Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

nar .At enb

3

V Praze, ve středu 17. července 1907.

Praha

4

Číslo 195.

5

eí vnoí měleo v zada delo lnadotanj

6 article

Na ranní a odpol. Histy pledelaef pea v Príre v adéinistrael za měsíe . . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K —h a dvoli denáškeu ta . . . . 7 K 50k ve tllalkáck: s mě-ío . . . . . . 2 K s0h Poštou: na měsie n štrrt keta . . . . 9 K on s dvejí sislo s K so n. . . Keni na měsůe

Keňa

7 article Výstraha události.

Výstraha události. Po delší již čas uzrávají v rakousko uherské vnitřní i vnější politice události, kte- réž v souhrnu svém znamenají dalekosáblé kroky, při nichž jest národům slovanským vážně se zamysliti. Zmizelo z rejstříku denních listů sblí žení Maďarův s chorvatsko srbskou koalicí na základě proslulé resoluce rěcké připravo vané, a proměnilo se v tuhý zápas, v němž Maďaři usilují zavěsti oklikou služebního řádu železničního platnost státního jazyka maďarského i do území trojjediného králov- ství, jehož výhradním jazykem služebním úřadním dle vyrovnání jest jazyk srbsko- chorvatský. Tento útočný postup Maďarův proti Chorvatům stal se bezprostředně před úspěš- ným vyjednáváním o nové rakousko-uherské vyrovnání, kteréž dle zpráv o poradách mezi oběma ministerstvy v první polovině měsíce června konaných považovalo se již tehdy z zabezpečené.

Maďarův Maďar Chorvat

8 article

Jest na první pohled zřejmo, že obe tyto události spolu souvisí a že Maďaři se odhodlali vystoupiti nepřátelsky proti koalic srbsko chorvatské v přesvědčení, že zápas svůj s Vídní úspěšně skoncují a pomoci této koalice již nebudou potřebovati. S postupem vyrovnací akce rakousko- uherské mizely i bojovné hlasy oněch stran rakouských, kteréž jako luegrovští křesťanšt sociálové a adlerovští socialní demokrate před tím soptily proti Maďarům obeř a síru. Spor Pešti s Vídní započal, jak známo ihned, když v Německu, než zahájilo jednání o obnovu zahraničných obchodních smluv uveřejněn byl bojovný celní tarif s neoby- čejně zvýšenými sazbami na dovoz obilí do Německa, kterýž zejména i časopisy maďar- skými prohlášen byl za německý útok na staty zemědělské, jakýmž jsou i Uhry Tehdy Maďaři jali se hlásati, že jes pro ně nezbytnou nutností, chtějí-li svou zemědělskou produkci uhájiti proti hospo- dářské politice německé, by se provedla bo spodářská rozluka mezi Uhrami a Rakou skem, by potom mohli uzavírati samostatně obchodní smlouvy s cizinou.

Maďar Vídeň Pešť Německo Uhry

9 article

Největší prudkosti nabyla bojovná ná lada maďarská, když k nebezpečí agrárního nátlaku Německa připojil se ve Vídni poža davek zvýšení ročního kontingentu nováčků o 21.700 mužů. Po několikaletém tuhém zápasu nadešle smíření Vídně s vítěznou kcalicí maďarskou a dnes stojíme před hotovou událostí, že p obchodní smlouvě s Německem dospělo se mezi Vídní i Peští k hospodářskému vyrov nání, jež nebude již spočívati ani na hospo dářské ani na celní jednotě, ale vtěleno bude ve formu obchodní a celní smlouvy, platné až do r. 1917 Zároveň se oznamuje v Košutově listu »Buda-Pest«, že odklizeny i nesnáze otázky rozmnožení nováčků, ana vojenská správ si vypomůže pro přiští tři léta tím způso bem, že mužstvo potřebné ke službě při no- vých houfnicích bude vzato z různých pluků kteréž část svého mužstva mohou postrádati Tak by tedy odklizeny byly hlavní sporné otázky mezi Vídní a Peští t. j. Ma- daři domohli se takové úpravy jejich, že zejména svůj hospodařský rozvoj pokládaji za zabezpečený — proti tlaku nejen vídeň skému, ale i proti tlaku středoevropské poli tiky hospodářské vůbec. Jest jen důsledkem tohoto uspořádání že jednak se cítí Maďaři na koni proti Chor vatům, jednak že zahraniční politika rakousko uherská nynější schůzí ministra zahraničních věcí bar. Aehrenthala s italským ministrem Tittonem projevuje se způsobem dosud ne obvyklým, jakoby na světě nebylo srdeč nějších a důvěrnějších přátel než Rakousko Uhersko a Italie.

