ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2cca3230-7706-11dc-9b44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 118, place 66, org 17, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
3. června 1908.
4 masthead
Císlo 153.
5 article
ručenství má za úkol chrániti neochvějná, zděděná práva německého lidu v Rakousku. Princ Liechten- stein, který kdysi se zástupci českého lidu bojoval proti neprávu, hájenému německou stranou za ona práva, která ještě dnes nejsou dobyta, není opráv- něn, aby tak mluvil, neboť německé souručen- otví je tu pouze ke chrán ění a udržo- vání německé nadvlády a německých privilegií. Politika má také svojí morálku a prin Liechtenstein je povinen podříditi se ji jako každý jiný měšťanský poslancc. Prine Liechtenstein proved tím důkaz, že jest učelivým žákem vídeňského, Če- chům nepřátelského úisku. Rtečník obírá se pak řečí posl. Vojty, který pro- hlásil, že spatřuje ve vládě největšího nepřítele če ského národa a podotýká, že za těchto okolností ne lze pochopiti, jak mohou poslanci če- ského národa schváliti vládě rozpo- čet? (Posl. Udržal: My vám to vysvětlíme!) Jest- liže vládě povoluje se rozpočét, vyslovuje se jí tín také důvěra. Kde má býti vládě vyslovena nedůvěra ne-li při schvalování rozpočtu? Rečník žasne, že muž tak učený a vlastenccký, jako je posl. dr. Čela- kovský, mohl pronésti výrok, že schvaluje rozpo- čet, ale nikoli důvěru. Každá vláda ráda přistoup na takový obchod. Souhlasí plně s vývody posl Vojty avšak právě, že vychází z těchže soudů, hla- suje proti rozpočtu, jako by bylo povinností tak poslanců, kteří mluvili proli rozpočlu.
Liechten Liechtenstein Prine Liechtenstein Vojta če Posl Udržal Rakousko
6 article
Min. předseda hájil dnes existenční oprávnění kabinetu způsobem, budícím podezření, že se něco děje za kulisami, co ohrožuje trvání vlády. Řtečník polemisuje zevrubně s dnešním prohlášením min předs. bar. Becka. V další řeči popírá, že to je par- lamentní kabinet; není jím už proto, že nemo společného pelitického, národního, národohospodář- ského a kullurního programu, pro nějž byl by kabi- net utvořen. Proslýchá se ostatně dnes, že tři mi- nistři podali demisi pro Wahrmundovu aféru. Nedá se od toho mnoho čekati, protože demise tří mini- strů je pro Rakousko příliš mnoho. Nynější vlá- da usiluje jen udržeti se u vesla. Pod- statný důvod, proč řečník hlasuje proti této vládě a proti rozpočtu, spočívá v tom, že nemá vlá da smyslu pro rakouskou otázku a nej- hrubším způsobem porušuje státni zá- kladní zákony — aspoň vůči Čechům. Za všechno, co se stalo v poslední době v Čechách, 1sou zodpovědni ministři, nikoli úřadníci.
Beck Wahrmundův Čecho Rakousko Čechy
7 article
Poukazuje-li se v nynějším kabinetě na kon- ceniranei, praví řečník, že ještě nikdy toho ne- bylo v konstilučním státě, aby — jako se stalo v případě Práškově — byl povolán do kabi- netu ministr jen prolo, by odsnnul zájmy své strany a dával souhlas k činům, které křiklavě odporují po- litickému a hospodářskému programu télo strany. Složení kabinetu neodpovídá také poměru mez Němci a Slovany v Rakousku. Vláda měla by si uvě domiti, že Rakousko je státem, který měl by býli záštitou všem svým národům, že v tomto stálě je vyloučena nadvláda jedné národnosti nad druhou a že tento stát může prospívat jen, zavládne-li na- prostá rovnoprávnost nejen po stránce sociální, ný- brž i politické a národnostní. Lépe dala by se řešiti jazyková otá z ka kdyby se u nás nelrvalo na stanovisku nezbytnosti německé nadvlády. Důvod, proč nemůžeme despěti k míru, leží v tom, že se olázka jazyková stala otáz- kou politické moci. Právě proto však třeba dovoliti Čechům, aby se rozhodně vzpírali tomuto názoru.
Němec Čecho Rakousko Slovan
8 article
Není psaného zákona, který by něme- ckému jazyku zaručoval jakékoliv nad- práví naproti jiným jazykům. Tvrdí-l Němci, že mají právo býti ovládáni a spravováni ně- meckými úřadníky, musí se zasaditi také o to, aby tato zásada byla všudo prováděna, ne jako je to- mu na Moravě, kde národnost úřadníků u jednotli- vých soudů pravidelně jest v opačném poměru k ná- rednosti obyvatelstva. Český jazyk je také jazykem většiny nynějšího obyvatelstva, dal zemi dějinya kulturu i její státoprávní složení. O takovém jazyce nedá se říci, že by nebyl v zemi oprávněn. (Illučná pochvala a potlesk u Čechů.) Došlo-li k jazykovému boji, velel nejprimitivnější státnický smysl, aby tento boj jakožlo politický boj byl vybojován na čistě po- litické půdě, nikdy však neměl býti přenesen do obaru justice, kde politicky a národně musí poškoditi nejen český, nýbrž i německý lid. Vláda je z od- povědnou za to, že v této otázce neby dosud zaveden pořádek. Ohlášené podání jazykového zákona jest opět porušením stát. základ. zákona, neboť řišská rad není kompetentní vydati jazykový zákon pro Čechy. Rečník upozorňuje české poslance na práv ní ohražení, jimi podané a áže se, kdo má býti ebbájcem samosprávy, když češti poslanci sami po- dávají k tomu ruku, aby samospráva zemského sně- mu království českého byla tak hrubě porušovánn? Zavádí-li se skulečně instiluce tlumočníků. tvoří se tím nový zárodek nových bojů v Čecbách. Tím bude však také zrušena nejdůležitější zásada moderní justice, bezprostřed nost a ústnos soudního řízení.
