2
masthead
V Praze, v úterý dne 16. dubna 190.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplnieí ne:
v Praze v alminisfrani
a čtrrt leta . . . : 6 K —
s dvojí donáškou
za čtvrt leta . . ! . 7 K e0
ve Blislkách
2 K 80h
na něsle .
Teštou:
za měste
na čtvrt lete
s dvojí zásilkon
na měsí
Bk atrrt leta
Praha
5
article
Na sklonku parlamentních
prázdnin.
Na sklonku parlamentních
prázdnin.
Velkonoční parlamentní prázdniny schy
lují se ku konci a s nimi i rozhovory po-
slanců s voliči. Jaký v národě našem zůsta-
vily rozhovory ty dojem? Kdyby bylo lze
přiložiti ucha k srdci národa, jaký bychom
uslyšeli tepot? Klidnější či nepokojnější, než
byl před prázdninami těmi, než byla poslanci
samými lidu vysvětlena situace, jež převážnou
většinu našeho klubu poslaneckého ve Vídni
přiměla rozhodnouti se v zájmu národní věci
pro dočasnou změnu parlamentní své taktiky?
Všechny strany lidu našeho na radě říšské
zastoupené měly příležitost promluvit a háji
své jednání, lid český slyšel je a nyní uva-
žuje. Kam se kloní převahou jeho míněn
a jeho soud?
Rozpoznati správně a jistě v dobách obecné
únavy, kdy lid nemá příležitosti promluviti
hromadně volbami sněmovními, kterak národ
o tom kterém činu, o té které otázce neb
události převážnou většinou svou soudí a smý-
šlí, náleží k nejtěžším úlohám politickým
a vidíme v dějinách nejednou, kterak v roz-
poznání tom i nejzkušenější státníci, proslulí
nadobyčejnou znalostí světa a lidí, velice se
mýlívali. Dokonce pak v době poměrně tak
krátké po skutku a vysvětlení jeho nelze,
trváme, ani v národě početně menším, než
jest sedmimillionový národ náš, zjistiti ko
nečnou výslednici převážného jeho smýšlení
citu a soudu tak matematicky přesně a bez-
pečně, aby byla skutečnost a pravda vystížen
nade všechnu pochybnost.
Vídeň
6
article
Ale tolik lze prozatím konstatovati a vy-
sloviti: že celkem přijala veřejnost naše onu
dočasnou změnu v taktice poselstva našeho
dosti klidně; nebylo v ní žádného radostného
blahého uspokojení z něho, nebylo v ní ale
také žádného vášnivého bouřného hněvu
a protestu. Nescházelo věru na úsilovných
a nezřízených pokusech všech možných do-
brodinečků národní strany svobodomyslné, roz
dmychati v lidu našem nedůvěru, ba hněv
a zášť proti poslancům rozhodnuvším se pro
příměří za cenu jistých národo-hospodářských
a kulturních vymožeností pro vlasť a náro
náš: — ale lid český nedal se celkem
svým naprosto strhnouti k žádnému odboj
proti svému poselstvu, k žádnému odsuzování
kroku jejich, k žádnému nevraživému votu
nedůvěry a zatracení.
Agitátoři i tisk frakcí: sociálně demo
kratické, národně-sociální a agrární, radi
kální, pokrokové, realistické jako klerikální
konservativní po dlouhé neděle svornými si-
lami pracovali plnou parou o poštvání a po
bouření veřejnosti české proti politice mlado-
české. Neštítěno se žádné zbraně podezříva-
vosti, nepravdy, klevety až po nejhrubš
pomluvy, lzi a křivdy.
Titíž poctivci, kteří před tím měli »uz
dosti těch hádek a sporů národních«, kteř
vyčitali poslancům naším, že prý zapomínali
po deset roků na národohospodáský prospěch
národa a pořád jen válčíli za národnosta
právo jazyka českého, kteří po každé kam
pani se opposice ptali: »Co jtse nám z Vídně
přinesli?« Kde je ta hmotná výslužka pro
náš národ z vaší obstrukce? — (itíž
poctivci nyní rázem se stali náramnými ideo-
logy, štvoucími národ proti poslancům svým
zas proto, že tito poodložili tedy na chvil
meč obstrukce a svolili ku dočasnému pří
měří na bojišti národním za cenu národo
hospodářských prospěchů národa svého,
zkoušejíce touto cestou spíše dostatise
k cíli.
Vídeň
7
article
Nebyli bychom ani jedinému z odpůrců
našich zazlili, kdyby byli přestali na způsobu
kritiky a boje u všech vzdělaných národů
obvyklém: kdyby byli věcnými důvody
bojovali proti důvodům většiny poselstva na
šeho, jako to činil na př. řečník menšiny
jeho dr. Fořt, kdyby tedy byli řekli: »My
chováme pochybnost o zdatnosti směrua
dráhy, na kterou jste uhodili, nám se nezdá.
