ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cc26ad0-71f4-11dc-9136-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 44, person 40, work 6, org 8
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne t. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 271.
4 article
Ka ranní a odpol. list přod pláef se v Praro v admini- s drojí šonánke- a mě
5 article
nkee nne
6 article
na ktvrí lota ve is, , K n na bo vostou: n alnrti nia dvojí zisil
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8 article Válka.
Válka. z Londýna, 30. září. (C.-B.) »Daily Telegraph« sděluje ze Šanehaje ze včerejška: Dle čínských zpráv jsou ztráty armády, obléhající Port Artur mnohem větší nežli 30.000 mrtvých raněných. Armáda dostala v těchto dnech batterie o dvanáctipalcových houfnicích. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vlz na straně 4.)
Artur Londýn Daily Telegraph
9 article Nevysvětlené schůze.
Nevysvětlené schůze. Současně odbylo se několik nápadných schůzí a návštěv v oboru zahraničných záleži- tostí, o jejichž vlastním podnětu se zachovává tím hlubší tajnost, čím horlivěji se vyvracejí všechny pokusy posavadní, dopátrati se pomoet dohadů jejich pravděpodobného dosahu a ob- sahu. Jsou to náhlá a zatím již odbytá návštěva předsedy italského ministerstva u říšského ně- meckého kancléře hr. Bülowa, dále návštěva rumunského krále ve Vidni, pak návštěva ru- munského předsedy ministerstva v Homburku, při čemž se zároveň s různých stran oznamuje blízká návštěva srbského krále, již vykoná v Euxinohradu u knížete bulharského. Prvé tři schůze a návštěvy zahrnují v sob vesměs vůdčí činitele trojspolkové, neboť i ru- munské království pokládá se všeobecně za spolehlivého spojence trojspolku. Schůze srbsko-bulharská pak byla by no- vým potvrzením snah slovanských států balkán- ských po společném postupu. Možno-li tudíž tyto schůze uvěsti v těsnější vnitřní spojitost, nasvědčovalo by to, že jde o otázky, jež se tý- kají poloostrova balkánského. Jak již vzpomenuto, popírá se, že by se bylo v Homburku jednalo o pokus, zahájit pro- středkování míru mezi Ruskem a Japonskem, rovněž bylo popřeno, že Italie zamýšli uzavřii velkou půjčku v Německu, aby provedla po- státnění železnic. Kancléř Bülow sám výslovně sice prohlásil, že za návštěvou italského před- sedy ministerstva nevězí naprosto nijaké „ve- fiké polítické tajemství“, ale přiznal, že — ne- byla předem veřejně ohlášena, protože byl pouhým projevem ryzého, soukromého přátelstv mezi oběma státníky.
Bülow Italia Homburk Rusko Japonsko Německo
10 article
Proti tomu se amítá, že italský předseda ministerstva před návštěvou v Homburku měl delší slyšení u svého krále a že ihned po svém návratu z Homburku podal mu zprávu o své návštěvě u hr. Bülowa; dále jest neméně ná- padno, že tato i ostatní uvedené návštěvy ko- naly a konají se v době, jež k soukromým přá- telským výletům nejméně jest vhodna; vždyt období letních prázdnin i pro státníky a diplo- maty už uplynulo. Neméně pozoruhodný jest pobyt krále ru- munského ve Vídni, za jehož trvání opětovaly se nejen vzájemné, déle hodiny trvající návštěv obou panovníků, ale rovněž dlouhá návštěva porada rumunského krále s ministrem zahra- ničných záležitostí hr. Goluchowským. I ohledně této návštěvy jest nápadná doba, v níž se stala, nepříznivá costování.
