2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
3. června 1908.
5
article
ručenství má za úkol chrániti neochvějná, zděděná
práva německého lidu v Rakousku. Princ Liechten-
stein, který kdysi se zástupci českého lidu bojoval
proti neprávu, hájenému německou stranou za ona
práva, která ještě dnes nejsou dobyta, není opráv-
něn, aby tak mluvil, neboť německé souručen-
otví je tu pouze ke chrán ění a udržo-
vání německé nadvlády a německých
privilegií. Politika má také svojí morálku a prin
Liechtenstein je povinen podříditi se ji jako každý
jiný měšťanský poslancc. Prine Liechtenstein proved
tím důkaz, že jest učelivým žákem vídeňského, Če-
chům nepřátelského úisku.
Rtečník obírá se pak řečí posl. Vojty, který pro-
hlásil, že spatřuje ve vládě největšího nepřítele če
ského národa a podotýká, že za těchto okolností ne
lze pochopiti, jak mohou poslanci če-
ského národa schváliti vládě rozpo-
čet? (Posl. Udržal: My vám to vysvětlíme!) Jest-
liže vládě povoluje se rozpočét, vyslovuje se jí tín
také důvěra. Kde má býti vládě vyslovena nedůvěra
ne-li při schvalování rozpočtu? Rečník žasne, že
muž tak učený a vlastenccký, jako je posl. dr. Čela-
kovský, mohl pronésti výrok, že schvaluje rozpo-
čet, ale nikoli důvěru. Každá vláda ráda přistoup
na takový obchod. Souhlasí plně s vývody posl
Vojty avšak právě, že vychází z těchže soudů, hla-
suje proti rozpočtu, jako by bylo povinností tak
poslanců, kteří mluvili proli rozpočlu.
Liechten
Liechtenstein
Prine Liechtenstein
Vojta
če
Posl
Udržal
Rakousko
6
article
Min. předseda hájil dnes existenční oprávnění
kabinetu způsobem, budícím podezření, že se něco
děje za kulisami, co ohrožuje trvání vlády. Řtečník
polemisuje zevrubně s dnešním prohlášením min
předs. bar. Becka. V další řeči popírá, že to je par-
lamentní kabinet; není jím už proto, že nemo
společného pelitického, národního, národohospodář-
ského a kullurního programu, pro nějž byl by kabi-
net utvořen. Proslýchá se ostatně dnes, že tři mi-
nistři podali demisi pro Wahrmundovu aféru. Nedá
se od toho mnoho čekati, protože demise tří mini-
strů je pro Rakousko příliš mnoho. Nynější vlá-
da usiluje jen udržeti se u vesla. Pod-
statný důvod, proč řečník hlasuje proti této vládě a
proti rozpočtu, spočívá v tom, že nemá vlá da
smyslu pro rakouskou otázku a nej-
hrubším způsobem porušuje státni zá-
kladní zákony — aspoň vůči Čechům.
Za všechno, co se stalo v poslední době v Čechách,
1sou zodpovědni ministři, nikoli úřadníci.
Beck
Wahrmundův
Čecho
Rakousko
Čechy
7
article
Poukazuje-li se v nynějším kabinetě na kon-
ceniranei, praví řečník, že ještě nikdy toho ne-
bylo v konstilučním státě, aby — jako se stalo
v případě Práškově — byl povolán do kabi-
netu ministr jen prolo, by odsnnul zájmy své strany
a dával souhlas k činům, které křiklavě odporují po-
litickému a hospodářskému programu télo strany.
Složení kabinetu neodpovídá také poměru mez
Němci a Slovany v Rakousku. Vláda měla by si uvě
domiti, že Rakousko je státem, který měl by býli
záštitou všem svým národům, že v tomto stálě je
vyloučena nadvláda jedné národnosti nad druhou a
že tento stát může prospívat jen, zavládne-li na-
prostá rovnoprávnost nejen po stránce sociální, ný-
brž i politické a národnostní.
Lépe dala by se řešiti jazyková otá z ka
kdyby se u nás nelrvalo na stanovisku nezbytnosti
německé nadvlády. Důvod, proč nemůžeme despěti
k míru, leží v tom, že se olázka jazyková stala otáz-
kou politické moci. Právě proto však třeba dovoliti
Čechům, aby se rozhodně vzpírali tomuto názoru.
Němec
Čecho
Rakousko
Slovan
8
article
Není psaného zákona, který by něme-
ckému jazyku zaručoval jakékoliv nad-
práví naproti jiným jazykům. Tvrdí-l
Němci, že mají právo býti ovládáni a spravováni ně-
meckými úřadníky, musí se zasaditi také o to, aby
tato zásada byla všudo prováděna, ne jako je to-
mu na Moravě, kde národnost úřadníků u jednotli-
vých soudů pravidelně jest v opačném poměru k ná-
rednosti obyvatelstva. Český jazyk je také jazykem
většiny nynějšího obyvatelstva, dal zemi dějinya
kulturu i její státoprávní složení. O takovém jazyce
nedá se říci, že by nebyl v zemi oprávněn. (Illučná
pochvala a potlesk u Čechů.) Došlo-li k jazykovému
boji, velel nejprimitivnější státnický smysl, aby tento
boj jakožlo politický boj byl vybojován na čistě po-
litické půdě, nikdy však neměl býti přenesen do
obaru justice, kde politicky a národně musí poškoditi
nejen český, nýbrž i německý lid. Vláda je z od-
povědnou za to, že v této otázce neby
dosud zaveden pořádek.
