ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cc59e50-7706-11dc-b88a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 26, org 4, person 56, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 3. června 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 153.
4 article
Nairanní a odpol. Histr předplácí ne v Praze v adujphitraci na věse . . . . . . 2 K — na čtrrt leta . . . . 6 K —h s drojí denáškes na měsí na čtvrt 1ta . . . . 7 K 50 h ve slialkich- na měste . . . . . . 2 K 30 h Poštont na měsle na etvrt lta. . . . 9 K soh sdrejí selkoa K so k na težkí v . . . K ani
Praha Poštont
5 article Předseda ministerstva o jazy- kovém zákoně.
Předseda ministerstva o jazy- kovém zákoně. Včera promluvil bar. Beck očekávanou, obšírnou řeč k rozpočtové debatě, jejíž jeden odstavec, a to nikoliv zvláště zdařilý, věnoval i otázce jazykového zákona — pro Čechy. Po všem tom, co předcházelo od konce mi- nulého roku, a vlastně od okamžiku, kdy postupné urovnání národnostních sporů bylo ohlášeno jakožto třetí důležitý úkol vlády nynější, zatím částečně pozměněné, nebylo by divu, kdyby i příznivější projev barona Becka, než jaký obsažen jest v jeho včerejší řeči, uvítán byl hodně upjatě. Veřejné mínění v Čechách bylo zajisté vzpourou některých soudních úřadníků proti jazykovým právům neméně než nerozhodno- stí a liknavostí vlády hluboce rozjitřeno, ne- boť události tyto byly mu dokladem věro- lomnosti a zjevným pokusem zjednati pro chystaný smír zcela nezákonné výhody a přednosti pro jednoho ze zápasníků — pro Němce. Těmto událostem musí tedy i pan před- seda ministerstva připsati, že vše co souvisí s jazykovou částí jeho třetího úkolu, vzbu- zuje u nás v Čechách největší obavy a vče- rejší jeho sdělení účinkovati bude nejinak, než ve válkách punských zpráva: Hannibal ante portas! Nový jazykový zákon stojí pred branami našeho odvěkého jazykového práva v Če- chách! Sdělení své ve příčině této učinil sice bar. Beck jaksi nenápadně, jakoby jen tak mimotně, ale to právě nás nuti, abychom pro ně vytkli ono ovzduší, ono prostředí jímž bylo v ostatním obsahu řeči předsedy ministerstva hojně opatřeno. Celou řečí tou proniká snaha, zatlačiti národnostní otázky hodně do pozadí; tak i oprava jednacího řádu sněmovny jest bar.
Beck Němec Hannibal Čechy
6 article
Beckovi nejen parlamentně technickým ale i národně politiekým problemem, patrně proto, že poskytuje obraně národní ještě značnější prostor. ese Pro názory neněmeckých národů nalezá četné výtky, Němeů však se nikde přimo ani slovem nedotýká; za to Dalmatincům a haličským Rusům dostává se hojně poučení. ba Starerusové musili i vyslechnouti, že se maji »říditi politikou nejpřesněji vymezených linii, aby nenechala ani své nejůhlavnější ne- přátele v pochybnostech, že jest dostředivou, nikoli však odstředivou«e 2 Politika pana předsedy ministerstva jest centralistická a při různosti nákodů uplatniti chce pouze společné občanské zájmy a účjnně je projeviti v konkretním režimu jiného obsahu míti nemůže ra- kouský režim a vláda si nevytyčuje jiný úkol. Nemá jiné ctižadesti, než aby pro- vaděla to, co dnes jest všem společnéa co tvoři a zachovává stát, a aby z rozporů vyjímala společné názory a zájmy. Jedná se o to, aby z četných pestrých kamínků byl utvořen harmonický mosaikový obraz a za tim účelem obrušovati kameny, aby se hodily do celku. Vše spojiti v jediný bod, ze všeho toho vyvoditi důslednici, toho jest třeba, aby se vládlo v Rakousku . .. Takové jest prostředí, takové ovzduší vládní, v jehož dosahu spočívá sdělení bar Becka o chystaném jazykovém zákonu pro — Čechy. Sdělení samo dopadlo stručně, suše, bezobsažně a zní takto: »Osnova jazykového zákona pro Čechy jest téměř hotova a netřeba, než ji poněkud naposled vypilovati. Vláda zajisté nebude otaleti odevzdati ji parlameniní a širší veřej- nosti, aby tito činitelé mohli pronésti on úsudek. Příslušné olázky byly projednávány také za (rozpočtové) debaty a zvláště pan poslanec za Mladou Boleslav (profesor dr.
