1
masthead
16. dubna 1901. Císlo- 104.
4
article
společnost zájmová závazná společenstva hospodář-
ská za základ žádoucí pevné stavovské organisace
rolnictva a neshledává důvodu měniti toto své zá
sadní usnesení.
2. Zároveň však vítá společnost s potěšením, že
dobrovolné sdružování za účely hospodářskými na
základě zákona z roku 1873 podníkané v letech 189
až 1900 dosáhlo netušeného rozvoje, vyplňujíc tal
úkoly, které zájmová závazná organisace rolnická
sama o sobě zůplna plniti by nemohla.
3. Společnost proto uznává nalehavou potřeb
soustavného sdružování dobrovolného v čase poku
možná nejkratším.
4. Doporučuje jako základ dalšího sdružován
úplnou síť českých rolnických spořitelních a zálož-
ních společenstev dle vzoru Raiffeisenova.
5. Otázce upravení odbytu má se věnovati nej
větší pozornost i ukládá se ředitelstvu otázce této
věnovati stálou bedlivou pozomost.«
Pan JUC. Jan Sedlák souhlasí s navrženou
resolucí, přeje si však, aby také jiné korporace
finančně hospodářská družstva podporovaly. Raiffei-
senky na to nestačí. Snad by se mohlo použíti fondů
hypotečních bank, které by na 4% zúročení mohly
býti k disposici centrálním sdružením. Také by
mohlo se použíti přebytků kumulativních sirotčích
pokladen, přebytků poštovních spořitelen atd. Dále
se vyslovuje řečník proti závaznosti společenstev, ale
nečiní v té příčině návrhu na změnu resoluce; jest
proti nákladnému organisování prodejen a doporučuje
v jednotlivých krajích pěstění stejných semen a obilí
a sklizené uváděti na stejnou jakost, čímž by se
předešlo zřizování nákladných obilních skladišť.
o nichž se neví, jak budou prospívati. (Výborně !)
JUC
Sedlák
5
article
Pan posl. Al. Šťastný stěžuje si na špatnou
organisaci hospodářskou, vytýká zemědělské radě, že
subvencionuje malé společky na vesnicích stejně jako
okresní spolky hospodářské a navrhuje dodatek
k resoluci, v němž se doporučuje, aby iniciativu
k zakládání družstev hospodářských dávaly okresní
hospodářské spolky. Dále se řečník přimlouval za to.
aby účastníci Raifeisenek směli své podily z okres
ních hospodářských záložen vybrati a dáti d
Raifleisenek. S tím, co bylo řečeno proti zakládání
obilních skladišť, souhlasí, poněvadž je zde velké
risiko. Na složené obilí dává se záloha 75—60 0
veškeré hodnoty, ale nepočítá se s možnosti, že se
obilí prodá laciněji nežli o 20—25% odhadní ceny.
Lépe by bylo dle mínění řečníka zřizovati veřejná
skladiště, kde by skladatelé zůstali majiteli obili
až do jeho prodeje a za možnou ztrátu by odpoví-
dali jen sami sobě.
Tajemník českého odboru rady zemědělské pro
království české p. dr. Viškovský uvedl na
pravou míru některé vývody p. posl. Šťastného.
zejména upozornil na to, že zákon nezná rozdílu
mezi místními a okresními spolky hospodářskými a
proto nemůže takového rozdílu činiti ani rada země-
dělská. Náprava jest možná jen opravou zákona
Dále upozozňuje řečník na důležitost hospodářských
záložen, jež sice nejsou dosud, bohužel, tím rolnictvu
čím by býti měly, ale nepochybuje, že se tím jednou
stanou. Bylo by proto velkou chybou pro naše
zemědělství, kdyby bylo na záložny tyto jakkoliv
rušivě saháno. (Výborně!)
Pan dr. Schuster podal některá vysvětlen
ve příčině rozdilů oboru působnosti vyměřeného zá-
konem družstvům závazným a dobrovolným.
Raifeisenek
doktor
Viškovský
Schuster
český odbor rada zemědělský pro království český p
6
article
Pan Novák z Plzně přimlouval se za zřizo-
vání družstev i skladišť malých s malým risikém,a
p. Havelka za soustřeďování společenstev a za
vzájemnou revisi.
Pan V. Suk postrádá při zřizování družsten
obchodnické vyspělosti, líčí důležitost záložen ho
spodářských a vytýká jednotlivým družstvům osobní
řevnivost.
Pan posl. Prášek žádal za zřízení »Selské
banky«, jako centra hospodářských společenstev.
Pan prof. Demel poukázal na dvojí loket.
kterým měří vláda průmyslu a zemědělství. Při za-
kládání hospodářských družstev kladou úřady, ze
jmena berní všeliké překážky. Rečník žádal, aby se
ředitelstvo společnosti zasadilo o to, aby hospodářská
družstva aspoň pro počátek byla osvobozen
od daní.