Ohlášené podání jazykového zákona jest opět
porušením stát. základ. zákona, neboť řišská rad
není kompetentní vydati jazykový zákon pro Čechy.
Rečník upozorňuje české poslance na práv ní
ohražení, jimi podané a áže se, kdo má býti
ebbájcem samosprávy, když češti poslanci sami po-
dávají k tomu ruku, aby samospráva zemského sně-
mu království českého byla tak hrubě porušovánn?
Zavádí-li se skulečně instiluce tlumočníků.
tvoří se tím nový zárodek nových bojů v Čecbách.
Tím bude však také zrušena nejdůležitější zásada
moderní justice, bezprostřed nost a ústnos
soudního řízení.
Čecho
Morava
Čechy
9
article
Olázka české university v Brně doka-
zuje, že Čechové jsou v zemi koruny české pollače-
vání a že nechtějí nic jiného, než rovnoprávnost
Kdyby se vládě podařilo podati jazykový zákon, byln
by již předloha hrubou nespravedlnosti k Čechum
neboť viděli jsme často, že vládní předloha byla fait
accompi. a strany, jimž se v ní něco nabízelo, ne-
chtěly od toho pak upusliti. Kdyby se vládě poda-
řilo vodati předlohu, pak my, byť nás zde bylo málo,
vynaložime tolik síly, abychom znemožnili uskuteč-
nění a kdybychom tak neučinili, národ se svou vel-
kou minulostí a velkou životní silou nedal by si
líbiti takovéto pokoření. Tento zákon, který s nej-
větší pravděpodobností bude obsahovali hrubou ne-
spravedlivost k českému národu, způsobí takovou
houži rezhofčení v českých zemích, že také pánové.
kteří ještě dnes jsou ve vládním táhoře, bezpochyby
buďou nuceni tábor tento opustit a to bude jediným
dobrem, jaké splodí práce této vlády. (Hlučná po-
chvala mezi českými radikály.)
Posl. Jindř. Schmid odmítal tvrzení dra. Stran-
ského, že Liechtenstein chtěl německé souručenství
posíliti, aby vynutil nadvládu Němců v Rakousku
Dále odůvodňoval svoji resoluci proti velkému počtu
židovských studentů na středních a vysokých ško-
lách.
Čecho
Posl
Jindřichův
Schmid
Liechtenstein
Němec
Rakousko
Olázek český univerzita v Brno
10
article
Jednání přerušuje se.
Posl. Kratochví] poukazuje v dolazu n
předsednictvo k tomu, že již dvakrát v souvislosti se
sociálně-demokratickými schůzemi došlo před jeho
domem v Žižkově k demonstracím, při nichž rozbita
byla okna jeho obydlí a jeho děti octly se v nebez-
počí. Táže se min. předsedy, je-li ochoten upozor-
niti příslušného ministra, aby učinil opatření, jež zne-
možňovalo by podobný násilný postup u sociá lních
demokratů. (Hlučné výkřiky mezi sociálními de-
mokraty.)
Místopiedseda ryl Starzyňski slibuje uvč
domiti o tomto dolazu předsedu.
Piští schůze bude z ejtra.
Posl
Místopiedseda
Starzyňski
Žižkov
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. června. (Opět minister
ská krise.) Aféra Wahrmundova, několikrát
ututlaná, ale vídeňskými liberály vždy znovn
rozdmýchaná, vzplanula opět plamenem. Ačkol
právnická fakulta inšprucká se usnesla, že v let-
ním semestru se nebudou čísti přednášky o cír-
kevním právě, prof. Wahrmund, vrátiv se z do-
volené, oznámil včera na černém prkně, že
„jako formálný protest proti usnesení fakulty ze
dne 22. dubna ohlašuje dvouhodinné kolegium
o právu manželském.“ Klerikálové, kteří se drží
slova, daného jim Beckovou vládou, že profesor
Wahrmund v tomto semestru na inšprucké uni-
versitě přednášeti nebude, učinili poplach.
místodržitel ohlásil bar. Beckovi telefonicky, co
se děje na šněprucké universitě a dnes před po-
lednem přišel do rektorátu z místodržitelstva
úřadník, jenž odevzdal rektorovi úřadní roz-
hodnuti ministerstva osvěty, jimž
se veškery přednášky na univer-
sitě píerušují a universita na ne-
určitou dobu uzavírá. Rektor vzal
úřadní přípis na vědomí a prohlásil, že prot
uzavření university podá protest.
V Inšpruku bylo dopoledne celkem klidno
Ráno chtělo sice asi 150 klerikálných studentů
vejíti do university, ale na zakročení rektora
byli vpuštěni pouze ti, kteří měli toho dne před
nášky. Liberální studonti měli poradu s rekto
rem, jenž už věděl o vládním úmyslu, universitu
uzavříti a netajil se tím před studenty. Student
so rozhodli, že ihned, jakmile universita bude
uzavřena, zahájí všeobecnou stávku
vyzvou ke stávce také posluchače jiných uni
versit.