Čecho Morava Čechy
9 article
Olázka české university v Brně doka- zuje, že Čechové jsou v zemi koruny české pollače- vání a že nechtějí nic jiného, než rovnoprávnost Kdyby se vládě podařilo podati jazykový zákon, byln by již předloha hrubou nespravedlnosti k Čechum neboť viděli jsme často, že vládní předloha byla fait accompi. a strany, jimž se v ní něco nabízelo, ne- chtěly od toho pak upusliti. Kdyby se vládě poda- řilo vodati předlohu, pak my, byť nás zde bylo málo, vynaložime tolik síly, abychom znemožnili uskuteč- nění a kdybychom tak neučinili, národ se svou vel- kou minulostí a velkou životní silou nedal by si líbiti takovéto pokoření. Tento zákon, který s nej- větší pravděpodobností bude obsahovali hrubou ne- spravedlivost k českému národu, způsobí takovou houži rezhofčení v českých zemích, že také pánové. kteří ještě dnes jsou ve vládním táhoře, bezpochyby buďou nuceni tábor tento opustit a to bude jediným dobrem, jaké splodí práce této vlády. (Hlučná po- chvala mezi českými radikály.) Posl. Jindř. Schmid odmítal tvrzení dra. Stran- ského, že Liechtenstein chtěl německé souručenství posíliti, aby vynutil nadvládu Němců v Rakousku Dále odůvodňoval svoji resoluci proti velkému počtu židovských studentů na středních a vysokých ško- lách.
Čecho Posl Jindřichův Schmid Liechtenstein Němec Rakousko Olázek český univerzita v Brno
10 article
Jednání přerušuje se. Posl. Kratochví] poukazuje v dolazu n předsednictvo k tomu, že již dvakrát v souvislosti se sociálně-demokratickými schůzemi došlo před jeho domem v Žižkově k demonstracím, při nichž rozbita byla okna jeho obydlí a jeho děti octly se v nebez- počí. Táže se min. předsedy, je-li ochoten upozor- niti příslušného ministra, aby učinil opatření, jež zne- možňovalo by podobný násilný postup u sociá lních demokratů. (Hlučné výkřiky mezi sociálními de- mokraty.) Místopiedseda ryl Starzyňski slibuje uvč domiti o tomto dolazu předsedu. Piští schůze bude z ejtra.
Posl Místopiedseda Starzyňski Žižkov
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. června. (Opět minister ská krise.) Aféra Wahrmundova, několikrát ututlaná, ale vídeňskými liberály vždy znovn rozdmýchaná, vzplanula opět plamenem. Ačkol právnická fakulta inšprucká se usnesla, že v let- ním semestru se nebudou čísti přednášky o cír- kevním právě, prof. Wahrmund, vrátiv se z do- volené, oznámil včera na černém prkně, že „jako formálný protest proti usnesení fakulty ze dne 22. dubna ohlašuje dvouhodinné kolegium o právu manželském.“ Klerikálové, kteří se drží slova, daného jim Beckovou vládou, že profesor Wahrmund v tomto semestru na inšprucké uni- versitě přednášeti nebude, učinili poplach. místodržitel ohlásil bar. Beckovi telefonicky, co se děje na šněprucké universitě a dnes před po- lednem přišel do rektorátu z místodržitelstva úřadník, jenž odevzdal rektorovi úřadní roz- hodnuti ministerstva osvěty, jimž se veškery přednášky na univer- sitě píerušují a universita na ne- určitou dobu uzavírá. Rektor vzal úřadní přípis na vědomí a prohlásil, že prot uzavření university podá protest. V Inšpruku bylo dopoledne celkem klidno Ráno chtělo sice asi 150 klerikálných studentů vejíti do university, ale na zakročení rektora byli vpuštěni pouze ti, kteří měli toho dne před nášky. Liberální studonti měli poradu s rekto rem, jenž už věděl o vládním úmyslu, universitu uzavříti a netajil se tím před studenty. Student so rozhodli, že ihned, jakmile universita bude uzavřena, zahájí všeobecnou stávku vyzvou ke stávce také posluchače jiných uni versit.
