ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2d0ce080-7706-11dc-a104-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 35, work 1, person 98, org 11
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 5. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 155.
4 article
Na ranní a odpiol. Histy zředplácí vee v Praze v administrae nnwřsíeo. . . . skE na čtvrt leta s dvojí doušike pě na lnt 1at. . . vo nlialkách 2 K 90h na měsíe . T'oštou: z řtvrt leis . . . . 9 K 60h s dvojí zisilkou ranřsk .. . :ke na čtrrt ola
Praha T ' ošta
5 article Dozvuky petrohradského slo- vanského týdne.
Dozvuky petrohradského slo- vanského týdne. Delegáli rakouských Slovanů vrátili se přes Varšavu ze své petrohradské návštěvy a mohou býli výsledkem své cesty zcela ušpokdjeni. Když jsme, jsou tomu dvě ne- děle, psali o přípravách k slovanskému sjezdu, pravili jsme: »Podaří-li se našim de legátům v Petrohradě upraviti takové pro středí, ve kterém by se mohli sblížiti polští a ruští politikové a sestaviti program, dle něhož by se dala rozřešiti otázka polsko- ruská; podaří li se jim vzbuditi mezi Rusy a Poláky důvěrné styky, pak to bude již ve liký úspěch jejich petrohradské pouti.« Dvou věcí z toho maxima, které jsme připouštěli, rakouští delegáti v Petrohrádě a pak také ve Varšavě skutečně dosáhli. S je jich příjezdem vzniklo v Petrohradě samo sebon prostředí, ve kterém se sblížili polšti politikově s ruskými a jejich stýky nabyly opravdu toho důvěrného rázu, který při- půstil, že bylo možno na poradách dotknout se nejchoulostivější otázky rusko'polské bez obavy, že se každým dotekem stará rána znova rozjitří.
Polák Varšava Petrohrad
6 article
Ovšem politické poměry jak vnitro slovanské, tak zejména zahraničné valně usnadnily práci, za kterou se do Petrohradu výdali poslanci dr. Kramář, Hribar a dr Glěbovický. Přibyvše do stolice říše ruské naši delegáti našli půdu náležitě již zky přenou a připravenou, tak že bylo třeba jen vložiti do ní símě, aby rychle vzklíčilo. Na straně ruské, v kruhu poslanců říšské dumy až na nejkrajnější její křídla, jakož i mez členy hosudarstvenného sovětu, vědělo se už předem, že jsou poctiví přívrženci rusko polského smíru. Ochota těchto kruhů, vstou piti v důvěrný styk s Poláky, nemohla tedy překvapiti. Záhadným bylo stanovisko polské strany národně demokrátické, která má ve likou vělšinu v polském poselstvě v ruské dumě Předseda petrohradského polského kola Rom. Dmowski, ještě nedávno mluvil tal upjatě o poměru polsko ruském, že bylo těžko očekávati příznivou změnu právě v jeho kruhu. Ale i tato změna nadešla a umožnila ten úspěch rakouských delegátů, jímž právem mohou se pochlubiti.
doktor Kramář Hribar Glěbovický Ruska Polák Rom Dmowski Petrohrad
7 article
