1
masthead
5. června 1908 Číslo 155
4
article
fesor prstem, nehnul prstem ani jediný německý
poslanec; a v této době má se angážovat české stu
dentstvo pro aféru Wabrmundovu, která je rázu čistě
lokálního? Ať si německé studentstvo inšprucké vy
rovná celou záležitost s právnickou fakultou tamější
Vy ovšem můžete o celé aféře pronést své mínění
můžete i slušně a důrazně protestoval, ale stávka není
na místě a já jako dobrý váš přítel, který měl stu-
denlstvo vždy rád, zrazuji vás od stávky. Jsou-li
ovšem někteří z vás pro stávku, nechcete-li někteří
přijít do přednášek, mohu vás předem upozorniti, že
nestane se naprosto nic, co by jakýmkoli způsobem
násilným mělo čelit proti vám. Kdo nechce přijit do
přednášek, ať nepřijde. Ale kdož zase chtěj
přednášky navštěvovat, ti nechť při
jdou. Apeluji na svobodu, které se tu dnes dovolá
táte: popřejte, prosím, télo svobody i jiným.
Řeč děkana Niederla byla bouřlivým potleskem
často přerušována a na konec odměněna potleskem
demoustrativním.
Předseda Svazu studenistva a stávkového výboru
p. Tvrzický dokazoval, že každý svobodomyslný
a pokrokový student musí se odhodlat ke stávce
V Plodinové burse čeští studenti zajislili (!) ně-
meckým společný postup a ten musí být dodržen.
Niederle
Tvrzický
svaz studenistva
5
article
Když se Němci usnesli stávkovat, musejí čeští stu-
denti stávkoval také. (Odpor. Předseda: Nejednejte
klukovsky! Hlasy: Ven s předsedou! Ten patří do
hospody!) My studenti nejsme nyní takovými čini-
teli, jako jsme bývali. Činitelé jsou nyní v akčních
výborecl. svobodomyslných stran, které v posledu
době své povinnosti nevykonávaly. (V dalším proslo-
vení spatřovali přitomní urážku a proto způsobili
ohlušující rámus.) Řečník pokračuje a praví, že
dlouho uvažovali o tom, má-li se stávka zahájit. Vy-
týká, že rektor techniky Novotný nedovolil všelech-
nickou sellůzi a akademický senát ničeho nenčinil,
když jsme obvinili prof. Trakala, že chovancům
Strakovy akademie zakázal návštěvy přednášek prof
dra. Drtiny. (Děkan prof. Niederle: Ba naopak, vy
konalo se vše, co bylo vhodné učinit!) Vylýká se
nám, že jsme se pro stávku rozhodli na povel Němců.
Nikoli. My slávkujeme proto, že stávkují slovanšt
studující ve Vídni a v Brně. Také chorvatští sludu-
jící v Praze v počtu 600 vyslovili se pro slávku
Vytýká se nám, že jsme v záležitosti záhřebské uni-
versity ničeho neučinili. My jsme chtěli pořádat
schůzi, ale tektor nám to rozmiuvil. Mimo to zá-
hřebští kolegové sami si toho nepřáli. Proto jsme
ničeho neučinili. A Němci mičeli proto, že nebyli
ku projevu vyzváni. Rečník činí výtky svobodomysl-
ným poslancům, že nevymohli zemskou subvene
svazu studentskému. (Hlučné projevy nespokojenosti.
odporu a nevole.) Když teprve po vyhrůžce rozpu-
štění schůze nastal klid, mluvil řečník o zápaseei
z roku 1843 a povzbuzoval studentstvo, aby i tento-
krát bojovalo proti zpátečnickým snahám.
Pan Kulata pravil, že 20.000 studentů dnes
volá klerikalismu: Až potud a ne dál!
Němec
Novotná
Strakův
Drtina
profesor
Niederle
Vídeň
Brno
Praha
6
article
Pan Štech prohlásil, že řeč p. Tvrzickéh
činila dojem kandidátní řeči. Nebyla to řeč nikteral
sympalická. Plám se: bere Svaz sludentský zodpo-
vědnost za slávku? (Hlasy: Nebere! Hluk a nepo
koj.) Předseda vysvětluje něco. (Bouře odporu
Hlasy: Předseda ven! Shoďte ho ! Hanba!) Před-
seda: Pardon! (Hluk. Hlasy: Předseda mlčel
Žádný pardon ! Jděte do hospody !)
Když po delší době zjednán byl klid, doporu-
čoval děkan p. prof. Niederle klidný průběh
schůze a radil zvoleni generálních řečníků.
Za velkého rozruchu rozhodlo shromáždění, že
mají být zvoleni generální řečníci a sice jeden pro
a druhý proti stávce. Proti stávce měl promluvil p
Šimek, pro stávku bývalý advokát pan dr. Jos.
Podvinec.
Pan Šimek stěžoval si, že byl napadán proto,
že se vyslovil proti stávce. Říkali mu »štrébr« a po-
sílali jej do ligy. (Dr. Podvinec: A to jsou důvody
proti stávce?) Rečník míní, že české sludentstvo má
mít jiné starosti, než Wahrmundovu aféru. (Hluka
nepokoj. Předseda mlátí bolí do stolu a volá
Nechovejie se zde jaky stádo !) Mám odvahu říci
jménem filosofické a medicinské fakulty, že jsme
proti stávce!. (Bouřlivý souhlas i odpor.) Žil jsem
mezi Němci tři roky a dospěl jsem ku přesvědčení,
že nás Němci chtějí zničit. Němci z Čech a Moravy
jsou našimi nejhoršími nepřáteli! Co nám stávka
pomůže? Stačí, když universita podá písemný pro-
test. Upozorňuji, že mezi studenty jest 900 chudých
a ti z ničeho nic mají ztratit semestr? To je důle-
žitá věe! Svaz učinil rozhodnutí o stávce, ale ne-
právem! Není především oprávněn. Chorvaty do
stávky strhovat! (Pochvala.)
Generální řečník dr. Podvinec postoupil místo
p. Kladivovi, který hleděl sesměšniti náhledyp.
Štech
profesor
Niederle
Šimek
doktor
Jos
Podvinec
Wahrmundův
Němec
Chorvat
Kladiva
Čechy
Morava
svaz sludentský zodpo
7
article
Stecha.
Při jeho řeči povstal nevylíčitelný rámus. Po
něvadž slovu nebylo rozumět, napsalo předsednictv
na tabuli: Hlasuje se o návrhu: 1. pro stávku,2
proti stávce.
