1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 3. června 1908.
Praha
4
article
Nairanní a odpol. Histr
předplácí ne
v Praze v adujphitraci
na věse . . . . . . 2 K —
na čtrrt leta . . . . 6 K —h
s drojí denáškes
na měsí
na čtvrt 1ta . . . . 7 K 50 h
ve slialkich-
na měste . . . . . . 2 K 30 h
Poštont
na měsle
na etvrt lta. . . . 9 K soh
sdrejí selkoa K so k
na težkí
v . . . K ani
Praha
Poštont
5
article
Předseda ministerstva o jazy-
kovém zákoně.
Předseda ministerstva o jazy-
kovém zákoně.
Včera promluvil bar. Beck očekávanou,
obšírnou řeč k rozpočtové debatě, jejíž jeden
odstavec, a to nikoliv zvláště zdařilý, věnoval
i otázce jazykového zákona — pro Čechy.
Po všem tom, co předcházelo od konce mi-
nulého roku, a vlastně od okamžiku, kdy
postupné urovnání národnostních sporů bylo
ohlášeno jakožto třetí důležitý úkol vlády
nynější, zatím částečně pozměněné, nebylo
by divu, kdyby i příznivější projev barona
Becka, než jaký obsažen jest v jeho včerejší
řeči, uvítán byl hodně upjatě.
Veřejné mínění v Čechách bylo zajisté
vzpourou některých soudních úřadníků proti
jazykovým právům neméně než nerozhodno-
stí a liknavostí vlády hluboce rozjitřeno, ne-
boť události tyto byly mu dokladem věro-
lomnosti a zjevným pokusem zjednati pro
chystaný smír zcela nezákonné výhody a
přednosti pro jednoho ze zápasníků — pro
Němce.
Těmto událostem musí tedy i pan před-
seda ministerstva připsati, že vše co souvisí
s jazykovou částí jeho třetího úkolu, vzbu-
zuje u nás v Čechách největší obavy a vče-
rejší jeho sdělení účinkovati bude nejinak,
než ve válkách punských zpráva: Hannibal
ante portas!
Nový jazykový zákon stojí pred branami
našeho odvěkého jazykového práva v Če-
chách! Sdělení své ve příčině této učinil
sice bar. Beck jaksi nenápadně, jakoby jen
tak mimotně, ale to právě nás nuti, abychom
pro ně vytkli ono ovzduší, ono prostředí
jímž bylo v ostatním obsahu řeči předsedy
ministerstva hojně opatřeno.
Celou řečí tou proniká snaha, zatlačiti
národnostní otázky hodně do pozadí; tak
i oprava jednacího řádu sněmovny jest bar.
Beck
Němec
Hannibal
Čechy
6
article
Beckovi nejen parlamentně technickým ale
i národně politiekým problemem, patrně
proto, že poskytuje obraně národní ještě
značnější prostor. ese
Pro názory neněmeckých národů nalezá
četné výtky, Němeů však se nikde přimo
ani slovem nedotýká; za to Dalmatincům a
haličským Rusům dostává se hojně poučení.
ba Starerusové musili i vyslechnouti, že se
maji »říditi politikou nejpřesněji vymezených
linii, aby nenechala ani své nejůhlavnější ne-
přátele v pochybnostech, že jest dostředivou,
nikoli však odstředivou«e
2 Politika pana předsedy ministerstva jest
centralistická a při různosti nákodů uplatniti
chce pouze společné občanské zájmy a
účjnně je projeviti v konkretním režimu
jiného obsahu míti nemůže ra-
kouský režim a vláda si nevytyčuje
jiný úkol. Nemá jiné ctižadesti, než aby pro-
vaděla to, co dnes jest všem společnéa
co tvoři a zachovává stát, a aby z rozporů
vyjímala společné názory a zájmy. Jedná se
o to, aby z četných pestrých kamínků byl
utvořen harmonický mosaikový obraz a za tim
účelem obrušovati kameny, aby se
hodily do celku. Vše spojiti v jediný
bod, ze všeho toho vyvoditi důslednici, toho
jest třeba, aby se vládlo v Rakousku . ..
Takové jest prostředí, takové ovzduší
vládní, v jehož dosahu spočívá sdělení bar
Becka o chystaném jazykovém zákonu pro
— Čechy.
Sdělení samo dopadlo stručně, suše,
bezobsažně a zní takto:
»Osnova jazykového zákona pro Čechy
jest téměř hotova a netřeba, než ji poněkud
naposled vypilovati. Vláda zajisté nebude
otaleti odevzdati ji parlameniní a širší veřej-
nosti, aby tito činitelé mohli pronésti on
úsudek. Příslušné olázky byly projednávány
také za (rozpočtové) debaty a zvláště pan
poslanec za Mladou Boleslav (profesor dr.
