Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXI.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 19. března 1903.

Praha

3

Číslo 77.

4 article

Na ranní a odpol. list, předplácí sei v Praze v adaldlitesel něse. — na čtrrl leta s drelí čenfškee na sočal knoi na Stoit lel v nlkách. 2 K po na ěle ptont rale . . . . ko na čtvrt lela . . . s dvojí zísilkon na mě Ba čirrj. leta

Praha

5 title

Dnešní číslo pro Prahu ie o 12 stranácb.

Praha

6 article Výstraha voličstva.

Výstraha voličstva. Volby na radu říšskou na Starém měste pražském mají svou zvláštní, takřka historickou rázovitost. Staré mésto, tento první volební okre český, bylo již za doby staročeské spolehlivým měřitkem politického smýšlení národního volič- stva, a i včerejší volba nese na sobě všechny známky neobyčejného vzrušení, jehož účinkům padl za oběť kandidát výkonného výboru národní strany svobodomyslné. e Nelze naprosto podezirati toto voličstvo, že by volbou svojí včera bylo chtělo odříci se svých zásad, naopak ono osvědčilo, že stojí dnes právě na tomtéž stanovisku opposičním a obranném na němž před patnácti léty povzneslo na svůj vílězný stit prof. dra. Blažka. Touto svo důsledností způsobilo ovšem výsledek volby, jenž překvapí zvláště veškeru mimoče- skou veřejnost, kteráž si již dávno odvykla hle- dati pramen veškeré politické síly v přesvěd čení lidu. Bylo by chybou, zastírati anebo podceňovat tento její význam, a ještě větši chybou by bylo. nevyvoditi z volby télo náležité důsledky. Chtějíce tak učiniti, věrní svě povinnosti žurnalistické a národní, musime především stručně zaznamenati, co předcházelo volbě této a jaké jsou příčiny toho, že velká většina voličů slaroměstských odňala hlasů svých kandidátu vedoucí strany a volila kandidáta, jenž se po- stavil nepřátelsky proti ni.

profesor doktor Blažek národní strana

7 article

Nejbližší předchozi událostí bylo zajiste ohlášení obratu v posavadní (akiice. Byl jsme svědky události této ve schůzi Klubu ná- rodní strany svobodomyslné, v níž předáci jej poprvé veřejně pronesli svůj hlás, aby hájili ná- zery, v naší straně dosud neznámě a neslýchané. Od posavadních bojovných výzev k nasemu lidu týmiž politickými předáky hlásaných, přešlo se ve schůzi oné náhle ke slovům chlácholivým, tlumicim nespokoejnost českého národa. Ideál českého silného a sebevědomého vlastního stát- ního života ustupoval tu do pozadí před novým cílem — mocného a silného státu rakouského — a to se stalo právě v okamžiku, kdy sousední národ maďarský, jehož státnímu právu histo- rický stát český v ničem nezadá — s obnove- ným úsilím a rozmachem postupuje k novým úspěchům na dráze samostatného rozvoje! Smutný a trapný byl dojem — dojem u stu- pování z obranného a bojovného stanovisk na upřímné a oddané věci národní přivržence strany svobodomyslné, a náš list již na druhý den po oné památné schůzi zřejmě vytkl toto odchylení se předáků dotčených od společného programu národní strany svobodomyslné a upřímně varoval, aby se tímto novým směrem nepokračovalo.

8 article

„Jen neochabovati na mysli,“ zasteskli jsm si opětovně, „věřiti v sebe a vytrvati zmužile v postupu a v boji za cílem, nad nímž záři hvězd spásy těžce zkoušeného, však neoblomného, sla- tečného národa!“ Naše varování vyznělo však marně, násle- doval projev dra. Stránského, jímž drastickým způsobem odsuzována opravdová, rozhodná op- posice, ba komise parlamentní nad to ještě od- soudila projev poslance dra. Fořta, jenž se řídi platným dosud a nezměněným usnesením strany ze dne 23. května m. r. a trval na postupu ce nejrozhodnějšíníl Na tuto předehru k nové neznámé a ne srozumitslné arii následovala řada vážných poli- tiekých aktů: propuštěna branná předloha, nade šlo propuštění prvního čtení rozpočtu a přišlo první čtení předloh o vyrovnání rakousko-uher ském. A prece bylo svým časem národu oznámeno že vedení národní strany svobodomyslné nepři pustí projednání vyrovnacích předloh, nedosta- ne-li se nám zadostučinění za 17. říjen, totiž za zrušení jazykových nařízení a maření rovno právnosti i státními základními zákony zaručené