že tato cesta dovede naši věc spíše k cíli.
než cesta přímočarně zásadné obstrukce.
kterou my pokládáme z těch a z těch dů
vodů za lepší.« — Takový politický zápas
bychom jen vítali v zájmu věci naší.
Ale o to dotčeným protivníkům strany
naší naprosto nešlo, jim nejednalo se o žádný
prospěch, ani o česl, ani o právo národa.
nýbrž jen o to, aby sobě nepohodlnou stranu
naši v očích lidu očernili, zošklivili, ze srdce
jeho ji vyrvali a na hrobě jejim sobě své
vytoužené stánky rozbili.
Fořt
8
article
Proto místo důvody bojovali proti » po-
litice mladočeské« jen lží a pomluvami, místo
poučování lidu jen jej popouzeli a štvali do
vašniveho záští proti svým mladočeským
poslancům, žalujíce na ně paušálními svými
lžemi, že prý »opustili boj státoprávní a za
několik neurčitých slibů zadali celý náš zá-
sadní odpor proti Vídni«, že prý si proti
vládě a Němcům počínali »chabě« a že prý
kapitulovali před centralismem, přestali hájit
naši národní rovnoprávnost jako naši sve-
zákonnost a samosprávu, zkrátka, že prý
nejsou hodni, aby jim národ svěřoval na
dále čestnou obranu své věci svaté, nýbrž
zralí, aby byli vystřídáni schopnějšími a
upřímnějšími zástupci národa, kterých najde
národ jedině v lůně těch desíti nebo kolika
ještě výtečných frakcí, maje u nich na vy-
branou mezi samými osvědčenými kapaci-
tami, vlastenci a státníky prvého řádu
Nuž a výsledek veškeré této neskonale
fanatické agitace, všeho toho soustavného a
soustředěného brojení a štvaní?
Mlčelivý souhlas převážné
většiny národa, zjevný v klidu a váž
Němec
Vídeň
9
article
ném jeho odolání všem těmto svodůma
křikům, doprovází poslance naše do Vídně
k další jich práci. Není to dosud
žádná radostná absoluce, kterou by jim
dával národ za jejich čin ze 4. března,
— zdravý cit a rozum těžce zkou-
šeného lidu jest dalek toho, aby před
časem po tolikém zklamání uvěřil a zarado-
val se ze zory lepších dnův; avšak spra-
vedlivá a poctivá mysl jeho rovněž daleka
toho, aby pochybovala a nedůvěrou zavřela
se proti poctivé snaze, nejlepší vlastenecké
vůli, zkušenosti a moudrosti politické svého
sboru poslaneckého, naopak věří a spolehá
v něj i na dále, že povede si neodvisle
statečně i na dále v poctivé obraně svaté
veliké věcih všeho národa našeho-
Osmý mezinárodní sjezd proti alko-
holismu ve Vidni od 9.—14. dubna
r. 190l.
(Od zvláštního našeho referenta.)
Ve Vídni, 13. dubna 1901.
Madame Legraine vykládala v páteční
sjezdovém sezení o spolku abstinujících žen v Pa-
říží. V dobře srozumiteiné frančiné praví, že vznik
tento spolek po sedmém mezinárodním antialkoholi-
ckém sjezdu, konaném v Paříži r. 1899. Spolek má
200 členek; v předsednictvu musí zasedati absti
nentky, členkami mohou býti i neabstinující ženy.
Legraine
Vídeň
Paříž
10
article
Alkoholik je nemocným člověkem, jenž ztratil vládu
nad svou vůlí a je jako dítě. K jednání s takovým
nemocným hodí se velice dobře žena. Piják mivá
rodinu a ta klesá jeho vinou do ruin; je nutno po-
dati takové nešťastné rodině ruku a i k tomu hodí se
dobře žena. Čienky pařižského spolku abstinujícíeh
chodí do rodin pijáckých; v r. 1900 opatřily 36 po-
dobných rodin, z nichž 10 příčiněním spolku bylo
postaveno do nových, lepších poměrů. Spolek má
příležitost zakročovati v rodinách různých lidových
tříd, v minulém roce byl požádán o pomoci v rodině
zámožného a jindy vysoce ctěného advokáta. Inter-
vence měla příznivý výsledek. Především se hledí
k tomu, aby členky dávaly svým choväním — svoo
abstinenci dobrý příklad svému okolí. „ i
Ke slovu se dostal dále dr. Richard, ředilel
vojenské nemocnice v Paříži a pojednal o opatřeních
protialkoholických ve francouzské armádě, Ministr
doktor
Richard
Paříž
Intrum
11
article
Gallifet a André nařídili zvláštními oběžníký v roce
1900 a 1901, jimiž zakazuje se výčep a užívání liho-
vin v kasárnách, na pochodech, na pevnině i na
moři, ve Francii samé i v koloniích a mužstvo má
býti při každé příležitosti instruováno o škodách.