Nic nevadí, že stoupenci zpátečnické ruské pravice zůstali důsledni ve svém od- poru proti jakémukoli ústupku ve prospěch Poláků; že »Mosk. Vědomosti« i za nové redakce si netroufají vybočiti ze starých ko- lejí, ujetých Katkovem a Gringiutem a oká zale se posmívají »malým« epgnům »veli- kého« Riegra a Palackého, kteří se před 40 lety marně pokusili o uklizení sporu polsko ruského; že oficiošní »Rossija« upírá ostat ním Slovanům právo, poktádati spor polsko ruský za otázku všeobecně slovanskou, že pochybuje o tom, jsou-li Poláci vskutku Slované a vyhlašuje za slovanský článek víry samodržavně, pravoslavné Rusko, které se může obejíti i bez Poláků (!): obrat v polských názorech na slovanskou vzájem- nost strhl k sobě rázem pozornost celého Petrohradu, všeho jeho veřejného míněnía dal ráz petrohradskému slovanskému týdnu, který, doufejme, nezapadne do moře věčno- sti, nezanechav po sobě zřejmé stopy. Hned v prvé důvěrné poradě rakouských delegátů se zástupci národa ruského a pol- ského ujal se posl. Dmowski slova, aby vy- světlil stanovisko, které nyní zaujal k olázce slovanské. Dle textu, jejž sám diktoval zpra- vodaji »Dzien. Wilensk «, pravil: »V nynější době, kdy zájmům národa polského všude hrozí zejména moché vlivy německé, kdy se v polském veřejném mínění zakotvuje pře- svědčení, že náš zápas o národní byti jest zápas s útoky německými, ať už se jeví bez- prostředním útiskem na půdě ruské, nel prostředně na náš osud působícím vlivem Pruska na sousední státy, stanovisko nase
Polák Katkov Gringiut Riegr Palacký Slovan Rusko Petrohrad Rossija
8 article
vzhledem k Slovanům vysvětluje se náležitě. Můžeme říci směle, a můžeme to říci docela upřímně, že otázka slovanská — ovšem správně chápaná a poctivě stylisovaná — jest naše otázka. Všichni slovanšt národové bez výjimky mohou býti přesvěd- čeni, že jejich prospěch, jejich kulturný roz- voj nejsou nám lhostejny. Ale musíme též od ostatních Slovanů vymáhati, aby rozuměli tomu významu, jaký má národ polský a jeho boj za existenci pro budoucnost všeho Slo- vanstva« A po některých dalších vývodech dodal: »Vkrátce, my Poláci jsme Slované nikomu nedáme práva pokládati se za lepšt Slovany, než jsme my, otázku slovan- skou pokládáme za svou a jsme hotovi jíti se všemi, kdo na otázku tuto hledí tak upřímně a poctivě, jako my.« Nepatrný úryvek z řeči Dmowského, jenž se dostal hned na veřejnost, způsobil v Petro- hradě opravdový jásot. Stolypin, bratr mini- strův, napsal v »Nov. Vr.«, že polská otázka prohlášením Dmowského přešinula se ko- nečně přes mrtvý bod a jest jen třeba nále- žitě probádati podklad, o nějž se má opříti konečné sblížení obou národů. »Slovo«, orgán býv ministra obchodu Fedorova, na- psalo, že blaho Ruska, jak i sami Rusové chápou, vymáhá kulturného rozvoje Poláků že síla Ruska nemůže vzejíti na troskách Polsky. Jakmile se takové přesvědčení za- koření ve vědomí ruském, pak ani ruská vláda nebude moci jíti proti vůli národa a sama zahájí zdravou politiku polskou.
Polák Slovan Stolypin Fedorov Rus Petra Rusko Polsko Slovan
9 article
Prohlášení posl. Dmowského prohloubi v druhé důvěrné poradě, věnované sporu polsko rüskému, členi hosudarstvenného sovětu, hr. J. Olizar, polský velkostatkář z Volyně, jenž ukázal na potřebu, aby se odstranila nedůvěra mezi Poláky a Rusy. Přičinou ne- důvěry jest klamné mínění, že Poláci smě řují k samostatnému polskému státu. Te snahy už není. Poláci si přejí silnéh Ruska, na němž mají sami zájem. Neod vislost Polska byla by za nynější politické konjunktury nebezpečna samým Polákům.