Wahrmundův profesor Wahrmund Beckův Beck Praha Ačkol právnický fakulta
12 article
Ve Vídni uzavření inšprucké university způ sobilo nojvětší rozruch mezi němocko-liberál nými poslanci. Ministr osvěty, dr. Marchlet byv tázán poslanci, jak se mohla takoyá xěe při hoditi, odvětil, že universita byl'a uza vřena bez jeho vědomí a že jest hotov odvoditi z toho důsledky. Ministr železníc, dr Derschatta prohlásil, že jest solidárný s drom. Marchetom. Na večer svolán devítičlenný výbor liberálníhe svazu, jenž má rokovati o inš- pruckých udalostech a v něm prý všichni tr liberální němečtí ministři, dr. Marchot, Der- sehatta i Prade nabídnou demisi. Křesťanští sociálove jsou vládním opatře ním v Inšpruku úplně spokojeni. Pro případ de- mise liberálných Němců bar. Bienerth pře- vzal by prý ihned ministerstvo osvěty, ministrem vnitra by se stal hr. Bylardt-Rheidt a prn úřad ministra železnic najdou si prý křesťanšt sociálové sami vhodného kandidáta. Nemínímo však, že věci dojdou tentokrát do krajnosti. Svar německých liberálných Klubů usnesl se ne- dávno, že aféru Wahrmundovu nepokládá za tak důležitou, aby z ní činil easus belli. Najůle se bezpochyby i nyní nějaký zadní východ z mrzuté situace, jenž demisi liberálných Němeů učiní zbytečnou a to tím spíše, že dr. Marchot.
doktor Marchlet Derschatt Marchot Němec Bienerth Vídeň liberálníhe svaz
13 article
Derschatta a Prade sotva by se rádi loučili se svými portefeuilly. Z Pešti, 31. května. (Uherští Ru- muni.) Vyšla zde maďarská kniha pseudo- nyma »Veritas« o nynějším kulturním a hospo- dářském stavu uherských Rumunů, jež se sta- noviska dosti objektivného posuzuje poměr Ru munů k Maďarům. V knize jsou zajímavá sta- tistická data o Rumunech. Jest jich nyní Uhrách 2,800.000 t. j. 145 proc. všeho oby- vatelstva. Nábožensky dělí se v uniáty a pra- voslavně; pravoslavná rumunská církev má jmění na 70 mil. korun. Vydržuje pět ducho- venských seminářů, šest učitelských ústavů, čtyři vyšší gymnasia, 1 nižší gymnasium, jednu reálku, jednu vyšší obchodní školu, devět chla- peckých internátů, pět vyšších dívčích škol, člyři nižší dívčí školy, jednu průmyslovou školu a 2985 národních škol. Rumuni mají mnoho nadačních jistin, z nichž největší, Gožduovská, má 61/2 mil. kor. jmění. Přes to jest mez Rumuny mnoho bezgramotných lidí, poněvadž školu navštěvuje pouze 64 proc. školou povin- ných dětí. Také co do znalosti maďarštiny stojí na posledním místě, poněvadž z 1000 Ru- munů umí maďarsky jen 69, kdežto ze Slo- váků 119. Velmi silni jsou Rumuni finančně maji 170 peněžních úslavů se základním kapi tálem 20 mil. korun a asi 30 mil. korun vlast ního jmění.
Rumun Maďar Pešť Uhry Veritas
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. června. Slovanský týden v Petrohradě. Píše Jan Vaclik. III. Z Petrohradu, 27. května. (Pův. dop. „N L.“) Západoslovanští poslové, ještě si ani v „ho- telu jevropejském“ neoddechli, ocili se v obležen zdejších novinářů a zpravodajů. Jední si přál znáti program jejich cesty, druzí chtěli životo písy, třetí folografie atd. To vše je důkazem že veřejnost petrohradská byla příjezdem hostů vzrušena. Hostě se zatím už chystali k návštěvám mi nistrů Stolypina a Izvolského, ku předsedům hosudarstvenného sovětu a hosudarstvenné du my, rakousko-uherského velevyslance a před- sedy městské dumy. Do hosudanstvenné dumy je doprovodil gen Volodimirov. Právě se tam rokovalo o nynějším poměru Finska k Rusku, jež bylo v posledních letoch oklamáno finským generál-gubernátorem Gorardem a gen. Langoffem, kteříž měli ve Fin- sku zastupovati cara a jeho ústřední vládu, ale nokonali své povinnosti a svými plecomi kryli revolučné hnutí, směřující k odtržení Finska od Ruska. V šest hodin odp. hosté se odebrali do „Klubu obščestvennych dějatelej“, či „Klup politsků“, v jehož lůně se utvořil „komitét slovan- ské vzájemnosti“. V klubu hostům připraven in timní oběd, k němuž pozváno asi 60 členů všeel politických stran obou sněmoven, kteří sympati sují se Slovanstvem. Přítomní byli umírnění praví i leví, okťabristé, konstituční demokrat („kadeti“) i vynikající novináři těchto táborů Krajni frakce, levé jako pravé, zastoupeny nebyly.