které způsobuje alkohol. Jeden z rakouských plukov-
ních lékařů chválil poměry v rakouské armádé a do
tekl se ve své řeči toho, že prý francouzská armáda
trpi vedle degenerace alkoholické i jinou ještě dege
nerací, kterou stížen je celý francouzský národ. P
známka tato vyvolala bouři odporu. Dr. Legrain pro
hlásil to za urážku francouzského národa. Po krátké
řeči předsedově, jenž prohlásii armádu za největst
poklad státu, odvolal předešlý řečník a slunce míru
rozsvítilo se opěť nad kongressem. Přišla však bouře
nová,
Paní Geddová(?) přečetla za pana Dimitrij
Borovina přednášku o monopolu kořalečním v Rusku
Monopol vynáší 350 millionů. Stát nemá bohatnout
ze zla, jímž je stižen lid. Kořaleční monopol v Rusku
stal se novým demoralisujícím prostředkem pro ruský
lid. Na této cestě nedosáhne se střídmosti v poží
vání lihových nápojů. Na hlavu obyvatele připadá
ročně 2.5 rublu.
André
doktor
Legrain
Geddová
Dimitrij
Francie
Rusko
12
article
Delegát ruské vlády dr. Bulovski prohlási
tuto přednášku za tendenční. Žádná vláda dosud se
neodvážila sáhnouti na kořalku, jen ruská a švýcar
ská. Monopol dělá mnoho dobrého v Rusku a obme-
zuje alkoholismus skutečně. Nyní nemají ruští pijác
často ani příležitost, ani možnost se opíjeti. Dle-
výpočtů druhého vládního ruského delegáta hraběte
Skarzynského bylo v r. 1897 zatčeno v Pelro
hradě 27.326 csob pro opilslví, v r. 1898, po zave-
dení monopolu, kleslo tolo číslo na 22700. Olkryto
bylo následkem vyšetřování v lomtéž roce 1996 tj.
ných vinopalen.
Tentýž delegát ruský mluví potom o lidový ch
slavnostech a zábavách za účelem boje
proti alkoholismu. Přednášející je předsedou tempe-
renclářského komitětu v ministeriu financí ve Var-
šavě, které vydává ročně na podobné podniky 7 mill
rublů. Slavnosti pořádá vždy místní temperenclářské
komité. Program jejich řídí se dle zvyků a potřeby
lidu. V Ufě na Urale pořádají se jinak nežli ve Var
šavě a v Petrohradě. Temperenciářské komitéty za
kládají čítárny a rozesilají zvláštní protialkoholické
brožury a letáky v mnoha tisících exemplářů ročně
Universitní professor Weisz (Frýburk, Švýcary
appelloval na kněžstvo, aby se ujalo propagandy
antialkoholické, poněvadž z vlastního pozorování
nejlépe zná, co za škody činí kořaleční mor.
doktor
Bulovski
Skarzynský
Weisz
Frýburk
Švýcar
Rusko
Vara
Ufa
Ural
Petrohrad
13
article
Rektor J. Neumann z Porýnska líči činnost
v tomto ohledu německého katolického kněžstva.
Doposud téměř všecky asyly pro alkoholiky v Ně-
mecku vedou katoličtí kněží. Mimo to kněžstv
katolické v Německu má zvláštní spolky antialkoho-
lické, katolický přednáškový antialkoholický spolek
vydává několik temperenclářských časopisů »Charitas«
»Mässigkeit«, »Volksíreund zur Belörderung der Mas
sigkeit und Gesundheitspílege«.
Farář Harald Marthaler (Bern) chvál
švýcarský monopol kořaleční, který v technickém
i obchodním ohledu může se nazvati vzorným. O
jeho platnosti musilo 1100 vinopalen zastaviti práci
Navrhuje na místo hesla: »Boj proti kořalce ! « —
»Doj proti všemu alkoholu jako požitiny !-
Gymnasiální professor dr. Jan Bergman
(Stokholm) ve velice účinné přednášce pověděl hi
storii a původ švédského antialkoholického hnuti. Ve
Švédsku mnozí vládcové již v 17. a 18. století vy-
dávali různá nařízení proti pití lihovin. V letech
1775—1830 se ve Švédsku mnoho pilo, lid byl téměi
stůle v hostineích a mělo to také své hrozné dů-
sledky.