J Olizar Polák Rus Volyň Rusko Polsko
10 article
Musí zmizeti i druhá utkvělá myšlenka, že jest možno popolštiti ruské západní gubernie. Lid jest dnes už tak uvědomělý, že nelze popolštiti ruského mužíka, jako nelze po- ruštiti polského chlopa. Poláci, dodal br. Olizar, připojují se ke slovanské myšlence bezpodmínečně a pokud se týče konkretního řešení polsko ruského sporu, vidí se mu nutným, aby Poláci poctívě napomáhali obrození Ruska a Rusové uznali, že i Poláci mají právo na pěstění své národnosti, zvlaště v oboru školství a samosprávy. Olázka slovanská vstoupila od toho dne do popředí ve všem petrohradském tisku. I upjatá kadetská »Rěč« přiznala, že otázka slovanská jest odůvodněna příčinami objektiv- nými a proto nemůže býti lhostejnou ani pro Rusy. Nové seskupení západoevropských držav, obrat mezi Poláky, kteří stáli dříve čelem proti východu, ale nyní se postavil proti západu, musí prý přiměti i ruskou diplomacii, aby nyní dbala více zájmů Slo vanů rakouských a balkánských. Ždrželivě sympatické stanovisko, které ruská vláda zaujala k rakouským hostům, je prý sympto matické už vzhledem k blízké návštěvě krále Eduarda u dvora ruského. b Sblížení mezi Slovany dle dalšího vý- kladu »Rěči« smí býti jen kulturní, ač konec konců nikdy se nezbaví přichuti politické Nikdy však zájmy jednoho národa nesměj se prohlašovati za zájem společný bez před běžné dohody. Sbliže ní má míti známku pokojné, kulturné soutěže, která sevýborně osvědčila u Poláků v zápase s Prušáky u Čechů v zápase s Vídní. Důvěrné porady v Petrohradě skončily v sobotu jednomyslným přijetím četných ná vrhů kulturně hospodářských, jež dodatečně schváleny v pondělí i ve Varšavě. Ustano veno, že v poradách se bude pokračovat
Polák Rus Prušák Čecho Rusko Vídeň Petrohrad Varšava Lido Eduard u dvůr
11 article
v Praze dne 12. července, že na pražskou konferenci vyšiou Rusové 15 zástupců, z nichž dva (jednoho Starorusa a jednoho Ukrajince) za Rusy haličské; Poláci též 15, po pět z Ruska, Pruska a Rakouska, Jihoslované 15 za všechny své větve a Čechové dopln počet účastníků zástupci všech svých stran Jestliže se pražská konference rozhodne pro svolání slovanského sjezdu, připrav se proň referáty, jež možno shrnouti v ná sledující body: 1. Slovanští národové jsou si rovno právni a mají rozvíjeti autonomii, udělenou jim státy, k nimž náležejí, na prospěch veli kosti a moci státní i v zájmech společných 2. Všechna osvětová společenstva slo vanská mají utvořiti společný svaz. 3. Nutno podporovati vzájemný knižn obchod a seznamovati se s literaturami ji ných Slovanů. 4. Ve všech slovanských zemích maj se zříditi tiskové kanceláře, poctivě informu jící o věcech slovanských. 5. Sokolské jednoty mají se zřizovat po všech slovanských zemích.
Rus Ukrajinec Polák Čecho Praha Rusko Prusko Rakousko Slovan
12 article
6. Rolníkům opozdilých zemí má se usnadniti pobyt mezi slovanskými rolníky pokročilými. 7. Ř. 1911 má se uspořádati v Moskvě všeslovanská výstava, na které se Slované přesvědčí, které tovary se vyrábějí u Slovanů a mohou tedy nahraditi zboží, kupované nyn na západě. Mohli bychom se ještě zmíniti, že nám Čechům se dostalo v Petrohradě na četných schůzích a hostinách množství lichotivého ano pochlebného uznání. Soudíme však, že leckteré z těchto pochlebných slov zrodilo se jen z nadšeně nálady slovanského týdne Končíme raději střízlivými slovy, která na rozloučenou se Slovany napsal feuilletonista »Nov. Vremene«: »Stůjte doma — psal — na svém právu; buďte zmužilí a silní. A napsal ta slova plným právem. Jen zmu žilý a silný najde spojence. Se slabochem — zbabělcem nikdo nepůjde do spolku. Bu dou-li všichni Slované doma zmužilí a silní pak jich sblízení vznikne samo sebou.
Slovan Čecho Moskva Petrohrad Vremen Slovan
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 79.)