Košutův Maďar Německo Vídeň Pešť Buda Ma Rakousko Uhersko Italia

10 article

Proti vší posavadní zvyklosti oba stát níci odevzdali žurnalistům, kteří meškal v místě schůze v Desiu, písemní notu o vý sledcích svého vyjednávání a ještě ji shro mážděným sami přečtli. Dotyčnou notu při- náší vídeňský, zahraničnému úřadu blízký list »Fremdenbl.« v následujícím znění: »Při rozmluvě dnes, dne 15. t. m. v De- siu mezi ministry bar. z Aehrenthalu a Tit tonem konaně, vyjádřeny a upevněny byly pocity nejsrdečnějšího přátelství kteréž jakožto důsledek spojenství spo jují obě vlády a země. Prozkoumán všeobecného stavu evropského a všech oněch různých otázek na nichž Rakousko Uhersko a Italie maj zvláštní zájem, dovedlo oba ministry za vzájemného uspokojení k dokona- lému dohodnutí. Dohodnutí toto, jehož zá- kladem stále zůstává zásada rovnováhya zachování status quo, vztahuje se nejen na přítomnost, ale i na všecky even- tuality budoucnosti.« Vídeňské i vlašské časopisy výslovně tu ukazují — na Balkán. Dosud byla tam nejspornější záležitost pro oba státy — otázka albánská. Berlínský »Voss. Zlg.« v té pří- čině praví: Vzdají-li se obě strany nároků na Albanii, což bar. Aehrenthal vůči horli- vému přání Rakousko Uherska vyhnouti se třenicím s Italií, rád podepíše, poskytneli Tittoni záruky, že takovou podmínku Italie loyálně splní — zbaví se tu i tam jen zby- tečné přitěže a otázka sama asi na dlouho zmizí z evropského obzoru.

Tit Voss Tittoni Desio Aehrenthal Rakousko Uhersko Balkán Albánie Rakousko

11 article

Vyloučení sporné Albanie patrně má upraviti dráhu k úplné dohodě o ostatníe věcech balkánských, jak dí italský » Corr della Sera« až do konečného jeji ch řešení, a list ten se pokládá za list Vídni přátelský. Dle slov bar. Aehrenthala, jimiž vzpo- menutou notu provázel, jsou oba státy v kaž dém směru za jedno, a jednota tato nijak neutrpí událostmi a jest úplná ve všech možných případech. Rovněž se napovídá, že oba státníci při tom měli zření k dohodám, jež se staly mez Anglií, Francií a Španělskem o poměrech na Středozemním moři. Tittoni pak prohlásil ku přítomným žur nalistům: Dnešní den jest pro mne vý znamný, neboť mi zjednal bezpečnost, že mě úsilí nebylo marné. Rakousko Uhersko a Italie budou se věrně podporova ti, ať přinese budoucnost cokoliv ale jejich dílo bude vždy dílem míru a bude napomáhati klidné práci národů a zabezpe- čovati ji. Dle »Tribuny« vyloučena jest vše- liká možnost nedorozumění, a co se týče Makedonie, jest známo, že uklidnění její ne- překáží jen odpor Turecka, ale mnohem více vzájemná zášť křesťanských tamějších

Tittoni Albánie Vídeň Anglie Francie Španělsko Rakousko Uhersko Makedonie Turecko Corr della Ser

