1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne t. října 1904.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. list
přod pláef se
v Praro v admini-
s drojí šonánke-
a mě
6
article
na ktvrí lota
ve is, , K n
na bo vostou:
n alnrti nia
dvojí zisil
7
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8
article
Válka.
Válka.
z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Daily
Telegraph« sděluje ze Šanehaje ze
včerejška: Dle čínských zpráv jsou
ztráty armády, obléhající Port Artur
mnohem větší nežli 30.000 mrtvých
raněných. Armáda dostala v těchto
dnech batterie o dvanáctipalcových
houfnicích.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vlz
na straně 4.)
Artur
Londýn
Daily Telegraph
9
article
Nevysvětlené schůze.
Nevysvětlené schůze.
Současně odbylo se několik nápadných
schůzí a návštěv v oboru zahraničných záleži-
tostí, o jejichž vlastním podnětu se zachovává
tím hlubší tajnost, čím horlivěji se vyvracejí
všechny pokusy posavadní, dopátrati se pomoet
dohadů jejich pravděpodobného dosahu a ob-
sahu. Jsou to náhlá a zatím již odbytá návštěva
předsedy italského ministerstva u říšského ně-
meckého kancléře hr. Bülowa, dále návštěva
rumunského krále ve Vidni, pak návštěva ru-
munského předsedy ministerstva v Homburku,
při čemž se zároveň s různých stran oznamuje
blízká návštěva srbského krále, již vykoná v
Euxinohradu u knížete bulharského.
Prvé tři schůze a návštěvy zahrnují v sob
vesměs vůdčí činitele trojspolkové, neboť i ru-
munské království pokládá se všeobecně za
spolehlivého spojence trojspolku.
Schůze srbsko-bulharská pak byla by no-
vým potvrzením snah slovanských států balkán-
ských po společném postupu. Možno-li tudíž
tyto schůze uvěsti v těsnější vnitřní spojitost,
nasvědčovalo by to, že jde o otázky, jež se tý-
kají poloostrova balkánského.
Jak již vzpomenuto, popírá se, že by se
bylo v Homburku jednalo o pokus, zahájit pro-
středkování míru mezi Ruskem a Japonskem,
rovněž bylo popřeno, že Italie zamýšli uzavřii
velkou půjčku v Německu, aby provedla po-
státnění železnic. Kancléř Bülow sám výslovně
sice prohlásil, že za návštěvou italského před-
sedy ministerstva nevězí naprosto nijaké „ve-
fiké polítické tajemství“, ale přiznal, že — ne-
byla předem veřejně ohlášena, protože byl
pouhým projevem ryzého, soukromého přátelstv
mezi oběma státníky.
Bülow
Italia
Homburk
Rusko
Japonsko
Německo
10
article
Proti tomu se amítá, že italský předseda
ministerstva před návštěvou v Homburku měl
delší slyšení u svého krále a že ihned po svém
návratu z Homburku podal mu zprávu o své
návštěvě u hr. Bülowa; dále jest neméně ná-
padno, že tato i ostatní uvedené návštěvy ko-
naly a konají se v době, jež k soukromým přá-
telským výletům nejméně jest vhodna; vždyt
období letních prázdnin i pro státníky a diplo-
maty už uplynulo.
Neméně pozoruhodný jest pobyt krále ru-
munského ve Vídni, za jehož trvání opětovaly
se nejen vzájemné, déle hodiny trvající návštěv
obou panovníků, ale rovněž dlouhá návštěva
porada rumunského krále s ministrem zahra-
ničných záležitostí hr. Goluchowským.
I ohledně této návštěvy jest nápadná doba,
v níž se stala, nepříznivá costování.
Goluchowský
Homburk
Vídeň
Bülow
11
article
Návštěva předsedy ministerstva rumun-
ského Sturdzy v Homburku u kaneléře hr. Bu-
lowa stala se před návštěvou krále rumunskéh
ve Vidni, a není tudíž vyloučeno, že byla pří-
pravou k vídeňské cestě rumunského krále.