Stránský

9 article

Přes to vše již jest propuštěno i první čtení předloh o vyrovnání s Uhrami. A tyto politické akty jsou účinky onoh obratu, před nimž jsme varovali a včerejši velba na Starém městě pražském poskytla po tomto obratů poprvé voličstvu českému příle žitost, aby proneslo svůj úsudek o nadešle změně. Výrok poroty voličstva prvního českého okresu volebního zní jasně a určitě: veliká vět šina jeho buď k volbě ani nepřišla a z těch, kde přišli, neméně pozoruhodná většina prohlásila My výslovně zamítáme obrat v politiee naší delegace na radě říšské a přejeme si aby setrvala na bojovném stanovisku proti Vídni aby pokračovala v nejostřujší opposici, v od- věkém zápase našeho národa s germanisujícím a centralisujícími vládami vídeňskými, z nichž vláda nynější, v čele s drem. Körbrem, vede si proti našim právům co nejurputněji a nejupjatěji Volba do rady říšské na Sťarém městě praž- ském jest tudíž v první řadě nejostřejším hrotem svým namířena na nynější vládu, kteráž proti národu našemu počíná si ne již dvojsmyslně nebo „nestranně“, ale vydává náš český živel ma celém smíšeném území království českého na pospas národních našich odpůrců, a s důsled- ností a houževnatostí nebývalou vymyťuje jazyl český ze všech úřadů státníchl Voličstvo slaroměstské prohlašuje dále svým hlasováním včerejším, že delegace česká mus sáhnouti ke zbraním výdatnějším proti nyněj- šímu ministerstvu, ke zbraním, jichž uchopit se slíbila a výše vzpomenutým usnesením květ- novým vůči národu uchopiti se i zavázala.

Uhry Vídeň

10 article

Když my jsme poselstvo české v čas varo- vali, činili jsme tak co možná šetrně, včera pro- mluvilo voličstvo staroměstské, hlasem mnohem důraznějším a plnějším; jehož neslyšeti, jehož n dbati, nění možno. Hlas- tento praví, že vládě, jež nechice aneh nedovede uspokojiti oprávněné požadavky na- šeho národa, nepodaři se nikdy zjednati vnitřn klid v soustátí, protože národu našemu vnucuje takto proti sobě boj, jejž národ odhodlán jest provésti d všech důsledků.

11 article „Česká spořitelna“.

„Česká spořitelna“. Včerejší schůze Centralbanky německ ých spořitelen, o níž jeme se již zmínili, skončila velice významně pro věc, která nám všem tak velice na srdci leží Když totiž poslanec dr Eppinger, sinekurista německo-liberální stranya prokurista České spořitelny, ve valné hromadě Centralbanky skončil svou řeč na odúvodnění pamětního spisu ve prospěch České spořitelny. který budeme snad čísti dnes ve spořitelníeh listech, a když mu poděkoval pan Střízek, ředitel České spořitelny, jměnem ředitelství, povstal pan dr. Karg, ředitel chebské Sparkassy. týž Karg, který o valné hromadě své spořitelny vybízel k zahájení agitace všech Němců proti všem slovanským papírům a proti českému úvěru zvláště. Pan dr. Karg ujav se slova, poukazova k tomu, že Zemská banka králo vstv českého opustila cestu přísne hospodářské rovnoprávnosti, a by hájila jednostranné nacionál n cíle. Nulno prý jest, aby z německé strany podán byl konkretní návrh na zemském sněmu. aby tento ústav ve své správě při vedl k platnosti onu rovnopráv- nost, na kterouž se tak často s strany české klade důraz. Už dávno nečetli jsme tak krvavě otrávené tak jizlivé ironie, jako tento návrh dra. Karga. který na schůzi přijat byl se všes ranným sou- hlasem. Hned když vrchní ředitel Zemské banky. nejslovutnější nyní muž staročeské strany pan dr Mattuš »od sebe dal« přeslavné své prohlá- šení ve prospěch České spořitelny s nabídkou všech hotových a drobných, jež Zemská banka má v pokladně, předpověděli jsme s naprostou