12 article

národů; tam zbývá ještě mnoho oprav pro vésti a to nalehavěji než dosud. Některé italské listy mají za to, že se rokovalo i o tom, co by se mělo státi, kdyby někdy dosavadní stav na Balkáně již se nedal udržetí; ale že seto stalo co nejdiskretněji. V souvislosti s těmito názory nelze ne povšimnouti si vídeňského telegramu ital- ských časopisů, dle nichž není vyloučeno. že rozmluva se týkala i poměrů v Srbsku — kteréž jsou prý opět kritické — pro případ. že by se staly ještě obtížnějšími; za to dl milánského listu »Il Sole«, jest velmi po chybno, zda při schůzi v Desiu položeny budou i základy k dohodě Rakousko- Uhersk a Italie — s Ruskem. V případě tomto by prý se neobešlo bez Anglie, s níž jes Italie příliš za dobře, než aby ji mohla opo- menouti . . Ve Francii nehledí příliš nadějně n toto setkání; upozornili jsme již včera na výstražnou řeč ministra zahraničného Pi chona, dnes ji doplňujeme projevem diplo matického »Tempsu«: »Ani úplnou dohodou Rakousko- Uherska a Italie o zachován status quo v Turecku, nezmenš! se všeobecné potíže. Nesmíť se zapo mínati, že ještě jest Evropa, či jak děl Pichon evropské vlastenectví. Oba státníci, již se radí v Desiu, můsí v tom býti za jedno, že hlasy Rakousko Uherska a Italie jen tehdy budou jako dosud účinné v Berlíně, Paříž a Londýně, když svévolně a zbytečně nepři- jdou s vlastními, poměrně měně důležitými věcmi, kteréž by na chod evropské politiky nevítaně působily.«

Pichon Balkán Srbsko Desio Rakousko Rusko Anglie Francie RakouskoUhersko Turecko Evropa Rakousko Uhersko Berlín Paříž Londýn Italia

13 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schů ze 14) Ve Vídni, dne 16. července. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Parlamentní paláe vídeřský se nezbořil mohutné monolity v jeho nádherném sloupoví ze solnohradského mramoru — jeden stál 30.000 zl. a šesti páry velů byl odvozen z lo mu — neposunuly se ani o jedinou tisícinu linic, jakkoli ode dněška nejen se zapisují, ale stenografují se české řeči — zatím ovšem ni- koli ještě pro protokol, nýbrž pro korespondenen říšské rady, věstník to, který dodává výňatky rečí sněmovních novinám — a jakkoli byl dnes rozdán první tištěný protokol, ve kterém nalé zají se, jako dosud, české petice jen česky, če- ské interpelace pak napřed český a potom do němčiny přeložené a české návrhy napředv znění původním a potom německy stlumočené. Tiše a klidně usedl první úradník, pově- řený reprodukcí českých řeči ve sněmovně. Jest to místotajemník v munisterstvu obchodu dr Max Fatka, lo tohoto resortu ministrem ob chodu drem. Fořtem povolaný z poštovního ředi telství pražského, kde byl tajemníkem. Byv jak vládní zástupce presidentem drem. Weis kirchnerem představen, ujal se ihned prá- ce, když poslanec Klofáč doporučoval českou petici a když poslanec Udržal počal svou ma teřštinou řeč, kterou odůvodňoval pilný svůj návrh. Sněmovnou trousily se koncem minuléh týdne pověsti, že t. zv. radikální Němci, sku pina to, které veli K. H. Wolf, uvítá českéh úřadníka-stenografa hlučnou demonstrací. Byly

Fatka Weis Klofáč Udržal Němec Wolf Vídeň poslanecký sněmovna

14 article

zcela liché. Jen poslanec Iro, vyslanec Scho nererův, zaslal protestní list předsedaictvu a když presičium odepřelo sděliti jej sněmovně podal ústně svůj protest, který byl však z pre saloe sidia rozhodně odmítnut. Schůze skoro celá byla vyplněna rokováním o pilnem návrbu poslance Udržrla na zdvoj násobení melioračního fondu pro letošní rok na podporu zemědělství v oboru staveb vodních vůbec. Sněmovna přiznala návrhu tomu pilnos a přikázala jej výboru rozpočtovému, jemuž ulo- ženo, by podal o něm zprávu ještě v zasedání nynějším. Navrhovatel odůvodňoval svůj podně výkladem stejně věcným jako důtklivým. Profe sor Hrázský, který se za jeho přijetí při mlouval co nejrozhodněji, ukáza) svým debutem ve sněmovně poslanecké, že jest nejen zname- ným znalcem vodocestných staveb v kralovstv českém a všech potřeb a zájmů po té stránce ale také řečníkem obratným a temperamentním zvláště když naléhal, aby do regulace řek v krá- levství českém zavedla se jednak soustava, jed- nak rychlejší postup. Veliké vzrušení způsobily zprávy, které pročetl o spoustách, způsobených nedělními a včerejšími lijáky. Poslanci všec stran odměnili jej za první jeho výkon v parla- mentě hlučným potleskem a srdečnými gratula cemi.

