ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2cc96fb0-71f4-11dc-809d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 95, place 61, org 11, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
1. října 1904. Císlo 271.
4 article
půl cestě, jen aby se neďotkla domnělé „ně- mocké državy“. Protože rakouští Němci se ne- mohou zmoci již ani na vyměření spravedlnosti jiným národům aspoň na poli osvětovém, vláda. kterou by měla vésti jen bezohledná spravedl- nost ke všem národům tohofo státu, ihned za- pírá své lepší přesvědčení a zůstává státi na půl cestě tam, kde ji zakřikla německá zpupnost. Ale pak není divu, že vládní opatření budí ne- spokojenost na všech stranách. Neuspokojil Slovanů ve Slezsku, neuspokojila Vlachů v Ty- rolsku a ke všemu se proti vládě bouří i Němci. pro něž dr. Körber tak horlivě pracujel Ze Záhřeba, 28. září. (Přípravy k sněmu dalmatskému.) Navržený sjezd dalmatských poslanců ve Splitu odložen, poně- vadž v krátce již se sejde dalmatský sněm Zadru a tam bude příležitost, pohovořiti si o věci, která zajímá nyní všechny Dalmatince. totiž o sporu s místodržitelem bar. Handlem. Dle zprávy „Obzoru“ shromáždí se před za- hájením sněmu zástupci všoch klubů, aby se smluvili o společný postup proti místodržiteli.
Němec Vlach Körber Dalmatinka Slezsko Záhřeb Split Zadr Slovan
5 article
Dnes je každému jasno, že dr. Körber se snaží udržeti bar. Handla na dosavadním místě pře to, že urazil celou Dalmacii; proto bude nutno vziti v úvahu i různé kombinace, jež mohou nastati. Jak Chorvaté, tak Vlaši jsou již nyní připraveni na eventuální rozpuštění dalmatskéh sněmu. Pro ten případ mají strany uzavříti kom- promis, dle něhož by si navzájem zabezpečily dosavadní mandáty. Tím by vládě odpověděly nejlépe na její intriky. Poněvadž sněm se sejde dne 6. října, bude se porada všech klubů konati již počátkem října. Z Turč. sv. Martina, 29. září. (P o sl a ne Jan Valášek) byl, jak známo, odsouzen na rok státního vězení, protože prý ve svých kan- dídátních řečech „bouřil proti maďarské národ- nosti“. Posl. Valášek domáhal se, aby se jeho přelíčení obnovilo u jiného soudu, žádost jeho byla však vyšší stolici zamitnuta. Musí tedy dne 3. října nastoupiti přisouzený mu trest, jejž sí bude odbývati ve Vácově. Ze Záhřeba, 28. záři. (Pomsta nov - pečeného barona.) Ve Valpově konaly se nedávno obecní volby, při nichž panujíci tan dosud vládní, maďaronská strana byla poražena a zvoleni vesměs přívrženci chorvatské oppo- sice. Ve Valpově má velikou továrnu G utt. mann, jenž byl tyto dni povýšen do stavu uherských baronů. Patrně, aby se zavděčil pa- tronům, kteří mu dopomohli k baronství, počal pronásledovati dělníky ze své továrny, kteří jsou v podezření, že buď sami volili opposičně, aneh volby se zdrželi a nepomohli voliti kandidáty vládní. Dělníky ty, ač mnohý z nich pracoval v továrně dlouhá léta, propouští bez milost z práce. Ba mstí se i na osobách zcela nevin- ných, neboť trestá i takové dělníky, jichž pří- buzní volili opposičně. Nejsmutnější pak při tom je, že hlavním udavačem a tedy pomocníkem Gutimannovým jest katolický farář val- povský J o z i č.