Eppinger Centralbanka Střízek doktor kargo Sparkassy Němec Mattuš Český spořitelna

12 article

určitostí, že se jemu i Zemské bance dostane obvyklých díků. Nedaly na sebe dlouho čekaii »Bohemia« přinesla z péra svého »fachmannae článek o nezaručených vkladech v Zemské bance, námi po zásluze odbytý. Tentokráte však dr. Karg fal do hřišného masa v Zemské bance zvlášť hluboce a zaslo uženěl Dr. Karg má totiž pravdu. Správa Zemsk banky opustila skutečně cestu přísně hospodářské rovnoprávnosti, neboh v okamžiku, kdy měla zacho vat nejpřisnější nestrannosit, vy sto pila v nesmírně důležité m, rozho dujietm boji českém za hospodát skou emaneipaci, za rozvázání nejpotup- nějšího poměru, v němž se český lid až dosud nalezal, jednostranným prohlášením ve prospěch dalšího područí če- ského kapitálu jeho vyssavačům Správa Zemské banky dopustila se činu, jehož se jako ústav zemský, tedy veškerého politickéh strannietví prostý, nikdy dopustiti neměla i z chovala se nacionálně, německo-pacionálně, mno hem ostentativněji než sama chebská Sparkasst za vedení dra. Karga, kteréž ani z daleka ne napadlo nabízeti své pokladní hotvovosti svému sesterskému ústavu, České spořitelně

Bohemia Zemsk banka Český spořitelna

13 article

Nechceme se stotožňovati s tiskem radikálním. ačkoli ve věcech České spořitelny není rozdílu ve smýšlení našem a radikálním, ale podepisu- jeme výrok jednoho z representantů tisku radi- kálního zúplna, an praví: »Prohrajeme-li bitru českého kapitálu s Českou spořitelnou a pone- seme-li svou krvavou ostudu před světem dále — poděkujme se v první řadě dru. Mattušovi.« Neboť není pochyby, že jeho pronunciamento zmohlo více než místodržitelské a hejtmanské plakáty, než řeči předsedy ministerstva v obou sněmovnách řišské rady, zvláště když pronun- cinmento toto provázeno bylo úplným umiknutím listů, jimž dr. Matluš vládne. A proto nemůže býti ironicky jedovatější odměny, než Kargova řeč a návrh ve valné hromadě Centralbanky A to tím nápadnější, že se nikdo nenadál, že jednání Zemské banky bude takto souzenose strany německé Ve valné hromadě »Centralhanky« došlo ostatně ještě k jedné pápravě. Vídeňský »Spaar- u. Renten-Ztg.« přineslé ku pražskému runu člá- nek, v němž staví se nikoli z přizně k českému národu, ale ze spořitelně praktických a zákoni tých příčin na naše stanovisko, že vkladatelům české národnosti náleží ve členstvu České spoři- telny a v její správě přiměřené zastoupení Článek tento, který jinak run na Českou spoři- lelnu odsuzuje, prinesli jsme v podstatných jeho částech. Jakýsi pan dr. Karl Treil! prohlási článek ten za smutný zjev národohospodářského života, neboť německy psaný list vpadl prý jim do zad německému ústavu v nejhorší jeho chvíli. Bude prý věcí německých spořitelen, ab se přiměřeně proti takovému útoku postavily.

Mattuš Matluš Kargův doktor Treil Český spořitelna Český spor

14 article

»Bohemia« neopovážila se tedy ani slovem muknouti k našemu včerejšímu rannímu článku v němž jsme naproti jejím honosným tvrzenín o sirotčí jistotě hypotekárních obchodů Česko spořitelny demonstrovali škandální případ s Grand- hotelem. Případ tento jest schematem, vzorem podle kteréhož Česká spořitelna jedná, kdykol běží o otázku poskytnuti úvěru hypolečního realitního vůbec uchazeči německému. Jedině proto jsou beznadějny všechny žá- dosti české za zasloupení v členstvu, ředitelstvu a kuratoriu České spořitelny, neboť vstoupení řádných českých mužů do správy tohoto ústavu, českého podle kapitálu v něm uloženého, ně- meckého podle správy a dlužníků, musilo by míti v zápětí ještě větší poprask než tou dobou zažíváme. Nejen pohled do výkazů o naložení výtěžkem reservního fondu za léta minulá, nýbrž i do kvalifikace hypoték, na něž půjčky poský- továny a první zpráva o tom musily by míti za následek zakročení, jaké veli svědomí čestných mužů. Různým národohospodářským záhadám