Scho Udržrla Hrázský

15 article

Dr. Lueger mluvil v nové sněmovně. P dlouhé době opět. Hlas jeho nezměnil se pře- stálou chorobou. Jest zvučný, jako dřive. Vy- světloval zcela stručně svůj návrh na oslavu 60letého vládního jubilea panovníkova státem Vlastně neodůvodňoval, nýbrž vypálil toliko ve- liký ohňostroj. Ohlásil, že navrhne v komisi. které se jeho návrh přikáže, by ze státních peně- věnovalo se 100 milionů K jako základní kapi- tál na zaopatření příslušníků všecl výrobních tříd pro stáří a nezaměstnanost. Demonstrativní dloubotrvající jásot a veliké a hluboké pohnu u křesťanských sociálů z tohoto překvapení — očekávaného Národní sociálové vyšli před hlasovánín o návrhu Luegrově. Sociální demokraté, ne hlesnuvše jedním slovem, rozdělili se: jednis uchýlili do kuloáru, druzí zůstali, ale vzadu z lavicemi stojíce Poslanec Malik užil prvního čtení vládn předlohy o ražbě nových stokorunových min k jubileu císařovu, by odříkal jako prokurista firmy Jiří Seh önerer a spol. známé velko- prušácké kredo, do kterého zapletl proti koruně výtky, jakoby nadržovala Čechům a Slovanům a poškozovala Němce. Takové řečnické výkony imunitou chráněné, jest nejlépe odbýti ignoro- váním a mlčením. Ministr financi dr. Kory- towski, reaguje na řec Malikovu s největš omfasí, zbytečně dodal jí dosahu a váhy, jakých nemá projev, za kterým stojí tři lidé.

doktor Lueger Malik Seh Čecho Němec Kory Slovan

16 article

Sociální demokraté dobyli dnes prvníh úspěchu ve sněmovně. Přijat byl jejich návrh aby se prohlásily veřejnými, t. j. přístupným pro poslance, kteří nejsou členy, výbory: legiti mační, imunitní, nouzový a pro jednaci řád Měli ze svého formálního úspěchu nehoráznou radost, tak že s potleskem navzájem až ohlu- šovali. Náramně skromní lidé! 87 lidi bylo já- sotem téměř bez sebe, protože se povolilo, c se povolovalo také, když ještě 87 sociálních de mokratů ve sněmovně nebylo. Předseda zahajuje schůzi o 12 hod 30 min. Návrhy podali poslanci: Hyrš, Paďonr a soudr. o zaveden dvoulelé vojenské doby služební, o přiznání práva jednoročního dobrovolnictví absolventům nižších ho spodářských škol, o přiznán úlevy, obsažené v g 3 branného zákona synům starých, ku práci neschop

Hyrš Paďonr

17 article

V drobném prodsji ranzí črilo o zobě . odpol edni . . . za z Ve dlialkách na venkovší ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inseráv plati se hotevě napře Předplaeení a inzerty přšjímá admini strace v Marlanské ulici č.3 Tam nachárejí se táž redakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“ Bakopisy se nevracsjí.

Marlanský ulice

18 article

šoěoá v n

19 article

ných rodičů, jakož i synovi vdovy též v oněch pří- padech, nebyli-li břatři vychováni v zemědělském povolání, konečně o povolávání příslušníků země- dělství ke cvičení ve zbrani jenom v době od listo- padu do března; Cingr. Beer a soudr. o zavedení Shodinové šichty v dolech: Neumanu, Čipera, Klo- fáč a soudr. o reformě po případě o úpravě stužeb- ních poměrů a požitsů zřízenců státních drah, kteří nejsou zařaděni do žádné hodnostní třídy jako na př. kresliči, písaři a pod. u ředitelství c. k. státních drah v Praze a Plzni; Smrček, Spaček a soudr. o vypra- vení a stavbě budovy české techniky v Brně; Klefáě a soudr. o zřízení ústavů, určených pro vyšetřovanl nakažlivých nemocí zvířecích a k výrobé očkovacích látek; Klofáč a soudr. o zřízení vysoké školy zvěro- lékařské s českou řečí vyučovací v Praze; Zahradnik a soudr. o provádění regulačních prací v okresich benešovském, votickém a vlašimském: Kadlčák, Šrámek, Myslivec a soudr. o změně a doplnění t ran- ných předpisů; Hrázký a soudr. o urychlení kanali- sačních a regulačních prací na středním Labí; Neu- manu a soudr. o systemisování míst VI. hodnostní třídy pro t. zv. skupinové přednosty v oddělení pr stavby a udržování drab při ředitelstvech státníc drah; Neumann a soudr. o jmenování aspirantů stát- ních drah s vysokoškolským vzděláním úřadníky; Neumann a soudr. na zlepšení výslužného pensistům a provisionistům státních drah.

