přechází se k jednacímu pořadu, toliž k projednání návrhu dea. Luegra a soudr. na dosa- zení jubilejního výboru. Navrhovatel dr. Lueger prohlašuje, že navrhl aby zvolen byl 26členný jubilejní výbor, v němž by se rokovalo a podala zpráva o způsobu, jakým stát má se sám zúčastniti oslavy jubilea císařova. Bode-li poctěn volbou do výboru, navrhine tam. aby stát věnova! 100 mil. základního kapitálu na sta robní a invalidní pojišťování. (Bouřlivá, trvalá po chvala a potlesk v celé sněmovně.) Musí vztahovati se na veškeré výrobní stavy, na živnostnictvo, rol- nictvo a j. Bude-li toto starobní a invalidní pojišťo- vání zavedeno, pak nesmí se skrbliti jako při zákoně o vodních cestách, nýbrž třeba hluboko sáhnouti do pokladny, aby lidu dostalo se konečně dobrodiní. Po- jištění to budiž díkem za zavedení volebního práva Návrh schvaluje se jednohlasně bez debaty. (Vý- křiky u křesťanských sociálů: Kde pak jsou »soci- Sociální demokraté, v zasedací síní přítomní na to od povídají: »Provozujete komedií ?«) Následovalo první čtení předlohy o ražen stokorunových mincí a o dalším ražení mine pětikorunových.

doktor Lueger Bode

13 article

Posl. Malik prohlašuje: Všeněmci vědí, že ne- mohou zabrániti, aby projednávaný zákon nenabyl platnosti. Avšak při té příležitosti prohlašují, že ne- mohou zúčastníti se slavnostní nálady jubilejní. De- jiny posledních 60 let dokazují, že němectví v téko říší jest neustále zatlačováno, což třeba přičísti na vrub rakouské vládní politice. S výsledkem voleb vláda může býti spokojena, neboť vedly především k sesilení klerikálů, opory oltáře (Volání: Oho !) k sesílení sociálních demokratů, opory to trůnu. (Hlučná veselost.) Ptá se, čím odůvodňuje vláda strany vládou při volbách podporované, svou naději že nynější stav bude též příště zachován. Mají-li bý již raženy jubilejní mince, buďle opatřeny nápisem »Finis Austriae«, to jest konec německého Ra kouska. Ministr dr. Korytowski: Slova, jež právě zde byla pronesena posl. Malikem, kontrastuji divně s slovy, jež bezprostředně před tím byla pronesena doznala hlučné pochvaly v celé sněmovně. Měla býti snad v tomto případě nahrazena nedostatečná sll zcela malé strany pana posl. Malika, nad níž pro- neslo volební právo svůj rozsudek, prudkými vý- razy? (Hlučná pochvala. Posl. Iro pokřikuje.) Posl Malik ráčil říci, že na útraty širokých vrstev má dojit k loyálnímu projevu. Pánové . . . . (Hlučné výkřiky posl. Ira. Klid, klid.) Místopředseda dr. Žáček zvoní a praví: Prosím aby pan ministr nebyl vyrušován. Dr. šl. Korylowski: . . . dovolil-li jsem si podati předlohu, aby na paměť 60letého jubilea císařova byly raženy zlaté stokorunové mince, pak jest jisto. že stokorunové mince nebudou darem rozdány. (Posl.

