2
masthead
Příloha „Národnich Listů“ k čislu 23s.
4
article
Z literatury.
Z literatury.
České spisy-
5
article
* Vlastivěda moravská. II. Místopis. Znojem
ský okres. Napsal Frant. Václ. Peřinka.
V Brně, 1904.
Musejní spolek v Brně statečně přemáhá překáž-
Ey, jež vydávání moravské vlastivědy v cestu se
kladou. Co jinde podnikají bohatě nadané učené kor-
porace za štědrých podpor z veřejných fondů, n
Moravě připadlo v péči soukromému spolku, který
však vede si s energií obdivuhodnou. A čím bude jed-
nou „Vlastivěda moravská“ potomkům, ukazuje prů-
měrem právě vydaný svazek o okresu znojemském
Pělatřicet celých téměř tiskových archů veliké osmerky
věnováno popisu okresu znojemského ve všech příči-
nách. Nejprve zevrubný, na nejnovějších datech spo
čivající celkový popis okresu po stránce fysiografické
a statistické, pak podrobný výčet archaeologických
nálezů (z péra známého archaeologa, notáře Palliarda)
meze zájmu pomístného daleko přesahuje stať o osa-
zování krajiny, kdež zejmena místní jména podrobena
důkladnému rozboru. Druhá čásť věnována jednotli-
vým obcím, na čele starobylému Znojmu, někdy
údělnímu knížecímu sídlu Přemyslovců, později jed-
nomu ze sedmi královských měst v markrabství. Popia
Znojma jest bedlivě dle pramenů sestavená mono
grafie, jež ve mnohém německou monografii Hübne-
rovu opravuje. Vydavatelé „Vlastivědy moravské“
přejí si, aby každá obec, i nejmenší, byla věrně vy-
obrazena, aby tak zachován byl věrný obraz věkům
příštím; u mnohých obcí jsou přidány zevrubné půdo-
rysy, u některých vyobrazena i památná stavba v ní
zachovaná, hrad, chrám, radnice, most atd. Vedle
Znojma bedlivě popsány Hradiště sv. Hyppolita, býv
opalství Louka, Ferišoviče atd.
Znoj
František
Václ
Peřinka
Přemyslovec
Brno
Morava
Znojmo
muzejní spolek v Brno
Popia Znojmo
Hradiště svatý . Hyppolit
Hübnerov
6
article
* V. I. Němirovič-Dančenko: Po slo-
pách Maurů. Obrázky z jižního Španělska.
Přeložil Jan Wagner. Praha, E. Beaufort. 1904
Proslavený dnešními svými zprávami z bojiště
autor, zdomácnělý jak v přímoří polárním tak v sub-
tropické Evropě, uložil ve spise dojmy své z delšíh
pobytu v jižním Španělsku. Není to pouhý cestopis,
ale nádherná kytice, uvitá z osobních nálad, z histo-
rických vzpomínek a oslňujících reflexi, vytrysklých
z duše nadšené pro krásu přírodní i uměleckou. Jako
v kaleidoskopu víří tu obrazy z minulosti španělské.
římské i maurské, z doby »obou maniaků« Karla v
a Filippa II. s Torquemadou i všech hrůz inkvisice
Němirovič-Dančenko, osvojiv si jazyk lidu, dokumen-
tuje hříchy dob, za nichž slunce nad Španělskem
nezapadalo, konkretními příklady, zejmena líčením
bezpříkladného zpustošení země, která za vlády kor-
dovských chalifů bývala rájem evropským. Dikce
obsahu kongeniální: üchvatné obrazy, krásné popisy
památek, roztomilé aforismy anebo záznamy vlastní
zkušenosti. Auktor proniká duši lidu španělského
rytířskou posud jako Visiathova i Cidova, pyšnou na
svéráznost svého národa, ale dobrodějnou přes ve-
škeré hrůzy čtyřstaleté vlády inkvisiční. I opovrho
vaný andalusský cikán došel u Němiroviče poroz-
umění a ve mnohých případech omluvy.
Němirovič
Maur
Wagner
E Beaufort
Karel
Filippos
Dančenko
Visiathův
Cidův
Cikán
Španělsko
Praha
Evropa
7
article
Fádní Madrid i hrůzyplný Escorial nebyly s to.
aby nadchly duši slovanského poutníka; teprve u bran
starého sídla gothských i kastillských králů, maleb
ného, středověkého Toleda chápe se péra, aby dělií
se se čtenářem o obsah zkušeností svých. Staro-
slavné Toledo honosí se sice mnohými monografiemi
pilných sběratelů místních pamětnosti, ale zajisté
žádným dílem, které by co do hloubky nazírání
krásy dikce po bok bylo lze postaviti dllu ruského
cestovatele. Následuje la Mancha, vlast Cervantesova
Dona Quijola, načež přechází poulník na nejslavnější
dějiště maurského života, zamlklou nyní Cordove.
někdy duševní střed Evropy, kde stejně horlivě vzý-
váni Allah, Jahve i bůh křesťanů, kde sídlili slavní
chalifové vědám i uměním štědře oddani. Sevilla za-
chovala si význam po dnešní den a v ní přalo štěsti
Němiroviči zachytiti několik vzácných obrázků ze
svérázného živola španělského, zvláště církevního
slavnostního a nočního. Veškerá nevázanost povahy
jižní, spojená s náboženským leskem a nezbytnými
zápasy torreadorů, předvádí se čtenáři ve formě na
výsost poutavé i oduševněné. Z Andalusie pokroči
severní cestovatel do španělského Algesirasu, jenž
úzce sousedi s anglickým Gibraltarem. Velikolepý
kontrast španělské i britské správy a nesmírná opev-
nění, jež Angličané ve skalách zbudovali na ochranu
důležilého bodu, vylíčeny jsou rozmarně a duchaplně,
rovněž i španělská Centa na protějším marockém
břehu. Jaký však rozdíl mezi Španělem v Sevilli nebo
v Cordově a Španělem v Malaze, již Němirovič vě-
nuje závěr knihy své! Zdá se, jakoby se odumřele
Španělsko ve vlasti nejslavnějšího svého vína pro-
bouzelo k novému životu.
—še-
* K. M. Čapek, Palero novel. (1900—1903.
Cervantesův
Quijola
Jahve
Němirovič
Angličan
Španěl
Cordův
K M Čapek
Palero
Madrid
Escorial
Toledo
Evropa
Sevilla
Andalusie
Gibraltar
Cento
Španělsko
8
article
Knihovna „Lumíra“. Nakl. J. Otto. Pět novel různýcl
rozměrů: „Znova a lépe“, „Mendelssohnův koncert“
„Snivá Kateřina“, „Tiiifliš“ a „Jak panenka na pod-
patku“, námětu zpravidla romanticko-fantastického, ale
provedením ryze moderní. Pevná, důsledná, psycho-
logická kresba, průběh napínavě vypravovaného děje
jak vyplývá z povah jednajících osob, toť charakte
novel. Svěží, barvitý, sytý sloh autorův odlišuje díle
od četby běžně zábavně.