Cingr Beer Neuman Čipera Kt Klofáč Zahradnik Kadlčák Šrámek Hrázký Neumann Praha Brno votický vysoký škola zvěrolékařský Neo pr stavba Klefá

21 article

podali poslanci: šl. Stránský a soudr. k ministr financí o doplacení platů praklikantům ve státní službě; Fresl a soudr. k min. železnic o poměrech topičského personálu státn. drah vPlzní; dr. Zahradnik a soudr. k min. vnitra o opatřeních proti řádění cikánů dr. Černohorský a soudr. k ministru kultu a vyuča- vání o zákazu zemské školní rady v král. českém, rozdávati mezi mládež českých obecných a měšt. škol spisek, věnovaný památce zemřelého dra. Ed.

Stránský Fresl Zahradnik

22 article

Grégra; — dr. Herold (z Král. Vinohradů) a soudr. k ministru spravedlnosti o bezodkladném obsazení uprázdněných soudcovských míst v král. českém; — dr. Srb a soudr. k ministru spravedinosti o pasivní resístenci soudních praklikantů u soudů v království českém, používání jich k úřadním výkonům jim ne- příslušejícím a o rychlém obsazení uprázdněných soudcovských míst, jakož i o systemisování nových, nezbytně nutných míst, zejmena ve vyšš ch kalagon- riích: — Svěcený, Biňovec a soudr. k ministru vnitra o věnování čistého zisku okresní hospodářské zá- ložny ve Zbraslavi ugitačnímu fondu české strany agrární; — Habermann, Pik a soudr. na ministra vnitra v berní záležitosti živnostníka Adolfa Kali- vody ve Strážově, projednávané okresním hejtman- stvím v Klatovech: — Maštálka, Neumann a soudr. na ministra železnic o připojení vlaků na tratri Pro- livín Zdice; — dr. Stojen a soudr. na ministra kultu a vyučování o přijímaní absolventů zemědělských ze středních škol na vysokou školu zemědělskou: — dr. Zahradník a soudr. na ministra vnitra o dřevě ných mostech na erární silnici Zbraslav Praha; — dr. Soukup, Němec a soudr. o postupových poměrech u policejní straže v Praze; — Spaček a soudr. k mi- nistru vnitra o slavu říšských silnic a silničních mostů u Plaňan v království českém; — dr. Myslivee a soudr. na ministra vnitra o událostech při schůzi lidově, svolané na neděli 7. l. m. pro volební okresy litomyšlský a chrudimský: — Lisý a soudr. na min.

Grégr doktor Herold Král Srb Biňovec Habermann Maštálek Neumann Stojen Zahradník Soukup Němec Myslivee Lisá Zbraslav Adolf Kali Strážov Klatovy Zdice Praha Plaňany

23 article

vnitra o zákazu jabloneckého okresníbo bejtmanství a pražského místodržitelství, kterým byl zapovězen jablonským Sokolům při jich odjezdu k sokolskému slelu sokolský stejnokroj; — Kadlčák a soudr. na min. obchodu a min. vnitra o podomním obchodě valašského lidu; — Svěcený, Jarož a soudr. na min. vnitra o jednání okresního hejtmana v Něm. Brodě dr. Markov na ministerského předsedu o zavedení ruské řeči na rakouských vysokých a středních školách; — Spiess a soudr. na ministra obchodu o zřízení poštovního úřadu v Jablonci v království českém. Ministr financí podal osnovu dodatku k zákonu o rozpočtovém provisoriu pro dobu od 1. srpna až do 31. prosince 1907. Sdělení předsednictva. Předseda sdělil, že mu ministerský předseda svob. pán Beck ve smyslu 8 5. domácího řádu ozná- mil, že ho doprovázejí ministeršti místosekretáři hr Attems a dr. Fatka. Pilné návrhy. Pak projednáván pilný návrh posl. Udržala soudr. na zvýšení státního příspěvku pro meliorační fond. Návrh má na zřeleli změnu zákonů ze dne 3u. června 1884 říš. zák. čís. 1!6. a ze dne 24. ledna 1902 říš. zák. čís. 28. a týká se podporování země-

Kadlčák doktor Markov Spiess Beck Fatka Udržal Německo . Brod Jablonec

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Zahreda Hosperidek.