Takový jest vnější průběh a postup (ěcht
návštěv a schůzi — o nichž, jak praveno, ne
dostalo se veřejnosti nijakého uspokojivéh
sdělení a vysvětlení; naopak, rozmluva hr. Bu
lowa se zástupcem „Frankf. Ztg.“ spíše oká
zalým odmítnutím jakéhokoliv politického ob-
sahu, jest způsobilá vzbuditi podezření na všech
Tolik součosných a souvislých návštěv
trojspolkových činitelů v době tak mimořádné
přímo nutí veřejnost, aby si jich povšimla,
nedostatečné neb žádné vysvětlení jejich účelu
jest s to, působiti poplašně a ne konejšívě.
Na stopu účelu jejich mohly by vésti ony
mimořádné veliké události, jež se sběhly v po-
slední době. Takové události jsou obrovská
bitva u Ljaojanu, jež utvrdila na všech stranách
přesvědčení, že válka rusko-japonská bude ješte
trvati dlouho — a že tím v poměrech mezi-
národních nastala pro ostatní státy možnost, po-
užiti zaměstnanosti Ruska k uskutečnění vlast-
ních záměrů.
Frankf
Homburk
Rusko
cesta rumunský král
12
article
Otázka, jak silně bude Rusko zaujato na
dálném Východě, vyskytla se ihned na počátku
války rusko-japonské, a výslovně se uváděla
v souvislost se zvláštními zájmy trojspolkových
států na Balkáně. Dnes, kdy tato otázka jest
jasná, kdy prohlášením, jak ruské, tak japonské
vlády odmitnuty všecky pokusy prostředkovaci
mohou trojspolkové mocnosti pokládati dobu
za vhodnou, dáti poměrům balkánským nový
směr.
Případný obrat v posavadní reformní akce
balkánské ovšem dotýká se vedle Rakousko-
Uherska i dalšího člena trojspolku, Italie,
ježto Rumunsko jest rovněž hezprostředním
sousedem, stačilo by to k vysvětlení schůzí
návštěv, při nichž největší cestovní čilost vy-
vinuli representanti Italie a Rumunska. Rozdi
jest pouze ten, že Italie svého předsedu mini-
sterstva poslala jen do Německa, kdežto před-
stavitelé Rumunska zajeli i do Homburku i do
Rusko
dálný východ
Balkán
RakouskoUhersko
Rumunsko
Německo
Homburk
13
article
Pak by ovšem schůzka srbského krále
s bulharským knižetem nepotřebovala zvláštníh
výkladu; stačí tu připomenouti, že ve všec
trojspolkových časopisech, zvláště v uherských
a videňských, pracuje se parou, aby se zostřil
nedůvěra mezi Srby a Bulhary, podněcovaná
nojen prováděním vražd v Makedonii, jež orgán
srhské vlády tyto dny prohlásil za akci komi-
tétů, v cizich — ne srbských a ne bulhar-
ských — službách stojících. Mimo to se v témž
smyslu vzpomíná nedávného přijetí knížete bul-
harského ve Vídni, čímž se chce naznačiti, že
jeho politika není totožná se zájmy všeho již-
ního Slovanstva.
Stala se ovšem ještě jiná veliká událos
v poslední době, jež se pokládá za začátek roz-
boru Číny, totiž podrobení Tibetu protektorátu
Anglie; ale tato záležitost může zajímati pouze
státy v Asii zaujaté, totiž vedle Ruska hlavně
Němocko a Francii, ale nijak ne Rakousko-
Uhersko, Italii a Rumunsko.
Zbývá tudíž jediná kombinace, že otázk
balkánská může přinésti nová překvaponí.
Srba
Bulhar
Makedonie
Vídeň
Čína
Anglie
Asie
Rusko
Francie
RakouskoUhersko
Rumunsko
17
article
„Representační dům“. — Galerie
Palackého. — Husova kolej. —
„Representační dům“. — Galerie
Palackého. — Husova kolej. —
Divadlo ?!
