2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. března 1903.
5
article
Bývalý poslanec za obchodní komoru brněnskou
Neuwirt, sestavil r. 1886 v této sněmovně všecka naše
gravamina proti Uhrům de systematického jakéhos
přehledu, který ještě dnes je tak aktuálním, že po-
třeboval bych toliko přečísti ze stenografického pro
tokolu řeč tohoto poslance a vyčerpal bych tím sku
skutečně to, co ještě dnes tíží nás v poměru k Uhrám
zrovna tak jako před 17 lély.
Zrovna tak málo nového lze uvésti o předlohách
ve kterých obsaženo je nynější Körbrovo vyrovnání
s Uhrami. Vždyť elaborát ten je vlastně jen sedmým
málo změněným vydáním jediného díla. První vydáni
obsahovalo vyjádření, které v září r. 1896 podal uher-
ský finanční ministr Lukacs v uherském sněmu, když
byl se s Biliňským o vyrovnání dohodl
Jaký byl obsah tohoto vyrovnání pro nás v Před-
lilavsku, pochopil uherský sněm ihned, když výklady
ministrovy přijal s pochvalou. A „Neue Freie Presse“
jejíž úsudek pro celý tábor německý v této říši je
přece vyhovující, připojila lenkráte kritiku, jak ve
všečh ohledech, jmenovitě ce do celního a obchodního
spolku, ce do spotřebních daní, co do rakousko-uher-
ské banky, co do dovozu dobytka k nám, vyhověno
bylo všem přáním uherským.
Uher
Körbrův
A Neue
Uhry
brněnský Neuwirt
Frei Presse
6
article
Druhé vydání tohoto vyrovnání příneseno bylo
finančním ministrem Bilifským na počátku října téhož
roku do rakouské sněmovny. A zrovna tak růžově
jako uherský kollega jeho pokoušel se ministr Bilin-
ski vylíčiti toto vyrovnací opus i pro tuto polovici
příznivé, jen že sněmovna rakouská netleskala mini-
strovi pochvalu, jak to činila sněmovna uherská
A „N. Fr. Presse“ doprovázela tento výklad bouřením
proti vládě, která zadala prý z neznalosti věci nej-
důležitější zájmy Předlitavska pravíc: „Majorita pro
toto vyrovnání musí býti teprve připravena, nale-
zena a politicky odměněna.“ Pravda, chystají se právě
na straně, již „N. Fr. Presse“ zastupuje, poslanei
hlasovati pro toto vyrovnání, takže tázati se musíme
Za jakou cenu politickou dají své hlasy tomuto jich
vlastním orgánem tak zkaceřovanému dílu?
A N
Bilin
Předlitavsko
7
article
Třetí vydání rakousko-uherského vyrovnání zů-
stalo nepovšimnuto.
Když předložil je ministerský předseda Thun
sněmovně, slavila v télo opposice obstrukční své
orgie, z nichž nedala se vyrušiti. Teprve, když před-
loženo bylo čtvrté a nezměněné vydání na podzim
r. 1898, obrátila opposice svoji taktiku. Právě tato
změna v obstrukční taktice německých stran je pro
nás Čechy zvláště poučnou.
Vláda Thun-Kaizlova byla se proti německé ob-
strukci obrnila a neopatrně to ve známém commu-
niquée „Wiener Abendpostu“ veřejnosti oznámila.
Strany německé, jimž poslavil se v čelo německý
velkostatek, staly se najednou pilnými a pustily se
horlivě do věcného projednávání předloh vyrovna-
cích nejen ve sněmovně, nýbrž i ve výboru. Oppo-
siční řečník, který dnešní vyrovnání chtěl by kriliso-
vati, nepotřebuje činit nic jiného, než předčítati proto-
koly o tehdejším jednání, neboť ostřejší kritiky na-
jiti nelze.
Jsme opravdu zvědavi, jak kritisovati dnes budou
tote vyrovnací dílo strany, které tenkráte potíraly
je způsobem nejkrajnějším a zkritisovaly je tak, že
ani dnešní opposiční strany nedovedly by je před-
stihnouti
Pátým vydánín bylo vyrovnací provisorium z r.
1899. Znamenalo vítězství uherské, a tato polovice
říše odváděla jím válečnou daň do Uher za řádění
německé obstrukce. Rakouská vláda snažila se zakrýt
uherské vítězství, ale uherský zákon mluvil mluvou
příliš jasnou. Uhři získali provisoriem, německou ob-
strukci zaviněným, celní a obchodní samostatnost
řekli to také výslovně, a opposiční tamější strany
neostýchaly se nikterak podávati k tomu komentáře
co to pro budoucnosi má znamenati.
Čecho
Thun
Kaizlův
Wiener
Uher
Uhry
Thun sněmovna
8
article
Šesté vydání, kterým toto provisorium podán
Fylo k posouzení parlamentu r. 1900 a 1901, zase
zůstalo nepovšimnuto.
Sedmým vydáním konečně jsou předlohy Körbro
vy, o kterých dnes se jedná. Tvářnost vyrovnacíeh
předloh v tomlo vydání se trochu zlepšila, poněvadž
vyloučeny byly nepopulární předlchy, kterými ne
přímé daně, jmenovitě z cukru a lihu, měly býti zvý-
čeny. Ale není to zásluhou Körbrovou, že nepopu
lární tyto předlohy nefigurují už ve vyrovnacím ope-
rátu. Předchůdci jeho musili již toto zvýšení provésti
Těžko dnes předvídati, jaký bude osud tohoto, po
sedmé již ve sněmovně se objevujícího vyrovnání.
Základy, které položeny byly již r. 1867 pro po-
pěry mezi Rakouskem a Uherskem, jsou tak kolísavé
že jen pod tlakem poměrů zcela mimořádných bylo
lze jednotlivá vyrovnání provésti.
Hned první vyrovnání r. 1867 uskutečněno bylo
pod tisnivou náladou, jakou zanechala po sobě poráž-
ka na bojišti u Králové Hradce. První válečnou ná-
hradu za tuto porážku musila platiti říše Pruskua
Italii, druhou válečnou náhradu musila platiti Uhrům
1 je otázkou, která z těchto náhrad pro řiši byla těžší?
Ztrátu Benátska jsme již dávno oželcli, ale výkupné
zemím uherským musíme platiti stále, nevidouce kon-
ce, a výkupné to seslabuje nás hospodářsky čím dále,
tím více.