Rektor
Mässigkeit
Volksíreund
Marthaler
doktor
Bergman
Stokholm
Porýnsko
Německo
Bern
Švédsko
14
article
V r. 1808—1809 vedena byla nešťastná válka
ve které ztraceno bylo Finsko; byla to vůbec dob
revoluce, zrady, attentátů a velikých politických krisí
Stát byl na hranicích své úplné zkázy. Záviselo t
od různých příčin a okolností, jistě ale nebylo po-
slední příčinou ukrutné oslabení mravní a fysické
síly národní, způsobené nemírným požíváním alko-
holu. Však tu počali Švédové prociťovati ze svo
otupělosti: v r. 1811 vybásni! E. Tegner své dílo
Švéda
E Tegner
Finsko
15
article
»Svea«, směřující proti požitkářství. H. Ling zakláda
světoznámou švédskou gymnastiku a Wieselgren po-
číná veliké své tažení proti alkoholismu a zakládá
spolky střídmosti. V r. 1855 zakázáno páliti kořalku
doma; v r. 1865 zaveden tak zv. gothenbursky
systém. Tento systém pozůstává v tom, že se
zřídí, jak známo, v městě nebo větší obci zvláštní
akciová společnost, které náleží celý prodej všech
lihovin v místě. Akcionáři dostávají 5% ze svých
peněz, ostatní všechen zisk věnuje se na všeobecně
dobré účely. Jednotliví prodavači jsou všichni ve
službách této společnosti, mají určitý pevný plata
nezáleží jim ludíž na zvýšení konsumu lihovin. Vý-
čepy jsou zároveň jídelnami a hlavní výdělek maj
prodavači společnosti na jídle a na pivu, které ne-
náleží pod správu společnosti. Následek toho je, že
ve Švédsku konsum kořalky klesl, ale konsum piva
se zvýšil. Vedle toho působí dnes ve Švědsku mnoho
spolků abstinentů, které bojují i proti pití piva. Nej-
větším a vedoucím spolkem je spolek temperenclářů
majíci dnes 100.000 členů, všechny podobné spolky
mají dnes ve Švédsku okolo 250.00 členů, což při
úhrnném počtu obyvatelstva 5 millionů je číslo po-
měrně dosti veliké. V roce 1830 připadlo na hlavu
obyvatele 40 litrů pálenky, v r. 1900 7 litrů; konsum
piva v r. 1830 obnášel na hlavu okolo 6 litrů,
v r. 1900 28 litrů na jednoho obyvatele; konsum vína
v r. 1830 0.5 litru, v r. 1900 okolo 0.7 litru. »Národ
jenž před sto léty platil za nejopilejší národ, nabývá
dnes pověsti nejstřídmějšího národa na zeměkouli
H Ling
Švédsko
litr
16
article
Tomu odpovídají také duševní a hmotný pokrok
všeho švédského lidu.«
V diskusi stěžoval si redaktor Tennyson, že
sjezd nečiní na něho ucelený dojem, odehrává se tu
plno jednotlivostí, ale jednota náhledů zde nevládne
a to je velikou vadou. Studující mediciny Grigo-
rovič vytýká hraběti Skarzynskému, že je to
všecko hezké, že ruské komitéty temperenclářské
mají přes 20 tisíe členů, že rozesilají brožurya
letáky, ale co je to všecko platno, nemůže-li ruský
lid všecky ty tiskopisy čísti, poněvadž čísti a psáti
vělšinou nedovede. Ruská vláda mohla by se starali
více o vzdělání lidu a došla by snad k lepším vý-
sledkům. Tolstoj byl infernován na svůj statek, když
brojil proti alkoholismu ruského lidu a jiným jeho
nemravům; studující, kteří chtěli dobrovolně a bez-
platně učiti svůj národ čísti a psáti, byli zatýkáni
a zavíráni. V Bukovině, odkud řečník pochází, lze
pozorovati také hnutí antialkoholické. V mnohých
vsích pohřbili za asistence kněží ve velkých pro-
cesích na určitých místech soudek kořalky a označili
místo to křížem na památku, »že se na věčné časy
lid vyslovil proti nemírnému pití«. Ve spolcích stříd-
mosti učí se bukovinští venkované také čísti. Hrabo
Tennyson
Griga
Skarzynský
Tolstoj
Hraba
Bukovina
17
article
Skarzynski prohlašuje, že přišel na sjezd a pozván
byl za účelem boje proti alkoholu a ne za účely
politickými. Opakuje, že ruské temperenclářské komi-
léty zakládaji čítárny, knihovny a vůbec starají s
o povznesení lidové vzdělanosti. Ruská vláda na
řidila, aby kořalky byly připravovány úplně ben
chuti, takže nelákají nikoho k požívání, o čemž také
svědčí úsudek odborníků francouzských na loňské
pařížské výstavě. Vyziskané monopolem peníze vraci
vláda opět lidu. V r. 1900 účastnilo se v Petrohradě
lidových slavností 3.000.000 lidí; založeno bylo
7023 čítáren. Naproti učiněné námitce doktorky
Daszyúské, že není statistika vládní v Rusku důvěry
hodná a že ještě za něco stojí statistika zemstev
namítá mluvčí ruské vlády, že to prostě není pravda.
V ohledu lihovin by pěkně pochodilo ministerstvo
od všech konsumentů a zvláště prodavačů lihovin
kdyby statistiků falšovalo. Jisto je, že v roce 189
před monopolém připadlo na hlavu obyvatele v Rusku
7.48 litru lihovin, v r. 1899 (po zavedaní monopolu
6.52 litru a v r. 1900 6.50, To jsou čísla, která
mluví pro monopol.