Goluchowský Homburk Vídeň Bülow
11 article
Návštěva předsedy ministerstva rumun- ského Sturdzy v Homburku u kaneléře hr. Bu- lowa stala se před návštěvou krále rumunskéh ve Vidni, a není tudíž vyloučeno, že byla pří- pravou k vídeňské cestě rumunského krále. Takový jest vnější průběh a postup (ěcht návštěv a schůzi — o nichž, jak praveno, ne dostalo se veřejnosti nijakého uspokojivéh sdělení a vysvětlení; naopak, rozmluva hr. Bu lowa se zástupcem „Frankf. Ztg.“ spíše oká zalým odmítnutím jakéhokoliv politického ob- sahu, jest způsobilá vzbuditi podezření na všech Tolik součosných a souvislých návštěv trojspolkových činitelů v době tak mimořádné přímo nutí veřejnost, aby si jich povšimla, nedostatečné neb žádné vysvětlení jejich účelu jest s to, působiti poplašně a ne konejšívě. Na stopu účelu jejich mohly by vésti ony mimořádné veliké události, jež se sběhly v po- slední době. Takové události jsou obrovská bitva u Ljaojanu, jež utvrdila na všech stranách přesvědčení, že válka rusko-japonská bude ješte trvati dlouho — a že tím v poměrech mezi- národních nastala pro ostatní státy možnost, po- užiti zaměstnanosti Ruska k uskutečnění vlast- ních záměrů.
Frankf Homburk Rusko cesta rumunský král
12 article
Otázka, jak silně bude Rusko zaujato na dálném Východě, vyskytla se ihned na počátku války rusko-japonské, a výslovně se uváděla v souvislost se zvláštními zájmy trojspolkových států na Balkáně. Dnes, kdy tato otázka jest jasná, kdy prohlášením, jak ruské, tak japonské vlády odmitnuty všecky pokusy prostředkovaci mohou trojspolkové mocnosti pokládati dobu za vhodnou, dáti poměrům balkánským nový směr. Případný obrat v posavadní reformní akce balkánské ovšem dotýká se vedle Rakousko- Uherska i dalšího člena trojspolku, Italie, ježto Rumunsko jest rovněž hezprostředním sousedem, stačilo by to k vysvětlení schůzí návštěv, při nichž největší cestovní čilost vy- vinuli representanti Italie a Rumunska. Rozdi jest pouze ten, že Italie svého předsedu mini- sterstva poslala jen do Německa, kdežto před- stavitelé Rumunska zajeli i do Homburku i do
Rusko dálný východ Balkán RakouskoUhersko Rumunsko Německo Homburk
13 article
Pak by ovšem schůzka srbského krále s bulharským knižetem nepotřebovala zvláštníh výkladu; stačí tu připomenouti, že ve všec trojspolkových časopisech, zvláště v uherských a videňských, pracuje se parou, aby se zostřil nedůvěra mezi Srby a Bulhary, podněcovaná nojen prováděním vražd v Makedonii, jež orgán srhské vlády tyto dny prohlásil za akci komi- tétů, v cizich — ne srbských a ne bulhar- ských — službách stojících. Mimo to se v témž smyslu vzpomíná nedávného přijetí knížete bul- harského ve Vídni, čímž se chce naznačiti, že jeho politika není totožná se zájmy všeho již- ního Slovanstva. Stala se ovšem ještě jiná veliká událos v poslední době, jež se pokládá za začátek roz- boru Číny, totiž podrobení Tibetu protektorátu Anglie; ale tato záležitost může zajímati pouze státy v Asii zaujaté, totiž vedle Ruska hlavně Němocko a Francii, ale nijak ne Rakousko- Uhersko, Italii a Rumunsko. Zbývá tudíž jediná kombinace, že otázk balkánská může přinésti nová překvaponí.