O osudu obecních pozemků u Prašné brán
má dnes býti proneseno rozhodující slovo —
po tolika z většiny vášnivých a ukvapených
řečech veřejné diskuse, která by málem byla
hodila nejkrásnější stavební majetek obecní tak-
řka v přesném středu města na nejdůležitějsn
křižovatce městské frekvence ležící, na veřejný
trh. Z diskuse této nejsympatičtěji skončila
vyšehradská schůze voličů, kteráž vyslovila s
pro zachránění pozemků obecnímu majetku,
avšak proti dosavadním projektům s restaura-
cemi, rozsáhlými representačními a zábavními
místnostmi a dala pokyn početným společnostem
a družstvům, zabývajícím se myšlenkou posta-
vení druhého činoherního divadla v Praze ku
praktickému sjednocení a uskutečnění tohoto
ideálu, stále ještě nedostiženého a jinak dosti
nedohledného, na jednom ze stavenišť obce
pražskě u Prašné brány. Jakmile jest uznána
nutnost zachovati pozemky k účelům národních
budov, a to jest na čem jsme stáli vůči úzko-
prsostem, počítajícím výhradně s okamžikem
doby přitomné, bude asi myšlenka činoherniho
divadla českého u Prašné brány nejhlučněji
uvílána veřejnosti českou. Nescházelo ovšem na
jiných nápadech a projektech s různých stran
nám zaslaných. Aspoň dva z nich zasluhují,
aby nebyly potlačeny. První z nich bude ihne
pochopen všemi našimi turisty po Italii; neza-
mýšliť nic víc a nic méně než napodobení světo-
známých, sklem pokrytých galerií v Miláně
Husův
Praha
Milán
Galerius Palacký
divadlo
činoherní divadlo
18
article
Neapoli, pojmenovaných podle prvních dvou král
italských. Rozvrhuje pozemky na čtyři čtvercové
bloky, na jednom z nich staví »obecní dům«,
na druhém činoherní divadlo podle vzoru »intim-
ních scén«, na třetím besední, a na čivrtém
spolkový dům. Dvě ulice mezi naznačenými
budovami takto získané opatřuje ve výší třetlh
patra skleněnou klenbou s kopulí na styčném
bodě a zakládá takto dvě pasáže s nádhiernou
vnitřní architekturou pod názvem »Galerie Pala-
ckého«, s předslavou rušného promenádního,
společenského i obchodního živola.
Není pochyby, že takový projekt má mnoho
svůdného pro sebe, a vedle námitek architektů
v příčině umělecké jednoty řešení čtyř budo
rozdilně účelných, souvisejících skleněnými
pasážemi, proti sobě pak jenom takřka ná-
mítku nepůvodnosti, kteráž si pro vzor došl
do Italie, a která pracuje zase jenom bazarem,
restauracemi a kavár namii, protestem stlhanými.
Podmínkou zdaru takového projektu jesti především
silná turistická návštěva Prahy a namítne li se,
že přiliv turistů zmohutní jenom tenkráte, bu-
de-li Praha bohata přílažlivostmi, slušno doznati.
že přítazlivosti, které turista už jinde viděl.
budou jej v Praze nuditi. Druhý návrh jes
mnohem vážnější a hoví myšlence historičnosti
místa a monumentální jednotnosti budov, které
je zaujímati maji, daleko spíše. Aspoň jedn
z nich shodovala by se se svým historickým
stanovištěm zrovna ideálně, byla by to —
Neapol
Praha
činoherní divadlo
obecní dům
Galerius Pala
19
article
»Husova kolej«, kterouž autor tohoto dru-
hého projektu sie velice odvážně, ale také ve-
lice pozoruhodně navrhuje na místě Hu-
sova plastického pomníku, mine-
ného na Staroměstském námě sti.
zbudovati jakožto archite ktoni-
heroa tuto, u Prašné brány. Ovšem
v plném vědomí překážek a odporu s dvou
velice závažných stran. Především se strany
umělectva vůbec a snad také umělce, jeh
model pro plastický pomník Husův na Slaro-
městském náměsti jest přijat a pak se strany
korporace, která by si novou myšlenku vlastně
osvojiti musila, aby měla býti uskutečněna,
totiž se strany spolku pro zbudování Husova
pomníku v Praze. Umělectvo české ohradí s
proti tomu, aby posice absolutnímu umění Hu-
sovým plastickým pomníkem dobytá, měla být
zase vydána, původce schváleného již návrhu
na sousoší Husova pomníku, jeden z nejsympa-
tičtějších sochařů našich, byl by postaven před
rpzhodnutí, k němuž by bylo zapotřebí velko
dušnosti nemenší než jeho skvělé nadání, spolek
pak pro Husův pomník ukázal by na své st-
novy a na věnování sumy jim sebrané výhradně
na pomník.