Beck Rus Čecho Rakousko Čechy Mlada Boleslav
7 article
Jaromír Čelakovský) objasnil je velmi ze- vrubně a zajímavě. Jsem díky povinen přede- vším však panu poslanci za Mnichovo Hra- diště (Jos. Dürich) za jeho pravdivé a upřímné slovo, že při takové dohodovací akci právě obě části musí povoliti. Jestliže za- vládá takový duch vzájemné ochoty, pak bude možno, jak doufám, dospěti prakticky ke kompromisu. O jedno bych však prosil: Vláda podrobí ráda svou osnovu ve- řejné kritice, jíž se zajisté nebude nedostá- vati. Tím spíše mohu však očekávati, aby zatím se upustilo od kritiky neznám osnovy. Vím, že otázka tato bude vyžadovati mnoho námaby.« Zdá se, že bar. Beck při tomto prohlá- šení o chystaném jazykovém zákonu pro Čechy se řídil přikladem uherského ministra vnitra hr. Andrásse, když minulého téhodne oznámil, že předloží na podzim osnovu vo- lební opravy, jinak o obsahu její ničeho ne- pověděv. Bar. Beck ani lhůty, kdy svou osnovu sněmovně podá, neoznačil. Za to není dle slov jeho, že při takové dohodovací akci obě strany musí povolitia že zákon bude kompromisem, pochybnosti nijaké, že bude osnova ta jedním z pokuso — obrousiti český kámen spolu s čl. 19 stát. zákl. zák. Při jasném znění tohoto článku a při odvěké platnosti rovnosti jazy- kového práva v Čechách, nejsou tyto před- zvěsti nikterak nadějným doporučením jazy- kového elaborátu p. předsedy ministerstva. Osnova jeho mohla by sice poskytnouti neněmeckým, zvláště slovanským poslancům vhodnou příležitost, aby osvědčili zde v Ra- kousku prakticky svou vzájemnost, ale toho se asi sotva dočkáme a tak zbude hlavní břimě obrany jen na nás samotných. Ba dle
Čelakovský Beck Jos Čechy
8 article
sdělení bar. Becka nebudou osnovou upra- veny ani poměry jazykové ve všech zemích koruny české, aspoň nemluví než o — Čechách! I tu jest zřejmé jednostranné stanovisko bar. Becka a ono ovzduší, na něž jsme hned z předu upozornili. Tim, že dovolával se bar. Beck dvou dřívějších českých řečníků, snažil se způso- biti zdání, že stojí na jejich stanovisku Proto sem klademe příslušné části projevů jejich. Dr. Čelakovský pravil, že klub při stoupil se zřetelem na požadavek trůnní řeči, by učiněny byly přípravy k národnost- nímu smíru, ke koalici v naději, že zásada rovnoprávnosti dozná více stoupenců než ve starém parlamentě. Avšak klub se pohříchu namnoze sklamal. Politika střední čáry, bar Beckem prohlášená, stala se politikou čáry šikmé. V éře smiřovací došlo se k tomu, že zděděné právo jazykové via facti činí se po- chybným, což je věrolomností prvého řádu. V příčině jazykového zákona bude důležitou otázka příslušnosti a celá záležitost by byla pro zástupce národa českého tím ne- snesitelnější, kdyby nový zákon se nevy- rovnal obsahem svým Stremayrovým naří- zením. Za stranu prohlašuje, že v novém zákoně nesmí býti upuštěno od stanoviska úplné rovnoprávnosti obou jazyků v cele zemi, jak jest obsažena ve stát. zákl. zákoně ve čl. 19.
Beck Čech doktor Čelakovský
9 article
Poslanec Dürich pak prohlásil: Protože Čechové již nyní stojí na stanovisku rovno právnosti, nemohou z jazykového práva ni čeho sleviti. Ustoupiti mohou pouze Němei se svého stanoviska nadvlády. Přeje si, aby v zákoně novém uplatnila se zásada: Spra vedlnost jest základem států a aby dar chy- staný ministerským předsedou nestal se da rem danajským. — Je dosti podivno, že předseda mini sterstva z obou těchto projevů dospěl k vý rokům, v jeho sdělení o osnově nového ja zykového zákona obsaženým, jež duchu jejicí přímo odporují Tolik pro dnešek o ohlášené akci bar Becka v otázce jazykové; jestiť sdělení jeho příliš kusé, než aby mohlo posloužiti za pevný základ podrobné kritiky. Ostatně bu- deme míti ještě dosti příležitosti, až bude obsah osnovy jazykového zákona podrobně znám, vysloviti se o tom, je-li aspoň po věcné stránce snesitelný. Formálně však možno již dnes vysloviti, že před forum rady říšské nenáleží, ježto se týká pouze našeho království. A otázky takové sluší řešiti sněmu jeho
Dürich Čecho Němei Beck
10 title
Říšská rada.
11 article Poslanecká sněmovna. 0s au 4dta (Schůze 77.)