Poslanecká sněmovna. (Schůze 79.) Ve Vidni, 4. čerena (Původní zpráva lelef. »Nár. Listů«.) Činnost vysokých škol celého státu je buč zaslavena nebo podvázána. Vlny ruchu na nich. způsobeného zastavením přednášek profesor Wahrmunda, a pak zastavením veškerých před nášek na universitě inšprucké, šlehly dnes moc ným proudem do sněmovny poslanecké. Tan byl zájem jenom pro vše to, co souvisí se záleži tostí Wahrmundovou, která zajisté není al- rou osbbní. Nejde o jedince, nejde také o otázku osobní: jedná se o věc velikou, cennou českým národem vždycky v největší úctě cho vanou, veškerými zbraněmi duševními a tak hmotnými hájenou; jde o svobodu svědlomi, svobodu vyznávání vědy, jde o volný, zpááleč. nictvím a zastaralými zákony potlačovaný pro- jev úsudku, založeného na bádání a výzkumu vědeckém, jde o věkovilý běj mezi slepou vírou a živnou vědou. Profesor inšprucké university dr. Waldner agrárník a zároveň člen německo nacionální jednoty, referoval o celém vývoji aféry prof. Wahrmunda a o náslodcích, které měla, zvláště pak o zastavení všech přednášek na veškerých universitách. Byl to roforát suchý a j a l o vý, plný nabubřelých frází, který byli bychom pominuli úplným mlčením, kdyby nebyl vy- zněl v úpěnlivsu prosbu, kterou vznesl tento svobodomyslník ke křesťanským so- cislům a německým klerikálům, aby pro vše na světě podali sibratrskou ruku nejen v parlamentě, nýbrž také na universitáeh, a aby se na vysokých
Wahrmunda Wahrmundová Waldner profesor Tana poslanecký sněmovna
15 article
školách nervali. Způsob, jakým k tomu prof dr. Waldner vyzýval křesťanské sociály, jest ta- kový, že možno z něho vyčísti a vyslechnouti jenom tužbu jedinou: by zachováno byl předlitavské němectví nedotčeno a zájmy německé neumenšeny. Ve svělle výkladů tohoto tyrolského t. zv. liberála přijímá se všeobecná stávka student s k na vysokých školách jako akce, ze které kořistit chtějí Němei pr své prospěchy sobecké. Jak jinak po prof. dru. Waldnerovi — v almosféře, ze které vyrostla aféra původně Wahrmundova na velikou záležitost kulturnía politickou — promluvil český profesor, dr. Masa- ryk! Nepotřebujeme prohlašovati, že politické názory naše a tohoto politika jsou různy, b protichůdny. Ale nerozpakujeme se konstatovat dle pravdy, že dnešní jeho dvouhodinová řeč sledovaná hojným posluchačstvem a často pře rušovaná výkřiky českých klerikálů P. dra. Hor ského, P. Šrámka a redaktora Myslivce a něme- ekého křesťanského sociála Prochasky i jeho politických druhů, byla výkonem mnohem lep ším, nežli výklad Waldnerův. Zahanbeno stálo ve sněmovně Němectvo předlitavské, když prof Masaryk přednášel svědcení pro svobodu svě domi, vyučování a učení. Připomínáme jenon ještě, že prof. Masaryk ani jediným nešetrným slovem nedotkl se ani katolické církve, ani jejíeh funkcionářů, ani jejích vyznavačů. Narýsoval však rozpor mezi oddanou vírou, poslušností poslušenstvím, věrností ke tradicím a minulost na straně jedně a mezi snahou a touhou po po znání, vírou jedině v to, co zakládá se na spo lehlivém přesvědčení, vědou přítomnosti a bu doucnosti ne straně druhé. Svoje přesvědčen v tomto oboru vyložil prof. Masarýk zřetelně určitě, nedada se másti výkřiky několika ne- snášelivců, kteří nechápou, že možno a slušno žádati od moderního člověku, aby věřil jedmně to mu, ce víry zasluhuje.
Waldner doktor Šrámek Waldnerův Masaryk profesor
16 article
Prof. Masaryk mimo to tvrdil a dokázoval že postup vlády vůbec a ministra vyučování dra Marcheta zvláště proti prof. dru. Wahrmundov je protizákonný a prudce napadl jak profesorsk sbor university inšprucké, tak chefa vyučovae správy. Dojem jeho obranné řoči pro svohodu vysokých škol byl patrný; i ti, kdož s ním ne jsou za jedno, mu přiznají, že spolehlivě ovládá látku, o které řečníl, a že mluvil obratně a fo mou mírnou a smířlivou. Prof. Masarykovi odpověděl posl. dr. Mori Hruban. Snad bylo by lépe bývalo, kdyby před- soda katolické strany národní byl úkol ten zo- stavil některému kněžskému členu svěhio klupu. Dr. Hruban se mýlil, tvrdě, že prof, Masaryk celou svou řeč vyplnil jen obranou osoby, jen obranou prof. Wahrmunda. Zajisté ujal se ho také, nikoli však z důvodů osobních, nýbrž vše obeených, zásadních. Jako nezazlíváme dru.