Wahrmundův
profesor
Wahrmund
Beckův
Beck
Praha
Ačkol právnický fakulta
12
article
Ve Vídni uzavření inšprucké university způ
sobilo nojvětší rozruch mezi němocko-liberál
nými poslanci. Ministr osvěty, dr. Marchlet
byv tázán poslanci, jak se mohla takoyá xěe při
hoditi, odvětil, že universita byl'a uza
vřena bez jeho vědomí a že jest hotov
odvoditi z toho důsledky. Ministr železníc, dr
Derschatta prohlásil, že jest solidárný
s drom. Marchetom. Na večer svolán devítičlenný
výbor liberálníhe svazu, jenž má rokovati o inš-
pruckých udalostech a v něm prý všichni tr
liberální němečtí ministři, dr. Marchot, Der-
sehatta i Prade nabídnou demisi.
Křesťanští sociálove jsou vládním opatře
ním v Inšpruku úplně spokojeni. Pro případ de-
mise liberálných Němců bar. Bienerth pře-
vzal by prý ihned ministerstvo osvěty, ministrem
vnitra by se stal hr. Bylardt-Rheidt a prn
úřad ministra železnic najdou si prý křesťanšt
sociálové sami vhodného kandidáta. Nemínímo
však, že věci dojdou tentokrát do krajnosti. Svar
německých liberálných Klubů usnesl se ne-
dávno, že aféru Wahrmundovu nepokládá za
tak důležitou, aby z ní činil easus belli. Najůle
se bezpochyby i nyní nějaký zadní východ
z mrzuté situace, jenž demisi liberálných Němeů
učiní zbytečnou a to tím spíše, že dr. Marchot.
doktor
Marchlet
Derschatt
Marchot
Němec
Bienerth
Vídeň
liberálníhe svaz
13
article
Derschatta a Prade sotva by se rádi loučili se
svými portefeuilly.
Z Pešti, 31. května. (Uherští Ru-
muni.) Vyšla zde maďarská kniha pseudo-
nyma »Veritas« o nynějším kulturním a hospo-
dářském stavu uherských Rumunů, jež se sta-
noviska dosti objektivného posuzuje poměr Ru
munů k Maďarům. V knize jsou zajímavá sta-
tistická data o Rumunech. Jest jich nyní
Uhrách 2,800.000 t. j. 145 proc. všeho oby-
vatelstva. Nábožensky dělí se v uniáty a pra-
voslavně; pravoslavná rumunská církev má
jmění na 70 mil. korun. Vydržuje pět ducho-
venských seminářů, šest učitelských ústavů,
čtyři vyšší gymnasia, 1 nižší gymnasium, jednu
reálku, jednu vyšší obchodní školu, devět chla-
peckých internátů, pět vyšších dívčích škol,
člyři nižší dívčí školy, jednu průmyslovou školu
a 2985 národních škol. Rumuni mají mnoho
nadačních jistin, z nichž největší, Gožduovská,
má 61/2 mil. kor. jmění. Přes to jest mez
Rumuny mnoho bezgramotných lidí, poněvadž
školu navštěvuje pouze 64 proc. školou povin-
ných dětí. Také co do znalosti maďarštiny
stojí na posledním místě, poněvadž z 1000 Ru-
munů umí maďarsky jen 69, kdežto ze Slo-
váků 119. Velmi silni jsou Rumuni finančně
maji 170 peněžních úslavů se základním kapi
tálem 20 mil. korun a asi 30 mil. korun vlast
ního jmění.
Rumun
Maďar
Pešť
Uhry
Veritas
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. června.
Slovanský týden v Petrohradě.
Píše Jan Vaclik.
III.
Z Petrohradu, 27. května. (Pův. dop. „N
L.“) Západoslovanští poslové, ještě si ani v „ho-
telu jevropejském“ neoddechli, ocili se v obležen
zdejších novinářů a zpravodajů. Jední si přál
znáti program jejich cesty, druzí chtěli životo
písy, třetí folografie atd. To vše je důkazem
že veřejnost petrohradská byla příjezdem hostů
vzrušena.
Hostě se zatím už chystali k návštěvám mi
nistrů Stolypina a Izvolského, ku předsedům
hosudarstvenného sovětu a hosudarstvenné du
my, rakousko-uherského velevyslance a před-
sedy městské dumy.
Do hosudanstvenné dumy je doprovodil gen
Volodimirov. Právě se tam rokovalo o nynějším
poměru Finska k Rusku, jež bylo v posledních
letoch oklamáno finským generál-gubernátorem
Gorardem a gen. Langoffem, kteříž měli ve Fin-
sku zastupovati cara a jeho ústřední vládu, ale
nokonali své povinnosti a svými plecomi kryli
revolučné hnutí, směřující k odtržení Finska od
Ruska.
V šest hodin odp. hosté se odebrali do
„Klubu obščestvennych dějatelej“, či „Klup
politsků“, v jehož lůně se utvořil „komitét slovan-
ské vzájemnosti“. V klubu hostům připraven in
timní oběd, k němuž pozváno asi 60 členů všeel
politických stran obou sněmoven, kteří sympati
sují se Slovanstvem. Přítomní byli umírnění
praví i leví, okťabristé, konstituční demokrat
(„kadeti“) i vynikající novináři těchto táborů
Krajni frakce, levé jako pravé, zastoupeny
nebyly.