Poslanecká sněmovna. 0s au 4dta (Schůze 77.) zžane Ve Vídni, 2. června. (Původní zpráva telet. »Nár. Listů«.) Dnes jsou právě dva roky, co bar. Beek jmenován byl ministerským předsedou. Oslavil toto dvouleté jubileum dlouhou řečí, ve které všude patrna byla snaha, nezkaliti nynější klid v parlamentě pro zbytek rozpočtové debaty, ni kde nenaraziti, nikoho nepohoršiti a nepohně- vati. Následkem toho počínal si chef vlády krom- obyčejně pozorně, ostražité a vlažně. Výslodkeu těchto jeho snah jest, že dnešní jeho výklad je vůbec bez point, jaké jindy v takových proje- vech bývají. Ministerský předsleda po tvrdil zprávu „Národních Listůl že jazyková csnova pro králov- ství české je hotova. Připomenul peuze- že je třeba ještě ji naposledy vypilovati. Způso- bem srozumitelným žádal, aby nebyl kritisován elaborát neznám,. To bylo namířeno na určitou adrosu. Ministerský předseda neřekl, kdy jazy- kový operát vládní bude podán parlamentu veřejnosti, ani nesdělil nic z jeho věcného ob sahu. Pravil pouze, že přijde duba, kdy sejme s něho závoj dosud jej zakrývající, a potom že zajisté bude možno, dílo vlády veřejně kritiso- Poslanci očekávali, že premier sděli někte rá podstatná uslanovení jazykové osnovy, ale po té stránce připrávila řeč bar. Becka velik překvapení.
Beck Vídeň
12 article
Poslanec Fresl přerušil ministorského před sedu dvakráte. Učinil tak výkřiky, které si na- vzájem odporují. Poprvé naň volal: „Protestu- jeme proti zákonu, máme čl. XIX. zákl. stát. zá konů!“ Podruhé: „Zjednejte nám rovnopráv nest!“ Je-lí rovnoprávnost jazyka českého s ně meckým, jak také my hlásáme, zaručena samou ústavou, pak netřeba ji teprve zjednávati, Sku- tečně také celý národ český a náš lid trvá dů- slodně na stanovisku, že rovné právo jazyka če- ského s německým ve vnějším i vnitřním úřado- vání netřeba teprve stanoviti, netřeba teprve zn- váděti, netřeba teprve povolovati. Z projevů po slance Fresla vidíme, že i při výkřicích musej poslancí býti pozorni a výkřikem druhým nep rušiti to, co řekli výkřikem prvním. Posl. Fresl pokazil tu několika slovy ve dvou výkřicích více, nežli dovedl pak tříhodi noveu řečí napraviti. Bar. Beck vyložil pracovní program pr dobu nejbližší. Spoléhá, že podaří se mu vy moci před prázdninami letními ještě zákon, kte rým rozmnožuje se počet nováčků zeměbrane ckých a zákon, kterým povolují se státní pod- pory rodinám nuzných záložníků, do zbraně po- volaných. Tolikéž spoléhá, že osnova zákona o postátnění české dráhy severní bude vyřízena ještě v zasedání nynějším. Tu doložil, že před- loha ta není posledním článkem akce, široee založené. vat-
Fresl Posl Beck
13 article
Nemile vyslechla sněmovna zprávu, že po dána ji bude osnova zákona, kterou provádí se reforma daně z lihu, současně však její zvýšení. Dále bude podána parlamentu novela k zákonu melioračnímu, nový zákon o nemocech dobyt- čích, zákon o srbsko-rakouské smlouvě obchodní a nové obchodní smlouvy s jinými státy balkán- skými. Na podzim předložena bude osnova zá- kona o pojištování starobním a in- validním pro dělniky i samostatné občany. Na dotaz všeněmeckého poslance šl. Stranského co je s reformou daně domovní, odvětil baron Beck, že nemůže ministroví financí všechno pře- brati. Ministerský předseda vyhnul se vše- liké zmínce o kkitieké aféře pro- fesora Wahrmunda. Zajisté tak učini uváživ, že popudil by proti sobě buď v pravo nebo v levo, ať by se vyslovil jakkoli. Kromě toho takové zátežitosti, jako jest Wahrmundova. baron Beck vyřizuje nejraději mimo parlament. Prospektů dalekých a širokých do budoue- nosti dnešní řeč bar. Becka neobsahovala. Pa- trně také žádných rýsovati nemínil. Jednalo se mu zřejmě jen o to, vysloviti se o četných výt- kách a podnětech, které se staly v debatě dosa- vadní. Vytkl, že poslanec za venkovské obce mnichovo-hradišťské Dürich přiznal, že jazy- ková otázka království českého dá se vyříditi jen oboustrannou povolností. Podle stenografického protokolu však poslanec Dürich takových slov vůbec neužil, naopak tento český agrárník řekl docela nepokrytě, že sleviti musí ze svých výsad Němci. O nějakých slevách českých nena- lezáme v jeho řeči ani potuchy. Je také pochopi- telno, že my, kteří máme rovnoprávnost i podle litery, i podle ducha zákona, nemáme jí ve sku- tečnosti, a ovšem také nemáme, co bychom Němcům dávali ze svého.