Grand Bohemia Česko spořitelna Český spořitelna

15 article

dostalo by se přiměřených illustrací. Ukázalob se nejen, že jsou to české peníze, které finan cují hospodářské podniky germanisačních spolků ve stálých ohniskách činnosti Tittů, Schreinerů, Schückerů, Taschků, Ohnsorgů, Funků, ale že výtěžkem českých peněz v České spořitelně uložených vyhrávají Němci své posice při obec ních volbách v ohrožených obeích českých aže těmito penězi provádějí se nepochopitelné zá- zraky udržování panství německého v obelch z tři čtvrtin českých zvláště na západě a jihu českém. Ukázalo by se, že jsou to české peníze, kteréž udržují německé kobylkáře a prušácké barony na prodlužených sfatcích českého západu a celého Pošumaví a jich moc nad životem existencí českých chuďasů, jež uvádějí v hmotn i mravní člověčenství jich pánů, ukázalo by se dále, že táž Česká spořitelna, která mocí svých ohromných fondů může ši dopřáti luxus po- chybných německých hypoték na českém jihua západu, působíc tu jako nejshovivavější hypo- teční banka, na českém severu vykonává po- slění své jakožto německá banka průmyslová nejvlídnější věřitelka. K pověstné statistice prof bar. Wiesera o německé hospodářské superiorit přidáno by bylo bengálské osvětlení a pyšný seznam německých majitelů domů v Praze, ne- dávno německým tiskem uveřejněný, doznal by vysvětlivek, kterými by se rozbřesklo české Praze o realitním majetku německé kolonie v Praze, v předměstích a zvláště na vzkvéta- jících Vinohradech, kdež tak citelným stává se poměr německých majitelů domů k českým.

Titt Schreiner Schücker Taschka Ohnsorg Funk Němec Wieser Pošumaví západ Praha Český spořitelna

16 article

Aby se tomu zabránilo, proto nesmí se dopustiti změna »právní personality« spolku České spořitelny, aby nebylo poznáno, co to je — za osobu. Včerejším dnem učiněn byl silný náběh k dovršení třicátého devátého millionu vybraných vkladů, což možno očekávati dnešním dnem. Úlirn vkladů v České spořitelně vybraných obnášel včera večer 38,945.799 K.

Český spořitelna

17 article Ríšská rada.

Ríšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 216 (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, dne 18. března. Posl. prof. dr. František Fiedler, prvn řečník klubu poslanců českých proti předlohám vyrovnacím a první řečník dnešní, je v man- dátě městské skupiny karlinské a smichovské nástupcem dra. Jos. Kaizla. V mladém věku ještě se jim stal. Ale přinesl do Vídně bohatý fond vědomostí a záhy se tu uplatnil a vynikl v záležitostech školských, hospodářskýcha finančních. Pro delegaci českou jest akvisieh velmi cennou. Kdykoliv ujme se slova, je jis hojným posluchačstvem. Měl je také dnes. Též dr. Körber a bar. Call byli v něm. Na dr. Kaizla, poslance i ministra, vzpo- miná se nyní všemi stranami, nikoli pouze če ským poselstvem. Toto právě teď, kdy zahá- jeno parlamentní projednávání vyrovnacích smluv jež jsou i jeho dílem, pohřešuje ho co nej- bolestněji. Roku 1887 zastupoval »Český klub v deputaci kvotové při jednání s Uhrami. Dva náct let potom měl hlavní břímě v zápasech se Szellem a Lukácsem a hlavní práci při aktivo- vání předloh vyrovnacích paragrafem čtr- náctým. Jaké přinesl oběti, když úmluvy s uher ským chefem vlády byly sdělány bez vědomí kabinetu cislajtánského, přinesl na ujištění, že vzejde z nich prospěch národu českému, jak se tenkrát — v únoru r. 1899 — přemohl, zapřel a namahal fysicky, je mně dobře pově- domo a snad zapsáno v jeho pamětech. Když byl v nadějích, které nedělal si, nýbrž které byly v něm vzbuzeny a posilňovány, sotva 24 hodiny po podepsání císařských výnosův o vy- rovnání, zklamán co nejbolestněji a nejtrpčeji netajil, že česká věn byla poražena, ne v par