*Jan Macharen, Drumtochtské obrázky. Př-
ložili F. Žilka a Jos. Bartoš. Autorisované vy-
dání. Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš, sv. X.
Nakl. J. Otto. Autor je duchovní, ale z těch, jenž
vedle poznání náboženského pronikl všechen duševní
život svého lidu a to lidu tak svérázného a zajímavého,
jako jsou skotští horalé, již pro nás ve mnohém ohle-
du jeví společný rys se starými českobratrskými hor-
livci a hloubavými písmáky. Autor líčí věrně dle
pravdy, beze všeho zastírání a přizdobování.
Lumír
Otta
Mendelssohnův
Kateřina
Pevná
Macharen
F Žilka
Bartoš
Jos
9
article
* Karel Klostermann, V ráji šumavském.
Román. III. vydání. Sebr. spisy, sv. II. Nakl. J. P.
Vilímek. Kniha spolu s románem „Ze světa lesních
samot“ náleží k nejlepším pracím autorovým, jenž
nadšen divoce romantickými krásami Šumavy a upřím-
ně miluje její lid, dovedl podati znamenitě kreslený
obraz živola v kraji chudém, ale svérázném. Líčen
jest naturalisticky pravdivě. Vypravování svěží, obra
kraje podán rukou mistrovskou,
* Pranlišek Hrněíř, Z temna minulost.
Drobné slasti a strasti našich předkův. Dle rukopis-
ných pramenův archiválních. Přítel domoviny ročník
XX. Nakl. Ed. Beauíort. Povídky psané pro nej-
širší vrstvy čtenářstva, ale poněvadž látka čerpána
přímo z archivů, mají barvitější historický kolorit,
a laké pravdivější, néž díla historisující, leč založená
na pouhé fanlasii, jaká kdysi bývala v oblibě. Autor
obratně zachovává starobylou formu řeči.
Karel Klostermann
Vilímek
Pranlišek Hrněíř
Šumava
svatý . II
10
article
Z českých listů.
11
article
* V »Osvětě« ve článku »Moudrá Libuše —
mužem«, uvádí V. Frajšhans, kterak pan Alexander
Brückner. professor slovanovědectví berlínské univer
sity, podává zprávy o slovanských věcech. Rozvíj
rozsáhlou činnost kritickou. Svoji vědeckou kariéru
počal důkladným rozsekáním etymologického slovníka
Daničičova. Vytkl mu, že skoro všecka slova odvo
zuje od pojmu »viděti«. Daničič při kořenech, o nichž
jednal již podrobně na jiném místě, přidal vždy po-
známku skoji vidi« a moderní kritik »což viz« pře
ložil si »znamená viděti!« Jako žáček ve známé
anekdotě, který znal zvíře, o kterém je zmínka v pří-
rodopise, ve všech třídách živočišstva, náleží tedy mezi
ssavce, ptáky, ryby ihmyz a jmenuje se — »a pod. !«
Professor Brückner také na základě jednoho čísla
obrázkového týdenníku českého rozhodi někde o in-
ferioritě, celé moderní české literatury. Znamenitý
»slovanovědece
Libuše
V Frajšhans
Alexander Brückner
Daničičův
Brückner
12
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
V listopadovém čísle nového ročníku (IV.) »Hr-
vatska Misaos zpráva o nové práci Stjepana
Rudiče »Moderní kolonisace a Slované«. Jako vše-
chen národní život Slovanů je dosud neustrojen,
také není nijak postaráno o úpravu důležité otázky
vystěhovalecké. Že slovanských zemí každoročně ti-
síce lidí odchází do cizích krajin, aby zapadlo a na-
vždy zmizelo v cizím živlu a není nikoho, kdo by
si toho odtoku národní krve všímal a snažil se jeho
proud upravovati a ve prospěch národního
celku jej obraceti. Autor v práci velmi promyšlenéa
dokumentované (vydáním »Hrvatské Matice«) při-
mlouvá se o zřízení »slovanské jednoty pro
záležitosti vystěhovalecké« na způsob
podobných úslavů a těles u jiných národů (angl. Co-
lonial Institut, L'Alliance francaise, Gesellschaft fün
deutsche Ansiedlung atd.) dávno trvajících.
Za příležitosti korunovace konán v Bělehradě
také první sjezd jihoslovanských spi
sovatelů a uměleů. Přítomni zástupci literatury
a umělnosti slovinské, hrvatské, srbské a bulharské
Předsedou zvolen Hrvat Xaver Šándor Gjalski
Vítá radostně sjezd, který je dokladem, že myšlenka
potřeby jihoslovanské jednoty kulturní dozrála
ke skutku. Přijat návrh pořádati sjezdy každoročně,
střídavě ve Sofii, v Záhřebě a v Lublani a vydávati
zatím společný almanach, který by časem mohí
být rozšířen na časopis přehledový, na němž by
Jihoslované, každý svým jazykem spolupracovali
Zvolen výbor, jenž zřídí své odbory ve jmenovaných
místech.
Stjepan Rudič
Slovan
Hrvat
Xaver
Šándor
Gjalský
Jihoslovan
Hradec
Bělehrad
Sofie
Záhřeb
Lublaň
Slovan
Matica
Company
13
article
* Mladý spisovatel polský Jenon Parvi dobyl v po-
slední době značného úspěchu dvěma divadelními
pracemi. Drama »Knajpa« je zdravá hra pro lid
ovzduší hospodského, v němž tone velká čásť polské
společnosti. Z řádného úřadníka klesne hrdina dra-
matu na pobudu, jenž umírá v krčmě nejhoršího řádu.
Realismus autorův je pravdivý, nenadsazovaný. Druhé.
veršované jeho drama »Rok 1794« je dílo vysoce
poetické. Nešťastná bitva u Maciejowic, zrada Ponin-
ského a milostný román dvou mladých duší, obet
osobních zájmů vyššímu celku, představeno v dramatě
s dojímavou pravdivostí. Lidové scény, vzrušujíc
vítání Kosciuszky atd., zvýšují dojem.
* Těatr i iskusstvo podává zprávy o di-
vadlech na dalekém Východě. V Charbině jsou dvě
divadla, cirkus a chantant. Ceny míst jsou značně
vysoké (parterové sedadlo 7 rub., lože 25 rublů)
kromě toho jsou v Charbině tři divadla čínská, na-
vštěvovaná hojně ruskými rekonvalescenty. V Ljao-
janu ještě do nedávna hrála společnost maloruská.