Beck Dürich Němec zákon o srbský
14 article
Dr. Stránský, vůdce lidové strany morav- ské, v novém parlamentě vůbec ještě nepro- mluvil. Členům parlamentu všeobecného hlaso- vocího práva jest po většině neznám jako řečník Tím vysvětluje se, že měl posluchačstvo neoby- čejně veliké, mnohem vělši, nežli bar. Beck a prine Alois Liechtenstein. Dovodl je na stálo upoutati, kořeně výklady své dobrými vtipy, kte. ré posl. Bielohlavek marně předstihoval. Poslu- chačstvo bavilo a smálo se chuté, což zde zn nynější nudné debaty rozpočtové je vzácností Dr. Stránský podrobil celé složení vlády, cel, nynější system, celou činnost kabinelu barona Becka zvláště vůči národu českému po stránce jazykové kritice stejně zevrubné, jako řízné nelze upříti, že výtky joho a žaloby většinou byly správné a podstatné. Na sklonku schůze stěžoval si posl. Krato chvíl ve formě dotazu na předsednietvo, že soci- ální demokraté vytloukli mu okna jeho bylu za jeho nepřítomnosti jedině proto, že v oboru sta- robního a invalidního pojištění jest pro rozsnh větší, nežli sociální demokrati — a že poděsili jeho choť a děti. Vytkl to sociálním demokratůn jedině proto, že onehdy stěžovali si na násili spáchané na nich národními sociály. Sociáln demokrati musejí uznati, že nesmějí páchati ná- sili na jiných, nechtějí-li, by se jim děly věe- nemilé. a
doktor Stránský Beck Liechtenstein Posl
15 article
Z Vídně, 2. června. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.10 hod. a pokračovalo se v zevrubné rozpravě o rozpočtu. Min. předs. bar. Beck je povděčen, že rokuje s o státním rozpočtu dle smluveného reformovaného poslupu. U nás nezachází se zrovna hospodárně s veřojným časem. Snad nový příklad získati čas po- mocí pořádku bude míti blahocárné účinky na vý- voj veřejných poměrů. Roforma jednacího řádu je nezbytna, je živolni otázkou parlamentu. Rakouský parlament jest jedt- ným v Evropě, který po lidský věk nezměnil svů jednací řád. Olázka jednacího řádu je parlamentně lechnickým i národně politickým problémem, ale přes te musíme odhoulaně příkročiti k řešení. Vláda vykonala svou povinnost, předloživši příslušnou předlohu. Predseda německo-nacionálního svazu dál zmí- nil se o naší správě a na základě jednotlivých pří- padů pronesl obecný úsudek o klesající hodnolě naší administrace, při čemž ovšem měl na mysli patrně jen správu s vyloučením oboru soudcovské činnosti.
doktor Weiskirchner Beck Vídeň Evropa
16 article
Vláda dbala, aby ve správě byl zachováván pořádek. Dopustily-li se podřízeně orgány v ojedinělých případech přehmatův a je-li opět zjednán slav nor- mální, není to dostatečný důvod, aby se mluvilo o všeebecném zhoršení správy. U porovnání s hmot- nými prostředky, jež jí lze poskytnouti, pracuje zdat- ně a znamenitě. Aby však i pro budoucnost mohla uspakojivě pracovati, nesmí na ni působiti národní a politické vlivy stran. Zachovávání aulo- rity a kázně v úřadnickém sboru není zvláštním zá- jmem vlády nýbrž zájmem všeobecným; jen tím se zaručuje věcné objeklivní a naprostě důvěryhodné vedení správních záležitosti. Vláda nechce zajistě do- tknouti se státoobčanských práv státních zřízenců. avšak musí trvali bezpodmínečně a se vší rozhod- ností na zachovávání povinností a ohle- dů, jakéž mají sluhové stálu na základě zvláštního rázu svého úřadu a jejichž zanedbávání poškozuje službu a tím též zájmy obyvalelstva.
