ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c260240-70cc-11dc-b303-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 75, place 55, org 5, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. března 1903.
4 masthead
Číslo zz.
5 article
Bývalý poslanec za obchodní komoru brněnskou Neuwirt, sestavil r. 1886 v této sněmovně všecka naše gravamina proti Uhrům de systematického jakéhos přehledu, který ještě dnes je tak aktuálním, že po- třeboval bych toliko přečísti ze stenografického pro tokolu řeč tohoto poslance a vyčerpal bych tím sku skutečně to, co ještě dnes tíží nás v poměru k Uhrám zrovna tak jako před 17 lély. Zrovna tak málo nového lze uvésti o předlohách ve kterých obsaženo je nynější Körbrovo vyrovnání s Uhrami. Vždyť elaborát ten je vlastně jen sedmým málo změněným vydáním jediného díla. První vydáni obsahovalo vyjádření, které v září r. 1896 podal uher- ský finanční ministr Lukacs v uherském sněmu, když byl se s Biliňským o vyrovnání dohodl Jaký byl obsah tohoto vyrovnání pro nás v Před- lilavsku, pochopil uherský sněm ihned, když výklady ministrovy přijal s pochvalou. A „Neue Freie Presse“ jejíž úsudek pro celý tábor německý v této říši je přece vyhovující, připojila lenkráte kritiku, jak ve všečh ohledech, jmenovitě ce do celního a obchodního spolku, ce do spotřebních daní, co do rakousko-uher- ské banky, co do dovozu dobytka k nám, vyhověno bylo všem přáním uherským.
Uher Körbrův A Neue Uhry brněnský Neuwirt Frei Presse
6 article
Druhé vydání tohoto vyrovnání příneseno bylo finančním ministrem Bilifským na počátku října téhož roku do rakouské sněmovny. A zrovna tak růžově jako uherský kollega jeho pokoušel se ministr Bilin- ski vylíčiti toto vyrovnací opus i pro tuto polovici příznivé, jen že sněmovna rakouská netleskala mini- strovi pochvalu, jak to činila sněmovna uherská A „N. Fr. Presse“ doprovázela tento výklad bouřením proti vládě, která zadala prý z neznalosti věci nej- důležitější zájmy Předlitavska pravíc: „Majorita pro toto vyrovnání musí býti teprve připravena, nale- zena a politicky odměněna.“ Pravda, chystají se právě na straně, již „N. Fr. Presse“ zastupuje, poslanei hlasovati pro toto vyrovnání, takže tázati se musíme Za jakou cenu politickou dají své hlasy tomuto jich vlastním orgánem tak zkaceřovanému dílu?
A N Bilin Předlitavsko
7 article
Třetí vydání rakousko-uherského vyrovnání zů- stalo nepovšimnuto. Když předložil je ministerský předseda Thun sněmovně, slavila v télo opposice obstrukční své orgie, z nichž nedala se vyrušiti. Teprve, když před- loženo bylo čtvrté a nezměněné vydání na podzim r. 1898, obrátila opposice svoji taktiku. Právě tato změna v obstrukční taktice německých stran je pro nás Čechy zvláště poučnou. Vláda Thun-Kaizlova byla se proti německé ob- strukci obrnila a neopatrně to ve známém commu- niquée „Wiener Abendpostu“ veřejnosti oznámila. Strany německé, jimž poslavil se v čelo německý velkostatek, staly se najednou pilnými a pustily se horlivě do věcného projednávání předloh vyrovna- cích nejen ve sněmovně, nýbrž i ve výboru. Oppo- siční řečník, který dnešní vyrovnání chtěl by kriliso- vati, nepotřebuje činit nic jiného, než předčítati proto- koly o tehdejším jednání, neboť ostřejší kritiky na- jiti nelze. Jsme opravdu zvědavi, jak kritisovati dnes budou tote vyrovnací dílo strany, které tenkráte potíraly je způsobem nejkrajnějším a zkritisovaly je tak, že ani dnešní opposiční strany nedovedly by je před- stihnouti Pátým vydánín bylo vyrovnací provisorium z r. 1899. Znamenalo vítězství uherské, a tato polovice říše odváděla jím válečnou daň do Uher za řádění německé obstrukce. Rakouská vláda snažila se zakrýt uherské vítězství, ale uherský zákon mluvil mluvou příliš jasnou. Uhři získali provisoriem, německou ob- strukci zaviněným, celní a obchodní samostatnost řekli to také výslovně, a opposiční tamější strany neostýchaly se nikterak podávati k tomu komentáře co to pro budoucnosi má znamenati.
Čecho Thun Kaizlův Wiener Uher Uhry Thun sněmovna
8 article
Šesté vydání, kterým toto provisorium podán Fylo k posouzení parlamentu r. 1900 a 1901, zase zůstalo nepovšimnuto. Sedmým vydáním konečně jsou předlohy Körbro vy, o kterých dnes se jedná. Tvářnost vyrovnacíeh předloh v tomlo vydání se trochu zlepšila, poněvadž vyloučeny byly nepopulární předlchy, kterými ne přímé daně, jmenovitě z cukru a lihu, měly býti zvý- čeny. Ale není to zásluhou Körbrovou, že nepopu lární tyto předlohy nefigurují už ve vyrovnacím ope- rátu. Předchůdci jeho musili již toto zvýšení provésti Těžko dnes předvídati, jaký bude osud tohoto, po sedmé již ve sněmovně se objevujícího vyrovnání. Základy, které položeny byly již r. 1867 pro po- pěry mezi Rakouskem a Uherskem, jsou tak kolísavé že jen pod tlakem poměrů zcela mimořádných bylo lze jednotlivá vyrovnání provésti. Hned první vyrovnání r. 1867 uskutečněno bylo pod tisnivou náladou, jakou zanechala po sobě poráž- ka na bojišti u Králové Hradce. První válečnou ná- hradu za tuto porážku musila platiti říše Pruskua Italii, druhou válečnou náhradu musila platiti Uhrům 1 je otázkou, která z těchto náhrad pro řiši byla těžší? Ztrátu Benátska jsme již dávno oželcli, ale výkupné zemím uherským musíme platiti stále, nevidouce kon- ce, a výkupné to seslabuje nás hospodářsky čím dále, tím více. Druhé vyrovnání r. 1878 dospělo Ee konci zase jen pod tlakem vojenských událostí a to v Bosněa Hercegovině. Strana ústavácká sama tehdy poznávala chyby, klerých dopustila se v roku 1867 i snažila s tentokráte napraviti je, pokud by to šlo, ale náprava nebyla již možnou.
