2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
1. října 1904. Císlo 271.
4
article
půl cestě, jen aby se neďotkla domnělé „ně-
mocké državy“. Protože rakouští Němci se ne-
mohou zmoci již ani na vyměření spravedlnosti
jiným národům aspoň na poli osvětovém, vláda.
kterou by měla vésti jen bezohledná spravedl-
nost ke všem národům tohofo státu, ihned za-
pírá své lepší přesvědčení a zůstává státi na půl
cestě tam, kde ji zakřikla německá zpupnost.
Ale pak není divu, že vládní opatření budí ne-
spokojenost na všech stranách. Neuspokojil
Slovanů ve Slezsku, neuspokojila Vlachů v Ty-
rolsku a ke všemu se proti vládě bouří i Němci.
pro něž dr. Körber tak horlivě pracujel
Ze Záhřeba, 28. září. (Přípravy k
sněmu dalmatskému.) Navržený sjezd
dalmatských poslanců ve Splitu odložen, poně-
vadž v krátce již se sejde dalmatský sněm
Zadru a tam bude příležitost, pohovořiti si
o věci, která zajímá nyní všechny Dalmatince.
totiž o sporu s místodržitelem bar. Handlem.
Dle zprávy „Obzoru“ shromáždí se před za-
hájením sněmu zástupci všoch klubů, aby se
smluvili o společný postup proti místodržiteli.
Němec
Vlach
Körber
Dalmatinka
Slezsko
Záhřeb
Split
Zadr
Slovan
5
article
Dnes je každému jasno, že dr. Körber se snaží
udržeti bar. Handla na dosavadním místě pře
to, že urazil celou Dalmacii; proto bude nutno
vziti v úvahu i různé kombinace, jež mohou
nastati. Jak Chorvaté, tak Vlaši jsou již nyní
připraveni na eventuální rozpuštění dalmatskéh
sněmu. Pro ten případ mají strany uzavříti kom-
promis, dle něhož by si navzájem zabezpečily
dosavadní mandáty. Tím by vládě odpověděly
nejlépe na její intriky. Poněvadž sněm se sejde
dne 6. října, bude se porada všech klubů konati
již počátkem října.
Z Turč. sv. Martina, 29. září. (P o sl a ne
Jan Valášek) byl, jak známo, odsouzen na
rok státního vězení, protože prý ve svých kan-
dídátních řečech „bouřil proti maďarské národ-
nosti“. Posl. Valášek domáhal se, aby se jeho
přelíčení obnovilo u jiného soudu, žádost jeho
byla však vyšší stolici zamitnuta. Musí tedy dne
3. října nastoupiti přisouzený mu trest, jejž sí
bude odbývati ve Vácově.
Ze Záhřeba, 28. záři. (Pomsta nov -
pečeného barona.) Ve Valpově konaly
se nedávno obecní volby, při nichž panujíci tan
dosud vládní, maďaronská strana byla poražena
a zvoleni vesměs přívrženci chorvatské oppo-
sice. Ve Valpově má velikou továrnu G utt.
mann, jenž byl tyto dni povýšen do stavu
uherských baronů. Patrně, aby se zavděčil pa-
tronům, kteří mu dopomohli k baronství, počal
pronásledovati dělníky ze své továrny, kteří jsou
v podezření, že buď sami volili opposičně, aneh
volby se zdrželi a nepomohli voliti kandidáty
vládní. Dělníky ty, ač mnohý z nich pracoval
v továrně dlouhá léta, propouští bez milost
z práce. Ba mstí se i na osobách zcela nevin-
ných, neboť trestá i takové dělníky, jichž pří-
buzní volili opposičně. Nejsmutnější pak při tom
je, že hlavním udavačem a tedy pomocníkem
Gutimannovým jest katolický farář val-
povský J o z i č.
doktor
Körber
Handl
Chorvat
Vlach
Martino
Valášek
Posl
Vácův
Gutimannův
Záhřeb
6
article
Ze Záhřeba, 27. zárí. (Nový ar cibi
skup pro Albanii) »Národní Obraněe
sděluje se z Dalmacie, že albánský katolický
arcibiskup Gverini jde do výslužby a pře-
stěhuje se do svého rodiště Perastu v Boce
Kotorské. Gveriní byl znám jako odpůrce Černé
Hory a byl mezí Albánci hlavním propagatorem
známých snah sousední velmoci. Nástupcem
jeho stane se prý Fra Prima, Albánec Miri-
dit rodem, člen řádu františkánského, člověk
značně vzdělaný. Pro své zásady, že Miriditě
se nemají plésti do politiky a zejmena se ne-
mují dát zneužívat za zbraň proti balkánským
Slovanům, nenalezl působiště ve své vlasti
zdržuje se nyní v Římě. Fra Prima zná dobře
Černou Horu a radí svým rodákům, aby udržo-
vali dobré styky s touto křesťanskou zemi.