17 article
Vláda dala vypracovati služební pragma- tiku pro stát, zřízence, která je nyní předmětem porady užšího výboru ministerského. Mělo by však největší cenu, kdybychom se snažili zkoumati poli- tické věci více dle jejich pravě, věcné podstaty. Stěžováno si do odstrkování Rusů. Co se týče zejměna politického postavení, měli ruští poslanci ve staré sněmovně 10, ve sněmovně všeobecného práva hlasovacího mají 33 mandáty. Vyšvihli se absolutně i relativně asi k trojnásobnému počtu a to je více. než dosáhla volební reformou kterákoli jiná národ- nost. Rozvoj ruského národa není ukončen, ano soudím pevně, že je mu v budoucnosti možným je- ště další vzestup, zvláště po stránce kulturní a ho- spodářské. Varuji však národ ten před hlasy, jež mu radí, aby zajištění a urychlení úspěchů hledal na dráze radikalismu. Každý radikalismus vzbuzuje na druhé straně odezvu a proto vznikají boje, v nichž se sily sice ničí, nedosáhne se však žádných trvalých úspěchů. Dosáhlo by se jich, kdyby ruský národ od- hodlal se v důvěře ve svou národní živolní sílu k umírněnosti a rozvážnosti a kdyby vůdcové jeho přispěli, aby nastaly klidné poměry, jež zmírnilya zvolna by vyrovnaly nynější rozpory mezi Rusy sa- mými a umožnily důvěryplné shlížení s polskou ná- rodností. Pokojná dohoda mezi oběma národnosími v Hlaliči je důležitou podmínkou úspěšného zakročeni vlády v zájmu hospodářského a kulturního rozvoje v zemi. Staroruské straně doporučuji politiku nejpřesněji vymezených linií, jež ani jeji nejúhlav nější nepřátele nenechala by v pochybnostech, že ta- to politika je dostředivou a ne odstředivou.
Rus
18 article
Předseda polského kola ubezpečil, že zásady po- litiky kola naproti státu zůstaly tyléž a nemohou s měniti. Také vlád považuje za svou přední povin- nost, podporovati cíle stran slát zacho vávajících. Pro Bukovinu učiní se, bu- dou-li konaná šelření dostatečným základemí, dojista vše, aby tato země, jež věrně stojí na stráži na vý- chodních hranicích, byla účastna zvláštní hospodíř- ské podpory. Zástupci Dalmacie pronesli státoprávní rozklady a stížnosti proti vládě, avšak ona přece nemůže sv slátoprávní názory čerpati ze žádného jiného pra- mene, než z těchto základních zákonů, které tvoř nynější rak. ústavu. Od tohoto stát. území nemůže býti dle státních smluv odloučeno žádné území bez spolupůsoben říšské rady. Posl. Biankini: A XII. zákon z r. 1867? — Min předsedu: Neodporuje tomu! — Posl. Bian- kini: Je to zákon, který pozdějí dostal sankci, než stát. zákl. zákony. — Min. předseda: Je zde, tu- ším, malé nedorozumění. Měl jsem totiž za to, že zde mluvím. (Hlučná veselost) — Posl. Biankini Proti tomu nic nemám. Min. předs bar. Bečk: To jest již ochola s vaší strany ... Vláda nemá žádné ústavní příčiny pro uznání zvláštního stát, práva království Dalmatského Bylo by žádoucím, by tento můj názor pronikl do nejširších vrstev obyvatelstva dalmatského, aby tam opravil mnohé omyly, jichž využilkovává se k ne- vraživosti proti státu a vládě. Pro nynější vládu mohu reklamovati zásluhu, že po správném poznán provedla také činy Nelze přece žádati, by dosáhlo se najednou toho- co se za deseliletí promeškalo. Doufám, že u oby- valelstva v zemi samé doznám spravedlivého uznán pro to, co hodlá stát a jeho vláda pro Dalmacii pod- niknouti a co pro ni činí.
svatý slátoprávní názor Posl Dalmacie
19 article
Usnesení poslední společné ministerské rady byla čile přetřásána. S přílišnou poněkud horlivost mluvile se zde co nejméně o tužbách a realních zá- jmech vlastních interesentů: důstojníků a mužstva Armáda jest velkou mlčifelkou. Kdybychom se jí tá- zali po jejím mínění, jsem přesvědčen, že vyslo- vila by se pro kompromis. Pokud jde o mužstvo, pro- hlásil jsem již v bran výboru, že na min. radě usne- sené obnosy přesahují zajisté blahovolné intence de- legace říšské rady. Při této úmluvě zavládl duch slušné ochoty, jakýž má zavládati ve všech vzájem- ných vztazích obou států mocnářství, duch slusně ocholy, který konal tak dobré služby také při úpravě hospodářských poměrů a jestliže tento kompremis byl ve veřejnosti namnoze krilisován přísně, neřku-i příkře, potěšujeme se tím, že tato kritika je právě snazší, než tichá lvůrčí práce.