Srba Bulhar Makedonie Vídeň Čína Anglie Asie Rusko Francie RakouskoUhersko Rumunsko
16 title
NILIs
Nilis
17 article „Representační dům“. — Galerie Palackého. — Husova kolej. —
„Representační dům“. — Galerie Palackého. — Husova kolej. — Divadlo ?! O osudu obecních pozemků u Prašné brán má dnes býti proneseno rozhodující slovo — po tolika z většiny vášnivých a ukvapených řečech veřejné diskuse, která by málem byla hodila nejkrásnější stavební majetek obecní tak- řka v přesném středu města na nejdůležitějsn křižovatce městské frekvence ležící, na veřejný trh. Z diskuse této nejsympatičtěji skončila vyšehradská schůze voličů, kteráž vyslovila s pro zachránění pozemků obecnímu majetku, avšak proti dosavadním projektům s restaura- cemi, rozsáhlými representačními a zábavními místnostmi a dala pokyn početným společnostem a družstvům, zabývajícím se myšlenkou posta- vení druhého činoherního divadla v Praze ku praktickému sjednocení a uskutečnění tohoto ideálu, stále ještě nedostiženého a jinak dosti nedohledného, na jednom ze stavenišť obce pražskě u Prašné brány. Jakmile jest uznána nutnost zachovati pozemky k účelům národních budov, a to jest na čem jsme stáli vůči úzko- prsostem, počítajícím výhradně s okamžikem doby přitomné, bude asi myšlenka činoherniho divadla českého u Prašné brány nejhlučněji uvílána veřejnosti českou. Nescházelo ovšem na jiných nápadech a projektech s různých stran nám zaslaných. Aspoň dva z nich zasluhují, aby nebyly potlačeny. První z nich bude ihne pochopen všemi našimi turisty po Italii; neza- mýšliť nic víc a nic méně než napodobení světo- známých, sklem pokrytých galerií v Miláně
Husův Praha Milán Galerius Palacký divadlo činoherní divadlo
18 article
Neapoli, pojmenovaných podle prvních dvou král italských. Rozvrhuje pozemky na čtyři čtvercové bloky, na jednom z nich staví »obecní dům«, na druhém činoherní divadlo podle vzoru »intim- ních scén«, na třetím besední, a na čivrtém spolkový dům. Dvě ulice mezi naznačenými budovami takto získané opatřuje ve výší třetlh patra skleněnou klenbou s kopulí na styčném bodě a zakládá takto dvě pasáže s nádhiernou vnitřní architekturou pod názvem »Galerie Pala- ckého«, s předslavou rušného promenádního, společenského i obchodního živola. Není pochyby, že takový projekt má mnoho svůdného pro sebe, a vedle námitek architektů v příčině umělecké jednoty řešení čtyř budo rozdilně účelných, souvisejících skleněnými pasážemi, proti sobě pak jenom takřka ná- mítku nepůvodnosti, kteráž si pro vzor došl do Italie, a která pracuje zase jenom bazarem, restauracemi a kavár namii, protestem stlhanými. Podmínkou zdaru takového projektu jesti především silná turistická návštěva Prahy a namítne li se, že přiliv turistů zmohutní jenom tenkráte, bu- de-li Praha bohata přílažlivostmi, slušno doznati. že přítazlivosti, které turista už jinde viděl. budou jej v Praze nuditi. Druhý návrh jes mnohem vážnější a hoví myšlence historičnosti místa a monumentální jednotnosti budov, které je zaujímati maji, daleko spíše. Aspoň jedn z nich shodovala by se se svým historickým stanovištěm zrovna ideálně, byla by to —
Neapol Praha činoherní divadlo obecní dům Galerius Pala
19 article