Uher Rakousko Uhersko Hradec Benátsko Bosně Hercegovina
9 article
Třelí vyrovnání zkoncováno bylo za hrozivýcl mraků na Balkáně a na ruských hranicích. Stačí jen upamatovati na sesazení Alexandra Battenberského v Bulharsku, zakročení Ruska, válku srbsko-bulhar skou, koncentraci ruských pluků podél haličských hranic, válečné kredity u nás atd. Válka s Ruskem která zdála se býti neodvratnou, přiměla i německou levici, že hlasovala pro vyrovnání. S jakými oblížemi setkalo se vyrovnání r. 1890 je v čerstvé ještě paměti. Celé situaci vtiskl pečeť ně- mecký odboj prolí jazykovým nařízením. Vyrovnací zákony z r. 1867 byly pro nás nepřl enivé. Nad to ještě stala se situace této polovice ne příznivější prolo, že při každé obnově vyrovnání mu síme couvati před Uhrami krok za krokem. Roku 1867 musili jsme již Uhrám poskytnouti prezent spo lečného zůčtování důchodů celních. Tenkráte ovšem nikdo netušil, jak cenný prezeni tím byl Uhrám poskytnut. Čím více postupoval sy- stém ochranářský v obchodní politice rakouské, tín výše stupňovány byly celní sazby, tím větší výhody plynou uherské polovici z celních důchodů. Při druhém vyrovnání r. 1878 šlo se zase dále. Rakouská polovice musíla svoliti k novému způsobu berních restitucí při vývozu cukru, lihu, piva, musila svolit ke zvýšeným finančním clům, k zavedení dua- lismu ve správě rakousko-uherské banky a přístou- piti na návrhy uherské o dluhu B0millionovém. Jestl dnes vystupuje se tak ostře proti paritě, která v ban- kovní organisaci má býti provedena a proti způsobu jak Uhři v padesáliletých annnitách přispívati mají ke splácení dluhu 80millionového, jest již pozdě, nebot k tomu všemu vlastně dán základ r. 1878, i bylo by bláhovo, očekávati od Uhrů, že směnku tehdy jin danou nepředloží k výplatě.
Battenberský Uher Balkán Bulharsko Rusko Uhry
10 article
Pak přišli Uhři s novými zase nároky, které také Eyly splněny Daň z petroleje, celní tarií z r. 1882 uspořádání záležitostí bosenských r. 1879 a 1880, jsou jednotlivými milníky na vítězném postupu uherském. Ještě nejmenších úspěchů dosáhli Uhři při třetím vyrovnání r. 1887. Ba naopak. Tenkráte podařilo se do konce téte polovici vymoci na druhé jakýsi úspěch v olázce cia ze surového petroleje. Kaceřovaná pra- vice to byla tehdy, která provedla vyrovnání třel hladce, jako ještě žádné jiné. Musila se při tom pře- máhali, neboť její požadavky (hlavní ředitelství banky v Praze s přiměřenou dotací) byly příkře odmítnuty. ba ani známá dvě česká slůvka na bankovky, kte- rými přece i český lid musil plalit své daně, nesměl se dostati. Neztoložňují se sice s bývalou pravicí, al tolik dlužno uznati, že za oběti, které stálu přinesla, když provedla tak klidně třetí vyrovnání rakousko uherské, nezasiuhovala nevděku, kterým byla odmě Dacšní předlohy vyrovnací znamenají zase jer poslup uherské polovice. V bance rakousko-uherské nastati má parita, provedená do všech důsledností Dluh 80millionový splatiti má zvláště tato polovice. uherská polovice získati mná o 10% většího podilu n zisku než dosud, hypotekární oddělení banky bude míti v Pešti své vlastní zastupitelství. Uhrům poskyl- nuto bude možnosti, zvýšiti nepřímé daně, ochrana vína a jiných zemědělských výrobků před falšováním má na prospěch Uher i u nás býti provedena. Těžkou pro naše zemědělství ranou jest ustanovení o obchodu s dobylkem. Nechť namáhá se ministr jakýmkoli způ- sobem, aby zostřena byla při dovozu dobytka z Uher něna k nám velerinálská opalření, bude to málo platno.
Uher Musil Praha Pešť Uher Uhry
11 article
nebot přísnější opatření ta mají se týkati toliko vepřo- vého dobytka, nikoli však ostatních druhů, zvláště hovězího dobytka. A také nemůže ministr zaručiti jak velerinářský dozor v Uhrách 1de prováděn. Má-l zavedena býti instituce veleriní ských dozorcův Uhrách, obáváme se, že budou to inspektoři in parti- bus infidelium zrovna tak, jakým jsou pověstní celní inspektoři. Co však máme říci o tom, že rozšířeno bylo na prospěch Uher lak zvané přikazovací lízení, dle něhož z piva, lihu, cukru a petroleje, vyrobenéhov jedné polovici, musí při vývozu do druhé daň ve výrobní polovici zaplacená nahražena býti polovicl v níž tylo předměty se konsumují. Toto řízení má pr země uherské prospěch finanční, který r. 1900 činil 6.700.000 korun. Ovšem přivolili Uhři následken této koncese k tomu, aby kvota na ně připadající zvýšena byla o tři procenta. Řečník vypočílává podrobně, jak z toho vzniká pro Předlitavsko snížení kvotního příspěvku o 612 mill. korun, tak že následuje z loho, že přikazovacím ří- zením poskyinuta byla Uhrám, jak z číslic úřadních lze úplně zjistiti, koncesse větší, než znamená zvý- šení jejich kvoty. Ještě útěchou, ovšem pro nás útě- chou velmi bolestnou, je okolnost, že nejvělší ztrály ve přikazovacím řízení utrpěli jsme při dani z cukru Dnes již, dokud ani není znám výsledek rozhodnut mezinárodní komise brusselské o správnosti kontin- gentačních našich předpisů, hlásají v Uhrách, že ne- připustí cukr u nás vyrobený do tamního obvodu Stane-li se tak, pošine se finanění poměr ve přikazo- vacím řízení v neprospěch uherský, ale obávám se že Uhří dovedou již vynajíti nějaký požadavek, který následkem toho této polovici položí.