doktor Körber Handl Chorvat Vlach Martino Valášek Posl Vácův Gutimannův Záhřeb
6 article
Ze Záhřeba, 27. zárí. (Nový ar cibi skup pro Albanii) »Národní Obraněe sděluje se z Dalmacie, že albánský katolický arcibiskup Gverini jde do výslužby a pře- stěhuje se do svého rodiště Perastu v Boce Kotorské. Gveriní byl znám jako odpůrce Černé Hory a byl mezí Albánci hlavním propagatorem známých snah sousední velmoci. Nástupcem jeho stane se prý Fra Prima, Albánec Miri- dit rodem, člen řádu františkánského, člověk značně vzdělaný. Pro své zásady, že Miriditě se nemají plésti do politiky a zejmena se ne- mují dát zneužívat za zbraň proti balkánským Slovanům, nenalezl působiště ve své vlasti zdržuje se nyní v Římě. Fra Prima zná dobře Černou Horu a radí svým rodákům, aby udržo- vali dobré styky s touto křesťanskou zemi. Osvědčí-li se zpráva »Nar. Obr.« a Fra Prim přibude do Skadru jako biskup, bylo byt znamení, že Řím nehodlá v Albanii podporovati politku hr. Goluchowského, což by po známém rakouském vetu při papežské volbě bylo ovšem nápadné. Po třetí vlítl rozdováděný do šenkovny. Muzikanti spustí kvapík. Pánímámy tančí jedna s druhou jako bě sově. Tetka Mikulka se tak zapomněla, žes točí s kolovskou metlou sama. — Okna svítí žlutými svity malých lampiček Návsí se znovu rozjásalo veselým jucháním sva tebčanů, vracejících se za stoly To jsou jinaké stoly než dopoledne! Jis méně, více pije a nejvíce dovádí. — Něeo do koutu nevěstě, žebroní pískla- vými hlásky dvě kmotry. Horlivě pšíkají ukolé- bavku neurčité hmotě, zavinuté ve špinavý servit ohromný vlňák s dlouhými, vybledlými třapci — No, no, tafraporte, trochu brzo . . . P spíšíli jste si, nevěsto!
Gverini Gverinit Albánec Miri Goluchowský Mikulka Záhřeb Albánie Dalmacie Černá Hora Řím Nara Fra Prima
7 article
— Však já vás, strýče! s uzarděním hron nevěsta prstíčkem a poposedá blíže k ženichovi. — Něco na vařechy, volají jedna pře druhou báby kuchařky. Naše babka, která kdys i mně pomáhala do toho slzavého údolí, je mez nimi jako živé stříbro. Mnu si oči a divím se. — Jindy vtělená svatost! . . . Co neudělají ty rosolkyl Už je má strýc Mika na krku. Aspor korunu chtějí . Vylije se ještě několik džbánků piva n podlahu, aby rostlo pokolení a znovu táhnes do hospody. Až do bllého rána mručela basa. Ráno jdou ženich s nevěstou do kostela. Ostaln vyspávají. Po deváté začíná se dědina býbat znoru. Odpoledne vystrojí se babky do červených. ušatých šátků, poházejí na žebřinový vůz ně- kolik starých cucků, naditých slepičími špenky. pacholek Martin práskne do koní a vůz hrč po zkornatělé půdě dědinou. Babky popěvují. zavdávají si sladké rosolky a volají rozpustile »Kupte peřiny, kupte staré baby, kupte !« Ob- jiždějí několikrát dědinou, házejí marcipánov patáčky do hloučků mladé chasy, která se sběhl ze všech koutů, roztrhávají zhlavec po zhlave a házejí špinavě peři na kluky. Ostrý, mrazivý vítr podbírá lehká pérka a roznáší je v mil hře po návsi. Kluci jásají, husy na potoce kej hají a tajemně mžikají očkama. Křidle zatřáskly, plechy zavýskly. Nov juchej se hrne k hospodě. Ve čtvrtek jsou »oběrky« a tanec do b lého rána.
Mika Martin Babka Ob
8 article
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. zárl. Rozmluva s vojvodou Vukovičem. Dopis „Nár. Listů“ Z Bělehradu, 28. září. S černohorským zn- hraničným ministrem, panem vojvodou Vukoví čem, mluvil jsem poslední den korunovačníel slavností. Rozmluva byla krátká a upřímná. — Vy, pane Vukoviči, neodebral jste s do Banjici na dostihy a karussel? Dvorský kočár čeká na Vás před holeleml — Nechť čeká. Nevzdálil jsem se, poně- vadž měl jsem a mám neustále velmi důležité práce, jež teprve nyní, ba právě v tom okamžiku jsem dokončil. — Mluvil jste s panem Pašičem, našín zahraničným ministrem? — I dnes, i včera, i nepřetržitě. — Co se Vám zdá, pane vojvodo, je-li nyn urovnána půda pro jednomyslnou a společnou práci srbských států? — Více ještě. Není jediné důležité otázky. o které bychom spolu nemluvili a se nedohodli úplně. Mezi Srbskem a Černou Horou není vlee žádného nedorozumění. Pravdu ale musím řici. že pracuji celý rok, abych mezi srbskými státy docílil úplného dohodnutí ve všech otázkách.
