Periodikum ALTO Viewer

1

19. března 1903.

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu

4

Strana 9

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 18. března. (Dosavadní vý- sledky hnutí za heslem „Pryč od Říma!“) Německo-evangelická korrespondence vypočítává, že za poslední čtyři léta od vydání hesla „Pryč od Říma!“ přestoupilo v Rakousku k evangelické církvi augsburského i helvetského vyznání r. 1899 6385 osob, r. 1900 5058 osob. r 1901 6639 osob a r. 1902 4624 osoby, celkem tedy 22.706 osob, z nichž 21.292 vystoupily z církve římsko-katolické. Na Čechy připadlo z toho 11.635 a na Vídeň asi 5000 přechodů. Současně přestoupilo k církvi starokatolické o 1. ledna 1899 do konce r. 1901 8230 osob. v prvé polovině r. 1902 689 a v druhé polovině asi 550 osob, tak že celkem přestoupilo ke staro- katolické církvi asi 9469 osob. Poněvadž část osob, jež v tutéž dobu odpadly od Říma, zůstala bez vyznání a četní rakouští poddaní také v ci- zině přestoupili k církvi evangelické neb staro- katolické, odhaduje zmíněná výše evangelická korespondence celkovou ztrátu katolické církve za minulá čtyři léta na 35.000 osob.

Praha Řím Německo Rakousko Čechy Vídeň

6 article

V Praze, 18. března. (Situace v Uhrách.) Pobyt panovníkův v hlavním měste uherském nezůstal bez vlivu, jak se zdá, aspon na stranu lidovou (klerikální), kťerá šla při ob- strukci dosud ruku v ruce s krajní levicí. Hlavní orgán lidové strany píše totiž v nedělním čísle „Situace způsobená odporem proti vojenským požadavkům se dosud nevyjasnila. Dovídáme s však, že v nejbližších dnech možno se na- díti nějakého rozhodnuti a sice snad již před odjezdem panovníkovým z Pešti (urče- ným na čtvrtek), nebo nejděle do konce příštíh týdne. Jakého rázu ono rozhodnutí bude, zdali bude záležeti v částečném splnění opposičních požadavků, aneb v „ultima ratio“ vlády, o tom neví se dosud nic určitého. Máme však dojem. že kromě dvouleté vojenské služby vláda nemůže nabídnouti nijakého odškodného. poněvadž větším rekompensacím se staví v cestu nepřekonatelné překážky . ..

Praha Uhry Pešť

7 article

„Budap. Tagbl.“ zaznamenává mínění pa- nující v poslaneckých kruzích, že povšechná roz- prava o branné předloze bude přišti týden ukon- čena. Nejnovější usnesení Košutovy strany málo však nasvědčuje oprávněnosti onoho mínění. V Praze, 16. března. (K řeči Rom an čukově.) Proti obsahu neobratné řeči vůdce ukrajinofilských Haličanů, J. Romančuka, jenžza krátkých patnáct minut přiznal Němcům vůdcov- ství v tomto státě, jich kulturu prohlásil za nej- vyšší, přiznal němčině právo jazyka státního a parlamentního, prohlásil, že uznání německého nadpráví musí vymoci sama vláda a při tom od- soudil také dosazování českých úřadníků do okresů jazykově smíšených: proti této řeči, proti níž hned za tepla protestovaly časopisy české, pro- testují svorně také listy polské a ruské, vyjma ovšem orgány strany ukrajinofilské, která se tím úmyslně staví mimo slovanskou solidárnost. »Gaz.

Košutův Rom J Romančuk Němec Praha

8 article

Nar« píše o řeči poslance Romančuka: »Roz- počtová debata v parlamentě vídeňském odhalila před světem nahou duši vůdce národovského tábora, pana Romančuka, jenž se zarytým hajda máctvím rubal na pravo i na levo, útočil na vše- chny Slovany, v prvé řadě ovšem na Poláky, vzdal hold kultuře německé, tvrdil, že Rusini hlavně Němcům vděčí svou kulturu, přiznal jimn řídící postavení ve státě, prohlásil se za určitých podmínek pro státní němčinu, útočil na rakou- skou vládu, že jest málo německá, tvrdil, že ministři kráčejí ve stopách polských politiků, čímž uvádějí stát v nebezpečí. Řeč ta způsobila v parlamentě na kruhy slo vanské nejhorší do- jem; znechutila se dokonce i samým Němcům a jen prusofilové hlučně tleskali maloruskému vůdci . . « Orgán strany ruské, »Galičanin«, odbývá posl. Romančuka následovně: »Nežádáme n ruských poslancích výkonů, převyšujících jich slly, ale máme právo žádati, aby jich veřejné vystupování v parlamentě bylo aspoň dů- stojné, politické a rozumné. Žel. že poslední řeč posl. Romančuka nemůže uspo- kojiti ani člověka s nejmenšími nároky. »Dilos nazývá řeč Romančukovu »velikou«. Skutečně »velikou« může se zdáti jen politickým dětem. Nepolitické a nerozumné byly Romančukovy ex kurse na pole českoněmeckého sporu a jeho rady, jak by se měla v Rakousku řešiti otázka státního jazyka. Zabrav se do těchto neprů- chodných houštin, posl. Romančuk tak se v nich zapletl, že počal mluviti zbytečně věci, jako že němčina má býti prostředkovacím jazykem v Ra- kousku, že Němci jsou prvý národ ve státě že nelze ani vážně posuzovati návrh, aby za státní jazyk v Rakousku byla prohlášena rustina.