Uher Uhře Uhry Předlitavsko
12 article
Jestli tato polovice při každém vyrovnání ustu- povala požadavkům uherským, byla v tom slabost která nebyla odůvodněna Statistika o vzájemných obchodních stycích z po- slední doby ukazuje, že Uhři jsou ve výhodě oproti naší polovici. Řečník uvádí příslušné číslice. Nemáme ledy my na této straně příčiny strachovati se tal příliš rozluky. O následcích této můžeme přece sobě utvořiti jakýsi obraz podle výsledků celní války Ra- kouska s Rumunskem z r. 1886—1891. Náš průmyslo- vý vývoz utrpěl tentokrále ovšem ztráty. Mnohem horší však byly ztráty, jež utrpělo Rumunsko, ztra- livši pro své suroviny rakouská tržiště. Podobného něco by nastalo při rozluce s Uhrami. Nieméně ne- přimlouvám se za taková opatření, která by hnala k rozluce. Ztráty na obou stranách byly by tak veliké že za těchto, bez toho dost nepříznivých hospodář- ských poměrů, mohlo by to způsobiti otřesy, jim radno vyvarovati se, dokud možno.
Uher Rumunsko Uhry
13 article
Řečník promlouvá o příčinách, které vzbuzu v Uhrách jakousi zaujatost proli této polovici. Pouka- zuje na lo, že zaujalost ta vyvolána byla vídeňskou politikou, která nepřála, aby Úhři mohli vyvinouti se v rámci tohoto mocnářství samostatně, politikou, kter ještě dnes provozuje se z Vídně proii národům ne- německým. Nelze zapříti, že Uhři následkem toho jistou měrou společnému svazku se odcizují, ale nejen politika vládní ve Vídni je tím vinna, nýbrž ještě sna více ti činitelé, kteří ovládají veřejné mínění, to je zvláště vídeňský tisk, který o poměrech národů ne- německých v tomto mocnářství pojednává způsobem, jenž nutí mimoděk národy tyto roztrpčiti. Kdyby ve- řejné mínění timto způsobem mělo býti na dále ovládáno, je nebezpečí, že tak jako Madaři odcizili s společnému svazku říšskému, nastane i u jiných jme- novitě slovanských národů v této říši jistě ochladnut vůči společnému útvaru. Poměr náš k Uhrám ukazuje, kaní takově vzá- jemné odcizení na konec vede. Dnes ovšem slovanšt národové v těto polovici nemají tolik volnosti jako Uhři, aby mohli v té míře své politické, kulturní, ho- spodářské poměry uspořádati, ale zajisté že příklad maďarský by měl býti poučením, aby snahy po cen- tralistickém ovládání národů v této polovici nebyly hnány tak daleko, že by v těchto národech zakotvila se nedůvěra vůčí celku, který nepopřává jich rozvoji dost volnosti. Protože náležím ke straně, která každému národu bez rozdílu přeje příslušnou volnost v politických.
Úhře Uher Madar Uhry Vídeň
14 article
kulturních i hospodářských jeho tužbách, nemůže moje stanovisko vůči vyrovnání rakousko-uherskému býti jiné, než takové. Pokud vyrovnacími zákony zabezpečeno bylo uherské polovici právo samostatného rozhodování její záležitostech, nesmí toto právo býti zkracováno, dokud nezasahuje tím uherská polovice rušivýma škodlivým způsobem do našich hospodářských po- měrů. Proto již se zřetelem na svůj názor o tom, jak by ústavní poměry v této říši měly býti upraveny nepokládám za vhodné, bojovati proti takovým uher- ským požadavkům, které jsou jen důsledkem státo- právního postavení těmto zemím zaručeného, al pokud těžiti chtějí Uhři ze svého mocnějšího vlivu poškozujíce tím hospodářské zájmy této polovice, poslavím se do řady těch, kteří podobným způsobem proti předlohám těm budou bojovati. A takových bode je v předlohách těchto tak hojný počet, že odpůre předloh budou miti až příliš mnoho příležitosti vy- rovnání to polírali. Polský poslanec Krzeczunowicz řekl zde jednou: „Cež pak jsme tady v zemi nepřátel- ské? Musíme-li tu my Čechové dlíti jako poslanci. jsou věru často chvíle, kde si klademe tuté ž otázku.
Uher Krzeczunowicz Čecho
15 article
„Což pak my, Čechové, jako rakousští občané jsme zde ve Vídni v zemi nepřátelské? (Pochvala.) Posl. Glöckner: Týž pocit máme my v Praze (Odpor u Čechů. Volání: Ale jděte Posl. dr. Fledler: Časopisy vídeňské nemají byt nespravedlivy a nemají štváti, mají uznávati, co je v Čechách dobrého a ne strhovati vše šmahem do bláta. Toho však nečiní a tím odcizují nejen náro náš, nýbrž všechny slovanské národy. Jak se zacho- váme při dalším jednání o předlohách vyrovnacích zda budeme moci je fedrovali čili nic, závisí na vládi a také na chování se německých stran. Všechny část vyrovnání, které vyhovují nabytému státopráv- nímu postavení zemí uherských, chceme nechati nedotčenými. Lneme přespříliš k svému vlastnímu právu, než abychom sáhli na právo cizí. Státo- právní požadavky však neznamenaji že chceme trpěti hospodářskou škodu Zúčastníme-li se snad porad, budeme pracovati poctivi k tomu, by hospodářské škody byly odklizeny. (Hluč- ný pollesk a pochvala. Rečníku se blahopřeje.)