Druhé vyrovnání r. 1878 dospělo Ee konci zase
jen pod tlakem vojenských událostí a to v Bosněa
Hercegovině. Strana ústavácká sama tehdy poznávala
chyby, klerých dopustila se v roku 1867 i snažila s
tentokráte napraviti je, pokud by to šlo, ale náprava
nebyla již možnou.
Uher
Rakousko
Uhersko
Hradec
Benátsko
Bosně Hercegovina
9
article
Třelí vyrovnání zkoncováno bylo za hrozivýcl
mraků na Balkáně a na ruských hranicích. Stačí jen
upamatovati na sesazení Alexandra Battenberského
v Bulharsku, zakročení Ruska, válku srbsko-bulhar
skou, koncentraci ruských pluků podél haličských
hranic, válečné kredity u nás atd. Válka s Ruskem
která zdála se býti neodvratnou, přiměla i německou
levici, že hlasovala pro vyrovnání.
S jakými oblížemi setkalo se vyrovnání r. 1890
je v čerstvé ještě paměti. Celé situaci vtiskl pečeť ně-
mecký odboj prolí jazykovým nařízením.
Vyrovnací zákony z r. 1867 byly pro nás nepřl
enivé. Nad to ještě stala se situace této polovice ne
příznivější prolo, že při každé obnově vyrovnání mu
síme couvati před Uhrami krok za krokem. Roku
1867 musili jsme již Uhrám poskytnouti prezent spo
lečného zůčtování důchodů celních.
Tenkráte ovšem nikdo netušil, jak cenný prezeni
tím byl Uhrám poskytnut. Čím více postupoval sy-
stém ochranářský v obchodní politice rakouské, tín
výše stupňovány byly celní sazby, tím větší výhody
plynou uherské polovici z celních důchodů.
Při druhém vyrovnání r. 1878 šlo se zase dále.
Rakouská polovice musíla svoliti k novému způsobu
berních restitucí při vývozu cukru, lihu, piva, musila
svolit ke zvýšeným finančním clům, k zavedení dua-
lismu ve správě rakousko-uherské banky a přístou-
piti na návrhy uherské o dluhu B0millionovém. Jestl
dnes vystupuje se tak ostře proti paritě, která v ban-
kovní organisaci má býti provedena a proti způsobu
jak Uhři v padesáliletých annnitách přispívati mají
ke splácení dluhu 80millionového, jest již pozdě, nebot
k tomu všemu vlastně dán základ r. 1878, i bylo by
bláhovo, očekávati od Uhrů, že směnku tehdy jin
danou nepředloží k výplatě.
Battenberský
Uher
Balkán
Bulharsko
Rusko
Uhry
10
article
Pak přišli Uhři s novými zase nároky, které také
Eyly splněny Daň z petroleje, celní tarií z r. 1882
uspořádání záležitostí bosenských r. 1879 a 1880, jsou
jednotlivými milníky na vítězném postupu uherském.
Ještě nejmenších úspěchů dosáhli Uhři při třetím
vyrovnání r. 1887. Ba naopak. Tenkráte podařilo se do
konce téte polovici vymoci na druhé jakýsi úspěch
v olázce cia ze surového petroleje. Kaceřovaná pra-
vice to byla tehdy, která provedla vyrovnání třel
hladce, jako ještě žádné jiné. Musila se při tom pře-
máhali, neboť její požadavky (hlavní ředitelství banky
v Praze s přiměřenou dotací) byly příkře odmítnuty.
ba ani známá dvě česká slůvka na bankovky, kte-
rými přece i český lid musil plalit své daně, nesměl
se dostati. Neztoložňují se sice s bývalou pravicí, al
tolik dlužno uznati, že za oběti, které stálu přinesla,
když provedla tak klidně třetí vyrovnání rakousko
uherské, nezasiuhovala nevděku, kterým byla odmě
Dacšní předlohy vyrovnací znamenají zase jer
poslup uherské polovice. V bance rakousko-uherské
nastati má parita, provedená do všech důsledností
Dluh 80millionový splatiti má zvláště tato polovice.
uherská polovice získati mná o 10% většího podilu n
zisku než dosud, hypotekární oddělení banky bude
míti v Pešti své vlastní zastupitelství. Uhrům poskyl-
nuto bude možnosti, zvýšiti nepřímé daně, ochrana
vína a jiných zemědělských výrobků před falšováním
má na prospěch Uher i u nás býti provedena. Těžkou
pro naše zemědělství ranou jest ustanovení o obchodu
s dobylkem. Nechť namáhá se ministr jakýmkoli způ-
sobem, aby zostřena byla při dovozu dobytka z Uher
něna
k nám velerinálská opalření, bude to málo platno.
Uher
Musil
Praha
Pešť
Uher
Uhry
11
article
nebot přísnější opatření ta mají se týkati toliko vepřo-
vého dobytka, nikoli však ostatních druhů, zvláště
hovězího dobytka. A také nemůže ministr zaručiti
jak velerinářský dozor v Uhrách 1de prováděn. Má-l
zavedena býti instituce veleriní ských dozorcův
Uhrách, obáváme se, že budou to inspektoři in parti-
bus infidelium zrovna tak, jakým jsou pověstní celní
inspektoři.
Co však máme říci o tom, že rozšířeno bylo
na prospěch Uher lak zvané přikazovací lízení, dle
něhož z piva, lihu, cukru a petroleje, vyrobenéhov
jedné polovici, musí při vývozu do druhé daň ve
výrobní polovici zaplacená nahražena býti polovicl
v níž tylo předměty se konsumují. Toto řízení má pr
země uherské prospěch finanční, který r. 1900 činil
6.700.000 korun. Ovšem přivolili Uhři následken
této koncese k tomu, aby kvota na ně připadající
zvýšena byla o tři procenta.