»Husova kolej«, kterouž autor tohoto dru- hého projektu sie velice odvážně, ale také ve- lice pozoruhodně navrhuje na místě Hu- sova plastického pomníku, mine- ného na Staroměstském námě sti. zbudovati jakožto archite ktoni- heroa tuto, u Prašné brány. Ovšem v plném vědomí překážek a odporu s dvou velice závažných stran. Především se strany umělectva vůbec a snad také umělce, jeh model pro plastický pomník Husův na Slaro- městském náměsti jest přijat a pak se strany korporace, která by si novou myšlenku vlastně osvojiti musila, aby měla býti uskutečněna, totiž se strany spolku pro zbudování Husova pomníku v Praze. Umělectvo české ohradí s proti tomu, aby posice absolutnímu umění Hu- sovým plastickým pomníkem dobytá, měla být zase vydána, původce schváleného již návrhu na sousoší Husova pomníku, jeden z nejsympa- tičtějších sochařů našich, byl by postaven před rpzhodnutí, k němuž by bylo zapotřebí velko dušnosti nemenší než jeho skvělé nadání, spolek pak pro Husův pomník ukázal by na své st- novy a na věnování sumy jim sebrané výhradně na pomník. Poslední námitka nejtíže znějící dala b se při dobré vůli překonati — nejsnáze. Také monumentální budova se jménem a nad to vy- soce morálním účelem ve smyslu Husovy čin- nosti byla by jeho důstojným pomníkem, tim spíše, že by její průčeli (vzhledem k architek- tuře Prašné brány nejpřipadněji řešitelné) ne- smělo býti bez Husovy sochy. K této plastické výzdobě nad porlálem středního risalitu by ne- směl ovšem býti nikdo jiný povolán než autor modelu k Husovu pomníku, Šaloun sám. Sna dal by se získati pro tuto alternativu své ideje, osvobozené od obtiží zadního prospektu, snad by se s takovouto adaptací smířilo i výtvarni- ctvo české i veřejnost tím spíše, že dosud ani umělci ani veřejnost smířena není s podružným
Husův Hu Šaloun Praha
20 article
významem, jaký by Husovu pomniku připadal pro věčné časy v jeho zákoutí na Staroměst- ském náměstí a v jeho konkurenci s barokní jehlou marianské sochy, ovládající celé pole ná- městí, na jehož mezi by pomník Husův teprve objevován býti musil. Mimo to doporučoval by se projekt Husovy koleje svým významem prak- tickým, národohospodářským a mravním. Ná- zoru, který nyní vysloven býti má — to dobře víme — přetěžko dopřávají sluchu naši umělci, ale budiž přece jen vysloven. Postavením » Hu- sovy koleje«, jejíž účel je na snadě — mělat by zajisté býti útočištěm studentstva českých vysokých škol, jaké mu Praba, národ dluhuji od věnování Grandhotelu studentům německým, zakoupeného z českých peněz, naspořených v nejpřednější »německé« České spořitelně — byla by památka Husova uetěna nejen pomní- kem krásné budovy, ale i krásným podnikem, který by nesl užitek stonásobný i umičel b nad to výtku, jíž národ chudý nemůže odpirati sluchu, výtku, že není v takové hospodářsk situaci, aby mohl neplodně ukládati statisicové fondy v pomníky, uchvacující jenom krásou umění. Husovou kolejí dal by se kumulovati nejen účel Spolku pro postavení pomníku Husova, nýbrž i cil spolku pro Akademický dům a ko- nečně i nanejvýš praktická myšlenka studentské »Svěpomoci«, s pojištěním universitního studia spojená. Takovým způsobem zjednán by byl nejen český protiklad proti »Grand hotelu« — daleký všeho napodobení, neboť cile i potřeby studentské koleje Husovy leží u nás docela jinde i vyvá- ženo by bylo nebezpečí, jaké vzniká povaho- vosti studentstva českého klerikálními internáty akademickými. S fondy, kteréž jsou tu po ruce, dalo by se již něco poříditi a věnování staveb- V drobném prodsji odpolelní . ve nlislkich na venkor rsnní črs lo. ápoledn.