Čecho Posl Glöckner doktor Fledler Vídeň Praha Čechy
16 article
Posl. Chiari se diví, že dr. Fiedler vlastně vy- rovnání přeje. V r. 1867 jeho strana podporovala tehdejší vyrovnací předlohy velmi horlivě. Jak s jeho (řečníkova) strana ve výboru zachová, to záleží na tom, vymůže li nějaké změny. Pojednávaje věcně o vyrovnacích předlohách, dovozoval, že především třeba zachovati skulečné společensiví, a sice panov- nické rodiny, armády, obchodní a hospodářské poli- tiky. Nesmí se činiti požadavky, jež by druhů strana nemohla povoliti Avšak ve skutečnosti společenství není. Pouka- zuje na maďarské snahy v olázce vojenské, na samo statné vystoupení Uber v otázce cukerní, jež svědčí že Rakonsko a Uhry vedou samostalné hospodář ství. Třeba bdělosti naproli maďarským tužbám p obnovení platů hotovými. Železniční politika jev každé polovici říše jiná, rovněž nestejné je sociáln politické zákonodárství. Postavení rakouských prů- myslníků ke společnému hospodářskému území se z posledních let změnilo; nezáleží jim na společném hospodářském území. Váží si míň uherského trhu neboť se tam dělají překážky odbytu rakouského zboží.
Posl doktor Fiedler Rakonsko Uhry
17 article
Nový celní tarif má ráz ochranářsko agrárně- uherský. Uhrám záleží velice na vysokých obilníeh clech. Tato prospějí sice také rakouským zeměděl- cům, avšak na konsumenty uvalí se velká břemena. Průmyslová cla se sice také zvýšila, ale ne tak jako agrární a potud, pokud nejsou na újmu uherským konsumentům. Nechce snižovati zásluhu vlády, ale musí kon- slatovati, že větší výhody jsou na straně uherské Během porad musí se celní tarif pozměnili, s nynějš předlohou tak jak je, by se rakouští výrobci spoko- jiti nemohli. Proto bude hlasovali pro volbu zvlášt ního celního výboru, neboť jen tim způsobem bud možná opraviti některé celní sazby. Náš celní taril je celkem otiskem německého, a kdyby se nemohl změniti, nebyly by možné kompensace při uzavírání nových obchodních smluv. Především musí se uza vříti obchodní smlouva s Německem a potom teprve bude možná spořádati poměry se státy jinými. Ne místný je požadavek vypověděti nejprve obchodn smlouvu se Srbskem.
Uhry Německo Srbsko
18 article
Záleží na rokování ve výboru a na objektivném posouzení jednotlivých položek, bude-li jeho stran hlasovati pro předlohu. (Pochvala.) Posl. dr. Ellenhogen dovozuje, že ochranářstv tisní mzdu a že sociální demokraté jsou proto pro velké hospodářské území, tedy pro spojení s Uhrami ale na základě rovnosti a svobody Vyrovnání mezi Rakouskem a Uhrami je typus smlouvy leoninské. Pozorujeme-li vyrovnání od roku 1867, musíme popadnouti se za hlavu a lázati se zda to byli Maďaři, kteří r. 1866 nás přemohli Ovšem Maďaři zvítězili roku 1867, zvítězily stalete oprávněné snaby po svobodě, zvítězil oprávněný odpor proti neslýchanému útisku absolutismu, který vyšel od Habsburků, přemožena habsburská dynastie která všechny rakouské národnosti chtěla pollačit a které se to také po staletí podařilo. Ano, když ra kouská dynastie neuměla budit u Maďarů po cel desítileti sympatií, jak přicházejí k tomu Rakušané o jejíchž lásku a sympatie Habsburkové nikde s neucházeli, aby uvalili na svá bedra vinu Habsburků proti Madarům. (Souhlas u sociálních demokratů.
Posl doktor Ellenhogen Maďar Habsburk Rakušan Uhry Rakousko
19 article
Rok 1866 byl pro Německo průpravou ke sjednocen a pro Maďary k maďarisování Maďaři hospodaří na náš vrub. Sociální demo kraté nejsou proti tomu, aby Uhry staly se ze státu zemědělského průmyslovým, ale děje se tak za velm skrovné mzdy, dlouhé pracovní doby. používán nedospělých dětí k denní i noční práci, beze všech skoro ochranných opatření. Odsuzuje kulturní a vě decké snahy Maďarů, dokládaje své vývody madar ských učenců a také hr. Andrasse. Spolkové a shro mažďovací právo není v Uhrách doposud upraveno rovněž tiskové řízení a j. Podobně vypadá to s uher ským průmyslem.
Maďar Uher Německo Uhry
20 article
V r. 1898 bylo 4 procenta velkozávodů a pron stanoví se celní tarif. Vyrovnání neznamená v politi ckém ohledu nic jiného, než sfalšování našeho kon slitucionalismu. To dokazuje ráz delegací, dále faktum že v důležitých věcech nemůžeme učiniti žádného usnešení, zejmena nemůžeme nic měniti na nynějším ujednání; nemáme zákona o ministerské zodpověd- nosti pro společné ministry. V hospodářském ohledu znamená vyrovnání vydání banky Uhrám, jejich vý- voj na náš vrub, nové břímě pro naše obyvatelstvo Vyrovnání je pouze dynastickým zájmem, neboť Ma- daři byli již od prvopočátku vítězi. Ministerský před seda neměl arci úplnou svobodu, avšak také on zkla. mal naděje, jež se na něho skládaly. Není třeba uza- vírati vyrovnání za každou cenu. Rakousku prospěje pouze rozluka s Uhrami. Kdyby sněmovna jedno- hlasně vyrovnání zamitla, stali bychom se veliteli a Uhry musili by žádati za ústupky. Lepší budou-li si slýskati Maďaři na naši neloyalnost, než my na jejich. Rečník líčí výhody rozluky s Uhrami. Maďai dosáhnou ponenáhln co chtějí, v rozdvojení armády Na nynějším vyrovnání lpí kletba polovičatosti. Každý. laké vláda ví, že vyrovnání je v podstatě špatné a ka- ždé vyrovnání, jež uzavírati můžeme za daných okol- noslí, špatným býti musí. Sociální demokraté nepod porovali obstrukci proti vyrovnání, vědouce, že byje zmařiti nemohla a chtějíce, aby obyvatelstvo vidělc při hlasování, kdo zrazují lid. (Hlučná pochvala mezi řečníkovými přáteli.