Posl profesor doktor Fiedler Kaizl Körber Szell Lukács Vídeň Uhry poslanecký sněmovna Český klub

18 article

v drobném prodejin raaní čísla o sobě . . . na s za 2h odpolední Ve filialkách na venkovi ranní čisle odpolední 10h Inserát platí pe hoteré sapěed Předplacení a lnserty přijímá sduainí strace v Marlanské ulici d.s. Tam nsehézejí se tež rrěsle tlskárna a ezpedice „ Národnieh Li.k .teu Rukopšsy se nerrasejí

Marlanský ulice d . s

19 article

lamentě, ale zase, jako již několikráte, činitel mimoparlamentními, ale dodal: »V praktické politice nesmí se lkát, ale jednat, nesmí se je- remiášovat na místě, na kterém utrpěna ztráta, nýbrž hledět, abychom se dostali dál.« A tak, při každém momentě akce ke skon- cování čtvrtého vyrovnání s Uhrami v této po- lovině říše, prociťuje vzpomínka na předchůdee dra. Fiedlera, na dra. Kaizla, vzpomínky osobně i věcně truchlivé, palčivé Výkon posl. dra. Fiedlera, skoro dvouho dinný, měl po většině obsah historický. B stručným, ale zajímavým vyličením všech dosa vadních čtyř vyrovnáni s Uhrami vůbec a všech stadií nynějšího vyrovnání, čtvrtého. Při tom podnikal český mluvčí politické exkurse do po- měrů přítomných. Velice interessantní byly ci- táty z řečí promluvených německými poslanei z levice proti vyrovnání, jak předloženo bylo vládou Badenovou a Thunovou. Včera mluvil z německé strany lidové dr. Lemisch, dnes pak posl. dr. Chiari. Ani ten však, ani onen nepronesli se ni jediným slovem, jak zachová se strana jejich. Dra. Körbra celo- hodinná řeč nevzbudila nižádného interessu. Jest to pochopitelné, pováží-li se, že o téže materii mluvil již několikráte. Nových momentů nepři- nesl dnes. O cukerním kontingentu konstatoval, že není žádnou skrytou prémil, dodávaje, že žádný stát officiální protest proti němu nepodal. Naproti dru. Baerenreitherovi, který včera jaksi napověděl, že bude třeba připraviti se k rozluce hospodářské mezi oběma polovinami říše, projevil naději, že po doseti letech vyroy- nání rakousko-uherské bude třeba zase obnoviti.

Fiedler Kaizl Badenův Thunův doktor Lemisch Chiari Baerenreither Uhry

20 article

Po té stránce dr. Körber ve svém apodiktickém sanguinismu je ve sněmovně vídeňské sám. Velkou pozornost vzbudil řečník kola pol- ského dr. Kolischer. Měl také nejčetnější po- sluchačstvo; dovodil, že vyrovnání nynější jest nejdražší, které bylo kdy zaplaceno Úhrám, že tudíž nezasluhuje predikátu, který mu dal dr. Körber: »dobré«. Velice příkře vyslovil se proti placení hotovými. Vůbec zaujal stanovisko tak zamitavé, že, kdyby klub polský podle něho se zachoval, musil by položit své votum proti ce- lému souboru vyrovnacích předloh. Okřídleným slovem stane se zajisté výrok polského oratora »nesmí se vždy dělati politika jen pro ty, kter berou úroky«, Jest úmysl prodloužiti první čtení vyrovna- cích předloh do soboty. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho- dině 10 min, dopol. Mezi došřými spisy jsou návrhy poslanc Kindermanna a spol. na snížení cla z kávy a na obnovení cla z dříví; — dotazy poslanců dra. Dyka a sp. po přede- psaných trestech při dodávce umělého hnojiva pro janovické rolníky: — Ira a spol. po sestátněn obecní reálky v Chebu: — Choce a spol. po úpravě droguistství; — Fresla a spol. po škodách způsobených jedné obci přestavbou erární silnice mezi Plzní a Rokycany; — Weisskirchnera a spol. po zvýšení vojenských a j. pensí; — V. Se- hnala a spol. po hamburských a londýnských po- věstech, že cukerní kontingentace rakouská odporuje brusselské smlouvě a zúčastněné mocnosti uvalí na rakouský cukr trestní elo. Sněmovna pokračuje v 1. čtení