Husův Hu ský náměstí Český spořitelna spolek pro akademický dům Grand hotel
21 article
ranní člo o sob . . . Ba z rnseraey latí se kotové ropřel Přečpleceni a ineerty přijímá rdnini strace v Mnrianské ulici č.3. tiskso erleekarieklelk a oae kukopisy so nuvraoe i
Mnrianský ulice
22 article
ního pozemku se strany obce bylo by zajisté pro ni samu výhodnější než doplácení na podnik zábavný anebo spolkový, který by se ne rentoval. Rozumí se ovšem, že Husova kolej neza- staví celý obecní pozemek a že tu zbývá ještě místa na jednu po případě dvě budovy národ- ního účele — jedna z nich jest Č. Činohr a druhá Dům českých umělců s vý- stavním sálem českého umění. Že Němci v Praze co nevidět postaví německým výtvarným uměl- cům vlastní jim Salon, jest dobře známo. Pro české není jiného výstaviště než Manesova pa- villonu pod Kinskou, v němž spolek proděll již jmění, vykládaje si finanční své neúspěchy všemi možnými a pro českou veřejnost málo lichotivými důvody, jenom jediným nikoli, o- lehlostí svého výstavního podniku. Bylo by krásným řešením účelnosti jednoho z podílů obecních pozemků u Prašné brány, kdyby na něm postavena, byla budova Českého domu uměleů, kteráž by neladné poměry mezi umě- lectvem i obecenstvem českým a snad i v umě- lectvu samém, také nesjednoceném, odstranila a pro výtvarné umění české, stranou řevnícl znamenati by mohla počátek nové epochy. Pro- architektonický přechod od Prašné brány k mo- derním a hypermoderním domům nové zasta- vované části, znamenalo by Husova kolej, Di- vadlo a Dům umělců mnoho. Dixi et salvaví animam meam — bylo ře- čeno pro zachránění ideje, nápadu nikoli dlouhé chvíle ani okamžiku, nýbrž promyšleného plánu vykořistění drahého obecního majetku u Prašné brány, jakýž při veškerých obtížích přece jest neskonale hodnější uskutečnění, ba již samého uvažování, nežli myšlenka neúrodné represen- tace, hově nejvzácnějším kulturním snahám národním. Ovšem jest pisateli dobře povědomo, kterak jest daleko od těchto řádek až ku pře- nesení základního kamene Husova ze Staroměst- ského náměstí ku Prašné bráně.
Husův Činohr Němec Manesův Kinská Dix Praha Staroměst ský náměstí Český dom uměle
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. září. (O světa ve slažb politiky.) Palčivou otázku vlašské právnické fakulty dr. Körber rozřešil „provisorně“, zřídiv samostatnou vlašskou fakultu prozatím v před- městí inšpruckém, Viltenu; fakulta dle ubezpe- čení ministerstva osvěty zůstane na inšprucké půdě jen tak dlouho, dokud parlament neroz- hodne v té věci definitivně, neboť o otázce uni- versitní nechce pouhým nařízením rozhodovati vláda, žijící už pátý rok téměř stále z mílosti § 14.1 Jest to opět charakteristický krok pro vládu dra. Körbra, jak poznamenává krakovská „Nová Ref.“ Předseda kabinetu, jenž nechce hnouti ani prstem, aby přispěl k ozdravení par- lamentu, kterému nečinnost tohoto hlavního ústavního činitele jest velice vítána a který ne- váhá kořistiti z § 14. při vážných otázkách, tý- kajících se celého státu; týž předseda mini- sterstva ihned se uschová za ono choré parla- mentní těleso, jako za španělskou stěnu, kdy- koliv jím může zacloniti svou neochotu k radi- kálním prostředkům, vedoucím ke zlepšení situace. S druhé strany poloviční rozřešení vlašské otázky ukazuje nanovo, jak politika v Rakousku zavládla také již nad celým oborem potřeb osvětových. Vyhovění těmto potřebám činí se vždy a všude závislým od názorů politických. Tak stalo se i při slovanských pobočkách ve Slezsku, kdež vláda zůstala státi také jen na
doktor Körber Praha Nová Ref Rakousko Slezsko Vilten
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Svatba na vsi. Ze starých mravů. S. H u be rt. » ... Kdo by proti nim o nějakých pře kážkách věděl, at to laskavě oznámí,« dočítá páter Josef, prudce zavře ohmatanou knihu ohlášek a odloží do kouta kazatelny. Vezme »otčenášky« Nízkým chrámem se šíři třesavý šumol. jakn z jara ve vrbinách nad potokem. Hlava s kloní k hlavě. Praobyčejná ohláška Marušky Zdražilové působí takové rozechvění. V naší dědině bývá pravidelně asi dvacet úvodů — křty se nevedou v přísné evidenci, málo je na nich vidět a oby- čejně se konají až hanba jednoduše — pohřby míváme dva, tři, jak kdy, loni celý rok neza- klátili umiráčkem, teprve když ručka doch ázelu dvanáclé, na Jana pravila výminkářka Pálkov ke své vnučce Anči: Ustel mi, děvečko, do vy- soké postele, prostři bilý ubrus na stůl, posta pánbička a svěcenou vodu a jdi pro panáčka ... Na svatého Tomáše byla na desce . .. Největší rozčilení nastane, když spadne někdo s kaza- telny. Minulost a budoucnost si zde podávají ruce. Tehdy nebývá po »hrubé« ničeho. My- šlenka se dere za myšlenkou: Kdo to namluvi, kdy, jak? ... Koliík má tisic? . . . je bozk nevěsta? .. . má ženich vousy ? .. . jistě ne- bude stát nevěsta za mnoho, když jde na ta- kový rozlámaný statek a ženich už starý, ples- nivý mládenec !!... a koho pozvou? kdo bude za staršího, která se bude pýšit hned za nevě stou?.. . Sto, ba tisíc otázek prolítne hlavami. přitisknutými k velkým kancionálům, přeplněným peštrými obrázky svatých a světic božích.
