ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cc63460-660c-11dc-a4a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 58, person 69, org 3, work 9
1 masthead
Ročník XXxxl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. dubna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 104.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplnieí ne: v Praze v alminisfrani a čtrrt leta . . . : 6 K — s dvojí donáškou za čtvrt leta . . ! . 7 K e0 ve Blislkách 2 K 80h na něsle . Teštou: za měste na čtvrt lete s dvojí zásilkon na měsí Bk atrrt leta
Praha
5 article Na sklonku parlamentních prázdnin.
Na sklonku parlamentních prázdnin. Velkonoční parlamentní prázdniny schy lují se ku konci a s nimi i rozhovory po- slanců s voliči. Jaký v národě našem zůsta- vily rozhovory ty dojem? Kdyby bylo lze přiložiti ucha k srdci národa, jaký bychom uslyšeli tepot? Klidnější či nepokojnější, než byl před prázdninami těmi, než byla poslanci samými lidu vysvětlena situace, jež převážnou většinu našeho klubu poslaneckého ve Vídni přiměla rozhodnouti se v zájmu národní věci pro dočasnou změnu parlamentní své taktiky? Všechny strany lidu našeho na radě říšské zastoupené měly příležitost promluvit a háji své jednání, lid český slyšel je a nyní uva- žuje. Kam se kloní převahou jeho míněn a jeho soud? Rozpoznati správně a jistě v dobách obecné únavy, kdy lid nemá příležitosti promluviti hromadně volbami sněmovními, kterak národ o tom kterém činu, o té které otázce neb události převážnou většinou svou soudí a smý- šlí, náleží k nejtěžším úlohám politickým a vidíme v dějinách nejednou, kterak v roz- poznání tom i nejzkušenější státníci, proslulí nadobyčejnou znalostí světa a lidí, velice se mýlívali. Dokonce pak v době poměrně tak krátké po skutku a vysvětlení jeho nelze, trváme, ani v národě početně menším, než jest sedmimillionový národ náš, zjistiti ko nečnou výslednici převážného jeho smýšlení citu a soudu tak matematicky přesně a bez- pečně, aby byla skutečnost a pravda vystížen nade všechnu pochybnost.
Vídeň
6 article
Ale tolik lze prozatím konstatovati a vy- sloviti: že celkem přijala veřejnost naše onu dočasnou změnu v taktice poselstva našeho dosti klidně; nebylo v ní žádného radostného blahého uspokojení z něho, nebylo v ní ale také žádného vášnivého bouřného hněvu a protestu. Nescházelo věru na úsilovných a nezřízených pokusech všech možných do- brodinečků národní strany svobodomyslné, roz dmychati v lidu našem nedůvěru, ba hněv a zášť proti poslancům rozhodnuvším se pro příměří za cenu jistých národo-hospodářských a kulturních vymožeností pro vlasť a náro náš: — ale lid český nedal se celkem svým naprosto strhnouti k žádnému odboj proti svému poselstvu, k žádnému odsuzování kroku jejich, k žádnému nevraživému votu nedůvěry a zatracení. Agitátoři i tisk frakcí: sociálně demo kratické, národně-sociální a agrární, radi kální, pokrokové, realistické jako klerikální konservativní po dlouhé neděle svornými si- lami pracovali plnou parou o poštvání a po bouření veřejnosti české proti politice mlado- české. Neštítěno se žádné zbraně podezříva- vosti, nepravdy, klevety až po nejhrubš pomluvy, lzi a křivdy. Titíž poctivci, kteří před tím měli »uz dosti těch hádek a sporů národních«, kteř vyčitali poslancům naším, že prý zapomínali po deset roků na národohospodáský prospěch národa a pořád jen válčíli za národnosta právo jazyka českého, kteří po každé kam pani se opposice ptali: »Co jtse nám z Vídně přinesli?« Kde je ta hmotná výslužka pro náš národ z vaší obstrukce? — (itíž poctivci nyní rázem se stali náramnými ideo- logy, štvoucími národ proti poslancům svým zas proto, že tito poodložili tedy na chvil meč obstrukce a svolili ku dočasnému pří měří na bojišti národním za cenu národo hospodářských prospěchů národa svého, zkoušejíce touto cestou spíše dostatise k cíli.