profesor Masaryk Marchet doktor Hruban Wahrmunda univerzita inšprucký
17 article
Irubanovi a jeho přívržetům smýšlení jejich tak nesmějí navzájem oni zazlívati a vytýkat nám, že díváme se na věci církevní a nábožen- ské a zejména, že díváme se na výchovu svých dětí vzhledem na církev a náboženství jinak. nežli oni, a že nechcome, aby naše mládež byl vychovávána pro slepou víru a poslušnost, která činí z lidí nevolníky. Není na světě a nemůže býti věci více ponižující, nežli jest otročina duší a myslí. Prof. Hráský promluvil velikou rozpočtovou řeč, ve které vylýkal a káral vedlejší vládu ně- meckých úřadníků proti nám, nedostatky ve stavbách státních, zejména vodních po stránce věcné a po stránce úřadnické a politické, jakož i měřítko, které přikládá vyučovací správa k všem požadavkům a potřebám národa českého. Ve svých výkladoch dospěl k závěru, že položt votum své proti vládní předloze rozpočtové n r. 1908. S tímto jeho prohlášoním souvisí usne- sení českého klubu, které sdělujome na jiném místě. Z Vídně, 4. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.25 min. Mezi došlým i spisy je Romačukův dolaz po zabití ruského sedláka ve Felstynu v Haličí četníkem. Závoděí Lepski chtěl zalknout
Hráská doktor Weiskirchner Romačukův Vídeň Halič
18 article
V drobném paenejit ranei číslo o soba oupoledni . . . . . . . za 2 h Ve flislkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h obpolední . . . . . . . . 4a InserAtv plali se hotově napřel. Předplacení a Inaerty přijímí ndmlni- strace v Mariauské ulici č. 3. Tom nael ázají se 1éž rrdakoe tskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Eukoplsy se navraeijí- spoulati selského hocha Borinyka, který po hospod- ské rvačce z národních motivů asi o 3. hod. ráno se vracel domů. Hoch nechtěl se dáti spoutati, četník ho probodl a také jeho matce vyhrožoval probodnu- tím. Četník ten zastává dále svou službu v místě a neměi prý rozkazu, zatknouti Bortnyka. Čtení tohoto dolazu doprovázeli ruští a sociálně- demokratičtí poslanci hlučnými výkřixy rozhořčení. Posl. Trylovský volal několikráte: Vrahově! Posl. Udržal, Švejk a sp. podali pilný ná- vrh na poskytnutí státní pomoci občanstvu v okrese chrudimském, postiženém živelní pohromou. Žá- dají státní podporu, odpis daní a regulaci Chru- dinky. Posl. dr. Sommer, přihlásiv se k formálnímu návrhu oznamuje, že rampa před parlamentem jest obsazena policif. Je to zbytečné preventivní opatření proti sludentům a může vésti jen ke srážce. Navrhl, aby předseda ihned zakročil u ministra vnitra a po- licie byla odvolána. (Hlučná pochvala.) Tředseda vyrozumí o Sommerově návrhu ministra vnitra a bude se informovat. (Hlučné vý- křiky: Hlasovat!) Nejedná se o žádný formální ná- vrh a celá záležitost musila by býti vyřízene ce- stou dotazu. Sám loyálně ihned prohlásil, že bude intervenovati. Sněmovna rokovala dál zevrubně o rozpočtu.
InserAtv Borinyk Posl Trylovský Udržal Švejk doktor Sommer Sommerův Mariauský ulice
19 article
Posl. Kunschak chce opravu jednacího řádu krilisuje špatné hospodářství dvor. eráru. Křesťanští sociálové trvají na junktim mezi zvýšením gáží dů- stojnických a zvýšením platu mužslva. Péče o uni- versity přísluší všem stranám. Vytýké vyučovací správě, že z důvodů fiskálních neotevírá nutné kli- niky universitní. Posl. Waldner poukazuje na veliké rozechvěn na vysokých školách. Připad Wahrmundův stal se otázkou politické moci, jejíž rozřešení má se zvů- scbiti z ulice. Zrovna tak má se státi s otázkou kor- dů. Německé vysoké školy musí státi nad stranami, musí být a zůstati pýchou a cti Němců. Jsouť jejich nadějí. Souručenství s křesťanskými sociály odporuje uslavičný jejich boj proti německému duchu, jeho následkem je, že myšlenka souručensíví se v lidu neujísná. (Odpor mezi křesť. sociály.) Posl. Folber dovozuje, že Rakousko dle nyněj- šího kvolového klíče přispívě na společně náklady nepoměrě mnoho. Jeho strana jako zsalií odpůr- kyně mililarismu bude usilovati, aby tyto výlohy byly rozděleny spravedlivěji, buď v pomněru 50: 50. nebo dle počtu obyvalelstva v poměru 57.6: 42 .4. V cizině je Rakousko zastoupeno hůř, než jiný sebe menší stát.