Na to byla jednohlasně schválena resoluce
navržená p. Červinkou a vykonány doplňovací volby
Do ředitelstva byli zvoleni na 4 roky pp.: V. Čer-
vinka, dr. hr. Deym, Ad. Eckert, Em. Hart
mann, J. Jaroš, dr. šl. Mettal, Jos. Papou-
šek, Ad. Prokůpek, Jos. Suk a R. Svoboda
Revisory zvolení p. Ant. Vostatek a p. Al. Ko
lejský.
Ke konci schůze ocenil p. řed. R. Treyba
zdatnou činnost, kterou společnost na prospěch ze
mědělství už po několik desetiletí vyvíjí a navrhl
aby byly sepsány dějiny společnosti. Návrh ten by
sympaticky přivítán a schůze ke 2. hod. odpoledn
skončena.
Novák
Havelka
V Suk
Prášek
profesor
Demel
Červinka
V Čer
doktor
Deym
Ada
Eckert
em
J Jaroš
šl
Mettal
Jos
Prokůpek
Suk
R Svoboda
Vostatek
Al
R Treyba
Plzeň
Papa
Hart mann
7
article
Pražská bursa a usance pro obchoduhelný
Ke zprávě »Z domácího peněžního trhu«, uveřejněné
v nedělním čísle našeho listu, v níž bylo mesí ji
ným uvedeno, že konání zvláštní ulielné ankety př
pražské burse jest jen následkem jisté rivality mez-
dvěma nejčelnějšími velkoobchody s uhlím (Wein-
mann a Pelschek), sděluje se nám z kompetentního
místa, že tato pověst, která poprvé vyskytla se v jed
nom vídeňském týdenníku (Warrens), postrádá ja ké-
hokoli věcného podkladu. Pražská bursa neměla do
sud vůbec příležitosti s velkoobchodníky s uhlím
tomto předmětu vyjednávati, a zásluha o zavedení
prvních kroků v této věci přísluší kruhům cukrovar
nickým, zejmena pražské pobočce »Společenstva rak.
uher, cukrovarů«, která o svolání zmíněné ankety
pražskou bursovní komoru požádala již v únoru t.r.
tedy v době, kdy o vídeňské anketě nebylo dosuo
ani řeči. Cukrovarníci přáli si výslovně konání an
kety v Praze, poněvadž požadavky domácího kon
sumu uhelného vykazují mnohé odchylky vůči potře
bám industrií ve Vídni směrodatných. Mimo to na
vrhovali svolání ankety jen pro svůj průmysl, poně
vadž tento, pokud se spotřeby uhlí týče (uhilí odebírá
se u surováren jen v určité doby roční a lo ve velkém
množství), má zcela jiné požadavky, nežli průmysl
jiný: bursovní komora však rozšířila anketu také na
jiná odvětví průmyslu, doufajíc tím též těmto se za-
vděčiti. Vzhledem k jiným poměrům v naši vlasti
považuje se vypracování zvláštních usanci pražských
za zcela místné a správné; pokud ovšem poměry
zdejší s vídeňskými se shodují a tedy jiných ustano-
vení nevyžadují, bude se zajisté k tomu hleděti, aby
mezi nimi byla zachována shoda.
Warrens
Praha
Vídeň
8
article
Český chmelařský spolek pro král. české
koná veřejnou manifestační schůzi českých pěstitelů
chmele v Rakovníku dne 21. t. m. o 10. hod. dopol.
v sále »u české koruny« s tímto předmětem jedna-
cím: »Jaké požadavky klade české chmelařství v
příčině uzavírání nových smluv celních a které jsou
exstenční podmínky českého chmelařství? Referují
Ant. Mohl, ředitel hospodářsko chmelařské školy v
Rakovníku a Fr. VI. Schneider, řídici učitelv
Třeboci a jednatel českého chmelařského spolku pro
král. české. Pořadatelstvo očekává, že se všechny
české obce chmelařské zúčastní jak delegáty obecních
výborů, fak i pokud možno největší počet pěstitelů
chmele se dostaví, aby v této veřejné schůzi mani-
festovalo pro existenční podmínky českého chmelař
ství a tak odvrátilo záhubu, jež hrozí tomuto sta-
rému proslavenému odboru českého zemědělství. Ke
schůzí této pozvány jsou všechny korporace, jej ichž
úkolem jest hájení těchto zájmů a to: vysoká c. k.
ministeria orby, obchodu, železnic a financí, slavná
zemědělská rada pro král. české. Ústřední shora
Český odbor. Zároveň požádání jsou všichni pp.
poslanci skupiny venkovských obcí a měst, v nichž
se chmel pěstuje a to jak zemští, tak říšští. Spolu
pozvány všechny obce v král. českém, které chmei
pěstují, jakož i moravský zemský spolek chme
lařský.