Vídeň
7 article
Nebyli bychom ani jedinému z odpůrců našich zazlili, kdyby byli přestali na způsobu kritiky a boje u všech vzdělaných národů obvyklém: kdyby byli věcnými důvody bojovali proti důvodům většiny poselstva na šeho, jako to činil na př. řečník menšiny jeho dr. Fořt, kdyby tedy byli řekli: »My chováme pochybnost o zdatnosti směrua dráhy, na kterou jste uhodili, nám se nezdá. že tato cesta dovede naši věc spíše k cíli. než cesta přímočarně zásadné obstrukce. kterou my pokládáme z těch a z těch dů vodů za lepší.« — Takový politický zápas bychom jen vítali v zájmu věci naší. Ale o to dotčeným protivníkům strany naší naprosto nešlo, jim nejednalo se o žádný prospěch, ani o česl, ani o právo národa. nýbrž jen o to, aby sobě nepohodlnou stranu naši v očích lidu očernili, zošklivili, ze srdce jeho ji vyrvali a na hrobě jejim sobě své vytoužené stánky rozbili.
Fořt
8 article
Proto místo důvody bojovali proti » po- litice mladočeské« jen lží a pomluvami, místo poučování lidu jen jej popouzeli a štvali do vašniveho záští proti svým mladočeským poslancům, žalujíce na ně paušálními svými lžemi, že prý »opustili boj státoprávní a za několik neurčitých slibů zadali celý náš zá- sadní odpor proti Vídni«, že prý si proti vládě a Němcům počínali »chabě« a že prý kapitulovali před centralismem, přestali hájit naši národní rovnoprávnost jako naši sve- zákonnost a samosprávu, zkrátka, že prý nejsou hodni, aby jim národ svěřoval na dále čestnou obranu své věci svaté, nýbrž zralí, aby byli vystřídáni schopnějšími a upřímnějšími zástupci národa, kterých najde národ jedině v lůně těch desíti nebo kolika ještě výtečných frakcí, maje u nich na vy- branou mezi samými osvědčenými kapaci- tami, vlastenci a státníky prvého řádu Nuž a výsledek veškeré této neskonale fanatické agitace, všeho toho soustavného a soustředěného brojení a štvaní? Mlčelivý souhlas převážné většiny národa, zjevný v klidu a váž
Němec Vídeň
9 article
ném jeho odolání všem těmto svodůma křikům, doprovází poslance naše do Vídně k další jich práci. Není to dosud žádná radostná absoluce, kterou by jim dával národ za jejich čin ze 4. března, — zdravý cit a rozum těžce zkou- šeného lidu jest dalek toho, aby před časem po tolikém zklamání uvěřil a zarado- val se ze zory lepších dnův; avšak spra- vedlivá a poctivá mysl jeho rovněž daleka toho, aby pochybovala a nedůvěrou zavřela se proti poctivé snaze, nejlepší vlastenecké vůli, zkušenosti a moudrosti politické svého sboru poslaneckého, naopak věří a spolehá v něj i na dále, že povede si neodvisle statečně i na dále v poctivé obraně svaté veliké věcih všeho národa našeho- Osmý mezinárodní sjezd proti alko- holismu ve Vidni od 9.—14. dubna r. 190l. (Od zvláštního našeho referenta.) Ve Vídni, 13. dubna 1901. Madame Legraine vykládala v páteční sjezdovém sezení o spolku abstinujících žen v Pa- říží. V dobře srozumiteiné frančiné praví, že vznik tento spolek po sedmém mezinárodním antialkoholi- ckém sjezdu, konaném v Paříži r. 1899. Spolek má 200 členek; v předsednictvu musí zasedati absti nentky, členkami mohou býti i neabstinující ženy.
Legraine Vídeň Paříž
10 article
Alkoholik je nemocným člověkem, jenž ztratil vládu nad svou vůlí a je jako dítě. K jednání s takovým nemocným hodí se velice dobře žena. Piják mivá rodinu a ta klesá jeho vinou do ruin; je nutno po- dati takové nešťastné rodině ruku a i k tomu hodí se dobře žena. Čienky pařižského spolku abstinujícíeh chodí do rodin pijáckých; v r. 1900 opatřily 36 po- dobných rodin, z nichž 10 příčiněním spolku bylo postaveno do nových, lepších poměrů. Spolek má příležitost zakročovati v rodinách různých lidových tříd, v minulém roce byl požádán o pomoci v rodině zámožného a jindy vysoce ctěného advokáta. Inter- vence měla příznivý výsledek. Především se hledí k tomu, aby členky dávaly svým choväním — svoo abstinenci dobrý příklad svému okolí. „ i Ke slovu se dostal dále dr. Richard, ředilel vojenské nemocnice v Paříži a pojednal o opatřeních protialkoholických ve francouzské armádě, Ministr
doktor Richard Paříž Intrum
11 article
Gallifet a André nařídili zvláštními oběžníký v roce 1900 a 1901, jimiž zakazuje se výčep a užívání liho- vin v kasárnách, na pochodech, na pevnině i na moři, ve Francii samé i v koloniích a mužstvo má býti při každé příležitosti instruováno o škodách. které způsobuje alkohol. Jeden z rakouských plukov- ních lékařů chválil poměry v rakouské armádé a do tekl se ve své řeči toho, že prý francouzská armáda trpi vedle degenerace alkoholické i jinou ještě dege nerací, kterou stížen je celý francouzský národ. P známka tato vyvolala bouři odporu. Dr. Legrain pro hlásil to za urážku francouzského národa. Po krátké řeči předsedově, jenž prohlásii armádu za největst poklad státu, odvolal předešlý řečník a slunce míru rozsvítilo se opěť nad kongressem. Přišla však bouře nová, Paní Geddová(?) přečetla za pana Dimitrij Borovina přednášku o monopolu kořalečním v Rusku Monopol vynáší 350 millionů. Stát nemá bohatnout ze zla, jímž je stižen lid. Kořaleční monopol v Rusku stal se novým demoralisujícím prostředkem pro ruský lid. Na této cestě nedosáhne se střídmosti v poží vání lihových nápojů. Na hlavu obyvatele připadá ročně 2.5 rublu.