Romančuk Polák Rusin Němec Romančukův Nara Romančuk Rakousko Slovan

9 article

(Narážka na známý návrh hr. Jindř. Couden- hova. Pozn. red.). Dodatkem posl. Romančuk ještě veřejně poděkoval Němcům, že zapůjčuji haličským Rusům svou kulturu. Neznáme — dodává »Galič.« — vlastního cíle tohoto vystou- pení Romančukova; chtěl li si však získati Némce, pak se mu tato lesť nepodařila a jako pravý Malorus obelstil sám sebe, neboť Němeů si nezískal a s druhé strany pobouřil proti sobě Slovany. Tento neúspěch jest zjevným důka- zem, že »ruthenské« názory nemohou mli úspěchu v nynějším národně-politickém životě že představitelé takových názorů nemohou být pokládáni za representanty minění a požadavků ruského obyvatelstva Haliče.« Ze Záhřeba, 13. března. (Oběť loň- ských protisrbských výtržností) V době loňského drancování srbských obchodů v Záhřebě poručík zdravotního sboru, Srb Je- vrem Kovačevič s několika německými důstoj- níky obořil se na záhřebskou luzu, jež na Jela- čičově náměslí ničila srbský majetek. Zato byl Kovačevič volán k odpovědnosti. Hájil sice dobrou věc, ale věděl, že trestu přece neujde.

Jindřichův Romančuk Němec Rus Romančukův Malorus Srb Kovačevič Galič Halič Záhřeb

10 article

Aby předešel hrozící mu hanbu, zastřelil se tylo dni z revolveru ve svém bytě. Ze Lvova, 16. března. (Zatčení ruské- ho akademika.) Zdejší listy otiskují úřadní zprávu o prohlídkách u některých socialistů c zatčení ruského akademika z Kijeva. Aka- demik onen zatčen byl v Kopyčincích nikoli na zakročení ruské vlády, nýbrž jedině prolo, že jeho vyjížďka do Kopyčinců se dála za velice podezřelých okolností. Tarnopolskému soudu byl dodán proto, že při výslechu na hejimanstvi udal, jak se později zjistilo, nepravé jméno. Z vyšetřování vyšlo na jevo, že jest ruským pod- daným, slove Nikolaj Naděžnyj, že měl při sobě množství spisků a brožur anarchistických, jako díla Krapotkina, Elizea Reclusa, Lavrova atd. Na zakročení soudu tarnopolského předsevzaty pak také prohlídky ve Lvově a zatčena tam jedna osoba, podezřelá, že jest ve spojení s Naděžným osoba ta bude dopravena také k soudu tarno polskému.

Naděžnyj Krapotkin Elize Reclus Lavrov Lvov Kijev

11 title

Politické zprávy zahraničné.

12 article

V Praze, 18. března.

Praha

13 article

Millerandův nový projev. Bývalý ministr a náčelník parlamentních socialistů francouzských Millerand promlu- vil ve schůzi »Federace socialistické« ve Vier- zonu pozoruhodnou řeč o socialismu reformisti- ckém. Asi dva tisíce posluchačů bouřlivě aklamovali bývalého ministra obchodu, jenž je zajisté vedle Jaurésa nejmocnějším představite- lem socialistické strany ve Francii. Millerand vyprávěl, jak r. 1886 poznal nedostatečnost programu radikálního, jejž vyznával, a jak se přiklonil k socialistům. Vysvětloval své náhledy o disciplině a organisaci i o rozšíření programu socialistů, kteří se chtějí domoci uskutečnění svých snah reformami, evolucí a nikoliv pře- vraty a revolucí, kteří chtějí dokonati emanci paci dělníků vychováním, zmenšením doby prácovní, úplnějším organisováním syndikátu prováděním solidarity sociální. Zajímavé jsou výroky Millerandovy o otázce vlastenecké.

Millerandův Millerand Viera Francie

14 article

Pravil zejmena: »Strana sociáln musí prováděti zároveň politiku sociální i politiku národní. Má mii svou část zodpovědnosti v politice zahraniční i vnitřní. Nerozlišuje myšlenku míru od udržení blahobytu a velikosti francouzské, jež je jeho podstatnou podmínkou. V politice vnitřní sdile všechny boje demokracie. Je v popředí zápasu pro reformy politické i sociální.« Tato slova jsou významná. Millerand stavl program socialistů výše nežli ti, kteří mají ne- jasné představy o mezinárodnosti a beznárodnosti a kteří pro myšlenku vlasti a národní mají jen posměch a opovržení. Dále vysvětloval Millerand své stanovisko ve velkém boji protiklerikálním, zahájeném Waldeck-Rousseauem a dále prováděném Com- besem. V otázkách těchto se poněkud rozcházel Millerand s krajní taktikou své strany a bylo mu to vytýkáno jako zrada. Millorand správně vytkl povinnosti a ohledy strany socialistická, jež chce býti stranou politickou, a jež chee míti vliv na vládu — a tyto ohledy diktovaly mu jeho odchylné stanovisko od jeho některých soudruhů ve straně. Millerand konstatoval velké úspěchy so cialistů ve Francii a projevil důvěru v moudros a pevnost strany, jež dovede upevniti výsledk dosažené po mnoholetých zápasech, a prohlási nutnost přizpůsobiti se melhodě reformistické Řeč Millerandova byla vyslechnuta s jedno myslným souhlasem shromáždění.