Teprve v posledních dnech musila ustoupiti. Ve Vladi-
vostoku hrají ruští herci podnes. Velitel přístavuje
vzal pod svou zvláštní ochranu, vida v jejich hrách
blahodárný prostředek ke vzpružení mysli.
* V Zakopaném založen „Útulek pro ne-
mocné učitelky“; letošní třetí výroční zpráva
sděluje, že spolek čítá pres 500 členů a má roční
příjem kolem 9000 K. Letos v „Útulku“ léčeno bylo
17 nemocných učitelek.
Kosciuszko
Drama
Maciejowice
Ponin
Vlad
Zakopané
14
article
* Polská kolonie ve Vídní zřizuje na Lysé hole
u Vídně pamětní desku králi Janu Sobieské-
mu, jež odhalena bude v nejbližších dnech. Výbor
doufá, že k slavnosti přibude i Sienkiewicz, jehož
poslední práce „Na poli slávy“ týká se osvobozen
Vídně od Turků.
* Dodatky k charakteristice zvěčně-
lého A. P. Čechova. Sám stižen luberkulosou
cítil hlubokou soustrast r každým, kdo trpěl tou ne-
mocí. Mladého chorého spisovatele Jepifanova umísti
v Jaltě, dával mu z vlastní kapsy 25 rublů měsíčně
a zařídil veřejné sbírky v jeho prospěch. Nejlepším
přílelem Čechova byl malíř Levilan, jenž rovněi
v mladém věku zemřel. Oba umělcí dostali první cenu
za dílo, vyznamenávající se pochmurnou náladou
Levitan za obraz „Smráká se“. Čechov za knihu po
vídek „Soumrak“. Z bratří nejvíce miloval Čechov ma-
liře Nikolaje, jenž v mladém věku zemřel náhlými sou-
chotinami. O Antonu Pavloviči říkával Nikolaj, že
je dobrý jako Kristus.
*„Slovenski Narod“ sděluje, že akademický spo
lek „Prosveta“ v Lublani vypravil letos na pouť p
Slovinsku první kočovnou knihovnu pro
lid a zmiňuje se o činnosti českých krajinských a
menšinových spolků ve prospěch vzdělání lidu.
* Po zemřelém literárním historiku polském Piotru
Chmielowském obdržel stolici polské literatury na uni-
versitě ve Lvově prof. Josef Kallenbach, nar
r. 1863 Roku 1891 povolán za professora slovanských
literatur do Freiburgu. Odtamtud po několika létech
odebral se do Varšavy jako bibliolckář knihovny
Krasiňských. Jeho hlavním dílem je dvousvazková
monografie o Mickiewiczovi, kromě toho v četných
pracích obíral se Krasiúským, Kochanowským aj.
Sobieský
Sienkiewicz
Turek
Čechův
Jepifanův
Levilan
Čechov
Nikolaj
Antonu Pavlovič
Kristus
Chmielowski
profesor
Kallenbach
Krasiňský
Mickiewicz
Krasiúský
Kochanowský
Vídeň
Jalta
Lublaň
Slovinsko
Lvov
Freiburg
Varšava
Slovenski Narod
15
article
* Polský literát G. Smölski zavílal v srpnu
do Domažlic, aby prostudoval kraj Chodů, poznaný
za příležitosti posledního sjezdu slov. novinářů. Na-
pral do „Nowé Reformy“ studii „WV ziemi Chodůw
Polskie osady w Czechach“. Líčí jednak minulos
Chodů, jednak jich dnešní slav. zvyky a život a zobra-
zení jich v literatuře a hudbě české.
* V. Tarnobrzegu odhalen pomník Bartoš
Glovackému, sedláku polskému, statečnému vůde
kosinierů v bitvě u Raclawic. Ke slavnosti sjelo se
do Tarnobrzegu na tisíce lidí. Mnozí byli nuceni pře-
nocovati pod širým nebem.
* Slovenec uveřejňuje feuilleton o Velehradě
historii a přítomnosti jeho, jakož i o činnosti spiso-
vatelské P. F. Sušila.
* Dle Obzoru konají se pokusy o vzkříšen
důstojné opery chorvatské. V Záhřebě nově vypraveno
Šamberkovo „Jedenácté přikázání“ za hlučné veselosti
* Ruská herečka E. Čarova-O včarov
po vypuknutí rusko-japonské války opustila divadl
a odebrala se na dálný Východ jako milosrdná sestra
Jak vážně pojala svou humanní úlohu svědčí adres
uznání, podaná jí v těchtc dnech vojenskými lékaři
důstojníky.
* Ruský herec Lenskij uveřejňuje své v zpo-
mínky na Čechova. Zajímavo, že Čechov na-
psal drama „Lěšij“, které nikde už nezná. Byla to mla
dická práce, která propadla a kterou Čechov zničil
aby později v dokonalejší formě vznikl z její hlavn
Slowianin.
myšlénky „Strýček Vána“
G Smölski
Chod
Bartoš Glovacký
P F Sušil
Šamberkův
E Čarův
Lenský
Čechův
Čechov
Lěšij
Vat
Domažlice
Tarnobrzeg
Velehrad
Záhřeb
17
article
* Wildovo nové drama. Literatura
anglickém spisovateli Oskaru Wildovi nabývá po
sledním časem zvlášť v Německu povážlivých roz
měrů. Prvotní zájem o velkého básníka a nešťastné
ho básníka, vzbuzený pro jeho díla v minulém roce
kdy prošlo právo překladatelské pro cizinu, zvrhl se
u části čtenářstva a u oněch literárních parasitů, ktel
se živí dtěrným dodáváním cizích myšlenek a běž
ných sensací pod vlastní vignettou, v honbu za sen-
sací a tak v nejrozmanitějších knížkách jsou omí
lány, často i nepravdivě, aneřdoty ze života básní
kova, tajemné i zjevné narážky, zkomolené a špatně
překládané citáty a dohromady je v těch hlučně
oznamovaných novinkách tak málo nového, že ne
stojí za čtení.
Wildův
Wild
Německo
18
article
Výjimkou je kniha, právě vyšlá u Fischela
Berlíně: Vévodkyně z Paduy, truchlohra ze 16. sto
letí v pěli aklech, jejíž německý překlad je jediným
dosud známým texlem. Jak prozrazují zprávy, dosu
sporé, je to první Wildova dramatická práce, psaná
pro americkou herečku, nikde však netištěná. Ruko-
pis objeven nyní v Londýně. Není to podivuhodné
že je možno, aby osudy a spisy současníka — jehož
život tak příkře byl obnažen v nejpodrobnějších de-
tailech soudním líčením, jehož práce za jeho života
tak pečlivě byla sledována řádek za řádkem, jeho
přáteli i nepřáteli — byly tak málo známy a sky
taly tolik příležitosti k záhadám a objevům. Drama
právě vydané, je aspoň z těch objevů, jimž možno
věřiti. A líši-li se až nápadně od pozdější jeho dra
matické tvorby naivní technikou a nesamostatnost
koncepce i detailů scénických, má přece zřejmý rá
Wildova ducha a pro studium jeho tvoření skytá
výklad k oné záhadě, jak mohl Wilde stvořit náhle
díla scénicky tak vyspělá. Upomíná neobyčejně na
počáteční kresby Beardsleyovy, na ono hledání
forem, výrazů, linií, na onen boj s tradicí, čtením
běžnou technikou, který podniká tvůrčí duše dřív než
nalezne svoji řee.