André doktor Legrain Geddová Dimitrij Francie Rusko
12 article
Delegát ruské vlády dr. Bulovski prohlási tuto přednášku za tendenční. Žádná vláda dosud se neodvážila sáhnouti na kořalku, jen ruská a švýcar ská. Monopol dělá mnoho dobrého v Rusku a obme- zuje alkoholismus skutečně. Nyní nemají ruští pijác často ani příležitost, ani možnost se opíjeti. Dle- výpočtů druhého vládního ruského delegáta hraběte Skarzynského bylo v r. 1897 zatčeno v Pelro hradě 27.326 csob pro opilslví, v r. 1898, po zave- dení monopolu, kleslo tolo číslo na 22700. Olkryto bylo následkem vyšetřování v lomtéž roce 1996 tj. ných vinopalen. Tentýž delegát ruský mluví potom o lidový ch slavnostech a zábavách za účelem boje proti alkoholismu. Přednášející je předsedou tempe- renclářského komitětu v ministeriu financí ve Var- šavě, které vydává ročně na podobné podniky 7 mill rublů. Slavnosti pořádá vždy místní temperenclářské komité. Program jejich řídí se dle zvyků a potřeby lidu. V Ufě na Urale pořádají se jinak nežli ve Var šavě a v Petrohradě. Temperenciářské komitéty za kládají čítárny a rozesilají zvláštní protialkoholické brožury a letáky v mnoha tisících exemplářů ročně Universitní professor Weisz (Frýburk, Švýcary appelloval na kněžstvo, aby se ujalo propagandy antialkoholické, poněvadž z vlastního pozorování nejlépe zná, co za škody činí kořaleční mor.
doktor Bulovski Skarzynský Weisz Frýburk Švýcar Rusko Vara Ufa Ural Petrohrad
13 article
Rektor J. Neumann z Porýnska líči činnost v tomto ohledu německého katolického kněžstva. Doposud téměř všecky asyly pro alkoholiky v Ně- mecku vedou katoličtí kněží. Mimo to kněžstv katolické v Německu má zvláštní spolky antialkoho- lické, katolický přednáškový antialkoholický spolek vydává několik temperenclářských časopisů »Charitas« »Mässigkeit«, »Volksíreund zur Belörderung der Mas sigkeit und Gesundheitspílege«. Farář Harald Marthaler (Bern) chvál švýcarský monopol kořaleční, který v technickém i obchodním ohledu může se nazvati vzorným. O jeho platnosti musilo 1100 vinopalen zastaviti práci Navrhuje na místo hesla: »Boj proti kořalce ! « — »Doj proti všemu alkoholu jako požitiny !- Gymnasiální professor dr. Jan Bergman (Stokholm) ve velice účinné přednášce pověděl hi storii a původ švédského antialkoholického hnuti. Ve Švédsku mnozí vládcové již v 17. a 18. století vy- dávali různá nařízení proti pití lihovin. V letech 1775—1830 se ve Švédsku mnoho pilo, lid byl téměi stůle v hostineích a mělo to také své hrozné dů- sledky.