20 article
Naše politická souslava není tak labilní, jak by se s mnohých stran rádo namluvilo. Jako tato sně- movna opírá se sama o nejširší massy, tak vláda shrnuje v jednu soustavu všechny strany, které se znají ke státu. Nikdo nepopírá, že úloha byla a jes nanejvýš oblížná na podkladě tak mnohých národů, tak čelných politických stran s různorodými směry jejich poliliky, uplatniti společné občnn ské zájmy a účinně je projevřti v ken kretním rezimu. Jiného obsahu nemůže mii rakouský režim, má-li býti trvalým a vláda nevy- tyčuje si jiný úkol. Kdybychom měli jen dvě strany, jen dva duševní proudy, jen dvě skupiny inleresentů v zemi, mohla by se srad uplatniti předslava o vládě, která od hodlaně vystoupí proli jednomu prolivníkovi a mužně ho zdolá. V našich poměrech je to však nemožné Zde jedná se spíš o to, aby z čelných pestrých ka- mínků s neúmornou pílí byl vylvořen harmonický obraz mosaikový a za tím- účelem obrušovati ka- meny, aby se hodily do celku.
21 article
Pokud osoby nestranně — a ony v každén jednollivém případě tvoří převážně většiny — z chovají klid jako spravedliví rozhodčí soudcové, ne mohou částečné nebo místní nárazy vln, i když jsou uměle sesilovány, jak lze to často pozorovati otřásti pyramidální slavbou budovy. Není naproste žádného důvodu, míti za to, že takové diferenee mohly by zmařiti veliký společný zájem, jemuž slou- žime. Z jisté těžkopádnosti parlamenlního stroje a razvážného ovládání jeho vládou nelze dovozovati žádné výtky proti nynější soustavě. Sněmovna před- cházela sama dobrým příkladem. Výkony její sluš oceniti tím více, uvážíme-li, že konala pouze as 80 schůzí a 1ozvinula parlamentní sílu, jaké není rovno, poněvadž skoro ve všech důležitějších pi- padech rozhodavala dvoutřotinovou většinou. Vy- konaná práce jesl nejlepší mravní legilimací obec- ného volebního práva Nedávno byla podána předloha o postátněn české severní dráhy, nikoliv poslední to — jak jistě očekávám — článek široce založené akce Výborně! Výborně!) a osnova novely k zákonu melioračnímu. Práce směřující k podání osno- vy nového zákena o dobytčích náka zách budou v nejbližší chvili ukončeny a jejich výsledek předložen na podzim. Sněmovna bude léž povolána zaujati poslavení k obchodní smlouvě se Srbekem, jakož i k obchodním smlouvám s jinými státy balkánskými, jež snad do té doby budou ještě uzavřeny. Avšak před tím, v tomto zasedání, podá vláda předlohy o reformě a ovšem též o zvý- šení daně kořaleční, jež v první řadě smě- řují k sanování zemských financl.
22 article
Také se pracuje se vším důrzem na pliprav ných opotreních pro zákonnou úpravu stá- robního a invalidního pojišťování (Souhlas.) pro dělníky a samostalné podnikatelea min. komitét pro tuto olázku zvolený pracuje co nejusilovněji, aby tolo veliké dílo mohl na podzim předložiti k parlamentnímu projednání. (Hlučný sou- hlas. Osnova jazykového zákona pro Čechy je téměi hotova a netřeba než ji poněkud naposled vypilovati. Posl. Fresl: Protestujeme proti. tomuto zákonu Máme § XIX. zákl. zákona. Bar. Beck: Vláda zajisté nebude otálet a ode- vzlá ji parlamentní a širší veřejnosti, aby tito či- nilelě mohli pronésti o ní úsudek. Příslušné otázky byly projednávány také za debaty a zvláště pan poslanec za Mladou Boleslav objasnil je velice ze- vrubně a zajímavě. Jsem díky povinen především však panu poslanci za Mnichovo Hradiště za jeho pravdivé a upřímné slovo, že při takové dohodovací akci právě obě části musí povoliti. Jestliže zavládá takový duch vzájemné ochoty. ...