Poslední námitka nejtíže znějící dala b
se při dobré vůli překonati — nejsnáze. Také
monumentální budova se jménem a nad to vy-
soce morálním účelem ve smyslu Husovy čin-
nosti byla by jeho důstojným pomníkem, tim
spíše, že by její průčeli (vzhledem k architek-
tuře Prašné brány nejpřipadněji řešitelné) ne-
smělo býti bez Husovy sochy. K této plastické
výzdobě nad porlálem středního risalitu by ne-
směl ovšem býti nikdo jiný povolán než autor
modelu k Husovu pomníku, Šaloun sám. Sna
dal by se získati pro tuto alternativu své ideje,
osvobozené od obtiží zadního prospektu, snad
by se s takovouto adaptací smířilo i výtvarni-
ctvo české i veřejnost tím spíše, že dosud ani
umělci ani veřejnost smířena není s podružným
Husův
Hu
Šaloun
Praha
20
article
významem, jaký by Husovu pomniku připadal
pro věčné časy v jeho zákoutí na Staroměst-
ském náměstí a v jeho konkurenci s barokní
jehlou marianské sochy, ovládající celé pole ná-
městí, na jehož mezi by pomník Husův teprve
objevován býti musil. Mimo to doporučoval by
se projekt Husovy koleje svým významem prak-
tickým, národohospodářským a mravním. Ná-
zoru, který nyní vysloven býti má — to dobře
víme — přetěžko dopřávají sluchu naši umělci,
ale budiž přece jen vysloven. Postavením » Hu-
sovy koleje«, jejíž účel je na snadě — mělat
by zajisté býti útočištěm studentstva českých
vysokých škol, jaké mu Praba, národ dluhuji
od věnování Grandhotelu studentům německým,
zakoupeného z českých peněz, naspořených
v nejpřednější »německé« České spořitelně —
byla by památka Husova uetěna nejen pomní-
kem krásné budovy, ale i krásným podnikem,
který by nesl užitek stonásobný i umičel b
nad to výtku, jíž národ chudý nemůže odpirati
sluchu, výtku, že není v takové hospodářsk
situaci, aby mohl neplodně ukládati statisicové
fondy v pomníky, uchvacující jenom krásou
umění. Husovou kolejí dal by se kumulovati nejen
účel Spolku pro postavení pomníku Husova,
nýbrž i cil spolku pro Akademický dům a ko-
nečně i nanejvýš praktická myšlenka studentské
»Svěpomoci«, s pojištěním universitního studia
spojená.
Takovým způsobem zjednán by byl nejen
český protiklad proti »Grand hotelu« — daleký
všeho napodobení, neboť cile i potřeby studentské
koleje Husovy leží u nás docela jinde i vyvá-
ženo by bylo nebezpečí, jaké vzniká povaho-
vosti studentstva českého klerikálními internáty
akademickými. S fondy, kteréž jsou tu po ruce,
dalo by se již něco poříditi a věnování staveb-
V drobném prodsji
odpolelní .
ve nlislkich na venkor
rsnní črs lo.
ápoledn.
Husův
Hu
ský náměstí
Český spořitelna
spolek pro akademický dům
Grand hotel
21
article
ranní člo o sob . . . Ba z
rnseraey
latí se kotové ropřel
Přečpleceni a ineerty přijímá rdnini
strace v Mnrianské ulici č.3.
tiskso erleekarieklelk a oae
kukopisy so nuvraoe i
Mnrianský ulice
22
article
ního pozemku se strany obce bylo by zajisté
pro ni samu výhodnější než doplácení na podnik
zábavný anebo spolkový, který by se ne
rentoval.