Rektor Mässigkeit Volksíreund Marthaler doktor Bergman Stokholm Porýnsko Německo Bern Švédsko
14 article
V r. 1808—1809 vedena byla nešťastná válka ve které ztraceno bylo Finsko; byla to vůbec dob revoluce, zrady, attentátů a velikých politických krisí Stát byl na hranicích své úplné zkázy. Záviselo t od různých příčin a okolností, jistě ale nebylo po- slední příčinou ukrutné oslabení mravní a fysické síly národní, způsobené nemírným požíváním alko- holu. Však tu počali Švédové prociťovati ze svo otupělosti: v r. 1811 vybásni! E. Tegner své dílo
Švéda E Tegner Finsko
15 article
»Svea«, směřující proti požitkářství. H. Ling zakláda světoznámou švédskou gymnastiku a Wieselgren po- číná veliké své tažení proti alkoholismu a zakládá spolky střídmosti. V r. 1855 zakázáno páliti kořalku doma; v r. 1865 zaveden tak zv. gothenbursky systém. Tento systém pozůstává v tom, že se zřídí, jak známo, v městě nebo větší obci zvláštní akciová společnost, které náleží celý prodej všech lihovin v místě. Akcionáři dostávají 5% ze svých peněz, ostatní všechen zisk věnuje se na všeobecně dobré účely. Jednotliví prodavači jsou všichni ve službách této společnosti, mají určitý pevný plata nezáleží jim ludíž na zvýšení konsumu lihovin. Vý- čepy jsou zároveň jídelnami a hlavní výdělek maj prodavači společnosti na jídle a na pivu, které ne- náleží pod správu společnosti. Následek toho je, že ve Švédsku konsum kořalky klesl, ale konsum piva se zvýšil. Vedle toho působí dnes ve Švědsku mnoho spolků abstinentů, které bojují i proti pití piva. Nej- větším a vedoucím spolkem je spolek temperenclářů majíci dnes 100.000 členů, všechny podobné spolky mají dnes ve Švédsku okolo 250.00 členů, což při úhrnném počtu obyvatelstva 5 millionů je číslo po- měrně dosti veliké. V roce 1830 připadlo na hlavu obyvatele 40 litrů pálenky, v r. 1900 7 litrů; konsum piva v r. 1830 obnášel na hlavu okolo 6 litrů, v r. 1900 28 litrů na jednoho obyvatele; konsum vína v r. 1830 0.5 litru, v r. 1900 okolo 0.7 litru. »Národ jenž před sto léty platil za nejopilejší národ, nabývá dnes pověsti nejstřídmějšího národa na zeměkouli
H Ling Švédsko litr
16 article
Tomu odpovídají také duševní a hmotný pokrok všeho švédského lidu.« V diskusi stěžoval si redaktor Tennyson, že sjezd nečiní na něho ucelený dojem, odehrává se tu plno jednotlivostí, ale jednota náhledů zde nevládne a to je velikou vadou. Studující mediciny Grigo- rovič vytýká hraběti Skarzynskému, že je to všecko hezké, že ruské komitéty temperenclářské mají přes 20 tisíe členů, že rozesilají brožurya letáky, ale co je to všecko platno, nemůže-li ruský lid všecky ty tiskopisy čísti, poněvadž čísti a psáti vělšinou nedovede. Ruská vláda mohla by se starali více o vzdělání lidu a došla by snad k lepším vý- sledkům. Tolstoj byl infernován na svůj statek, když brojil proti alkoholismu ruského lidu a jiným jeho nemravům; studující, kteří chtěli dobrovolně a bez- platně učiti svůj národ čísti a psáti, byli zatýkáni a zavíráni. V Bukovině, odkud řečník pochází, lze pozorovati také hnutí antialkoholické. V mnohých vsích pohřbili za asistence kněží ve velkých pro- cesích na určitých místech soudek kořalky a označili místo to křížem na památku, »že se na věčné časy lid vyslovil proti nemírnému pití«. Ve spolcích stříd- mosti učí se bukovinští venkované také čísti. Hrabo
Tennyson Griga Skarzynský Tolstoj Hraba Bukovina
17 article
Skarzynski prohlašuje, že přišel na sjezd a pozván byl za účelem boje proti alkoholu a ne za účely politickými. Opakuje, že ruské temperenclářské komi- léty zakládaji čítárny, knihovny a vůbec starají s o povznesení lidové vzdělanosti. Ruská vláda na řidila, aby kořalky byly připravovány úplně ben chuti, takže nelákají nikoho k požívání, o čemž také svědčí úsudek odborníků francouzských na loňské pařížské výstavě. Vyziskané monopolem peníze vraci vláda opět lidu. V r. 1900 účastnilo se v Petrohradě lidových slavností 3.000.000 lidí; založeno bylo 7023 čítáren. Naproti učiněné námitce doktorky Daszyúské, že není statistika vládní v Rusku důvěry hodná a že ještě za něco stojí statistika zemstev namítá mluvčí ruské vlády, že to prostě není pravda. V ohledu lihovin by pěkně pochodilo ministerstvo od všech konsumentů a zvláště prodavačů lihovin kdyby statistiků falšovalo. Jisto je, že v roce 189 před monopolém připadlo na hlavu obyvatele v Rusku 7.48 litru lihovin, v r. 1899 (po zavedaní monopolu 6.52 litru a v r. 1900 6.50, To jsou čísla, která mluví pro monopol. Profensor cambridgské university dr. Sim Woodhead podává zprávu o činnosti spolku anglických abstinujících lékařů, jenž má 800 členů pracuje všemi prostředky proti pijáctví. Charles Wakely nnčrtí obraz společnosti »Band of Hope Union« ve Velké Britanii, která vytkla si za účel chrániti děti před alkoholismem čítá 3,504.544 členů. Pořádá přednášky ve školách. dosud 34.800 za přítomnosti 3,800,000 žáků 117.000 učitelů.