Josef Maruška Zdražil Jan Pálkov Anča svatý Tomáš
25 article
Zvláště dnes se kostel rozhýbal. Maruška Zdražilova je jedináček z gruntu jako zámek ženich nejlepší tanečník ze vsi. Ještě při druhé ohlášce prochvívá tajemný ruch těžkým vzduchem kostelním, když zazněl slavnostní: Do stavu svatého manželství vstou piti míní. Po třetí už málo kdo poslouchá, za to bývá mnohé oko upjato k oltáři, jako by se tan chvěly vzdůšné řady párků . .. Je úterý — svatba. Jako malý kluk ministrant přemýšlíval jsem často, proč právě v úterý ovíjí pan farář dvě třesoucí se pravice svou umolousanou štolou tak pevně, že žádná moc je nezmůže rozvázat. Ovšem, Zubatá má privilej. Jednou otázal jsem se strýce kostelníka. Vážně položil prst na čelo a odpovidal mi s přísným pohledem: Cirkevn tajemství zkoumat se nesluší takovým chlapcům. Sklonil jsem hlavu a šel. Je tedy svatba — svatba podle starých, vymírajících mravů. Strýe Zdražil nedrží valně na novoty, chodi v holinkách a koženkách v pátek i ve svátek. Vystrojil dceři veselku jako za stara.
Maruška Zdražilův
26 article
— Dnešní svatby? Co je to ? Sejdou se. sedí celý boží den — pánbu mi hříchy odpus — jako boží dárkové bez kvasnic a plkají jako staré báby. Hanba poslouchat . . . Ale jindy Celá dědina byla vzhůru. Tři dny se jedlo pilo, od úferka až do rána v pátek hřměl hospoda. Když se plechy vydýchaly, nalilos piva nebo vína — co bylo právě při ruce — a okna se chvěla dupotem znovu. T bývaly časy ! Ale teď? . . . Jděte mi ke všem rohatým i se svatbami ! . . . bručívá strýc Ca- gášek klepaje víěkem tabatěrky. Už o sedmé chodi mládenci dům od domu a odřikávají: — Nechali vás nevěsta a ženich pěkno prosit, abyste se za ně nestyděli a je do chrámu Páně laskavě doprovodili Hospodyně shání honem chléb a sůl, ho- spodář si popouští opasek, drbe se v hladce příčísnulých vlasoch, že tento ... oni ani vážně nemyslili . . . že poslali vejce, máslo jen tak, aby nezazlílo . . . avšak když soused, tak on též . . . Někde dostanou mládenci dle dávnéh obýčeje vařečku nebo vrtlik pro novou do- mácnost. Deset hlubokých rázů zadunělo čistým, svěžím vzduchem. Jenom se tetelí nad bílými hlavičkami gruntů a malých chat hoferských. a přehlušuje ozvěnou dumavý hovor lesin n dědinou. Jiří zahovořil »prepus«. Ženich vychází se svými svatebčany z ro- ného gruntu. Hbitými kroky spěchají ke statk nevěstinu. Na prahu síně nevěsta podává kaž- dému pravici a zdraví měkce: Vítám vás Kmotra Míikulka kropí každého svěcenou vodo
Jiří zahovořit Ca
27 article
eký monument českého dusev ního
28 article