Řečník vypočílává podrobně, jak z toho vzniká pro
Předlitavsko snížení kvotního příspěvku o 612 mill.
korun, tak že následuje z loho, že přikazovacím ří-
zením poskyinuta byla Uhrám, jak z číslic úřadních
lze úplně zjistiti, koncesse větší, než znamená zvý-
šení jejich kvoty. Ještě útěchou, ovšem pro nás útě-
chou velmi bolestnou, je okolnost, že nejvělší ztrály
ve přikazovacím řízení utrpěli jsme při dani z cukru
Dnes již, dokud ani není znám výsledek rozhodnut
mezinárodní komise brusselské o správnosti kontin-
gentačních našich předpisů, hlásají v Uhrách, že ne-
připustí cukr u nás vyrobený do tamního obvodu
Stane-li se tak, pošine se finanění poměr ve přikazo-
vacím řízení v neprospěch uherský, ale obávám se
že Uhří dovedou již vynajíti nějaký požadavek, který
následkem toho této polovici položí.
Uher
Uhře
Uhry
Předlitavsko
12
article
Jestli tato polovice při každém vyrovnání ustu-
povala požadavkům uherským, byla v tom slabost
která nebyla odůvodněna
Statistika o vzájemných obchodních stycích z po-
slední doby ukazuje, že Uhři jsou ve výhodě oproti
naší polovici. Řečník uvádí příslušné číslice. Nemáme
ledy my na této straně příčiny strachovati se tal
příliš rozluky. O následcích této můžeme přece sobě
utvořiti jakýsi obraz podle výsledků celní války Ra-
kouska s Rumunskem z r. 1886—1891. Náš průmyslo-
vý vývoz utrpěl tentokrále ovšem ztráty. Mnohem
horší však byly ztráty, jež utrpělo Rumunsko, ztra-
livši pro své suroviny rakouská tržiště. Podobného
něco by nastalo při rozluce s Uhrami. Nieméně ne-
přimlouvám se za taková opatření, která by hnala
k rozluce. Ztráty na obou stranách byly by tak veliké
že za těchto, bez toho dost nepříznivých hospodář-
ských poměrů, mohlo by to způsobiti otřesy, jim
radno vyvarovati se, dokud možno.
Uher
Rumunsko
Uhry
13
article
Řečník promlouvá o příčinách, které vzbuzu
v Uhrách jakousi zaujatost proli této polovici. Pouka-
zuje na lo, že zaujalost ta vyvolána byla vídeňskou
politikou, která nepřála, aby Úhři mohli vyvinouti se
v rámci tohoto mocnářství samostatně, politikou, kter
ještě dnes provozuje se z Vídně proii národům ne-
německým. Nelze zapříti, že Uhři následkem toho
jistou měrou společnému svazku se odcizují, ale nejen
politika vládní ve Vídni je tím vinna, nýbrž ještě sna
více ti činitelé, kteří ovládají veřejné mínění, to je
zvláště vídeňský tisk, který o poměrech národů ne-
německých v tomto mocnářství pojednává způsobem,
jenž nutí mimoděk národy tyto roztrpčiti. Kdyby ve-
řejné mínění timto způsobem mělo býti na dále
ovládáno, je nebezpečí, že tak jako Madaři odcizili s
společnému svazku říšskému, nastane i u jiných jme-
novitě slovanských národů v této říši jistě ochladnut
vůči společnému útvaru.
Poměr náš k Uhrám ukazuje, kaní takově vzá-
jemné odcizení na konec vede. Dnes ovšem slovanšt
národové v těto polovici nemají tolik volnosti jako
Uhři, aby mohli v té míře své politické, kulturní, ho-
spodářské poměry uspořádati, ale zajisté že příklad
maďarský by měl býti poučením, aby snahy po cen-
tralistickém ovládání národů v této polovici nebyly
hnány tak daleko, že by v těchto národech zakotvila
se nedůvěra vůčí celku, který nepopřává jich rozvoji
dost volnosti.
Protože náležím ke straně, která každému národu
bez rozdílu přeje příslušnou volnost v politických.
Úhře
Uher
Madar
Uhry
Vídeň
14
article
kulturních i hospodářských jeho tužbách, nemůže
moje stanovisko vůči vyrovnání rakousko-uherskému
býti jiné, než takové.
Pokud vyrovnacími zákony zabezpečeno bylo
uherské polovici právo samostatného rozhodování
její záležitostech, nesmí toto právo býti zkracováno,
dokud nezasahuje tím uherská polovice rušivýma
škodlivým způsobem do našich hospodářských po-
měrů. Proto již se zřetelem na svůj názor o tom, jak
by ústavní poměry v této říši měly býti upraveny
nepokládám za vhodné, bojovati proti takovým uher-
ským požadavkům, které jsou jen důsledkem státo-
právního postavení těmto zemím zaručeného, al
pokud těžiti chtějí Uhři ze svého mocnějšího vlivu
poškozujíce tím hospodářské zájmy této polovice,
poslavím se do řady těch, kteří podobným způsobem
proti předlohám těm budou bojovati. A takových bode
je v předlohách těchto tak hojný počet, že odpůre
předloh budou miti až příliš mnoho příležitosti vy-
rovnání to polírali.
Polský poslanec Krzeczunowicz řekl zde
jednou: „Cež pak jsme tady v zemi nepřátel-
ské? Musíme-li tu my Čechové dlíti jako poslanci.
jsou věru často chvíle, kde si klademe tuté ž otázku.
Uher
Krzeczunowicz
Čecho
15
article
„Což pak my, Čechové, jako rakousští občané jsme
zde ve Vídni v zemi nepřátelské? (Pochvala.)
Posl. Glöckner: Týž pocit máme my v Praze
(Odpor u Čechů. Volání: Ale jděte
Posl. dr. Fledler: Časopisy vídeňské nemají byt
nespravedlivy a nemají štváti, mají uznávati, co je
v Čechách dobrého a ne strhovati vše šmahem do
bláta. Toho však nečiní a tím odcizují nejen náro
náš, nýbrž všechny slovanské národy. Jak se zacho-
váme při dalším jednání o předlohách vyrovnacích
zda budeme moci je fedrovali čili nic, závisí na vládi
a také na chování se německých stran. Všechny část
vyrovnání, které vyhovují nabytému státopráv-
nímu postavení zemí uherských, chceme nechati
nedotčenými. Lneme přespříliš k svému vlastnímu
právu, než abychom sáhli na právo cizí. Státo-
právní požadavky však neznamenaji
že chceme trpěti hospodářskou škodu
Zúčastníme-li se snad porad, budeme pracovati poctivi
k tomu, by hospodářské škody byly odklizeny. (Hluč-
ný pollesk a pochvala. Rečníku se blahopřeje.)