Pro první návrh zdvihla se většina
rukov, pro druhý návrh bylo asi 120
hlasů. (Ohlušující rámus, potlesk, jásot, protesty
hulákání.)
Za nebezpečné tlačenice valili se studenti z po
sluchárny na nádvoří Klementina, odkud část pocho
dem šla do Husovy třídy. U německé techniky byl
češti studenti německými pozdravení a Němci za
zpívali Gaudeamus, mávajíce klobouky. Odtud ode
brali se čeští studenti k místnosti Svazu ve Spálené
Rozbodnutí o stávce nebylo v těto schůzi ani
jednomyslné ani legální, poněvadž hlasovalo mnoho
nestudentůí
Čásť zástupu studentstva odebrala se do vesti
bulu české vysoké školy technické na Karlově ná-
městí. Ze schodiště bylo promluveno o tom, že
rektor prof. Novotný ráno prohlásil depulaci, že
přednášky neodvolá a vysloveno očekávání, že se
rozhodne jinak, když se dozví, že je tak velké
množství stávkujících. Za volání »alávy« všeobecné
stávce studenti se rozešli. O 2. hod. odpolední ode-
bralo se více studentů z místnosti Svazu na Spálené
ulici do budovy české vysoké školy technické, aby
posluchače vyzvali k opuštění přednášek a kre
ulici.
Stech
Husův
Němec
profesor
Novotná
Karlov ný
český vysoký škola technický
8
article
slíren.
Episoda ze stávky na německé lechnice v Praze.
Profesor německé techniky v Praze dvor. r. Storek
posuzoval stávkové hnutí posluchaců velmi ostře.
Pravil, že kočí mohou stávkovati, ale pro posluchače
vysokých škol že se to nesluší. Co tomu řeknou
rodičové, až se dozví, že synové přišli o semestr
Výrok ten pobouřil posluchače, kteří se v počtu 200
shromáždili včera na nádvoří německé techniky
žádali vysvětlení. Rektor Mikolaschek prohlásil
studentům, že s timto názorem o stávce nesouhlasí
Tím se posluchači uspokojili.
Prohlášení spolku českých mediků. Cešti medikové
neúčastní se generální stávky sludentstva vysoko-
školského, slojice pevně na stanovisku dříve zaujatém
zvláště z toho důvodu, že celá německá delegace ví-
deňská stojí svorně proti nám ve všech našich otáz-
kách kuliurních. Ale ani v aféře Wahrmundově, jež
jest v první řadě kulturní záležitostí Němců, netroufají
si tak zv. svobodomyslné kruhy německé rázně za
kročiti, nechtějíce se rozejíti s německými klerikály
jichž spojenectví potřebují proti našim v první řade
kulturním požadavkům. Ba více, němečtí liberálové
prohlásili aféru Wahrmundovu přímo za balast svých
záměrů. A tu s národního stanoviska je rozhodně ne-
správným podávati pomocnou ruku svému úhlavnímu
nepřiteli. Toto prohlášení uveřejňuje výbor spolku
českých mediků, znaje dobře pevné smýšlení svých
kolegů a podotýká, že činí tak dle svého nejlepšiho
přesvědčení a po zralém uvážení všech důvodů pro
i proti. Vyvozuje pak důsledky ze svého jednání,.
sehvaluje výbor vystoupení delegáta spolku českých
mediků ze svazu českoslovanského studentstva. Za
spolek českých mediků v Praze: MUC. Hynek Vališ,
starosta, Bohuslav Vik, místostarosta.
Storek
Rektor Mikolaschek
Wahrmundův
Němec
Vališ
Vik
Praha
spolek český medik
svaz českoslovanský studentstvo
9
article
Rektor české university J. M. prof. dr. Goll vydal
včera odpoledne tuto vyhlášku: Studujícím české uni-
versity Karlo-Ferdinandovy! Dovídám se z novin, že
se včera konala ve svazu českoslovanského student-
stva bouřlivá schůze, která se po dlouhé debatě usne-
sla zahájiti všestudentskou stávku. Přímo mně o tom
nebylo učiněno žádné oznámení. Z těchto zpráv az
průběhu věci dnešního dopoledne za kterého se velká
čásť studentstva vyslovila pro konání přednášek,ie
paírno, že studentstvo je v tě věci rozdvojeno. Ve
zývám důtklivě tu část studentstva, která se vyslovila
pro slávku, aby konání přednášek nerušila násilně
a teroristicky, aby sama respeklovala akademickou
svobodu na půde akademické. V Praze, 4. června 1908
Goll, rektor.
profesor
doktor
Goll
Ferdinandův
Praha
český univerzita J . M
svaz českoslovanský student
10
article
Ze slávky na české universitě. Posluchači, shro
máždění v Karolinu v čísle 4., kde měl přednášet
doc. dr. Kapras, zahájili stávku tim, že po jeho pří
chodu demonstrativně opustili posluchárnu. Odebrali
se do Akademie proti Rudollinu, kde umístěn jes
III. a IV. ročník právnické fakulty. Tam právě pře-
nášel prof. dr. Tilsch. Stávkující žádali, aby ostatn
s nimi byli solidárními, čehož ihned nedocíleno, takže
se vyjednávalo velmi pohnutlivě, ježlo posluchač
vyšších ročníků nebyli nadšeni nikterak pro stávku
jež by je nejen hmotně poškodila, ale laké svým
neurčitým účelem v očich veřejnosti spíše kompromi
lovala nežli jim prospěla.
Z Brna, 4. června. (K k) Na dopole dní schůz
pr fesorskébe sboru německé techniky za předsedni
ctvi rektora dra. Niethammera bylo usneseno požá
dati písemně ministerstvo vyučování, aby stávka byla
co nejdříve spravedlivě ukončena, poněvadž její pří-
činy nevězí ve vysokých školách. Přednášky na ně-
mecké technice za všech okolností potrvají a nebude
nařizeno její uzavření. Sludující trvají na další stávce.
Na technice jest úplný klid.
doktor
Kapras
profesor
Tilsch
Niethammer
Sludující
Karolina
Brno
11
article
Z Brná, 4. června. Včera večer konali němečií
technikové schůzi a usnesli se na resoluci, jíž pro-
testují proti omezování svobody učení. Rektor prof.