Vukovič Pašič Praha Bělehrad Srbsko
9 article
Jsem výsledkem spokojen, ačkoli přiznati mu- sím, že bývalý režím v Srbsku ztrávil a zničil všechno, co srbské státy mají společného. At zavadíme o kteroukoli otázku a předmět, po- známe, že všechno je zlomeno a že všechno mu- síme znova budovati. Věřte ale, že všechno bude dobře. Víte, s jakou důvěrou a nadějí Černá Hora pohlíží na bratrské Srbsko, a s jakou můj gospodar kníže Nikola na svého zetě, krále Petra. Máme důvěru v krále jako velkého srb- ského a slovanského vlastence, i velkého přitel konstitučné svobody. Když jsme nyní sjedno- ceni, všechno bude dobře. Srbské státy budou a zůstanou silným činitelem v otázkách, týkaji- cích se zájmů srbských států a národa na Bal- káně, i zájmů ostatních balkánských národů. — Doufám, že jsem Vám řekl dost, řekl černohorský ministr a laskavě se rozloučils
Nikola Petro Srbsko Bala
10 article
Sp. mnou. Po srbské korunovaci. Dop. „N. L- V Belohradě, 23. zán —5—. Slavnostní korunování krále Petr provedeno dle programu, vadilo jen trochu na- příznivé počasí. Předmětem nejsrdečnějšího vi- tání byl vyslanec černohorského knížete Nikoly následník trůnu Danilo se svojí chotí Milicou. Danilo jest krásným zjevem, klerý na ráz pod- maňuje srdce národa. U příležitosti dnešní slav- nostní hostiny pro národní poslance ve dvoře pronese král řeč, kterou má býti manifestováno přátelství mezi Srbskem a Černou Horou.
Dop N L V Petr Nikola Danila Milica Srbsko Černá Hora
11 article
Hladký zevní průběh aktu korunovačníh není ovšem také bez rubu. V diplomatickém sboru evropských států, který byl korunovánív hlavním chrámě přílomen, scházeli zástupci Anglie a Hollandska, kteréž státy nechtějí býti při srbském dvoře zastoupeny, »dokud nebud dána satisfakce morálce«. Takorého toužení král Petr a vláda málo dbají, byloť pozorováno, že při korunování v chrámě pomáhali králi při oblekání pláště dva vyšší důstojníci, kteří dobře sloužili Obrenovičům, králem Alexandrem byl pensionováni a vzdor tomu brali účasť při za- vraždění jeho. Dále nezůstává bez poznámek, že byli tentokrále poděleni hvězdou Karador- dovou všichni spiklenci, jimž se nedostalo vy- znamenání v den sv. Petra. Obojí nezůstává bez vlivu na náladu v ostatním důstojnictvu, avláště když se spiklenci, až na malé výjimky, ehovají tak málo politicky, že by proti nim mohla vyrůsti ještě větší zášť, než svého času proti bratřím Luněvičům, což by ovšem nemohlo prospěti králi a jeho dynastii. Mnozí viděli při korunovaci neradi mitro- polita Inokentija. Národu nebylo mílo, že o konal obřad korunovace, mysliť se o něm, že je »baksus«, t. j. že »má smůlu«, cokoli on za Obrenovičů žehnal, vše špatně dopadlo. Při vt- ravé povaze Inokentija ovšem dobrovolné neúčasti při korunovaci bylo ovšem předem vyloučeno.
Petr Obrenovič Petro Luněvič Anglie
12 article
Důsledkem chaosu ve vnitřní politice bud asi odstoupaní nynější vlády, kteréž se stane, ne-li dříve, jistě po svolání sněmu, tudíž po 1. říjnu starého stylu. Pak bude asi následovati rozpuštění skupštiny a nové volby. V nových volhách bezpochyby upadnou co do počtu samo- statní radikálové, stane-li se tak ve prospěch starých radikálů, budou tito moci zjednati v zemi pořádek. Slovanský ruch v Americe. V Nov. Yorku, 13. září. Dopis »N. L Deputace americkýeh Slováků odjela tyto dni do St. Louisu, aby hraběli Apponyimu jeho maďarským kollegům, kteří se zúčastnil sjezdu míru, podala stižný list, nebo »memo- rial«. Příčinu k tomuto stižnému listu zavdal ta okolnost, že se před odjezdem do St. Louisu vyjádřil hr. Apponyi při hostině, dávané na jeho počest novoyorskými Maďary, že prý v Uhříh mají tolik svobody, jako v Americe, až na slov »demokracie«. Slovenský memorial, jenž je pů- vodně sepsán anglicky a přeložen do frančiny maďarštiny a nese podpisy všech slovenskýc vůdců v Americe, vyvrací toto urážlivé a n- pravdivé tvrzení pana hraběte. Uvádí, co ot uberské svobodě mohou americké veřejnosti vy- právěti Slováci. Je-li to pravda, že maďarsk »szabadság« (svoboda) je rovnocenný s ameri- ckou »liberty«, jak si vysvětlíme nekonečné st- hání slovenských žurnalistů, sekýrování ducho- venstva, pronásledování lidových poslanců atd. Tu přirovnání pokulhává, neboť kdo jak zi slyšel, aby byl v Americe stíhán pro politick tiskový přečin některý slovenský žurnalista Memorial jistě způsobí dost hluku mezi Maďary.