Posl Waldner Wahrmundův Němec Folber Rakousko
20 article
Legitimace pro rakouské poddané v Prusku jsou zahanbující; s rakouskými dělníky, většincu slovan- skými, zacházejí tam jako se středovškýmsi otroky Rečník kritisuje vypovídací praxi pruské váády vůči slovanskému dělnictvu a slýská si, že na žádný, proti tomu podaný protest nemá se zřetele. Bylo by v zájmu dělnictva, aby rak. konsuláty při větších stávkách v obvodu své působnosti varo- valy dělnictvo před slěhováním se do příslušného místa po případě zakročily proli lákání dělniciva z Rakouska různými agenty. V cizině bylo by třeba škol pro rak. příslušníky. Konečně varoval řečník zabraniční úřad důlklivě, aby nenechával nepovším- nuly požadavky slovanských vystěhovalců. Posl. Lang domáhal se zrušení pozemkové daně, vyslovil se rozhodně proti svobodné škole a dovolá- val se pro všechny akademiky stejných práv, jako mají německo-nacionální sludenti. (Hlučná pochval mezi křesť. sociály.) Fosl. Slarck tvrdí, že vláda není s to provádělí v zájmu všech výrobních stavů velkou hospodářskou politiku, jíž třeba. K nápravě státu může přispěti jen revise ústavy, žádaná svobodnými socialisty. Při- mlcuvá se za národní. samosprávu všech národůa zákonnou úpravu národní rovnoprávnosti s něme- ckým jazykem dorozumívacím. Zemské sněmy měly by se zrušiti a na jejich místě zavésti národní terri- torální sněmovny. (Posl. Kasper: S dím souhla- síme!) Řečník žádal různé berní reformy, opatření proti lichvě s pozemky a zavedení zákona, stano- vícího nejmenší mzdy Posl. Hráský stěžovaí si, že ve slát. rozpočtu byly polreby českého národa zůmyslně zkráceny.
Posl Lang Kasper Hráská Prusko Rakousko torální sněmovna
21 article
Neněmečtí národové zanedbávají se hospodářsky a kulturně, aby byli politicky slabi. Český národ má- dobré právo hájiti svojí národnost až po nejkrajnější meze. Dokud vystupoval český národ svorně ve sně- movně, musíla také česká otázka býli projedná vána ve velkých rysech, kdežto nyní, kdy česká delegace je roztnštěna v několik stran, je práce min. před- sedy usnadněna. Když jedna vládní sírana začíná se přežívati, za- vádi jinou. Při tom se každodenně porušuje dubre právo českého národa. Nelze domnívati se, že by ja- zykový zákon byl k českému národu spravedlivý. Snížení cukerní daně mohlo býti polěšitelným zahá- jením opravy neprímých daní Nestane-li se skutkem, mohla by v cukerním průmyslu nastati kata strofa, jako kdysi v průmyslu mlynářském Řečník dovozuje nutnost reorganisace stálnl stavební služby, zejména v oboru vodní slavby a přimlouvá se za zlepšení situace stát. slavebuích úfadniků. Také ve stální stavební službě nadržuje se německým uchazečům. Žádá, by vláda pohnala před- sedu zemské regulační komise v Čechách, místo-
Čechy
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. nto sta no H (Eduard Vojan.) Je tomu 20 lel co vystoupil v Národním divadle mladý heree štihlý a vzrostlý, s tváří výraznou, oduševnělou s profilem heroickým. Zdálo se, že je jako stvořen pro noblesu a eleganci antické togy nebo pro skvělost fantastického kroje středo věkého. Ale ku podivu, mladý herec, jenžs přinášel slibné jméno z předměstského divadla, debutoval v roli banálního floutka z hloupé frnšky německé. Neučinil valný dojem na abonenty Kritika pokrčila nad nim rameny. Ředitel hledě na něj nemilostivě. Literární a umělecká mládež hleděla n mladého herce jako na svého muže a sledovala se zájmem a často s rozhorlením jeho trudnou existenci v Národním dívadle. Neměl nijaké přízně u psnstva. Bylo cosi odeizujícího v novém herci, který byl tak málo cabolinem na jevist i v zákulisí a který vzdornými a kousavými posměšky odpovídal na intriky soudruhů i na projevy nelibosti s hůry. Kritika ho bagateli- sovala. Ředitel hleděl na něj stále nemilostivěj a poněvadž jej podezříval nejen z nedostatku talentu, ale i z nedostatku uctivosti, připravoval mu výpověd. b vdre Byla to trudná léta pro mladého herce od něhož jsme všichni čekali velké činy umě- lecké. Zasmušilý, omrzelý, sarkastický chodival mezi nás, ulevoval svým hněvům a vzdorům nék poklesal na mysli a chtěl utéci z Prahy
Vojan Praha předměstský divadlo
23 article
V Praze, 4 června 1908.