Antonín
Schneider
Rakovník
Francie
Třeboc
spolek pro král
hospodářský chmelařský škola
obecní výbor
slavný zemědělský rada pro král
9
article
Valná hromada Nového obchodního gre-
mia král. hlav. města Praby koná se již ve
středu dne 17. dubna o 2/2 hod. odpol. v za-
sedací síni obchodní a živnostenské komory v Praze.
České obchední korporace upozorňují členy své na
povinnost, aby v nejhojnějším počtu do valné hro
mady Nového obchodního gremia se dostavily a při-
tomností svojí na důstojný průběh a zdárné prove-
dení voleb působily
V nové rafnerii na potrolej v Kralupoch
n. Vlt. počne se pracovati ke konci července t. r.
Továrna bude mimo petrolej vyráběti veškeré druhy
benzinu a mazavých olejů, jakož i parafin a va
selin.
Praba
Kralupochy můj
Vltava
živnostenský komora v Praga
10
article
Banky, záložny a spořitelny.
Česká průmyslová banka konala svoj
valnou hromadu včera o 11. hod. dopol. v sále
pražské bursy pro zboží a cenné papíry. U při
tomnosti 33 akcionářů, zastupujícíeh 3277 akcií
s 323 hlasy, zahájil ji předseda správní rady
Jindřich hr. Clam- Martinic, vítaje shro-
mážděné a s povděkem konstatuje, že také mi
nulý rok byl novým krokem zdárného postupu
ústavu, který slibuje budoucnost činnosti nej
čestnější. Pak věnoval vřelou vzpomínku zesnu
lému členu správní rady p. inž. Hugonu Jelín-
kovi, který jsa vynikající individualitou na poli
našeho hospodářského života, svoji nejšlechet-
nější snahu věnoval i vzniku ústavu i jeho
rozvoji. Na to ředitel ústavu, cís. rada pan
Břetislav E. Sehleifer přednesl výroční
zprávu, z níž vyjímáme: Hospodářské poměrý
doznaly v roce 1900 znatelného oslabení. Po-
třeba kapitálu pro průmysl ochabla, pohotovost
peněžní stoupla, niveau úrokové míry bylo nižší
Přes tylo nepříznivé poměry se rozsah naší čin-
nosti ve všech jejích oborech nejen nezmenšil,
nýbrž i vzrostl a v poměru tom podal také
vyšší výnos. Ježto pak v minulém roku nebylo
obekodů náhodných, vyšší výnos ten vzniká
pouze z obchodů běžných, jsa dokladem o tako-
vém rozvoji naší činnosti, že běžný obchod již
sám umožňuje zaručení akciového kapitálu.
Jindřich
Martinic
Ing
E Sehleifer
Český průmyslový banka
Hugon Jelín
11
article
Poměry minulého roku nebyly ovšem povšechně
příznivy poskytování úvěru hypotečního, ježto
trh papíry k uložení kapitálu jevil malou koupě-
chtivost, z kteréžto příčiny jsme musili dbáti
zdrželivosti při poskytování zápůjček hypotečních
Přes to však povolili jsme nové zápůjčky sumou
K 1,091.000, z nichž bylo vyplaceno ještě v mi
nulém roce K 881.000, kdežto zbytek K
210.000 má býti proveden v roce letošním. Ze
zápůjček z roku 1899 zbylých a neprovedených
v sumě K 864.000 bylo vyplaceno K 496.000
K 328.000 nebylo realisováno a K 400 000
bylo převedeno k výplatě na tento rok. Suma
hypotečních zápůjček již provedených stoupl
tudíž v roku 1900 z K 780.000 na 2,157.000.
Vzhledem ke zmíněným již poměrům na trhu
s papíry k uložení kapitálu neusilovali jsme s pro-
dejem svých bankovních dlužních úpisův,
dluhopisy, které byly vydány na základě hypo-
tečních zápůjček v poslední době vyplacených.
vůbec nepředali trhu. Z toho důvodu vykazu-
jeme z K 1,377.000 vydaných bankovních dluž-
ních úpisů r. 1900 sumu K 754.700 jmenné
hodnoty v bilanci mezi cennými papíry, zároven
ovšem podotýkajíce, že zásoba tato počátkem
lotošního roku z valné části byla umístěna.