Vaclik Stolypin Izvolský Praha Petrohrad Finsko Rusko N L
15 article
Předseda klubu p. Krasovský hosty při vítal delší řečí, v níž pravil, že klub jeho vytk sobě za úkol pozvati kulturné živly všech slo venských stran, kromě krajně levých, do Petro hradu, aby se Slované seznámili se svobodnou ruskou společností a jejím národním snažením Pan Kramář děkoval klubu za krásný a včasný počin, jenž vyjíti mohl pouze z Ru- ska, jakožto hlavy Slovanstva. Každý cítí svrchovanou potřebu slovanské vzá- jemnosti. Nejde o vzájemné záchvaty, nýbrž společnou obranu a záchranu sta- ré slovanské kultury. Roč Kramářova, přednesená dobrou rušti nou a v duchu čistě ruském, byla přijata s vel kou pochvalou a srdečností. Baron Korf, jenž se po té slova ujal, při pomenul slovanský sjezd r. 1867 a ukázal n vehký rozdíl mezi tohdejškem -. nynějškem Tohdy joště mnozí ze slovanských hostí musel se s Rusy derozumívati jazykem německým z čehož vznikl potupný posměch Němců, že vše slovanským jazykem je němčina. A aj, nynějš naší hosté všichni vládnou dokonale ruským jazykem! Bohudíky, otázka jazyka všeslovan ského, Slovany jednotícího, je rozřešena! Po obědě přistoupeno k organisační poradě jíž se zúčastnilo 32 členů. P. Krasovský předsedal. Prvá otázka byla, mají-li se zpra vodajové připustiti k této schůzi, a rozhodnuto aby schůze byla úplně důvěrná, avšak aby ze zpravodajů „Nového Vremene“, „Slova“ a pol- ského „Kraje“ sestavena byla komise pod před sednictvím dra. Kramáře, která bude zprávy pr veřejnost redigovati. Usneseno pak, aby v poradách bylo pokračováno v Praze, za kterýmžto úče- lem bude do Prahy vysláno patnáct zvole- ných ruských členů. V Praze bude ro- kováno hlavně o tom, kterak by se urovnal Po- lákům vstup. do slovanského sjezdu. Schůzi skončil dr. Kramář slovy: „Bylo zde řečeno, že jsme přivezli do Petrohradu jaro.
Krasovský Petro Slovan Kramář Kramářův Baron Korf Rus P Krasovský Nový Vremen Praha Petrohrad
16 article
Přáli bychom si, aby to platilo nejen o Petro- hradu, nýbrž o všem Rusku, a nejen o Rusku, nýbrž o všem Slovanstvu. Přáli bychom si, aby se s touto vesnou v každém Slovanu probudilo slovanské vědomí, aby pyšně rozkvetlo a při- neslo, až bude čas, hojné plody nám všem!! Vo- láno hlučně „Na zdar!:“ „Živio!“ „Urá!“ Druhý den hosté objížděli a prohliželi město a o 6. hod. odp. zavítali do restaurantu Dono- nova, kde pro ně připraven oběd „Slovanskéhu dobročinného spolku“. Přitomno bylo přes 200 osob, mezi nimi členové hosudarstvenného so- větu: Kobylinský, slavný politik a jurisla. kníže Kasatkin Rostov ský, kníže Ši rinský Šachmatov, Samarin, Stru- kov, Ušakov, Píchno, Zvěrev, Kar pov, Miklaševský, Mosolov a j., v - směs osobnosti prvé velikosti v ruské společ- nosti; z bosudarstvenné dumy přišlo 5—6 čle nů, kníže Šachovský přivedl členy „Ru- ského Subrání“, jehož je předsedou; ze „Slo vanského spolku“ byli přitomni: senátor Nary- škin, profesoři Kulakovský, Sobolev- ský, Palmov, generálové Kirějev a Ov- sjanný, red. Bašmakov, pp. Durno vo, Semenov, Korablev, Stano, Archi- pov a j.; z nového spolku „Okrajinnoje Ob šestvo“ přišel předseda prof. Sergějev ský spolek „Sobornaja Rossija“ zastupoval pan v Vasiljev. Ze Slovanů byli pozváni: gen. Gru- jev (Bulhar), Popovič a S'tefanlo v ič (Srbové z království), Mijuškovič (Sr z Černé Hory), J. Vaclik (Čech).