Zahreda Hosperidek

25 article

Nenalezl jsem jí ani v Tunisu, jeji tradi cielní vlasti, ani na březích aegejského moře kolébky největšího pěvce přírody, ani na svazích majestátních Alp, nýbrž doma. J ou to Malá a Velká jáma Kotelná v Krko oších. Jest věru s podivením, že třeba dlouho letého bloudění po místech krásou vyhlášených eby Čech prozřel, a postřehl vzácné krásy svéh domova. Však nechme skepse a úvah a vydejme s z Jilemnice, hezounkého města severovýchod ních Čech, „na hora“. Vůdce netřeba. Křištá lová Jizerka uvede nás až k cíli. Jdeme hotovým parkem. Jakmile liší se upravená, pohodlná cesta od srázných, kame- nitých, krkolomných cest Krasu nebo Alp, jež už Jaroslav, cestovatel husitský, nazval „pře pekelný mi“I Na samý břbet Krkonoš vyjde pohodlně tří luté dítě, jako kmet nad hrobem. Kraj všechen jest jediná smavá zeleň luk a stromoví. Po celé cestě pozdravují nás tu moderní domky slohu renaisančního, tu staré dřevěné chaty se zají- mavou architekturou. Za měho mládí bývaly zdobeny dřevěným kalichem. Byl jen jedno duchý, ale plnil hrdostí prsa horalova, jsa sym- bolem vítězství ideálních snah jeho předků nad veškerou Evropou. Moderní indiferentismus je odklidil. Za Hrabočovem Jizerka obrací se k severu údolí se úží, stráně dopinají se výše závratné Chaloupky na jejich temenech mají vzhled dět ských hraček. Mocné ohlasy časů dávno zapadlých hla holí v duši naší. Stráně tyto ozývaly se kdysí zpěvem českých bratří, kteří až sem utekli se s velkolepý ni svými problémy, se vznešerým idcami. Sám biskup jejich, největší paedago věta, Komenský, nalezl zde útočiště. Divná shoda událostí. Dnes opět horujetu hloubavý horal o mravním stálém, nekonečném

Jaroslav Komenský Tunis Alpy Čechy Jilemnice Krkonoše Evropa Hrabočov Jizerka

26 article

zdokonalování, o vzájemném brati ství. A i dne ironie a ústrk jest mu odpovědí. Zde dole obrov ským obloukem přes Jablonec n. Jiz., Tannwald Libec až k Rumburku vali se do Krkonoš mo hutný proud ideí moderních, jejichž heslem jest užij dneška, jak můžeš nejlépe. Jsi Bytost Nej vyšší? Jsi zcela svoboden. Úpravné domky, tulící se k velkolepýmte várnám, nákladné hostince dobře zásobené vý živnými potravinami a pro obveselení mysl vbodně zařízené jseu světlou stránkou téte heorie. Vesničky se třemi rozsáhlými hostinci z nichž každý má automat hrací v ceně 2000K nejsou vzácností. Tam nahoře v oblačných cha lcupkách nalezne útulku pověstná bodros horská.

Tannwald Libec Jablonec Jizera Rumburk Krkonoše

27 article

Poznáš „duchaře“ (spiritu) po ochotě, stává se pořekadlem. Zatím co přední zástupcove vědy, uznávajíce jednomyslně, že tu jde o pro- blémy důležité, o skutečné zábady a síly dosu tajemné, bojují buď pro jejich domněnku o pů- sobení duchů (Crookes, Flamarion), anebo proti ní (Hartmann, Mach), nelámají si prost horalé theorlí hlav; sejdou se, pomodlí se, zn- zpívají si náhožnou píseň, vyslechnou „projev“ o nutnosti mrevního zdokonalování a rozejdou se. Jim běží o způsob života. Dolů do hostineů nepřijdou po celý život, jelikož se alkoholu štítí jako moru. Projevy domnělých duchů je „ve spojení“ (ve schůzích) nerozčilují. Slyší je jednou za čtrnáct dní v originálu a potom už jen v obměnách. I „prostřednice“ i „sdruženci“ — posluchači — mají spánek fvrdý a dlouhý Za takých meditací procházíme Křizlice. Potká véme tkalce, nesoucího v „ranci“ chlupatém zhotoveném z nevydělané telecí kůže, do Jilem nice plátno. Vyhlíži dobře při své zedmdesátce Kde jsou jeho krajané, kteří stráně své opustit a sestoupili do továren! Vzpomínám na mladá léta, na sousedy kteří jediným úderem holé ruky urazili roh tluste dubové desky u stolu, na přibuzné, kteří v plné mužné síle ženili se v 85 letech a 20 let ještě potom ve zdraví brázdili půdu! Titani tělem i charakterem. Dnes kolegové lékaři, kteří též mládí v Krkonoších prožili a nyní tam působí stýskají si, že zmáhá se tu silné tuberkulosa