Maďar Uhry Ma Rakousko
21 article
Nin, předseda dr. Körber: Vláda nemá co lito vati, že do prvního člení vyrovnacích předloh minul od jejich předložení delší doba. Veřejné mínění mohl se zatím prozkoumati a vláda soudí z výsledku, že úsudek nesvědčí celkem proti nim. Nebylo slyšeti přímého vyzvání, aby se vládní předlohy zamitly ani v novinách, jež nesnáze kabinetu raději rozmno- žují než zmenšují. To proto, že rakouské výrobě třeba vyváznouti z hospodářské nejistoty. Podnětem tvrzení, že toto vyrovnání je posledním a k jinému že nedojde, byly zvláště nekonečné zmatky. Že bylo možné vyrovnání slušné pro obě strany, dosvědčují fakla. Není dvou států, jež by byly na sebe tak od- kázány jako Rakousko a Uhry, třeba ani netvořily jednu monarchii. Vždy dojde k vyrovnání, nedají-l se strany klamati šovinismem o svých pravých zá jmech a budou pozorovati obchodně politický živo na vzájem. Řeklo se, že vyrovnání je lepší než pro visorium nebo stav bez vyrovnání. V tom smyslu zvílězil úsudek na prospěch nového paktu na schůzícl zemědělcův i průmyslníků.
Nina doktor Körber Rakousko Uhry
22 article
Dle minulých projevů očekává vláda dvě vyrov- nací předlohy, projedná je bez vášně a předpojatosti Jedná se o náš poměr k Uhrám, jenž byl velice ztrpčován. Proč? nechci uvažovati, poukazuji pouze na jedinou příčinu: neupřímnost, jež byla zanešena do poměru, nebo v něm trpěna na obou stranách Nechci mluviti o lovalitní klansuli. Opravdový přá telský mír je životní potřebou obou polovici říše bez něho octli bychom se před vážným nebezpečím Vláda prosí sněmovnu, by rokovala v duchu přátel ství, neboť to prospěje vážnosti říše. Mluvte tak, jak chcele, aby se mluvilo k vám. Řečník připouští podobnost nového obchodního a celního oboru s dosavadním. Kdo myslí, že novým vyjednáváním s Uhrami docilí se lepší smlouvy, za chází s námi nemilosrdně a zamílá vyrovnání. Avšak musíle splniti také podmínky, jinak způsobíte říš nesnáze, jež byste nemohli zodpovídati. Zamítnouh vyrovnání, jež lze přijati a nahraditi je rozlukou proto, že nemůže způsobiti lepší poměry, bylo by zločinem proti tíši, jejž nelze ospravedlniti. Obilní přirážka tyrolská zůstane, průvozní ustanovení o do pravě dobytka jsou zméněna ke spokojenosti země- dělství.
Uhry
23 article
V celním a obchodním spolku jsou ještě jiné věci, jež zabezpečují pro budoucnost důležité re formy, tak celní řád, autorské právo, nemocenské pojišťování námořníků. Změny svědčí v náš pro- spěch; vláda spolek nezhoršila. Také dopravní dař dunajská bude zrušena. Avšak celní a obchodn spolek je pouze rámcem, obrazem v něm je celn tarif. Předseda ministerstva uvažuje různé příslušné poměry. Není agrářem výhradným, ale také ne ob hájcem průmyslu za každou cenu. Zemědělství průmysl jsou stejně oprávněné výroby, jež maj právo na stejnou péči. Všechny agrární státy maj- velká obilní cla a také státy, jež nejsou jimi vý hradně. Obchodní cla však a cla minimální vnutily nám události. Nový celní tarií německý je hotov všecky státy, jež jsou s Německem v užším obchodně politickém styku a chtějí v něm také na dále z stati, jsou nuceny dbáti náležitě onoho tarifu, ze jmena my, již máme s Německem největší obchod Agrárními a minimálními cly zabezpečili jsme cle průmyslová a udělali stejný základ také pro uza vření obchodních smluv. Přál bych si, bychom za chovali nový celní tarif při uzavírání obchodníc smluv pokud možno beze změny a rakouský prů mysl neměl by věru proč si stěžovati. Děkuje poslanci Bärnreitherovi za jeho včerejší vývody. Čím nesnadnější bude uzavírání obchodních smluv s cizími státy, tím nalehavějším jeví se vy- rovnání s Uhrami. Celní tarií není lichvářský, jak tvrdil poslanec dr. Ellenbogen. Co prospělo Francii prospěje také nám. Bajkou je, že jsme přijali vy- rovnání vyšším vlivem, nebo byli donuceni je při jmouti. Po čas vyjednávání žádný taký vliv nepůso bil. Je-li vyrovnání špatné, jsme tím vinni pouze my my jsme podepsali tento elaborát. Parlament roz hodne, zda jsme se poddali, nebo provedli slušné dílo.