doktor Sim Charles Waket Petrohrad Rusko Velká Británie Band of Hope Union
18 article
Maleus uvádí mnohá data o činnosti »řádu temperenelářského« v Anglii. Jeho členové musí úplně abstinovati, věřiti v boha a nikoho nesváděti k piti lihovin. V pátek večer pořádaly vídeňské dámy na po- čest kongresu slavnostní vecer, spojený s antialko- holickým bankelem. Rázem 8. hodiny počal program zpívalo se, hrálo na houste a poznali jsme také mi- láčka německého čtenářstva, spisovatele Roseggera. jenž četl poutavé ukázky ze svých spisů »O rubu alkoholického zla«. Přednášel v štyrském nářečí. Společnost odměnila ho nekonečným potleskem. Te- prve po půl jedenácté sedlo se ke stolům a jedlo — pilo se. Jako nápoj podával se: čaj, mléko, so- dovka, kysibelka, limonáda, voda s malinovou šťávou ald. Professoři Forel a Gruber i paní baronk Langenau připíjeli se sklenicí vody v ruce a šlo t také. Panstvo zůstalo pohromadě až do hodin ranních. »Alkoholici« odešli většinou dříve a za sedli v různých kavárnách a restaurantech vídeň ských, aby se oddali — střídmému požívání alko- holu. Slavnostní večer konán byl ve velikém sál hötelu Continenlal. V poslední den sjezdový, v sobotu, dostalis ke slovu delegáti jednotlivých rakouských zemsk ých komitétů.
Rosegger Forel Gruber Langenau Anglie
19 article
První mluvil dr. Presl, c. k. vrchní okresn lékař v Jičíně a císařský rada. Řečník snesl veliky slatistický materiál, rozdělený v různé oddíly V prvním pojednal o výrobě piva, vína, kořalky o exportu těchto látek, v druhém o obchodu s ko- řalkou, v třetím o konsumu kořalky a ve čtvrtém o výčepech a místech, kde se lihoviny čepují. Vr 1893/94 vyrobilo se v Čechách piva 7,517.000 hekto- litrů, vína 14.500 hl. a kořalky 436.765.60 hl. : v r. 1897/98 8,514.453 hl. piva, 12.180 vina a 439.306 9 hl. kořalky. V království českém při 5.7 millionů obyvatel ve 12.877 obcích známo je 25. 292 noto- rických pijáků, z nichž je 18.253 ženatých s 55.876 dětmi. Na 10.000 obyvatel připadá 43 notorických pijáků. Pijáctví přibývá od západu k východu a se- veru. Více píjí lidě zaměstnání na vzduchu, na něž má pohoda vliv. Jsou to hlavně lidé u hospodářství polního zaměstnaní a při stavbách, méně pije se v uzavřených pracovnách s určitou pracovní dobou a s určilými pracovními přestávkami. Jen dělníci pracující ve velikém horku pijí větší množství piva. téměř nikdy kořalky. V roce 1881 připadlo v krá- lovství českém na hlavu obyvatele 50 litrů piva, v r. 1891.92 63.5 l. a v r. 1898 145 litrů. V r. 1897/98 vyvezlo se z Čech téměř 11 millionů hekto- litrů různých alkoholických nápojů. V r. 1882 bylo v Čechách 31 957 výčepů kořalky, v r. 1899 33.317 V roce 1882 připadlo na jeden výčep 173 obyvatel. v r. 1893 189 a v r. 1899 175 obyv. A tak to šl ve množství čísel dále, která nastínila nám v pravém obraze alkolismus v Čechách. Přednáška pana dra. Presla zasluhuje širšího referátu, což, až nám místo dovolí, ve svém časo- pise učiníme. Řečník skončil některými všeobecně již známými a na kongresu projednávanými zaříze zeními proti alkolismu (Dokončení.)