Posl Čechy Mlada Boleslav mnichův Hradiště
23 article
Posl. Fresl: Co máme ještě povoliti? Nemám přece nic. Předseda: Žádám o klid. Posl. Fresl Zjednejte nám rovnoprávnost! Předseda: Pane poslanče Fresle, žádám za klid. Posl. Fres!: Copak máme povoliti? Předseda: Ale to přec od vás nikdo nežádá. (Veselost, výkřiky posl. Fresla.) Bar. Beck: Pane poslanče Fresle, počkejte přece aspoň, až vyslovím větu! — Zavládne-li ta- kový duch vzájemné ochoty, bude možná — doufám — dospěti prakticky ku kompromisu. O jedno bych však prosil. Vláda podrobí ráda svou osnovu veřejné kritice, jíž se zajisté nebude nedoslávati. (Hlučná veselost.) Ale tím spíše mohu snad žádut, by zatí se upustilo od kriliky neznámé osnovy. Posl. Fresl: Vlipy toho nedosáhnelo! P řod seda: Prosím o klidl Bar. Beck: Vím, že olázka tato Bude vyžado V drobném prodejít ranní číslo o sobě odpoledni . . n 2i Ve úlialkách na venkovšt ranní čtslo. . . . . . . . 10h odpslešní . . . . . . . . 4 2
Posl Fresl Aires
24 article
Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marinnské uliel č.a. Tam nacházejí se též redakee Usbirna a ezpadice „Národnich Listě- Rukopisy se novraceji- vati mnoho námahy. Pouhými vtipy se toho nedo- sáhne. Posl. šl. Stransky: Co je s reformou domovní daně? Bar. Beck: Nemohu přece ministru financí všecko odníti? (Veselost.) — Jak vidíte, má vláda práce dosti. Vzpomenu-li na to vše a vzpomenu-i řečí zde pronesených, přehlédnu-li četné, často si zrovna odporující nároky, tužby a požadavky, při- padá mi tento rozpor „stejně tajemným jak pro mou- dré, tak pro blázny“, jako potvrzení věty pronesené, ktepou si často odříkává každý rakouský ministerský předseda, že jest totiž trpkým chlebem vládnouti v Rakousku. (Hlučná veselost.) Prozřelelnost obdařila nás problémem, jehož nedostalo se žádnému jinému státu v Evropě. Osm národností, 17 zemí, 20 parla- mentních sborů, 27 parlamotních stran, 2 různé svě- tové názory, složitý poměr k Uhrám, kulturní distan- ce, vytčené asi 81/2 stupněm šířky a rovněž lak vel- kým stupněm délky, vše to spojiti v jeden bod, ze všeho toho vyvoditi důslednici, toho jest třeba, aby se v Rakousku vládlo.
Posl Rakousko Evropa Uhry kulturní distan
25 article
Posl. Fresl: Žádnou centralisaci, nýbrž fede- raci! Předseda: Prosím přece konečně o klid, p. posl. Fresle! Posl. šl. Stransky: Fresl jako min. předseda to napraví. (Veselost.) Bar. Beck: Pravím to bez rozmrzelosti a bez resignace, pravím to nzopak z obětavého optimismu, prýštícího z neochvějně víry v budoucnost Rakouska. Právě vzájemná soulěž, nezlomná síla, klerá dřímá v životě rakouských národů, vnitřní teplo, které jest vzbuzováno třením — všechno to zabezpečuje nemorný vývoj našeho státu až do splnění světo- vými dějinami mu přikázaného poslání: Zabezpečiti trvale pokojné soužití jeho národů. Pánové, prosím, by státní rozpočet byl schválen. (Hlučná pochvala a pollesk: min. předsedovi blahopřejí.) Posl. Paďour vytkl, že z milionů st. příjmů, které plynou většinou z českých korunních zemí, jest udr- žován nespravedlivý rakouský centralismus. Vláda dovede příslušníky českého národa využitkovali pro své účely a služby, ale nespravedlivý centralistický systěm upírá svrchovaně nevděčným způsobem če- skému národu jeho práva.
Posl Fresl Paďour Rakousko
26 article
Řečník žádá zákonnou ochranu a všemožnou podporu všech stavů a vrstev na českém venkově. Jeho strana svoli k zákonné úpravě starobníhoa invalidního pojišťování jen, bude-li poslaráno zároveň a slejnoměrně o všechny pracovní vrstvy lidu. Dále rozbíral řečník položky st. rozpočtu, ličii, proč oby- vatelstvo slěhuje se z venkova a učinil celou řadu nápravných návrhů. Jeho strana nastoupila ku pod- poře oprávněných požadavků odstrkovaného českého národa, zvláště venkovskkého obyvatelstva, zatím ce- stu vzájemné dohody. Kdyby však vláda také dále neměla smyslu a dobré vůle pro spravedllivé poža- davky českého národa, bude řečníkova strana bojo- vati co nejrázněji za práva českého národa. Doufaje ve spravedlivé splnění požadavků českého lidu, bude hlasovati pro rozpočel.