Beck
Rus
Čecho
Rakousko
Čechy
Mlada Boleslav
7
article
Jaromír Čelakovský) objasnil je velmi ze-
vrubně a zajímavě. Jsem díky povinen přede-
vším však panu poslanci za Mnichovo Hra-
diště (Jos. Dürich) za jeho pravdivé a upřímné
slovo, že při takové dohodovací akci právě
obě části musí povoliti. Jestliže za-
vládá takový duch vzájemné ochoty, pak
bude možno, jak doufám, dospěti prakticky
ke kompromisu. O jedno bych však
prosil: Vláda podrobí ráda svou osnovu ve-
řejné kritice, jíž se zajisté nebude nedostá-
vati. Tím spíše mohu však očekávati, aby
zatím se upustilo od kritiky neznám
osnovy. Vím, že otázka tato bude vyžadovati
mnoho námaby.«
Zdá se, že bar. Beck při tomto prohlá-
šení o chystaném jazykovém zákonu pro
Čechy se řídil přikladem uherského ministra
vnitra hr. Andrásse, když minulého téhodne
oznámil, že předloží na podzim osnovu vo-
lební opravy, jinak o obsahu její ničeho ne-
pověděv. Bar. Beck ani lhůty, kdy svou
osnovu sněmovně podá, neoznačil.
Za to není dle slov jeho, že při takové
dohodovací akci obě strany musí povolitia
že zákon bude kompromisem, pochybnosti
nijaké, že bude osnova ta jedním z pokuso
— obrousiti český kámen spolu s čl. 19
stát. zákl. zák. Při jasném znění tohoto
článku a při odvěké platnosti rovnosti jazy-
kového práva v Čechách, nejsou tyto před-
zvěsti nikterak nadějným doporučením jazy-
kového elaborátu p. předsedy ministerstva.
Osnova jeho mohla by sice poskytnouti
neněmeckým, zvláště slovanským poslancům
vhodnou příležitost, aby osvědčili zde v Ra-
kousku prakticky svou vzájemnost, ale toho
se asi sotva dočkáme a tak zbude hlavní
břimě obrany jen na nás samotných. Ba dle
Čelakovský
Beck
Jos
Čechy
8
article
sdělení bar. Becka nebudou osnovou upra-
veny ani poměry jazykové ve všech zemích
koruny české, aspoň nemluví než o —
Čechách!
I tu jest zřejmé jednostranné stanovisko
bar. Becka a ono ovzduší, na něž jsme
hned z předu upozornili.
Tim, že dovolával se bar. Beck dvou
dřívějších českých řečníků, snažil se způso-
biti zdání, že stojí na jejich stanovisku
Proto sem klademe příslušné části projevů
jejich. Dr. Čelakovský pravil, že klub při
stoupil se zřetelem na požadavek trůnní
řeči, by učiněny byly přípravy k národnost-
nímu smíru, ke koalici v naději, že zásada
rovnoprávnosti dozná více stoupenců než ve
starém parlamentě. Avšak klub se pohříchu
namnoze sklamal. Politika střední čáry, bar
Beckem prohlášená, stala se politikou čáry
šikmé.
V éře smiřovací došlo se k tomu, že
zděděné právo jazykové via facti činí se po-
chybným, což je věrolomností prvého řádu.
V příčině jazykového zákona bude důležitou
otázka příslušnosti a celá záležitost by
byla pro zástupce národa českého tím ne-
snesitelnější, kdyby nový zákon se nevy-
rovnal obsahem svým Stremayrovým naří-
zením. Za stranu prohlašuje, že v novém
zákoně nesmí býti upuštěno od stanoviska
úplné rovnoprávnosti obou jazyků v cele
zemi, jak jest obsažena ve stát. zákl. zákoně
ve čl. 19.
Beck
Čech
doktor
Čelakovský
9
article
Poslanec Dürich pak prohlásil: Protože
Čechové již nyní stojí na stanovisku rovno
právnosti, nemohou z jazykového práva ni
čeho sleviti. Ustoupiti mohou pouze Němei
se svého stanoviska nadvlády. Přeje si, aby
v zákoně novém uplatnila se zásada: Spra
vedlnost jest základem států a aby dar chy-
staný ministerským předsedou nestal se da
rem danajským. —
Je dosti podivno, že předseda mini
sterstva z obou těchto projevů dospěl k vý
rokům, v jeho sdělení o osnově nového ja
zykového zákona obsaženým, jež duchu jejicí
přímo odporují
Tolik pro dnešek o ohlášené akci bar
Becka v otázce jazykové; jestiť sdělení jeho
příliš kusé, než aby mohlo posloužiti za
pevný základ podrobné kritiky. Ostatně bu-
deme míti ještě dosti příležitosti, až bude
obsah osnovy jazykového zákona podrobně
znám, vysloviti se o tom, je-li aspoň po
věcné stránce snesitelný. Formálně však
možno již dnes vysloviti, že před forum rady
říšské nenáleží, ježto se týká pouze našeho
království. A otázky takové sluší řešiti sněmu
jeho
Dürich
Čecho
Němei
Beck
11
article
Poslanecká sněmovna.
0s au 4dta (Schůze 77.)