Rozumí se ovšem, že Husova kolej neza-
staví celý obecní pozemek a že tu zbývá ještě
místa na jednu po případě dvě budovy národ-
ního účele — jedna z nich jest Č. Činohr
a druhá Dům českých umělců s vý-
stavním sálem českého umění. Že Němci v Praze
co nevidět postaví německým výtvarným uměl-
cům vlastní jim Salon, jest dobře známo. Pro
české není jiného výstaviště než Manesova pa-
villonu pod Kinskou, v němž spolek proděll
již jmění, vykládaje si finanční své neúspěchy
všemi možnými a pro českou veřejnost málo
lichotivými důvody, jenom jediným nikoli, o-
lehlostí svého výstavního podniku. Bylo by
krásným řešením účelnosti jednoho z podílů
obecních pozemků u Prašné brány, kdyby na
něm postavena, byla budova Českého domu
uměleů, kteráž by neladné poměry mezi umě-
lectvem i obecenstvem českým a snad i v umě-
lectvu samém, také nesjednoceném, odstranila
a pro výtvarné umění české, stranou řevnícl
znamenati by mohla počátek nové epochy. Pro-
architektonický přechod od Prašné brány k mo-
derním a hypermoderním domům nové zasta-
vované části, znamenalo by Husova kolej, Di-
vadlo a Dům umělců mnoho.
Dixi et salvaví animam meam — bylo ře-
čeno pro zachránění ideje, nápadu nikoli dlouhé
chvíle ani okamžiku, nýbrž promyšleného plánu
vykořistění drahého obecního majetku u Prašné
brány, jakýž při veškerých obtížích přece jest
neskonale hodnější uskutečnění, ba již samého
uvažování, nežli myšlenka neúrodné represen-
tace, hově nejvzácnějším kulturním snahám
národním. Ovšem jest pisateli dobře povědomo,
kterak jest daleko od těchto řádek až ku pře-
nesení základního kamene Husova ze Staroměst-
ského náměstí ku Prašné bráně.
Husův
Činohr
Němec
Manesův
Kinská
Dix
Praha
Staroměst
ský náměstí
Český dom uměle
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. září. (O světa ve slažb
politiky.) Palčivou otázku vlašské právnické
fakulty dr. Körber rozřešil „provisorně“, zřídiv
samostatnou vlašskou fakultu prozatím v před-
městí inšpruckém, Viltenu; fakulta dle ubezpe-
čení ministerstva osvěty zůstane na inšprucké
půdě jen tak dlouho, dokud parlament neroz-
hodne v té věci definitivně, neboť o otázce uni-
versitní nechce pouhým nařízením rozhodovati
vláda, žijící už pátý rok téměř stále z mílosti
§ 14.1 Jest to opět charakteristický krok pro
vládu dra. Körbra, jak poznamenává krakovská
„Nová Ref.“ Předseda kabinetu, jenž nechce
hnouti ani prstem, aby přispěl k ozdravení par-
lamentu, kterému nečinnost tohoto hlavního
ústavního činitele jest velice vítána a který ne-
váhá kořistiti z § 14. při vážných otázkách, tý-
kajících se celého státu; týž předseda mini-
sterstva ihned se uschová za ono choré parla-
mentní těleso, jako za španělskou stěnu, kdy-
koliv jím může zacloniti svou neochotu k radi-
kálním prostředkům, vedoucím ke zlepšení
situace.
S druhé strany poloviční rozřešení vlašské
otázky ukazuje nanovo, jak politika v Rakousku
zavládla také již nad celým oborem potřeb
osvětových. Vyhovění těmto potřebám činí se
vždy a všude závislým od názorů politických.
Tak stalo se i při slovanských pobočkách ve
Slezsku, kdež vláda zůstala státi také jen na
doktor
Körber
Praha
Nová Ref
Rakousko
Slezsko
Vilten
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Svatba na vsi.
Ze starých mravů. S. H u be rt.
» ... Kdo by proti nim o nějakých pře
kážkách věděl, at to laskavě oznámí,« dočítá
páter Josef, prudce zavře ohmatanou knihu
ohlášek a odloží do kouta kazatelny.
Vezme »otčenášky«
Nízkým chrámem se šíři třesavý šumol.
jakn z jara ve vrbinách nad potokem. Hlava s
kloní k hlavě.