Ušakov Píchno Zvěrev Mosolov Šachovský Kulakovský Sobolev Palmov Kirějev Bašmakov Durna Semenov Korablev Stano profesor Sergějev Bulhar Popovič Srba J Vaclik Čo Rusko Nara Černá Hora Petrahrad Kara pov Miklaševský spolek „ Okrajinnoj Ob Sobornij Rossija Slovan Dononova Kasatkin Rostov Mijuškovič
17 article
Oběd zahájil náměstek předsedy Slov. spol- ku senátor Naryškin zdravicí caru Miku- láši II., jenž pozdraven voláním: „Urá!“ „Ži- vio!“ „Na zdar!“ Telegraficky svou nepřítom nost omluvili: předseda Slov. spolku hr. N. P Ignatěv, biskup Jevlogij a j. Předsedajíeí potom vroucími slovy uvital slovanské hosty, na- čež dr. Kramár odpověděl ruskou řečí. Pravi asi: „Věděl jsem, že budeme jakožto poslové západního Slovanstva ruskými bratry přijati nej- srdečněji, přece jsom nesmírně překvapen, vida na vlastní oči, že slovanský duch za- chvátil všechnu ruskou inteligen- ci od pravice po levici a ona že všechna s námá volá po duchovné, kulturné jednotě všeho Slo- vanstva. Slovené nechtějí nikoho utiskovat, ni- koho zkracovat v jeho právech, ale oni nedo- pustí, aby někdo Slovany o práva obíral a olupoval. A nás bohužel o práva stále obírajlí n olupují, nám Čochům zojména ednímajíi plnění základných státních zákonů, a jiné obrany pro nás neni, než vzájemné, než když budeme všichni za jednoho a jedon za všecky. Musímo býti bratry tělem i duší, všečky naše spory musejí utichnout, ne- boť jen nepřátelé raši z nich mají prospěcha my holou škodu i hanbu. Všichni se spažiti mu- síme o společný eíl, drahý všemu Slovanstvu.
Mika N P Ignatěv doktor Kramár Slovan Prav
18 article
Věřím v upřímnost nových slovanských spolků v Rusku, v üpřimnost jejich smýšlení i sympatií. a s velikou radostí vílám toto nové slovanské hnutí, neboť ono slibuje, že se bude zasazovat o všeobecnou jednotu slovanskou na základě bratrské lásky, svobody a rovnosti.“ Řeč Kramářova odměněna hlučným potle skem a taktéž řeči pp. Glěbovického a Hribara v témž duchu promluvené. Knížo Šachovský uvítal západoslovan ské posly jménem „Ruského Sobrání““, ruské národní organisace, která vždycky sympatisovala se Slovany a slovanskou myšlenkou. Dále mluvili: akademik prof. Sobolev- ský, Miljutin, Samarin, Kerablev Zvěrev, Aksakov, Vergun a předseda černohorské státní rady Lazar Mijuško v ič. Redaktor A. Bašmakov reagoval ne slovo, v tyto dni pronesené, jímž „Slovanský dobročinný spolek“ označen jako „válečný“ Pravil: Slovo to vymyslili naši nepřátelé. On mluví a píší o „bojovném panslavismu“, jehož sídlo prý je v tomio starém slovanském sdružení Nepřátelé se tváří, jakoby jim „noví Slované byli milejší“ a jakoby jen „staré Slovany“ za tracovali. Pánové, hlasy nopřátelské nás nemyl tež! My všichni jsme našim odvěkým nepřáte lům stejně milí, ať jsme „staří“ nebo „noví Slované.“ Nás všechny nenávidí, nás všechny by na lžici vody utopili, a když se tváří, jakoby jedněm z nás dávali přednost, mají při tom jen ten účel. aby nás rozdělili, rozděle- ním oslabili, rozdělenými vládli.
Kramářův Glěbovický Hribar Knížo Šachovský Slovan profesor Sobolev Miljutin Kerablev Zvěrev Aksakov Vergun Mijuško A Bašmakov Rusko národní organizace
19 article
Starý Slovanský dobročinný spolek neměí žád- ných jiných úmyslů a cílů, než jaké praví že mají „noví Slované“. Starý Slovanský spolek nevynasnažoval se o nic jiného, leč o duchov- nou jednotu všech Slovanů, o společné kulfurné cesty a zblížení v každém směru. Krásné řeči pronesli ještě Naryškin Kulakovský a Palmov, oba znamenití učenci slavisté, kteří vyslovili přání těsnějšího slovanského zbřížení a živějšího obcování Sle vanů mezi sebou. Toto přání vyjádřil také pan Hribar a také Glěbovický, jenž v něko- lika srdečných i energických slovech přivedl shromáždění v nevídaný a neslýchaný enthu- siasm a hromové „Urá“, „Sláva“, „Živio!“ „Na zdar“, čímž oběd skončil. Sjednocování Slovanů. Francouzské a ruské listy oznamují, že nový trojspolek, jenž bude utvořen přistoupenín Anglie do spolku Francie a Ruska, postacá se o zbudování foderace slovanský eh států na Balkáně: Srbska, Bulharska Černé Hory. „Birževyja Vědomosti“ k tomu pozname návají: Tak na druhém konci Evropy život dává ilustraci té veliké myšlenky slovanské jednoty, která přivedla na břehy Něvy představitele 25 milionů rakouských Slovanů. Ano, rakouští Slované upřímně budou po- těšeni, stane-li se balkánská slovanská federaee skutkem, a budou se demnívati, že pobyt pp Kramáře, Glěbovického a Hribara v Petrohrade urychlil toto dílo positivné politiky slovanské.