Poslanecká sněmovna.
0s au 4dta (Schůze 77.)
zžane
Ve Vídni, 2. června.
(Původní zpráva telet. »Nár. Listů«.)
Dnes jsou právě dva roky, co bar. Beek
jmenován byl ministerským předsedou. Oslavil
toto dvouleté jubileum dlouhou řečí, ve které
všude patrna byla snaha, nezkaliti nynější klid
v parlamentě pro zbytek rozpočtové debaty, ni
kde nenaraziti, nikoho nepohoršiti a nepohně-
vati. Následkem toho počínal si chef vlády krom-
obyčejně pozorně, ostražité a vlažně. Výslodkeu
těchto jeho snah jest, že dnešní jeho výklad je
vůbec bez point, jaké jindy v takových proje-
vech bývají. Ministerský předsleda po
tvrdil zprávu „Národních Listůl
že jazyková csnova pro králov-
ství české je hotova. Připomenul peuze-
že je třeba ještě ji naposledy vypilovati. Způso-
bem srozumitelným žádal, aby nebyl kritisován
elaborát neznám,. To bylo namířeno na určitou
adrosu. Ministerský předseda neřekl, kdy jazy-
kový operát vládní bude podán parlamentu
veřejnosti, ani nesdělil nic z jeho věcného ob
sahu. Pravil pouze, že přijde duba, kdy sejme
s něho závoj dosud jej zakrývající, a potom že
zajisté bude možno, dílo vlády veřejně kritiso-
Poslanci očekávali, že premier sděli někte
rá podstatná uslanovení jazykové osnovy, ale
po té stránce připrávila řeč bar. Becka velik
překvapení.
Beck
Vídeň
12
article
Poslanec Fresl přerušil ministorského před
sedu dvakráte. Učinil tak výkřiky, které si na-
vzájem odporují. Poprvé naň volal: „Protestu-
jeme proti zákonu, máme čl. XIX. zákl. stát. zá
konů!“ Podruhé: „Zjednejte nám rovnopráv
nest!“ Je-lí rovnoprávnost jazyka českého s ně
meckým, jak také my hlásáme, zaručena samou
ústavou, pak netřeba ji teprve zjednávati, Sku-
tečně také celý národ český a náš lid trvá dů-
slodně na stanovisku, že rovné právo jazyka če-
ského s německým ve vnějším i vnitřním úřado-
vání netřeba teprve stanoviti, netřeba teprve zn-
váděti, netřeba teprve povolovati. Z projevů po
slance Fresla vidíme, že i při výkřicích musej
poslancí býti pozorni a výkřikem druhým nep
rušiti to, co řekli výkřikem prvním.
Posl. Fresl pokazil tu několika slovy ve
dvou výkřicích více, nežli dovedl pak tříhodi
noveu řečí napraviti.
Bar. Beck vyložil pracovní program pr
dobu nejbližší. Spoléhá, že podaří se mu vy
moci před prázdninami letními ještě zákon, kte
rým rozmnožuje se počet nováčků zeměbrane
ckých a zákon, kterým povolují se státní pod-
pory rodinám nuzných záložníků, do zbraně po-
volaných. Tolikéž spoléhá, že osnova zákona
o postátnění české dráhy severní bude vyřízena
ještě v zasedání nynějším. Tu doložil, že před-
loha ta není posledním článkem akce, široee
založené.
vat-
Fresl
Posl
Beck
13
article
Nemile vyslechla sněmovna zprávu, že po
dána ji bude osnova zákona, kterou provádí se
reforma daně z lihu, současně však její zvýšení.
Dále bude podána parlamentu novela k zákonu
melioračnímu, nový zákon o nemocech dobyt-
čích, zákon o srbsko-rakouské smlouvě obchodní
a nové obchodní smlouvy s jinými státy balkán-
skými. Na podzim předložena bude osnova zá-
kona o pojištování starobním a in-
validním pro dělniky i samostatné občany.
Na dotaz všeněmeckého poslance šl. Stranského
co je s reformou daně domovní, odvětil baron
Beck, že nemůže ministroví financí všechno pře-
brati.
Ministerský předseda vyhnul se vše-
liké zmínce o kkitieké aféře pro-
fesora Wahrmunda. Zajisté tak učini
uváživ, že popudil by proti sobě buď v pravo
nebo v levo, ať by se vyslovil jakkoli. Kromě
toho takové zátežitosti, jako jest Wahrmundova.
baron Beck vyřizuje nejraději mimo parlament.
Prospektů dalekých a širokých do budoue-
nosti dnešní řeč bar. Becka neobsahovala. Pa-
trně také žádných rýsovati nemínil. Jednalo se
mu zřejmě jen o to, vysloviti se o četných výt-
kách a podnětech, které se staly v debatě dosa-
vadní. Vytkl, že poslanec za venkovské obce
mnichovo-hradišťské Dürich přiznal, že jazy-
ková otázka království českého dá se vyříditi jen
oboustrannou povolností. Podle stenografického
protokolu však poslanec Dürich takových slov
vůbec neužil, naopak tento český agrárník řekl
docela nepokrytě, že sleviti musí ze svých
výsad Němci. O nějakých slevách českých nena-
lezáme v jeho řeči ani potuchy. Je také pochopi-
telno, že my, kteří máme rovnoprávnost i podle
litery, i podle ducha zákona, nemáme jí ve sku-
tečnosti, a ovšem také nemáme, co bychom
Němcům dávali ze svého.