Praobyčejná ohláška Marušky Zdražilové
působí takové rozechvění. V naší dědině bývá
pravidelně asi dvacet úvodů — křty se nevedou
v přísné evidenci, málo je na nich vidět a oby-
čejně se konají až hanba jednoduše — pohřby
míváme dva, tři, jak kdy, loni celý rok neza-
klátili umiráčkem, teprve když ručka doch ázelu
dvanáclé, na Jana pravila výminkářka Pálkov
ke své vnučce Anči: Ustel mi, děvečko, do vy-
soké postele, prostři bilý ubrus na stůl, posta
pánbička a svěcenou vodu a jdi pro panáčka ...
Na svatého Tomáše byla na desce . .. Největší
rozčilení nastane, když spadne někdo s kaza-
telny. Minulost a budoucnost si zde podávají
ruce. Tehdy nebývá po »hrubé« ničeho. My-
šlenka se dere za myšlenkou: Kdo to namluvi,
kdy, jak? ... Koliík má tisic? . . . je bozk
nevěsta? .. . má ženich vousy ? .. . jistě ne-
bude stát nevěsta za mnoho, když jde na ta-
kový rozlámaný statek a ženich už starý, ples-
nivý mládenec !!... a koho pozvou? kdo bude
za staršího, která se bude pýšit hned za nevě
stou?.. . Sto, ba tisíc otázek prolítne hlavami.
přitisknutými k velkým kancionálům, přeplněným
peštrými obrázky svatých a světic božích.
Josef
Maruška Zdražil
Jan
Pálkov
Anča
svatý Tomáš
25
article
Zvláště dnes se kostel rozhýbal. Maruška
Zdražilova je jedináček z gruntu jako zámek
ženich nejlepší tanečník ze vsi.
Ještě při druhé ohlášce prochvívá tajemný
ruch těžkým vzduchem kostelním, když zazněl
slavnostní: Do stavu svatého manželství vstou
piti míní.
Po třetí už málo kdo poslouchá, za to bývá
mnohé oko upjato k oltáři, jako by se tan
chvěly vzdůšné řady párků . ..
Je úterý — svatba.
Jako malý kluk ministrant přemýšlíval jsem
často, proč právě v úterý ovíjí pan farář dvě
třesoucí se pravice svou umolousanou štolou tak
pevně, že žádná moc je nezmůže rozvázat.
Ovšem, Zubatá má privilej. Jednou otázal jsem
se strýce kostelníka. Vážně položil prst na čelo
a odpovidal mi s přísným pohledem: Cirkevn
tajemství zkoumat se nesluší takovým chlapcům.
Sklonil jsem hlavu a šel.
Je tedy svatba — svatba podle starých,
vymírajících mravů. Strýe Zdražil nedrží valně
na novoty, chodi v holinkách a koženkách
v pátek i ve svátek. Vystrojil dceři veselku jako
za stara.
Maruška Zdražilův
26
article
— Dnešní svatby? Co je to ? Sejdou se.
sedí celý boží den — pánbu mi hříchy odpus
— jako boží dárkové bez kvasnic a plkají jako
staré báby. Hanba poslouchat . . . Ale jindy
Celá dědina byla vzhůru. Tři dny se jedlo
pilo, od úferka až do rána v pátek hřměl
hospoda. Když se plechy vydýchaly, nalilos
piva nebo vína — co bylo právě při ruce
— a okna se chvěla dupotem znovu. T
bývaly časy ! Ale teď? . . . Jděte mi ke všem
rohatým i se svatbami ! . . . bručívá strýc Ca-
gášek klepaje víěkem tabatěrky.
Už o sedmé chodi mládenci dům od domu
a odřikávají:
— Nechali vás nevěsta a ženich pěkno
prosit, abyste se za ně nestyděli a je do chrámu
Páně laskavě doprovodili
Hospodyně shání honem chléb a sůl, ho-
spodář si popouští opasek, drbe se v hladce
příčísnulých vlasoch, že tento ... oni ani vážně
nemyslili . . . že poslali vejce, máslo jen tak,
aby nezazlílo . . . avšak když soused, tak on
též . . . Někde dostanou mládenci dle dávnéh
obýčeje vařečku nebo vrtlik pro novou do-
mácnost.
Deset hlubokých rázů zadunělo čistým,
svěžím vzduchem. Jenom se tetelí nad bílými
hlavičkami gruntů a malých chat hoferských.
a přehlušuje ozvěnou dumavý hovor lesin n
dědinou.
Jiří zahovořil »prepus«.