Slovan Palmov Hribar Glěbovický Anglie Francie Rusko Balkán Srbsko Bulharsko Černá Hora Evropa Něva Petrohrad Slovan
20 article
Svoboda tisku v okupovaných zemích. Vrchní soud v Sarajevě změnil rozsudek baňaluckého krajského soudu, jímž redaktoři „Otadžbiny“ Petar Kočič a Vaso Kondič odsou- zeni na osm měsíců těžkého žaláře, a zvýšil od- souzeným trest: Kondičovi na dvanáct měsíců. Kočičovi na dvanáct měsíců. „Srbská Rěč““ se dovídá ze spolehlivého, jak praví, pramene, že tyto dni před vojenským soudem v Baňaluce ličena byla pře administrá- torů „Otadžbiny“ a členů konsorcia, vydávají- zího tento list, zatčených nedávno pro příčinu, která veřejnosti neudána. Rozsudek dle zprávy „Srb. R.“ nebyl obžalovaným hned oznámen, nýbrž odeslán prve ministerstvu vojenství de Vídně, Zpráva tato zní i na bosenské poměry příliš nepodobně pravdě a divoce. Jsme zvědavi, po tvrdí-li se.
Otadžbina Petar Kočič Vasa Kondič Srb jít Vídeň Sarajevo
21 article
Zbožná přání Německa? Na zvěst o schůzce krále Eduarda s Fal lirem a s carem vystrkuji z Berlína všemožné tykadla; zda-liž by Eduard nebo car nepřális pobesedovati také s Vilémem II. Hlásají, že Vilém odebera se i letos na podzim na jižní pobřeží anglické, ačkoliv dáno mu bylo již n jevo, že zámek Higeliff není tentokráte pro ně k disposici, a projevují naději, že anglický král pozve potom synovce svého na zámek Windsor. A když prý na tuto schůzku nedojde, setkají prý se císař s králem v Homburku. Ostatně možná, že prý také Eduard VII. umožní do- konce schůzku Viléma s carem. V Anglii zdají se býti ale až dosud ke všem těmto vzdechům a slechům jakoby hluší. Rovněž tak třeba při- jati s velikou reservou zprávu berlínskou, že král italský a arcikníže František Ferdinand z- častní se císařských manévrů německých v záři t. r. Protože manévry ty konati se budou mezí Štrasburkem a Metami, tedy na francouzském pomezi, vypadala by tato účast jako hrozba Francií a tento úkol jisté na se nepřejmou an italský král, ani rakouský arcikníže. Dvory ty příčin ke sporu s Francil nemají.
Eduard Vilém II Vilém František Ferdinand Německo Berlín Windsor Homburk Anglie Štrasburk Francie Higeliff
22 article
Významné opomenutí. Středomořské loďstvo italské odpluje n evičebnou plavbu na východ. Oproti původnímu sdělení vyhne se přístavům tureckým a navšti pouze přístavy řecké a egyptské. Mezilím, eo spojenec Italie Vilém II. žije s Abdulem Hami- dem v poměru nejsrdečnějším, Ilalie jej skorem urážlivě opomijí. Zřejmě to důsledek odchýlení se Italie od německo-rakouské politiky balkánské. Vatikán vyzývá k denunciacím a ku pronásle- dování. (Radost z kajícího.) Nový okružník Vatikánu, vyhlášený ted v Bavorsku (viz stručnou nedávnou zprávuo téže věci v rubrice naší) nařizuje, aby udáni byli kurii nejen kněži, ale i veškeří učijeléa úřadní osoby, které slovem nebo pérem hlásají modernistické zásady, aby byli stiháni clrkev- ními tresly a aby bylo vymáháno jejich odstra- nění z úřadů. Výnos, který si vyžádal již četné oběti, praví o profesoru Schnitzerovi: »Ujišťujeme určitě, že Schnitzer osm dn před velikonocemi pokorně se podrobil, bludů svých jako věřící křesťan litoval a úpěnlivě žádal, aby mu bylo prominuto pohoršení, kteréž způsobil bludným učením svým« Nyní sděluje se též, že Schnitzer odjel do Japonska nikoli ze své vůle, nýbrž na rozkaz Vatikánu.
Schnitzer Vatikán Bavorsko Japonsko Italia Vilém II Abdul Hami
23 article
Rozpočet 24 miliard. (Nové úřady za 150 milionů korun ročních.) Rozpočet, předložený právě kongresu Spo- jených států, podmiňuje 1007,086.569 dolaro výdajů čili téměř 21 miliardy zlatých. Jen jed- nou a to za občanské války žádáno na kon- gresu přes miliardu dolarů, ale přece ještě oe milionů méně nežli teď za míru. Jenom na ná- mořnictvo žádá se 1221% milionu dolarů. Nové úřady, které zřízeny byly za Roosevelta, vyža- dují ročně na 150 mil, korun nákladu. Zda-liž toto hromadné pěstění zbytečných příživníků jakéž v Americe jest zvykem, zachrání Roose veltovu posici při volbách, jest ovšem dosti po- chybno. Massy obyvatelstva amerického obrov- ským vzrůstem výdajů alespoň potěšeny nejsou. »National Revicw« o dohodě prancuzskoe- anglické. Jedna z předních revuí anglických » Nationa Review« uveřejnila pod značkou »Ignotus« dů- ležitý článek o »entente cordiale«, který vzbudií značnou pozornost v kruzích politických i di- plomatických. Proč došlo nutně k alianci fran- couzsko-anglické? táže se autor. Protože Anglie a Francie jsou demokratickými státy? Ne Proto, že jsou u obou národů jistě karakteri- stické vlastnosti? Ne. Příčinou aliance je pouze to, že oba státy poznaly, že třetí mocno s ve svůj prospěch využitkováva pro svůj zisk a své snahy dosavadní jejich ne- dorozumění. Tou třeti moenosti je Německo Autor líčí historii styků tří států v posledníel letech a naznačuje roli, hranou Bismarkem který stanovil princip, že Anglie a Francie musl být systematicky a vždy udržovány ve vzdále nosti od sebe. Smír Anglie a Francie způsobi ovšem nepříjemné překvapení v Berlíně. Ignotue tvrdí, že obava před útokem Německa buď na Francii neb Velkou Brilanii založila »entente eordiale«. Ale přes to není nebezpečí odstraněno.