Körber doktor Kolischer Vetter Kindermann Dyk Ir Cheb Rokycany

21 article

vyrovnacích předloh

22 article

Poslanec dr. Fiedler: Kdyby zde byl včera debatu poslouchal cizinec, nezasvěcený do poměrů rakou- ských, byl by zavrtěl hlavou, slyše ujištění, že jedná se o předlohy, které byly předmětem bouří v této sně- movně, bouři, jimiž ohrožen byl parlamentarismus Rakouska. Včerejší debala byla velmi krotkou a klid- nou a kdyby nebyl uznal potřebu toho poslanec Le- misch udělit naší straně několik přátelských štulců a také bývalému místopředsedovi (dru. Kramářovi), člověk by se byl domníval, že se nalézá v době květu rakouského parlamentu. Řečník, který má promluviti o poměru této polo- vice k Uhrám, nemůže vlastně mnoho nového pově- děti. Zkušení parlamentáři a znamenití odborníci télo sněmovně objasnili poměr ten při každě příle- žitosti, když šlo o obnovu vyrovnání. Poslanci Skene. Schindler, Plener, Pražák, Fanderlík, Menger, Neu- wirt, Kaizl, Grégr, vytkli již stížnosti této polovice na polovici uherskou takovým způsobem, že kritika vlastně by mohla opakovati staré stesky

doktor Fiedler Skene Schindler Plener Pražák Fanderlík Menger Neu Kaizl Grégr Rakousko Uhry

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Od černého moře. Píše Feodor Feodorovič R y šá nek. Parník ruské paroplavební společnosti, udr- žující spojení mezi pobřežními městy Černého moře, hověl si ještě klidně v rozsáhlém příslavu útulné Feodosie a dýmal tak statně, jakoby všecku svoji nenávist vychrliti chtěl na nás ubohé pozemšťany, kteří, procházejíce se na ši rokém mólu, hotovili jsme tělesné schránky svoje černým útrobám jeho svěřiti. Kdo jednou jen okusil, jak žhavě päliti um červencové slunko v končinách čarovného Kry- mu, tím snadněji pochopí, uvedu-li, že mysl če- ského poutníka vzdor všem krásám přírodním tu i tam zatouží po sklence osvěžujícího, řízného ležácku, o jaký však zde všude veliká nouze. — Rusové zahánějí žízeň horkým čajem, Rekové a Turci černou kávou a vonnou papirosou, Ta- taři a Arméni pojídají s nepochopitelným apetitem veliké červené kusy kavonů, Žid osvěží se ně- kolika stroužky libě páchnoucího česneku. Na- šinec z nouze popiji „prochladitelnuju selterskuju vodu“ Několik hodin, ztrávených ve Feodosii ne postačilo, abychom seznámili se se všemi pa- mětihodnostmi města. Bylo nám obmeziti se na nejnutnější a přece odnášeli jsme si dojem, který tak snadno z mysli nevymizi Feodosie je rozlomilé město a veliký mo- derní přístav, na nějž vláda ruská pět milliono rublů vynaložila, učinil ji v poslední době i mě- stem obchodně důležitým a vynikajícím. Nej- větší koráby mořské mohou zde přistáti a právě v době našeho pobytu v rozsáhlé karanténě šest velikých kolosů afrických z Alexandrie kotvilo. Se sousední Kerčí spojena je Feodosie železnou