— Vidiš, hloupou, pokazí mi novou ná- prsenku, džber si měla vzít a lít každému z krk!, durdí se vedle starší družba, kterého smočila tetka trochu důkladněji. Záhy zaznivá síň řinčivým smíchem lašku- jících mládenců a družiček z obou stran. Z jizby proniká dveřmi cinkot nožů a vidliček, časem jásavé vchi chi« někleré panímámy, která už několikrát smočila jazýček v rosolce neb sladkém vínečku. Kdosi zatukal lehounce na dváře. Nevěsta jako na povel zakrývá růžové tvá- řinky: Naříká chuděrka, až srdce usedá. Zan starší družička a potom i ostatní roní slzičky do bílých šátečků. Hoši hledí nějak divně do země, avšak oči mají suché. — No, no, nevěsto, pěkně ukazuješ ženi chovi lásku . . . hned mu začínej s moldán kami . . . ale vždyť to děla každá, ne žalem. avšak radostí! usmívá se kmotra. — Kdyžja jsem se vdávala — Nechej, Mařenko, pláče a jdi odprosi rodiče, polohlasem přimlouvá ženích a jemn tlačí nevěstu do jizby- V síni zůstal toliko ženich a jeho sva- tebčané. Světnice rázem ztichla. Ženy mají šátečky na očích, aspoň na ústech a hledí lesknoucím se očima na starého Zdražila a jeho ženu, kte usedají vážně na stoličku uprostřed jizby. Dušený vzlyk přerušuje slavnostní mrtvo.
Mařenka
29 article
Maruška kleká před otcem a matkou na bilý, krajkový šátek, který hbitě rozestřela před ní starší družička. Kdyby se opozdila, a nevěsta klekla na holou zemi, nevdala by se. Podařilo se jí. Šáteček leží jako list. Všecka uzardělá s vzpřími. . . . Tatínku, maminko, pro boha vás pro sím, jestli jsem vám v něčem ubližila, odpustl mi, třikrát prosí Maruška v slzách se topícím hlasem. Třikrát se nese jizbou jednoduché, nevý slovně jímavé: Odpouštíme. Dcera polibila rodičům ruce, které jí uči nily na čele dva třesavé křižky. Vešel družb a prosí matku i otce, aby dovolili vstoupit že nichovi. Kývli hlavami. Zenich vchází a béře rodičům dceru náruče. Zahovořil strýc kostelník. Mluví dlouze s citem o Adamovi a Evě, zabočí do Kaně Ga- lilejské a končí za všeobecného pláče novým odprošováním. Venku zavřískly křidle, zapískal klarinet Svatební průvod hopkuje radostně ke ko stelu. Jenom nevěsta a ženich jdou mlčky, jako by neviděli očí, jež se blýskají v každém okénku a dveřní skuliné. U kostela zvědavců celý tlum. vzadu babky s dlouhým fáborem. Zatáhnou svatebčany, až půjdou od oddavků — — A teď je svatba. Juchul Mládenci běhají jako posedlí, nabízejí sladká cukrovi a dolky, rovnají ubrusy, vychvaluj jídla. Pivo šumi, sodovky bouchají, vínos Do hluku, smíchu a jásotu hřmí válečn Radeckého pochod, specialita našeho sbormistr po kopulaci.