Roosevelt Ignotus spo Amerika Anglie Francie Německo Berlín Nationa Review National Revicw
24 article
Od r. 1904, kdy byla učiněna smlouva franko- anglická, Německo sesílilo svou armádu i lod- stvo. Kdyby byla Francie náhle napadena Ně- meckem, musila by jí Anglie při- spěti ku pomoci nejen na moři ale i na pevniněl Ale je otázkou, zda-l Anglie bude moci to učiniti. Anglie nemá do- statečných sil. Francii by mohla být její pomo účinnou, kdyby jí dala k disposici ar má d 200.000 mužů, schopnou rychlé a snadné mobilisace. Bez zavedení povinné služby není možno zaopatřiti si podobnou armádu. Auton článku prohlašuje, že tato organisace armády je nutná, nemá-li »entente« býti pouhým slo- vem. A jedině vojenská smlouv franoou zsko-anglická — pokračuje »National Review« — může posloužiti myšlence zajištění míru, která je podkladem dohody. »Jako u Hradce Králové«, konči Ignotus, »byls Francie poražena právě tak, jako Rakousko, tak i v Lotrinsku byla by Anglie poražena s Francií. Oba státy jsou podrobeny témuž osudu: pád jednoho znamená též pád druhého«. Vývody tohoto článku, uveřejněného v orgánu tak váž- ném, u příležitosti triumfální návštěvy presi- denta Falliěra v Londýně, mají mimořádný vý- znam a jsou horlivě komentovány tiskem angli- ckým i francouzským.
Ignotus Německo Francie Anglie Hradec Králové Rakousko Lotrinsko Londýn National Review
25 article
Události v Marokku —O všeobecné situaci telegrafuje zpravodaj »Tempsu« z Rabata, že je stále příznivější pro Muleje Hafida. El Hadz Omar Tozi odtáhl s 300 vojáky do Mogadbru, podobný oddíl má být vyslán do Mazaganu. Hadž Omar přináší dopisy sultánovy na několik kaidů, kteři mu ostali věrnými a slíbili, že podniknou výpravu na Marakeš. Mulej Hafid dli od 10 dnů v Meknesn. V Marakeši se prý obraci mínění ve prospěch sultána Abdul-Azize. Polovička sousedních kmenů je věrna sultánovi a jiné kmeny hledají jen přiležitost, aby se mohly zbaviti vlády Muleje Hafida. V Sragně vzbouřily se kmeny proli guvernérům, jmenovaným pretendentem a při- daly se ke kaidovi demmatskému, který stojí při Abdul Azizovi. S jakými obtížemi setkává se organisace policie marocké, tomu nasvědčuje tato episoda. Guvernér města Mogadoru Bel Ghazi vybídl sou- sední kmen, aby ulehčil odvod mužů pro po- licii, zřizovanou důstojníky francouzskými. Jak- mile se tato zpráva roznesla, uprchli všichni příslušníci tohoto kmene, nalezající se v Moga- doru, aby se vyhnuli nátlaku místních úřadů, jež by je snad násilím chtěly zařaditi do muž- stva policie. Guvernér mogadorský vyzval uprchliky, aby se vrátili, že jim nehrozí nijaké nebezpečí, poněvadž odvádění pro službu poli- cejní děje se zcela dobrovolně. Proslýchá se, že kaid Bellag v Demnatu, jeden z nejmocnějších přívrženců Abdul-Azizo- vých, byl zabit v bitvě s kmenem Sraghnů.
Omar Tozi Hadž Omar Aziz Mulej Hafid Bela Ghazi AbdulAzizavýchod Maroko Mogadbra Mogador Mog Mulej Hafid El Hadz
26 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory. Žhavý den včerejší, příkrý to kontrast chladných dnů minulého týdne, právě úmorným vedrem neslákal na výstavu takový nával ná- vštěvníků, jakého bylo by si pro všední den přáti. Okolo pěti tisíe pohybuje se číslice tur- niketem prošlých, kdežto o zemské jubilejní ko- lísala mezi 5—8 tisíci. Teprve nyní možno říci, že blíží se vý- stavní dilo svému dohotovení. Několik budov, jež při otevření i zevnějškem svým prozrazovaly nehotovost, spějí nyní již uvnitř k instalacím. Platí to zejmena o pavilonu klenotnictví a foto- grafie, tedy dvou nejslibnějších objektů. Sou- časně rozšiřuje se osvětlení na budovy dolej- šího prostranství, takže o svátcích svatodušních již celá výstava zaplane v moří světel. Velmi mnoho od těchto dnů si výbor sli- buje! Doufejme, že nepřízní počasí nebude zka- žena jeho naděje ! Pavilon Obchodní a živnostenské komory pražské.