Wildův
Beardsleyův
Fischel Berlín
Padua
Londýn
Drama
19
article
Wildovo drama je v komposici hodně starobylé.
Rek Guido, jenž má na vévodovi, kterému slouží
pomstit otcovu smrt, ale zamiluje se do jeho mlada
ženy a v rozhodné chvíli odpírá příteli otcovu vy
konat vraždu. Vévodkyně vraždí starého chotě, aby
mohla prchnout s milencem, a jím proto zavržena,
obviňuje jej z vraždy. Soud, na němž vévodkyně
snaží se zabránit Guidonovi, aby mluvil, obávajícse
prozrazení, na němž však Guido obviní sám sebe
aby ji zachránil. A konec, kdy Guido odmitá pomoe
z její ruky a tak hynou oba ve vězení, z něhož jej chtěla
zachránit před smrlí, ona jedem a rek dýkou, dříve
než přijde soud odvést jej na popravu. — Není dosti
na tomto divokém romantismu: celé scény oznívají,
ovšem v originálním pojetí — odjinud a je to Shakes-
peare, který Wildovi — právě tak jako Maeterlin-
ckovi při první jeho práci o princezně Maleině —je
jediným brevířem. »Romeo a Julinka«, »Kupec Be-
nátský«, konec vše napraví, poskytují autorovi hojně
příležitosti k imitací soudní scény, milostných dia-
logů, konečné scény smrtelné, žertovných rozmluv
občanů, formálně jste při člení cele v shakespearov
ském ovzduší. Ale ani romantism látky ani cizí fak
tura formy nepřekonávají ony zárodky Wildova ducha
Wildův
Rek
Guido
Guido odmitý
Wild
Maeterlin
Romeo
Julinka
Kupec Be
20
article
jenž se jeví v ostrých charakteristikách postav jako
je starý vévoda, v náruživé žízní po barevnýcha
světelných dojmech, jež předpisuje v scenáři ažs
bolestnou vervou, v pointování vedlejších slov,
onem styku s čtenářem mezi řádky, jejž vypěstil po
zději s takovou virtuositou. Zárodky toho Wildova
stylu, jenž se pakěprojevil ve hrách o »Vějíři lady
Wintermere«, o »Bezvýznamné ženě« a zvláště v
»Ideálním manželi« a vyostřil ve dvou krajních me-
zích jednak komedií o »Bunburismu«, jednak bibli-
ekou hrou »Salome« — jsou v oné historické hře
kterou Wild počal svoji dramatickou dráhu, jasně již
znatelny. A neschází laké jiný, ještě podstatnější rys
jeho tvorby — ono ostré pointování současných pro-
blemů, jimiž pestré pásmo jeho figur a dějů, někdy
zdánlivě jen třpylivé a povrchní, nabývá, náhle a časlo
neočekávaně hluboké perspektivy. Ve hře o vévodkyniz
Padny, v řadě pathelických scén, uslyšíte náhle
úst hrdinky slova o osudu žen, tak bolestně vycí-
těná a řečená tak ostře, že staré romantické drama
nabývá náhle zcela jiné podoby, mění se v moderní
hru, řešící psychologické a sociální problémy, stává
se předchůdcem cnoho historického dramatu posled-
ních let, jemuž historické prostředí je jen vhodnou
formou k řešení současných problemů.
Wildův
Salome
Wild
21
article
Bylo by neobyčejně zajímavo viděti toto Wildovo
drama na jevišti. V tom naivním přejímání starého
pathosu, v tom spolehání na Shakespeara a v tom
ostrém současném duchu, jenž vane hrou, projevuje
se — hlavně způsobem, kterým tyto různorodé prvky
dovedl sloučiti dohromady — také již onen neoby
čejný talent, jak uchvátit obecenstvo, jímž v pozděj
ších letech Wilde dovedl strhnout k svým hrám po
zornost a nadšení celého Londýna.
* Ernest Denis, La Renaissafice Tehěqu
(České znovuzrození). Entraits de „La Bohěme depuis
la Montagne-Blanche“. Tome III. Avec commentaires
et vocabulaire par dr. Lubomír Petr. Přítomným tře-
tím svazkem, jenž sáhá od r. 1840 až na naše doby
dokončeno stručné vydání znamenitého díla francouz-
ského histor ka. Důkladně pracovaný výklad a pečlivě
sestavený slovníček budou vhod čtenářům, kteří se
teprve zapracovávají do frančiny.
Wildův
Shakespeare
Wild
Denis
Entraits
Tom III
doktor
Lubomír Petr
Londýn
Le Renaissafice Tehěq
Český znovuzrozený
Le Bohout depuis le Montagne
22
article
Biblografie.
* »Můi Muky«. Veselohra o třech jednáních
Napeal Leda. Hráno poprvé v »Uranii«. Nákladem
»Divedla« v Praze 1905.
* Kalendář duchovenstva českoslo-
vanského na r. 1905. Nákladem Jos. R. Vilímka
v Praze. Bhatý obsah rubrik odborných a stavovských.
* Jan Srp. Podrobná mapr království českého
v měřítku 1:100.000. List 47. Jáchymov. 48. Kraslice-
Rossbach. 49. Králíky-Sumperk. 50. Cheb. Nakl. Jos.
R. Vilimek.
* Nákladem J. Otty: „Velký Slovanský kalen-
dář“. Ročník XXXIV. Obsahuje příspěvky z péra
předních literátů našich. Barevná příloha a mnoho illu-
strací. — „Kalendář Besed Lidu“, ročník XI. s čet-
nými illustracemi a články zábavnými a poučnými. —
„Hasíčský kalendář rodinný“, ročník XI., s ti-
tulním obrazem a četnými illustracemi, odbornými
články i části zábavnou.
R Vilímek
Srp
J Ott
Praha
Jáchymov
Rossbach
Cheb
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a oportovní hry.
** Český olympický výbor koná dnes o 8. hod.
večerní schůzi v restauraci su Pinkasů«, na které
pán prof. dr. Guth pojedná o olympických hrách ve
St. Louisu.