Beck
Dürich
Němec
zákon o srbský
14
article
Dr. Stránský, vůdce lidové strany morav-
ské, v novém parlamentě vůbec ještě nepro-
mluvil. Členům parlamentu všeobecného hlaso-
vocího práva jest po většině neznám jako řečník
Tím vysvětluje se, že měl posluchačstvo neoby-
čejně veliké, mnohem vělši, nežli bar. Beck a
prine Alois Liechtenstein. Dovodl je na stálo
upoutati, kořeně výklady své dobrými vtipy, kte.
ré posl. Bielohlavek marně předstihoval. Poslu-
chačstvo bavilo a smálo se chuté, což zde zn
nynější nudné debaty rozpočtové je vzácností
Dr. Stránský podrobil celé složení vlády, cel,
nynější system, celou činnost kabinelu barona
Becka zvláště vůči národu českému po stránce
jazykové kritice stejně zevrubné, jako řízné
nelze upříti, že výtky joho a žaloby většinou
byly správné a podstatné.
Na sklonku schůze stěžoval si posl. Krato
chvíl ve formě dotazu na předsednietvo, že soci-
ální demokraté vytloukli mu okna jeho bylu za
jeho nepřítomnosti jedině proto, že v oboru sta-
robního a invalidního pojištění jest pro rozsnh
větší, nežli sociální demokrati — a že poděsili
jeho choť a děti. Vytkl to sociálním demokratůn
jedině proto, že onehdy stěžovali si na násili
spáchané na nich národními sociály. Sociáln
demokrati musejí uznati, že nesmějí páchati ná-
sili na jiných, nechtějí-li, by se jim děly věe-
nemilé. a
doktor
Stránský
Beck
Liechtenstein
Posl
15
article
Z Vídně, 2. června. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.10 hod. a pokračovalo se v zevrubné
rozpravě o rozpočtu.
Min. předs. bar. Beck je povděčen, že rokuje s
o státním rozpočtu dle smluveného reformovaného
poslupu. U nás nezachází se zrovna hospodárně
s veřojným časem. Snad nový příklad získati čas po-
mocí pořádku bude míti blahocárné účinky na vý-
voj veřejných poměrů.
Roforma jednacího řádu je nezbytna, je živolni
otázkou parlamentu. Rakouský parlament jest jedt-
ným v Evropě, který po lidský věk nezměnil svů
jednací řád. Olázka jednacího řádu je parlamentně
lechnickým i národně politickým problémem, ale
přes te musíme odhoulaně příkročiti k řešení. Vláda
vykonala svou povinnost, předloživši příslušnou
předlohu.
Predseda německo-nacionálního svazu dál zmí-
nil se o naší správě a na základě jednotlivých pří-
padů pronesl obecný úsudek o klesající hodnolě naší
administrace, při čemž ovšem měl na mysli patrně
jen správu s vyloučením oboru soudcovské činnosti.
doktor
Weiskirchner
Beck
Vídeň
Evropa
16
article
Vláda dbala, aby ve správě byl zachováván pořádek.
Dopustily-li se podřízeně orgány v ojedinělých
případech přehmatův a je-li opět zjednán slav nor-
mální, není to dostatečný důvod, aby se mluvilo
o všeebecném zhoršení správy. U porovnání s hmot-
nými prostředky, jež jí lze poskytnouti, pracuje zdat-
ně a znamenitě. Aby však i pro budoucnost mohla
uspakojivě pracovati, nesmí na ni působiti národní
a politické vlivy stran. Zachovávání aulo-
rity a kázně v úřadnickém sboru není zvláštním zá-
jmem vlády nýbrž zájmem všeobecným; jen tím se
zaručuje věcné objeklivní a naprostě důvěryhodné
vedení správních záležitosti. Vláda nechce zajistě do-
tknouti se státoobčanských práv státních zřízenců.
avšak musí trvali bezpodmínečně a se vší rozhod-
ností na zachovávání povinností a ohle-
dů, jakéž mají sluhové stálu na základě zvláštního
rázu svého úřadu a jejichž zanedbávání poškozuje
službu a tím též zájmy obyvalelstva.
17
article
Vláda dala vypracovati služební pragma-
tiku pro stát, zřízence, která je nyní předmětem
porady užšího výboru ministerského. Mělo by však
největší cenu, kdybychom se snažili zkoumati poli-
tické věci více dle jejich pravě, věcné podstaty.