živnostenský komora
27 article
Na včerejšek pozvala »domácí paní« výstavy. Obchodní a živnost. komora pražská, užší kroužek k prohlídce své vlastní exposice. Domácí paní, na jejiž pokyn vzniklo nádherné město v Král. Oboře, jest ovšem mocná dáma. Na Josefském náměstí má velikolepý palác a zde si dala zbudovati rozkošný dočasný stánek architektem Klenkou z Vlastimilu. Roztomilý, ale i imposantně působíci Účin architek- toniky jest zvýšen malbami Klusáčkovými a sochař- skou výzdobou Kalvodovou. V rozsáhlých prostorách, výborně plnících úkol výstavních místnosti, přízemku a prvního poschodl umistila výstavu svou i přidružených k ní ústavů, Umělecko-průmyslového a Technologického musea. Zde dává nahlédnouti širokým kruhům obecenstva do ohromného materiálu a učiniti si představ o práci, které třeba k jeho sebrání, uspořádání a čer- pání z něho poznatků, které určují a vedou další rozvoj obchodního, živnostenského a průmyslového podnikání. Stěny, stoly, vilriny jsou naplněny předměly. z nichž každý dává bohatou látku k poučení i úva- hám, jichž výslednicí jest radostný pocit rychlého našeho sílení a vzrůstu hospodářského.
Král Klenka Vlastimil Klusáčkův Kalvodův josefský náměstí
28 article
Obvod pražské komory ovšem jest klasickým polem, na němž možno konsti pozorování a studia o hospodářském rozmachu moderním. Jsouť v něm 2 miliony obyvatel čili 31 procento obyvatelstva to- hoto království; území její zaujímá plnou čtvrtinu půdy království českého. Hospodářskou potenci praž- ského obvodu komorního prokazuje okolnost, že platí 32 proc. veškeré české daně z důchodů a 50 proc. veškeré výdělkové. 121/4 mil, v tomto obvodu zapla- cených daní znamená více než polovinu daně z Čech a p'nou 1/2 veškeré daně v Rakousku zaplacené. Ně- meckého obyvatelstva jest v pražském komorním ob- vodu 5 proc. (103.000), jejich podíl na této výstavě činí 10 proc. co do počtu vystavovatelů, 18 proc. co do zaujaté plochy. Vraťme se do komorního pavilonu! Jen vkro- číme, upoutá nás »obrazová« výzdoba síně. Vidíte obry a vedle nich trpasiíky, obrovské a liliputánské budovy, komíny, kola, s nichž stéká proud vody. Pestrá směsice barev, že člověku zrak přechází. Ale pozor! Nekoukat jen na obrázky, pěkně trpělivě s všímat nápisů a cifer, které jsou klíčem ku poroz- umění. Pořádajíc výslavu, musila se komora blýsk- nout svým uměním vystavovatelským. A dlužnoj přiznat, že se jí to dokonale podařilo. Nalezla me- thody pro znázornění statistických údajů nejen ve- lice názorné a poučné, nýbrž i zábavné, které poutají a udržují zájem. Stačí jen procházet s očima otevře- nýma a odejdete s mnohým poučením, kterého byste jinak musili nabývali pracným čtením nudných číslie.
Čechy Rakousko
29 article
Statistická kancelář komorní, v jejíž čele jest dr. Th. Živanský a která jest autorkou exposice, dobyla pěkného úspěchu aranžerského a získala si vděku obecenstva, kterému pojem výstavy není vyčerpán tobogganem a Habešany. Seriosní návštěvník se zájmem postojí před znázorněním různých průmyslových skupin, z nichž hravě vyčte, kolik který průmysl má závodů, kolik zaměstnává lidí, kolik spotřebuje koňských sil, kotik vyplatil mzdy. Sotva asi víte, že průmysl potravinář- ský má rekord s roční vyplacenou mzdou 1812 mi- lionu korun, že ve strojnickém průmyslu 16.706 lidí vydělává 16.7 milionu, že keramický dává ročně svým zaměstnancům 9 milionů. Jak si stojí které povolání? Kde dělník získává dobrou mzdu a kde živoří? Tyto a spousty jiných otázek můžete si sta- věti a na všechny se vám zde dostane odpovědi. Není zajímavo zvědět, že v komorním obvodu jes armáda 350.000 dělníků ve 110.000 závodech? Máte zde mapy, tabulky, které díky obratně po- užitým novým methodám podávají 4 až 5 statisti- ckých momentů, na něž jediný pozorný pohled po- učuje lépe než mnohoarchové brožury. Takořka mžiknutím oka si tvoříte hospodářský obraz země. I perspeklivy do budouhnosti vám otevře muohá zdejší věc. Kam spějeme? Jak budeme vypadat z čivrt, půl stoleti
doktor Th Živanský Habešan