Bärnreither doktor Ellenbogen Německo Uhry Francie
24 article
Finanční předlohy byly ujednány s uherskou vládou a předloženy pariamentu, proto že bychem měli rádi table netle. Od nového vyrovnání nemá býti mez oběma státy neřešené vážné ctázky, aby splniti mohly navzájem převzaté povinnosti. Jedna předloha, jež bude záhy podána, týká se obnovení platu hotovými v němž shledává se neprávem specificky uherský úspěch. Deset let pracovalo se na věci a teď bychom měli před ní ustoupiti bez vážného důvodu? Stesk že naše platební rozvaha je passivná, pozbyl jak theorelický axiom velice svého obsahu, od té doby co obchod bere sa tolika spletitými cestami. Řečník doličuje to příkl ady. Dale zmínil se ministerský předseda o cukern olázce a kontingentu. Tato není v žádném spojen s rakouským vývozem cukru a nemůže naň nijak pů sobiti. Protestuje, že kontingentace není potajne prémií, jež by odporovala brusselské smlouvě, opa tření v jiných státech mohla by se opět považova za nesrovnala s touto smlouvou. Proto klidně č káme, až se sejde brusselská komise, na naší strane máme dobré právo. Čím krutší je hospodářský boj za našich dnů tím pochopitelnější je všestranná snaha, zformoval velká jednotná území hospodářsků, jež postupuj dle stejných zásad a spojenými silami odrážejí pro tivníky. Agituje se také pro středoevropské hospo dářství a celní jednotu. Vynikající italský státníl brojí výmluvně vroti přílišné celní ochraně. Poku
Dale Pok
25 article
mohu situaci přehlédnout, hodlají státy dospěti opět k obchodním smlouvám, nehoť důležité obchodní smlouvy nejsou dosud vypovězeny. Také naše zájmy vyžadují, aby se pomýšlelo na pokud možná velké hospodářské území a v tom pří- padě nám přeje osud. My jsme spojeni politicky s státním územím, jež žije a chce žíti s námi také v hospodářském společenstvu. Chceme mu loyá lno dáti co můžeme a loyalně přijmouti, co nám může poskytnouti. Vyrovnání je kompromis zjednanýv horkém boji, avšak máme je snad odmitnouti protože nepřináší vše, čeho si přejeme. Společné hospodářské a celní území je zárukou obou státních území. Zabezpečuje minimájní kon- sum. Výhoda je velká. Hospodářské společenstv je také zárukou vážnosti a mocného postavení cel říše. Nynější hospodářský poměr k Uhrám trvá již více než třicet let a lze očekávati, že za 10 le Rakousko a Uhry budou dosti silny, aby, bude i třeba, podnikly hospodářský hoj s cizinou. Vlád uznává vynasnažení stran a nynější parlamentn stav a ponenáhlý návrat k práci, k právům a povin- nostem národního zastupitelstva. V práci záleží nej- větší kns vyrovnání, jež je rakouskou a uherskou nutností.
Uhry Rakousko
26 article
Posl. Kolischer považuje vyrovnání s Uhrami z velmi drahé. Rakousko zaplatilo za hospodářské společenství vždycky víc než Uhry. Tyrolská při- rážka nestojí je nic. Kritisuje veterinářskou otázku a lituje, že před uzavřením vyrovnání společnost státní dráhy a dráhy severní nebyly postátněny, tal že Uhry nejen mohou působiti na naši tarifní poli- tiku, ale my jsme dokonce čl. IX. vázáni naproti Uhrám i v ohledu tarifně- politickém. Řečník váruje před přenáhlenou obnovou platu hotovými, pojednává o nesnázích s pořízením auto- nomního celního tarifu, dokazuje, že třeba vysokých agrárních cel a prohlašuje, že polský klub považuje své postavení ku předlohám za otázku důvěry činí je závislým na tom, jak vláda zachová n k různým haličským záležitostem. (Hlučná pochvala mezi Poláky.) Rokování přerušuje se a schůze končí o 1/26. hodině večerní. Poslanci dr. Stránský a König vzdalise svých mandátů ve výboru vyrovnacím. Příští schůze bude zejtra o 11. hodin dopolední.
Posl Uher Polák doktor Stránský König Uhry Rakousko
27 article O hospodářské organisaci stavu řemeslnického.
O hospodářské organisaci stavu řemeslnického. Novoměstský občanský klub položi na pořad včerejší své schůze přednášku p. Leopolda Weignera, adjunkta technologického musea v Pra ze. Pan přednášející znám jest jako povolaný odbor ník a úspěšný pracovník v otázkách živnostenských řemeslnických, sleduje od delší doby vývoj stav těchto nejen u nás, nýbrž i za hranicemi a má tudíž široký rozhled po všech odvětvích tohoto odboru. Také včerejší přednáška jeho o nadepsaném themalu byla revuí dlouholetého pozorování a zkušeností: držena jsouc panem přednášejícím v rámci všem srozumitei- ném a přístupném, byla jasným obrazem poměrů ne- jen dřívějších nýbrž i dnešních. Schůzí zahájil v nepřítomnosti omluvivšího s předsedy místopředseda pan Hamáček, jenž uvilal srdečně přítomné a jmenovitě posl. Březnovské- ho, Němce a Ročka načež po krátkém úvodu o lhematu přednášky, udělil slovo p. L. Meignero- vi, jenž promluvil asi takto: Odborník, který sleduje rozmach ve stavu živno- stenském za posledních 10 let, vidí, že počíná se rozvíjeli ulěšený život a všeobecný pokrok. Třebas výsledky nebyly plně znatelny, přece jeví se stále větší a větší porozumění pro cíle zájmové, stavovské a snahy po vzdělání odborném. Ale nebylo by ničeho dccíleno, kdybychom nechtěli současně řešiti otázk hospodářskou a její povznesení. Otázka hospodář- ské organisace jest požadavkem nejen celého stavu, ano i celého národa.
Weigner Hamáček Březnovská Němec Roček L Meignero novoměstský občanský klub polož
28 article
Veliký kapitál s výrobou ve velkém, pokud na- lézají se v rukou jednotlivců, dělí společnost lidskou ve dva tábory a nevelký, co do počtu, tábor boháčů, druhý, větší lábor, mass lidu hospodářsky odvislého Tento hospodářský a společenský rozklad nabýv zvláště povázlivých rozměrů na poli výroby průmy slové, kde veliký kapitál prostřednictvím velkovýroby stále zabírá další odvětví průmyslu. Stav řemeslnický naproti tomu chová to mínění, že jeho postavení čím dále tím méně jest udržitelným proti kapitálu výrobě tovární. Pan přednášející míní, že bylo by velikým omy- lem, mluviti o naprostém úpadku celého stavu malo- živnostenského. Možno mluviti toliko o poklesnu stavu řemeslnického, jehož příčinou jsou veliké pře vraty na poli ruční práce. Vývoj a zdokonalení tech- nických prostředků, použilí síly parní pro strojový pohyb, výměna práce strojové za ruční, dalekosáhlo dělení práce, kterou přivodil přechod malých živnost k závodům velikým, to vše způsobilo starému cechov nímu mistru, pracujícímu pro místní potřebu, kon kurenci, z níž on nebyl s to. Potřebě světového trhu mohla odpomoci toliko svobodná soutěž, z které pří- činy také zřízení cechovní ustoupiti musilo svo- bodě živností.