Vaclik
Stolypin
Izvolský
Praha
Petrohrad
Finsko
Rusko
N L
15
article
Předseda klubu p. Krasovský hosty při
vítal delší řečí, v níž pravil, že klub jeho vytk
sobě za úkol pozvati kulturné živly všech slo
venských stran, kromě krajně levých, do Petro
hradu, aby se Slované seznámili se svobodnou
ruskou společností a jejím národním snažením
Pan Kramář děkoval klubu za krásný
a včasný počin, jenž vyjíti mohl pouze z Ru-
ska, jakožto hlavy Slovanstva.
Každý cítí svrchovanou potřebu slovanské vzá-
jemnosti. Nejde o vzájemné záchvaty, nýbrž
společnou obranu a záchranu sta-
ré slovanské kultury.
Roč Kramářova, přednesená dobrou rušti
nou a v duchu čistě ruském, byla přijata s vel
kou pochvalou a srdečností.
Baron Korf, jenž se po té slova ujal, při
pomenul slovanský sjezd r. 1867 a ukázal n
vehký rozdíl mezi tohdejškem -. nynějškem
Tohdy joště mnozí ze slovanských hostí musel
se s Rusy derozumívati jazykem německým
z čehož vznikl potupný posměch Němců, že vše
slovanským jazykem je němčina. A aj, nynějš
naší hosté všichni vládnou dokonale ruským
jazykem! Bohudíky, otázka jazyka všeslovan
ského, Slovany jednotícího, je rozřešena!
Po obědě přistoupeno k organisační poradě
jíž se zúčastnilo 32 členů. P. Krasovský
předsedal. Prvá otázka byla, mají-li se zpra
vodajové připustiti k této schůzi, a rozhodnuto
aby schůze byla úplně důvěrná, avšak aby ze
zpravodajů „Nového Vremene“, „Slova“ a pol-
ského „Kraje“ sestavena byla komise pod před
sednictvím dra. Kramáře, která bude zprávy pr
veřejnost redigovati.
Usneseno pak, aby v poradách bylo
pokračováno v Praze, za kterýmžto úče-
lem bude do Prahy vysláno patnáct zvole-
ných ruských členů. V Praze bude ro-
kováno hlavně o tom, kterak by se urovnal Po-
lákům vstup. do slovanského sjezdu.
Schůzi skončil dr. Kramář slovy: „Bylo
zde řečeno, že jsme přivezli do Petrohradu jaro.
Krasovský
Petro
Slovan
Kramář
Kramářův
Baron Korf
Rus
P Krasovský
Nový Vremen
Praha
Petrohrad
16
article
Přáli bychom si, aby to platilo nejen o Petro-
hradu, nýbrž o všem Rusku, a nejen o Rusku,
nýbrž o všem Slovanstvu. Přáli bychom si, aby
se s touto vesnou v každém Slovanu probudilo
slovanské vědomí, aby pyšně rozkvetlo a při-
neslo, až bude čas, hojné plody nám všem!! Vo-
láno hlučně „Na zdar!:“ „Živio!“ „Urá!“
Druhý den hosté objížděli a prohliželi město
a o 6. hod. odp. zavítali do restaurantu Dono-
nova, kde pro ně připraven oběd „Slovanskéhu
dobročinného spolku“. Přitomno bylo přes 200
osob, mezi nimi členové hosudarstvenného so-
větu: Kobylinský, slavný politik a jurisla.
kníže Kasatkin Rostov ský, kníže Ši
rinský Šachmatov, Samarin, Stru-
kov, Ušakov, Píchno, Zvěrev, Kar
pov, Miklaševský, Mosolov a j., v -
směs osobnosti prvé velikosti v ruské společ-
nosti; z bosudarstvenné dumy přišlo 5—6 čle
nů, kníže Šachovský přivedl členy „Ru-
ského Subrání“, jehož je předsedou; ze „Slo
vanského spolku“ byli přitomni: senátor Nary-
škin, profesoři Kulakovský, Sobolev-
ský, Palmov, generálové Kirějev a Ov-
sjanný, red. Bašmakov, pp. Durno vo,
Semenov, Korablev, Stano, Archi-
pov a j.; z nového spolku „Okrajinnoje Ob
šestvo“ přišel předseda prof. Sergějev ský
spolek „Sobornaja Rossija“ zastupoval pan v
Vasiljev. Ze Slovanů byli pozváni: gen. Gru-
jev (Bulhar), Popovič a S'tefanlo v ič
(Srbové z království), Mijuškovič (Sr
z Černé Hory), J. Vaclik (Čech).
Ušakov
Píchno
Zvěrev
Mosolov
Šachovský
Kulakovský
Sobolev
Palmov
Kirějev
Bašmakov
Durna
Semenov
Korablev
Stano
profesor
Sergějev
Bulhar
Popovič
Srba
J Vaclik
Čo
Rusko
Nara
Černá Hora
Petrahrad
Kara pov
Miklaševský
spolek „ Okrajinnoj Ob
Sobornij Rossija
Slovan
Dononova
Kasatkin Rostov
Mijuškovič
17
article
Oběd zahájil náměstek předsedy Slov. spol-
ku senátor Naryškin zdravicí caru Miku-
láši II., jenž pozdraven voláním: „Urá!“ „Ži-
vio!“ „Na zdar!“ Telegraficky svou nepřítom
nost omluvili: předseda Slov. spolku hr. N. P
Ignatěv, biskup Jevlogij a j. Předsedajíeí
potom vroucími slovy uvital slovanské hosty, na-
čež dr. Kramár odpověděl ruskou řečí. Pravi
asi: „Věděl jsem, že budeme jakožto poslové
západního Slovanstva ruskými bratry přijati nej-
srdečněji, přece jsom nesmírně překvapen, vida
na vlastní oči, že slovanský duch za-
chvátil všechnu ruskou inteligen-
ci od pravice po levici a ona že všechna s námá
volá po duchovné, kulturné jednotě všeho Slo-
vanstva. Slovené nechtějí nikoho utiskovat, ni-
koho zkracovat v jeho právech, ale oni nedo-
pustí, aby někdo Slovany o práva
obíral a olupoval. A nás bohužel
o práva stále obírajlí n olupují, nám
Čochům zojména ednímajíi plnění základných
státních zákonů, a jiné obrany pro nás neni, než
vzájemné, než když budeme všichni za jednoho
a jedon za všecky. Musímo býti bratry tělem
i duší, všečky naše spory musejí utichnout, ne-
boť jen nepřátelé raši z nich mají prospěcha
my holou škodu i hanbu. Všichni se spažiti mu-
síme o společný eíl, drahý všemu Slovanstvu.