český národ
27 article
Posl. Hozský vylýká vládě, že nechala minouti první letošní měsíce bez parlamentní práce. Vinou toho je centralismus. Zemské sněmy nemohou se doslati k úslavní práci. Náprava bude možna, vrátí-li Rakousko na podklad federalistický. Čechové nikdy nevzdají se svého slarého stálního práva. Pro země koruny české buď zřízen v Praze nejvyšší soud. Če- chy nepotřebují nového zákona jazykového, nebot pro celou říši plalí st. zákl zákon, který zaručuje všem národním kmenům rovnoprávnost a pěstování jejich národnosti a jazyka. Kaloličtí poslanci z Čech nepřipuslí, aby říšská rada předpisovala něco království českému v olázce jazykové. S českým školstvím nenakládal žádný mi- nistr vyučování tak macešsky, jako nynější. Řečník plimlouvá se na konec za různé záležilosti, týkající se jeho volebního okresu. (Hlučná pochvala a pollesk) Posl. Iro zabýval se nejdříve různými záleži- tostmi svého volebního okresu. Všeněmci nesouhlasí s německými stranami, jež prohlašují, že chovají k německým minislrům naprostou důvěru. Ještě nikudy před tím neposlovaňovalo se s takovým úsilím, jako za nynějších německých ministrů. Brojí proti jednot- nému postupu svobodemyslných německých stran s křesťanskými sociály. Nový parlament je pouhým konstitučním pláštíkem, který má zakrývat absolu- tismus. Slovanským politikům nejedná se o rovno- právnost, nýbrž o isolování Německa a dobytí slo- vanské nadvlády. (Pochvala.) Posl. ryt. Panlz llumočí různá přání Štyrska.
Posl Čecho Rakousko Praha Čechy Německo
28 article
Heslem Němců musí býti národní politika. (Hlučná pochvala.) Posl. Roitzner pojednal o provádění shromáždo- vacího zákona a různých záležitostech podmokel- ských a děčínských. Sociální demokraté musí hlaso- vati proti rozpočtu, dokud vláda neprohlásí za první zásadu splnění lidových nezbytností. (Hlučná po- chvala) Posl. dr. Kindermann prohlašuje, že národnoslní poměry mohou býti změněny jen národnostním roz- dělením, na němž Němci musí trvati. Němči váží si každého činitele, jenž chce se s nimi zúčastniti boje za národní práva. Avšak právě se zřetelem na minu- lost prince Liechiensteina, jenž byl členem železného kruhu, musí Němci prohlásiti: Slyším ovšem posel- ství, schází mi však víra. Brojí proti tomu, že v krát- ké době pronášejí se nejvyššími instancemi nálezy naproslo sobě odporující a varuje vládu před trestá- ním německých soudců. Německý národ nabažil se již utiskování a nelze jako posud strpěti, aby ve škeré požadavky Němců byly zamítány. Němci jsou hotovi k boji. Až sem a ani o krok dále. (Hlučná po- chvala.) Posl. Fresl prolestuje, že se neněmecké řeči na- zařadují do protokolů i proti tomu, že byla obme- zena deba řečí. Popírá, že by povolení rozpečlu nebylo projevem politické důvěry. Zdůrazňuje nutnost podrobného zkoumání rozpočtu, v němž jde o mili- ardy národního jmění a prohlašuje, že jest to roz- počet kruhů, které dělnému lidu ukládají velká bře- mena a pro sebe seberou výhody. Brojí proti nepří- mým daním a prohlašuje, že žádný upřímný zastan- ce drobného lidu nemůže schváliti státní rozpočet.
Němec Posl doktor Kindermann Liechienstein Fresl
29 article
Státní správa udělala ze státu panství pro několik privilegovaných osob. Celá státní správa jest pro- niknuta prolisociálním a protilidovým duchem. V krá- lovslví českém jest dosti příčin ke stížnostem a ža- lobám po stránce sociální, kulturní a hospodářské Český národ nemá žádné ochrany u vlády. V Karlových Varech choval se politický úřad stran- nicky k německým fanatikům. V Plzni je německý úřadník neznalý českého jazyka pověřen, aby s če- skými stranami sepisoval české protokoly Žádá, by vláda podala předlohu o značném snížení domovní činžovní daně. Eaždý čestně myslíci zástupce lidu je povinen, aby pracoval pro samosprávu zemi. Vše- obecné, rovné volební právo musí býti zavedeno i de zemského sněmu. Není třeba jazykového zákona, stačí, bude-li prováděn § XIX. sl. zákl. zákona. Sira- na řečníkova musí žádali, by každý, kdo chce býti v Čechách úřadníkem, dovedl laké česky úřadovat. Ke konci prohlásil řečník jménem své strany, že z národnostních a sociálních důvodů bude hlasoval proti rozpočtu. P'osl. German naléhal na rychlé vydání služební pragmatiky pro státní zřízence a učitele a přimlouvá se za sanování poměrů všech stát. úřadníků a zří- zenců. (Pochvala.) Posl. dr. Stránský odpovidá nejprve na vče- rejší vývody Liechtensteinovy, Varuje Němce, aby svěřili se vedení klerikálů, poukazuje k tomu, že svého času klerikálové opustsili Čechy právě v nejrozhodněljší chvíli Obraci se proti tvrzení prince Liechtensteina, že sou-
German Posl doktor Stránský Liechtensteinův Němec Liechtenstein Karlová Vary Plzeň Čechy