29 article
Pan přednášející ličí na to vznik továren, obchod- ních společností a tím omezení pracovního obzoru řemeslníka. Tím řemeslnictvo bylo donuceno k opa třování si těch prostředků, pomoci jichž by mohle konkurovati s velkovýrobou. V řeči delší uvažujev čem spočívá převaha veliké industrie nad řemeslnými podniky. Příčinu toho vidí v potřebném závodním kapitálu, v úvěru, v používání strojů a v komerciálním a kupeckém výcviku. Jednollivci není ovšem možno získati těchto prostředků; ale to, co nepodal se jednotlivci, to může dosíci organisované množ- ství — družstvo. Poukazuje na výhody korporace oproti jednotlivci v opatřování úvěru, strojů atd. Uvažuje i o dalších výhodách společenstev: vý- stavy, opstření velkých místností pro ně, tržnice pod. Obšírně poukazuje na všechna trvajicí družstv a na jejich prosperitu hospodářskou, jsou-li dobře organisována. Tak dotýká se živnostenských spole- čenstev, družstev úvěrních, spolků konsumních družstev strojních, pro nákup surovin, tržnic a druž- stev výrobních.
spolek konsumní družstvo
30 article
Jaké jsou podmínky zdárné činnosti? Jest to ná- ležitá znalost ve vedení jeho záležitostí, rozšafnost poctivost, ochota a nejen dobrá vůle předsednictva ale i veškerého členstva v konání povinností vůč družstvu. Poukazuje na dějiny družstevnictví v An zlii, Německu, ltalii, Francii a konečně u nás v R- kousku. Pokud výdělkových a hospodářských družstev v Rakousku se týče, jeví se sice ponenáhlý, ale pře vzestupný vývoj družstevnictví. Pokud organisačních srah se týče, bylo by záhodno, aby v každém většín společenstvu, nebo v několika najednou, zřízeno bylc sdružení ať výrobní nebo pro nákup surovin, strojů. za účely tržnic atd., aby družstva taková jednoho okresu seskupila se v jeden organisovaný celek zem- ský, jehož fmaněním střediskem byl by mohutný úslav úvěrní. A tu jest potřebí, aby živnostnictve onou cestou zdravého sdružování vlastní silou do pracovalo se kýžených výsledků. Bylo by choulo- stivo prohlašovati družstva za universální a radi kální proslředek ku podporování a povznášení ma- lých živností. Ona jsou určena a mohou účinkovali jen jako jednollivý prostředek obmezené působnosti a v tomto smyslu nechť jsou pojímána a používána
Německo Francie Rakousko
31 article
Má-li však organisace hospodářská malých živnost dojíti významného uskutečnění a v této organisac družstva výdělková a hospodářská působiti měrou vý- datnou, pak jest nezbytně potřebí, aby v nich a ze- jmena v předsednictvu zasedali důvěry hodní muževé poctiví a dovední řemeslníci, kleří mají kupeckého du cha: členové sdružení nechí jeden druhému přeje, nechí mají vytrvalost a pevnost charakteru. Necho v družstvech věnuje se zvláštní pozornost účetnictv a vedení knih. Při počátcích družstva nechť dbán jest obezřetnosti a umírněnosti. Končí slovy: Vedle zájmových, stavovských a odhorných snah musíme býti prodchnuti snahami hospodářskými, musíme vi- děti lepší budoucnost v hospodářské organisaci stav řemeslnického. (Výborně! Potlesk.) Debaty, která se po tom rozpředla, zůčastnili s pánové: říšský posl. Březnovský, Hruška Baštecký, Beneš, Šmakal, Labuť, Vomá- čka a závěrečné slovo opěl přednášející p. Weigner Doslovem předsedy schůze skončena,
Březnovská Hruška Baštecký Beneš Weigner
32 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Sanační sdružení členů včera vyplatilo za vkladni knížky po 50% úhrnem 130.000 K, lakže doposud vy- koupilo za 826.000 K vkladních knížek v nominální ceně 1,652.000 K. Tato nominální cena jest ve sku- tečnosti ještě větší, poněvadž při vyplácení vklad počítají se úroky jen do 31. prosince 1902 a kromě toho nehledí se na haléře vkladů. Za dalších 200.000 K je přihlášeno knížek ke koupi. Sanační sdružení bude knížky kupovati do té doby, dokud bude mii příslušný obnos k disposici. Odpisy ze vkladů za včerejšek obnášejí 7882 k 3 h. celkem dali vkladatelé odepsati 1,939.552 K 94h Dnes koná se v záložně schůze důvěrníků členě Zmínili jsme se již o tom, že ve sklepě Anny Mádlové, t. č. u trestního soudu ve vazbě se na- lézající, bylo prohrabáno uhlí až na povnou půdu Byly tam hledány poklady hospodyně Drozdovy. Má- dlová v žalářní separaci uvězněné družce prozradila při důvěrném rozhovorů, že její peníze nebudov na- lezeny, poněvadž si je uschovala ve sklepě v uhlí.