N L Slovák Maďar Amerika York St . Louis Memorial
13 article
Bude rozeslán všem předním listům v Evrop i v Americe. V klubu Slovanského sdružení v Novém Yorku měli jsme onehdy pěkný a významuplný večer. Vůdce irské opposice Redmond přijel d Nového Yorku a Slováci americkým Irčanům vyjádřili při té příležitosti své sympatie. Na po- hled nepatrná událost došla značné pozornosti u amerického tisku v Novém Yorku. Redmond přislíbil, že přijde do Slovanského sdružení po- děkovati Slovanům osobně. Nepřišel sice, js toho večera příliš zaměstnán, ale poslal za sebe generála O' Beirna z Nového Yorku a pana Duffya, advokáta z Piltsburgu. Při šampaňském se ovšem řečnilo a předseda sdružení p. Tomá Čapek uhodil jaksi na pravou strunu, když při toastu navrhl založení kelfo- slovanské ligy. Ge- nerál O' Beirne mluvil velmi nadšeně v tom směru. I přítomni čeští poslanci pp. Brdlík Karbus promluvili o těžkém postavení českého národa. Největší ovace dostalo se ruskému hlav- nímu konsulovi de Lodyženskému.
Slovák Irčan Slovan O Beirna Duffya Čapek O Beirne Brdlík Karbus Lodyženský Evropa Amerika Nový York Redmond
14 article
Slovanské sdružení v Novém Yorku se ne- ustále vzmáhá a sílí. Jsou v něm zastoupení Velk rusové, Malorusové, Slováci, Čechově, Slovinei Chorvaté a Srhové — i jeden Polák, hr. Rutowski od ruského velevyslanectva se k němu přihlásil. Sdružení koupilo si svého času dům na hlavní ulici. pobliž české osady a tam se každého pátku scházejí rodu věrní, intelligentní Slované, v No- vém Yorku usedli. Tuším, že je to jediný ma- jelek v širém světě, jenž náleží všem Slovanůt společně. Slečna Heritesova za svého pobytu v Novém Yorku byla hostem sdružení. Ve dnech 20.—23. záři koná se ve S Louisu všeslovanský a žurnalistický sjezd. Panuji obavy, aby tento sjezd nedopadl stejně smutně jako český den. Svobodomyslní mu zjevně ne- přejí, poněvadž jej do jisté míry povede kato- lická strana. Poláků je prý přihlášeno mnoho již z té příčiny se sjezdu nic dobrého nevěsti. neboť američtí Slované nemohou Polákům od pustit jejich nesmyslné sympatie pro mongolské Japonce.
Malorus Slovák Čechův Chorvat Srhová Polák Slovan Heritesův všeslovanský Japonec Nový York hlaveň ulice vý York
15 article
o Chamberlainovi a Trade-unions napsal zajímavé pojednání náš pařížský přítel spolupracovník p. René Henry v »Republique Frangaise«: »Nedávný výroční s jez d trade- unionistů v Leedsu vyslovil se proti politice Chamberlainově. Nelze podceňovati tento projev zorganisovaného a vyspělého dělnictva angli- ckého. Chamberlain dovedl mocně působití na mysl anglické demokracic. Výmluvný a ener- gický státník okouzloval ji velkolepými sliby blahobytu, kterého dosáhne lid anglický, až se stane skutkem anglické císařství, jemuž ve světě nebude rovno. Prolekcionismus našel pří- vržence v prostém lidu, ne snad proto, že shledával liberální doktrinu manchesterskou za- staralou, ale protože pomocí protekcionismu bude možno uskutečníti císařství, vládu národ- ního blahobytu. Chamberlain prohlásil: »Ci- sařství, to je obchod.« — Ochranářství an- glické, podle názoru René Henrva, není více monopolem jisté strany politické, není neroz lučné s Chamberlainovým imperialismem. Zna- mená též myšlenku samotvoření osudu národa, jenž chce usilovati sám o zbudování svého bo- hatství a vrátiti se k jistým tradicím historickým, jež daly vznik moci anglické. Salisbury krátce před svou smrtí věštil, že veřejné mínění an- glické bude se vždy více oddalovati liberálním doktrinám Cobdenovým. Seeley a Dilke šířil myšlenky ochranářství jinak míněného nežl hlučný a útočný imperialismus Chamberlainůva zdá se, že jen pouze tento imperialistický pro- tekcionismus byl odsouzen na sjezdu trade- unionistů. Jejich projev neoživil ani neposilil starou, radikální doktrihu manchesterskou na ni neutlumil hnutí vedoucí k transformaci nynějš
Chamberlain Trade René Henry Chamberlainův Henrv Cobdenův Seeley Dilke Leeds Salisbury Republique Frangais
16 article Anglie.