Niethammer prohlásil, že profesorský sbo
jest se studentstvem solidární. Na to
uspořádali němečtí technikové buml po městě s
svými odznaky. České studenistvo se bumlu ne-
zúčastnilo, jak bylo z prvu ohlášeno, neboť dnes
se ukázalo, že mezi českým studentstve m
jest silná oposice proti stávce. Toto
rozhodnutí studenistva bylo způsobeno zvláště tím.
že Němci nechtěli společně s českým studentstvem
pořádati v redutě protikleriální schůzi. Němečtí stu-
denti totiž byli zdejšími radničními politiky pře-
svědčení o tom, že v Brně se nesmí žádná podobní
akce společně s Čechy dělati. Proto také se očekává
že po svátcích studenistvo zdejší české techniky bude
navštěvovati opět přednášky.
Rektor
profesor
Niethammer
Němec
Brná
Brno
Čechy
12
article
Z Vídně, 4. června. (K. k.) Podle rektorovy vy-
hlášky byly přednášky na zdejší universitě zatím za-
staveny. Nenastanou-li nepokoje, budou se konat
zkoušky. Promoce konají se soukromě. Uzavření pro-
vedlo se klidně beze vší přihody.
Posluchači vysoké školy technické měli ráne
schůzi. Poněvadž se rektor obával porušení pořádku
nařídil, aby technika byla uzavřena. Přednášky, cvi
čení a zkoušky, byly zatím zastaveny.
Na vysoké škole zemědělské shromáždili se dnes
ráno studenti a poněvadž nevešli do poslucháren, ne-
konaly se přednášky. Na to konala se schůze pro-
fesorského sboru a v ní bylo usneseno, aby se zře-
lelem na události dnešního dne byly přednášky
zatím zastaveny. Naproti tomu hlavně v zájmu slu-
dentů konají se dle programu cvičení, exkurse
a zkoušky. Studenti byli důtklivě vyzváni, aby se
vystříhali jakékoliv demonstrace. Posluchači, kterým
rektor sdělil toto opatření, přijali je s pochvalou
a klidně se rozešli.
Z Černovců, 4. června. Také studenti černoveči
prohlásilí, že se připojují ke všeobecné studentské
stávce, ale praktického významu toto prohlášení
vlastně nemá, poněvadž vzhledem ke studentům
řeckého vyznání jsou svatodušní prázdniny pro-
dlouženy.
Vídeň
Černovec
13
article
Dojmy z článku posl. Bukvaje o vlád-
ním jazykovém zákonu. Nejznamenitějším z dů-
sledků čtenářům našim známého, v orgánu
ministra krajana uveřejněného článku poslance
Bukvaje jest onen důsledek, který se tak řikajíc
— nedostavil! Prudká dementi oficiálních
i vůdčích kruhů národní strany svobodomyslné,
jakými jsme byli zasypáni, když jsme zamlklý
Národní klub postavili před nutnost, odpově
děti na řeč posl. Baxy, tentokráte se nedo-
stavila. Naše domněnka, kterou jsme hned
projevili, že totiž t. zv. kombinace posl
Bukvaje jsou skutečnými informecem
z pramene nejautentičtějšího, ž
co posl. Bukvaj ve svém článku »vykombino-
val«, také ve vládní osnově stojí, se takto po-
tvrzuje. Jsou pro to ještě i další známky. Orgán
ministra Práška ve svém včerejším čísle ani
slovem nevyvrací tuto naši domněnku, což by
byl nucen učiniti, jakožto orgán Prášků
neboť mluvíli se o nejautentičtějších pramenech.
z nichž posl. Bukvaj čerpal pro článek, uveřej-
něný v orgánu min. Práška, nemůže být nej-
menší pochybnosti, na jaké prameny se při tom
bije . . . »Venkov« ledy nejen že nevyvrae
tuto okolnost, ale má k nám dokonce žádost
abychom dodatečně sdělili našim čtenářům »ve
lice důležité místo« Bukvajova článku,
v němž bylo řečeno, že »agrárníky nikdy by
nemohlo uspokojiti takové řešení otázky jazy-
kově, o jakém se vypráví (v článku Bukvajově
Bukvaj
Baxa
Prášek
Bukvajův
14
article
Pozn. red. »N. L.«) a jemuž by také nikdy
nemohli svého souhlasu dáti.« »Venkov« žádá
nás dále, abychom svým čtenšrům nezamlčeli
ještě důraznější odstavec Bukvajův, v němž se
slavně ujišťuje, že »právě tak jako předchůdei
naši vždy se vší rozhodností se opřeli každému
pokusu zavádění státní němčiny, tak i zajiste
velká část naší delegace překaz
uzákonění každého jazykového
zákona, který by rozděloval nedílné
království české a který by se sna-
žil zavěsti v jakékoliv formě státní
němčinu.« Jak vidět, vyhovujeme milerádi
žádosti agrárního orgánu, už proto, že mu tak
naléhavě záleží na jejím splnění a na očištění jeho
strany před forem celého národa ze všech mož-
ných podezření. Myslí snad »V.«, že dosavadní
jednání jeho strany opravňuje takové podezření
Byli bychom žádosti jeho vyhověli, kdyby byla
bývala přednesena i — ještě méně slušným tónem.
Bukvajův
15
article
Nevynechali jsme místa Bukvajova článku, dnes
uvedená, ze žádného úmyslu ani omylu, a pra
víme-li to, nebudiž to považováno za žádnou
omluvu s naší strany. My jsme totiž pokládali
odmítnutí takového zákona, o jakém dle nej-
spolehlivějších zpráv mluví posl. Bukvaj, a sice
odmitnutí nejenom »velikou č á st
naší delegace«, nýbrž veškerou českou
delegací do posledního muže, za něco tak
samozřejmého, že otiskovati zvláštního
ujištění strany agrární o tom, za potřebno jsme
nepokládali. Česká strana, která by se vrátila
z Vídně, aniž by učinila vše na rozbiti zákona,
o němž dí muž tak informovaný jako poslanec
Bukvaj, že rozděluje nedilné králov-
ství české a zavád! v určité form
státní němčinu, ta strana česká by byla
rozmetena hned, jakmile překročila pomezí bytu
českého národa. Nepochybujeme, že se podle
toho zachová strana agrární — už proto, že
chce jazykovou osnovu Beckovu přežíti. T
doufáme i o ostatních vládních stranách českých,
předevěím od nár. strany svobodomyslné a přes
Bukvajův
Bukvaj
Vídeň
Český strana
16
article
to málo, co k Bukvajovu článku podotknout
mohl oficiální orgán vedení strany. Napsal toliž
»Stanovisko národní strany svobodomyslné jei
známo. Bylo by na čase, aby přestaly domysly
a odhady o tom, co osnova obsahuje, aby české
strany zaujati mohly přesně stanovisko. Před
seda ministerstva nesmí dlouho setrvat
v naději, že by česká delegace
pro takovýto návrh mohla být
získána.« . . . . ? — Za loyalitu, proká
zanou »Venkovu«, máme však k němu také
žádost, v jejíž promptní splnění podle našeho
příkladu neochvějně doufáme. Když tedy »V.