Profensor cambridgské university dr. Sim
Woodhead podává zprávu o činnosti spolku
anglických abstinujících lékařů, jenž má 800 členů
pracuje všemi prostředky proti pijáctví.
Charles Wakely nnčrtí obraz společnosti
»Band of Hope Union« ve Velké Britanii, která
vytkla si za účel chrániti děti před alkoholismem
čítá 3,504.544 členů. Pořádá přednášky ve školách.
dosud 34.800 za přítomnosti 3,800,000 žáků
117.000 učitelů.
doktor
Sim
Charles Waket
Petrohrad
Rusko
Velká Británie
Band of Hope Union
18
article
Maleus uvádí mnohá data o činnosti »řádu
temperenelářského« v Anglii. Jeho členové musí úplně
abstinovati, věřiti v boha a nikoho nesváděti k piti
lihovin.
V pátek večer pořádaly vídeňské dámy na po-
čest kongresu slavnostní vecer, spojený s antialko-
holickým bankelem. Rázem 8. hodiny počal program
zpívalo se, hrálo na houste a poznali jsme také mi-
láčka německého čtenářstva, spisovatele Roseggera.
jenž četl poutavé ukázky ze svých spisů »O rubu
alkoholického zla«. Přednášel v štyrském nářečí.
Společnost odměnila ho nekonečným potleskem. Te-
prve po půl jedenácté sedlo se ke stolům a jedlo
— pilo se. Jako nápoj podával se: čaj, mléko, so-
dovka, kysibelka, limonáda, voda s malinovou
šťávou ald. Professoři Forel a Gruber i paní baronk
Langenau připíjeli se sklenicí vody v ruce a šlo t
také. Panstvo zůstalo pohromadě až do hodin
ranních. »Alkoholici« odešli většinou dříve a za
sedli v různých kavárnách a restaurantech vídeň
ských, aby se oddali — střídmému požívání alko-
holu. Slavnostní večer konán byl ve velikém sál
hötelu Continenlal.
V poslední den sjezdový, v sobotu, dostalis
ke slovu delegáti jednotlivých rakouských zemsk ých
komitétů.
Rosegger
Forel
Gruber
Langenau
Anglie
19
article
První mluvil dr. Presl, c. k. vrchní okresn
lékař v Jičíně a císařský rada. Řečník snesl veliky
slatistický materiál, rozdělený v různé oddíly
V prvním pojednal o výrobě piva, vína, kořalky
o exportu těchto látek, v druhém o obchodu s ko-
řalkou, v třetím o konsumu kořalky a ve čtvrtém
o výčepech a místech, kde se lihoviny čepují. Vr
1893/94 vyrobilo se v Čechách piva 7,517.000 hekto-
litrů, vína 14.500 hl. a kořalky 436.765.60 hl. : v r.
1897/98 8,514.453 hl. piva, 12.180 vina a 439.306 9
hl. kořalky. V království českém při 5.7 millionů
obyvatel ve 12.877 obcích známo je 25. 292 noto-
rických pijáků, z nichž je 18.253 ženatých s 55.876
dětmi. Na 10.000 obyvatel připadá 43 notorických
pijáků. Pijáctví přibývá od západu k východu a se-
veru. Více píjí lidě zaměstnání na vzduchu, na něž
má pohoda vliv. Jsou to hlavně lidé u hospodářství
polního zaměstnaní a při stavbách, méně pije se
v uzavřených pracovnách s určitou pracovní dobou
a s určilými pracovními přestávkami. Jen dělníci
pracující ve velikém horku pijí větší množství piva.
téměř nikdy kořalky. V roce 1881 připadlo v krá-
lovství českém na hlavu obyvatele 50 litrů piva,
v r. 1891.92 63.5 l. a v r. 1898 145 litrů. V r.
1897/98 vyvezlo se z Čech téměř 11 millionů hekto-
litrů různých alkoholických nápojů. V r. 1882 bylo
v Čechách 31 957 výčepů kořalky, v r. 1899 33.317
V roce 1882 připadlo na jeden výčep 173 obyvatel.
v r. 1893 189 a v r. 1899 175 obyv. A tak to šl
ve množství čísel dále, která nastínila nám v pravém
obraze alkolismus v Čechách.
Přednáška pana dra. Presla zasluhuje širšího
referátu, což, až nám místo dovolí, ve svém časo-
pise učiníme. Řečník skončil některými všeobecně
již známými a na kongresu projednávanými zaříze
zeními proti alkolismu
(Dokončení.)