Anglie. Změna v kanoléřském úřadě německém? Pařížské »Patrii« píše dopisovatel její z Ko lína nad Rýnem: »Dovídám se z pramene jistého, že posta- vení hraběte Bülowa jest otřeseno. Zústane kancléřem říšským po několik ještě měsíců, ale počátkem 1905 nepochybně jiný se usadí na jeho místě v paláci ve Wilhelmstrasse. Z hovoru jednoho v postupimském paláci svěřil se císař jisté osobnosti, jež jest ostatně knížecího rodu, se svými starostmi v příčině politiky vnitřní i vnější. Vzrůstající moc socialismu nedostatek talentů v řadách konservativců, kterýž pojí se k jich chtivosti po výsadách bezpři- kladných, budí veliké obavy ve Vilému II. Tento vidí spásu v radikální opravě systému parla- mentního, při níž by zachovalo se sice vše- obecné právo hlasovací, ale kterouž »Reichstag« stal by se representací národa, rozděleného ve tři třidy volební. Byl by to návrat k starým časům feudálním.« Dopisovatel vykládá pak rozdělení to, jakéž existuje, jak známo, dosud i při volbě do sněmu pruského a dokládá, že jelikož sněm sám by nesvolil k radikální změně té, že již byly uči- něny kroky u spolkových knížat a vlád, aby »oprava« provedena byla nařízením císařským (?9. Na druhé straně císař projevil malo spokoje- nosti nad postupem věcí zahraničných.
Bülow Vilém II Anglie Reichstag Patria ko lín nad Rýn
17 article
Kdyby Rusko ustoupilo v Asii, přejalo b znovu roli svou v Evropě a to zrovna v oka- mžiku, kdy Německo, čekajíc změny na trůnu sousedově, chystá se k postupu na Východ. Bülow jest dle slov císařových spíše »duch unitační« nežli člověk akco. » Mně jest ale zapotřebí,« dodal prý císař, »muže povné hlavy, muže akce a těch jest pořídku v Něme- eku i v Evropě vůbec. Jestliže tvrzení »Patrie« o úkladu proti německému říšskému sněmu jeví se málo pravděpodobným, protože sněm ten právě v nynějším složení svém jest tmelem ně- mecké říše proli partikularismu, jestliže tudíz sdělení pařížského listu o vnitřní politice něme- cké zdají se býti jen ohlasem posledních pově- stí, šířených socialisty německými z účelův agitačních, závěrečná část její zprávy ovšem nezdá se býti nijak jen tak zhola bezpod- statná.
Bülow Rusko Asie Evropa Německo Nout Patria
18 article Sensační zatčení v Německu.
Sensační zatčení v Německu. Oproti oficiosnímu popření berlinskému trvá kielský list »Neueste Nachrichten« na svém tvrzení, i námi již včera sděleném, že přednosta tajné hanceláře loděnice »Germania« Barekmeyer zatčen byl nikoli pro sobehodnl nesprávnosti«, nýbrž pro vyzrazení plánův lod- ních cizímu státu. Jde prý o konstrukčni plány lodí podmořských. Dvě tvrzení stojí tudíž proti sobě, nezbývá nežli vyčkati vý- sledku soudního vyšetřování, které bylo už za- vedeno. Kruppova loděnice »Germania« v Kielu, vlastně v kielském předměstí Gaardenu, je pů- vodně pobočným závodem dřívější akciové spo- lečnosti pro stavbu lodí a strojů v Berlině byla zřízena v r. 1889 oproti ústi severoněme- ckého průplavu, na ploše, zaujímající 15.000 čtv. m. a rozprostírající se na břehu mořském v délce 180 m. V roce 1902 spoleěnost se rozešla a proměnila se v novou firmu »Bedřich Krupp, loděnice Germania«. Loděnice se zaměsl- návají stavbou obehodních i válečných lodí parních strojů lodních. Němci o tibetské smlouvě. »Rheinisch- Westfälische Zeitung« oznamuje z diplomatického pramene: Ustavením protekto- rátu Anglie nad Tibetem porušily by se dosa- vadní zásady velmoci o integritě Činy. Tibet dostal by se jako Čína do anglických rukou, čímž by velký kus země z čínského cisařství byi vykrojen a ztracen pro všechny eizí snahy kon- kurenění. Když Anglie začiná sama ve svůj prospéch s dělením Číny. pak nesmí klásti vážného odpor podobným snahám velmocí jiných. A tak by se mohla smlouva o Tibet stáli počátkem vývoje, jehož pru- běh nebezpečný dá se sotva tušik«
Kruppův Krupp Němec Německo Kiel Berlín Anglie Čína Tibet Neueste Nachrichten Westfälische Zeitung