Osvědčí-li se zpráva »Nar. Obr.« a Fra Prim
přibude do Skadru jako biskup, bylo byt
znamení, že Řím nehodlá v Albanii podporovati
politku hr. Goluchowského, což by po známém
rakouském vetu při papežské volbě bylo ovšem
nápadné.
Po třetí vlítl rozdováděný do šenkovny.
Muzikanti spustí kvapík.
Pánímámy tančí jedna s druhou jako bě
sově. Tetka Mikulka se tak zapomněla, žes
točí s kolovskou metlou sama. —
Okna svítí žlutými svity malých lampiček
Návsí se znovu rozjásalo veselým jucháním sva
tebčanů, vracejících se za stoly
To jsou jinaké stoly než dopoledne! Jis
méně, více pije a nejvíce dovádí.
— Něeo do koutu nevěstě, žebroní pískla-
vými hlásky dvě kmotry. Horlivě pšíkají ukolé-
bavku neurčité hmotě, zavinuté ve špinavý servit
ohromný vlňák s dlouhými, vybledlými třapci
— No, no, tafraporte, trochu brzo . . . P
spíšíli jste si, nevěsto!
Gverini
Gverinit
Albánec
Miri
Goluchowský
Mikulka
Záhřeb
Albánie
Dalmacie
Černá Hora
Řím
Nara
Fra Prima
7
article
— Však já vás, strýče! s uzarděním hron
nevěsta prstíčkem a poposedá blíže k ženichovi.
— Něco na vařechy, volají jedna pře
druhou báby kuchařky. Naše babka, která kdys
i mně pomáhala do toho slzavého údolí, je mez
nimi jako živé stříbro. Mnu si oči a divím se.
— Jindy vtělená svatost! . . . Co neudělají ty
rosolkyl
Už je má strýc Mika na krku. Aspor
korunu chtějí .
Vylije se ještě několik džbánků piva n
podlahu, aby rostlo pokolení a znovu táhnes
do hospody.
Až do bllého rána mručela basa. Ráno
jdou ženich s nevěstou do kostela. Ostaln
vyspávají.
Po deváté začíná se dědina býbat znoru.
Odpoledne vystrojí se babky do červených.
ušatých šátků, poházejí na žebřinový vůz ně-
kolik starých cucků, naditých slepičími špenky.
pacholek Martin práskne do koní a vůz hrč
po zkornatělé půdě dědinou. Babky popěvují.
zavdávají si sladké rosolky a volají rozpustile
»Kupte peřiny, kupte staré baby, kupte !« Ob-
jiždějí několikrát dědinou, házejí marcipánov
patáčky do hloučků mladé chasy, která se sběhl
ze všech koutů, roztrhávají zhlavec po zhlave
a házejí špinavě peři na kluky. Ostrý, mrazivý
vítr podbírá lehká pérka a roznáší je v mil
hře po návsi. Kluci jásají, husy na potoce kej
hají a tajemně mžikají očkama.
Křidle zatřáskly, plechy zavýskly. Nov
juchej se hrne k hospodě.
Ve čtvrtek jsou »oběrky« a tanec do b
lého rána.
Mika
Martin
Babka
Ob
8
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. zárl.
Rozmluva s vojvodou Vukovičem.
Dopis „Nár. Listů“
Z Bělehradu, 28. září. S černohorským zn-
hraničným ministrem, panem vojvodou Vukoví
čem, mluvil jsem poslední den korunovačníel
slavností. Rozmluva byla krátká a upřímná.
— Vy, pane Vukoviči, neodebral jste s
do Banjici na dostihy a karussel? Dvorský kočár
čeká na Vás před holeleml
— Nechť čeká. Nevzdálil jsem se, poně-
vadž měl jsem a mám neustále velmi důležité
práce, jež teprve nyní, ba právě v tom okamžiku
jsem dokončil.
— Mluvil jste s panem Pašičem, našín
zahraničným ministrem?
— I dnes, i včera, i nepřetržitě.
— Co se Vám zdá, pane vojvodo, je-li nyn
urovnána půda pro jednomyslnou a společnou
práci srbských států?
— Více ještě. Není jediné důležité otázky.
o které bychom spolu nemluvili a se nedohodli
úplně. Mezi Srbskem a Černou Horou není vlee
žádného nedorozumění. Pravdu ale musím řici.
že pracuji celý rok, abych mezi srbskými státy
docílil úplného dohodnutí ve všech otázkách.
Vukovič
Pašič
Praha
Bělehrad
Srbsko
9
article
Jsem výsledkem spokojen, ačkoli přiznati mu-
sím, že bývalý režím v Srbsku ztrávil a zničil
všechno, co srbské státy mají společného. At
zavadíme o kteroukoli otázku a předmět, po-
známe, že všechno je zlomeno a že všechno mu-
síme znova budovati. Věřte ale, že všechno bude
dobře. Víte, s jakou důvěrou a nadějí Černá
Hora pohlíží na bratrské Srbsko, a s jakou můj
gospodar kníže Nikola na svého zetě, krále
Petra. Máme důvěru v krále jako velkého srb-
ského a slovanského vlastence, i velkého přitel
konstitučné svobody. Když jsme nyní sjedno-
ceni, všechno bude dobře. Srbské státy budou
a zůstanou silným činitelem v otázkách, týkaji-
cích se zájmů srbských států a národa na Bal-
káně, i zájmů ostatních balkánských národů.