nepopírá, že článek Bukvajův jest sepsán, na
základě nejlepších informací, jež bylo možno
ve straně agrární dostati, nechť nám tedy vy-
světlí orgán Jeho Exesllence pana ministra kra-
jana, kterak se mohlo státi, že oba češt
ministři a zvláště tedy ministr Prášek mohl
propustiti z ministerské rad
osnovu zákona k podání říšské
radě již způsobilou, pravíme: osnovu
zákona s rozdělením země a státní
něměinou? Podle článku říš posl. Josef
Bukvaje ve »Venkovu« ze dne 3. t. m. byl
»čeští ministři K. Prášek a dr. Fiedler zárukou,
že nepřipustí, aby nestvůra tlumočníků byl
z ministerské rady na denní světlo vypuštěna«
A nestvůra rozdělení země a německé
státní řeči ano?! To nám nejde živou
mocí do hlavy, proto zdá se nám Bukvajův
článek jako zlým mámením smyslů, proto se
nám stále ještě nechce věřiti jeh
»kombinacíme. Véru by bylo lépe a vřele
si to přejeme, aby i Bukvajova historie skončila
tsk, jako historka o »tajném paktu« . . ..
Bukvajův
Prášek
Bukvaj
K Prášek
doktor
Fiedler
17
article
— Německá zpráva o jazykovém boji
chebském. Z Vídně, 4. června. Z Chebu tele-
grafuje se »Ztu.«: »Jak povědomo, začal jazy-
kový boj v Chebu tím způsobem, že soud z-
mítal všechna podání česká vůbec. Později s
česká podání přijímala, ale německy
vyřizovala. Nyní však krajský soud
Chebu vyřizuje je také česky. Zpráva
ta způsobuje dnes ve všech kruzích nevoli nej-
větší«. Jako nebylo pražádnou koncesí pro
Čechy, že chebské soudy přijímaly česká po-
dání, při čemž dělo se však bezpráví tím, že
podání ta byla némecky projednávána a něme-
eky vyřizována, takže celá ta praxe jenom
z jedné třetiny plnila platné předpisy, ze dvou
třetin je však porušovala, tak nemá nikdo
v Chebu důvodu, by se rozčiloval pro to, že
chebské soudy, jak jsou povinny a zavázány
vyřizují česká podání podle platných, nezruše-
ných a nezměněných výnosů, t. j. jazykem
českým.
Zt
Vídeň
Cheb
Čechy
krajský soud Cheb
18
article
— Čeští studující práv proti stávce. Jak
na medicínské fakultě, tak i na právnické fa-
kultě české není mezi studenistvem nadšení pr
stávku. Výzvy stávkového výboru nebylo upo
slechnuto a hlouček, jenž jen z malé části sklá
dal se z právníků, pokusil se marně o zmařen
přednášek. Převážná většina českých studují-
cích práv jest toho náhledu, že v dnešní době
trpkých bojů českého národa nesrovnáv
se se ctí českého studentstva, a b
o chotně se propůjčovalo jako dobr
a silný materiál svým nepřátelům
(nemaje za to nejmenšího uznání) a stanovisko
to proniklo včera i ve výboru spolku českých
právníků „Všehrd“, jenž usnesl se proti stáv-
ce. Oznámení tohoto výsledku bylo bouřlivým
souhlasem v posluchárnách Akademie přijato
načež v přednáškách se pokračovalo.
— Most Svatopluka Čecha (v prodloužen
třídy Mikulášské) bude pro pěší otevřen a veřej-
nosti odevzdán v sobotu dne 6. červn
1908 o 1210. hod. dopolední. Schůze pp. účast-
níků slavnosti bude u mostu Svatopluka Čecha
na konci třídy Mikulášské; příjezd povozů o
Rudolfina Sanytrovou ulicí.
Čecho
Všehrdy
spolek český právník
Rudolfinum
20
article
— Osobní. Pan MUDr. Pavel Blaho, lázeňský
lékař z Ub. Skalice, zahájil dne 1. června lékařskou
praxi v Lubačovicích, v Jánově domě, I. posch. —
Architekt pan Ondř. Stan. Hell, rodem ze Splže
u Klatov v Čechách, podnikatel slaveb v Neveklově,
podrobil se u c. k. místodržitelství v Brně ve dneci
22. dubna až 7. května zkoušce z pozemního stavi
telství, uznán byl způsobilým a stal se oprávněným
stavitelem.
— Promoce. Pan MUČ. Jan Levit, rodem
z Hořic v Čechách, syn někdejšího primáře hořické
nemocnice, bude dnes v pálek 5. června o 3412. hod.
dopol. na české université Karlo-Ferdinandově dokto-
rem veškerého lékařství veřejně prohlášen.
— Všestudentské koleje hraběcích manžslů Kan
nicevých v Brně. Mimo uvedené tři členy kuratoria
přistoupil současně za člena zakládajícího s obnosem
200 K i dvorní rada pan MUDr. Jan Dvořá k.
— 40leté jubilenm kněžské slavili budou příští
měsíc v pražské arcidiecési tito kněži, kteří r. 1868
absolvovali a ordin, byli: svělící biskup monsign
František Brusák, děkan sv.-vítské kapitoly, Václav
Brzek, farář ve Vetlé, Buchar Jos., Iarář v Krutech.
MUDr
Pavel Blaha
Ondř
Hell
Levit
Karla
Dvořá
Brusák
svatý
Brzek
Kruta
Skalica
Lubačovice
Splhat
Klatovy
Čechy
Neveklov
Brno
Hořice
Kanada
Vetlá
Buchara Jos
Jánov dům
Ferdinandův dokto
21
article
Dolák Bernard, farář v c. k. pražské všeob. nem.