Čecho
Posl
Glöckner
doktor
Fledler
Vídeň
Praha
Čechy
16
article
Posl. Chiari se diví, že dr. Fiedler vlastně vy-
rovnání přeje. V r. 1867 jeho strana podporovala
tehdejší vyrovnací předlohy velmi horlivě. Jak s
jeho (řečníkova) strana ve výboru zachová, to záleží
na tom, vymůže li nějaké změny. Pojednávaje věcně
o vyrovnacích předlohách, dovozoval, že především
třeba zachovati skulečné společensiví, a sice panov-
nické rodiny, armády, obchodní a hospodářské poli-
tiky. Nesmí se činiti požadavky, jež by druhů strana
nemohla povoliti
Avšak ve skutečnosti společenství není. Pouka-
zuje na maďarské snahy v olázce vojenské, na samo
statné vystoupení Uber v otázce cukerní, jež svědčí
že Rakonsko a Uhry vedou samostalné hospodář
ství. Třeba bdělosti naproli maďarským tužbám p
obnovení platů hotovými. Železniční politika jev
každé polovici říše jiná, rovněž nestejné je sociáln
politické zákonodárství. Postavení rakouských prů-
myslníků ke společnému hospodářskému území se z
posledních let změnilo; nezáleží jim na společném
hospodářském území. Váží si míň uherského trhu
neboť se tam dělají překážky odbytu rakouského
zboží.
Posl
doktor
Fiedler
Rakonsko
Uhry
17
article
Nový celní tarif má ráz ochranářsko agrárně-
uherský. Uhrám záleží velice na vysokých obilníeh
clech. Tato prospějí sice také rakouským zeměděl-
cům, avšak na konsumenty uvalí se velká břemena.
Průmyslová cla se sice také zvýšila, ale ne tak jako
agrární a potud, pokud nejsou na újmu uherským
konsumentům.
Nechce snižovati zásluhu vlády, ale musí kon-
slatovati, že větší výhody jsou na straně uherské
Během porad musí se celní tarif pozměnili, s nynějš
předlohou tak jak je, by se rakouští výrobci spoko-
jiti nemohli. Proto bude hlasovali pro volbu zvlášt
ního celního výboru, neboť jen tim způsobem bud
možná opraviti některé celní sazby. Náš celní taril
je celkem otiskem německého, a kdyby se nemohl
změniti, nebyly by možné kompensace při uzavírání
nových obchodních smluv. Především musí se uza
vříti obchodní smlouva s Německem a potom teprve
bude možná spořádati poměry se státy jinými. Ne
místný je požadavek vypověděti nejprve obchodn
smlouvu se Srbskem.
Uhry
Německo
Srbsko
18
article
Záleží na rokování ve výboru a na objektivném
posouzení jednotlivých položek, bude-li jeho stran
hlasovati pro předlohu. (Pochvala.)
Posl. dr. Ellenhogen dovozuje, že ochranářstv
tisní mzdu a že sociální demokraté jsou proto pro
velké hospodářské území, tedy pro spojení s Uhrami
ale na základě rovnosti a svobody
Vyrovnání mezi Rakouskem a Uhrami je typus
smlouvy leoninské. Pozorujeme-li vyrovnání od roku
1867, musíme popadnouti se za hlavu a lázati se
zda to byli Maďaři, kteří r. 1866 nás přemohli
Ovšem Maďaři zvítězili roku 1867, zvítězily stalete
oprávněné snaby po svobodě, zvítězil oprávněný
odpor proti neslýchanému útisku absolutismu, který
vyšel od Habsburků, přemožena habsburská dynastie
která všechny rakouské národnosti chtěla pollačit
a které se to také po staletí podařilo. Ano, když ra
kouská dynastie neuměla budit u Maďarů po cel
desítileti sympatií, jak přicházejí k tomu Rakušané
o jejíchž lásku a sympatie Habsburkové nikde s
neucházeli, aby uvalili na svá bedra vinu Habsburků
proti Madarům. (Souhlas u sociálních demokratů.
Posl
doktor
Ellenhogen
Maďar
Habsburk
Rakušan
Uhry
Rakousko
19
article
Rok 1866 byl pro Německo průpravou ke sjednocen
a pro Maďary k maďarisování
Maďaři hospodaří na náš vrub. Sociální demo
kraté nejsou proti tomu, aby Uhry staly se ze státu
zemědělského průmyslovým, ale děje se tak za velm
skrovné mzdy, dlouhé pracovní doby. používán
nedospělých dětí k denní i noční práci, beze všech
skoro ochranných opatření. Odsuzuje kulturní a vě
decké snahy Maďarů, dokládaje své vývody madar
ských učenců a také hr. Andrasse. Spolkové a shro
mažďovací právo není v Uhrách doposud upraveno
rovněž tiskové řízení a j. Podobně vypadá to s uher
ským průmyslem.
Maďar
Uher
Německo
Uhry
20
article
V r. 1898 bylo 4 procenta velkozávodů a pron
stanoví se celní tarif. Vyrovnání neznamená v politi
ckém ohledu nic jiného, než sfalšování našeho kon
slitucionalismu. To dokazuje ráz delegací, dále faktum
že v důležitých věcech nemůžeme učiniti žádného
usnešení, zejmena nemůžeme nic měniti na nynějším
ujednání; nemáme zákona o ministerské zodpověd-
nosti pro společné ministry. V hospodářském ohledu
znamená vyrovnání vydání banky Uhrám, jejich vý-
voj na náš vrub, nové břímě pro naše obyvatelstvo
Vyrovnání je pouze dynastickým zájmem, neboť Ma-
daři byli již od prvopočátku vítězi. Ministerský před
seda neměl arci úplnou svobodu, avšak také on zkla.
mal naděje, jež se na něho skládaly. Není třeba uza-
vírati vyrovnání za každou cenu. Rakousku prospěje
pouze rozluka s Uhrami. Kdyby sněmovna jedno-
hlasně vyrovnání zamitla, stali bychom se veliteli
a Uhry musili by žádati za ústupky. Lepší budou-li
si slýskati Maďaři na naši neloyalnost, než my na
jejich. Rečník líčí výhody rozluky s Uhrami. Maďai
dosáhnou ponenáhln co chtějí, v rozdvojení armády
Na nynějším vyrovnání lpí kletba polovičatosti. Každý.
laké vláda ví, že vyrovnání je v podstatě špatné a ka-
ždé vyrovnání, jež uzavírati můžeme za daných okol-
noslí, špatným býti musí. Sociální demokraté nepod
porovali obstrukci proti vyrovnání, vědouce, že byje
zmařiti nemohla a chtějíce, aby obyvatelstvo vidělc
při hlasování, kdo zrazují lid. (Hlučná pochvala mezi
řečníkovými přáteli.