Crookes Flamarion Hartmann Mach Jilem Krkonoše

28 article

kostižer, skrofulosa. Toť té moderní theorie lí tmavé. Jsme ve Vítkovicích. Německé pozdravován dětí připomíná nám obyčej ten ve všech lázeň ských místech říše ausední. Cesty se dvcji Dejme se v levo. Už vítá nás v řadách deputac nádherné flory vysokých hor. Jest to fialka dvoj květá, překvapující žlutou barvou koruny, po bělice horská, podběl kabliková a mochna zlatá Vstupujeme do vlastní říše Krakonošovy, do hlubokého, bujného hvozdu. Silný, vonný, leh ký, ozönem bohatý vzduch vzpružuje orga nismus. Ani nepozorujeme, že stcupáme. Za pů hodiny opouštíme les. Široširé luhy náhorní roz- kládají se před námi. Tu a tam slezinník ostříčnolistý Jsme u Dvorních bud čili Dvora- ček. Dáme se v pravo a za čtvrt hodiny sestu- pujeme do Velké a Malé jámy Kotelné. Jen úzký horský hřeben je dělí. Jak imposantní, v pravdě velehorská to seenerie! Majestátní, 500 m. vy- soké skalní stěny obklopují se tří stran malou kotlinku, prostoupenou nesčetnými balvany v nichž na první pohled poznáváme morény ně kdejších ledovc). Úzký pramének prodírá se jim.

Krakonošův Vítkovice Dvůr

29 article

Kotlinka pokryta bílým kobercem — nesčetným krásnými květy koniklece horského a anemonky narcisovité. Roztomilá to květinka! Na mohut ném, 2 dm. vysokém stonku rozkládá se hvězdo vitě květenstvi 3—10 líbezných, sněžných, ve spod narůžovělých, vonných korun. Řekl bys že to taceta pravá. V Čechách ruste jen v Krko nošich, jejichž jest vzácnou ozdobou. Trochu výše na svazích rdí se rudý lomikamen ostřično listý a růžový petrklič nojmenší, miláček turistů a odznak turistických spolků krkonošských. Do movem jsouce ve vysokých Alpách, nalezly obe roztomilě bylinky jen tu svého útulku. Bílý růžový šat, toť převládající tón obou Kotelných jam v květru. V létě vévodí zeleň. Turistu v ob div uvede bujnost flory i neobyčejné odstiny barev i jejich nádhera. Podle potůčku vyrostiy jeden a půl metru vysoké: oměje, hasivky orličí vzácné stračky ozdobné, zlatohlávky, modro falové mlečivee, bílé pryskyřníky omějovité zelené kýchavice. Jen hlava naše vyčnív z pestré směsi těchto květin ztepilých. Nádherny modrý hořec tolitový, jinde v Čechách tak vzác ný, burví na modro celé stráně. Okrasa Aln

Čechy vysoký Alpy

30 article

hvozdík ozdobný, unáší i horala růžovou třásni tou korunou, takže ho sází do své zahrádky spolu s jestřábníkem pomerančcvým, jenž lukan zdejším dodává nápadného, skvělého, rudožlu tého zbarvení. Tam, kde vysoké jmenované by liny nemají dosti výživné půdy, zachytil se u potůčku spanilý horský kropenáč čili Swerbi z rodu horčovitých. Paprskovitá koruna honcs. se tak zvláštním modrým zbarvením — ocelová modř s temně fialovými čarami — že není ce stovatele, jenž by se jí nepodivil. A nad ní tm se babihněv čili Bartšie, po Janu Bartschovi přiteli slavného Linnéa, jenž v mladém věku za- hynul v americkém Surinamu jako oběť lékal ského svého povolání. Celý zjev té rostliny jes cosi pochmurného. Listí jest hnědozelené s m dravým nádechem, koruna fialová, ale prazvlášt ního smutnéhe odstinu. Jest i tím zajímavou, že požírá hmyz. Za balvany tvoří celý pás rákoviči. čili kleč, čili kosodřevina a za ním žlutí plane prha horká, prasetník jednoúborný, na dvace druhů endemických vzáených jestřábníků, pěti prstka bělavá, vzácná protěž sudetská, protéž norvéžská a velkokvětý kuklík horský. Od žlut té mile odráží se modrý zvonek Scheuchzerův a narůžovělý mázdřivec rakouský, jenž v Uraln domovem, kokrbec horský a bílá lněnka borská