Dufek Augustin, gymn. prof. v Něm. Brodě, Güntnen
Josef, děkan v Mostě, Haser Heřm., děk: v Hořelicích.
dr. H. Hatle, gymn. prof. v. v. v Budějovicích, Klim
František, děk. v Dobříši, Křepinský Jul., gymn. prol.
v Klatovech, Krupka Karel, farář v. v. v Praze, Lereh
Václav, děkan v Berouně, Radl Josef, farář v Lom
nici, Rott Václav, děkan v Nov. Strašecí, dr. Karel
Řehák, „farář u sv. Ducha v Praze, Schmied Josef
komander ř. kříž. ve Vídni, Puchta Jos., komanden
ř. kříž. v Praze, Smělý Josef, kanovník ve Star
Boleslavi. Šucha Jan, farář v Štolmíři, Tonder Alp.
převor v Ročově, Uzel Josef, fará? v Hostouni
Všetečka Josef, c. k. voj. superior a rada ř. kříž
v Praze.
Dolák
Dufek Augustin
profesor
Josef
Haser
doktor
H Hatl
Klim
František
Jula
Karel
Rott
Řehák
Schmied
komander
Šuch
Jan
Uzel
Německo
Brod
Most
Hořelice
Budějovice
Dobříš
Klatovy
Krupka
Praha
Beroun
Strašecí
Vídeň
Puchta Jos
star Boleslav
Štolmíř
Tonder Alpy
Ročov
Hostouň
Lereh Václav
22
article
— Z české techniky Pp. inženýři: Josef Til
z Poděbrad, Kučera Šebeslian z Rudslavic, Grünberg
Ladislav z Černých Bud, Andrejs Josef z Ružnova
a Antonín Chramosta podrobili se na c. k. česk
vysoké škole technické dne 4. června s úspěchem
druhé státní zkoušce z odboru stavebního inženýrství.
— Ze staroměstské radnice. Pan m. r. V. No-
votný dostavil se ke starostoví panu dru. Grošovi
poukázal na citelný nedostatek užitkové vody v ho
řejší části Prahy—VII. a žádal za bezodkladnou od-
pomoc. Pan starosta učinil neprodleně příslušná opaí
tření a nařídil správě vodárny, aby vše možné k o-
stranění všech závad podnikla. Okamžitá náprav
ovšem jest těžká, poněvadž dosavadní vodárny obce
pražské již delší dobu rostouci potřebě města nestačí
a nová společná vodárna, která již mohla státia
vodu dodávati, pro stálé námitky dosud není usku-
tečněna. — Včerejšího dne uvedena byla k panu
staostovi dru. Grošovi desítičlenná depulace řeme-
slníků, živnostníků a obchodníků staroměstských.
sestávající z pp. Bartáka, Baumruka, Boučka, Buka.
Bureše, Haška, Jelinka, Kareše, Koubíčka a Pazdery
a odevzdala mu resoluci ze schůze řemeslnictva.
zivnostnictva a obchodnictva, konané v sále »Mer
kuru« ve středu dne 3. června t. r., by obec pražsk
postarala se o levné a účelné dilny i o malé levné
byty pro střední vrstvy na Starém městě, které za
příčinou asanace byly a budou snad ještě nuceny
stěhovati se do předměstí. Pan starosta přijav vlídně
deputaci ujistil ji, že rada městská otázce této vždy
plnou věnovala péči i pozornost, jak nejlépe též
svědčí i ta okolnost, že z porozumění z vlastního
popudu a v nejlepší snaze zbudovala řemeslnický
Til
Kučera Šebeslian
Grünberg
Andrejs
Josef
Ružnův
Chramosta
Groš
Barták
Baumruk
Bouček
Buk
Bureš
Hašek
Jelinek
Kareš
Koubíček
Pazdera
Poděbrady
Rudslavice
Černá Buda
staroměstský radnice
Praha
23
article
dům v Bílkově ulici a tak zajisté i nyní všechna
petita v léto olázce vezme znovu v bedlivou úvabu
při čemž doufá pan starosta, že v mezích možnost
všem tak oprávněným požadavkům řemeslnictva
živnostnictva i všeho obyvatelstva staroměstského
bude v zájmu obce samé vyhověno. Dále tlumočila
deputsce panu starostovi stesk obchodnictva staro
městského na rozmáhající se prostituci i v nejživěj
ších ulicích staroměstských, ve kterémžto směru při-
slíbil pan starosta deputaci plnou podporu
— Návštěva z Ruska. Na studijní cestě přijely
do Praby slč. Věra Kapytova, učitelka těln
cviku, a sestra její Žofie Kapytova, učitelka
hudby. Prvá hodlá studovati tělesnou výchovu českou
a seznámiti se se sokolskou organisací českou
druhá s českou hudbou. V Praze provází je mo-
skevský žurnalista p. F. K. Šnepp.
Kapytův
Šnepp
Bílkov ulice
Rusko
Praha
24
article
— Ku příjezdu polského obchodnictva do Prahy
Jak bylo již oznámeno, uspořádá o Svatodušníc
svátcích polské obchodnictvo a průmyslnictvo hro
madnou výpravu k návštěvě Prahy a jubilejní vý
stavy a dle zpráv, obchodnického spolku » Merkur
právé došlých, přibude první čásť t. j. Poláci z P
znaně do Prahy v sobotu dne 6. t. m. v 6 ho
30 min. večer, kdežto část druhá, Poláci z Haliče
oznamují svůj příjezd na neděli 7. t. m. o 8. hod
10 min. ráno — vesměs na nádraží státní dráhy
v Hybernské ulici. Není pochyby, že se těmto milým
bostům dostane všude přijetí a uvítání co nej-
přátelštějšího.
— Valná hromada a manifestační schůze Ústřední
jednoly českých lékařův. Sál na české technice byo
ku pořádání valné bromady Ú. J. Č. L i manifestační
schůze v poslední chvíli odřeknut. Valná hromada
i manifestační schůze konají se v týž den a taték
hodinu, jak původně určeno bylo (hromada o 4 v,
veřejná schůze o 51/2 hod. odpol.) ve velkém sále
Měšťanské besedy v Praze (Vladislavova ul. č. 20)
— První sjezd absolvenlů obchodní akademle
v Hradci Králové na oslavu 10letého vyjití prvních
absolventů a 10letého trvání spolku »Oliva« koná se
ve dnech 6., 7. a 8. června v Kradci Králové.