Ženich vychází se svými svatebčany z ro-
ného gruntu. Hbitými kroky spěchají ke statk
nevěstinu. Na prahu síně nevěsta podává kaž-
dému pravici a zdraví měkce: Vítám vás
Kmotra Míikulka kropí každého svěcenou vodo
Jiří zahovořit
Ca
27
article
eký monument českého dusev ního
28
article
— Vidiš, hloupou, pokazí mi novou ná-
prsenku, džber si měla vzít a lít každému z
krk!, durdí se vedle starší družba, kterého
smočila tetka trochu důkladněji.
Záhy zaznivá síň řinčivým smíchem lašku-
jících mládenců a družiček z obou stran.
Z jizby proniká dveřmi cinkot nožů a vidliček,
časem jásavé vchi chi« někleré panímámy, která
už několikrát smočila jazýček v rosolce neb
sladkém vínečku.
Kdosi zatukal lehounce na dváře.
Nevěsta jako na povel zakrývá růžové tvá-
řinky: Naříká chuděrka, až srdce usedá. Zan
starší družička a potom i ostatní roní slzičky
do bílých šátečků. Hoši hledí nějak divně do
země, avšak oči mají suché.
— No, no, nevěsto, pěkně ukazuješ ženi
chovi lásku . . . hned mu začínej s moldán
kami . . . ale vždyť to děla každá, ne žalem.
avšak radostí! usmívá se kmotra. — Kdyžja
jsem se vdávala
— Nechej, Mařenko, pláče a jdi odprosi
rodiče, polohlasem přimlouvá ženích a jemn
tlačí nevěstu do jizby-
V síni zůstal toliko ženich a jeho sva-
tebčané.
Světnice rázem ztichla. Ženy mají šátečky
na očích, aspoň na ústech a hledí lesknoucím
se očima na starého Zdražila a jeho ženu, kte
usedají vážně na stoličku uprostřed jizby.
Dušený vzlyk přerušuje slavnostní mrtvo.
Mařenka
29
article
Maruška kleká před otcem a matkou na
bilý, krajkový šátek, který hbitě rozestřela před
ní starší družička. Kdyby se opozdila, a nevěsta
klekla na holou zemi, nevdala by se. Podařilo
se jí. Šáteček leží jako list. Všecka uzardělá s
vzpřími.
. . . Tatínku, maminko, pro boha vás pro
sím, jestli jsem vám v něčem ubližila, odpustl
mi, třikrát prosí Maruška v slzách se topícím
hlasem.
Třikrát se nese jizbou jednoduché, nevý
slovně jímavé: Odpouštíme.
Dcera polibila rodičům ruce, které jí uči
nily na čele dva třesavé křižky. Vešel družb
a prosí matku i otce, aby dovolili vstoupit že
nichovi.
Kývli hlavami.
Zenich vchází a béře rodičům dceru
náruče.
Zahovořil strýc kostelník. Mluví dlouze
s citem o Adamovi a Evě, zabočí do Kaně Ga-
lilejské a končí za všeobecného pláče novým
odprošováním.
Venku zavřískly křidle, zapískal klarinet
Svatební průvod hopkuje radostně ke ko
stelu. Jenom nevěsta a ženich jdou mlčky, jako
by neviděli očí, jež se blýskají v každém okénku
a dveřní skuliné. U kostela zvědavců celý tlum.
vzadu babky s dlouhým fáborem. Zatáhnou
svatebčany, až půjdou od oddavků — —
A teď je svatba. Juchul
Mládenci běhají jako posedlí, nabízejí sladká
cukrovi a dolky, rovnají ubrusy, vychvaluj
jídla. Pivo šumi, sodovky bouchají, vínos
Do hluku, smíchu a jásotu hřmí válečn
Radeckého pochod, specialita našeho sbormistr
po kopulaci.
Maruška
Adam
Eva
Radecký
30
article
Po zákuseích přicházejí jídla. První zel
Táhlé jako ševcovská popovina. Polávka je k
pánková, loudi sliny na tři hony. Potom —
pardon! Zapomněl jsem vysvětlit. U nás vždy
napřed zelí a teprve polévka. Přezdívají nám
proto zelařů, my jim zase máčkařů, poněvadž
ve všech okolních vesnicích musí být i na sní
daní cibulková omáčka.