Stěžováno si do odstrkování Rusů. Co se týče
zejměna politického postavení, měli ruští poslanci ve
staré sněmovně 10, ve sněmovně všeobecného práva
hlasovacího mají 33 mandáty. Vyšvihli se absolutně
i relativně asi k trojnásobnému počtu a to je více.
než dosáhla volební reformou kterákoli jiná národ-
nost. Rozvoj ruského národa není ukončen, ano
soudím pevně, že je mu v budoucnosti možným je-
ště další vzestup, zvláště po stránce kulturní a ho-
spodářské. Varuji však národ ten před hlasy, jež
mu radí, aby zajištění a urychlení úspěchů hledal
na dráze radikalismu. Každý radikalismus vzbuzuje
na druhé straně odezvu a proto vznikají boje, v nichž
se sily sice ničí, nedosáhne se však žádných trvalých
úspěchů. Dosáhlo by se jich, kdyby ruský národ od-
hodlal se v důvěře ve svou národní živolní sílu
k umírněnosti a rozvážnosti a kdyby vůdcové jeho
přispěli, aby nastaly klidné poměry, jež zmírnilya
zvolna by vyrovnaly nynější rozpory mezi Rusy sa-
mými a umožnily důvěryplné shlížení s polskou ná-
rodností. Pokojná dohoda mezi oběma národnosími
v Hlaliči je důležitou podmínkou úspěšného zakročeni
vlády v zájmu hospodářského a kulturního rozvoje
v zemi. Staroruské straně doporučuji politiku
nejpřesněji vymezených linií, jež ani jeji nejúhlav
nější nepřátele nenechala by v pochybnostech, že ta-
to politika je dostředivou a ne odstředivou.
Rus
18
article
Předseda polského kola ubezpečil, že zásady po-
litiky kola naproti státu zůstaly tyléž a nemohou s
měniti. Také vlád považuje za svou přední povin-
nost, podporovati cíle stran slát zacho
vávajících. Pro Bukovinu učiní se, bu-
dou-li konaná šelření dostatečným základemí, dojista
vše, aby tato země, jež věrně stojí na stráži na vý-
chodních hranicích, byla účastna zvláštní hospodíř-
ské podpory.
Zástupci Dalmacie pronesli státoprávní rozklady
a stížnosti proti vládě, avšak ona přece nemůže sv
slátoprávní názory čerpati ze žádného jiného pra-
mene, než z těchto základních zákonů, které tvoř
nynější rak. ústavu.
Od tohoto stát. území nemůže býti dle státních
smluv odloučeno žádné území bez spolupůsoben
říšské rady.
Posl. Biankini: A XII. zákon z r. 1867? —
Min předsedu: Neodporuje tomu! — Posl. Bian-
kini: Je to zákon, který pozdějí dostal sankci, než
stát. zákl. zákony. — Min. předseda: Je zde, tu-
ším, malé nedorozumění. Měl jsem totiž za to, že
zde mluvím. (Hlučná veselost) — Posl. Biankini
Proti tomu nic nemám.
Min. předs bar. Bečk: To jest již ochola s vaší
strany ... Vláda nemá žádné ústavní příčiny pro
uznání zvláštního stát, práva království Dalmatského
Bylo by žádoucím, by tento můj názor pronikl do
nejširších vrstev obyvatelstva dalmatského, aby tam
opravil mnohé omyly, jichž využilkovává se k ne-
vraživosti proti státu a vládě. Pro nynější vládu
mohu reklamovati zásluhu, že po správném poznán
provedla také činy
Nelze přece žádati, by dosáhlo se najednou toho-
co se za deseliletí promeškalo. Doufám, že u oby-
valelstva v zemi samé doznám spravedlivého uznán
pro to, co hodlá stát a jeho vláda pro Dalmacii pod-
niknouti a co pro ni činí.
svatý slátoprávní názor
Posl
Dalmacie
19
article
Usnesení poslední společné ministerské rady
byla čile přetřásána. S přílišnou poněkud horlivost
mluvile se zde co nejméně o tužbách a realních zá-
jmech vlastních interesentů: důstojníků a mužstva
Armáda jest velkou mlčifelkou. Kdybychom se jí tá-
zali po jejím mínění, jsem přesvědčen, že vyslo-
vila by se pro kompromis. Pokud jde o mužstvo, pro-
hlásil jsem již v bran výboru, že na min. radě usne-
sené obnosy přesahují zajisté blahovolné intence de-
legace říšské rady. Při této úmluvě zavládl duch
slušné ochoty, jakýž má zavládati ve všech vzájem-
ných vztazích obou států mocnářství, duch slusně
ocholy, který konal tak dobré služby také při úpravě
hospodářských poměrů a jestliže tento kompremis
byl ve veřejnosti namnoze krilisován přísně, neřku-i
příkře, potěšujeme se tím, že tato kritika je právě
snazší, než tichá lvůrčí práce.