K 780.000
12
article
Hlavním sloupem našeho obchodu jest oddělení
bankovní. Srovnáváme-li je s ostatními odvětvími
obchodu, poskytlo nám největšího výnosu a bylo
vůbee podkladem pro obraty ostatní. Na základě
rychlého vzrůstu vkladů na vkladní knížky
pokladniční poukázky, jichž výše činilaK
3,055.322.17, zdvojnásobivší se oproti loni, kdy
byla vykázána čislice K 1,413.02932, jakož i
na základě dalšího vzestupu věřitelů z K
4,803.500.48 loni na K 6,883.938.44, jsme byli
s to, abychom rozšířili rozsah obchodů svých
a vyhověli také potřebám předních zástupeů
velkoprůmyslu a obchodu. Úhrnný obrat náš činil
K 680,858.674.36 oproti K 359,486.750.7
loni. Z toho připadá na obrat pokladniční k
149,712.466.15 oproti K 79,055.049 62 v roce
předešlém, na obraty v běžných účtech K
286,158.174.01 proti K 133,080.438.98 v roce
1899. Eskont směnek a devis, který v minulém
roce činil K 24,266.172.12, dostoupil sumy k
68,955.202.59, ze kterých čislic vychází na jevo,
jak zmohutněl tento hlavní odbor bankovní, tak
důležitý pro zachování mobility ústavu. Obrat
v obchodu s cennými papíry stoupl z K
28,038.500.68 na K 35,651.453 99 a nebýt
všeobeené stagnace v obchodu s cennými papíry
ve druhém pololetí, byl by zajisté dospěl číslice
ještě vyššt. Číslice dlužníků zvýšily se zK
4,365.774.28 v roce předešlém na 6,574.257. 52
a jsou až na malé výmínky vesměs hraženy
cennými papíry, směnkami nebo jinými jistotami.
13
article
Oddělení pro zboží, které vede komisionářský
obchod s cukrem a železem, rozšířilo svoji čin-
nost, převzavší prodej výrobků eukrovaru v Ra-
donicích. Výsledek činnosti tohoto oddělení byl
uspokojivý. Při zakládání České grafické společ-
nosti »Unie«, která vznikla z více vynikající h
firem pražských, jsme byli místem upisovacím
a doellili plného úspčehu. V měsíci září jsme
zřídili svoji prvou filiálku v Mladé Boleslavi,
kde dosavada žádná banka nebyla zastoupen
svoji pobečkou a doufáme, že v tamější krajině
se zkvětajícím průmyslem se příznivě bude vy-
víjet. Jako bankéř diskontního družstva při české
průmyslové bance roku 1899 námi založeného
jsme jeho rozvoj sledovali se zájmem největším
Inventář po náležitém odpisu vykazuje číslie
K 37.681.50 proti K 26.861.22 v roce přede-
slém. Zvýšení to vzniklo zařízením nových úřa-
doven v Praze a v Mladé Boleslavi. Výsledky
naší činnosti jsou vyjádřeny těmito konečným
číslicemi: Úroky z obchodu bankovního a hypo-
tečního činily po srážce úroků passivních K
309.906.82 proti K 264.991.38 loni. Zik
z úroků nestoupl tudíž týmž poměrem jako roz-
sah našeho obchodu, kterážto okolnost se však
vysvětluje sestupnou tendencí úrokové míry, je-
jímž důsledkem byla nižší výnosnost kapitálu.
Oproti tomu zdvojnásobily se provise a jiné vý-
nosy a činí K 117.885 39 proti K 62.473.36
v r. 1899. Rozmach obchodu učinil nutným,
aby počet úřadnictva byl náležitě rozhojněn
úřadovny byly rozšířeny. Tato okolnost, jakoži
vyšší daně vysvětlují, že úhrnná položka režijní
stoupla z K 136. 744.52 loni na K 214.913. 41.
Ra
Mladá Boleslav
Praha
14
article
Náš čistý zisk činí K 217.515.74 proti K
194.636.94 roku 1899. Výroční zpráva, jakož
i zpráva revidujícího výboru, přednesená panem
Heřmanem Jandou, byly schváleny, rovněž
přijat byl návrh na rozdělení čistého zisku. —
Z výtěžku roku 1900 (včetně K 4636 94, přeno
z roku 1899) v obnosu K 217.515.74 dle
§ 55. stanov obdrží především akcionáři 41
dividendu na K 4,000.000 K 180.000.—. Ve
smyslu § 55. stanov pak budiž ze zbývajícíeh
K 37.515.74 věnováno zajišťovacímu fondu ban
kovních dlužních úpisů K 4500.—, fondu reserv-
nímu 5 K 164394, dále buď použito jako
tantiema ředitelstvu dle smlouvy K 5321.97,
tantiema správní rady dle stanov K 3287.90.
odměna revisorům K 1200.— = K 15.953 . 81,
ze zbytku K 21.56193 buď přiděleno dalších
K 10.000.— reservnímu fondu a přebytek
K 11.561.98 buď převeden na účet nový. Dnem
po valné hromadě bude se tudíž platiti za kupon
č. 2 akcií prvé a druhé emise po K 18.—
Za členy správní rady na dobu tří let byli zvo
leni pp.: Jindřich hrabě Clam- Martinie
Josef Bromovský, Frant. Vávra, za člena
správní rady do vylosování p. Richard J ežek
Za členy revidujícího výboru pp.: Heřman
Janda, Josef Houdek, Alois Tichýa
Vojtěch Dobeš. Na to byla valná hromada
skončena poděkováním p. cís. rady B atov ce
správní radě, řediteli a úřadnictvu za jich
úspěšnou činnost.