** Český vídeňský klub »Slovan« brál v neděli
zápas proli klubu »Rudolfshügel« a poražen byl v po-
méru 2:0. Při zápase zlomil si nohu jeden útočník
Němců,
** Na pěknou fermu footballového mužstva
»Sparly« ukazuje nědělní výsledek zápasu »Sturm—
D. F. C.«, při kterém »D. F. C.« zvítězil v poměru
9: 0, kdežto týž klub »Spartou poražen 12: 0. Arcie
jen »papírová« forma, která ale nikdy nezklamala.
** Lawn lennisový zápas mezi Rakouskem
Německem vyhráli hráči rskouští v poměru 8 : 7 bo
dům. K vítězst I rakouského teamu přispěli opět češti
hráči Janský a Rázný, členové »Českého lawa-tennis
klubu«, což hohužel nikde v listech německých ozná
meno není a naši hráči všeobecně vydáváni jsou za
pražské Němce
»Český Athlelic a Football Clob na Král Vino-
hradech« hrál proti D. B. C. »Sturm« v poměru 5 :1
1:1). Prvého goalu dociluje »Sturme v 21. minutě
Č. A. a F. C. vyrovnává ve 34 min. Jeden goalČ
A a F. C. soudce neuznal. V druhé půli Milda I
scoruje třikráte, centr. Procházka jednou. Hra fair
»Sturm« svojí hrou potvrdil pověst jej předcházející
Č. A. a F. C. se vůčihledě lepší.
** »Č. A. a F. C.« na Král. Vinohradech versus
S. K. »Čechie« Karlin dne 2. října na Král. Vino-
hradech.
Pinkas
profesor
doktor
Guth
Němec
Janský
F C
Král
S K
Karlin
St . Louis
Rudolfshügel
Rakousko
Německo
Čechie
Český vídeňský klub
Slovan
Sturm
Sparta
Český Athlelic a Football Clob
Vinohrad
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Počasí jest mírné, rol
níci jsou zaměstnáni polními pracemi, následken
čehož dovozy na trzích venkovských silně ochably
Na včerejší naší burse kupovaly mlýny sice ještě pše
nici za starou cenu, ale koupěchtivost byla už obme-
zenější, ačkoliv jsou mlýny plně zaměstnány. Odbyí
mouky se zhoršil, kterážto okolnost jakož i ta, že
jest naléhavě nabízena pšenice ruská, měly za ná-
sledek zdrželivost konsumentů. Záznam K 10.90 a
11.30 z Prahy nedoznal žádné změny. Smýšiení o žitě
bylo pevné a ceny o 5 h stouply. Znamenalo K 7.75
až 8.10 z Prahy. Staré žito nebylo nabízeno. 77 k
těžké bylo prodáno z Rokycan za K 7.65. Stav
vody se poněkud zlepšil, ale dosud nikoli v té míře.
aby se mohla provozovati plavba. Z této stránky ne-
získaly dosud ceny ječmene ničeho. Za ječmen pro
obchod a za prostřední bylo však snadno lze do-
cíliti ceny poslední, poněvadž konsumenti a sladovny
ochotně kupovali. Z Prahy znamenal K 8.30—9.50
Ceny ovsa dodržovaly, nabídka klesá. Z Prahy byl
placen K 7.10 až 7.30. Ceny řepky dodržely, ale
prodej jest obtížnější, poněvadž zdejší továrníci se
zdráhají povolovati úřadně zaznamenané kursy. S čer-
veným jetelem byl dobrý obchod za poslední ceny.
kdežto bílý jetel byl stále ještě zanedbáván.
Ke statistice obchodních akademii předlitavských.
Praha
Rokycany
cena oves
25
article
Statistika předlitavských obchodních akademií za stu-
dijní rok 1903/1904 vykazuje utěšená data cod
vývoje a návštěvy posluchačů. V uvedeném roce bylo
6 obchodních akademií českých, 11 německých,
polské a 2 italské. Obchodní akademie české nale
zají se v městech: v Praze, Chrudimi, Král. Hradci.
Plzm, Brně a Prostějově. Obchodní akademie ně
mecké pak: v Praze, Ústí n. L., Štyrském Hradci.
Linci, Plzni, Brně, Olomouci, Inšpruku, Jablonei
n. N. a Liberci: polské: ve Lvově a Krakově
italské: v Tridentu a Terstu. České obchodní
akademie měly návštěvu následující: Obchodní aka
demie v Praze 500 posluchačů, v Chrudimi 210.
v Král. Hradci 140, v Plzni 126, v Brně 125, v Pro
stějově 95, celkem tedy 1196 posluchačů Německé
obchodní akademie měly posluchačů: ve Vídni 710.
v Praze 320, v Ústí n. L. 230, v Štyrském Hladei
210, v Linci 121. (oddělení pro službu železniční 100)
v Plzni 118, v Brně 115, v Olomouci 108, v Inš-
pruku 106, v Jablonci n. N. 75, v Liberci 68: úhrnem
tedy 2281 posluchačů. Ilalské obchodní akademie-
V Tridentu 83 posluchače, v Terstu 73, úhrnem 15e
posluchačů. Polské obchodní akademie: ve Lvově9
posluchačů, v Krskově 63, úhrnem 153. Připada
tudíž na království české 9 obchodních akademi
s 1787 posluchačů, Moravu 4 s 443 posl., na Doln
Rakousy 1 se 710 posl., Šlyrsko 1 s 210 posl., Ty
roly 2 se 189 posl., Halič 2 se 153 posl., na Horní
Rakousy 1 s 221 posl. (s odbornou školou železniční)
a na Přímoří 1 obch. akad. se 73 posluch. Celkem
21 obch. akademif s 3786 posluchači. Čísla uvedená
— sestavená pílí p. J. S. — dokazují vzlůst zájmu
Král
Plz
Praha
Chrudim
Hradec
Brno
Prostějov
Linec
Plzeň
Olomouc
Inšpruk
Liberec
Lvov
Krakov
Trident
Terst
Vídeň
Ústí
Štyrský Hladei 210
Inš
Jablonec
Krskův
Morava
Halič
Horní Rakousy
Štyrský Hradec
Český obchodní akademie
Doln Rakousy
Ilalský obchodní akademie
Šlyrský 1
26
article
a porozumění pro odborné obchodní školství. Tent
probuzený interess oživuje však zároveň otázky
úpravy obchodního školství. Ač plně nutno uznat
pokroky posledních let alspuciálně na školách českých
třeba přece jen přiznati, že ještě řada polřeb nevy
řízena. Nestačí, aby ústavy vychovávaly dobrý do
rost kancelářský, ať bankovní, ať obchodní, nýbrž
třeba o to usílovati, aby buzena byla snaha samo
statného podnikání, aby výchova tento cíl měla stále
na mysli. Pronikavé vyučování technice obchodo
(na českých ústavech učiněn v tom směru šťastný
náběh), seznamování s daným řádem hospodářským
a jeho formami beze zbylečné přílěže theoretické
návod k samostatnému vedení podniku, rozhled po
daném průmyslovém, obehodním a peněžním stavu
zemí českých, Předlitavska a světovém, aby poslu-
chač mohl kriticky uvažovati a později jednai
krátce: opuštění formy středoškolské výchovy dosa
vadní a postup za praktickou školou moderní —c
Předlitavsko
27
article
tu úkolů! A s nimi ve spojení hlásí se opět potřeba