Millerand Rousseau Millerandův Waldeck Como Francie

15 article

Vzpoura v Colmbře. Na pravém břehu Mondega, v provineii bei ské, malebně v polokruhu rozložené portugalské město Coimbra stalo se v posledních dnech. jak jsme se zmínili, jevištěm bouřlivých krvavých událostí, které proměnily se v plnou vzpouru. Lid vzepřel se nesnesitelným fiskálním opatře- ním vlády a odepřel platiti nejprvé municipální daň, bezohledně na něm úřady vymáhanou. Co se od neděle v Coimbře děje, jest záhadou, neboí kromě počátečných sporých zpráv o vzpouře které jsme také zaznamenali, nedošlo odtud žád ných dalších, protože portugalská vláda veškeru telegrafní síť nejen v zemi, ale i za hranice ve- doucí pro soukromé depeše uzavřela. Do veřej- nosti dostalo se jenom, že hned při prvních sráž- kách lidu s brannou mocí zabito bylo 8 osoba velký počet jich zraněn. Vzbouřené obyvatelstv města, jemuž přichvátal zvončním na poplach ku pomoci lid z okolních obcí, vrhlo se na úřadní budovy a roztlouklo v nich vše. Berní výběrčí kterým hrozil lid zabitím, prchli z města, ve kterém vyhlášen stav obležení. Hrozné dny coimberské nezůstály bez vlivu i na smý- šlení obyvatelstva celé země, jež uvedeno všude v největší rozčilení. Také obyvatelstvo hlavního města Lisabonu jest jednáním vlády velice roz- hořčeno a veřejně to dává na jevo. Události coimberské měly za následek i prudké výstupy v obou sněmovnách, při nichž útočeno prudce na vládu, jejíž postavení jest velice otřeseno. Z Lisabonu se dále sděluje, že universitav Coimbře byla zavřena. Spolky průmyslníků a živ- nostníků v městě zaslaly králi energický protest proti jednání vlády.

Coimbra Lisabon

16 article

Coimbra jest hlavním městem portugalské pro- vincie beirské a má sotva 20.000 obyvatel. Jest sídlem biskupa a jedíné portugalské university, která má 5 fakult (theologickou, právnickou, lékařskou, matematickou a filosofickou). Universita byla do ni přeložena r. 1807 z Lisabonu. Coimbra má dále král. kolej umění, museum se sbírkami přírodni- ckými a ethnografickými, botanickou zahradu, hvě- zdárnu, knihovnu, seminář, bývalý augustinský klášter Sta Cruz s náhrobky Alfonsa I. a Sancha I., výrobu zboží fayencového, jemných předmětů z rohovlny a hlíny. Coimbra, staré římské Conimbria, bylo ve XII. a XIII. stol. sídlem královským a někteří prin cové měli titul vévod z Coimbry. Okoli jest velmi krásné a úrodné s množstvím zahrad. Roku 1775 Coimbra utrpěla zemětřesením. V okrese coimber- ském žije na 3383 km. 307.426 obyv. Bouře v Bretaňsku. Při zavírání řeholních škol v Bretaňsku vypukly, jak známo, vážné nepokoje, které pro- vekovali tam zvláště royalisté. Vyšetřování v ohledu tom vládou zavedené nemělo sice žádoucího výsledku, ale vláda ve svém pře- svědčení o royalistické vzpouře v Brelaňsku do nejmenších podrobností připravené nedala se tím zmásti a příčiňuje se, aby royalistům i v Bretaňsku jejich rejdy znemožnila. Tak na př. »Soleil« oznamuje, že ministerský předseda Combes nyní nařídil, aby zevrubně vyšetřilo se politické smýšlení úřadnictva v Bretani a že úřadníci, u nichž ukáže se republikánské smý šlení pochybným, budou z Bretaně neprodlené přesazeni aneb i místa svého vůbec zbaveni.

Coimbra Lisabon Bretaň botanický zahrada Alfonso I Sancho I km

17 article Hudba.

Hudba. + Vilém Kurz, náš krajan, professor na konser- vatoři ve Lvově, po svém velkém úspěchu ve Vídn vystoupil dne 9. března ve Filharmonii Ivovské Koncert tento můžeme směle nazvati vítězstvím jeho umění. Málokdy byli jsme svědky tak srdečných ovací, tak bouřlivého potlesku obecenstva z nejlep- ších sfér lvovských, vypiňujícího rozsáhlý sál Filhar- monie do všech míst. Mistru podána spousta kytie košů květinových i několik skvostných vavřínov ých věnců, mezi nimi od professorů Ivovské konserva- toře, České besedy — i též nádherný věnec stříbrný. věnovaný žáky a žákyněmi jeho. Na programu bohatě a všestranně vybraném byo Beethovenův klavírní koncert G-dur, Bacha- Tausiga Toccata i Fuga Dmoll, Brahmsovy Variace na thema Paganiního, Smetanova kon- certní etuda »Na břehu moře«, Wagnerova »Smrt Isoldy« v úpravě Liszta, Lisztova Uher ská fantasie pro klavír s průvodem orkestru, který výborně obstaral znamenitý orkestr zdejší Filhar monie pod taktovkou mistra Čelanského. Kromě toho mnoho jiných soiových kusů Cho- pinových, Dvořákových, Griegových i Saint- Saěnso vých. Skvělý tento úspěch našeho mladého českého mistra znamená tím více, že vystoupili ve Filhar monii bezprostředně před ním pianisté polští, klei pouhým svým jméném zde docili plné sály obecen- stva: Stiwinski, Roseuthal a před lýdnem Hloffmann Enthusiasmus při koncertu Kurze vzrůstal od čisla k číslu, obecenstvo polleskem bez konce přinutilo ho k novým a novým přídavkům, až teprve shašená světla sálu přiměla nadšeně posluchače k rozchodu.