Presl Jičín Čechy
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. dubna. (K situa ci.) Vládě blízký vídeňský zpravodaj »Dzien. Polskéhoe prozrazuje dávno už známou věc, že se dr Körber přesvědčil o marnosti všech vyrovnacích konferencí česko-německých a proto »ustoupil od všelikých hlučných konferencí, nemluví ni o dohodě česko-německé a stará se jedině o to, aby upravil takové ovzduší, v němž by dohoda ona mohla uzráti sama sebou. Budou-li — prý — Čechové a Němci společně pracovati v parla- mentě na prospěch hospodářského blaha celého království českého, zmizí časem nedůvěraa k dohodě se dojde postupně bez účastenství vlády a bez jakýchkoli konferenci, jen když vláda bude zachovávat přísnou neutralitu a zdrží se na delší dobu všelikých ústupků jazykových a národních jak na prospěch Němců, tak i Čechů. Úloha polského kola — píše zpravodaj dále — jest za také konstellace sama sebou dána
Körber Čecho Němec Praha
21 article
jasna. Poláci vstoupili do sněmovny s širokým programem hospodářským a snaží se jej usku tečniti. Čím více stran se sloučí k positivn práci, tím lépe pro polské kolo, neboť tím větš bude odpor parlamentu proti radikálním výbu chům. Koalice tři velikých skupin sněmovních koalice ne politická, nýbrž jen pro společnou práci utvořená, jest idežl nejen rakouský, nýbrž především i polský. Po letech bezplodného politi sování jest už nejvyšší čas ku práci v oboru hospodářském; až strany shromáždí sily pr stát, pak si mohou, uznajíli toho potřebu, ná rodní válku započíti znova.« Není to pro nás, jak praveno, nic nového že dru. Körbrovi jde hlavně o posilení státu. to jest o naplnění státní pokladny (viz požadavel refundace 80 millionů korun) a vyřízení národ- ních otázek, bez nichž trvalého'míru v Rakousku býti nemůže, že by ponechal nejraději národům aby si to spravili mezi sebou sami. Poláci jak beati possidentes ovšem potřebu národnostních bojů nepocitují, naopak jsou jim velice pro mysli, neboť jsou si vědomi svých hříchů, pá- chaných na haličských Rusech.
Polák Rakousko
22 article
Ze Štyrského Hradce, 15. dubna. (Prot- bulharským hostům.) Společnost bul harských učitelů, jež navštívila tyto dni Prahu, hodlá se na zpáteční cestě zastaviti takév Štyrsku. Městská školní rada hradecká slibila, že Bulhary ubytuje v některé školní budově pohosti je. To se nelibí tamním nacionálům jeden z městských radů štyrsko-hradeckých agi- tuje horlivě, aby zmařil návštěvu bulharských hostí. Starosta města má býti vyzván, aby ne- prodleně svolal školní výbor a přiměl jej, aby upustil od uvítání a pohostění Bulharů. Při tom se dovolává minulé bulharské návštěvy v Praze. kde »úzavřeno česko-bulharské bratrství. « Ne- víme, jak se štyrsko hradecký starosta zachová v této věci, na všechen způsob sama tato agi tace bude Bulharům zajímavou vzpomlnktou jich sludijní cesty a poslouží jim k poznání »vysoké kultury německé«.
Bulhar Štyrský Hradec Prot Praha
23 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. dubna. Krise v cařihradském patriarchátu Od několika dní trvá krise v cařihradském patriarchátě, Mezi patriarchou Konstantinem v a většinou synodu a smíšené rady došlo do srážky proto, že většina, jež je při bývalém patriarchovi Jachymu III., neni spokojena s pů sobením patriarchy nynějšího. Většina mu vy- týká, že nedovedl u Porty hájiti zájmů pravo- slavné církve, takže v posledních 2 letech byla odňata půda 32 chrámům a monastýrům, ktere byly v Makedonii zřízeny řeckým nákladem. Ve středu většina synodu a smíšené rady třikráte vyzvala patriarchu, aby se vzdal, a když se k tomu neměl, většina prohlásila jej za svržena a sepsala o tom protokol. Tento protokol by ještě téhož dne podán Vysoké Portě. Nápadno je, že tak silná opposice prot patriarchovi vypukla právě ve chvíli, kdy pro- hlásil, že je třeba u spokojiti skopelj- ské Srby. Do krise vrhá také trochu světla francouz ský list »Le Maphore«, vycházející v Marsilii V něm ličí se, co dělají v Cařihradě Rusk a Rakousko. Rusko, praví se tam, tal špalně manevruje makedonskou otázkou že Bulharsko bude nuceno vrhnouti se d náruče Rakouska, a Bulharsko hledí nyn na Rusko jako na stát, který zradil (!) křesťan skou věc. Naproti ruskému vyslanci Žinovjevu. jenž tureckou vládu pobídl (!), aby beztrestně vraždila (!) Bulhary, rakousko-uherský vyslanec bar. Calice energicky vystu- puje proti násilí, páchanému na Bulharech a t jak u cařihradské vlády, tak u patri ar chátu. Možná, že budoucnost ukáže, je-li baron Calice v nějakém spojení s krisí v cařihradskén patriarchátě.