Posl Malik jítjin Korytowski Posl Malik Ir doktor Žáček šl

14 article

Iro hlučně pokřikuje. — Volání: Tiše!) Pan posla- nec ráčil dále říci, že strana, jíž náleží, bude nucena patřiti s roztrpčením (Posl. Iro pokřikuje. — Volání Tiše!) na tyto mince, jež budou opatřeny velmi umě- lecky provedeným obrazem mocnáře. Lituji, že v ra- kouském parlamentě mohou býti taková slova pro- nášena. (Trvalá pochvala a potlesk.) Myslím, velect pánové (Výkřiky. — Místopředseda dr. Žáček zvoní.). že nebudu nucen vyvraceti politováníhodné vývody posl. Malika. Dostači, projevím li nad tím — troufám. že se souhlasem celé sněmovny — své rozhořčenl. Místopředseda dr. Žáček podotýká, že teprve ze stenografického protokolu se přesvědčil, že posl. Malik zatáhl ve své řeči do debaty korunu způso- bem, jejž naprosto odsuzuje. Lituje, že za nepokoje, ve sněmovně zavládnuvšího, nemehl slova poslance Malika slyšeti a ihned mu uděliti důtku. Činí tak dodatečně. (Pochvala. Odpor u Všeněmců a volných Všeněmců. Volání: V jeho řeči nebylo ani jedné poznámky proti koruně.) Předloha přikazuje se na to bez další debaty rozpočtovému výboru. Následuje 1. čtení vládní předlohy o zůroči- telném uložení peněz civilně-soudníck deposít Poslanec Kuzilovič si přeje, aby přebytky nepři- padaly státu, nýbrž zemím na stavbu sirolčinců Poslanec Sohlegel navrhuje, aby předloha pře- dána byla příštímu právnímu výboru. Tento návrh byl přijat a jednání přerušeno. Nově zvolený poslanec Höger složil slib.

Posl doktor Žáček Malik Kuzilovič Sohlegel Höger

15 article

Poslanec Iro stěžuje si v dotazu, že předsedas zdráhal uvésti ve známost sněmovny písemný pro- test, který mu řečník na počátku dnešní schůze ode- vzdal a který směřuje proti přítomnosti finančníhe rady Velka v zasedací síni. Poukazuje na státoprávn ohražení jeho na precedenční případy a táže se před sedy, zda hodlá min. předsedu upozorniti, že obje vení se obou, dnes předsedou oznámených průvodet min. předsedy v zasedací síni odporuje § 5. sněmov ního řádu a tudíž trpěno býti nesmí. Předseda dr. Weiskirchner odpovídá, že fin. radu Velka nezná. Posl. Iro se mýlí, že pří- tomnost průvodců min, předsedy v zasedací síni jest nepřístojností. Posl. Iro odvolával se na býv. čl. 5. sněm. řádu, ale tento byl kanceláří sněmovny jedno- hlasně změněn v ten smysl, že službu konající úřad níci min. presidia mají přístup do zasedací síně Proto nelze ničeho namítati proti přitomnosti min místotajemníka Fatky v zasedací síni. Kn Posl. Malik stěžuje si na důtku, kterou mu udělil místopředseda dr. Žáček, poněvadž proti ko- runě nepronesi uráž livého slova. Posl. Pernerstorler navrhuje, aby schůze legitímačn ího, imunitního, nouzového výboru, jakoí i výboru pro úpravu jeduacího řádu byly veřejné. Schů ze legitimačního výboru prohlášeny 151 proti 97 veřejnými. (Hlučný potlesk u sociálních de- mokratů.) Schůze imunitního výboru prohlášeny veřej- nými 140 proti 138 hlasům. Rovněž přijat byl Per- nerstorfrův návrh, aby schůze nouzového výborua výboru pro úpravu jednacího řádu byly veřejnými. Příští schůze bude ve čtvrtek v 11 hod. dop Na jednacím pořadu: Výborové volby, event. 2. čtení zatimního rozpočtu. Konec schůze o 5.30 hod.

Velek doktor Weiskirchner Posl Malik Žáček sociální jítmokrat

16 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 15. července. (K. k) Rozpočtový výbor rokoval dále o zatí mném rozpočtu. Posl. Romančuk prohlási jménem své stra- ny, že Rusové budou hlasovati proti rozpočtu, pro- tože vláda volební roformou postavila baličské Husy daleko za oslalní národy ve státu, trpěla při volnách v Haliči staré zlořády, předložila k sankci sněmnovní usnesení s výjimečnými ustanoveními, ponechává ne- přátelský system ve sávě Haliče a nakládá s Rusy nepoměrně hůře než s ostatními národy a poškozuj jejich kulturní, hospodářský, národní a politický vývoj. Post. Wolí chce, aby vláda svolala říšskou radu časně na podzim, aby se mohl řádně rozpočet pro- jednat. Přimlouvá se za snížení telefonních poplatk a příslušnou péči o východní Čechy, zejména Králiky Trutnov a Lanškroun. Trutnov buď zařaděn do vyšši třídy aktivního příplatku, poštovním oficiantůmv Karlových Varech, Františkových a Marianských Láz ních buď udělena remunerace. Odsuzuje tajemnůst kářství v dosavadních poradách vyrovnávacích a zá- dá, by vláda poskytla potřebné prostředky obcím k plnění jejich sociálně-politických úzkolů.