Kurz Beethovenův Bach Tausig Dmoll Brahmsův Paganiní Smetanův Wagnerův Isolda Liszt Lisztův Uher Čelanský Dvořákův Griegův Hloffmann entuziasmus Lvov SaintSaěnso Filhar Český beseda Roseuthal

18 article

Časopisy zdejší se vyjadřují o hře Kurzově násle dovně- »Przegtade 11. března: Pan V. Kurz jest skvělým virtuosem. Jeho technika je znamenilá, dů- kladná a vypracovaná do podrobností, úhoz rovněž jest effektní, vydobývá-li z klavíru mohulné a plně krásné akcenty, jak i v místech, hraných Jehounc a měkce, při subtilně stínované hře, plné neobyčejné vervy a ohně. »Gazeta Narodowas 11. března: Pře svědčili jsme se nejen o výborné technice V. Kurze o pevnosti a síle úhozu, ale i o hlubokém cilu hudeb- ním. Výkonání Wagnšrovy »Smrti Isoldy z lásky- působilo hlubokým dojmem a musíme uznati, žes směle může Kurz porovnávati s nejslavnějšími inler prety tohoto útvoru. »Wiek nowys 12. marca: Jeho technika vy znamenává se neobyčejnou přesností a předevšim vy- stupuje jediný ve svém drubu neporovnatelný Irilek. Přednes jeho vyniká velikým stylem, který především vystupoval ve vzorně hrané Toccalě a fuze S. Bacha i v klavírním koncertu Beelhovenově do G dur. »Przedáwi!« 12. marca: Všechna čísla pro- gramu i neobyčejně ohlížné variace Brahmsovy na tbema Paganiního a uherskou fanlasii Lisztovu se- hrál Kurz s takým srozuměním, že může závoditi s nejslavnějšími světovými, virlunsy + Kubelik v Linel. Čím více se bližila střed minulého týdne, s lím větším rozčilenm očekával všichni přátelé hudby, zvláště zde žijící Čechové, večer, v němž virtuos Kubelík měl siaviti nov triumfy. Nával ke koncertu byl tak velký, že nebylo možno všem etitelům mistra poslechnouli uchvacující jeho hru. Velmi rozsáhlý sál, jindy vyhovující, uká- zal se tentokrále příliš malým, byl úplně přeplněn Obecenstvo vyvolalo Kubelíka opět a opět po každém čísle, tak že sehrál i několik mimoládných. Všcchny zdejší listy zasypávají jej chválou a nazývaji umění jeho nejdokonalejším

V Kurz Isolda Przedáw Brahmsův Lisztův Kubelik Čecho Gazeta Narodowas

19 article

+ Ve prospěch Nár, divadla v Brně a Ú. MI.s pořádají Akademikové smíchovští v Rudolfině dne 2 . května t. r. koncert zpěv. spolku »Smelana« (býv pařížský odbor »Plzeňského Hlaholu«) z Plzné za spoluůčinhování předních sil uměleckých za pro- tektorilu pp.: JUDaa. VI Srba, starosty král. hl. města Prahy, jakožto předsedy komitělu pro vysta- vění Nár. divadla v Brně pro království české, a F Kueidla, ředitele měšt. škol V Karlíně, jakožto před- sedy Ú. MI. Š + Občnnská bessda v Jičíně pořádá v sobolu dne 21. března v sále hotelu »Hamburku« koncert ve prospěch Národního divadla v Brne a »Lindnerova studentského ůtulku Jičíně« za laskavého spolnúčinkování slč. Pavliny Gasserové, vittuosky na housle, pl. Louisy Jirsákové. choti vrchního ingenisura, koncertistky na piano pp.: J. Krejčího, soud. adjunkta v Semilech, dra.

Srba Lindnerův Gasser Jirsák J Krejčí Praha Karlín Jičín Hamburk Brne Semily divadlo v Brno Hlahol národní . divadlo v Brno Š + Občnnský bessda národní divadlo Plzný

20 article

Volfa, prof. Capka, K. Režného a Zd. Vlčka, soud ního auskuitanta v Jičíně. Začátek o 8. h. več. Před- prodej lístků v lékárně p. F'r. Vítka- + V městském divadle v Něm. Brodě pořádáv scbotu dne 21. března Emanue! Ondříček ku ncert za spoluúčinkování virtuosa na klavír p. Karla Leitner z Prahy. Začálek o 1/28 bod. Záznamy a předprode listků obstará p. O. Švejda, závod knihařský a papír nický na náměstl. + Horoldovo pražské smyčcové kvartelfo v kon- certech dne 14. t. m. v Mor. Ostravě a 15. t. m. v Zlině mělo všestranný úspěch. + Česká Filharmonie koncertuje dnes o 8. hod večerní v Národním domě na Král. Vinohradech Vstupenky ke koncertu, který bude uspořádán v ne- děli dne 22. března v Rudolfině, lze obdržeti u pana Mojmíra Urbánka v Jungmannově tř. č. 14 (Hlávkův palác). »Česká Filharmonie« koncertuje 22. března v Rudolfině, 24. v Chrudimi, 25. v Jaroměři, 26. na Král Vinohradech a 29. v Rudolfině. — Vstupenky k dnešnímu koncertu lze obdržeti hodinu před kon certem u pokladny.