Maďar
Uhry
Ma
Rakousko
21
article
Nin, předseda dr. Körber: Vláda nemá co lito
vati, že do prvního člení vyrovnacích předloh minul
od jejich předložení delší doba. Veřejné mínění mohl
se zatím prozkoumati a vláda soudí z výsledku, že
úsudek nesvědčí celkem proti nim. Nebylo slyšeti
přímého vyzvání, aby se vládní předlohy zamitly
ani v novinách, jež nesnáze kabinetu raději rozmno-
žují než zmenšují. To proto, že rakouské výrobě
třeba vyváznouti z hospodářské nejistoty. Podnětem
tvrzení, že toto vyrovnání je posledním a k jinému
že nedojde, byly zvláště nekonečné zmatky. Že bylo
možné vyrovnání slušné pro obě strany, dosvědčují
fakla. Není dvou států, jež by byly na sebe tak od-
kázány jako Rakousko a Uhry, třeba ani netvořily
jednu monarchii. Vždy dojde k vyrovnání, nedají-l
se strany klamati šovinismem o svých pravých zá
jmech a budou pozorovati obchodně politický živo
na vzájem. Řeklo se, že vyrovnání je lepší než pro
visorium nebo stav bez vyrovnání. V tom smyslu
zvílězil úsudek na prospěch nového paktu na schůzícl
zemědělcův i průmyslníků.
Nina
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
22
article
Dle minulých projevů očekává vláda dvě vyrov-
nací předlohy, projedná je bez vášně a předpojatosti
Jedná se o náš poměr k Uhrám, jenž byl velice
ztrpčován. Proč? nechci uvažovati, poukazuji pouze
na jedinou příčinu: neupřímnost, jež byla zanešena
do poměru, nebo v něm trpěna na obou stranách
Nechci mluviti o lovalitní klansuli. Opravdový přá
telský mír je životní potřebou obou polovici říše
bez něho octli bychom se před vážným nebezpečím
Vláda prosí sněmovnu, by rokovala v duchu přátel
ství, neboť to prospěje vážnosti říše. Mluvte tak, jak
chcele, aby se mluvilo k vám.
Řečník připouští podobnost nového obchodního
a celního oboru s dosavadním. Kdo myslí, že novým
vyjednáváním s Uhrami docilí se lepší smlouvy, za
chází s námi nemilosrdně a zamílá vyrovnání. Avšak
musíle splniti také podmínky, jinak způsobíte říš
nesnáze, jež byste nemohli zodpovídati. Zamítnouh
vyrovnání, jež lze přijati a nahraditi je rozlukou
proto, že nemůže způsobiti lepší poměry, bylo by
zločinem proti tíši, jejž nelze ospravedlniti. Obilní
přirážka tyrolská zůstane, průvozní ustanovení o do
pravě dobytka jsou zméněna ke spokojenosti země-
dělství.
Uhry
23
article
V celním a obchodním spolku jsou ještě jiné
věci, jež zabezpečují pro budoucnost důležité re
formy, tak celní řád, autorské právo, nemocenské
pojišťování námořníků. Změny svědčí v náš pro-
spěch; vláda spolek nezhoršila. Také dopravní dař
dunajská bude zrušena. Avšak celní a obchodn
spolek je pouze rámcem, obrazem v něm je celn
tarif. Předseda ministerstva uvažuje různé příslušné
poměry. Není agrářem výhradným, ale také ne ob
hájcem průmyslu za každou cenu. Zemědělství
průmysl jsou stejně oprávněné výroby, jež maj
právo na stejnou péči. Všechny agrární státy maj-
velká obilní cla a také státy, jež nejsou jimi vý
hradně. Obchodní cla však a cla minimální vnutily
nám události. Nový celní tarií německý je hotov
všecky státy, jež jsou s Německem v užším obchodně
politickém styku a chtějí v něm také na dále z
stati, jsou nuceny dbáti náležitě onoho tarifu, ze
jmena my, již máme s Německem největší obchod
Agrárními a minimálními cly zabezpečili jsme cle
průmyslová a udělali stejný základ také pro uza
vření obchodních smluv. Přál bych si, bychom za
chovali nový celní tarif při uzavírání obchodníc
smluv pokud možno beze změny a rakouský prů
mysl neměl by věru proč si stěžovati.
Děkuje poslanci Bärnreitherovi za jeho včerejší
vývody. Čím nesnadnější bude uzavírání obchodních
smluv s cizími státy, tím nalehavějším jeví se vy-
rovnání s Uhrami. Celní tarií není lichvářský, jak
tvrdil poslanec dr. Ellenbogen. Co prospělo Francii
prospěje také nám. Bajkou je, že jsme přijali vy-
rovnání vyšším vlivem, nebo byli donuceni je při
jmouti. Po čas vyjednávání žádný taký vliv nepůso
bil. Je-li vyrovnání špatné, jsme tím vinni pouze my
my jsme podepsali tento elaborát. Parlament roz
hodne, zda jsme se poddali, nebo provedli slušné dílo.
Bärnreither
doktor
Ellenbogen
Německo
Uhry
Francie
24
article
Finanční předlohy byly ujednány s uherskou vládou
a předloženy pariamentu, proto že bychem měli rádi
table netle. Od nového vyrovnání nemá býti mez
oběma státy neřešené vážné ctázky, aby splniti mohly
navzájem převzaté povinnosti. Jedna předloha, jež
bude záhy podána, týká se obnovení platu hotovými
v němž shledává se neprávem specificky uherský
úspěch. Deset let pracovalo se na věci a teď bychom
měli před ní ustoupiti bez vážného důvodu? Stesk
že naše platební rozvaha je passivná, pozbyl jak
theorelický axiom velice svého obsahu, od té doby
co obchod bere sa tolika spletitými cestami. Řečník
doličuje to příkl ady.