Presl
Jičín
Čechy
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. dubna. (K situa ci.) Vládě
blízký vídeňský zpravodaj »Dzien. Polskéhoe
prozrazuje dávno už známou věc, že se dr
Körber přesvědčil o marnosti všech vyrovnacích
konferencí česko-německých a proto »ustoupil
od všelikých hlučných konferencí, nemluví ni
o dohodě česko-německé a stará se jedině o to,
aby upravil takové ovzduší, v němž by dohoda
ona mohla uzráti sama sebou. Budou-li — prý
— Čechové a Němci společně pracovati v parla-
mentě na prospěch hospodářského blaha celého
království českého, zmizí časem nedůvěraa
k dohodě se dojde postupně bez účastenství
vlády a bez jakýchkoli konferenci, jen když
vláda bude zachovávat přísnou neutralitu a zdrží
se na delší dobu všelikých ústupků jazykových
a národních jak na prospěch Němců, tak i Čechů.
Úloha polského kola — píše zpravodaj dále —
jest za také konstellace sama sebou dána
Körber
Čecho
Němec
Praha
21
article
jasna. Poláci vstoupili do sněmovny s širokým
programem hospodářským a snaží se jej usku
tečniti. Čím více stran se sloučí k positivn
práci, tím lépe pro polské kolo, neboť tím větš
bude odpor parlamentu proti radikálním výbu
chům. Koalice tři velikých skupin sněmovních
koalice ne politická, nýbrž jen pro společnou
práci utvořená, jest idežl nejen rakouský, nýbrž
především i polský. Po letech bezplodného politi
sování jest už nejvyšší čas ku práci v oboru
hospodářském; až strany shromáždí sily pr
stát, pak si mohou, uznajíli toho potřebu, ná
rodní válku započíti znova.«
Není to pro nás, jak praveno, nic nového
že dru. Körbrovi jde hlavně o posilení státu.
to jest o naplnění státní pokladny (viz požadavel
refundace 80 millionů korun) a vyřízení národ-
ních otázek, bez nichž trvalého'míru v Rakousku
býti nemůže, že by ponechal nejraději národům
aby si to spravili mezi sebou sami. Poláci jak
beati possidentes ovšem potřebu národnostních
bojů nepocitují, naopak jsou jim velice pro
mysli, neboť jsou si vědomi svých hříchů, pá-
chaných na haličských Rusech.
Polák
Rakousko
22
article
Ze Štyrského Hradce, 15. dubna. (Prot-
bulharským hostům.) Společnost bul
harských učitelů, jež navštívila tyto dni Prahu,
hodlá se na zpáteční cestě zastaviti takév
Štyrsku. Městská školní rada hradecká slibila,
že Bulhary ubytuje v některé školní budově
pohosti je. To se nelibí tamním nacionálům
jeden z městských radů štyrsko-hradeckých agi-
tuje horlivě, aby zmařil návštěvu bulharských
hostí. Starosta města má býti vyzván, aby ne-
prodleně svolal školní výbor a přiměl jej, aby
upustil od uvítání a pohostění Bulharů. Při tom
se dovolává minulé bulharské návštěvy v Praze.
kde »úzavřeno česko-bulharské bratrství. « Ne-
víme, jak se štyrsko hradecký starosta zachová
v této věci, na všechen způsob sama tato agi
tace bude Bulharům zajímavou vzpomlnktou
jich sludijní cesty a poslouží jim k poznání
»vysoké kultury německé«.
Bulhar
Štyrský Hradec
Prot
Praha
23
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. dubna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. dubna.
Krise v cařihradském patriarchátu
Od několika dní trvá krise v cařihradském
patriarchátě, Mezi patriarchou Konstantinem v
a většinou synodu a smíšené rady došlo do
srážky proto, že většina, jež je při bývalém
patriarchovi Jachymu III., neni spokojena s pů
sobením patriarchy nynějšího. Většina mu vy-
týká, že nedovedl u Porty hájiti zájmů pravo-
slavné církve, takže v posledních 2 letech byla
odňata půda 32 chrámům a monastýrům, ktere
byly v Makedonii zřízeny řeckým nákladem. Ve
středu většina synodu a smíšené rady třikráte
vyzvala patriarchu, aby se vzdal, a když se
k tomu neměl, většina prohlásila jej za svržena
a sepsala o tom protokol. Tento protokol by
ještě téhož dne podán Vysoké Portě.
Nápadno je, že tak silná opposice prot
patriarchovi vypukla právě ve chvíli, kdy pro-
hlásil, že je třeba u spokojiti skopelj-
ské Srby.
Do krise vrhá také trochu světla francouz
ský list »Le Maphore«, vycházející v Marsilii
V něm ličí se, co dělají v Cařihradě Rusk
a Rakousko. Rusko, praví se tam, tal
špalně manevruje makedonskou otázkou
že Bulharsko bude nuceno vrhnouti se d
náruče Rakouska, a Bulharsko hledí nyn
na Rusko jako na stát, který zradil (!) křesťan
skou věc. Naproti ruskému vyslanci Žinovjevu.
jenž tureckou vládu pobídl (!), aby beztrestně
vraždila (!) Bulhary, rakousko-uherský
vyslanec bar. Calice energicky vystu-
puje proti násilí, páchanému na Bulharech a t
jak u cařihradské vlády, tak u patri ar
chátu.