Volf profesor Capka K Režný Zdeněk Vítko Ondříček Leitner Švejda Urbánek Jungmannův Jičín Německo Brod Emanue Praha Morava Ostrava Zlina Rudolfina Chrudim Jaroměř Královský Vinohrady městský divadlo Český filharmonie národní dům na Královský Hlávkův palác

21 article

+ Z Veneli n. Luž. Ve středu dne 25 t. m. po- řádá »Občanská beseda« ve Veselí n. Luž. koncert za spoludčinkování pěveck. kvartetta »Kytary«. Vstupné za osobu 1 K. Začátek v 8 hod. večer. + Z Jaroměře. Koncert zpěv. spolku » Jaromfre v Jaroměři dne 8. t. m. konaný ve dvoraně sokol- ského domu, vydařil se v každém ohledu. Účinkující hosté slč. Anda Kovandova, žačka pí. Parš-Zikežove a virtuos na housle p. Jindř. Feld ze Sniíchova, žák prof. Suchého a Ševčíka, docílili dokonalého úspěchu. Rovněž abory, řízené p. J. Rovandou, ředitelem kůru velmi se libily. Hudební odbor uhájil i tentokráte chvalnou pověst svou. Koncert navštiven velmi četně, zejmena důstojnictvem. + Z Votic. (Pův. zpráva »N. L.«). Dne 14. ! m. pořádal zdejší čilý »Kroužek dam« za protektorátu p. starosty Penka velký koncert, který měl skvělý úspěch. Z domácích sii účinkovala slč. Šavrdova ze Vlašimi, která se osvědčila jako výborná recitátorka a zpěvácký spolek »Kaplíř« přesně secvičenými sbory za řízení sbormistra p. Hrušky. Ostatní hudební čísla, sóla houslová a klavírní, přednesly slč. Neslerova a Žákova. K »Triu« získán byl výborný cellista, virtuos p. Pavlata, který přednesem cellových piec obecen- stvo uchvátil. Neslyšeli jsme dosuď umělce tak zra- lého, který by oblížný nástroj cellový v každém ohledu tak mistrně ovládal. Slč. Žákova představila se nám jako všestranná umělkyně: mimo sóla kla vírní přednesla krásně několik písní

Ando Kovandův Parš Jindřichův Feld profesor Suchý Ševčík J Rovanda Šavrdův Hruška Neslerův Žákův Pavlata Luže Jaroměř Votice Vlašim

22 article Naučný obzor.

Naučný obzor. Zemětřesení v Krušných Horách. První dny březnové byly pro kraje v Kruš- ných Horách a jmenovitě pro okoli kraslické dies nefasti. Podzemní utajené síly vulkanické vydě sily — bohudík, jen nepatrnými ozvěnami působ- nosti vlastní — veškeré obyvatelstvo. Není ovšem žádnou tajností, že žijí tamní občané na sopečné půdě, právě tak jako obyvátelé pod kuželovými kopci Středohoři. Již útvar těchto malebných hor napovídá i laiku, že za dob, kam lidská paměť nesahá, snad právě v době potopy, jež byla dle domněnek, následkem obrovského země- třesení a celého posunutí zemské osy, přeliti moře v jiná místa a celé řady světových změn, že v této době byly to vesměs krátery, chrliei lávu. Nemusíme ale konečně ani zabíhati do pra- dob praehistorie. Což nejsou léčivé, vřelé, do mohutné výše tryskající prameny karlovarské ještě očividnou známkou činnosti podzemního vulkánu? Nebo ještě do roku 1887 neohřívaná, pak katastrofou důlní či spíše podzemskou za- niknuvší vřídla teplická nepocházela z téhož zdroje?

krušný hora

23 article

Táž moc, která vyhání na povrch zemský požehnaná vřídla karlovarská, představila se aspoň z povzdálí poněkud silnější errupcí obyva- telům poděšených krajů. Kdýby intensíta její byla dostoupila větší výše, jistě by nebyla čekala na prognosy ani pana Falba, Dittricha, Knetta a prof. Suessa, smí-li či nesmí-li větší měrou po- bouřiti osadníky těchto krajů. Nadešla by jedno- duše katastrofa, buď menší nebo větší, než na Malých Antillách; to nikdo nemůže předpoví- dati, ani tušiti. S výbuchy sopečnými má se to jako s výbuchy dynamitu. Skalník nikdy neví. stačí-li ta či ona dynamitová patrona na utržen skály. Někdy odlétne po výbuchu kousek, někdy neočekávaně sřítí se celá skála. Tím problema- tičtějšími jsou prognosy výbuchů podzemnícha náslodků jejich, když nemožno ani z dáli tušiti jak mohutná síla na vrstvy podzemské působí Geologové před katastrofou sopky Mont. Pelee také netušili, že by mohla nabýti tak hrůzných rezměrů. Nebude od místa zmíniti se o pozoro- vání zemětřesení v Krušných Horách během po sledních padesáti let.

Falba Dittrich Knett profesor Suessa Skalník krušný hora Mont

24 article

Dříve však několik slov o názorech geologů o zemětřesení vůbec. Starší z nich a mezi nim slavný náš Krejči, znali dva druhy zemětřesení První uváděli v souvislost s výbuchy sopeč nými, vykládajíce je jako následek či předzvěsí těchto errupci. Zemětřesení toto pozorováno bud přímo v okoli sopky, někdy i v krajích vzdáleněj- ších jako ozvěna téhož. Úkazy, jež přímo pro- vázely zemětřesení v blízkosti sopek, byly svě- dectvím toho, že příčina je tatáž jako při soptění totiž napnutost stěsnaných a hluboko pod po- vrchem země ukrytých vodních par a plynů, te- kutých neb ohněm roztopených látek. Ve spise