Mika
N P Ignatěv
doktor
Kramár
Slovan
Prav
18
article
Věřím v upřímnost nových slovanských spolků
v Rusku, v üpřimnost jejich smýšlení i sympatií.
a s velikou radostí vílám toto nové slovanské
hnutí, neboť ono slibuje, že se bude zasazovat
o všeobecnou jednotu slovanskou na základě
bratrské lásky, svobody a rovnosti.“
Řeč Kramářova odměněna hlučným potle
skem a taktéž řeči pp. Glěbovického a Hribara
v témž duchu promluvené.
Knížo Šachovský uvítal západoslovan
ské posly jménem „Ruského Sobrání““, ruské
národní organisace, která vždycky sympatisovala
se Slovany a slovanskou myšlenkou.
Dále mluvili: akademik prof. Sobolev-
ský, Miljutin, Samarin, Kerablev
Zvěrev, Aksakov, Vergun a předseda
černohorské státní rady Lazar Mijuško v ič.
Redaktor A. Bašmakov reagoval ne
slovo, v tyto dni pronesené, jímž „Slovanský
dobročinný spolek“ označen jako „válečný“
Pravil: Slovo to vymyslili naši nepřátelé. On
mluví a píší o „bojovném panslavismu“, jehož
sídlo prý je v tomio starém slovanském sdružení
Nepřátelé se tváří, jakoby jim „noví Slované
byli milejší“ a jakoby jen „staré Slovany“ za
tracovali. Pánové, hlasy nopřátelské nás nemyl
tež! My všichni jsme našim odvěkým nepřáte
lům stejně milí, ať jsme „staří“ nebo „noví
Slované.“ Nás všechny nenávidí, nás všechny
by na lžici vody utopili, a když se tváří, jakoby
jedněm z nás dávali přednost, mají při tom jen
ten účel. aby nás rozdělili, rozděle-
ním oslabili, rozdělenými vládli.
Kramářův
Glěbovický
Hribar
Knížo Šachovský
Slovan
profesor
Sobolev
Miljutin
Kerablev Zvěrev
Aksakov
Vergun
Mijuško
A Bašmakov
Rusko
národní organizace
19
article
Starý Slovanský dobročinný spolek neměí žád-
ných jiných úmyslů a cílů, než jaké praví že
mají „noví Slované“. Starý Slovanský spolek
nevynasnažoval se o nic jiného, leč o duchov-
nou jednotu všech Slovanů, o společné kulfurné
cesty a zblížení v každém směru.
Krásné řeči pronesli ještě Naryškin
Kulakovský a Palmov, oba znamenití
učenci slavisté, kteří vyslovili přání těsnějšího
slovanského zbřížení a živějšího obcování Sle
vanů mezi sebou. Toto přání vyjádřil také pan
Hribar a také Glěbovický, jenž v něko-
lika srdečných i energických slovech přivedl
shromáždění v nevídaný a neslýchaný enthu-
siasm a hromové „Urá“, „Sláva“, „Živio!“
„Na zdar“, čímž oběd skončil.
Sjednocování Slovanů.
Francouzské a ruské listy oznamují, že
nový trojspolek, jenž bude utvořen přistoupenín
Anglie do spolku Francie a Ruska, postacá se
o zbudování foderace slovanský eh
států na Balkáně: Srbska, Bulharska
Černé Hory.
„Birževyja Vědomosti“ k tomu pozname
návají: Tak na druhém konci Evropy život dává
ilustraci té veliké myšlenky slovanské jednoty,
která přivedla na břehy Něvy představitele 25
milionů rakouských Slovanů.
Ano, rakouští Slované upřímně budou po-
těšeni, stane-li se balkánská slovanská federaee
skutkem, a budou se demnívati, že pobyt pp
Kramáře, Glěbovického a Hribara v Petrohrade
urychlil toto dílo positivné politiky
slovanské.
Slovan
Palmov
Hribar
Glěbovický
Anglie
Francie
Rusko
Balkán
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Evropa
Něva
Petrohrad
Slovan
20
article
Svoboda tisku v okupovaných zemích.
Vrchní soud v Sarajevě změnil rozsudek
baňaluckého krajského soudu, jímž redaktoři
„Otadžbiny“ Petar Kočič a Vaso Kondič odsou-
zeni na osm měsíců těžkého žaláře, a zvýšil od-
souzeným trest: Kondičovi na dvanáct měsíců.