20
article
Naše politická souslava není tak labilní, jak by
se s mnohých stran rádo namluvilo. Jako tato sně-
movna opírá se sama o nejširší massy, tak vláda
shrnuje v jednu soustavu všechny strany, které se
znají ke státu. Nikdo nepopírá, že úloha byla a jes
nanejvýš oblížná na podkladě tak mnohých národů,
tak čelných politických stran s různorodými směry
jejich poliliky, uplatniti společné občnn
ské zájmy a účinně je projevřti v ken
kretním rezimu. Jiného obsahu nemůže mii
rakouský režim, má-li býti trvalým a vláda nevy-
tyčuje si jiný úkol.
Kdybychom měli jen dvě strany, jen dva duševní
proudy, jen dvě skupiny inleresentů v zemi, mohla
by se srad uplatniti předslava o vládě, která od
hodlaně vystoupí proli jednomu prolivníkovi a mužně
ho zdolá. V našich poměrech je to však nemožné
Zde jedná se spíš o to, aby z čelných pestrých ka-
mínků s neúmornou pílí byl vylvořen harmonický
obraz mosaikový a za tím- účelem obrušovati ka-
meny, aby se hodily do celku.
21
article
Pokud osoby nestranně — a ony v každén
jednollivém případě tvoří převážně většiny — z
chovají klid jako spravedliví rozhodčí soudcové, ne
mohou částečné nebo místní nárazy vln, i když
jsou uměle sesilovány, jak lze to často pozorovati
otřásti pyramidální slavbou budovy. Není naproste
žádného důvodu, míti za to, že takové diferenee
mohly by zmařiti veliký společný zájem, jemuž slou-
žime.
Z jisté těžkopádnosti parlamenlního stroje a
razvážného ovládání jeho vládou nelze dovozovati
žádné výtky proti nynější soustavě. Sněmovna před-
cházela sama dobrým příkladem. Výkony její sluš
oceniti tím více, uvážíme-li, že konala pouze as
80 schůzí a 1ozvinula parlamentní sílu, jaké není
rovno, poněvadž skoro ve všech důležitějších pi-
padech rozhodavala dvoutřotinovou většinou. Vy-
konaná práce jesl nejlepší mravní legilimací obec-
ného volebního práva
Nedávno byla podána předloha o postátněn
české severní dráhy, nikoliv poslední to —
jak jistě očekávám — článek široce založené akce
Výborně! Výborně!) a osnova novely k zákonu
melioračnímu. Práce směřující k podání osno-
vy nového zákena o dobytčích náka zách
budou v nejbližší chvili ukončeny a jejich výsledek
předložen na podzim. Sněmovna bude léž povolána
zaujati poslavení k obchodní smlouvě se
Srbekem, jakož i k obchodním smlouvám s jinými
státy balkánskými, jež snad do té doby budou ještě
uzavřeny. Avšak před tím, v tomto zasedání, podá
vláda předlohy o reformě a ovšem též o zvý-
šení daně kořaleční, jež v první řadě smě-
řují k sanování zemských financl.
22
article
Také se pracuje se vším důrzem na pliprav
ných opotreních pro zákonnou úpravu stá-
robního a invalidního pojišťování
(Souhlas.) pro dělníky a samostalné podnikatelea
min. komitét pro tuto olázku zvolený pracuje co
nejusilovněji, aby tolo veliké dílo mohl na podzim
předložiti k parlamentnímu projednání. (Hlučný sou-
hlas.
Osnova jazykového zákona pro Čechy je téměi
hotova a netřeba než ji poněkud naposled vypilovati.
Posl. Fresl: Protestujeme proti. tomuto zákonu
Máme § XIX. zákl. zákona.
Bar. Beck: Vláda zajisté nebude otálet a ode-
vzlá ji parlamentní a širší veřejnosti, aby tito či-
nilelě mohli pronésti o ní úsudek. Příslušné otázky
byly projednávány také za debaty a zvláště pan
poslanec za Mladou Boleslav objasnil je velice ze-
vrubně a zajímavě. Jsem díky povinen především
však panu poslanci za Mnichovo Hradiště za jeho
pravdivé a upřímné slovo, že při takové dohodovací
akci právě obě části musí povoliti. Jestliže zavládá
takový duch vzájemné ochoty. ...
Posl
Čechy
Mlada Boleslav
mnichův Hradiště
23
article
Posl. Fresl: Co máme ještě povoliti? Nemám
přece nic. Předseda: Žádám o klid. Posl. Fresl
Zjednejte nám rovnoprávnost! Předseda: Pane
poslanče Fresle, žádám za klid. Posl. Fres!: Copak
máme povoliti? Předseda: Ale to přec od vás
nikdo nežádá. (Veselost, výkřiky posl. Fresla.)
Bar. Beck: Pane poslanče Fresle, počkejte
přece aspoň, až vyslovím větu! — Zavládne-li ta-
kový duch vzájemné ochoty, bude možná — doufám
— dospěti prakticky ku kompromisu. O jedno bych
však prosil. Vláda podrobí ráda svou osnovu veřejné
kritice, jíž se zajisté nebude nedoslávati. (Hlučná
veselost.) Ale tím spíše mohu snad žádut, by zatí
se upustilo od kriliky neznámé osnovy.