— Doufám, že jsem Vám řekl dost, řekl
černohorský ministr a laskavě se rozloučils
Nikola
Petro
Srbsko
Bala
10
article
Sp.
mnou.
Po srbské korunovaci.
Dop. „N. L-
V Belohradě, 23. zán
—5—. Slavnostní korunování krále Petr
provedeno dle programu, vadilo jen trochu na-
příznivé počasí. Předmětem nejsrdečnějšího vi-
tání byl vyslanec černohorského knížete Nikoly
následník trůnu Danilo se svojí chotí Milicou.
Danilo jest krásným zjevem, klerý na ráz pod-
maňuje srdce národa. U příležitosti dnešní slav-
nostní hostiny pro národní poslance ve dvoře
pronese král řeč, kterou má býti manifestováno
přátelství mezi Srbskem a Černou Horou.
Dop
N L V
Petr
Nikola
Danila
Milica
Srbsko
Černá Hora
11
article
Hladký zevní průběh aktu korunovačníh
není ovšem také bez rubu. V diplomatickém
sboru evropských států, který byl korunovánív
hlavním chrámě přílomen, scházeli zástupci
Anglie a Hollandska, kteréž státy nechtějí býti
při srbském dvoře zastoupeny, »dokud nebud
dána satisfakce morálce«. Takorého toužení král
Petr a vláda málo dbají, byloť pozorováno, že
při korunování v chrámě pomáhali králi při
oblekání pláště dva vyšší důstojníci, kteří dobře
sloužili Obrenovičům, králem Alexandrem byl
pensionováni a vzdor tomu brali účasť při za-
vraždění jeho. Dále nezůstává bez poznámek,
že byli tentokrále poděleni hvězdou Karador-
dovou všichni spiklenci, jimž se nedostalo vy-
znamenání v den sv. Petra. Obojí nezůstává
bez vlivu na náladu v ostatním důstojnictvu,
avláště když se spiklenci, až na malé výjimky,
ehovají tak málo politicky, že by proti nim
mohla vyrůsti ještě větší zášť, než svého času
proti bratřím Luněvičům, což by ovšem nemohlo
prospěti králi a jeho dynastii.
Mnozí viděli při korunovaci neradi mitro-
polita Inokentija. Národu nebylo mílo, že o
konal obřad korunovace, mysliť se o něm, že je
»baksus«, t. j. že »má smůlu«, cokoli on za
Obrenovičů žehnal, vše špatně dopadlo. Při vt-
ravé povaze Inokentija ovšem dobrovolné neúčasti
při korunovaci bylo ovšem předem vyloučeno.
Petr
Obrenovič
Petro
Luněvič
Anglie
12
article
Důsledkem chaosu ve vnitřní politice bud
asi odstoupaní nynější vlády, kteréž se stane,
ne-li dříve, jistě po svolání sněmu, tudíž po
1. říjnu starého stylu. Pak bude asi následovati
rozpuštění skupštiny a nové volby. V nových
volhách bezpochyby upadnou co do počtu samo-
statní radikálové, stane-li se tak ve prospěch
starých radikálů, budou tito moci zjednati v zemi
pořádek.
Slovanský ruch v Americe.
V Nov. Yorku, 13. září.
Dopis »N. L
Deputace americkýeh Slováků odjela tyto
dni do St. Louisu, aby hraběli Apponyimu
jeho maďarským kollegům, kteří se zúčastnil
sjezdu míru, podala stižný list, nebo »memo-
rial«. Příčinu k tomuto stižnému listu zavdal
ta okolnost, že se před odjezdem do St. Louisu
vyjádřil hr. Apponyi při hostině, dávané na jeho
počest novoyorskými Maďary, že prý v Uhříh
mají tolik svobody, jako v Americe, až na slov
»demokracie«. Slovenský memorial, jenž je pů-
vodně sepsán anglicky a přeložen do frančiny
maďarštiny a nese podpisy všech slovenskýc
vůdců v Americe, vyvrací toto urážlivé a n-
pravdivé tvrzení pana hraběte. Uvádí, co ot
uberské svobodě mohou americké veřejnosti vy-
právěti Slováci. Je-li to pravda, že maďarsk
»szabadság« (svoboda) je rovnocenný s ameri-
ckou »liberty«, jak si vysvětlíme nekonečné st-
hání slovenských žurnalistů, sekýrování ducho-
venstva, pronásledování lidových poslanců atd.