Pevného pořadu jídel není, jak je něe
hotovo, hned s tím na trh. Poněvadž jsou ku-
chařky tři, vyrukují najednou aspoň dvě neb
tři jídla. Mládenci nabízejí jeden přes druhého-
Hádanku, jak usmířiti všechny, luští nejlépe
strýc Mika. Béře ode všech. Na jedné strane
talíře to, na druhé ono, uprostřed nejlepší. Ne
níli místa, klade různotvárné omáčky, masa
koláčky na sebe.
— Aspoň bude mít žaludek práci ušetře
nu, usmívá se čtverácky na chichotající se báby.
Největší kříž je s družičkami.
Podáváte jim sodové vody, která jen jer
šumí bilými perličkami.
— Aie děkuju.
Nastrčíte cukroví nebo stehýnko, které
rdí jako míšeňské jablíčko. Krči nosíček, po
hlíží na vás tak hloupoučce, že zajíkavě prosííe
znovu a kladete násilím na bilý talir něja kou
nožku. Vždyť má děvče ubožáček hlad, dr
bečky sbírá, ovšem jen kradíl
Muzikanti naladili skočnou
Mika
Krč
31
article
perl
Divný šupot se mísí do hodovního šumu.
Kluci, kteři tlačili huňaté hlavy do oken, jásaji
a poskakují přede dveřmi jako poplašené stádo
hřibat. Ze dveři vylitnou mládenci s ověnčenými
plecháči, viřivě se zatočí, zajuchají, až se dě-
dina otřásá a rozpustile tančí za muzikanty,
kteři naladili opět pochod Rudeckého. Za mlá-
denci se k sobě tulí stádečko družiček, nožky
jim však hrají jako strunky. Na konci průvodu
jdou tetky, bílé šátečky v rukou, a strýcové,
klobouky v týlech, viržinky v okoralých ústech.
Všichni živě hovoří a pohazují nervosně hlavami.
Hospoda se rozetřásla. Po podlaze hladké
jako led, párek za párkem v jásavém kruhu
kol starých, kteří s planoucima očima hledí n
své mládí, chválí, snoubí... Nád hlavami ta-
nečníků namodralá rovná plocha kouře a prachu.
Zazněla táhle křídlovka: Ženáči sólo
První vyrejdil strýc Vaka s mladou Mi-
kovou. Ta je jako vánoční buchtička. Dlouho
se houpají mezi dveřmi, nemohou přijít na
nohu. Strýc Vaka se trochu zastydí, mladicky
zdvihne hlavu, vezme tanečníci bokom — a te
to jde sálem jako dva luňáci dupavým šesti-
kročákem. Za nimi ostatní. Mladí otvirají oči
na mámy a táty, babičky a dědečky, sťouchají
se lokty a cení bílé chrupy
A ráz na ráz! Mladi, nemladí všechno v
jednom chumli výská, točí se okolo ověnčeného
sloupu. Za chvíli vísí kabáty na věšácích, široké,
bilé rukávy se míhají v plesném věnci.
Vak
32
article
Chladný kotouč slunce se sklonil za šedavé
vrchy.
Nízké okno hospůdky se rozliilo. Vyskoči
kapelník, muzikantskou čapku v týle, červený,
plachtovitý šátek na dlouhé hůlce a táhne z
sebou řetéz babek. Bijte kota, bijte kota ! volá.
Mnohá upadla přes okno, mnobá si po dřel
starou kůži, není však žádné smilování — jen
dál! Kot je dnes nádherný! Asi třicet robet
tvoři »oka«, na konci jako rtuť sebou hází strýe
Mika kot. Ohromnou metlu v ruce poděluje ka
ždého táhlými ranami, aby nedostal prašivky.
Dovádivě obletí hadovitý kot celé okolí hospody
a vřítí se hlavním vchodem do vnitř. Mela do-
stoupí vrchole. Družičky pí-kají v koutech jako
štvané myšky, hoši se brání za plenou kamen,
staří se šklebí za sklenými dveřmi kartovny.
Kot běhá jako posedlý. Vžak už ho táhne fetea
babek znovu oknemi ven.
Vyskoč
Kot
Mika