Posl Rus Hus Králik Františkův Vídeň Halič Čechy Trutnov Lanškroun Karlová Vary

17 article

Posl. Vasilko upozorňuje, že Rusové jsou s to, vynutili své požadavky, ale budou vládu šetři až do podzimu. Poukazuje na odstrkování Bukoviny Tamní špatné zemské finance nemohou čekati n připovězanou anketu. Žádá, by hotovosti řecko-vý chodního fondu náboženského a renty, pro tento fond zakoupené, byly uloženy v zástavních listech zemské banky. Naléhá na brzké svolání zemského sněmu a předložení propinačního zákona vyvazovacího. Ško- ly musí převzíti stá. Posl. dr. Kramář shledává podivuhodným, ž včera býv, ministr musil rozvinouti otázku zákon- nosti zvýšení poplatků poštovních, a dnes mohl čler sněmovny učíniti předhůzku, že při poradě rozpočto vého provisoria vyhýbáme se politice, pokud jest t jen možno. Řočníkova strana vysloví se při projedná- vání rozpočtu ve sněmovně o politických otázkách ale nesmí se zapomínati, že zatím jsou poměry jal v parlamentě tak ve zládě nehotové. Teprve v pod- zimním zasedání musí býti situnce vyjasněna. V li dovém parlamentě musí strany pevzíti jisté závazky. musí zaujmouti určité stanovisko, a také vláda must se v tomto směru zaříditi. Vytýká, že sněmovna ne- doví se takřka ničeho o zahraniční politice. V tomto směru musí nastati náprava. Vůči Wolfovu poža- davku, aby zřízen byl čistě německý krajský soud v Trutnově, prohlašuje, že Čechové nemají nic proti temu, budou-li v Čechách zřízeny některé krujske soudy, ale nesvolí nikdy, sby byl zřízen krajský soud jen proto, že je to soud německo-nacionální. Poku v Krkonoších bude se pěstovati len, okresy Úpice a Police budou gravitovati do Trutnova. Krajský soud nebyl by ostatně čistě německým již z toho důvodu, poněvadž v Truinově jest silná česká men- šina. Plipomíná posl. Wolfovi, že v r. 1897 vděčí trutnovským Čechům za svůj mandát

Posl Vasilko Rus doktor Kramář Řočníkův Wolfův Čecho Pok Wolf Bukovina Ško Trutnov Čechy Krkonoše Úpice Police

18 article

Posl. kn. Auerspergovi je nápadno, že min předseda i ministr vnitra vyhýbají se výboru, aby prý nebyli uvedeni otázkomi do rozpaků, k nim nemohli by odpověděti vzhedem k nynějším vyjed- náváním s Uhrami. K chorvatské olázce všecky sira ny budou nuceny zaujmouti poslavení jako k jedné z nejdůlezitéjších politických otázek říše. Nebude lze na dlouhou dobu ustanoviti program na povznesen Dalmacie a provésti ho, aníž by nebylo rozhodmute zda a jak ná tato země k Rakousku býti připoutána Není možno vykonávati vliv na správu Bosny a Her- cegoviny, máme-li strach, ohraditi se proti prohláše- ním, jež činěna jsou v Uhrách na oficiálním míst o budoucí vříslušenství těchte zemí. Jihoslovanské otázky jsou rozhodující pro osud říše a právě proto že sněmovna nemůže zasáhnouti do vývoje dějin jest povinna tento běh událostí při nejmenším pozer- ně sledovati a nezavírati ečí. Doporučuje prolo, aby veškeré strany seznamovaly se 3 jihoslovanskou ctáz- kou a naléhaly, aby min, předseda skutečně odpo- věděl na Vukovičův dotaz.