Merkur
Polák
Praha
Halič
hybernský ulice
Vladislavův ulice
Hradec Králové
Kradce Králové
spolek » Oliva
25
article
— Sjazd Českoslovanské obchodnické besedy
v Praze. Veškeří pražští i předměstátí členové
členky, jež ne chtějí sjezdu zúčastniti, se žádají, aby
si v kanceláři besední vyzvedli sjezdové legilimace,
poněvadž k zúčastnění se sjezdu nepostačí legi timace
besední. Sjezd konati se bude v neděli 7. června
v sále Plodinové bursy a bude zahájen přesně
v 8 hod. ráno.
— Sjezdová kancslář IV. sjezdu českých př
rodozpytcův a lékařů je v české technice a bude
otevřena už dnes v pálek, 5. t. m. o 1. hod. od
polední. Jest žádoucno, aby si účastníci sjezd
z Prahy už v pálek vyzvedli legi timace.
— Kadeřníci v Žižkově oznamují, že vzhledem
k usnesení sjezdovému a členské schůze společen
stva ze dne 26. května t. r. bude se na Boží hod
svatodušní pracovati ve všech závoděch kadeřnických
do 12 hodin v poledne. Ve druhý den svátečn
budou závody úplně zavřeny
— Z ředitelství elektrických podníků se nám
sděluje, že není možno v době výstavní, kdy jes
nejen personálu, ale i vozídel ve značné míře
zapotřebí, propůjčovati zvláštni vozy ku jed-
notlivým jízdám. Opatření toto týče se zejména
hromadných výletů školní mládeže, načež se správy
škol zvláště upozorňují, aby zbytečná práce se za
mítáním žádostí mohla odpadnouti.
— Změny držebnosti. Pan Karel Císař, podnikatei
staveb a majitel realit, koupil od architekta p. Mat
Blechy starý dům č. p. 883 — II. (»U Pánny Marie
pomocné«) v Nekázance za 124.500 K. Po sboření
starého domu vystaví tam p. Císař třípatrový dům.
— Pan Jalius Kokora, inženýr v Pelhřimově, koupil
společně s choti Marií od akademického malíře p.
Císař
Blech
Jalius Kokora
Marie
Praha
Žižkov
Nekázanka
Pelhřimov
U Pánny Marie
26
article
Jindřicha Jiřího Pišlěka dům č. p. 1372 v Třebíz-
ského ulici na Král. Vinohradech za 85.000 K. —
Pan Em. Babánek, majitel realit, koupil od majitelky
divadla a realit »U Deutschů« v Libni Mařenky
Zieglerové dům č. p. 1352 v Nerudově ulici na Král
Vinohradech za 114000 K. — Pan Golhard Pour.
majitel krejčovského závodu a majitel realit v Novém
Bydžově, koupil s chotí od obchodního jednatelep
Františka Svobody dům č. p. 333 s hoslincem
»U Slavie«, nároží Roháčovy a Rokycanovy ulice
v Žižkově, za 88.000 K. — Pp. manželé Antonín
Augusta Krskovi koupili od p. Vincence Vojtíška dům
č. p. 449 na Pankráci za 50.000 K.
— Deputace Habežanů na návštěvě u svého po-
hlavára ve všeobecně nemocnici. Při obnovování oh-
vazu zraněného pohlavára Habešanů Mohamed
Roblya shledali včera lékaři, že zdravolní stav jeho
se zhoršil, neboť hluboká rána počala hnisati. Situnc
jest dosti vážná, neboť může snadno nastati záně
mozkových blan. Oblíže činí také zraněný pohlavá
sám, neboť odmítá každou nemocniční stravu a kromě
kávy a trochu rýže nechce nic jist. Následkem toho
za minulé dva dny značně seslábl a ztratil mnoho
na váze. Nemalý rozruch povstal včera odpoledne v
všeobecné nemocnici, když tam přijela dvoučlenná
depulace Habešanů z výstaviště, aby navštívila po-
hlavára Roblya. Doputace byla v plné, siavnostn
zbroji. Na posilnění přinesli pohlavárovi několik po-
morančů, ale náčelník je žádal, aby mu raději op
třili skopové. Impresnrio p. Edmund Porfi slíbil
že mu bude vyhověno. O 6. hod. odpolední Habe
šané odjeli na výstaviště.
— Odvod k vojsku v Praze. Dne 2. června do-
stavilo se k odvodu 183 branců II. třídy a bylo 25
branců odvedeno. Dne 3. června bylo ze 186 branců
II. a III. třídy odvedeno 30.
Jindřich
Jiří
Pišlěk
Král
em
Babánek
Deutsch
Ziegler
Golhard Pour
Svoboda
Roháčův
Antonín
Augusta
Krsek
Vojtíšek
Habežan
Habešan
Roblya
Porfi
Třebíz
Vinohrady
Libeň
Nerudův ulice
na Královský Vinohrady
Nový Bydžov
Rokycanův ulice
Žižkov
Pankrác
Praha
Slavia
27
article
— Živelní pohroma v okolí Černošic. Oblíben
výletní místo Pražanů, Černošice na české západn
dráze, bylo včera odpoledne stíženo prudkou a zá
hubnou živelní pohromou. Jeden z výletníků praž
ských nám o tom sděluje: Okolo 3. hodiny odpoledn
přihnal se nad Černošice opravdový orkán. Hrom
burácel, blesk křižoval za bleském, až zrak přecháze
a při prudkém vichru povstal liják, strží mračen po-
dobný. Drahnou chvíli také sypaly se kroupy, které
zničily všechnu polní úrodu a stromoví. Na pobřež
Berounky byly budky rozházeny a šaty koupajícíel
se výletníků skrz na skrz promočeny. Výletníci je
s velikým namáháním dostihli obytných stavení, S
strání začaly se valit prudké potoky, které strhaly
vše, cokoli se jim v cestu stavělo. Rázem byla Be
rounka rozvodněna a na její hladině unášeny byly
plodiny, křoví, sláma a prkna. Železniční trať u R
dotína byla tak ohrožena, že vlaky musili zastavit-
Jeden z můstků jest podemlet. Závodní louka
Chuchle byla pod vodou a se strání prudké přívaly
vody hnaly se kolem tribun na závodiště. Celá šíro
širá krajina kolem Černošic, Radolína, Chuchle
Jiluviště byla živelní pohromou stížena a veliké
škody způsobeny. U Zlichova přestala bouře řáditi
Naděje rolníků jsou zmařeny, veškerá jejich činnos
na polích rázem zničena . ..