Feodorovič Rus Reková Armén Žid černý moře Turec Alexandrie Kerč

24 article

dráhou. U samého přístavu je nádražíčko „Feodosia gorod“. Hlavní nádraží vzdáleno je od města asi tři versty. Přední ulice feodosijské jsou úpravné a vzorně čisté, a krášleny pěknými akáciemi. Kromě několika elegantních hotelů, na jdete i množství kavárniček, kde za babku — pěti kopějek okusiti možno pravé turecké kávy při vkusné papirosce. Že je Feodosie rodištěm slavného ruskéh malíře marin J. K. Ajvazovského, valně při spělo, že sbírky znamenitého umělce, jichž val nou většinu rodnému městu věnoval, tisíce ci zinců do roka sem lákají. Ajvazovský, jenž roku 1900 zemřel a zde je pochován, věnoval Feodost — skoro stále nedostatkem dobré pitné vody stládající — také velikou sumu peněz na zř- zení vodoprovodu. Obrazy Ajvazovského umi- stěny jsou ve zvláštní budově, zvané „Galerií Ajvazovského“, za večera elektrickým světlem ozářené a přístup dovolen je každému za ne patrné vstupné 20 kopějek. Čistý výnos po přání zvěčnělého místra věnován býti má místním chu dým. Zmínky ještě zasluhuje archaeologické mu seum, vystavěné po projektu Ajvazovského, pal sobor sv. Alexandra Něvského a j. více. Kromě čtyř pravoslavných chrámů, je tu katolický kostel, několik arménských modlitebnic a tu reckých mešit, mužské i ženské gymnasium, ústav ke vzdělání učitelů, mořské učiliště a jak ani jinak býti nemůže — jeden český pivovar.

ajvazovský Něvský kopějka

25 article

Táhlé zatroubení z parníku, nutí nás opu stiti široké mělo a uchýliti se opět pod ochranu bodrého kapitána, který opravdu jako pečlivý otec o své svěřence — o nás se staral. Na pa- lubě sv. Nikolaje je již živo, společnost velmi pestrá. Vedle bílých uniforem ruských důstoj- níků a fantastických krojů tatarských prodavačů různého kavkazského tovaru, tu i tam mihne se i bohatě okrášlený turban zámožného vyznavače Mohamedova. I šiřitel osvěty, v podobě oděs- ského židáčka, rozložil tu lákavě svoje „zboží a nabízi houževnatě samé věci, které táhnou hojnému odbytu těší se Gorkij, Čechov, Tolstoj Potapenko, Lejkin atd., ale nejvíce jdou na od byt krymské pohlednice a poštovní úřadník na parochodě nestačí známky prodávati.

Nikolaj Mohamedův Gorkij Čechov Tolstoj Potapenko Lejkin

26 article

Chtěje uniknouti omamující vůni, kterou elegantní damský svět pomoci všech možných parfumů v saloně první třidy byl rozšířil, vy- hledal jsem si pěkné místečko na palubě třet třídy a uvelebil se s klidem pražského domácího pána na ohromné haldě provazů, těše se jiz v duchu, jak příjemně, nikým nerušen, ztrávim večer. A nemýlil jsem se. Ale vzpomínky, ktere tou dobou nesly se k dalekým nivám drahé domo- viny — dostaly rázem zcela jiný směr. Galanin kapitán, chtěje nám způsobiti milé překvapen rozkázal nezaměstnaným matrosům, aby nám za zpívali. A podařilo se! Tklivá ruská píseň uchvá tila rázem srdce všech; táhlé melodie zanáše mírný vánek večerní daleko — daleko do ne- smirných prostor moře... I slušná odměna pe- něžitá spadla do upracované dlaně osmahlýeh plavčíků Před Kerčí zakvolvili jsme v širém moři Kerč nemůže se honositi přístavem pro velike todě. Spojení udržují malé parničky, rovnajíe se asi našim vltavským. Svěřili jsme se „Ba- bušce“ a za malé půl hodinky ocitli jsme se již v ulicích kerčenských.

27 article

Město, čítající okolo padesáti tisíc obyvatel má několik pěkných, asfaltovanými chodníky opatřených ulic. Na prvním místě jmenovati sluš Voroneovskou, s velkoměstskými sklady a krámy Jinak má kerčské okolí ještě méně zeleně, než Feodosie a také vždycky málo dobré pitné vody Průmysl našel za to v Kerči úrodnou půdu. Na lezají se tu továrny na cement, asfalt, strojírna továrny na tabák a mýdlo, několik velikých par ních mlýnů a na břehu průlivu, dělícího Azov ské a Černé moře, viděti rozsáhlé, veliké budovy kerčenské akciové společnosti železářské. Vyráb se tu litina — a jsou-li údaje mého průvodčího správny — počet dělníků jde prý do tisíců Z Kerče vyváží se do roka množství cementu asfaltu, kamene, vápna, tabáku a j. v. a z prů livu kerčenského několik millionů pověstných kerčských slanečků, těšících se na ruských trzích značné oblibě.