Heřman Janda
Jindřich
Bromovský
František
Vávra
J ežek
Houdek
Tichý
Dobeš
16
article
Bursa.
Bursa.
V Praze, 15. dubna. (Pův. zpr. » N. L.«)
Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno
pouze za akcie Živnostenské banky K 270.—
České banky Union K 267.—, České společnost
pro průmysl cukerní K 229.—, Strojírny Dan
kovy K 503.—, Strojírny Rustonovy K 275.—
Zajišťovací banky K 195.— zboží bez peněz
První českomoravské strojírny K 626.—. —
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
dan
Praha
Český banka
Union
Český společnost
17
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . .
Teplice r. 1887
„ , Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král, čes. zákl. úpisy
» , » kom. dl. úp.
» , , » mel. úpis
» » » » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Cechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . .
dto.
Em. 1871
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
dto.
lit. B..
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha .
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko duchicovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jihosev. německá spoj. dráha
Ake. tov. na vyrab. uměl. hneji
v Kollně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český zkc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražska železařská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc, spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Ferdinandův
Ake
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
N . Brod
Čechy
Morava
Modřany
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
první český společenský
stroj . společenský
18
article
Z Vídně, 15. dubna. (Závěr ečné úřadn
kursy.)
Ivovskočernovická 546.—
Únorová renta . 98.45
rak. severozáp. dr. 497.—
společná » květ. 98.45
» » stříb. 98.15
polabská dráha . 516.—
rakouská » zlatá 117 75
pražsko duchcov.
» » kor.
97.50
spol. st. dr. rak. uh. 697.—
117 80
jižní dráha . . 102.50
uherská » zlatá
» » kor.
92 95
silniční dr. lit. A. 291.—
183. —
286.—
státní losy 1854
843.—
„» 1860
dunaj. paroplaveb.
860.—
rakouský Lloyd .
po 500 zl. . .
1810.—
pražská želez. sp
po 100 zl. .
481.50
státní losy 1864
alpská montan. sp.
504.50
rým.-muráň. spol.
losy tisské. . . ,
309. —
» úvěrního úsl.
rak. zbrojovka .
videň. stavební sp.
vídeň. l. komun.
peštská vagonka
turecké losy.
282.—
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
493.50
západočeská ubl.
274.—
vídeň. b. jednota
947.—
mostecká uhl. sp.
833.—
r. úst. pro úv. poz.
701.—
Schodnica . . . 1390 —
rak. úvěrní ústav
702.—
turecká tabák. rež. 295.—
uh. úvěrní banka
428.—
devisa německá . 117.65
b. pro země rak.
565.—
» londýnská 240. 40
vídeňská unipnka
česká b. Union . 267.—
» pařížská . 95.50
„ curvšská . 95..30
Živnost. banka . 270.—
buštěhradská A . —.—
dvacetifrank . . 19.09
marka papírová . 117. 65
B . 1140.—
rubl
duchcov. podmok. —.—
253.50
Při zdrželivém
obchodě bylo na
Berlín smýšlení slabší. Na konec se
bursa poněkud zotavila.
Eskontní sakby 3/1, 41/e procenta.
Devisy.
Lloyd
Vídeň
Berlín
úvěrní banka
marka
19
article
141.10
170.—
141.—
393.—
207.—
389.—
108.—
20
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 t
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
„ delší Ihůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
95.40
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. .
delší lhůty .
Z Vídně, 15. dubna. (Zvl. telefongr. » Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Na stálé prodeje
bylo dnes smýšlení pevné. Snahy spekulace
uvolniti závazky, způsobeny byly obavami, s kte
rými se pohlíží na poměry novoyorské bursy
poněvadž se myslí, že nepříznivé jejich utvářen
by mělo vliv na bursu berlínskou. Nepříznivě
působila také chabost železářských a uhelných
v Berlině, odůvodňovaná nepřiznivými zprá
vami o stavu báňského průmyslu. Značně klesly
kreditky, akcie státní dráhy, alpinky a rýmav-
sko-muráňské. Polabské z počátku se zlepšily,
naposledy zisku pozbyly. Obchod omezoval se
téměř na papíry zde jmenované. Ve šraňcích
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
Berlín
21
article
téměř úplná stagnace, poněkud čilejší trans
akce byly jen s akciemi Lloydu a paroplavby
kteréž se výkazem příjmů zlepšily. Buštěhrad
ské byly lacinější. Ukládací trh nobyl chabost
dotčen, zvláště společné renty se zlepšily. De-
víse a valuty nepatrně změněny. Na eskomptnín
trhu peníze dražší.
První bankovní akcept 31%—-89/1e.