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jednací pořad k II. sezení sněmu království českého ve čtvrtek dne 6. října 1904 o 11. hodině dopol. 1. Zřízení komise roz počtové. 2. Zřízení komise pro záležitosti ze- mědělství. 3. Zřízení komise pro záležitost okresní a obecní. 4. Zřízení výboru legitimač- ního. 5. Zřízení komise petiční. — K nastávajícímu zasedání sněmu krá- lovství českého. Ve schůzi výkonného výboru národní strany svobodomyslné, dne 29. září ko- nané, bylo usneseno pozvati zásinpce českých sněmovních ke společně poradě o postupu na sněmu. Přípisem předsednictva výkonného vý- boru tohoto byli zástupeové českých stran klu- bovních pozvání k poradě na úterek dne 4. října o 3. hodině odpolední. Včera došlo výkonného výboru národní strany svobodomyslné od před- sednictva sněmovního klubu poslanců agrárních pozvání na poradu podobnou, jen že tato polo- žena teprve na čivrtek dne 6. října. Z obou těchto akcí, z nichž každá vedena samostatně, zajizté patrno, kterak doba nynější vyžaduje do- hody všech lidových poslanců.
národní strana svobodomyslný národní strana
20 article
— Galerie a parlament. Na moravském sněmu udály se těchto dnů episody, v tomto »vzorném« parlamentě nezvyklé. Do jednání sně- movního vmisila se galerie a vyvolala dole »po- hnuté scény«. Poprvé byli to sociální demokraté, již vynutiti chtěli na sněmu, by jednal o ná- vrhu na zavedení všeobecného rovného hlaso- vacího práva, po druhé ozvala se galerie, když šlo o zjevná darebáctva, jichž dopouštěli se při zápisu do českých škol pěkní páni, již rozhodují v brněnské radnici. Toť se ví, že událostí těch chápají se německé listy a že za tato parla- mentní intermezza zodpovědnými činí české po- slance, ba některé dokonce hrozí, že by proti galerii i v jiných parlamentech mohly činně zakročiti a to prý nikoli v zájmu českých poslanců. Především budiž konstatováno, že na projevech brněnské galerie jsou poslanci čeští na moravském sněmu nevinni jak padlý sníh. Že ale na moravském sněmu propuká hněv lidu českého a že k sněmu tomu, jak je dnes složen, nemá lid ten respektu, je přirozeno. Protest lidu českého je ne pouze přirozený, nýbrž také oprávněný. Jaký to především sněm a jaký skýtá obraz skuteč- ných poměrů v zemi, když většinu v něm mají ti, již v zemi tvoří de facto jednu čtvrtinu obyvatelstva, kdežto tři čtvrtiny lidu českého odsouzeny jsou k menšině? A jakým způsobem má lid ten protestovati proti lotrovským úkladům německým, proti zjevnému násilí, když ti, jíž povoláni jsou, aby střežili autoritu zákona, jakoukoli pomoc mu odpírají? Galerie sněmovní jsou nejpřirozenějším ventilem proto, co tísní lidovou duši, volající marně po právu. Snad se nedomnívají vídeňské listy, že poslanci češti leknou se vídeňské ulice, kterou zejmena »N.
21 article
Fr. Presse« hrozí. List ten má nejméně příčiny, dovolávat se vídeňského davu. Může být rád, že jemu nedostalo se ještě návštěvy těch, kteří dnes ve Vídni jsou u vesla. Vídeňská galeri ostatně také již se účinně zúčastnila »prací parlamentních«. Bylo to v době německé ob- strukce, kde mezi německými poslanci a ga- lerií velmi důvěrný byl kontakt. Bylo to v době, kdy pomocí galerie jako se sborem v antické tragedii pracoval zejmena poslanec Wolf a kdy s galerie sypán byl kýchavý prášek a jiné ještě povážlivějšl praeparáty, jež měly učiniti po- slancům pobyt ve sněmovně nemožným. Ve- Vídni snad by se našli ještě lidé, kteří by se jim propůjčili znásilniti české poslance, významný ale to zjev, že galerie v Brně je protiněmecká. Tak vypadá v pravdě toto »arciněmecké město«, jehož ryze německý ráz nesmí býti porušen českou universitou ! Že Němce velice pálí episody, jež se na galerii brněnského sněmu odehrály, je pocho- pitelno, však že zviklán byl ve své ledové lho- stejnosti i starý lišák Chlumecký, je dokladem, že Němcům počíná býti nevolno již i tam, kde domnívali se míti nejvlastnější svou doménu.