na tomto místě tolikráte zdůrazňována. Ve Vídni zř
dila vláda vysoké obchední učiliště. Byť nešlo
o ústav formálně státní (patrně má se tím čeliti po-
žadavkům neněmeckých národů), patrna tato jeho
povaha z toho, že slát, veškery professory učilišt
tohoto (Vývozní akademle) platí a že svým nákladen
potřeby učební opatřuje. Vykládati široce potřebu
české vysoké školy obchodní zajisté ne
třeba. Rozvoj moderního obchodu a průmyslu mluv
pro ni příliš jasně! Potřeba bude tím nalehavějš
i pro nás, čím více uvolní se sil a vůle pro prác
hospodářskou. Chvíle je vhodna a zařízení školy
podobně nevyžadovalo by přílišných obětí. Co stá
dává vídeňskému obchodnímu vysokému učilišti, ne
bude moci na dlouho odpírati i nám. Ale především
nutno akci tuto již nyní připravovati. Snad kura-
torium české pražské obchodní akademie a obchodn
komora mohou k ní dáti podnět? —
Vídeň
obchodní akademie
28
article
Oprava směnečného protestu. Správnou a včasnou
akci zahájila berlínská obchodní komora. Podala říš-
skému kancléři pamětní spis, kterým žádá opravu smě-
nečného protestu. Není pochyby, že otázka tato jes
důležitá i pro nás a že to, čeho se domáhá berlínská
representace obchodní, jest nutno i pro nás. Ve zdů-
vodnění uvedeného pamětního spisu poukazuje se
k tomu, že směneční protest, zařízení to, zavedeno
14. stoletím, úplně zastaral a že potřebám moderního
obchodu naprosto neodpovídá. Dnešní řízení protestní
má především tu vadu, že jest drahé. Nedávno pro-
testována v Porýní směnka na 42.87 mk. znějící a ná
klady protestu činily 21.99 mk. Tyto značné náklady
jsou tím tvrdší, že je nucen je něsti buď vydavate
směnky, kterého bezloho stibne ztráte pohledávky.
anebo platí-li je dlužník, spadají na osoby nalezající
se v hospodářské tísni. Uváží-li se, že průměrný ob
nos protestovaných směnek činí 350—400 mk..
Porýní
29
article
jest tím méně pochopitelno, proč žádá moderní práv
formu listinovou, jaká předepsána jen pro smlouvy
manželské, pro poslední pořízení, pro prodeje nemo-
vílestí ald. K tomu druží se ještě, že řízení protestní
spojeno jest s ladou bezúčelných formalit, jichž sebe
menší nezachování maří účinnost protestu. Komora
navrhuje: 1. Dnešní Hízení prolestní budiž zjedno-
dušeno a o protestu nebudiž zřizována zvláštní listina,
nýbrž prolest budiž vyznačen na směnce samě nebo
alonži. 2. Dle vzoru belgického budiž zaveden po-
štovní protest, jehož ovšem nutným předpokladem
jest, aby stát převzal zodpovědnost za nedopatření
poštovních úladníků. 3. Konečně přimlouvá se komora,
aby pro domácí směnky zaveden byl soukromý
protest. Toto řízení bylo by zvláště výhodno pro
banky, které vybírají obnos směnek v místě splatných
svými pokladními zřízenci. Zřízenec tento vyplnil by
pro případ nezaplacení směnky formulář protestnía
zanechal by dlužníku zprávu o protestu. Opravy tyto
nezpůsobily by žádných úhon, protože by platily jen
fakullativně
30
article
Poslední zbytek cukerního karteln. Ústřední pro
dejna rafinerií včerejším dnem ukončila svou působ-
nost. Dlouhá a vzrušující často jednání, která podní
cena zmarem kontingentační úpravy zákonné, urych-
lila spíše rozvrat, než připravila půdu dohody mez
surovárnami, mezi rafineriemi a mezi oběma skupi-
nami. Cukerní průmysl vstupuje tím i jaksi formálně
v oblobí úplně volně soulěže. Byla a jest v zájmu ve-
likýcn podníků, které na jejích důsledcích staví sv
plány budoucna. Situace trhu celkem není nevýhodna
Výroba cukerní podslatně snížena důsledky sucha
poptávka udržuje se stále na dosti značné výši. T
plati ovšem o surovárnách. Postavení rafinerií jest —
speciamě na domácím trhu — méně výhodno a sou-
těžním bojem ceny dosti stlačeny. Závody, které již
jednou zmařily dohodu rafinerií, zvláště proto, že
nechtěly rostoucím a sílicím podnikům dopřáti po-
měrně zvýšeně kvoty výrobní, jak spravedlivo, mohly
již jednou se přesvědčiti, jak jest soutěž zbraní dvoj-
sečnou. Nekartelní rafinerie nejen neutrpěly úhon
naopak: poznaly plně svou sílu. A ani dnešní zápas
jich nezlomí. A tak zdá se, že po obětech boje dojde
i zde k smíru, který i kvotově vyjádří status quo n
domácím trhu rafinády. — Jak se nám oznamuje, za-
hájil cukrovar v Králové Městci kampaň.
Chropiňská cukrovarní společnost za
hájila letos z jara stavbu rafinerie v Lužanech v Bu
kovině. Závod tento začne prý počátkem listopadu
pracovati.
Lužan
Městec
31
article
Stavba vodních dráh. Obchodní ministerstvo naří
dilo včerejšího dne, aby konaná byla politická po
chůzka části dunajsko-oderského průplavu, v délce
47 km. O vodních dráhách českých nestanoví se
pranic. A to přes to, že brzké zahájení vodních stavel
má speciálně pro Polabí význam prací nouzových
Zahájení kampaně lihovarnické. Z některých če
ských krajů lihovarských docházejí již zprávy o za
hájení kampaně. Tak začalo v obvodu finančního ředi
telství plzeňského pracovati již deset zeměděl
ských lihovarů
Mezinárodní kartol kolejnicový? „Berl. Tyſbl.o
píše: Opět vystupuje v popředí otázka mezinárodníh
kartelu kolejnicového. Pokusů o mezinárodní dohodu
železářskou nebyl za vlády ocelářského svazu zrovna
nedostatek. Porady konaly se v Brusselu, Londýně
a Düsseldorfu. Učiněn pokus s rourami, kolejnicem
a nosičí, ale s malým výsledkem. Mezitím se všal
předpoklady takověto dohody alespoň poněkud zlep-
šily. Železářští průmyslníci jednotlivých zemí se no
někud sblížili. Především přiostřila se však soutěž na
světovém trhu a obchod se jí stal nevýnosným. Máme
však za to, že vyhlídky pro kartel kolejnicový jen
tehdy budou dobry, budou-li Angličané ochotnějším
k němu přistoupiti, než jsou dosud. Známek toho však
dosud není.