Možná, že budoucnost ukáže, je-li baron
Calice v nějakém spojení s krisí v cařihradskén
patriarchátě.
Konstantinos
Port
Srba
Žinovjevo
Bulhar
Praha
Makedonie
Cařihrad
Rakousko
Rusko
Bulharsko
Calic
Jachym III
Le Maphore
24
article
Další zajímavé projevy o schůzi
Další zajímavé projevy o schůzi
tonlonské.
V Italii i ve Francii rychle dostavilos
vystřízlivění po toulonské schůzi. My zde po-
hliželi velmi střízlivě na manifestaci tu ješte
dříve nežli se udála. Nicméně klademe, jak
dosud objektivně jsme činili tak i na dále
podle sebe prostě projevy optimistův i pessi
mistův. »Gazetta de Torino« píše o sne-
zdařeném experimentu« a míní, že bylo
by vhodnějším bývalo poslati místo ujce krá-
lova do Toulonu pouhého míslo admiráta. Tu-
rinská »Stampa« těši se aspoň tím, že nyn
»všechna« nedorozumění mezi Francií a Itali
jsou odstraněna. Dále jíti se nesmí. Italie má
cestu jasně předurčenou. List konstatuje se
zadostučiněním, že v předvečer uplynutí obchod-
nich smluv ostatní národové mohou viděti, jak
přátelství Italie jest »vyhledáváno« a váženo.
Protož volá »Stampa« »poclivě«, jak dí, k Fran
couzům: »Spojenci nikoli ! Ale přáteli ! A upřím-
nými přáteli! Náš zájem od vašeho nemůže
býti příliš rozdilný a kdož vi, zdaž jednoho
dne cesty naše neskřižují se opět a nesetkáme
se opět. Pro dnešek voláme z plna srdce
Sláva šlechetné Francii.«
Bez okolků vyslovuje se »La Sera«, je
poukazuje k tomu, že vévodovi Janovskému
byly v Touloně prokázány jen ofieiální pocty.
Stamp
Sláva
Janovský
Francie
Toulon
Gazetta jít Torino
Italia
Le Ser
25
article
Posadili jej do předpotopního »landouru«, a
jeho kočím dali »tuze těsné livreje.« »Seras
končí známým rčením francouzským: L' etreinte
fut glaciale« — »Objetí bylo ledové.«
Frankofilský milánský »Secolo« píše, ž
nebylo potuchy po nadšení, myslí ale, že bylo
by na jeho projevy došlo, kdyby byly slavnost
trvaly ještě po několik dnů. (Italské loďstv
dlelo v Toulonu týden. Pozn red) List praví
pak, že nemohlo se očekávati nadšení, jakým
V drobném prodejii
ranní číslo o sob
a s
odpolodni-
:; na S
Ve flialkách na venkovět-
ranní č5sla. . . . . . . . 10
odpolední.
. . . . . . . 5h
Iusera ty
platí se kotově napřo
Předplanení a inrerty přijímá zdlmini-
stráce v Mariasské ulici č.z.
Tani nacházají se též redakce
tiskárna n ozpočice , Národnich Lista“.
Rukopisy se novracsjí.
Národnich List
Toulon
Mariasský ulice
L ' etreinte
Iuser
26
article
vítáno bylo ruské loďstvo, jež znamenalo a lli-
anci, kdežto italské loďstvo příjelo jen obno-
vovati starou svornost mezi Vlachy
a Francouzi. »Musíme prolož býti« končí list,
»spokojeni výsledkem dosaženým, totiž odstra-
něním všech nedorozumění a zlepšením styků
našich k Francii.«
»Secolo« uveřejňuje potom rozmluvu s Du-
puem, teď francouzským ministr- presídentem,
kterýž jako první následek cesty toulonské
označuje brzké uzavření obchodn
smlouvy mezi Francil a Italií.
Loubet pokládá, jak děl Dupuy, úplné smi-
ření s Italií za jeden z hlavních úkolův
svého presideniství. Tím znovu potvrzeno mi-
nění naše, že mužům nyní ve Francii v lád-
noucím jde o sblížení s trojspolkem na nej-
méně právě tak, jako o zachování alliance
s Ruskem. Ovšem nejsou tu v úplné shodě
s lidem francouzským.
V souhlase s tím píše také římský »M at-
tino«, že sblížení Francie s Italií
jest spíše dílem diplomacie nežli
plodem veřejného mínění. Ostatně
není prý důvodu, proč by Italie měla chovati
se nadále přikře k Francit kdyžtě Rakou-
sko ano i Německo nejlepší dne
styky s Francii udržují.