Kočičovi na dvanáct měsíců.
„Srbská Rěč““ se dovídá ze spolehlivého,
jak praví, pramene, že tyto dni před vojenským
soudem v Baňaluce ličena byla pře administrá-
torů „Otadžbiny“ a členů konsorcia, vydávají-
zího tento list, zatčených nedávno pro příčinu,
která veřejnosti neudána. Rozsudek dle zprávy
„Srb. R.“ nebyl obžalovaným hned oznámen,
nýbrž odeslán prve ministerstvu vojenství de
Vídně,
Zpráva tato zní i na bosenské poměry příliš
nepodobně pravdě a divoce. Jsme zvědavi, po
tvrdí-li se.
Otadžbina
Petar Kočič
Vasa Kondič
Srb
jít Vídeň
Sarajevo
21
article
Zbožná přání Německa?
Na zvěst o schůzce krále Eduarda s Fal
lirem a s carem vystrkuji z Berlína všemožné
tykadla; zda-liž by Eduard nebo car nepřális
pobesedovati také s Vilémem II. Hlásají, že
Vilém odebera se i letos na podzim na jižní
pobřeží anglické, ačkoliv dáno mu bylo již n
jevo, že zámek Higeliff není tentokráte pro ně
k disposici, a projevují naději, že anglický král
pozve potom synovce svého na zámek Windsor.
A když prý na tuto schůzku nedojde, setkají
prý se císař s králem v Homburku. Ostatně
možná, že prý také Eduard VII. umožní do-
konce schůzku Viléma s carem. V Anglii zdají
se býti ale až dosud ke všem těmto vzdechům
a slechům jakoby hluší. Rovněž tak třeba při-
jati s velikou reservou zprávu berlínskou, že
král italský a arcikníže František Ferdinand z-
častní se císařských manévrů německých v záři
t. r. Protože manévry ty konati se budou mezí
Štrasburkem a Metami, tedy na francouzském
pomezi, vypadala by tato účast jako hrozba
Francií a tento úkol jisté na se nepřejmou an
italský král, ani rakouský arcikníže. Dvory ty
příčin ke sporu s Francil nemají.
Eduard
Vilém II
Vilém
František Ferdinand
Německo
Berlín
Windsor
Homburk
Anglie
Štrasburk
Francie
Higeliff
22
article
Významné opomenutí.
Středomořské loďstvo italské odpluje n
evičebnou plavbu na východ. Oproti původnímu
sdělení vyhne se přístavům tureckým a navšti
pouze přístavy řecké a egyptské. Mezilím, eo
spojenec Italie Vilém II. žije s Abdulem Hami-
dem v poměru nejsrdečnějším, Ilalie jej skorem
urážlivě opomijí. Zřejmě to důsledek odchýlení
se Italie od německo-rakouské politiky balkánské.
Vatikán vyzývá k denunciacím a ku pronásle-
dování. (Radost z kajícího.)
Nový okružník Vatikánu, vyhlášený ted
v Bavorsku (viz stručnou nedávnou zprávuo
téže věci v rubrice naší) nařizuje, aby udáni
byli kurii nejen kněži, ale i veškeří učijeléa
úřadní osoby, které slovem nebo pérem hlásají
modernistické zásady, aby byli stiháni clrkev-
ními tresly a aby bylo vymáháno jejich odstra-
nění z úřadů. Výnos, který si vyžádal již četné
oběti, praví o profesoru Schnitzerovi:
»Ujišťujeme určitě, že Schnitzer osm dn
před velikonocemi pokorně se podrobil, bludů
svých jako věřící křesťan litoval a úpěnlivě
žádal, aby mu bylo prominuto pohoršení, kteréž
způsobil bludným učením svým«
Nyní sděluje se též, že Schnitzer odjel do
Japonska nikoli ze své vůle, nýbrž na rozkaz
Vatikánu.
Schnitzer
Vatikán
Bavorsko
Japonsko
Italia Vilém II
Abdul Hami
23
article
Rozpočet 24 miliard.
(Nové úřady za 150 milionů korun
ročních.)
Rozpočet, předložený právě kongresu Spo-
jených států, podmiňuje 1007,086.569 dolaro
výdajů čili téměř 21 miliardy zlatých. Jen jed-
nou a to za občanské války žádáno na kon-
gresu přes miliardu dolarů, ale přece ještě oe
milionů méně nežli teď za míru. Jenom na ná-
mořnictvo žádá se 1221% milionu dolarů. Nové
úřady, které zřízeny byly za Roosevelta, vyža-
dují ročně na 150 mil, korun nákladu. Zda-liž
toto hromadné pěstění zbytečných příživníků
jakéž v Americe jest zvykem, zachrání Roose
veltovu posici při volbách, jest ovšem dosti po-
chybno. Massy obyvatelstva amerického obrov-
ským vzrůstem výdajů alespoň potěšeny nejsou.
»National Revicw« o dohodě prancuzskoe-
anglické.