Tu přirovnání pokulhává, neboť kdo jak zi
slyšel, aby byl v Americe stíhán pro politick
tiskový přečin některý slovenský žurnalista
Memorial jistě způsobí dost hluku mezi Maďary.
N L
Slovák
Maďar
Amerika
York
St . Louis
Memorial
13
article
Bude rozeslán všem předním listům v Evrop
i v Americe.
V klubu Slovanského sdružení v Novém
Yorku měli jsme onehdy pěkný a významuplný
večer. Vůdce irské opposice Redmond přijel d
Nového Yorku a Slováci americkým Irčanům
vyjádřili při té příležitosti své sympatie. Na po-
hled nepatrná událost došla značné pozornosti
u amerického tisku v Novém Yorku. Redmond
přislíbil, že přijde do Slovanského sdružení po-
děkovati Slovanům osobně. Nepřišel sice, js
toho večera příliš zaměstnán, ale poslal za sebe
generála O' Beirna z Nového Yorku a pana
Duffya, advokáta z Piltsburgu. Při šampaňském
se ovšem řečnilo a předseda sdružení p. Tomá
Čapek uhodil jaksi na pravou strunu, když při
toastu navrhl založení kelfo- slovanské ligy. Ge-
nerál O' Beirne mluvil velmi nadšeně v tom
směru. I přítomni čeští poslanci pp. Brdlík
Karbus promluvili o těžkém postavení českého
národa. Největší ovace dostalo se ruskému hlav-
nímu konsulovi de Lodyženskému.
Slovák
Irčan
Slovan
O Beirna
Duffya
Čapek
O Beirne
Brdlík Karbus
Lodyženský
Evropa
Amerika
Nový York
Redmond
14
article
Slovanské sdružení v Novém Yorku se ne-
ustále vzmáhá a sílí. Jsou v něm zastoupení Velk
rusové, Malorusové, Slováci, Čechově, Slovinei
Chorvaté a Srhové — i jeden Polák, hr. Rutowski
od ruského velevyslanectva se k němu přihlásil.
Sdružení koupilo si svého času dům na hlavní ulici.
pobliž české osady a tam se každého pátku
scházejí rodu věrní, intelligentní Slované, v No-
vém Yorku usedli. Tuším, že je to jediný ma-
jelek v širém světě, jenž náleží všem Slovanůt
společně. Slečna Heritesova za svého pobytu
v Novém Yorku byla hostem sdružení.
Ve dnech 20.—23. záři koná se ve S
Louisu všeslovanský a žurnalistický sjezd. Panuji
obavy, aby tento sjezd nedopadl stejně smutně
jako český den. Svobodomyslní mu zjevně ne-
přejí, poněvadž jej do jisté míry povede kato-
lická strana. Poláků je prý přihlášeno mnoho
již z té příčiny se sjezdu nic dobrého nevěsti.
neboť američtí Slované nemohou Polákům od
pustit jejich nesmyslné sympatie pro mongolské
Japonce.
Malorus
Slovák
Čechův
Chorvat
Srhová
Polák
Slovan
Heritesův
všeslovanský
Japonec
Nový York
hlaveň ulice
vý York
15
article
o Chamberlainovi a Trade-unions
napsal zajímavé pojednání náš pařížský přítel
spolupracovník p. René Henry v »Republique
Frangaise«: »Nedávný výroční s jez d trade-
unionistů v Leedsu vyslovil se proti politice
Chamberlainově. Nelze podceňovati tento projev
zorganisovaného a vyspělého dělnictva angli-
ckého. Chamberlain dovedl mocně působití na
mysl anglické demokracic. Výmluvný a ener-
gický státník okouzloval ji velkolepými sliby
blahobytu, kterého dosáhne lid anglický, až se
stane skutkem anglické císařství, jemuž ve
světě nebude rovno. Prolekcionismus našel pří-
vržence v prostém lidu, ne snad proto, že
shledával liberální doktrinu manchesterskou za-
staralou, ale protože pomocí protekcionismu
bude možno uskutečníti císařství, vládu národ-
ního blahobytu. Chamberlain prohlásil: »Ci-
sařství, to je obchod.« — Ochranářství an-
glické, podle názoru René Henrva, není více
monopolem jisté strany politické, není neroz
lučné s Chamberlainovým imperialismem. Zna-
mená též myšlenku samotvoření osudu národa,
jenž chce usilovati sám o zbudování svého bo-
hatství a vrátiti se k jistým tradicím historickým,
jež daly vznik moci anglické. Salisbury krátce
před svou smrtí věštil, že veřejné mínění an-
glické bude se vždy více oddalovati liberálním
doktrinám Cobdenovým. Seeley a Dilke šířil
myšlenky ochranářství jinak míněného nežl
hlučný a útočný imperialismus Chamberlainůva
zdá se, že jen pouze tento imperialistický pro-
tekcionismus byl odsouzen na sjezdu trade-
unionistů. Jejich projev neoživil ani neposilil
starou, radikální doktrihu manchesterskou na ni
neutlumil hnutí vedoucí k transformaci nynějš
Chamberlain
Trade
René Henry
Chamberlainův
Henrv
Cobdenův
Seeley
Dilke
Leeds
Salisbury
Republique Frangais
16
article
Anglie.