František Wolf Němec Vídeň galerie v Brno
22 article
Jmenovaný pán domníval se, že bůh ví jak bolestně zasténají čeští poslanci, švihne li je jako bývalý předseda vídeňského parlamentu výčitkou, že oni to jsou, již všechnu veřejnou činnost v Rakousku znemožňují, a oni že to byli, kteří poprvé debutovali v obstrukci na českém sněmu, kde prý poprvé litaly kalamáře a potom ve Vídni, když šlo o berní reformu. Jako svě de sněmovní scény ze dne 17. května 1893 prohlašujeme, že bývalý před- seda videňské sněmovny sprostě lhal, když mluvil o kalamářích, jež tehdy lítaly. Kalamář neletěl ani je- diný, nelítalo vůbec nic, až na několik čtvrtek papíru, jež poslanec dr. Hynek Lang vytrhl z rukou stenografů, kteří pokusili se zachy- titi slova, jež ve všeobecné bouři šeptal se svého místa referent o trutnovské předloze.
doktor Lang Rakousko Vídeň
23 article
A v čem spočívala po dvě schůze trvajíeí obstrukce česká při jednání o berní předloze V tom, že mluvilo ku předmětu tomu několik českých poslancův a že měl posl. dr. Dyk při této příležitosti asi pět hodin trvající řeč. To bylo vše. Co dálo se za doby německé ob- strukce, jež trvala víc než dvě léta, je znám a nebudeme šířiti o tom slov. Konstatujem prostě, že při této příležitosti byl tasen n české poslance nůž, že na presí- denta hozeno bylo těžké mini sterské křeslo, že poslanec Leche hodil po presidentovi těžký kala- mářový podnos bronzový, že po- sbanci zdola byli atakováni čeští žurnalistě ve své loži a že ze sně- movního protokolu byl vytržen onen list, na němž zaznamenány výkčiky posl. Lechra, jimiž byl obmýšlel místopředsedu Abrahamowicze, a byly nejen proto odstraněny. že obsahovaly i v nejsprostších krčmách 2 slýchaná hulvátstva, nýbrž také z té přičiní, že urážely veřejnou mravopoče st nostl
doktor Dyk
24 article
— Vším jsou vinni čeští poslanci. Lisl našich odpůrců s velikým potěšením zazname- návají hlasy jednotlivých polských listů, čelle proti nám, zejmena proti obstrukci českých po slanců. Zejmena se jim líbi výrok jednoh z těchto listů, my že vinni jsme tou bídouv veřejném životě v Rakousku, naše obstrukcež zodpovědna je za smutný obraz, který prý skytá dnes Rakousko. Nechceme se hádati an s Némci, již citují, ani s Poláky, již v orig nálu na nás útočí a nás obviňují, však dovolim si malý rozhled po Rakousku, v jehož králov- stvích a zemích buď již zasedají, nebo co ne- vidět zasedati budou zemšti sněmové. O snému českém a moravském mluviti nebudeme. Co se děje v Brně, o tom jsme již přinesli zprávy i úvahy, co díti se bude na českém sněmu. dá se více než tušiti. Řekne se ovšem, že obstrukci v Praze zavinili čeští poslanci ob- strukcí svou ve Vídni, však známo je, že dnes již vělšina německých zástupeů zemskýchje odhodlána setrvati v obstrukci sněmovní tak dlouho, dokud nestane se skutkem administra- tivní roztržení země a němčina nebude prohlá- šena za jazyk státní. A snad nečekají Němei, že k tomu podáme ruku my 1 Jak vypadají věei v Haliči, kde dobrá polovina obyvatelstva polskou většinou soustavně zanedbávána, je rovněž známo. Co díti se bude na sněmu tom, ještá nevíme, zrovna tak nevíme, jak to dopadne na sněmu tyrolském, jejž z obavy, že to smutně dopadne, vláda ještě ani nesvolala. Však tolik nám nebude snad ani nejvášnivější odpůrce vy- čítat, že abstinenci ruskou ve Lvově a vlašskou v Inšpruku zavinili jsme my Čechové. Jaké po- měry panují v Istrii, jejíž sněm stěhovati e musí z města do města, aby poslanci chrén byli před součinnosti nepovolaných živlů, nen také žádným tajemstvím. Jsou snati také úln vinni čeští poslanci ve vídeňském parlamentě
Polák Čecho Rakousko Brno Praha Vídeň Halič Lvov Istria
25 article
A což sněm dalmatský. Dle všeho vůbec nepři- kročí k jednání. Poslanci vypraví prý se miísto do Zadru do Vídně k panu dru. Körbrovi. Snan také některý z českých poslanců prozradil kolle govi Biankinimu, že dle výroku tamějšího místo- držitele chorvatští úřadníci nevědí, co je čest Obstrukce na sněmu lublaňském je smutnou interní záležitostí slovinskou, i nebudeme o ní vykládat. Pěkně to vůbec vypadá v Rakousku, ve Vídni i v královatvích a zemích. To ale dle dra. Körbra všechno nic neznamená. Národové rakoušti mají se dre jeho přesvědčení v grentn srdce přece jenom rádi a Rakousko je prý mocné a slavné i přes tyto půtky a šarvátky. Přes toe nám zdá, že pan dr. Körber bude nucen ješt dlouho jezdit po Cislajtanii, než všechno uvede do pořádku, než přesvědčí zejmena všechny naše přátele i nepřátele, tak jako přesvědčil prý už Poláky, že vlastně nemáme žádné příčiny na Němce si stěžovati. Ti že nám v ničem ne- ubližují, naopak my prý ubližujeme jim.