Posl. Fresl: Vlipy toho nedosáhnelo! P řod
seda: Prosím o klidl
Bar. Beck: Vím, že olázka tato Bude vyžado
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě
odpoledni
. . n 2i
Ve úlialkách na venkovšt
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
odpslešní . . . . . . . . 4 2
Posl
Fresl
Aires
24
article
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá admini-
strace v Marinnské uliel č.a.
Tam nacházejí se též redakee
Usbirna a ezpadice „Národnich Listě-
Rukopisy se novraceji-
vati mnoho námahy. Pouhými vtipy se toho nedo-
sáhne.
Posl. šl. Stransky: Co je s reformou domovní
daně?
Bar. Beck: Nemohu přece ministru financí
všecko odníti? (Veselost.) — Jak vidíte, má vláda
práce dosti. Vzpomenu-li na to vše a vzpomenu-i
řečí zde pronesených, přehlédnu-li četné, často si
zrovna odporující nároky, tužby a požadavky, při-
padá mi tento rozpor „stejně tajemným jak pro mou-
dré, tak pro blázny“, jako potvrzení věty pronesené,
ktepou si často odříkává každý rakouský ministerský
předseda, že jest totiž trpkým chlebem vládnouti
v Rakousku. (Hlučná veselost.) Prozřelelnost obdařila
nás problémem, jehož nedostalo se žádnému jinému
státu v Evropě. Osm národností, 17 zemí, 20 parla-
mentních sborů, 27 parlamotních stran, 2 různé svě-
tové názory, složitý poměr k Uhrám, kulturní distan-
ce, vytčené asi 81/2 stupněm šířky a rovněž lak vel-
kým stupněm délky, vše to spojiti v jeden bod, ze
všeho toho vyvoditi důslednici, toho jest třeba, aby
se v Rakousku vládlo.
Posl
Rakousko
Evropa
Uhry
kulturní distan
25
article
Posl. Fresl: Žádnou centralisaci, nýbrž fede-
raci! Předseda: Prosím přece konečně o klid,
p. posl. Fresle! Posl. šl. Stransky: Fresl jako
min. předseda to napraví. (Veselost.)
Bar. Beck: Pravím to bez rozmrzelosti a bez
resignace, pravím to nzopak z obětavého optimismu,
prýštícího z neochvějně víry v budoucnost Rakouska.
Právě vzájemná soulěž, nezlomná síla, klerá dřímá
v životě rakouských národů, vnitřní teplo, které
jest vzbuzováno třením — všechno to zabezpečuje
nemorný vývoj našeho státu až do splnění světo-
vými dějinami mu přikázaného poslání: Zabezpečiti
trvale pokojné soužití jeho národů. Pánové, prosím,
by státní rozpočet byl schválen. (Hlučná pochvala
a pollesk: min. předsedovi blahopřejí.)
Posl. Paďour vytkl, že z milionů st. příjmů, které
plynou většinou z českých korunních zemí, jest udr-
žován nespravedlivý rakouský centralismus. Vláda
dovede příslušníky českého národa využitkovali pro
své účely a služby, ale nespravedlivý centralistický
systěm upírá svrchovaně nevděčným způsobem če-
skému národu jeho práva.
Posl
Fresl
Paďour
Rakousko
26
article
Řečník žádá zákonnou ochranu a všemožnou
podporu všech stavů a vrstev na českém venkově.
Jeho strana svoli k zákonné úpravě starobníhoa
invalidního pojišťování jen, bude-li poslaráno zároveň
a slejnoměrně o všechny pracovní vrstvy lidu. Dále
rozbíral řečník položky st. rozpočtu, ličii, proč oby-
vatelstvo slěhuje se z venkova a učinil celou řadu
nápravných návrhů. Jeho strana nastoupila ku pod-
poře oprávněných požadavků odstrkovaného českého
národa, zvláště venkovskkého obyvatelstva, zatím ce-
stu vzájemné dohody. Kdyby však vláda také dále
neměla smyslu a dobré vůle pro spravedllivé poža-
davky českého národa, bude řečníkova strana bojo-
vati co nejrázněji za práva českého národa. Doufaje
ve spravedlivé splnění požadavků českého lidu, bude
hlasovati pro rozpočel.
český národ
27
article
Posl. Hozský vylýká vládě, že nechala minouti
první letošní měsíce bez parlamentní práce. Vinou
toho je centralismus. Zemské sněmy nemohou se
doslati k úslavní práci. Náprava bude možna, vrátí-li
Rakousko na podklad federalistický. Čechové nikdy
nevzdají se svého slarého stálního práva. Pro země
koruny české buď zřízen v Praze nejvyšší soud. Če-
chy nepotřebují nového zákona jazykového, nebot
pro celou říši plalí st. zákl zákon, který zaručuje
všem národním kmenům rovnoprávnost a pěstování
jejich národnosti a jazyka.