Krejča

25 article

Krejčího uvádí se správně, že od tohoto země- třesení sopečného dlužno však rozeznati ono zemětřesení, které povstává pošinováním přikře nakloněných a podemletých vrstev skalních onou velkolepou, ač tichou činností nenáhlého svrašťování a rozšiřování celé skalní soustavy kůry zemské, jejímž výsledkem jest vystupován neb klesání rozsáhlých prostor pevnozemi. Vět- šina geologů nedělí oba způsoby zemětřesení o sebe, poněvadž vychází od domněnky žhavého tekutého jádra zemského, od jehož dmutí ne- jenom původ sopek, nýbrž všeho pošinování kůry zemské se odvozuje. Na základě této domněnky uváděl Falb otřesy zemské v souvislost s od livem a přílivem, kteréžto zjevy příčítal půso- hení měsíce na žhavou látku podzemnskou. Dle domněnky jeho musilo by zemětřesení býti tedy zjevem každodenním; jak se však ukázalo, není tomu tak a pravdě podobnějším zůstává, že zemětřesení, ať již má původ sopečný nebo v po- šinutí podemletých skal, jest výjevem omezují- cím se na určité okolí. Nejnověji vysoce zajíma- vou je theorie prof. Zengra, jenž přičitá errupce sopečné a v zápětí toho zemětřesení vlivu in- dukce solární, slunce, jež pokládá za ohromné dynamo, vysílající v určité periodě sluneční více méně intensivní elektrické silokřivky, jež vzbu- zují v tekuté hmotě naší země vířivý pohyb, pod- zemní eyklon. Těžko ovšem dáti za pravdu kte rémukoliv z těchto výkladů o sopečných errup- cích a zemětřeseních. Snad doba budoucí ukáže, kdo z nich měl pravdu. Po krátké této revuio zemětřeseních vůbec, dotkneme se záznamů geologů o pozorování zemětřesení v Krušných Horách zvlášt.

Krejčí profesor Zengr krušný hora

26 article

Od roku 1875 obrácen byl zřetel pozoro- vatelů poprvé na zemětřesení v Kruš. Horách, jež uciťěno jak na české, tak na snské straně. Ten- kráte bylo to 25 otřesů, jevících se vesměs jak vlnité chvění podělné. S několika nepatrným záchvěvy byla pak pausa až do r. 1897, kdy měsicích říjnu a listopadu nabylo zemětřesen v Krušných Horách rázu největšího. Ode dne 24. října do 25. listopadu zaznamenáno bylo v Kraslicích 197 záchvěvů. Pouze dva dny, 21. a 22. listopad byly dny klídu a ticha. Po tét silné periodé zemětřesení, po době půldruhého roku zpozorovány v Kraslicích nepatrné, čistě Ipkální záchvěvy. Za to v r. 1900 v měsících červenci a srpnu udály se otřesy zcela analogické dnům roku 1897. Počaly v prvních dnech mě- síce července opětně v okolí Kraslic a přibíraly na své intensitě až do dne 7. července, kdy na stal sedmídenní klid. To byla první perioda.

krušný hora

27 article

Druhá počala dne 25. července a potrvala do 21. srpna. V r. 1901, v květnu a červnu zne- pokojeny severozápadní tyto kraje a opět Kraslice jmenovitě poznovu. Letošní zemětřesení, ohlá- sivší se dnem 5. břézna a dle úsudku geologů ne zcela ještě skončené, prožili jsme právě v mi- nulých dnech. Velice interessantním při těchtc záchvěvech bylo nápadné rozdělení míst, kde náraz se jevil na určitá pásma, mezi nimiž pa- noval naprostý klid. Úkaz tento potvrzoval by domněnku pohybu podzemských skal, rozestupo- vání se trhlin mezi nimi a násilné vnikání par plynů a vřelých pramenů do nich. Dle pozoro- vání geologů v Krušných Horách skutečně tomu tak jest. Trhliny tvoři se na příč na podélnou osu Krušných Hor a to, jak geolog Diener uvádí ve směru severoseverozápadním a jihojihový- chodním. Centrem posledních jest okolí krasli cké, západních okolí Aše. Podělná osa obvodu nejsilnějších otřesů neměří více než 20 km rozměr tento také by poukazoval na nepatrnou hloubku vlastního působiště zemětřesení. Př zemětřeseních v r. 1897 v Kraslicích nápadnou byla doba, ve které se záchvěvy vyskytovaly.

Diener krušný hora Aš km

28 article

Bylo to téměř vždy v časných hodinách ranníeh nebo na večer; ale nikdy nedal se dokázati z tohe nějaký vztah mezi postavením slunce neb mě- síce k zemi, jak domnívali se Persey a Falb. Pr zemětřesení v roce 1900 a letos zejmena po- zoruhodnými byly úkazy akkustické, jež země- třesení provázely. Podzemní dunění, připadajíe jako hukot blížící se bouře nasvědčovalo tomu. že valí se v útrobách zemských, v rozsedlinách skal plyny neb vody. Při všech těchto země- třeseních bylo na snadě, že projeveny obavy o drahocenná zřídla karlovarská. Zřetel geologů obrátil se zejmena k těm a jejich kvalitě i kvan- titě věnována důkladná pozornost. Zjištěno, že kromě nepatrného stoupnutí teploty a částečného zpěnění jich nestalo se pražádné změny. Kon- statováno dále, že i lázně Františkovy, Marianské a Kynžvartské nacházejí se mimo obvod oněch zemětřesením navštěvovaných pásem. V tento smysl vyznívá úsudek všech, o zemětřesení Krušných Horách se interessujících geologů. Ne- smí se ovšem zapomenouti, že u většiny z nieh přispěl ke konejšivým výsledkům pozorování do jisté míry i lokální patriotismus.