Bartsch Linné Scheuchzerův Surinam

31 article

Jako vzáenost sbírá botanik ostřici černavou tvrdolistou, vláskovitou, biku klasnatou, lipnie sudetskou, vrbu lapponskou a orbu bylinnou kapraď hralovitou, jinořadec kadeřavý, vranečei brvitý, muk sudetský — byliny vesměs v Če- chách jen zde se vyskytující. Rozchodník rů žový, jehož kořen horalé s oblibou dávají mez prádlo pro přijemnou vůni růžovou, jest domo vem až ve Skandinavii a Islandu a nevyskytuje se ani v Alpách. Rovněž vzácným zbytkem ně kdejší flory aratické, která kdysi Krkonoše ša tila, jest všivec sudetský na sousední Labské louce se zardívající a moruška též tam rostoue a honosicí se ost-užinami do pomerančova zbar venými. Připočteme-li k těmto hostům z nej zazšího evropského severu ještě lomikamer sněžný, rostoucí na basaltových skalách protějs jámy Sněžné, vedie obou rozchodníků mecho- vých a zimolezenu severního, shledáváme, že téměř všechny vzácné byliny Sudet v jednom tom koutě Krkonoš daly si dostaveníčko. Nej- zazší sever Evropy podává tu ruku vysokým A. pám. Velkolepost hor jest věnčena krásou ve- getace. Bujnost flory jest na svazich Kotle taková že vznikají stále nové odrůdy o tvary přechodní. Platí to zvláště o jesířábnicích, které jsou ne- jednou i pro odborného botanika záhadou. Já sám našel loni 16. května při jednom Kotelském praměnku nádhernou květinu z řádu pryskyřní- kovitých s velkou, bílou, třásnitou korunou v průměru 5 cm., kterou se nám nepodařilo určit. Snad nějaký zvrhlík? Škoda, že jediný tam byl exemplář. Téměř všechny shora uve- dené byliny vyskytují se v myriardách. Přinésti si některou z nich domů na památku, nelze za- zlívat. Jest to ten nejněžnější dárek z hor. Al nelze dosti snažně žádati za ochranu některýeh řídčích druhů.

Kotelský Al Island Alpy Sudety Evropa Krkonoše centimetr

32 article

Ještě před 25 lety byly svahy Sněžky po- sety roztomilým rozrazilem chudobkovitým s li- sty sedmikrásky a květy pomněnkám velmi po- dobnými líbeznou barvou blankytnou. Dnes udržuje se jen uměle na nepřístupných místech jejich. Woodsie severní ve Sněžných jamách vypleněna docela. A týž osud čeká růžový petr- klič, jejž němečtí horalé učinili poslíčkem lásky a nazvali „měj mne rád“. Celé palouky tvořil útlý kvítek ten před lety nemnohými. Dnes zde- cimován na dvacetinu. Přímě zákazy zákona tu nespomohou, nepodají-li jim ruky pomocné všichni přátelé přírody. Na konec malé upozornění. Nejpohodlnější a nejvděčnější cesta na náš český Parnas vede z Jilemnice přes Kotel. Němečtí naši sousedé rok co rok ve statisících sem putují. Sněžka jest sice nejvyšším vrchem Krkonoš, ale i co do rozsáhlosti vyhlídky, i co do majestátnosti krásy zjevů horských — velkolepostí srázů, bri- lantnosti vodopádů, úchvatných úkazů vzduš- ných (na př. skvělých kruhů duhových kol stínu turistova na oblačné mlze zachyceného) a k - nečně co de bujnosti a pestrosti flory — zůstáv daleko za Kotlem a Vysokým Kolem, na něž jest česká Jilemnice východiskem nejbližším nejpohodlnějším František Jezdinský.

Jezdinský Jilemnice