Maruška Adam Eva Radecký
30 article
Po zákuseích přicházejí jídla. První zel Táhlé jako ševcovská popovina. Polávka je k pánková, loudi sliny na tři hony. Potom — pardon! Zapomněl jsem vysvětlit. U nás vždy napřed zelí a teprve polévka. Přezdívají nám proto zelařů, my jim zase máčkařů, poněvadž ve všech okolních vesnicích musí být i na sní daní cibulková omáčka. Pevného pořadu jídel není, jak je něe hotovo, hned s tím na trh. Poněvadž jsou ku- chařky tři, vyrukují najednou aspoň dvě neb tři jídla. Mládenci nabízejí jeden přes druhého- Hádanku, jak usmířiti všechny, luští nejlépe strýc Mika. Béře ode všech. Na jedné strane talíře to, na druhé ono, uprostřed nejlepší. Ne níli místa, klade různotvárné omáčky, masa koláčky na sebe. — Aspoň bude mít žaludek práci ušetře nu, usmívá se čtverácky na chichotající se báby. Největší kříž je s družičkami. Podáváte jim sodové vody, která jen jer šumí bilými perličkami. — Aie děkuju. Nastrčíte cukroví nebo stehýnko, které rdí jako míšeňské jablíčko. Krči nosíček, po hlíží na vás tak hloupoučce, že zajíkavě prosííe znovu a kladete násilím na bilý talir něja kou nožku. Vždyť má děvče ubožáček hlad, dr bečky sbírá, ovšem jen kradíl Muzikanti naladili skočnou
Mika Krč
31 article
perl Divný šupot se mísí do hodovního šumu. Kluci, kteři tlačili huňaté hlavy do oken, jásaji a poskakují přede dveřmi jako poplašené stádo hřibat. Ze dveři vylitnou mládenci s ověnčenými plecháči, viřivě se zatočí, zajuchají, až se dě- dina otřásá a rozpustile tančí za muzikanty, kteři naladili opět pochod Rudeckého. Za mlá- denci se k sobě tulí stádečko družiček, nožky jim však hrají jako strunky. Na konci průvodu jdou tetky, bílé šátečky v rukou, a strýcové, klobouky v týlech, viržinky v okoralých ústech. Všichni živě hovoří a pohazují nervosně hlavami. Hospoda se rozetřásla. Po podlaze hladké jako led, párek za párkem v jásavém kruhu kol starých, kteří s planoucima očima hledí n své mládí, chválí, snoubí... Nád hlavami ta- nečníků namodralá rovná plocha kouře a prachu. Zazněla táhle křídlovka: Ženáči sólo První vyrejdil strýc Vaka s mladou Mi- kovou. Ta je jako vánoční buchtička. Dlouho se houpají mezi dveřmi, nemohou přijít na nohu. Strýc Vaka se trochu zastydí, mladicky zdvihne hlavu, vezme tanečníci bokom — a te to jde sálem jako dva luňáci dupavým šesti- kročákem. Za nimi ostatní. Mladí otvirají oči na mámy a táty, babičky a dědečky, sťouchají se lokty a cení bílé chrupy A ráz na ráz! Mladi, nemladí všechno v jednom chumli výská, točí se okolo ověnčeného sloupu. Za chvíli vísí kabáty na věšácích, široké, bilé rukávy se míhají v plesném věnci.
Vak
32 article
Chladný kotouč slunce se sklonil za šedavé vrchy. Nízké okno hospůdky se rozliilo. Vyskoči kapelník, muzikantskou čapku v týle, červený, plachtovitý šátek na dlouhé hůlce a táhne z sebou řetéz babek. Bijte kota, bijte kota ! volá. Mnohá upadla přes okno, mnobá si po dřel starou kůži, není však žádné smilování — jen dál! Kot je dnes nádherný! Asi třicet robet tvoři »oka«, na konci jako rtuť sebou hází strýe Mika kot. Ohromnou metlu v ruce poděluje ka ždého táhlými ranami, aby nedostal prašivky. Dovádivě obletí hadovitý kot celé okolí hospody a vřítí se hlavním vchodem do vnitř. Mela do- stoupí vrchole. Družičky pí-kají v koutech jako štvané myšky, hoši se brání za plenou kamen, staří se šklebí za sklenými dveřmi kartovny. Kot běhá jako posedlý. Vžak už ho táhne fetea babek znovu oknemi ven.
Vyskoč Kot Mika