Mádl Drozdov
33 article
Tato družka nenechala dlouho tajemství u sebe, dala se předvésti k vyšetřujícímu soudci, jemuž vše pro- zradila. Uhlí bylo pak důkladně prohrabáno, ale bez nejmenšího výsledku. Včera večer bylo výboru sv.-václavské záložny ve schůzi sděleno, že delicit vzrostl zas nejméně o 300.000 K. Stalo se to tím, že př různých dražbách vyšla záložna se svými pohle- dávkami na prázdno a že tato ztráta nebyla z pokladních knih vymazána, tak že se pohledávky tyto vedly dále jako aktiva. Výbor žádá co nejdůtklivějí všecky členy, aby si se splátkami svých reparticí pokud možno pospí- šili, aby výbor měl po ruce peníze na zakupování vkladních knížek. Výbor totiž lombarduje vkladní knížky 35 proc. a nedostává se mu tedy při každé jednotlivé koupi 15 proc.; musí proto mít potřebný kapitál po ruce, aby mohl návalu, s kterým jsou nabízeny vkladní knižky ku prodeji, postačiti. Dnes (ve čtvrtek) večer koná se schůze dů- věrníků.
svatý
34 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Doplňovací volba poslance říšského na Starém městě vykonána byla včera. Ze 3787 oprávněných voličů dostavilo se k volbě 1470, kteří odevzdali 1459 platných hlasů. Z těch ob- držel kandidát svobodomyslný p. dr. J. S. No- vák, advokát v Praze, 572 hlasy, kandidát stra- ny radikální, advokát p. dr. Karel Baxa 884 hlasy, ostatní hlasy byly roztříštěny. Jest tedy poslancem zvolen p. dr. Baxa. — Při minule volbě poslance za Staré město ze 3937 oprávně- ných voličů dostavilo se k volbě 1263. Pan O. Bělský, stavitel, byl zvolen 941 hl., radikálnt kandidát p. V. Štěpánek, mlynář, obdržel 247 hlasů, sociální demokrat Fr. Regner 56 hlasů; 19 lístků roztříštěných. — V zájmu pravdy. Asi před měsícem př- nesli jsme zprávu, čerpanou z pramenů, o nichž mohli jsme se najisto domnívati, že jsou spo- lehlivé, o neoprávněném domáhání se tak zvaných podpor nouzových. Učinili jsme tak v zájmu rolníků živelní pohromou skutečne postižených, učinili jsme tak z té příčiny, aby obmezeným úvěrem nebylo plýtváno, nýbrž aby dostalo se ho těm, kteří právem naň ná- roky činiti mohou. Úmysl náš byl nejlepší a nejpoctivější, vždyť přece nemůže nikdo přáti si, aby podpory byly povolovány na frivolně podá- vané žádosti, tam, kde nouze v pravém slov toho smyslu není. Je přece známe, že nouzov podpory staly se trvalou ins titu c jedině přičiněním strany svobodo- myslné a že loni právě strana svobodomyslná a náš list to byly, jež naléhaly s největší roz- hodnosti, a činily dokonce propuštění zá- kona o poplatku z jízdních lístků odvislým od intensivnějšího poskytování nouzových podpor.
doktor no Baxa O Bělský V Štěpánek Regner Praha Francie strana svoboda
35 article
Obnos, jenž povolen byl obcím našim z peněz veřejných na zakročení poslanců če- skýcb, jde do millionů a proto s naprostou indignací odmítám pusté štvaní jistých listů a po- dezřívání, že chceme rolníky při- praviti o podpory, na něž maji nároky. Kdo zná naše antecedence, kdo ví, co vykonali jsme průběhem půl věku na prospěch rolnictva našeho, s odporem odvrá- titi se musí od agitace, jež nemá na mysl zájmy a prospěch lidu našeho ani prospěch a zájmy rolniciva, nýbrž vedena pouze z dů- vodů buď osobních, neb následkem perverae vzniklé vlivem nepochopených hesel, nedo- vede se vykázati jediným úspěchem positiv- ním, nýbrž rozrušuje jen a boří. Rolnik posti- žený bídou, způsobenou pohromou živelnou, s důvěrou obraceti se bude i na dále na svého zástupce svobodomyslného a týž i na dále ko- nati bude oproti němu poctivě povinnost svou. Sám pak ruky společně s námi poskytne oprot těm, kteří by výhody pracně a s námahou vy- možené zneužívati chtěli, proti manipulacim, proti nimž samo rolnictvo ve vlastním zájmuby se postaviti musilo. Tím odbýváme nájezdy růz- ných listů, jež perfidním způsobem dobrou věc za niž jsme se přimlouvali, zkroutily a z obrany zájmův rolnických učinily útok na zemědělce. — Jak se chová na Moravé severní dráha.
36 article
Když před patnácti léty šlo o to, aby upuštěno bylo od sestátnění této dráhy z důvodů, jež zůstanou v moderní politické historii rakouské hanbou, slibováno pod určitým závazkem po- slancům českým z Moravy, že dráha ta upust od své dosavadní němčiny a že přičiní se, aby naproti českému obyvatelstvu dostála — poku jde o rovnoprávnost jazykovou — povinnostem svým. Však rozhodujícím pánům při tomto ve- likém a výnosném podniku ani nenapadlo dbát slibu toho, naopak poměry na severní dráze o té doby značně se zhoršily. Pokud jde o úřad- nictvo, nedbá tato dráha, jež jde z 80 proceno ryze českým krajem, ani dost málo o to, aby vyznalo se v obou jazycích. Naopak zdá se, že kdo česky neumí, jest této dráze zvlášť vítán. I na těch stanicích, kde není nikde vůkol Němců, jsou úřadníci, již ve věcech nejprostších nemohou se s českými cestujícími smluvit. A marné jest všechno dovolávání se, marné stížnosti a stesky. »Das Unternehmen ist deutsch und deutseh muss es bleiben,« dekretoval jeden z pánův inspektorův a to zdá se býti vůdčí zásadou severní dráhy. Nejinak má se to s nápisy s tiskopisy na této dráze. Vypadá to na ní jako na železnicích, jež vedou Porýnskem nebo Franky. Kdo po této dráze jede, tomu ani ne- napadne, že jede českým krajem, vždyť i těm hochům, již obskakují vlaky s pitnou vodou, za- kázáno nabízet vodu tu po česku. Železniční správa zná jen »frisch Wosser!« V obcích, kudy dráha ta véde, jsou úřadníci její nejhorli- vějšími podporovateli němectví a nejčilejšími agitátory proti národním snahám domorodého
Němec Franek Morava Porýnsko