Stůjtež zde i některé další projevy z Fran-
cie samé: »My máme bohužel pravdu,« pravl
p. Mauroy v pařižském »Soleilu«, kd yž
nepřikládáme mnoho váhy všem
těmto manifestacím italsko'fran-
couzským. Vlaši jsou lidé velmi
dovední a velmi praktičtí. Oni roz-
dávají vysoké řády, ale zároven
svým přebytečným lidem zapla-
vují náš Tunis a Lrancouzské přl-
stavy. Koketují-li dnes s námi, má to své
příčiny. Ať pracují v zájmu své země, ale my
nechiceme a nemážeme chfiui, aby životní po-
třeby Francie byly dávány v šane jalo vé,
byť sebe lomoznější politice. Rány
z děl, křik davů, skvostné bankety.
vřelé přípitky, šumíci šampaňské,
to vše jsou krásné věci, ale až kour
se odvalí, co zůstane z tohot
ohňostroje?«
Vlach
Francouz
Dupuy
Italia
Mauroy
Francie
Rusko
Německo
Fran
Tunis
Italia
Italia
27
article
Také líst Emila Olliviera, akademíka a býv.
ministra Napoleonova, který byli jsme již citovali,
vyzněl tonem rušivým v šalmaje vlasko fran-
couzské. Napsalať bývalá Excellence, že dům
savojský jest »zrádnou dynasti!«. Jeden
z reďaktorů »Matinu« navštívil starého, 80letého
historika a tento s ním sdělil některé zajímavé
doklady k svému mínění. On pravil: »Mluvil-li
jsem o nevěrné dynastii, týkalo se to v ž dv
jediné poměru Italie knám. Vzpo-
meňte všeho toho, co jsme pro Italii učiníli.
Roku 1859 dali jsme jim Lombardii, roku 1866
Benátsko, jež nám krátce před tím nabízelo Ra-
kousko za vzájemnou pomoc, jež by byla uči-
nila nemožnou porážku u Sadové a Sedanu. Ne-
vylýkáme to Viktoru Emanuelovi, jako jeho synu
Humbertovi, jímž politika zrady počíná. On
proti nám ukul trojspolek, který garantuje
Německu Elsasko a Lotrinsko. A to
jest ono násilí, jež Irdá sobě rovného v ději-
nách lidstva. To je ten nejčernější ne-
vděk, když Italie podepsala svou krví amlouvu,
kterou má býti se světa shlazen národ, jemuž
dnes děkuje svoje bytí... A daešní král?
Nás také nenávidí. Neboť nebyl to
on, jenž byl přitomen nás urážej-
cim přehlidkám vojsk pod hrad-
bami mohučskými? Toto záští jest dé-
dičné. Neboť on znovu spolupode-
piše smlouvu trojspolkovou, dllo
to Minghettis, Crispia, Humberta
a jeho syna. Mluviti o spolku fran-
couzsko-vlaském, znamenalo by
podepsati smlouvu frankfurtskou.
O tom buďte přesvědčen.
O ochotě Francie za nového jejího regimu
najen k Iialii, ale i k Německu podává urči tý
doklad i pařižský »Matin«. Čísla mluví. Pišet
list tento: »Německo hleďalo nedávno půjčku
300 millipnů marek a tyto byly upsány 16kráte.
Ollivier
Napoleonův
Matin
Viktor Emanuel
Humbert
Italia
Lombardie
Benátsko
Sedan
Německo
Lotrinsko
Francie
28
article
Jediná Francie nabízela obno
čtyřnásobný, t. j. jednu milliardu
500 millionů franků. To jest zajisté
něco nového, nevidlaného: Francouzi půjěují
báječné sumy svému nenáviděnému
sousedu. Zdá se to býti úkaz psy-
chologický v životě národů, že
člověk zapominá nenáviděti, j ako
zapominá milovati.«
Ještě jiný doklad k připravenému sblížení
frankoněmeckému. Podávají jej opět samy listy
francouzské v télo zprávě, čerpané z kruhů vo-
jenských.
Císař Vilém II. sdělil s franeouzs kou
vládou přání, že by mu bylo ob-
zvláště milým, aby generál Bonnal,
velitel válečné školy, se zúčastnil jako zástupee
republiky letosních německých manevrů.
Císař, jemuž jsou známy vynikající vlast-
nosti generálovy, jakož i vážnost, jaké se těší
u cizích velkých šlábů, přeje si, aby tento
znamenitý důstojník sledoval technické operace
armády pruské.
Vláda přání tomuto vyhověla,
a generál Bonhal bude přilomen podzimním ma-
nevrům, jimž bude veleli sám císař.
Odpor proti Anglii.
Obyvalelslvo na Maltě, vedením tamních
vlaských duchovních, chystá velký protestní
tábor a čilou agitaci proti opatřením vlády
britské, jimiž itálština na ostrově veskrze vla-
ském, ale Anglii náležejícím, nahražena byla
angličinou. V projevu vydaném praví se, že
vnucování jazyka menšiny většině musí poško-
diti obyvatelstvo politicky, morálně 1 hmotně.
Neměli-liž by si povšimnouti projevu toho také
Vlaši — v Přímoří a Dalmaci ?
Francouz
Vilém II
Bonnal
Bonhal
Vlach
Francie
Anglie
Malta