— Velmi prudká bouře rozpoutala se včera pře
3. hod. odpolední nad Prahon. Skoro hodinu vydatn
pršelo, při tom panovala vichříce, hrom burácel
blesky na obloze se křižovaly. Blesk ajel na výsta
višti v Král. Oboře do stožáro, postaveného na zá
padním konci střechy průmyslového paláce. Stožát
i s praporem byl sražen bleskem na zemi, poněvadž
však při prudkém dešti nešel nikdo kolem, nestalo
se žádné neštěstí.
Pražan
Hrom
Blesk
Král
Černošice
Berounka
Chuchle
Radolín
Chuchle Jiluviště
28
article
— Surovost německého domovníka, Poštovní vý
pravčí pan Josef Slabihoudek je domovníkem v čl
sle 1367 v Jungmannově třídě na Král. Vinohradech
V sousedním domě čís. 1368, který svým zevnějškem
uspořádáním vchodů i oken prve jmenovanému sta-
vení úplně je podoben, stará se o dobro nájemnik
a činži vybírá statečný Germán Jan Weishäpel. D
30. května t. r. o půl 11. hod. v noci vracel se Jan
Slabihoudek, muž spořádaný a ve všem správný, d
svého domova. V myšlenky zabrán omylem zazvoni
v domě sousedním. Když Weishäpel domovní vrala
otevřel, poznal Slabihoudek svůj omyl, omlouval s
i nabízel Weishäplovi 20 hal, za zbytečnou námahu
Ale německý domovník roziitil se tak nelidsky, že
popadl klacek, třikráte Slabíhoudka nehorázně udeři
a hlavu mu rozbil. Poraněný musil ulehnouti, ne-
mohl v neděli vykonávati službu, dal přivolati lékaře
a na základě jeho dobrozdání učiněno na Weishäpla
trestní oznámení.
= Požář v c. E. očhorné škole v Turnov
Z Turnova, 4. června. (Pův. zpráva „Nár. L. .
O 1/41. hod. v noci na dnešek vypukl v jedné z pod-
krovních místností zdejší c. k. odborné školy ne
známým způsobem požár, který se se značnou ryche
lostí na veškery ostatní místnosti hořejší rozšířil
jich bohatě zařízení i střechu úplně zničil. Velikým
štěslím bylo, že byl požár záhy zpozorován; hasiči
byli tudíž záhy a rychle na místě s parní stříkačkou,
která zvláště znamenité služby konala. — Záchranné
práce řídil obezřelý a vždy neúnavný pracovník, sta-
rosta měsla p. Radský se svým náměstkem p. Ko-
tátkem za spolupůsobení velitele sboru p. IIynka
Tyla a jeho zástupce p. Vericha. Také celý učitelský
sbor školy odborné se svým ředitelem p. Maškem
v čele i se žactvem této školy dostavil se k požáru.
Slabihoudek
Král
Germán
Weishäpel
Radský
IIynka Tyl
Mašek
Jungmannův třída
Turnov
29
article
Všichni, jakož i ředitel škol měšťanských p. ředitel
Doubek a odborný učitel p. Lang setrvali při nadlid-
ské přímo práci záchranné až do pozdních hodin
dopoledních. Bylo zřejmo, s jakou láskou ke škole
této, která je vydatnou pomocnicí zdejšího vynikají-
cího průmyslu českého, Inou jak učilelé, tak
žáci; někieří páni učitelé s nasa ze-
ním vlastních životů zachránili celou boha-
tou knihovnu, různé skvosty, broušené a surově dra-
hokamy, úřadní archiv, rytecké stroje — vše v úhrn-
né ceně přes 20.000 K. Vojsko tvořilo před budovou
školní kordon, aby nemohl nikdo nepovolaný do
hořící budovy vniknouti. Jen usilovné práci hasičstva
a dobrému řízení všech záchranných prací pány
již jmenovanými lze děkovati, že se požár z podkrov-
ních místností nerozšířil na další část školní budovy,
jakož i na budovy sousední. Také veškeré okolní
sbory hasičské přijely k ohni. Ku pracím záchran-
ným se však již nedostaly, za konání hasičské po-
vinnosti zasluhují plného uznání. Škoda odhaduje se
na 60.000 K a jest pojištěním asi 50.000 K hražena
— Dítko v nebezpačí. Kočí Frant. Kolbert jel
po silnici u Bruské brány a ohlížel se za důstojníkem
s takovým zalíbením, že ani nepozoroval, že malé
děvčátko sedí na silnici a že mu hrozí nebezpečí
přejetí. Byla to čtynletá Marie Ryšlavá, dcera perní-
káře z čís. 205—IV. Děvčátko bylo již pod kopyty
koní, když pojednou občan jeden dítko vytáhl a tak
zachránil. Na kočího podáno trestní oznámení pro
neopatrnou jízdu.
Lang
František
Kolbert
Ryšlavá
Ina
30
article
— Další oběť koupání ve Vltavě. Přívozníci Karel
Vaňha a Karel Příhoda nalezli včera u převozu na
Maninách v Holešovicích-Bubnech šaty mladíka. Jak
se později zjistilo, náležely 15letému zámečnickému
učni Josefu Burdovi, bydlícímu na Kostnickém ná-
městí č. 8 v Žižkově. Dle sdělení rodičů odešel Burda
předevčírem večer z domova a povídal, že se půjde
vykoupat. A domů se více nevrátil. Jest pravděpo-
dobným, že se jinoch při koupání ve Vllavě ulopil.
Vaňha
Příhoda
Burda
Vltava
Maniny
Holešovice
Bubno
Žižkov
31
article
Šaty byly odevzdány rodičům.
— Ještě slovo ke karlovarským protičeským vý-
tržnoslem. Ze zpráv o zuřivých protičeských výtrž-
nostech v Karlových Varech je známo, že mezi prv-
ními německými zuřivci, kteří násilím do Slovanské
besedy vniknouti chíěli, byl úč elní p. Matto-
niho, známého majilele „Kysibelky“, která kupo-
vána je českými lidmi, ač máme české kyselky, které
co do lanodné chuli a léčivosti vodě Mattoního úpl-
ně se vyrovnají, ba některé ji i předčí. K odebírání
kysibelky jsme my, Čechové, p. Mattonimu dobří,
jinak ale, jak zmíněný účetní ukázal, patří jeho per-
sonál k nejzuřivějším proličeským štváčům. České
peníze za německou kysibelku a české její vinčty
nodráždí p. účelního, ale Slovanská beseda a její
český nápis jej tak strašně podrázdily. Že mají velmni
málo olledů vůči nám, je vidno z toho, že zátky i zá-
klopky kysibelky mají firmu jen německou. Nejen že
p. Matloni z českých peněz zbohatl, užívá jich vý-
slovně jen pro Němce. Zřídil toliž velké stipendium
pro lékaře s výhradou, že smí jej použíti jen lékar
Němec. To je poměr, který musí po karlovarských
událostech přeslati. Nesmí býti nadále ani jediného
Čecha, jenž by pil kyselku ze závodu, jehož zřízenci
násilím ohrožují české besedy a ničí český majetck.