Berl
Angličan
Brusel
Londýn
Düsseldorf
km
32
article
Různé zprávy. V Paříži konala se porada mezi-
národního komitétu pládelen bavlny
zvoleného na nedávném sjezdu curyšském. Komité
dospěl po poradě delší k jednomyslnému názoru, že
jest nutno, vybudovati příslušné organisace v zemích
interessovaných. Příšti mezinárodní sjezd přadiáků
bavlny bude na přesrok svolán do Anglie. — Iron
Monger oznamuje z amerického trhu žele-
zářského: Po malém zlepšení, důsiedku to cen
poněkud snížených, trh opět ochabl. Ceny bylo lze
jen stíží uhájiti; jsou stále nižší předešlých měsíců.
Cití se, že obchod se nedostal stále ještě na bezpečnou
základnu.
Tarify státních drah. Dnem 1. října 1904 nabu-
dou platnosti tyto tarifní pomůcky: 1. Dodatek I
k společnému sešitu A a dodatek II. k společnému
sešitu C pro rakousko uhersko lindavsko vorarlberský
svaz železniční. 2. Dodatek IV. k tarifu, díl II., se
šit 1. a dodatek IV. k tarifu, díl II., sešit 3. pro ni
zozemsko rakousko-uherský svaz železniční. 5. Doda-
tek III. k tarifu, díl V., sešit 3. pro jiho německo ra-
kousko uherský svaz železniční. 4. Dodatek V. k ta
rifu, díl II., sešit 1. a dodatek IV. k tarifu, díl II.
sešit 3. pro belgicko rakousko-uherský svaz želez
niční 5. Dodalek VIII. k tarifu, díl II., sešit 3. A pro
rakousko-uhersko bavorský svaz železniční. 6. Nový
výjimečný tarif pro nákladní dopravu skotu, zabitého
bravu a čerstvého masa ve vagonových zásílkách z
stanic stát. drah do Vídně (St. Marx) priv. rak. uher-
ské společ. stální dráhy.
Severočeský spolek cukrovarníků koná 4. října
o 3 hod. odpol, v Žatci (hotel Hanslik) valnou schůzi
Pořad: Předložení účetní výroční zprávy. Volba před
Monger
Marx
Hanslik
Paříž
Anglie
Doda
Vídeň
Žatec
33
article
slavenstva a revisorů účíč. Prohlášení přístupu k pe
tici o snížení konsumní daně cukerní. Jakých výsled-
ků očekávati lze v nastávající kampani s ohledem na
jakost a množství řepní sklizně, jakož i hmotný vý-
sledek? Jaká nová zařízení připravují se v cukro-
varech spolkového rayonu? Jaká zařízení jsou zave-
dena v cukrovarech spolku na praní řejních ocásků?
Rozhovor o cenách řepy pro příští kampaň, Volba
příštího místa shromáždění.
34
article
Chemícký kurs pro barvíře a loxtilníky v Červe-
ném Kostelci. Na podnět Spolku českých textilníků
byl pořádán za pomocí tecanologického průmyslového
musea obchodní komory pražské tento první svého
druhu kurs na venkově. Účastenství a zájem na kursu
byl v kruzích odborníků značný; přes 60 postuchačů
sledovalo pilně přednášky, které byly spoleny s de-
monstracemi. Bylo přednášeno po úvodu do chemie
o fysikálních a chemických vlastnostech různých vlá-
ken, sloužících textilnímu průmyslu, o lučebninách.
surovinách a barvivech, užívaných při bílení, barvení
a úpravě příze a látek různých, jich vlastnostecha
posuzování. K tomu pojily se přednášky: Různé způ-
soby bílení bavlny a lnu, o barvivech přirozenýcn
a umělých a jich užívání; moderní způsoby barvení
příze i tkanin; o úpravě látek; příprava různých pro-
středků, sloužících k úpravě; zkoušení stálosti vy-
barvení. Kurs trval od 18. srpna až včetně do 29. srpna
a konal se v místnostech škoty měšťanské, jež byiv
obcí a ředitelstvím školy ocholně propůjčeny. Místní
činitelé, zejmena odbor Spolku českých textilníků
(předseda p. Fr. J. Stejskal) pričinili se velmi o zdar
kursu. Bylo by si uřáti, aby podobné kursy byly ko-
nány ve větším měřítku i v jiných střediskách českého
průmyslu textilního. Kurs veden byl osvědčeným od-
borníkem p. jnž. Šetlíke m.
K výstavě ovoce, kterou ve dnech 1. a 2. října
L. r. pořádá v hotelu „Střelnice“ zahradnicko štěpař-
ský spolek v Klatovech, docházejí četné přihlášky
jakož i zásilky pěkného výstavního ovoce, takže l
již předem přiznati, že výstava bude úplně zdařilou.
J Stejskal
Klatovy
spolek český textilník
35
article
Úkolem výstavy jest také zjistiti, že při racionálním
pěstování ovocného stromovi lze v naší pošumavské
krajině velice pěkného ovoce docíliti. K tomu ovšem
třeba, by druhy, které v poloze naší se daří, vešly
v širší známost, k čemuž bude výstava ovšem nej-
lepším vodílkem. Vedle ovoce čerstvého lze též vy-
staviti ovoce sušené, zavařené (marmelády), jakoži
ovocná vína. Poplatek z místa se nevybírá žádný. Zá-
silky ovoce přijímá předsednictva zahradnicko štěpař-
ského spolku v Klatovech
Výslava ovope na Moravě. Ilospodářsko- lesnický
spolek okresu jevíčského pořádá v neděli dne 2.
října ve dvoraně záloženského domu v Jevíčku vý-
stavu ovoce čerstvého i konservovaného, jakož i růz-
ných výrobků z ovoce. Vstup volný. Přihlášené před-
měty odváděny buďte den před zahájením výstavy.
Klatovy
Morava
Jevíčko
záloženský dom
Ilospodářskýlesnický spolek
36
article
Jest naděje, že vedle odměn spolkových a soukromých.
jež sestávati budou ze stromů nejvzácnějších odrůd,
udíleny budou také medaille zemědělské rady, jakož
i čestné diplomy zemského ovocnického spolku. S vý-
stavou spojena jest také přednáška jakož i stanovení
sertimentu ovoce. Obchodníkům skýtá se tu vhodná
příležitost k lacinému nákupu ovoce. Pěstitelé a mi-
lovníky klásného ovoce jakož i obchodníky s ovo-
cem k hojné účasti zve výbor hospodářsko-lesnického
spolku.