Posl Auersperg Vukovičův Uhry Dalmacie Rakousko Bosna Heracegovina

19 article

Posl. Žitnik domáhal se zřízení jihoslovanské university. Posl. Šrámek se táže, jaké stanovisko hodla vláda zaujati při předběžných pracích o reformě a dalším vybudování dělnického pojišťovění. Při za- mýšlené reformě domáckého průmyslu buď vzat zře- tel na bídné poměry domáckých tkalců. Naléhá na vyhlášení vinafského zákona, na stavbu české fech- niky v Brně a úpravu moravských řek. Jeho strana českokatalický národní klub, nerozhodla ještě o svém postavení ke schválení zatímního rozpočtu. Posl. Němec domáhá te zlepšení platů lesníc zřízenců, sluhů a smluvních úřadníků a dělníků, z- městnaných ve státních podnicích, zvláště horníko v Příbrami a Mostu. Třeba též rozmnožiti živnosten- ské inspektory. Při nouzových podporách dbej, se drobných rolníků. Naléhavě nutnou je reforma obec- ného školství. Konečně táže se vlády, co je s volební reformou do českého zemského sněmu? Posl. Staněk (ve věcné opravě) pravil, že jeho strana žádá, by nouzové podpory poskytnuty byly drobmým rolníkům, zvláště na nouzové stavby, aby drobný lid měl výdělek. Žádá za zřízení zemských pojišťoven proti krupobití a za reformu pozemkove daně. Po vývodech ještě jiných řečníků byl zatímný rozpočet schválen. Rovněž Wittkova resoluce zvýšení poštovních a telegrafních poplatků Za zpravodaje pro sněmovní plenum byl zvoler dr. Chiari.

Posl Žitnik Šrámek Němec Staněk Wittkův Chiari Brno Příbram Most českokatalický národní klub

20 article

V imunitním výboru refaroval dr. Bax o žádosti za vydání poslance Fresla a pravil, že kraj- ský soud v Plzní žádal již v květnu 1906 za vydání v téže záležitosti, však žádost ta byla zamitnula Na- vrhuje, aby se žádosti nevyhovělo, ani nezkoumalo meritum a aby krajskému soudu v Plzni se vyslovilo politování, že byla podána opětná žádost v imunitním případě, v němž vydání bylo zamítnuto. Tento návrh byl přijat Poslanec Pernerstorler odvolal zatím svou resoluci s výhradou, že ji pozdřji opětně podá. Reso- lucí tou se vláda vyzývá, aby předložila zákou v tom smyslu, je-li rozhodnuto, aby poslanec vydán nebyl. že to následek zároveň zastavení trestního řízení. Poslanec dr. Mühlwert podal zprávy o dvou imunitních záležitostech poslance Starcka a navrhl v jednom případě vydání, v drubém zamítnutí žádosti Tyto návrhy byly přijsty. Hlas německého listu o presidentu vrchního zemského soudu ryt. Wesselém. .Tichý odpor právních praktikantů dobro volně a na slib ministra spravedlnosti přede- včírem zastavený, vyvolal nejen v českém, nýbrž i německém tisku řadu článků a úvah, jež tín byly významnější a podivuhodnější, že tenor jich byl úplně stejný a shodoval se v tom, že příčinou trudného postavení právního dorostu a brzdou postupu soudeovských úřadníků je jen a jen ... ryt. Wesselý. Jaké oblibě těší se tento představitel nej- vyšší justiční správy v království českém u ně- meckých krajanů, toho výmluvným dokladem je článek, uveřejněný v „Deutsche Vol ks

doktor Bax Fresl Pernerstorler Mühlwert Starck Wesselá Plzeň Reso krajský soud v Plzeň Deutsche volit