Praha
24 article
Vydat se znovu na bědnou, ale volnou pou kočovného herce. val Konečně jednoho večera se stalo, že měl přiležitost ukázali, co umi ve velké roli. Stalo se to jen náhodou, že mu byla svěřena úloha Marca Antonia v »Juliu Caesarovi«. Jaký to byl večer! Před užuslým obecenstvem objevil se umělec úchvatně moci slova. Slavená řeč An toniova nad mrtvolou Csesarovou byla předne sena s tak vehementní silou, s takovou origi- nálnosti a prostotou velkého stylu, že hlediste bylo rázem podmaněno. A potle sk zahřímal vstřic umělci na otevřené scéně. A my všichni, mladí jeho přátelé, svědkové jeho bojů a tram- pot, kteří věřili v jeho umění, byli jsme nadšen tim náhlým triumfem. Od toho večera byl Eduard Vojan vynika- jícím a imponujícím členem činohry českě rychle vyspíval v našeho největšího umělce dra- matického. Od té doby nastal obrat. Kritika ne- měla ještě porozumění pro modernismus Voja- nův, ale psala o něm vážně A pan ředitel ne chal ležet na stolku propouštěcí dekrel,
Antonius Julius Caesar Vojan
25 article
Ednard Vojan může s hrdostí přehlížet bilanci své dvacetileté práce. Plným právem by měl tuto chvíli, tuto překročenou metu 20 le oslavili. Nikdy by nebyl více na místě hol veřejnosti pravému umělci. Květiny a vavříny měly by mu zasypati cestu, jásot obecenstva měl by mu zniti vstřic, až vyjde zejtra na je višté melancholický prine dánský. Zdá se však že dvacetileté jubileum Vojanovy činnosti nebude provázeno níjakými okázalostmi. Vojan bude jen s celým žárem své hluboké a sensitivn duše tlumočiti svého velkolepého Hamleta a snad bude toho večera jen s větší a ostřejší intensivnosti prožívati hrdé a bolestně vítězstv svého umění. A vědomí, že je pochopen a mi lován nejdelikátnějšími lidmi duševní elity české a že je zbožňován, on, jenž vytvoři Macbetha, Žižku, Mefisla, lidem bezprostředně a prostě přijímajíeím dojmy krásy, bude mu v té chvili radostnou úlevou. Ale, je-li dvacetilelé jubileum Vojanovo tak tiché, zato tím bouřnější a skvělejší bude oslava jeho třiceliletě činnosti u Národního divadla.