Jedna z předních revuí anglických » Nationa
Review« uveřejnila pod značkou »Ignotus« dů-
ležitý článek o »entente cordiale«, který vzbudií
značnou pozornost v kruzích politických i di-
plomatických. Proč došlo nutně k alianci fran-
couzsko-anglické? táže se autor. Protože Anglie
a Francie jsou demokratickými státy? Ne
Proto, že jsou u obou národů jistě karakteri-
stické vlastnosti? Ne. Příčinou aliance je pouze
to, že oba státy poznaly, že třetí mocno s
ve svůj prospěch využitkováva
pro svůj zisk a své snahy dosavadní jejich ne-
dorozumění. Tou třeti moenosti je Německo
Autor líčí historii styků tří států v posledníel
letech a naznačuje roli, hranou Bismarkem
který stanovil princip, že Anglie a Francie musl
být systematicky a vždy udržovány ve vzdále
nosti od sebe. Smír Anglie a Francie způsobi
ovšem nepříjemné překvapení v Berlíně. Ignotue
tvrdí, že obava před útokem Německa buď na
Francii neb Velkou Brilanii založila »entente
eordiale«. Ale přes to není nebezpečí odstraněno.
Roosevelt
Ignotus
spo
Amerika
Anglie
Francie
Německo
Berlín
Nationa Review
National Revicw
24
article
Od r. 1904, kdy byla učiněna smlouva franko-
anglická, Německo sesílilo svou armádu i lod-
stvo. Kdyby byla Francie náhle napadena Ně-
meckem, musila by jí Anglie při-
spěti ku pomoci nejen na moři
ale i na pevniněl Ale je otázkou, zda-l
Anglie bude moci to učiniti. Anglie nemá do-
statečných sil. Francii by mohla být její pomo
účinnou, kdyby jí dala k disposici ar má d
200.000 mužů, schopnou rychlé a snadné
mobilisace. Bez zavedení povinné služby není
možno zaopatřiti si podobnou armádu. Auton
článku prohlašuje, že tato organisace armády
je nutná, nemá-li »entente« býti pouhým slo-
vem. A jedině vojenská smlouv
franoou zsko-anglická — pokračuje
»National Review« — může posloužiti myšlence
zajištění míru, která je podkladem dohody.
»Jako u Hradce Králové«, konči Ignotus, »byls
Francie poražena právě tak, jako Rakousko, tak
i v Lotrinsku byla by Anglie poražena s Francií.
Oba státy jsou podrobeny témuž osudu: pád
jednoho znamená též pád druhého«. Vývody
tohoto článku, uveřejněného v orgánu tak váž-
ném, u příležitosti triumfální návštěvy presi-
denta Falliěra v Londýně, mají mimořádný vý-
znam a jsou horlivě komentovány tiskem angli-
ckým i francouzským.
Ignotus
Německo
Francie
Anglie
Hradec Králové
Rakousko
Lotrinsko
Londýn
National Review
25
article
Události v Marokku
—O všeobecné situaci telegrafuje zpravodaj
»Tempsu« z Rabata, že je stále příznivější pro
Muleje Hafida. El Hadz Omar Tozi odtáhl s 300
vojáky do Mogadbru, podobný oddíl má být
vyslán do Mazaganu. Hadž Omar přináší dopisy
sultánovy na několik kaidů, kteři mu ostali
věrnými a slíbili, že podniknou výpravu na
Marakeš. Mulej Hafid dli od 10 dnů v Meknesn.
V Marakeši se prý obraci mínění ve prospěch
sultána Abdul-Azize. Polovička sousedních kmenů
je věrna sultánovi a jiné kmeny hledají jen
přiležitost, aby se mohly zbaviti vlády Muleje
Hafida. V Sragně vzbouřily se kmeny proli
guvernérům, jmenovaným pretendentem a při-
daly se ke kaidovi demmatskému, který stojí
při Abdul Azizovi.
S jakými obtížemi setkává se organisace
policie marocké, tomu nasvědčuje tato episoda.
Guvernér města Mogadoru Bel Ghazi vybídl sou-
sední kmen, aby ulehčil odvod mužů pro po-
licii, zřizovanou důstojníky francouzskými. Jak-
mile se tato zpráva roznesla, uprchli všichni
příslušníci tohoto kmene, nalezající se v Moga-
doru, aby se vyhnuli nátlaku místních úřadů,
jež by je snad násilím chtěly zařaditi do muž-
stva policie. Guvernér mogadorský vyzval
uprchliky, aby se vrátili, že jim nehrozí nijaké
nebezpečí, poněvadž odvádění pro službu poli-
cejní děje se zcela dobrovolně.
Proslýchá se, že kaid Bellag v Demnatu,
jeden z nejmocnějších přívrženců Abdul-Azizo-
vých, byl zabit v bitvě s kmenem Sraghnů.
Omar Tozi
Hadž Omar
Aziz
Mulej
Hafid
Bela Ghazi
AbdulAzizavýchod
Maroko
Mogadbra
Mogador
Mog
Mulej Hafid
El Hadz
26
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Žhavý den včerejší, příkrý to kontrast
chladných dnů minulého týdne, právě úmorným
vedrem neslákal na výstavu takový nával ná-
vštěvníků, jakého bylo by si pro všední den
přáti. Okolo pěti tisíe pohybuje se číslice tur-
niketem prošlých, kdežto o zemské jubilejní ko-
lísala mezi 5—8 tisíci.
Teprve nyní možno říci, že blíží se vý-
stavní dilo svému dohotovení. Několik budov,
jež při otevření i zevnějškem svým prozrazovaly
nehotovost, spějí nyní již uvnitř k instalacím.