21 article

zeitung“ ze dne 14. července a doslovně takto znějící: „Několik let bezplatnými sluhy Spraved- nosti! . .. To patří k nejsmutnějším kapitolám našeho veřejného života. Musí býti již zarputilým za- tvizelcem nebo zkaměnělým vykladačem para- grafů, kdo se uzavírá před výkřiky nouze na- šeho soudního dorostu! President vrchního zem- ského soudu ryt. Wessely, jeden z nej nesympatičtějších byrokratů, kte- ré kdy rakouský systém vytvořil zdá se býti naplněn touhou, aby mezi uvedenou sertu lidí patřil! Ryt. Wesselý vyhledán byl před nedávnem deputací českých právních prak- tikantů za tím účelem, aby mu byl podán jasný obraz bídy soudcovského dorostu. Můžeme do jisté míry pochopiti, že vysoký bodnosta přijal mladé úřadníky, kteří „služební cestu opustili““ a své životní požadavky mimořádným způsobem na jevo dali, s nejvážnější ouřadní tváří. Ale za touto maskou, po objasnění příčin, jimiž byla v pravém slova smyslu nouze, mělo se pro- buditi v nejvyšším sudím, nechť tak díme: otcovské srdce. Jestlíže však tato ledová maska nezůstala během jednání jen na tvaři, nýbrž i na duši tohoto hodnosty, pak není tento člověk na pravém mistě. Odbýti je po- ukazem na „vysoká a vyšší“ místa, anebo řlei jim, že komu se to nelíbí, ten že může jít — pro takověto jednání, jež ani proti nádenníku si nesmí zaměstnavatel dovoliti, nemáme parla- mentního výrazu. Doufáme, že ministerstvo spravedlnosti není s pražským presidentem vrch- ního zemského soudu za jedno a to z důvodů čisté lidskosti i vyšších sociálních názorů, nebot znamenalo by to strašlivý systém výchovy do- restu soudního, olupovati jej o víru v lidskost spravedlivost sociálních požadavků, Komentářů přirozeně tento soud německé- ho listu nepotřebuje.

Wessel Ryt Wesselá Spraved

22 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. července. (Jdou se s nám dělit o naši prokru.) Zatímnému rozře- šení jazykového sporu v poslanecké sněmovně nepřikládáme většího významu, než skutečně mu a který spočívá v tom, že úřadní tisková kan- celář nebude příště sdělovati: Posl. N. N. mluvil česky, nýbrž bude povinna sděliti i obsah jeho české řeči. Jest to méně, než se dalo čekati dle rozběhu radikálních stran v českém svazu, ale jest to přece něco, na všechen způsob více, než očekávali na př. konservativci v polském kole. Oba orgány této skupiny polského kola, krakovský „Czas“ i lvovský „Dzien. pol.“, ozna- mují svým čtenářům s netajenou radostí, že „Čechové prohráli nerozvážně zahájenou kam- paň, nedomohše se protokolování českých řečí.“ Prohru pak vysvětlují tím, že český svaz začal kampaň na svůj vrub, nedorozuměv se s pol- ským kolem, dodávají však ihned, že „polské kolo v zásadě sice nikdy neustoupí od práv ja- zyka polského, ale vzhledem k faktickým obtí- žím a chtějíc udrželi říšskou radu, přijímá trva- jící stav, jakkoli ho neschvaluje.