Feodosie Kerč Azov Černá moře

28 article

Okolí bohato je na starožitnosti a město má dvě archaeologická musea. „Babuška“ dopravila nás opět k „Sv. Ni kolaji“ a za necelou hodinu vyzdviženy kotvy Holé stráně kerčenské kynou ku pozdravu po slednímu... Na obloze počaly vystupovati mraky Zkušenější předpovídali na noc slušnou bouři No, to si nedám přece ujíti! Opustil jsem ra ději večerní čaj a zalezl opět na útulné místečko schouliv se na haldě provazů. Vichr skučel ječel a hvízdal, zpěněné vlny hlomozně odrážely se o stěny lodě, ale — o pravé bouři, jak jsem si ji představoval, ani potuchy. Nedaleko mne z levé strany chrápe nekřesťansky několik Řeků. z pravé strany chrání mne proti vichru dvě obrov- ské posady, plničké slepic a kohoutů. Z dál ozývá se dunivý rachot hromu. Bouře se vzda Rozmrzen, klopýtnuv několikráte přes spící volně tu rozložený „národ“, uchyluji se do ka juty. Lodní blechy tu noc na povrchu mě hubené osobnosti uspořádaly sice dokonalý dvorní ples ale přes to spal jsem výtečně. Ranní slunko, li bajíc koketně první výběžky kavkazských veli kánů, uvítalo nás v přístavě novorosijském. Časná jitra a večery v Novorosijsku jsou čarovné Za to ve dne panuje vedro přímo africké prachu je po ulicích, že až znemožňuje chůzi. — Na dotěrné mouchy novorosijské vzpomi nám po dnes s náležitým opovržením. luje. —

Babuška Vichr Řek

29 article

V přístavě novorosijském čekalo nás pře- kvapení. Krajana přitel, architekt pan H. s rozto- milou chotí svojí očekávali nás a nastoupena hned cesta do útulné domácnosti. Cestou při- hodilo se však ještě něco! Z útulné besídky, za rostlé zelení divokého vína, dolétly nám ke sluchu české hlasy. Co to? „Když jsem vandro- val — muzika hrála“. Zde u samé brány Kav- kazu? Za chvíli vynořil hlavu z tůně zelen novorosijský pan starý, krajan J. Radostné shle- dání o několik hodin později oslaveno v pivo vaře dle všech formuli ... Novorosijsk leží ve hluboké kotlině po obou stranách velikého zálivu. V posledních létec vzrostl na místo veliké důležitosti. Pohodlný, pro- stranný přistav hostí lodě všech států a velikostí. Železná dráha vladikavkazská, po níž dopravuji se spousty obili, k vývozu určeného, učinilyz nepatrné pobřežní osady město obchodní a prů- myslové, čítající již dnes ke třiceti tisícům oby- vatelů. Se strany severní chráněno je výběžky Kavkazu porostlými místy spoře zakrnělou kleči a na úpatí osázenými vínem. V léte panují tu vedra, podzim bývá deštivý. Zima přináší veliké větry. Pověstná je zdejší bora, jež plechove střechy z domů odnáší, z hor veliké kameny do ulic vrhá, ba i lidi poráží. — Z přístavu dopra- vuje se ročně přes 60 millionů pudů obilí do ce- lého bvěta. Koupání v Novorosijsku je rozkošné, až na veliké, špičaté, hustým mechem obrostlé ka- meny na dně. Voda je křišťálově čistá. V okoli jsou tři české osady. Obyvatelé jich živí se jed- nak chudým polařením, jednak pěstují víno. Po třídenním odpočinku a osvěžení nastou- pena cesta zpáteční. Tentokráte mezi Jaltoua Sevustopolem dočkali jsme se ale opravdové bouře. Přišerné hrůzy nevymizí nám tak hned z paměti ...

Kavkaz Novorosijsko