K. Z Vídně, 15. dubna. (Telef. »N. L «)
(Večerní bursa.) Kreditky 700.50 (po —.—)
uherské kreditky 703.—, anglobanka 282.—
bankovní jednota 494.—, unionka 565.50
länderbanka 428.50, státní dráha 697.—, jižn
dráha 102.75, polabská dráha 516.50, severo
západní dráha 496.50, turecké tabákové 295.50
rýmavsko-muráňské 506.—, alpinky 482.—
(po —.—), květnová renta 98.45, uherská ko-
runová 92.90, turecké losy 108.25, marky za
hotové 117.70, na ultimo 117.66. Smýšlení
chabé.
Berlinská bursa, 15. dubna. (Zel
telefonogr. »Národních Listů«.) Na nepříznivé
posudky časopisecké o burse novoyorské a z
strachu před možným obratem tamtéž zahájena
byla dnešní bursa smýšlením slabým, přes to,
že došly z Nového Yorku pevné záznamy.
V průběhu nebyl obchod velký, takže kontre-
mina mohla snadno kursy sraziti. Smýšlení bylo
až do konce oficiální bursy chabé, teprve na
dodatečné burse dostavilo se mírné zlepšení.
Lloyd
N L
Buštěhrad
Vídeň
Nový York
22
article
Bankovní hodnoty na začátku a v průběhu slabé.
ke konci zase lepši, takže nekonči nejnižšími zá-
znamy. Rakouské kreditky byly ve velkých polož-
kách nabízeny. Diskontokomanditní na pevné zá-
znamy rumunských půjček zotaveny. Na trhu
báňském rozladily špatné zprávy o hodnotách
uhlářských, zejmena o hromadění zásob uhlí
na dolech. Všecky uhlářské papíry klesly o ně-
kolik procent, zejmena Consolidace, jež ztratila
4.5 procent. — Železářské hodnoty také slabší.
ale ne tak jako uhlářské. Dopravní trh byl pro
Kanadu a Northern velice pevný, také paro-
plavební se dnes dobře držely, kdežto rakousk
a švýcarské dráhy byly chabé. Státní dráha
klesla na minus v první dekádě dubnové. Ka-
sovní trh byl poměrně dosti klidný. Ukládací trh
upevněn.
Soukromý diskont nezměněn 3.37 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
pente
Kanada
Ka
31
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . ..
Drážďanská banka . . . .
Spanělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské uhl. doly . ..
Gelsenkirchenské uhil. doly.
Hibernia . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
920.—
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
40
article
234.—
Z kasovních papírů: Coneordia 281.25
Eschweiler 218.10, Geisweider 185.—, Hoch
dahl 158.—, Katovické 193 80, Wilhelm 182.—
Phönix 157.—, Rh. Stahl 166.—, Schalker Gr-
366.50, Westfalia 186.50, Orenstein 140.—
Rh. Metall 141.50, Hasper 177.75, Donners-
mark 200.50, Huldschinský 123.10, Vulean
197.25, Bismark 239.—, Caro 119.10, Hoescl
166.—, Georg-Marie 116.60, Königsborn 164.10
Boesperde 122.—, Nordstern 220.—, Stadt
berger 174.10, Kölner Bgw. 337.50.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 15. dubna
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 148.90, jižn
dráha 25.—, darmštadtská banka 133.25, národn
banka 127.25, dortmundské 156.50, buštěhradská B
—. Northern 95.40, středomořské 99.—, meri
dional 135.—, golthardská 165.50, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 116 50, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská 96.10. Za hotové
Lauřina huť 208.75, dortmundské 78.50, bochumské
194.75, gelsenkirchenské 176.25, Hibernia 179..90
harpenské 175.40, Consolidace 324.—. — Smýšlen
slabé.
Wilhelm 182
Stahl
Cara 119.10
Georg
Marie 116.60
Kölner Bgw
katovický
Berlín
Schalker Gr366.50
Westfalia 186.50
Donner
Huldschinský 123.10
Hoescl 166
Königsborn 164.10 Boesperde 122
darmštadtský banka
národn banka
buštěhradský B
Hibernia 179
Phönix 157
Orenstein 140
Hasper 177.75
Vulean 197.25
Bismark 239
Consolidace 324
41
article
Z Berlina, 15. dubna. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 219.50, státní dráha 148 90, lombardy
25.—. Smýšlení slabé.
Z Frankfurtu, 15. dubna. (Tlgr. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 219..50, akcie společn. státn
dráhy 14970, papírová renta —.—, střibrná rent
97.90, zlatá renta 100.05, uherská zlatá renta 99. 05.
uherská korunová renta 93.55, lombardy 25.10
Smýšlení klidné.