Šata
Matta
Čecho
Mattoni
Matloni
Němec
Karlová Vary
32
article
Tak káže nejen těžce uražená národní čest, která za-
povídlá nám zanášeli naše české peníze firmě, jejíž
personál pro nás nemá než nejdivočejší zášť. ale
také vlastní prospěch, neboť my Čechové máme
vlaslní české kyselky a minerální vody, které Matto-
ního kysibelku svými vlastnostmí předčí a nad tuto
vynikají a jsou mnohem levnější. Takovou kyselkou
jest v první řadě Běloveská kyselka „Ida“, která pro
svou výbornou, lahodnou chuť. lehikou stravitelnost
a přačetné vlastnosti léčivé nejoblíbenější stolní vo-
dou v českých rodinách se stala. Kdo dosud kyselky
této neznal. měl by nyní chutě k ní sáhnouti. Pře-
svědčí se, že nezadá ani v nejmenším nejvychvalo-
vanějším vodám německým. Slejně třeba upozorniti
na výbornou vodu luhačovickou, jejíž vlastnosti lé-
čebně jsou nepopíratelny. Budeme-li napříště záso-
bovati svě sklepy léčivými i stolními vodami něme-
ckými, ziratíme u svých odpůrců národních veškerou
vážnest. Kdyby podobného násilí dopustil se proti
Němcům zřízenec některého českého zřídla, neviděl
by majitel zřídla nikdy více německého odběratele
Stejně musíme se zachovati i my, nemá-li důstojnost
národa našeho slále více klesati. Taková odvela jest
nejlepším prostředkem, odnaučiti své odpůrce proti-
české zulivosti. — Hlavní sklad „ldy“ má p. Jos
Hcra, Praha-II., proli „Myslikům
— Z Nusli Tělocvičná jednota »Sokol« pořádá
oslavu svého 20tetého trvání a žádá pp. majítel
domů v Nuslích, aby ve dnech slavnostních 6., 7.
8. t. m. okrášlili své domy prapory ke zvýšení lesku
stavnosti.
Čecho
Matta
Ida
Němec
Hcr
Myslik
Praha
Nusle
II
33
article
— Nálezy a ztrály Na Smíchově nalezena byla
dne 14. května t. r. černá kožená tobolka s obnosem
9 K 1 h, dále nalezena byla v Plzeňské třídě modrá
sukně; o věci tyto možno se přihlásili v úřadních
hodinách u městského úřadu na Šmíchově neb u c.k.
okr. policejního komisařství na Smíchově.
— Výslavy. Jubiležní výstava Kraso-
umné jednoty pro Čechy v Rudolfin
stane se přístupnou veřejné návštěvě v neděli 7. t m.
Vstupné K 1.—, v neděli a svátky 60 h, seznam
80 b, illustr. K' 1.60.
Smíchov
Čechy
Rudolfinum
Kraso
34
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kilometry cest panovníků. Kterýsi zábavný
list francouzský spočítal, kolik kilometrů procesto-
valy některé nynější hlavy evropských států. Něme-
cký císař Vilém II. jich ovšem projel nejvíce: 42.700
kilometrů, anglický král Rduard VII. 15700, hývalý
presideni francouzské republiky Loubet 15.220, špa-
nělský král Alfons XIII. 10.242, ruský car Míikuláš
8800, bývalý president francouzské republiky Faure
7200 a nynější president Falličres 2800 kilomelrů.
Ovšem za tyto čislice nikdo neručí. Není taho také
třeba.
Vilém II
Rduard
Alfons XIII . 10.242
Faur
Falličres
Loubet 15.220
Míikuláš 8800
35
article
= Zemětřesení. Z Vídně, 4. června. (K. ky
Seismografické přístroje c. k. ústredního ústavu pro
meteorologii a geodynamiku zaznamenaly včera ve-
čer prostředně silně zemětřesení ve vzdálenosti asi
5500 kilometrů. Počátek v 5 hod. 4 min. odpoledne.
maximální rezkyv v 5 hod. 28 min. a konec ve 1/47.
večer. — Z IIamburku, 4. června. (K. k.) Přistroje
na zdejší hlavní slanici pro výzkum zemělřesení
zaznamenaly včera odpoledne prostředně silné země-
třesení ve vzdálenosti asi 5800 km. Počaly v 5.05
hod. a trvaly 11/4 hod
= Slará povídačka. Z Oděsy, 4. června. Dnes
v noci udála se vde příhoda, podobná kousku, klerý
spáchal t. zv. kopnický hejtman. Důslojník doslavil
se na policii a žádal, aby mu byli dáni k ruce čtyři
strážnici, že musí prohlédnouli byty několika pode-
zřelých osob. Se strážníky vnikl do bytů několika
bohatých majitelů domů, provedl přísnou prohlídku,
sebral peníze, kde jaké našel, skonfiskoval je a potem
poslal policejními strážníky domů a sám se dal na
útěk, dobre promýšlený, takže mu policie dosud ještě
není na stopě. Podobných historek prošlo v ruských
příhodách v poslední době již několik
= Trosočníci z bitvy u Cušimy? Z Ria de
Janeiro, 4. června. (K. k.) Cvičná branilská lod
„Benjamin Constant“, jež piula do Yokohamy, na-
lezla na opuštěném oslrově Wakosu 20 trosečniků
z lodi „Sinyj“. Trosečníci byli na ostrově již rok.
Soudí se, že byli sem zahnáni po bitvě u Cušimy-
= Nohoda presidenla Roosevella. Z Washin j-
tonu, 4. června. (K. k.) President Roosevelt
podnikl včera se svou cholí vyjížďku koňmo v parku
Rockorecku, byl však vzpínajícím se koněm sho-
zen a spadl se svahu asi 10 stop vysokého do po-
toka, jejž dříve přebrodil. Po pádu však ihned vo
vstal a neutrpěl žádného zranění
Benjamin Constanta
Washin
Roosevelt
Vídeň
Cušima
Rio jít Janeiro
Yokohama
km