Konstantinos Port Srba Žinovjevo Bulhar Praha Makedonie Cařihrad Rakousko Rusko Bulharsko Calic Jachym III Le Maphore
24 article Další zajímavé projevy o schůzi
Další zajímavé projevy o schůzi tonlonské. V Italii i ve Francii rychle dostavilos vystřízlivění po toulonské schůzi. My zde po- hliželi velmi střízlivě na manifestaci tu ješte dříve nežli se udála. Nicméně klademe, jak dosud objektivně jsme činili tak i na dále podle sebe prostě projevy optimistův i pessi mistův. »Gazetta de Torino« píše o sne- zdařeném experimentu« a míní, že bylo by vhodnějším bývalo poslati místo ujce krá- lova do Toulonu pouhého míslo admiráta. Tu- rinská »Stampa« těši se aspoň tím, že nyn »všechna« nedorozumění mezi Francií a Itali jsou odstraněna. Dále jíti se nesmí. Italie má cestu jasně předurčenou. List konstatuje se zadostučiněním, že v předvečer uplynutí obchod- nich smluv ostatní národové mohou viděti, jak přátelství Italie jest »vyhledáváno« a váženo. Protož volá »Stampa« »poclivě«, jak dí, k Fran couzům: »Spojenci nikoli ! Ale přáteli ! A upřím- nými přáteli! Náš zájem od vašeho nemůže býti příliš rozdilný a kdož vi, zdaž jednoho dne cesty naše neskřižují se opět a nesetkáme se opět. Pro dnešek voláme z plna srdce Sláva šlechetné Francii.« Bez okolků vyslovuje se »La Sera«, je poukazuje k tomu, že vévodovi Janovskému byly v Touloně prokázány jen ofieiální pocty.
Stamp Sláva Janovský Francie Toulon Gazetta jít Torino Italia Le Ser
25 article
Posadili jej do předpotopního »landouru«, a jeho kočím dali »tuze těsné livreje.« »Seras končí známým rčením francouzským: L' etreinte fut glaciale« — »Objetí bylo ledové.« Frankofilský milánský »Secolo« píše, ž nebylo potuchy po nadšení, myslí ale, že bylo by na jeho projevy došlo, kdyby byly slavnost trvaly ještě po několik dnů. (Italské loďstv dlelo v Toulonu týden. Pozn red) List praví pak, že nemohlo se očekávati nadšení, jakým V drobném prodejii ranní číslo o sob a s odpolodni- :; na S Ve flialkách na venkovět- ranní č5sla. . . . . . . . 10 odpolední. . . . . . . . 5h Iusera ty platí se kotově napřo Předplanení a inrerty přijímá zdlmini- stráce v Mariasské ulici č.z. Tani nacházají se též redakce tiskárna n ozpočice , Národnich Lista“. Rukopisy se novracsjí.
Národnich List Toulon Mariasský ulice L ' etreinte Iuser
26 article
vítáno bylo ruské loďstvo, jež znamenalo a lli- anci, kdežto italské loďstvo příjelo jen obno- vovati starou svornost mezi Vlachy a Francouzi. »Musíme prolož býti« končí list, »spokojeni výsledkem dosaženým, totiž odstra- něním všech nedorozumění a zlepšením styků našich k Francii.« »Secolo« uveřejňuje potom rozmluvu s Du- puem, teď francouzským ministr- presídentem, kterýž jako první následek cesty toulonské označuje brzké uzavření obchodn smlouvy mezi Francil a Italií. Loubet pokládá, jak děl Dupuy, úplné smi- ření s Italií za jeden z hlavních úkolův svého presideniství. Tím znovu potvrzeno mi- nění naše, že mužům nyní ve Francii v lád- noucím jde o sblížení s trojspolkem na nej- méně právě tak, jako o zachování alliance s Ruskem. Ovšem nejsou tu v úplné shodě s lidem francouzským. V souhlase s tím píše také římský »M at- tino«, že sblížení Francie s Italií jest spíše dílem diplomacie nežli plodem veřejného mínění. Ostatně není prý důvodu, proč by Italie měla chovati se nadále přikře k Francit kdyžtě Rakou- sko ano i Německo nejlepší dne styky s Francii udržují. Stůjtež zde i některé další projevy z Fran- cie samé: »My máme bohužel pravdu,« pravl p. Mauroy v pařižském »Soleilu«, kd yž nepřikládáme mnoho váhy všem těmto manifestacím italsko'fran- couzským. Vlaši jsou lidé velmi dovední a velmi praktičtí. Oni roz- dávají vysoké řády, ale zároven svým přebytečným lidem zapla- vují náš Tunis a Lrancouzské přl- stavy. Koketují-li dnes s námi, má to své příčiny. Ať pracují v zájmu své země, ale my nechiceme a nemážeme chfiui, aby životní po- třeby Francie byly dávány v šane jalo vé, byť sebe lomoznější politice. Rány z děl, křik davů, skvostné bankety. vřelé přípitky, šumíci šampaňské, to vše jsou krásné věci, ale až kour se odvalí, co zůstane z tohot ohňostroje?«