Anglie.
Změna v kanoléřském úřadě německém?
Pařížské »Patrii« píše dopisovatel její z Ko
lína nad Rýnem:
»Dovídám se z pramene jistého, že posta-
vení hraběte Bülowa jest otřeseno. Zústane
kancléřem říšským po několik ještě měsíců, ale
počátkem 1905 nepochybně jiný se usadí na
jeho místě v paláci ve Wilhelmstrasse. Z
hovoru jednoho v postupimském paláci svěřil se
císař jisté osobnosti, jež jest ostatně knížecího
rodu, se svými starostmi v příčině politiky
vnitřní i vnější. Vzrůstající moc socialismu
nedostatek talentů v řadách konservativců, kterýž
pojí se k jich chtivosti po výsadách bezpři-
kladných, budí veliké obavy ve Vilému II. Tento
vidí spásu v radikální opravě systému parla-
mentního, při níž by zachovalo se sice vše-
obecné právo hlasovací, ale kterouž »Reichstag«
stal by se representací národa, rozděleného ve
tři třidy volební. Byl by to návrat k starým
časům feudálním.«
Dopisovatel vykládá pak rozdělení to, jakéž
existuje, jak známo, dosud i při volbě do sněmu
pruského a dokládá, že jelikož sněm sám by
nesvolil k radikální změně té, že již byly uči-
něny kroky u spolkových knížat a vlád, aby
»oprava« provedena byla nařízením císařským (?9.
Na druhé straně císař projevil malo spokoje-
nosti nad postupem věcí zahraničných.
Bülow
Vilém II
Anglie
Reichstag
Patria
ko lín nad Rýn
17
article
Kdyby Rusko ustoupilo v Asii, přejalo b
znovu roli svou v Evropě a to zrovna v oka-
mžiku, kdy Německo, čekajíc změny na
trůnu sousedově, chystá se k postupu
na Východ. Bülow jest dle slov císařových
spíše »duch unitační« nežli člověk akco. » Mně
jest ale zapotřebí,« dodal prý císař, »muže povné
hlavy, muže akce a těch jest pořídku v Něme-
eku i v Evropě vůbec. Jestliže tvrzení »Patrie«
o úkladu proti německému říšskému sněmu jeví
se málo pravděpodobným, protože sněm ten
právě v nynějším složení svém jest tmelem ně-
mecké říše proli partikularismu, jestliže tudíz
sdělení pařížského listu o vnitřní politice něme-
cké zdají se býti jen ohlasem posledních pově-
stí, šířených socialisty německými z účelův
agitačních, závěrečná část její zprávy ovšem
nezdá se býti nijak jen tak zhola bezpod-
statná.
Bülow
Rusko
Asie
Evropa
Německo
Nout
Patria
18
article
Sensační zatčení v Německu.
Sensační zatčení v Německu.
Oproti oficiosnímu popření berlinskému trvá
kielský list »Neueste Nachrichten« na
svém tvrzení, i námi již včera sděleném, že
přednosta tajné hanceláře loděnice »Germania«
Barekmeyer zatčen byl nikoli pro sobehodnl
nesprávnosti«, nýbrž pro vyzrazení plánův lod-
ních cizímu státu. Jde prý o konstrukčni
plány lodí podmořských. Dvě tvrzení
stojí tudíž proti sobě, nezbývá nežli vyčkati vý-
sledku soudního vyšetřování, které bylo už za-
vedeno.
Kruppova loděnice »Germania« v Kielu,
vlastně v kielském předměstí Gaardenu, je pů-
vodně pobočným závodem dřívější akciové spo-
lečnosti pro stavbu lodí a strojů v Berlině
byla zřízena v r. 1889 oproti ústi severoněme-
ckého průplavu, na ploše, zaujímající 15.000
čtv. m. a rozprostírající se na břehu mořském
v délce 180 m. V roce 1902 spoleěnost se
rozešla a proměnila se v novou firmu »Bedřich
Krupp, loděnice Germania«. Loděnice se zaměsl-
návají stavbou obehodních i válečných lodí
parních strojů lodních.
Němci o tibetské smlouvě.
»Rheinisch- Westfälische Zeitung« oznamuje
z diplomatického pramene: Ustavením protekto-
rátu Anglie nad Tibetem porušily by se dosa-
vadní zásady velmoci o integritě Činy. Tibet
dostal by se jako Čína do anglických rukou,
čímž by velký kus země z čínského cisařství byi
vykrojen a ztracen pro všechny eizí snahy kon-
kurenění. Když Anglie začiná sama
ve svůj prospéch s dělením Číny.
pak nesmí klásti vážného odpor
podobným snahám velmocí jiných.