Z Paříže, 15. dubna. (Počáteční bursa .) 3
renta 101.17, 31/2% půjčka 102.77. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 15. dubna. (Tlgt. zavěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 99.82, Spet. renta 101.15
31/zpct. renta 102.67, ilalská renta 96.50, rakouský
pozemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.—
lombardy —.—, turecké losy 114.50, směnky na
Londýn 25.18, rakouská zlatá renta 99.20, uher-
ská zlatá renta 100.25, otomanská banka 545.—
tabáková režie 323.—. Smýšlení upevněné.
195.—
Berlín
Frankfurt
Paříž
Londýn
48
article
V Praze, 15. dubna.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—80 kg K 8.60 až K 9.—
oherská 76 až 81 kg K 8.75 až K 9.10, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 a
— kg K 9 — až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K —.- - až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito česk
jakosti 73 až 74 kg K 8.85 až 9.—, uherské ja
kostí 72 až 74 kg K 8.90 až K 9.05, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0 —, vadné — a
— kg K —.— až K —.—; ječmen výběr
K 870 až 8.80, první jakosti K 8.50 až K 8 60.
střední K 8.15 až K 8.25, merkantilní K 8.— až
K 8.10, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.10 až 7.20. rychlik
K 720 až 7.30, merkantilní K 7.— až 7.05, oves
k setí K 7.35 až K 7.50, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuříce uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.90 až 7.—, cinquant.
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 9.15 až 9 30
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.50 až 10.75, proso K —.— ž
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29. 50.
č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 23
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18..50 až
20 —, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žitná mouka č. I. K 24.— až 25.—, č. II. K 23.—
až 24.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.— az
— — Pšeničné otruby jemné K 11.40 až
K 11.50, hrubé K 11.40 až 11.50, otruby žilné k
12 — až K 12.30, krupice K 29.— až 30.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy, čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.o
Praha
haličský K 0
kg
53
article
95.30
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 23.50 až 24. 50.
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 39 —
až K 40 —, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 35.— až 60—, červený K 47.— až K 55 —
konopná semena uherská K —.— až K —.—, ba-
ličská K 12 — až K 12 75.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.75 až K 11.—, že krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 9 75 až K 11.——, k vaření
zelený K 13.— až K 14.—, ke krmení K 0.— až
0—, čočka K 12 — až 15.—.
Škrob. Ceny za 50 kg. transito : pšeničnj
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.50 až K 11.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 11.50 až K 13—, bosenské 110/120 až 80/85
K 15.25 až K 18.50, srbské K —.— až K —.
višně K 40.— až K 45.—, třešně K —.— ažK
—.—, hrušky K 12— až K 26.—, křížaly K 0.—
až K —.—
Zvířecí tuky, Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 60.— až K 61.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Seno a slásra. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 3.80 až K 4.15, nelisované K 4.—
až 4.60, cizí K 3.50 až 3.75; sláma cepy mlácená
K 3.60 až K 3.80, ke krmení K 2.80 až 3.—.
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 0.—
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 ka;
Kvasnice lisované obilní K 70.— ažK 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—: výpalky
K —.— až K —
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramec
K 8.— až K 8.25.
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 230 až K 2.50, k jídiu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K 1.75 až K 1.95.
Repka
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 47
55
article
M. Z Vídně, 15. dubna. (Telfgrm. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Trh effek-
tivní byl klidný, ceny poslední soboty byly
pevny. Vypovězeno 3500 q ovsa. Na trhu ter-
minovém zlepšila se pšenice čilou poptávkou na
peštském trhu effektivním jakož i nepřiznivými
zprávami o stavu osení v cizině o 2 až 3 hal.
Žito bylo chabě, kukuřice a oves nezměněny.
Pšenice jaro 7.83, na květeničerven 7.89—7.87.
na podzim 7.92 0.—, žito na jaro 8.03 az
0.—, na květen-červen 7.92—7.90, žíto na pod-
zim 7.05—7.06, kukuřice na květen-červen 5.47
až 5.46; oves na jaro 6.93, na květen-červen
6.92—6.93.
Odpoledne blízké lhůty žita způsobily, ž
bylo toto o 7 hal. lacinější; podobně také oves.
Pšenice a kukuřice jako v poledne. Zname-
naly pšenice na jaro 7.82 až 7.83, pšenie
na květen-červen 7.86—7.87, pšenice na pod-
zim 7.90—7.91; žito na jaro 7.95—7. 96,
žito na květen-červen 7.85—7.86, žito na pod-
zim 7.05—7.06; kukuřice na květen- červen
5.46—5.47, kukuřice na červenec-srpen 5.59
až 5.60, září-řijen 5.67—5.78, oves na jare
6.87—6.88, květen-červen —.— —.—, řepk
na srpen-září 13.00—13.10, řepkový olej poho-
tový 40.— až 41.—.