Posl N N Čecho Praha český svaz

23 article

Prohráli jsme tedy kampaň, poněvadž jsme jednali bez dohody s Poláky, kteří však by s námi nebyli šli, poněvadž přijímají dosavadní stav. Mnoho logiky v tom není. Ještě více však zaráží závěrek „Czašu“. Sděliv, že obsah č- ských řečí dostane se aspoň do „Reichsraths Corr.“ dle záznemů zvláště na to zřízeného úřadníka, dodává: „Samo sebou se rozumí, že lakové výňatky budou se dělati netoliko z če- ských, ale vůbec ze všech neněmeckých řečí.“ To se nerozumi samo sebou, poněvadž úřadník pro české řeči nebude zaznamenávati řeči, mluvené v jiných jazycích; na zaznamená- vání jiných řečí bylo by třeba jiných úřadníků, o něž se musejí dříve postarati zástupci ostat ních národnosti. Částečně v té věci zakročili už polšti lidovci, kteří následovali příkladu českého a svým předsedou Stapiňským vy- mohli si na bar. Beckovi slib, že bude-li kdo z Poláků mluviti polsky, přijde na jeho žádost do sněmovny úřadník, jenž bude jeho řeč za znamenávati. Ale sám orgán lidovců, „Kur Lwow.“ poznamenává, že je to pouze slib, ne- mající rázu trvalé instituce, jakou si vymohli Češi. I „Kur. Lwow.“ mluví o prohře, ale za prohrávající prohlašuje polské kolo a za vítěze Čechy, kteří prý budou nyní v parlamentě vedle Němců novou privilegovanou nác od- nosti, získavší pro sebe zvláštního práva. Jsme přesvědčeni, že téhož práva získaj hravě i ostatní neněmecké národnosti, jestliže se o ně zasadí. Česká delegace jim dojista ne- bude odpláceti stejnou mincí a požadavek jejich upřímně budc podporovati.

Polák Beck Čech Němec Čechy

24 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. července. Japonsko a Amerika. Diplomatické kruhy obou států snaží se přes všechny znepokojující zprávy co nejvíce zdůrazňovati, že není naprosto žádných příčin k domněnkám o nastávajícím konfliktu, natož o blížícím se vypuknutí zjevného sporu. Skutečně uklidňujícím způsobem může prozatlm působiti fakt, že k obávaným útokům proti ja- ponské čtvrti v San-Diegu náslodkem zná- mých zatčení japonských vyzvědačů vůbec ne- došlo. Dokonce se k tomu oznamuje z Washing- tonu, že vláda nebere vůbec tuto vyzvědačskou aféru v San-Diegu vážně, neboť tamější fortifi- kace jsou vůbec bezcenné, a nemá zvláštního významu jejich ofotografování. Stejně se na ce lou věc dívalo i obecenstvo, a jenom poplašné zprávy listů nevýznamné událostmi zcela zbytečně zveličily Zároveň dochází také se strany japonské velmi rozhodné ujišťování o tom, že válka mez Japonskem a Amertkou je nemožná. Tak hlásí berlínský telegram z Nového Yorku: „Nev York World“ uveřejňuje článek z péra ja- ponského žurnalisty Kojino. Matsukata, chef redaktora listu „Nobe Simbun“, v němž zcela otevřeně vyslovuje svoje mínění, že po- věsti o možnosti nějakého branného sporu jsou zcela liché. Amerika je silná a její moci, uzná- vané od celého světa, nehrozí nebezpečí se žádné strany. Pobyt amerického loďstva v Tichém oce- áně pak pokládá japonský žurnalista spíše z záruku míru, než za projev nepřátelství

Kojino Praha Japonsko Amerika San Nový York Něva York World Nobe Simbun

25 article

Německé ztráty v Africe. Německý generální štáb vydal právě závě- rečná data k uveřejňovanému spisu o „Bojíeh německých vojsk v jihozápadní Africe“. Z těch- to dat vychází na jevo, že v době od 25. řijna 1903 až do 8. února 1907 svedeno bylo dohro- mady 295 potyček. Z nich 88 s Herery, 207 s Hottentoty. Ztráty německé v těchto potyčkách (a nahodilých nehodách s nimi spojených) ob- nášejí: 676 mrtvých (z nich 62 důstojníci a 614 z mužstva) a 907 raněných (89 dů- stojníků — 818 mužů). Vedle toho postrádá se 20 důstojníků a 74 muži, jež nutno považo- vati s největší pravděpodobností ovšem také za mrtvé. Různými nemocemi pomřelo 26 důstoj- níků a 663 mužů. — Nápadný jest značný po- čet mrtvých oproti počtu raněných. Protiruské demonstraca v Lončýně. Jak známo, vyjednává se již po delší dobu mezi Anglií a Ruskem o dohodu a jednání po- kročilo tak, že zredigován již celý text a oče- kává se brzké prohlášení smlouvy. Ruští revolu- cionáři, žijící v četném počtu v Londýně, spa- třují v této akci úspěch ruské vlády a proto snaží se ji zmařiti. Již v neděli odpoledne došlo v Londýně na Trafalgar Square k protiruské demonstraci, v ponděli pak srotilo se asi 500 osob, táhlo ulicemi za zpěvu revolučních písní a demonstrovalo proti všem stykům Anglie s of- ciálním Ruskem. Polieie zakročila a došlo ke rvačce. Poli- cisté se svými holemi v rukou podnikli útok na demonstranty, kteří na ně volali »kozáci !« zatkli třináct osob, ostatní pak rozptýlili. Zatčení byli ponejvíce c izineil