Dale zmínil se ministerský předseda o cukern
olázce a kontingentu. Tato není v žádném spojen
s rakouským vývozem cukru a nemůže naň nijak pů
sobiti. Protestuje, že kontingentace není potajne
prémií, jež by odporovala brusselské smlouvě, opa
tření v jiných státech mohla by se opět považova
za nesrovnala s touto smlouvou. Proto klidně č
káme, až se sejde brusselská komise, na naší strane
máme dobré právo.
Čím krutší je hospodářský boj za našich dnů
tím pochopitelnější je všestranná snaha, zformoval
velká jednotná území hospodářsků, jež postupuj
dle stejných zásad a spojenými silami odrážejí pro
tivníky. Agituje se také pro středoevropské hospo
dářství a celní jednotu. Vynikající italský státníl
brojí výmluvně vroti přílišné celní ochraně. Poku
Dale
Pok
25
article
mohu situaci přehlédnout, hodlají státy dospěti
opět k obchodním smlouvám, nehoť důležité obchodní
smlouvy nejsou dosud vypovězeny.
Také naše zájmy vyžadují, aby se pomýšlelo na
pokud možná velké hospodářské území a v tom pří-
padě nám přeje osud. My jsme spojeni politicky s
státním územím, jež žije a chce žíti s námi také
v hospodářském společenstvu. Chceme mu loyá lno
dáti co můžeme a loyalně přijmouti, co nám může
poskytnouti. Vyrovnání je kompromis zjednanýv
horkém boji, avšak máme je snad odmitnouti
protože nepřináší vše, čeho si přejeme.
Společné hospodářské a celní území je zárukou
obou státních území. Zabezpečuje minimájní kon-
sum. Výhoda je velká. Hospodářské společenstv
je také zárukou vážnosti a mocného postavení cel
říše. Nynější hospodářský poměr k Uhrám trvá již
více než třicet let a lze očekávati, že za 10 le
Rakousko a Uhry budou dosti silny, aby, bude i
třeba, podnikly hospodářský hoj s cizinou. Vlád
uznává vynasnažení stran a nynější parlamentn
stav a ponenáhlý návrat k práci, k právům a povin-
nostem národního zastupitelstva. V práci záleží nej-
větší kns vyrovnání, jež je rakouskou a uherskou
nutností.
Uhry
Rakousko
26
article
Posl. Kolischer považuje vyrovnání s Uhrami z
velmi drahé. Rakousko zaplatilo za hospodářské
společenství vždycky víc než Uhry. Tyrolská při-
rážka nestojí je nic. Kritisuje veterinářskou otázku
a lituje, že před uzavřením vyrovnání společnost
státní dráhy a dráhy severní nebyly postátněny, tal
že Uhry nejen mohou působiti na naši tarifní poli-
tiku, ale my jsme dokonce čl. IX. vázáni naproti
Uhrám i v ohledu tarifně- politickém.
Řečník váruje před přenáhlenou obnovou platu
hotovými, pojednává o nesnázích s pořízením auto-
nomního celního tarifu, dokazuje, že třeba vysokých
agrárních cel a prohlašuje, že polský klub považuje
své postavení ku předlohám za otázku důvěry
činí je závislým na tom, jak vláda zachová n
k různým haličským záležitostem. (Hlučná pochvala
mezi Poláky.)
Rokování přerušuje se a schůze končí o 1/26.
hodině večerní.
Poslanci dr. Stránský a König vzdalise
svých mandátů ve výboru vyrovnacím.
Příští schůze bude zejtra o 11. hodin
dopolední.
Posl
Uher
Polák
doktor
Stránský
König
Uhry
Rakousko
27
article
O hospodářské organisaci stavu
řemeslnického.
O hospodářské organisaci stavu
řemeslnického.
Novoměstský občanský klub položi
na pořad včerejší své schůze přednášku p. Leopolda
Weignera, adjunkta technologického musea v Pra
ze. Pan přednášející znám jest jako povolaný odbor
ník a úspěšný pracovník v otázkách živnostenských
řemeslnických, sleduje od delší doby vývoj stav
těchto nejen u nás, nýbrž i za hranicemi a má tudíž
široký rozhled po všech odvětvích tohoto odboru. Také
včerejší přednáška jeho o nadepsaném themalu byla
revuí dlouholetého pozorování a zkušeností: držena
jsouc panem přednášejícím v rámci všem srozumitei-
ném a přístupném, byla jasným obrazem poměrů ne-
jen dřívějších nýbrž i dnešních.
Schůzí zahájil v nepřítomnosti omluvivšího s
předsedy místopředseda pan Hamáček, jenž uvilal
srdečně přítomné a jmenovitě posl. Březnovské-
ho, Němce a Ročka načež po krátkém úvodu
o lhematu přednášky, udělil slovo p. L. Meignero-
vi, jenž promluvil asi takto:
Odborník, který sleduje rozmach ve stavu živno-
stenském za posledních 10 let, vidí, že počíná se
rozvíjeli ulěšený život a všeobecný pokrok. Třebas
výsledky nebyly plně znatelny, přece jeví se stále
větší a větší porozumění pro cíle zájmové, stavovské
a snahy po vzdělání odborném. Ale nebylo by ničeho
dccíleno, kdybychom nechtěli současně řešiti otázk
hospodářskou a její povznesení. Otázka hospodář-
ské organisace jest požadavkem nejen celého stavu,
ano i celého národa.
Weigner
Hamáček
Březnovská
Němec
Roček
L Meignero
novoměstský občanský klub polož
28
article
Veliký kapitál s výrobou ve velkém, pokud na-
lézají se v rukou jednotlivců, dělí společnost lidskou
ve dva tábory a nevelký, co do počtu, tábor boháčů,
druhý, větší lábor, mass lidu hospodářsky odvislého
Tento hospodářský a společenský rozklad nabýv
zvláště povázlivých rozměrů na poli výroby průmy
slové, kde veliký kapitál prostřednictvím velkovýroby
stále zabírá další odvětví průmyslu. Stav řemeslnický
naproti tomu chová to mínění, že jeho postavení
čím dále tím méně jest udržitelným proti kapitálu
výrobě tovární.