Dopravní refakce v Německu za příčinon trvaléko
sncha. Obchodní a živnostenská komora upozorňuje
inleressenty, že dle vyhlášek zúčastněných dráh za-
počílávají se ve způsobu refakce (dodatečně) při zboží,
jež ubíralo se původně vodní cestou, avšak pro trvalá
sucha a tím přivoděné zastavení plavby za příčinou
ukončení dopravy železnici předáno bylo, pro tuto
další dopravu na tratích státních dráh prusko-
hessenských, pruské vojenské dráhy.
oldenburských státních dráh, řlšských
dráh elsasko-lotrinských, jakož i stát-
ních dráh saských sazby, a to pravidelné i vý-
jimečně, jež nalezají se v platnosti mezi původní sta-
nicí zasílací a konečncu stanicí dodací, ač-li sazby
tyto jsou lacinější než sazby, které trvají mezi stanici,
kde dotyčné zboží z vodní dráhy na želéznici (k ukon-
čení dopravy) přeloženo bylo a mězi konečnou stanicí
dodací. Táž výhoda poskytnuta byla pro zboží, jež
z některé železníční stanice do vodního překla-
diště po dráze dopraveno bylo, aby odtud dále po
vodě se zaslalo, které však tou dobou vzhledem k za-
stavené plavbě po železnici dále dopraviti nutno.
Tarifní toto opatření platí až do odvolání.
Německo
výbor hospodářskýlesnický spolek
37
article
Stravovatelství ve vojenské invalidní nemecnici
v Praze. V c. a k. vejenské invalidní nemocnici v Praze
koná se dne 12. října 1904 dopoledne v 9 hodin ofertní
řízení za účelem zadání stravovatelství nemocných
ošetřovatelů na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1905.
Nabídky, sepsané dle vzorce ofert, jejž v nemocnici
neb u intendance 8. sboru v Praze shlednouli lzea
s nápisem „Oferta ku řízení dne 12. října 1904“,
podati jest do hodiny řízení. Do vyhlášky nahlédnouti
lze také u obchodní a živnostenské komory v Praze.
Praha
živnostenský komora v Praga
38
article
Dodávka pro dráhy. ŘReditelství c. k. státních drah
v Olomouci zadá na r. 1905 dodávku různých potřeb
dle skupin: I. skupina; cement. hydr. vápno; III. osvě-
tlovací potřeby (knoty, pochodně), cídící vlnu, konopí
atd.; V. železné zboží válcované; VI. zboží železné;
VIII. lučebniny a přírodniny; X. zboží prýmkářské
a střižné; XI. zboží provaznické; XII. zboží kauču-
kové; XIII. zboží kožené; XIV. zboží skleněné; XV.
kancelářské potřeby a XVI. zboží kartáčnické. Ofertní
formuláře, všeobecné a zvláštní podmínky vydá ředi-
telstvl. Oferty podati jest do 25. října 1904 do 12 hodin
v poledne. (Sdělení obch. a živn. komory v Praze.)
Prodej zbylků a odpadků. C. a k. oděvní dílna
námořní v Pulji koná dne 8. listopadu 1904 řízení za
účelem odprodeje zbytků a odpadků (soukenných,
plátěných a pod.). Písemné nabídky podati jest do
8. listopadu 1904, odpoledne 2 hodiny. Do vyhlášky
nahlédnouti lze u obchodní a živnostenské komory
v Praze.
Dodávka bedniček na doutníky. C. k. generální
ředltelství tabákové režie ve Vídni IX./1, Waisenhaus-
gasse 1, zadá dodávku olšových bedniček na doutníky
Britanica B. B. a Operas D. na r. 1905, eventuálně
na 2 neb i 3 roky. Offerty písemné podati jest do
5. října 1904, poledne 12 hodin. Obchodní a živno
stenská komora obdržela několik výtisků vyhlášky,
kterou interesentům může zaslati.
Olomouc
Praha
Vídeň
živnostenský komora v Praga
Waisenhaus
Britanica B
Operas D
39
article
Dodávka pro dráhu. Ředitelství priv. rakuh. spo-
lečnosti státní dráhy ve Vídni I., Schwarzenbergplatz
3, zadá na rok 1905: I. dodávku pražců a přijímá
offerty do 12. října 1904, poledne 12 hodin: II. do-
dávku lístků kartonových a přijímá offerty do 5. října
1904, poledne 12 hodin. III. Totěž ředitelství prodá
starý papír, který se nahromadí r. 1905 a přijímá na-
bídky do 8. října 1904, poledne 12 hodin. (Sdelení
obchodní a živnostenské komory v Praze.)
Pro vývozce do Bulharska. (Ochrana z ná-
mek v Bulharsku.) Obchodní a živnoslenská ko-
mora v Praze upozorňuje opětně, že došly ji od c. k.
ministerstva obchodu důležilé výnosy pro vývozce do
Bulharska, zejmena v ohledu nuceného známkování
zboží. Nejnověji výnosem ze dne 1. záři 1904 č. 43.609
upozorňuje c. k. ministerstvo obchodu na čl. 8 prová-
děcího nařízení k novému zákonu známkovému o nu-
ceném známkování. Zboží, které před 14./27. dubnem
1904 bylo objednáno, nepodléhá dle čl. 83 prováděcího
nařízení nucenému známkování do 14./27. října 1904,
jestliže objednávka tato v úřadě pro průmyslový ma-
jetek v Sofii do 14./27. května 1904 předložením ob-
jednacího listu byla ohlášena. Nyní podařilo se vymoci
u bulharského ministerstva obchodu, aby zboží objed-
naně před 14./27. dubnem 1904 bylo od nuceného
známkování osvobozeno do 14./27. října 1904 i bez
uvedeného ohlášení. Jestliže tedy zboží, nemající v čl.
8. vyžadované značky, bude bulharským celním úřa-
dem zadrženo, podána budiž žádost knížecímu bul-
harskému ministerstvu obchodu a objednávka učinéná
před 14./27. dubnem 1904 budiž doložena ověřeným
výpisem z obchodních knih. Kdyby to nepomohlo, bu-
diž žádána za pomoc c. a k. diplomatická agencie
Vídeň
Schwarzenbergplatz
Bulharsko
Praha
Sofie
živnostenský komora v Praga
40
article
Solii.
Solii.
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze, Stav vkladů na pokladniční poukázky
a vkladní Sknížky obnášel koncem měsíce září
K 45,029.593 08.
Měsiská spořitelna pražská. V měsíci září
bylo od 12.432 stran vloženo K 2,771.464.63
a od 8649 stran vybráno K 3,173.731.78; bylo
tedy o K 402 267.15 více vybráno. Zástatek
vkladů koncem záři 1904: K 153,697.347 73.
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
Měsiský spořitelna