Afrika jihozápadní Afrika Anglie Rusko Londýn Trafalgar Square 676 mrtvý

26 article

Francouzský národní svátek. Až na příhodu na Avenue Mariguy, které se však nepřikládá žádného významu a v níž naprosto nelze spatřovati útok na presidenta Falliěra, měl francouzský národní svátek v Pa- říži skvělý průběh. Vojenská přehlidka působila tentokráte větším dojmem, než po mnoho dři- vějších let. Pařížané chtěli tentokráte zřejmě učiniti projev proti anlimilitaristickým agitacím. Nikdy nebylo na Longchampu a v okolí většího množství lidstva, nikdy nebyly pluky na pochodu nadšeněji pozdravovány. Před prapory všechno množství uetivě smekalo. Generálové, důstojníci a vojíni snažili se patrně bezvadným a ostrým pochodem dokázati dokonalý výcvika kázeň, která událostmi na jihu nijak nebyla otřesena.

Falliěra Pařížan

27 article Živelní pohromy.

Živelní pohromy. Nedělní a pondělní přivaly vod řádily nejkrutěji v severovýchodních a severních Čechách, v hornatých krajích od nejvýchodnějšího výběžku království če- ského až po výtok Labe z něho, následkem čehož spousty vod, hrnoucí se ze čtvrtiny Čech do neupra- veného koryta, zle řádí pak i v rovinách na střed- ním jeho toku. O zátopě na Žamberecku, Rychnovsku a Vamperecku jsme se již zminili. Silný déšť trvající od soboty večeru přes colou neděli a průtrž mračen na pohlaničních horách způsobily velikou povodeň laké v Jablonném nad Orlicí. Stoupání vody v neděli dopoledne nepůsobilo obav, byl to přirozený následek vytrvalého deště; ale brzo po poledni vzru- šeno město troubením, svolávajícím hasiče k řece. Tichá Orlice a jej přítoky, zvláště Orlička, vystou pily ze břehů. Řeka zaplavila celé své údolí az k losu, strhala železné mosty a lávky na celém okolí a brala s sebou množství kl e n prken z mlýnů a pil. Pomocí přispěchavších hasičů podařilc se mnoho ze zatopených domků vy- nésti. Nejhůře bylo na Vack«vě pile, kde kromě mostu odnesla voda i část strojevny, v dom- cích „na Ostrovech“, odkudž vynášeli hasiči děti na ramenou ze zatopených demků a v domcích v Luhníku zachránily ze jen lid ské životy a dobytek. Více nebylo lze zachrániti.