Ednard Vojan Vojanův Vojan Macbeth Žižek Mefislo národní divadlo
26 article
Vojanova, práce umělecká, která znamen vrchol českého umění divadelního a která dala životu jeviště nové krásy a pravdy, podobně jako umění velkých, moderních umělců Duseové Kainze a obdivuhodné družiny moskevského di vadla uměleckého, je již plně uznávána. Vážná kritíka naše vidí ve Vojanovi prvního a nejori- ginálnějšího herce českébo. Neschází hlasů, vy- zvednutých do tonů nejohnivějšího a nejnadše nějšího velabení. Mladý enthusiast divadelní vydal dokonce o Vojanovi objemnou monografii, která neplýtvá jen velkými, exallovanými slovy, aleje prodehnuta horlivou, vážnou snahou pochopen a touhou proniknutí v celé tajemství duše heree umělce a tvůrce. Vojan nepotřebuje nových vavřínů. Zdá s mi vždy, že trochu ironicky pohliží na hlučnou a prchavou slávu divadelní. Nevyhledává popu larity, neobklopuje se štábem vyznavačů a enthu- siastů svého uméní. Jeho život je skromný, tichý a velmi hrdý. Patři mezi ty vzácné herce. o nichž se může říci, že nejsou aní arogantním
Vojanův Duseová Kainz Vojan
27 article
zhýčkanci své efemerní proslulosti, sni ú služnými přiživníky stolů bohatců a mecenášů, alež z divadla, když odložili své masky a líčidla vstupují do společnosti jako gentlemani. Vojan, činici dojem chladného, lhostejnéhe samotáře, jehož tvrdá tvář občas se škubne jizlivým úšklebkem, namířeným proti směšnost lži, přetvářky, prolzovství a šosáciví, je mužem vroucího demokratického cítění. Zdá se mi, že nejradostnějšími chvílemi jeho vítězných večerů kdy uchvacuje a podmaňuje hlediště svým Ha- mletem, Mefistem, Žižkou nebo Tetěrevem, je vědomi, že prostý lid mu tleská svými mozol- nými dlaněmi a je mu stejně blizký jako raíl- novaní a inteligentní. Proto Vojan vrací se často v jasné náladě ze svých pohostinských her, kde vidí, jak působí kouzlo jeho umění na duší pro- stého venkovana a délníka. Vojan zůstal vždy jen v mezích své působnosti herecké, nikdy ne- manifestoval, nedemonstroval, ale instinktivně vycílili ti, kteři sledují cesty vedoucí k idsálům zitřka, kleři jsou bojovníky, pracovniky aneb jen utopistickými snilky směrů pokrokových obrodných i převratných, že mají v nejmode nějším češkém herci duši spřízněnou. A sym- palie, jež provázejí Vojanu z tohoto ovzduš jsou mu nejitrazší.
Vojan Mefisto Žižka Tetěrev
28 article
Nevalně se změnil Vojan za těch. 20 let Zachoval si svěžest a čilost svého mládí, pouze rysy jeho tváře jsou ještě výrazněji zostřeny zdůrazněny duševní prací a mnohými trýzněm stálého dychtění vzbůru. A jeho neumdlévajíe mladost, neochabující pružnost, moudře podpo rovaná hygienickou životosprávou, jeví se v ohinivé temperamentnosti, v horoucí, kypíel živolnosti nejkrásnějších jeho postav, v jeho Hlamletovi, Benešovi i Cyranovi. Jaká mladistvost je v jeho Hamletovi, když se prine poddává svým bláznivým ztřeštěno stem, nebo když odhaluje zoufalé smutky a slabosti své ve scénách s matkou. S jakou fanfaronskou vervou lehkomyslného, rvavého a fantastického mládí deklamuje lyrické výlevy divokého Ga- scoňce Cyrana ! A co rozkošné, opojné radosti životní je rozlito ve smavém jasu na té zářivé, renaissanční postavě Benešově!
Vojan Zachoval Beneš Cyrano Benešov
29 article
Umění Vojanovo je silné, křepké, neumdlé- vající ani po největších rozpjetích a můžeme od něho čekati ještě velká překvapení. Není ještě u konce ani na vrcholi své činnosti představitel vznešené tragiky Macbethovy, ten ryzí umělee, který ve své úžasně všestrannosti našel pravé a nové výrazy, tóny a gesta pro melancholi Hamlelovu, pro demonickou ironii Mefistovu, pro bolest zlomené duše Tetěrovovy, pro skeptickou eleganci Garingovu. Ještě nové úkoly čekají na Vojana, který se jim věnuje s celou svou uměleckou hloubavou inteligencí i s celým svým vrozeným instinktem hereckým, třebas by se tvářil stále znechuceně, neuspoko- jivě a blaseovaně. Před několika dny řekl mi, že se hodlá vzdáti své činnosti. Má snad při- činy býti rozmrzelým. Leceos mu znepříjemňuje život u divadla. Ale to již je osudem všech i největších umělců a přes podobné okolnosti přenese se jeho filosofie. A divadlo, jež doved s nejkrajnějším sebezapřením vyhovovati všem rozmarům zhýčkaných tenoristů, učiní zajisté všemožně svou povinnost, aby si zachovalo svéh prvního umělce.
Vojanův Macbethův Hamlelův Mefistův Tetěrovův Vojan