Perseus Falb Františkův Kon

29 article

Zprávý. Spolřeba masa v Paříži. Roku 1901 bylo do ústřední pařížské tržnice přivezeno 57.405.486 kilo- gramů masa; z toho bylo 5,412.543 kg vepřoviny. Na porážkách ve Villette, Vavgirardu, Boulogne Choisy, Vincennes, Saint-Denis a Levalicis bylo poraženo 311.604 kusů hovězího dobytka, 300 81e telat, 2.167.615 skopcův a koz a 410.346 vepřův. N koňských pak porážkách v Pantinu a Villejenif bylo poraženo 29.683 kusů koňů, oslů a mezků. Než to vše ještě nepředstavuje úplný souhrn masa, jež Pařížané r. 1901 spotřebovali, nenít tu zahirnut počel

Levalicis Villejenif Pařížan Paříž Villette Vavgirard Vincennes SaintDenis Pantin Boulogne Choisa kg

30 article

kusů, jež byly poraženy v různých menších a před- městských porážkách, jichž je kolem Paříže 489 Zdravotní úřad pro prohlídku masa zabavil a zničil r. 1901 celkem 1,027.730 kg. masa nepožívatelného. Sluší podotknouti, že vzdor přísné zdravotní pro- hlídce masa dostalo se mnoho a mnoho zkaženého, zdraví škodlivého masa, ovšem podloudně, do pro- deje, jak o tom podaly důkaz velmi četné žaloby a stížnosti, k nimž zavdala podnět onemocnění. vzniknuvší po požití závadného masa. Přirodní svitiplyn v Anghl. V Heathfieldu, ve hrabství sussexském vykopávali veřejnou studnu, př čemž místo na vodu přišli v hloubi 90—120 m. na vydatný zdroj přírodního svítiplynu, prýštícího za tlaku 10 kg na 1 cm2. Praktičtí Angličané ovšem co nejrychleji tohoto nálezu použilí k plynovému osvět- lení nejbližšího nádraží. Netřeba ani podotknouti, že se ihned utvořila akciová společnost pro řádné vy- kořistění tohoto laciného svítiva. Zdá se, že heath- fieldský plynový zdroj jest velmi vydatný a že za- ujímá značnější oblast, neboť při dalším pokusném vrtání přišlo se opět v hloubce 120 m. na plynový proud, proudící za tlaku 14 kg na 1 cm3 a poskytu- jíci denně 400.000 m2 plynu. Plyn zdrojů těchto jest složen z 72.5% bahenního plvnu, 5.50% vyšších sloučenín uhlovodíkových, 4% kysličníku uhličitého a 18% kyslíku.

Angličan Paříž kg centimetr

31 article

Tekutý vodík. Vodík vzdoroval velmi dlouho úsi- lovným pokusům lučebníků, aby jej převedli ze sku- penství plynného ve skupenství kapalné. Než dík neobyčejně nízkým teplotám, jichž chemie s pro- spěchem používá při pokusech skapalnění plynných látek, podařilo se roku 1898 professoru Dewarovu předsedovi anglické společnosti pro pokrok věd, vodík v malém množství převésti ve skupenství ka- palné. Nový a důležitý pokrok u věci té učiněn francouzským inženýrem G. Claudem, jenž vynatezl stroj, dodávající lehce litr tekutého vodíku každou hodinu. Tekutý vodík se připravuje pomocí odpařo- vání se tekutého vzduchu. Tekutým stává se vodik asi kol 230. stupně pod nulou. Dva krychlově metry plynného vodíku dají litr vodíku tekutého. Tekutý vodík jest průhledný, čirý, pětkrát lehčí vody, pře- lévati se dá snadno a na volném vzduchu se za obyčejného tlaku jen velmi zvolna odpařuje. Valný počel jiných plynů stykem s tekutým vodíkem mění své skupenství. Míěslo se propadlo. Okos, větší přístavní město v Mexiku, ležící na pobřeží Tichého oceňnu, sev listopadu minulého roku skoro úplně propadlo do moře. Neštěstí toto se uvádí v souvislost se země- třesením, které koncem dubna r. 1902 v tamních krajinách řádilo a jež způsobilo klesání dna mořského v přístavě a nejbližšího okolí pevninného. Podrob- nějších zpráv o rozsahu neštěstí tohoto dosud není. Počst uulversitních posluchačů v Německu, Na universilach v Německu jest v nynějším semestru 1902,3 zapsáno celkem 35.513 studentův, o 1150 více nežli v zimním semestru loňském. Z uvedeného počtu sluduje 10.330 studentův práva, 683! lékařství, 5739 filologii, filosofii a historii, 5212 matematiku a přírodní vědy, 2217 thrologii evangelickou a 1571 theologti katolickou.