Vlach Francouz Dupuy Italia Mauroy Francie Rusko Německo Fran Tunis Italia Italia
27 article
Také líst Emila Olliviera, akademíka a býv. ministra Napoleonova, který byli jsme již citovali, vyzněl tonem rušivým v šalmaje vlasko fran- couzské. Napsalať bývalá Excellence, že dům savojský jest »zrádnou dynasti!«. Jeden z reďaktorů »Matinu« navštívil starého, 80letého historika a tento s ním sdělil některé zajímavé doklady k svému mínění. On pravil: »Mluvil-li jsem o nevěrné dynastii, týkalo se to v ž dv jediné poměru Italie knám. Vzpo- meňte všeho toho, co jsme pro Italii učiníli. Roku 1859 dali jsme jim Lombardii, roku 1866 Benátsko, jež nám krátce před tím nabízelo Ra- kousko za vzájemnou pomoc, jež by byla uči- nila nemožnou porážku u Sadové a Sedanu. Ne- vylýkáme to Viktoru Emanuelovi, jako jeho synu Humbertovi, jímž politika zrady počíná. On proti nám ukul trojspolek, který garantuje Německu Elsasko a Lotrinsko. A to jest ono násilí, jež Irdá sobě rovného v ději- nách lidstva. To je ten nejčernější ne- vděk, když Italie podepsala svou krví amlouvu, kterou má býti se světa shlazen národ, jemuž dnes děkuje svoje bytí... A daešní král? Nás také nenávidí. Neboť nebyl to on, jenž byl přitomen nás urážej- cim přehlidkám vojsk pod hrad- bami mohučskými? Toto záští jest dé- dičné. Neboť on znovu spolupode- piše smlouvu trojspolkovou, dllo to Minghettis, Crispia, Humberta a jeho syna. Mluviti o spolku fran- couzsko-vlaském, znamenalo by podepsati smlouvu frankfurtskou. O tom buďte přesvědčen. O ochotě Francie za nového jejího regimu najen k Iialii, ale i k Německu podává urči tý doklad i pařižský »Matin«. Čísla mluví. Pišet list tento: »Německo hleďalo nedávno půjčku 300 millipnů marek a tyto byly upsány 16kráte.
Ollivier Napoleonův Matin Viktor Emanuel Humbert Italia Lombardie Benátsko Sedan Německo Lotrinsko Francie
28 article
Jediná Francie nabízela obno čtyřnásobný, t. j. jednu milliardu 500 millionů franků. To jest zajisté něco nového, nevidlaného: Francouzi půjěují báječné sumy svému nenáviděnému sousedu. Zdá se to býti úkaz psy- chologický v životě národů, že člověk zapominá nenáviděti, j ako zapominá milovati.« Ještě jiný doklad k připravenému sblížení frankoněmeckému. Podávají jej opět samy listy francouzské v télo zprávě, čerpané z kruhů vo- jenských. Císař Vilém II. sdělil s franeouzs kou vládou přání, že by mu bylo ob- zvláště milým, aby generál Bonnal, velitel válečné školy, se zúčastnil jako zástupee republiky letosních německých manevrů. Císař, jemuž jsou známy vynikající vlast- nosti generálovy, jakož i vážnost, jaké se těší u cizích velkých šlábů, přeje si, aby tento znamenitý důstojník sledoval technické operace armády pruské. Vláda přání tomuto vyhověla, a generál Bonhal bude přilomen podzimním ma- nevrům, jimž bude veleli sám císař. Odpor proti Anglii. Obyvalelslvo na Maltě, vedením tamních vlaských duchovních, chystá velký protestní tábor a čilou agitaci proti opatřením vlády britské, jimiž itálština na ostrově veskrze vla- ském, ale Anglii náležejícím, nahražena byla angličinou. V projevu vydaném praví se, že vnucování jazyka menšiny většině musí poško- diti obyvatelstvo politicky, morálně 1 hmotně. Neměli-liž by si povšimnouti projevu toho také Vlaši — v Přímoří a Dalmaci ?
Francouz Vilém II Bonnal Bonhal Vlach Francie Anglie Malta