doktor Körber Polák Němec Zadr Vídeň Rakousko
26 article
— Schůze voličů v Týně nad Vltavou. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na středu dne 28. září svolal okresní výbor spolu s městskou radou v Týně nad Vltavou veřejnou schůzi lidu do sálu »u Chrášťanských«, aby pojednáno bylo na ní o akei nouzové a o politické situaci. Prostorný sál byl přeplněn. Schůzi jmenem svolavatelů zahájil starosta města pan Jindřich Pavl!ček. Za předsedu zvolen pak starosta okresu pan V. Říha, za místopřed sedu purkmistr pan J. Pavliček, za zapisovatele okresní tajemník pan V. Neuvirth. Poslanee V. Dvořák poukázal k neutěšeným poměrům, jež nastaly po živelních katastrofách mezi lidem rolnickým, zejmena v jižních Čechách a dovozo- val, že jest povinnosti vlády, aby poskytla děl- nému lidu výdělku tím, že by přikročila k úpravě vodních toků a k prová- dění meliorace. Potom promluvil poslanec pan A. M aděra o politické situaci a vyslovil přání po součinnosti opposičních stran českých proti Vídni a německému odpůrci. Po vývodech delegáta českého odboru rady zemědělské pana Frant. Sailera, jenž doporučil, aby k politi- ckému úřadu byla vyslána deputace, která by- přání a tužby lidu tlumočila, přijata byla reso- luce, v níž se žádá: 1. Nechť odepsána jest daň pozemková a osobní daň z příjmů za r. 1904 řemeslníkům a maloživnostníkům, jakož i snížena výdělková daň všech společenstevních kontingentá v r. 1905; dále nechť upuštěno jest od vyměřé vání předpisování osobní daně z příjmů na r. 1905 řemeslníkům a maloživnostníkům. 2. Rol- nictvu oněch krajů, jež mimo sucho stíženy byly jinou ještě pohromou životní, pak oněm krajům, v nichž sucho zvláště řádilo, nechť poskytne stát přímé subvenee, zvláště pak bezúročitelné vydatné půjčky. 3. Nechť zastaveno jest vymáhání dlužných daní v krá- lovství českém do konce roku 1905.
Pavl V Říha J Pavliček V Neuvirth V Dvořák A M František Sailer Rol Týn nad Vltava Čechy Vídeň
27 article
4. Subvence státní a zemské, jež rozděluje zemědělská rada, nechť jsou na příšti rok ve dvojnásobné výši uděleny, jakož i necht jest povolena zvláštní státní a zemská subvence živnostníkům. 5. Nechť poskytnuty jsou státem větší nezúročítelně půjěky hospo- dářským a živnostenským jedno- tám, aby tyto pak mohly družstvům a zálož- nám do jich svazu náležejíeím poskytnouti levný úvěr, aby tak čeleno bylo vzmáhající se již lichvě a odvrácen byl úpadek řádných hospo- dářů a živnostníků. 6. Správa vojenská, státní a zemské ústavy nechť nakupují jedině u hospo- dářských družstev a práce své nechť zadávají jen maloživnostníkům. 7. Nechť správa státní a zem- ský výbor postarají se okamžitě o výdělek živnostnictvu a dělnictvu provádě- ním staveb z nouze, zejmena pak prací spoje- ných s upravováním vodních cest a se splavně- ním řek. 8. Zemské ústavy peněžní nechť cho- vají se při vymáhání úroků a splátek co nejšetrněji. 9. Tarify železni ční n dopravu všech druhů krmiva, steliva i hnojiva, jakož i všech surovin a výrobků maloživnosten-