Pan přednášející míní, že bylo by velikým omy-
lem, mluviti o naprostém úpadku celého stavu malo-
živnostenského. Možno mluviti toliko o poklesnu
stavu řemeslnického, jehož příčinou jsou veliké pře
vraty na poli ruční práce. Vývoj a zdokonalení tech-
nických prostředků, použilí síly parní pro strojový
pohyb, výměna práce strojové za ruční, dalekosáhlo
dělení práce, kterou přivodil přechod malých živnost
k závodům velikým, to vše způsobilo starému cechov
nímu mistru, pracujícímu pro místní potřebu, kon
kurenci, z níž on nebyl s to. Potřebě světového trhu
mohla odpomoci toliko svobodná soutěž, z které pří-
činy také zřízení cechovní ustoupiti musilo svo-
bodě živností.
29
article
Pan přednášející ličí na to vznik továren, obchod-
ních společností a tím omezení pracovního obzoru
řemeslníka. Tím řemeslnictvo bylo donuceno k opa
třování si těch prostředků, pomoci jichž by mohle
konkurovati s velkovýrobou. V řeči delší uvažujev
čem spočívá převaha veliké industrie nad řemeslnými
podniky. Příčinu toho vidí v potřebném závodním
kapitálu, v úvěru, v používání strojů a v komerciálním
a kupeckém výcviku. Jednollivci není ovšem možno
získati těchto prostředků; ale to, co nepodal
se jednotlivci, to může dosíci organisované množ-
ství — družstvo. Poukazuje na výhody korporace
oproti jednotlivci v opatřování úvěru, strojů atd.
Uvažuje i o dalších výhodách společenstev: vý-
stavy, opstření velkých místností pro ně, tržnice
pod. Obšírně poukazuje na všechna trvajicí družstv
a na jejich prosperitu hospodářskou, jsou-li dobře
organisována. Tak dotýká se živnostenských spole-
čenstev, družstev úvěrních, spolků konsumních
družstev strojních, pro nákup surovin, tržnic a druž-
stev výrobních.
spolek konsumní družstvo
30
article
Jaké jsou podmínky zdárné činnosti? Jest to ná-
ležitá znalost ve vedení jeho záležitostí, rozšafnost
poctivost, ochota a nejen dobrá vůle předsednictva
ale i veškerého členstva v konání povinností vůč
družstvu. Poukazuje na dějiny družstevnictví v An
zlii, Německu, ltalii, Francii a konečně u nás v R-
kousku. Pokud výdělkových a hospodářských družstev
v Rakousku se týče, jeví se sice ponenáhlý, ale pře
vzestupný vývoj družstevnictví. Pokud organisačních
srah se týče, bylo by záhodno, aby v každém většín
společenstvu, nebo v několika najednou, zřízeno bylc
sdružení ať výrobní nebo pro nákup surovin, strojů.
za účely tržnic atd., aby družstva taková jednoho
okresu seskupila se v jeden organisovaný celek zem-
ský, jehož fmaněním střediskem byl by mohutný
úslav úvěrní. A tu jest potřebí, aby živnostnictve
onou cestou zdravého sdružování vlastní silou do
pracovalo se kýžených výsledků. Bylo by choulo-
stivo prohlašovati družstva za universální a radi
kální proslředek ku podporování a povznášení ma-
lých živností. Ona jsou určena a mohou účinkovali
jen jako jednollivý prostředek obmezené působnosti
a v tomto smyslu nechť jsou pojímána a používána
Německo
Francie
Rakousko
31
article
Má-li však organisace hospodářská malých živnost
dojíti významného uskutečnění a v této organisac
družstva výdělková a hospodářská působiti měrou vý-
datnou, pak jest nezbytně potřebí, aby v nich a ze-
jmena v předsednictvu zasedali důvěry hodní muževé
poctiví a dovední řemeslníci, kleří mají kupeckého du
cha: členové sdružení nechí jeden druhému přeje,
nechí mají vytrvalost a pevnost charakteru. Necho
v družstvech věnuje se zvláštní pozornost účetnictv
a vedení knih. Při počátcích družstva nechť dbán
jest obezřetnosti a umírněnosti. Končí slovy: Vedle
zájmových, stavovských a odhorných snah musíme
býti prodchnuti snahami hospodářskými, musíme vi-
děti lepší budoucnost v hospodářské organisaci stav
řemeslnického. (Výborně! Potlesk.)
Debaty, která se po tom rozpředla, zůčastnili s
pánové: říšský posl. Březnovský, Hruška
Baštecký, Beneš, Šmakal, Labuť, Vomá-
čka a závěrečné slovo opěl přednášející p. Weigner
Doslovem předsedy schůze skončena,
Březnovská
Hruška Baštecký
Beneš
Weigner
32
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Sanační sdružení členů včera vyplatilo za vkladni
knížky po 50% úhrnem 130.000 K, lakže doposud vy-
koupilo za 826.000 K vkladních knížek v nominální
ceně 1,652.000 K. Tato nominální cena jest ve sku-
tečnosti ještě větší, poněvadž při vyplácení vklad
počítají se úroky jen do 31. prosince 1902 a kromě
toho nehledí se na haléře vkladů. Za dalších 200.000
K je přihlášeno knížek ke koupi. Sanační sdružení
bude knížky kupovati do té doby, dokud bude mii
příslušný obnos k disposici.
Odpisy ze vkladů za včerejšek obnášejí 7882 k
3 h. celkem dali vkladatelé odepsati 1,939.552 K 94h
Dnes koná se v záložně schůze důvěrníků členě
Zmínili jsme se již o tom, že ve sklepě Anny
Mádlové, t. č. u trestního soudu ve vazbě se na-
lézající, bylo prohrabáno uhlí až na povnou půdu
Byly tam hledány poklady hospodyně Drozdovy. Má-
dlová v žalářní separaci uvězněné družce prozradila
při důvěrném rozhovorů, že její peníze nebudov na-
lezeny, poněvadž si je uschovala ve sklepě v uhlí.
Mádl
Drozdov
33
article
Tato družka nenechala dlouho tajemství u sebe, dala
se předvésti k vyšetřujícímu soudci, jemuž vše pro-
zradila. Uhlí bylo pak důkladně prohrabáno, ale bez
nejmenšího výsledku.
Včera večer bylo výboru sv.-václavské záložny
ve schůzi sděleno, že delicit vzrostl zas
nejméně o 300.000 K. Stalo se to tím, že př
různých dražbách vyšla záložna se svými pohle-
dávkami na prázdno a že tato ztráta nebyla
z pokladních knih vymazána, tak že se pohledávky
tyto vedly dále jako aktiva.