A tak by se mohla smlouva o Tibet
stáli počátkem vývoje, jehož pru-
běh nebezpečný dá se sotva tušik«
Kruppův
Krupp
Němec
Německo
Kiel
Berlín
Anglie
Čína
Tibet
Neueste Nachrichten
Westfälische Zeitung
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jednací pořad k II. sezení sněmu
království českého ve čtvrtek dne 6. října 1904
o 11. hodině dopol. 1. Zřízení komise roz
počtové. 2. Zřízení komise pro záležitosti ze-
mědělství. 3. Zřízení komise pro záležitost
okresní a obecní. 4. Zřízení výboru legitimač-
ního. 5. Zřízení komise petiční.
— K nastávajícímu zasedání sněmu krá-
lovství českého. Ve schůzi výkonného výboru
národní strany svobodomyslné, dne 29. září ko-
nané, bylo usneseno pozvati zásinpce českých
sněmovních ke společně poradě o postupu na
sněmu. Přípisem předsednictva výkonného vý-
boru tohoto byli zástupeové českých stran klu-
bovních pozvání k poradě na úterek dne 4. října
o 3. hodině odpolední. Včera došlo výkonného
výboru národní strany svobodomyslné od před-
sednictva sněmovního klubu poslanců agrárních
pozvání na poradu podobnou, jen že tato polo-
žena teprve na čivrtek dne 6. října. Z obou
těchto akcí, z nichž každá vedena samostatně,
zajizté patrno, kterak doba nynější vyžaduje do-
hody všech lidových poslanců.
národní strana svobodomyslný
národní strana
20
article
— Galerie a parlament. Na moravském
sněmu udály se těchto dnů episody, v tomto
»vzorném« parlamentě nezvyklé. Do jednání sně-
movního vmisila se galerie a vyvolala dole »po-
hnuté scény«. Poprvé byli to sociální demokraté,
již vynutiti chtěli na sněmu, by jednal o ná-
vrhu na zavedení všeobecného rovného hlaso-
vacího práva, po druhé ozvala se galerie, když
šlo o zjevná darebáctva, jichž dopouštěli se při
zápisu do českých škol pěkní páni, již rozhodují
v brněnské radnici. Toť se ví, že událostí těch
chápají se německé listy a že za tato parla-
mentní intermezza zodpovědnými činí české po-
slance, ba některé dokonce hrozí, že by proti galerii
i v jiných parlamentech mohly činně zakročiti a to
prý nikoli v zájmu českých poslanců. Především
budiž konstatováno, že na projevech brněnské
galerie jsou poslanci čeští na moravském sněmu
nevinni jak padlý sníh. Že ale na moravském
sněmu propuká hněv lidu českého a že k
sněmu tomu, jak je dnes složen, nemá lid ten
respektu, je přirozeno. Protest lidu českého je
ne pouze přirozený, nýbrž také oprávněný. Jaký
to především sněm a jaký skýtá obraz skuteč-
ných poměrů v zemi, když většinu v něm mají
ti, již v zemi tvoří de facto jednu čtvrtinu
obyvatelstva, kdežto tři čtvrtiny lidu českého
odsouzeny jsou k menšině? A jakým způsobem
má lid ten protestovati proti lotrovským úkladům
německým, proti zjevnému násilí, když ti, jíž
povoláni jsou, aby střežili autoritu zákona,
jakoukoli pomoc mu odpírají? Galerie sněmovní
jsou nejpřirozenějším ventilem proto, co tísní
lidovou duši, volající marně po právu. Snad se
nedomnívají vídeňské listy, že poslanci češti
leknou se vídeňské ulice, kterou zejmena »N.
21
article
Fr. Presse« hrozí. List ten má nejméně příčiny,
dovolávat se vídeňského davu. Může být rád, že
jemu nedostalo se ještě návštěvy těch, kteří
dnes ve Vídni jsou u vesla. Vídeňská galeri
ostatně také již se účinně zúčastnila »prací
parlamentních«. Bylo to v době německé ob-
strukce, kde mezi německými poslanci a ga-
lerií velmi důvěrný byl kontakt. Bylo to v době,
kdy pomocí galerie jako se sborem v antické
tragedii pracoval zejmena poslanec Wolf a kdy
s galerie sypán byl kýchavý prášek a jiné ještě
povážlivějšl praeparáty, jež měly učiniti po-
slancům pobyt ve sněmovně nemožným. Ve-
Vídni snad by se našli ještě lidé, kteří by se jim
propůjčili znásilniti české poslance, významný
ale to zjev, že galerie v Brně je protiněmecká.
Tak vypadá v pravdě toto »arciněmecké město«,
jehož ryze německý ráz nesmí býti porušen českou
universitou ! Že Němce velice pálí episody, jež se
na galerii brněnského sněmu odehrály, je pocho-
pitelno, však že zviklán byl ve své ledové lho-
stejnosti i starý lišák Chlumecký, je dokladem,
že Němcům počíná býti nevolno již i tam, kde
domnívali se míti nejvlastnější svou doménu.