Kaloličtí poslanci z Čech nepřipuslí, aby říšská
rada předpisovala něco království českému v olázce
jazykové. S českým školstvím nenakládal žádný mi-
nistr vyučování tak macešsky, jako nynější. Řečník
plimlouvá se na konec za různé záležilosti, týkající
se jeho volebního okresu. (Hlučná pochvala a pollesk)
Posl. Iro zabýval se nejdříve různými záleži-
tostmi svého volebního okresu. Všeněmci nesouhlasí
s německými stranami, jež prohlašují, že chovají k
německým minislrům naprostou důvěru. Ještě nikudy
před tím neposlovaňovalo se s takovým úsilím, jako
za nynějších německých ministrů. Brojí proti jednot-
nému postupu svobodemyslných německých stran
s křesťanskými sociály. Nový parlament je pouhým
konstitučním pláštíkem, který má zakrývat absolu-
tismus. Slovanským politikům nejedná se o rovno-
právnost, nýbrž o isolování Německa a dobytí slo-
vanské nadvlády. (Pochvala.)
Posl. ryt. Panlz llumočí různá přání Štyrska.
Posl
Čecho
Rakousko
Praha
Čechy
Německo
28
article
Heslem Němců musí býti národní politika. (Hlučná
pochvala.)
Posl. Roitzner pojednal o provádění shromáždo-
vacího zákona a různých záležitostech podmokel-
ských a děčínských. Sociální demokraté musí hlaso-
vati proti rozpočtu, dokud vláda neprohlásí za první
zásadu splnění lidových nezbytností. (Hlučná po-
chvala)
Posl. dr. Kindermann prohlašuje, že národnoslní
poměry mohou býti změněny jen národnostním roz-
dělením, na němž Němci musí trvati. Němči váží si
každého činitele, jenž chce se s nimi zúčastniti boje
za národní práva. Avšak právě se zřetelem na minu-
lost prince Liechiensteina, jenž byl členem železného
kruhu, musí Němci prohlásiti: Slyším ovšem posel-
ství, schází mi však víra. Brojí proti tomu, že v krát-
ké době pronášejí se nejvyššími instancemi nálezy
naproslo sobě odporující a varuje vládu před trestá-
ním německých soudců. Německý národ nabažil se
již utiskování a nelze jako posud strpěti, aby ve
škeré požadavky Němců byly zamítány. Němci jsou
hotovi k boji. Až sem a ani o krok dále. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Fresl prolestuje, že se neněmecké řeči na-
zařadují do protokolů i proti tomu, že byla obme-
zena deba řečí. Popírá, že by povolení rozpečlu
nebylo projevem politické důvěry. Zdůrazňuje nutnost
podrobného zkoumání rozpočtu, v němž jde o mili-
ardy národního jmění a prohlašuje, že jest to roz-
počet kruhů, které dělnému lidu ukládají velká bře-
mena a pro sebe seberou výhody. Brojí proti nepří-
mým daním a prohlašuje, že žádný upřímný zastan-
ce drobného lidu nemůže schváliti státní rozpočet.
Němec
Posl
doktor
Kindermann
Liechienstein
Fresl
29
article
Státní správa udělala ze státu panství pro několik
privilegovaných osob. Celá státní správa jest pro-
niknuta prolisociálním a protilidovým duchem. V krá-
lovslví českém jest dosti příčin ke stížnostem a ža-
lobám po stránce sociální, kulturní a hospodářské
Český národ nemá žádné ochrany u vlády.
V Karlových Varech choval se politický úřad stran-
nicky k německým fanatikům. V Plzni je německý
úřadník neznalý českého jazyka pověřen, aby s če-
skými stranami sepisoval české protokoly Žádá, by
vláda podala předlohu o značném snížení domovní
činžovní daně. Eaždý čestně myslíci zástupce lidu
je povinen, aby pracoval pro samosprávu zemi. Vše-
obecné, rovné volební právo musí býti zavedeno i de
zemského sněmu. Není třeba jazykového zákona,
stačí, bude-li prováděn § XIX. sl. zákl. zákona. Sira-
na řečníkova musí žádali, by každý, kdo chce býti
v Čechách úřadníkem, dovedl laké česky úřadovat.
Ke konci prohlásil řečník jménem své strany, že
z národnostních a sociálních důvodů bude hlasoval
proti rozpočtu.
P'osl. German naléhal na rychlé vydání služební
pragmatiky pro státní zřízence a učitele a přimlouvá
se za sanování poměrů všech stát. úřadníků a zří-
zenců. (Pochvala.)
Posl. dr. Stránský odpovidá nejprve na vče-
rejší vývody Liechtensteinovy, Varuje
Němce, aby svěřili se vedení klerikálů, poukazuje
k tomu, že svého času klerikálové opustsili
Čechy právě v nejrozhodněljší chvíli
Obraci se proti tvrzení prince Liechtensteina, že sou-
German
Posl
doktor
Stránský
Liechtensteinův
Němec
Liechtenstein
Karlová Vary
Plzeň
Čechy