Výbor žádá co nejdůtklivějí všecky členy, aby
si se splátkami svých reparticí pokud možno pospí-
šili, aby výbor měl po ruce peníze na zakupování
vkladních knížek. Výbor totiž lombarduje vkladní
knížky 35 proc. a nedostává se mu tedy při každé
jednotlivé koupi 15 proc.; musí proto mít potřebný
kapitál po ruce, aby mohl návalu, s kterým jsou
nabízeny vkladní knižky ku prodeji, postačiti.
Dnes (ve čtvrtek) večer koná se schůze dů-
věrníků.
svatý
34
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Doplňovací volba poslance říšského na
Starém městě vykonána byla včera. Ze 3787
oprávněných voličů dostavilo se k volbě 1470,
kteří odevzdali 1459 platných hlasů. Z těch ob-
držel kandidát svobodomyslný p. dr. J. S. No-
vák, advokát v Praze, 572 hlasy, kandidát stra-
ny radikální, advokát p. dr. Karel Baxa 884
hlasy, ostatní hlasy byly roztříštěny. Jest tedy
poslancem zvolen p. dr. Baxa. — Při minule
volbě poslance za Staré město ze 3937 oprávně-
ných voličů dostavilo se k volbě 1263. Pan O.
Bělský, stavitel, byl zvolen 941 hl., radikálnt
kandidát p. V. Štěpánek, mlynář, obdržel 247
hlasů, sociální demokrat Fr. Regner 56 hlasů;
19 lístků roztříštěných.
— V zájmu pravdy. Asi před měsícem př-
nesli jsme zprávu, čerpanou z pramenů, o nichž
mohli jsme se najisto domnívati, že jsou spo-
lehlivé, o neoprávněném domáhání se tak zvaných
podpor nouzových. Učinili jsme tak v zájmu
rolníků živelní pohromou skutečne
postižených, učinili jsme tak z té příčiny,
aby obmezeným úvěrem nebylo plýtváno, nýbrž
aby dostalo se ho těm, kteří právem naň ná-
roky činiti mohou. Úmysl náš byl nejlepší a
nejpoctivější, vždyť přece nemůže nikdo přáti si,
aby podpory byly povolovány na frivolně podá-
vané žádosti, tam, kde nouze v pravém slov
toho smyslu není. Je přece známe, že nouzov
podpory staly se trvalou ins titu c
jedině přičiněním strany svobodo-
myslné a že loni právě strana svobodomyslná
a náš list to byly, jež naléhaly s největší roz-
hodnosti, a činily dokonce propuštění zá-
kona o poplatku z jízdních lístků odvislým od
intensivnějšího poskytování nouzových podpor.
doktor
no
Baxa
O Bělský
V Štěpánek
Regner
Praha
Francie
strana svoboda
35
article
Obnos, jenž povolen byl obcím našim z peněz
veřejných na zakročení poslanců če-
skýcb, jde do millionů a proto
s naprostou indignací odmítám
pusté štvaní jistých listů a po-
dezřívání, že chceme rolníky při-
praviti o podpory, na něž maji
nároky. Kdo zná naše antecedence, kdo
ví, co vykonali jsme průběhem půl věku na
prospěch rolnictva našeho, s odporem odvrá-
titi se musí od agitace, jež nemá na mysl
zájmy a prospěch lidu našeho ani prospěch
a zájmy rolniciva, nýbrž vedena pouze z dů-
vodů buď osobních, neb následkem perverae
vzniklé vlivem nepochopených hesel, nedo-
vede se vykázati jediným úspěchem positiv-
ním, nýbrž rozrušuje jen a boří. Rolnik posti-
žený bídou, způsobenou pohromou živelnou,
s důvěrou obraceti se bude i na dále na svého
zástupce svobodomyslného a týž i na dále ko-
nati bude oproti němu poctivě povinnost svou.
Sám pak ruky společně s námi poskytne oprot
těm, kteří by výhody pracně a s námahou vy-
možené zneužívati chtěli, proti manipulacim,
proti nimž samo rolnictvo ve vlastním zájmuby
se postaviti musilo. Tím odbýváme nájezdy růz-
ných listů, jež perfidním způsobem dobrou věc
za niž jsme se přimlouvali, zkroutily a z obrany
zájmův rolnických učinily útok na zemědělce.
— Jak se chová na Moravé severní dráha.
36
article
Když před patnácti léty šlo o to, aby upuštěno
bylo od sestátnění této dráhy z důvodů, jež
zůstanou v moderní politické historii rakouské
hanbou, slibováno pod určitým závazkem po-
slancům českým z Moravy, že dráha ta upust
od své dosavadní němčiny a že přičiní se, aby
naproti českému obyvatelstvu dostála — poku
jde o rovnoprávnost jazykovou — povinnostem
svým. Však rozhodujícím pánům při tomto ve-
likém a výnosném podniku ani nenapadlo dbát
slibu toho, naopak poměry na severní dráze o
té doby značně se zhoršily. Pokud jde o úřad-
nictvo, nedbá tato dráha, jež jde z 80 proceno
ryze českým krajem, ani dost málo o to, aby
vyznalo se v obou jazycích. Naopak zdá se, že
kdo česky neumí, jest této dráze zvlášť vítán.
I na těch stanicích, kde není nikde vůkol Němců,
jsou úřadníci, již ve věcech nejprostších nemohou
se s českými cestujícími smluvit. A marné jest
všechno dovolávání se, marné stížnosti a stesky.
»Das Unternehmen ist deutsch und deutseh
muss es bleiben,« dekretoval jeden z pánův
inspektorův a to zdá se býti vůdčí zásadou
severní dráhy. Nejinak má se to s nápisy
s tiskopisy na této dráze. Vypadá to na ní jako
na železnicích, jež vedou Porýnskem nebo
Franky. Kdo po této dráze jede, tomu ani ne-
napadne, že jede českým krajem, vždyť i těm
hochům, již obskakují vlaky s pitnou vodou, za-
kázáno nabízet vodu tu po česku. Železniční
správa zná jen »frisch Wosser!« V obcích,
kudy dráha ta véde, jsou úřadníci její nejhorli-
vějšími podporovateli němectví a nejčilejšími
agitátory proti národním snahám domorodého
Němec
Franek
Morava
Porýnsko