Dewarův G Claud Mexiko Německo

32 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z liverpoolského trhu bavlnářského. Silné koli- sání cen baviny, způsobené třenicemi mezi oběma skupinami zájmovými za oceánem, vyvolalo v minu- lém týdnu jisté znepokojení. Následkem toho operuje se na všech stranách s velkou opatrností a dokud nebudou difference mezi americkými stranami haussy a baissy vyrovnány, zůstanou asi poměry nezmě- něny. Kdo vyjde z boje vítězem, jest dosud nejisto, neboť z právidla strana, která je dnes vítězem, zejtra podlehá. Těmto udalostem v Nov. Yorku a v Novém Orleáně věnuje se mnohem více pozornosti než zprávám, jež by mohly míti vliv na výsledek sklizně. Pokud se těchto týče, oznamuje »Financial Chronicie- ze dne 14. t. m., že bylo počasí v posledních dnech nepříznivé a že téměř ve všech obvodech snesl se prudký déšť. Tak zejmena v údoli Mississippia v některých krajinách texasských a alabamských byly práce farmářů deštěm přerušeny. Optimističtěji vyslovuje se naproti tomu cirkulář jondýnské firmy Neill Brothers. Dle toho možno očekávati sklizeů 111/4 mill. žeků, kdežto Henry Neill počitá dokone 111/2 mill. žoků. Ona odhaduje spotřebu americké balny nejvýše na 11 mill. žoků, indická sklizeů slibuje hojný výsledek a budou prý odtamtud do- vozy na pevninu evropskou tak značné, že nezůstane to bez výsledku na spotřebu bavlny americké. Nalze však nechati bez povšimnutí, že někteří znalci příští sklizeň odhadují mnohem níže, až i pod 11 millionů žoků. Z toho vychází, že i dnes ještě jest také po této stránce nejistola. V místním obchodě klesla ba- vlna americká o 2 body, brasilská o 4 body, jemná peruanská o 2 body, naproti tomu stoupla drsná peruanská o 10 bodů a dobrá egyptská o 3/4 d. Ter- minové ceny klesly o 1/2 bedu na ihůly blízké.

York Neill Neill Brother Financial Chronicie

33 article

o 2—3 body na duben-květen až říjen- listopad o 1/2 bodu na listopad prosinec. Dovoz činil 108.295 žoků, z toho 92.151 amerických, 10.098 brasilských, 4841 egyptských, 552 západo-indických a 454 východo- indických. Obraty na místním trhu činily 39.160 žoků, přádelny odkoupily 62.690 žoků. Škutečný vývoz činí 7017 žoků. Zásoby místní odhadují se na 677740 žoků proti 108.635 v soudobném týdnu lon- ském, z toho jsou bavlny americké 603.230 proli 981.860 a východo-indické 2640 proti 3520. Na cestě jest do Liverpoolu americké baviny 197.000. proti 199.000 a pro pevnínu 315.000 proti 275.000. Úbrnné zřejmé zásoby páčí se na žoků 2,571.000 proti 3,136.000 bavlny americké a 242.000 proti 339.000 egyplské.

Liverpool

34 article

Obchodní družstvo v Plzni pořádalo svoji člen- skou schůzi dne 8. března 1903 v malém sále „u Valdeků“. Předseda p. Svoboda zahájiv schůzía srdečně uvílav přítomné, zejmena členy venkovské, v delší řeči poukázal na příčiny, které sdružení vy- volaly a uvedl četné a těžké překážky, které rozvoji družstva se strany konkurence činěny byly, zvláštní spolek uveden v život, který měl za účel celou akci sledovati a musíme doznati, že poctivě se staral o to, aby jak mezi kupectvem při šíření organisace, tak i při nákupu v obchodním světě práci družstva co nej- více stěžoval. Ale proti zdravé organisaci této celá ta akce urputná ničeho nesvedla. Dík uvědomění na- šich kupců a obezřelému řízení celého podniku do- vedlo družstvo nejen všem těmto překážkám čeliti, ale může se již za krátkou dobu svého trvání sluš- ným úspěchem vykázati; ke konci své řeči povzbu- zoval čieny k vytrvalosti a úsilovné podpoře společ- ného podniku, jediné to organisace českého kupectva v Plzni, která si vzula za účel hospodářské sesllení a upevnění obchodního stavu. Na to podával p. Půla přehled dosavadní správy administrační, týkající se vnitřního vedení podniku a celé činnosli ředitelstva, které konalo dosud 16 pravidelných schůzl, mimo řadu schůzi nutných, které dle potřeby byly svolávány.

Svoboda Plzeň Valdek

35 article

Ke konci své řečí poukazuje na těžký zápas, který družstvo na začátku překonati musilo, jakož i úspěchy za krátkou dobu trvání docílené a klade na to důraz. že výsledek ten docílen byl právě jenom sdružením se, a appelluje na přítomné, aby na dalším rozkvětu Ob- chodního družstva svojí součinností vytrvale praco- vali a osobní agilací řady našich přivrženců umožniti se snažili. Na to p. Pravda podal zprávu o dosavadním rozvoji celého obchodu. Opíraje se o přehledná ze- stavení, předvádí postupný obraz, jak obchod od za- čátku — měsíc za měsícem — vzrůstal, a celý obrat rapidně stoupal, vypočítává jednotlivě hlavnější druhy zboží, aby členové mohli si sami učiniti přehledo postupu celého obchodu. Zajímavá tato data vyslech- nuta s pozorností a s potěšením i pochvalou vzata na vědomí první bilance Obchodního družstva, která vykázaným čistým ziskem, jenž docílen za krátkou dobu obch. činnosti do 31. prosince 1902, podává nejlepší sdůkaz o zdárné prosperitě celého podníkua možnosti velice slušného zúročení členských podílů Ke konci appelluje rovněž na členstvo, aby povzbuzeno dosavadním úspěchem svépomocnou naši myšlěnku tím větším uvědoměním propagovalo, aby družstvo stalo se opravdu tím, čím býti má: totiž pevným článkem naší národohospodářské organisace a pevnou oporou kupectva na českém západě. Pan Chmelí- ček, jako předseda dozorčí rady, podává zprávuo konaném dozoru a vyslovuje uznání ředitelstvu za obezřelné vedení závodu. Revisoři účtů sdělují, že při konaných revisích veškerých obchod. knih družstva nalezeny tyto ve vzorném poládku, rovněž i sešlavení první závěrky, a navrhují, aby ředitelstvu udčieno bylo absolutorium. Po vyslechnutí všech referátů navahiuje

Ob