Kone
219.50
183.75
202.30
152.25
147.25
72.50
194. 87
208.87
78.37
175.37
176.—
179.87
324.50
58.40
119.30
123.75
92.30
221.—
Vídeň
Kon
Jar 6.87
56
article
Z Vídně, 15. dubna. (Telegram.) Pšenice na
jaro K 7.83 až 7.84, pšenice na květen-červen K 7.86
až 7.87, pšenice na podzím K 7.91 až 7.92, žito n
jaro K 797 až 7.98, žito na květen-červen 7.89
až 7.90, žito na podzim K 7.05 až K 7.06, kukuřice
na květen-červen K 5.46 až 5.47, kukuřice n
červen červenec K —.— až —.—, kukuřice na
červenecsrpen K 5.59 až 5.60, na září-říjen K 5.7
až 5.78, oves na jaro K 6 93 až 6.94, oves na květen-
červen K 6.92 až K 6.93, oves na podzim K 6.—
až 6.02. Smýšlení mdlé. Počasí krásné.
Z Pešti, 15. dubna. (C.-B.) Nabídky pše
nice byly dostatečné, koupěchtivost dobrá, smý-
šlení upevněné. — Obraty činily 36.000-
Ceny o 2.5—5 h podražily. Ostatní druhy obil
upevněny. Trh termínový zahájen při kursech
nezměněných, jež se v dalším průbčhu upevnily
a skončily poněkud výše. Vypověděno bylo
27.000 q pšenice a 4000 q ovsa. Počasí krásné,
ale zamračené.
Vídeň
Pešť
57
article
Z Pešti, 15. dubna. (Závěrečné kursy.)
Pšenice chabá, na duben 7.52 až 7.53, ns
květen 7.58 až 7.59, na říjen 7.62 až 7.69,
žito chabé, na duben 7.64 až 7.65, na
řijen 6.64 až 6.65, oves stálý, na duben
6.69 až 6.71, na říjen 5.61 až 5.63, kuku-
řice stálá, na květen 5.20 až 5.21, na
červenec 5.33 až 5.34, řepka stálá, na
srpen 12.55 až 12.65. — Počasí zamračené.
Z Hamburku, 15. dubna. (Telegram.) Pšenic
pevná, meklenburská 157.— až 165.—, žito pevné
holštýnské, 140.— až 150 —, ruské klidné, 109 —
až 112.—.
Z Berlína, 15. dubna. (Telegram.) Pšenic
na květen 164.75, na červenec 165.50, na září 165 25.
žito na květen 142.50, na červenec 142 50, na září
142.50, oves na květen —.— nom., na červenee
137.— nom.
Z Pařiže, 15. dubna. (Telegram.). Žito klidné
na duben 14.75, na květen 15.—, na květen srpen
15.—, na září prosinec 14.25, pšenice stálá duben
18.65, na květen 19.—, na květen srpen 19.35,
na září-prosinec 19.75. — Mouka klidná na duben
23.70, na květen 23.85, na květen-srpen 24 35, na
září-prosinec 25.55.
Pešť
Hamburk
Berlín
na květen
60
article
—n— V Praze, 15. dubna. (Původní
zpráva »Národních Listů«.) Surovina.
Sobotní slabá nálada přenesla se i na dnešo k,
tím spíše, že se má za to, kterak při dosavad-
ních značných koupích Anglie napříště po delší
dobu nebude kupovat. Znamenáno pohotový
I. výrobek B 883 K 23.15 z Ústí, K 22.55
z Kralup, K 22.40 z Prahy, K 22.15 z Kolina,
a K 21.90 z Pardubie a záznamy ty zůstaly
platny také v poledne na první zprávy z burs
německých.
Na n ovou kampaň, říjen- prosinec z Úst
ceněno K 23.— jmenovitě.
Zadní výrobky smlouvány dle jakosti
v mezích K 22.30 až K 22.60 B 88 z Úst.
Na odpolední burse při klidném
smýšlení kladeno za poholový výrobek K 23.15.
za květen K 23.20, za říjen-prosinec K 23.—
franko Ústí peníze.
Bílé z boži uvolněno 23 kontingentu
na duben, čímž dosaženo 45 uvolněnt o
1. listopadu; cena jest nezměněna K 84—85
za I. raffinádu ze stanice.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní.
A. Surovina. I. výrobek bas. 88 /%. rend. z
100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí n. L.
stanice K 23 15 až K 23.25, z Ústí nad Labem
přístaviště K 23.15 až K 23.25, z Prahy K 22. 4
K 22 55, z Prahy-Karlína překladiště K —.— až
K —.—, z Kolína K 22.15 až 22.30. z Pardubie
K 21.90 až 22.05, z Kralup K 22.55 až 22..70,
dedávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
na květen K 23.20 až 23.35, z přístavišté na
květen K 23.20 až 23..35, na říjen-prosinecK
23.— až 23 20. Z Hamburku na duben K —.—
Praha
Anglie
Ústí
Kralupy
Ústí nad Labe
Karlín
Kolín
Hamburk
Pardubie K 21.90
z Kolina
kg