Platí to zejmena o pavilonu klenotnictví a foto-
grafie, tedy dvou nejslibnějších objektů. Sou-
časně rozšiřuje se osvětlení na budovy dolej-
šího prostranství, takže o svátcích svatodušních
již celá výstava zaplane v moří světel.
Velmi mnoho od těchto dnů si výbor sli-
buje! Doufejme, že nepřízní počasí nebude zka-
žena jeho naděje !
Pavilon Obchodní a živnostenské komory
pražské.
živnostenský komora
27
article
Na včerejšek pozvala »domácí paní« výstavy.
Obchodní a živnost. komora pražská, užší kroužek
k prohlídce své vlastní exposice. Domácí paní, na
jejiž pokyn vzniklo nádherné město v Král. Oboře,
jest ovšem mocná dáma. Na Josefském náměstí má
velikolepý palác a zde si dala zbudovati rozkošný
dočasný stánek architektem Klenkou z Vlastimilu.
Roztomilý, ale i imposantně působíci Účin architek-
toniky jest zvýšen malbami Klusáčkovými a sochař-
skou výzdobou Kalvodovou.
V rozsáhlých prostorách, výborně plnících úkol
výstavních místnosti, přízemku a prvního poschodl
umistila výstavu svou i přidružených k ní ústavů,
Umělecko-průmyslového a Technologického musea.
Zde dává nahlédnouti širokým kruhům obecenstva
do ohromného materiálu a učiniti si představ
o práci, které třeba k jeho sebrání, uspořádání a čer-
pání z něho poznatků, které určují a vedou další
rozvoj obchodního, živnostenského a průmyslového
podnikání.
Stěny, stoly, vilriny jsou naplněny předměly.
z nichž každý dává bohatou látku k poučení i úva-
hám, jichž výslednicí jest radostný pocit rychlého
našeho sílení a vzrůstu hospodářského.
Král
Klenka
Vlastimil
Klusáčkův
Kalvodův
josefský náměstí
28
article
Obvod pražské komory ovšem jest klasickým
polem, na němž možno konsti pozorování a studia
o hospodářském rozmachu moderním. Jsouť v něm
2 miliony obyvatel čili 31 procento obyvatelstva to-
hoto království; území její zaujímá plnou čtvrtinu
půdy království českého. Hospodářskou potenci praž-
ského obvodu komorního prokazuje okolnost, že platí
32 proc. veškeré české daně z důchodů a 50 proc.
veškeré výdělkové. 121/4 mil, v tomto obvodu zapla-
cených daní znamená více než polovinu daně z Čech
a p'nou 1/2 veškeré daně v Rakousku zaplacené. Ně-
meckého obyvatelstva jest v pražském komorním ob-
vodu 5 proc. (103.000), jejich podíl na této výstavě
činí 10 proc. co do počtu vystavovatelů, 18 proc.
co do zaujaté plochy.
Vraťme se do komorního pavilonu! Jen vkro-
číme, upoutá nás »obrazová« výzdoba síně. Vidíte
obry a vedle nich trpasiíky, obrovské a liliputánské
budovy, komíny, kola, s nichž stéká proud vody.
Pestrá směsice barev, že člověku zrak přechází. Ale
pozor! Nekoukat jen na obrázky, pěkně trpělivě s
všímat nápisů a cifer, které jsou klíčem ku poroz-
umění. Pořádajíc výslavu, musila se komora blýsk-
nout svým uměním vystavovatelským. A dlužnoj
přiznat, že se jí to dokonale podařilo. Nalezla me-
thody pro znázornění statistických údajů nejen ve-
lice názorné a poučné, nýbrž i zábavné, které poutají
a udržují zájem. Stačí jen procházet s očima otevře-
nýma a odejdete s mnohým poučením, kterého byste
jinak musili nabývali pracným čtením nudných číslie.
Čechy
Rakousko
29
article
Statistická kancelář komorní, v jejíž čele jest dr.
Th. Živanský a která jest autorkou exposice, dobyla
pěkného úspěchu aranžerského a získala si vděku
obecenstva, kterému pojem výstavy není vyčerpán
tobogganem a Habešany.
Seriosní návštěvník se zájmem postojí před
znázorněním různých průmyslových skupin, z nichž
hravě vyčte, kolik který průmysl má závodů, kolik
zaměstnává lidí, kolik spotřebuje koňských sil, kotik
vyplatil mzdy. Sotva asi víte, že průmysl potravinář-
ský má rekord s roční vyplacenou mzdou 1812 mi-
lionu korun, že ve strojnickém průmyslu 16.706 lidí
vydělává 16.7 milionu, že keramický dává ročně
svým zaměstnancům 9 milionů. Jak si stojí které
povolání? Kde dělník získává dobrou mzdu a kde
živoří? Tyto a spousty jiných otázek můžete si sta-
věti a na všechny se vám zde dostane odpovědi.
Není zajímavo zvědět, že v komorním obvodu jes
armáda 350.000 dělníků ve 110.000 závodech?
Máte zde mapy, tabulky, které díky obratně po-
užitým novým methodám podávají 4 až 5 statisti-
ckých momentů, na něž jediný pozorný pohled po-
učuje lépe než mnohoarchové brožury. Takořka
mžiknutím oka si tvoříte hospodářský obraz země.
I perspeklivy do budouhnosti vám otevře muohá
zdejší věc. Kam spějeme? Jak budeme vypadat z
čivrt, půl stoleti
doktor
Th
Živanský
Habešan