František
Wolf
Němec
Vídeň
galerie v Brno
22
article
Jmenovaný pán domníval se, že bůh ví jak
bolestně zasténají čeští poslanci, švihne li je jako
bývalý předseda vídeňského parlamentu výčitkou,
že oni to jsou, již všechnu veřejnou činnost
v Rakousku znemožňují, a oni že to byli, kteří
poprvé debutovali v obstrukci na českém sněmu,
kde prý poprvé litaly kalamáře a potom ve Vídni,
když šlo o berní reformu. Jako svě de
sněmovní scény ze dne 17. května
1893 prohlašujeme, že bývalý před-
seda videňské sněmovny sprostě
lhal, když mluvil o kalamářích,
jež tehdy lítaly. Kalamář neletěl ani je-
diný, nelítalo vůbec nic, až na několik čtvrtek
papíru, jež poslanec dr. Hynek Lang vytrhl
z rukou stenografů, kteří pokusili se zachy-
titi slova, jež ve všeobecné bouři šeptal
se svého místa referent o trutnovské předloze.
doktor
Lang
Rakousko
Vídeň
23
article
A v čem spočívala po dvě schůze trvajíeí
obstrukce česká při jednání o berní předloze
V tom, že mluvilo ku předmětu tomu několik
českých poslancův a že měl posl. dr. Dyk při
této příležitosti asi pět hodin trvající řeč. To
bylo vše. Co dálo se za doby německé ob-
strukce, jež trvala víc než dvě léta, je znám
a nebudeme šířiti o tom slov. Konstatujem
prostě, že při této příležitosti byl tasen n
české poslance nůž, že na presí-
denta hozeno bylo těžké mini
sterské křeslo, že poslanec Leche
hodil po presidentovi těžký kala-
mářový podnos bronzový, že po-
sbanci zdola byli atakováni čeští
žurnalistě ve své loži a že ze sně-
movního protokolu byl vytržen
onen list, na němž zaznamenány výkčiky
posl. Lechra, jimiž byl obmýšlel místopředsedu
Abrahamowicze, a byly nejen proto odstraněny.
že obsahovaly i v nejsprostších krčmách 2
slýchaná hulvátstva, nýbrž také z té přičiní,
že urážely veřejnou mravopoče st
nostl
doktor
Dyk
24
article
— Vším jsou vinni čeští poslanci. Lisl
našich odpůrců s velikým potěšením zazname-
návají hlasy jednotlivých polských listů, čelle
proti nám, zejmena proti obstrukci českých po
slanců. Zejmena se jim líbi výrok jednoh
z těchto listů, my že vinni jsme tou bídouv
veřejném životě v Rakousku, naše obstrukcež
zodpovědna je za smutný obraz, který prý
skytá dnes Rakousko. Nechceme se hádati an
s Némci, již citují, ani s Poláky, již v orig
nálu na nás útočí a nás obviňují, však dovolim
si malý rozhled po Rakousku, v jehož králov-
stvích a zemích buď již zasedají, nebo co ne-
vidět zasedati budou zemšti sněmové. O snému
českém a moravském mluviti nebudeme. Co se
děje v Brně, o tom jsme již přinesli zprávy
i úvahy, co díti se bude na českém sněmu.
dá se více než tušiti. Řekne se ovšem,
že obstrukci v Praze zavinili čeští poslanci ob-
strukcí svou ve Vídni, však známo je, že dnes
již vělšina německých zástupeů zemskýchje
odhodlána setrvati v obstrukci sněmovní tak
dlouho, dokud nestane se skutkem administra-
tivní roztržení země a němčina nebude prohlá-
šena za jazyk státní. A snad nečekají Němei,
že k tomu podáme ruku my 1 Jak vypadají věei
v Haliči, kde dobrá polovina obyvatelstva
polskou většinou soustavně zanedbávána, je rovněž
známo. Co díti se bude na sněmu tom, ještá
nevíme, zrovna tak nevíme, jak to dopadne na
sněmu tyrolském, jejž z obavy, že to smutně
dopadne, vláda ještě ani nesvolala. Však tolik
nám nebude snad ani nejvášnivější odpůrce vy-
čítat, že abstinenci ruskou ve Lvově a vlašskou
v Inšpruku zavinili jsme my Čechové. Jaké po-
měry panují v Istrii, jejíž sněm stěhovati e
musí z města do města, aby poslanci chrén
byli před součinnosti nepovolaných živlů, nen
také žádným tajemstvím. Jsou snati také úln
vinni čeští poslanci ve vídeňském parlamentě
Polák
Čecho
Rakousko
Brno
Praha
Vídeň
Halič
Lvov
Istria
25
article
A což sněm dalmatský. Dle všeho vůbec nepři-
kročí k jednání. Poslanci vypraví prý se miísto
do Zadru do Vídně k panu dru. Körbrovi. Snan
také některý z českých poslanců prozradil kolle
govi Biankinimu, že dle výroku tamějšího místo-
držitele chorvatští úřadníci nevědí, co je čest
Obstrukce na sněmu lublaňském je smutnou
interní záležitostí slovinskou, i nebudeme o ní
vykládat. Pěkně to vůbec vypadá v Rakousku,
ve Vídni i v královatvích a zemích. To ale dle
dra. Körbra všechno nic neznamená. Národové
rakoušti mají se dre jeho přesvědčení v grentn
srdce přece jenom rádi a Rakousko je prý mocné
a slavné i přes tyto půtky a šarvátky. Přes toe
nám zdá, že pan dr. Körber bude nucen ješt
dlouho jezdit po Cislajtanii, než všechno uvede
do pořádku, než přesvědčí zejmena všechny
naše přátele i nepřátele, tak jako přesvědčil prý
už Poláky, že vlastně nemáme žádné příčiny na
Němce si stěžovati. Ti že nám v ničem ne-
ubližují, naopak my prý ubližujeme jim.