Čo Čechy Žamberecko Rychnovsko Jablonné nad Orlice Ostrov Tichá Orlice

28 article

Hasičská hlídka pak střežila již jediný most kamenný. aby se pred ním nenahromaduy trámy a dříví, jehož spousty pluly dravým proudem. Vlny téměř vypl- ňovaly oblouky mostu a sebe menší překážka mohla způsobiti nedozírné nebezpečí. Některé stodoly jsou poodnešeny a obytné domky podemlety a na spad- nulí. Odpoledne propluly dvě mrtvoly lidsk é. z nichž jedna je z blizké vesnice Těchonína, kde celá dolejší ves je potopena, a zachycena byla stromem ve vodě ležícím blíže vesnice Vermě- řovic, a vržena na větev, kdež nyna visí, a nikdo dosud odvážiti se k ní nemůže. Muž len pohřben byl v ssutinách své chalupy, kterou voda jako hříčku odplavila. K večeru po- razila voda tyče a přetthala drá t z elektrické centrály a město octlo se při takovém nebezpečí ve mě. Ve Ver- měřovicích je 32 chalup stiženo po- vodní a zprávy z okolí jsou děsné. Škoc způscbena na polích, mlýnech, pilách a zvláště pak soukromých domcích jest veliká a nedá se dosu přesně odhadnouti.

Těchonín Verma Vera

29 article

Sobotní deště rozvodnily zejména také. Tichou Orlici, jejimž korytem přivalily se v neděli dopoledne do Mladkova u Králik náhle takové spousty vody že ztrhly v prvém nárazu v nechanické tkalcovně dvě jednopatrové budovy a jako hračku e rozmetaly. Velká skaliska v řečišti byla za děsného praskotu vytrhána a voda, rozrážející se o ně, stříkala do velké výše. Silnice z Mladkova do Lichkova je pobořena a železniční spojení s Hradcem Králově přerušeno, V Náchodě, kde voda vysloupila 260 cm. nan normál, musila býti práce ve dvou továrnách zasta- vena. V Poříčí u Trutnova stržen byl jez továrny firmy Brath Walzelové, proudy vo odplavily okresní silnici na 2 mistech a ohrožovaly zminěnou továrnu tak, že žádáno o pomoc zákopnictvo. Proudy Úpy přinášely do Trutnova dříví, polena, kmeny, skromy. částky mostů, strhaly na svém toku četně jezy mosty, zejména také jez továrny Klugeovy v Hořejším Starém Městě, a poškodily velice nebo úplně zničily regulační stavby. Pod jezem Etrichovým vylovens byla mrtvola dělníka pracujícího na dráze.

Orlik Králik Etrichův Mladkov Lichkov Hradec Králov Náchod Trutnov Úpa Sabbath Walzel centimetr

30 article

Velká pohroma hrozila také Vrchlabí a Ho- stinnému, ve kterém zaplaveny byly četné domy. Na Sněžce za prudkého vichru v síle až 4i m. za vteřinu, od soboty večer do pondělka řílily se t oblak proudy vody, jejíž množství do 4. hodinv v neděli odpoledne obnášelo 100 mm. Barometr v dobu tu klesl 10 mm, pod normál a ještě stále klesal. V pruské chatě musily se ve dne zavřiti oke- nice, by okna nebyla vichrem vymáčknuta a po celou neděli musily následkem toho hořeti lampy. Turisté, přibyvál do chat na Sněžce v sobotu, nemohli z nich po celou neděli vyjíti. V Jablcnci zpřetrhala vichřice 50 telefonních vedaní a vyvrácený strom rozpoltil střechu domu. Zle řádila voda ve vůkolních obcích, zaplavivši v nich četná stavení. V Raspenavě u Fridlandu musilo býti vy- stěhováno 6 rodin. Voda zaplavila pozemky V Meistensdoríu u České Kamenice uvol- nila se drátěná lana, kterými upevněna byla vysoká rozhledna, která se následkem toho sřítila Zůstaly z ní státi jen základy s prvným patrem, kdežto ostatní patra byla smetena. V Johnsdorfu strhl vichr noveu stav bu domu, v Bukově u Ústi n. L. hasičské cvičební lešení. Nodělní vichřice a liják způsobily veliké škody také na dolejším Labi. V Úslí n. L. překoceny byly stánky trhovců na lržišti, plátěná střecha zvěřince Bergova stržena za představení, které musilo býti přerušeno a v okolí města četné stromy vyvráceny. Ze Solnohradu, 16. července. Následkem trvalých a silných deštů stoupla řeka Salzach, než nebezpečl povodně není.

Vrchlabí Raspenava Český Kamenica Bukov dolejší Labe Úslit můj Solnohrad Salzach Fridland mm