doktor
Körber
Polák
Němec
Zadr
Vídeň
Rakousko
26
article
— Schůze voličů v Týně nad Vltavou.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na středu dne
28. září svolal okresní výbor spolu s městskou
radou v Týně nad Vltavou veřejnou schůzi lidu
do sálu »u Chrášťanských«, aby pojednáno bylo
na ní o akei nouzové a o politické
situaci. Prostorný sál byl přeplněn. Schůzi
jmenem svolavatelů zahájil starosta města pan
Jindřich Pavl!ček. Za předsedu zvolen pak
starosta okresu pan V. Říha, za místopřed sedu
purkmistr pan J. Pavliček, za zapisovatele
okresní tajemník pan V. Neuvirth. Poslanee
V. Dvořák poukázal k neutěšeným poměrům,
jež nastaly po živelních katastrofách mezi lidem
rolnickým, zejmena v jižních Čechách a dovozo-
val, že jest povinnosti vlády, aby poskytla děl-
nému lidu výdělku tím, že by přikročila
k úpravě vodních toků a k prová-
dění meliorace. Potom promluvil poslanec
pan A. M aděra o politické situaci a vyslovil
přání po součinnosti opposičních stran českých
proti Vídni a německému odpůrci. Po vývodech
delegáta českého odboru rady zemědělské pana
Frant. Sailera, jenž doporučil, aby k politi-
ckému úřadu byla vyslána deputace, která by-
přání a tužby lidu tlumočila, přijata byla reso-
luce, v níž se žádá: 1. Nechť odepsána jest
daň pozemková a osobní daň z příjmů za r. 1904
řemeslníkům a maloživnostníkům, jakož i snížena
výdělková daň všech společenstevních kontingentá
v r. 1905; dále nechť upuštěno jest od vyměřé
vání předpisování osobní daně z příjmů na
r. 1905 řemeslníkům a maloživnostníkům. 2. Rol-
nictvu oněch krajů, jež mimo sucho stíženy byly
jinou ještě pohromou životní, pak oněm krajům,
v nichž sucho zvláště řádilo, nechť poskytne stát
přímé subvenee, zvláště pak bezúročitelné
vydatné půjčky. 3. Nechť zastaveno jest
vymáhání dlužných daní v krá-
lovství českém do konce roku 1905.
Pavl
V Říha
J Pavliček
V Neuvirth
V Dvořák
A M
František
Sailer
Rol
Týn nad Vltava
Čechy
Vídeň
27
article
4. Subvence státní a zemské, jež rozděluje
zemědělská rada, nechť jsou na příšti rok ve
dvojnásobné výši uděleny, jakož i necht
jest povolena zvláštní státní a zemská subvence
živnostníkům. 5. Nechť poskytnuty jsou státem
větší nezúročítelně půjěky hospo-
dářským a živnostenským jedno-
tám, aby tyto pak mohly družstvům a zálož-
nám do jich svazu náležejíeím poskytnouti levný
úvěr, aby tak čeleno bylo vzmáhající se již
lichvě a odvrácen byl úpadek řádných hospo-
dářů a živnostníků. 6. Správa vojenská, státní
a zemské ústavy nechť nakupují jedině u hospo-
dářských družstev a práce své nechť zadávají jen
maloživnostníkům. 7. Nechť správa státní a zem-
ský výbor postarají se okamžitě o výdělek
živnostnictvu a dělnictvu provádě-
ním staveb z nouze, zejmena pak prací spoje-
ných s upravováním vodních cest a se splavně-
ním řek. 8. Zemské ústavy peněžní nechť cho-
vají se při vymáhání úroků a splátek
co nejšetrněji. 9. Tarify železni ční n
dopravu všech druhů krmiva, steliva i hnojiva,
jakož i všech surovin a výrobků maloživnosten-