ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2b904ea0-661b-11dc-b928-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 81, place 53, org 10, work 2
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
9. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 218.
5 article
Předseda: Řekla prý jste také, že vás p- slal pro nějaké víno Svědk.: To bylo jen pro dvě čtvriky. Předseda: Co víte z toho co vám Lenk vypravovala? Svědk.: Jenom, že se měli rádi s Klofáčem To mně ona řekla. Předseda: Můžete pod přísahou potvrditi, že jste tehdá něco viděla? Svědkyně: Seděli jsme vedle sebe a pil Předseda: Řekl vám Fárek, že to máte udat před soudem Svědk.: Ne, on řekl, že Klofáč nemá tolik síly a že tak čestným není, aby se mně podíval do očí — abych prý mu řekla, že měl se mnou zná- most. Já mu odpověděla: »Když budu moci lhát tak ti pomůžu.« To jsem mu říkala na Václavském naměstí. Později mně říkal Fárek, abych řekla Klo fáčovi do očí, že se mnou poměr měl a vůbec abyc to roztrušovala. Na Václavském náměstí mně vý slovně říkal, mám-li tu sílu, abych to řekla Klofá čovi do očí. Předseda: Byla to pravda, co vám Fárek v Tůmově kavěrně diktoval? Svědkyně: Nezakládá se na pravdě, že jsem tehdá řekla »Na zdar, pane Klofáči!« a že on se za to styděl, že jsem ho poznala, poněvadž jsem ho tehdá ani neznala, a pak to, co prý se dělo, když jsem byla pro víno. Já ničeho neviděla, poněvadž jsem se okamžitě vrátila. Předseda: Proč jste to tedy Fárkovi na psala? Svědkyně: On to chtěl mni Votant rada K asalický: Vždyt jste věděl proč to chce. Svědkyně: Nevěděla jsem, že budu s tím míti potahování, když chtěl můj rukopis. Fárel mně řekl, želpůjde svědčit také nějaká Jouzová a do- dal: »Mně na tom vysvědčení tak hrozně nezáleží nýbrž na tom, abych měl hodně svědků Týž votant: Mluvilo se v »Tůmovce« o ně jakém Fárkově soudu? Svědek: Ano, ale Fárek mi neřekl proč. Předseda: Řekl vám u Tůmů, že toho po- třebuje u soudu?
Lenk Klofáč Fárek Kt Tůmův Jouzová Fárkův Tůma Svědk Václavský náměstí
6 article
Svědkyně: Ano, ale dodal, že já se nemusím dostavit, že mu stačí pár řádků. Se soudem samým »vyrukoval« teprve, když už měl výslech. Pak jsem se dověděla, že budu volána jako svědkyně. O pro- středních svátcích byla jsem zatčena. Pan rada Olič se bál, že bych si něco snad udělala, poslal ráno v 6 hodin pro mne tajného policistu a pustil mne teprve v 11 hodin. Svědkyně udává po té dva případy, k jichž udání ji prý Fárek proti Klofáčovi vybízel. Volant rada pan Kasalický: Řekl, abyste to u soudu udala? Svědkyně: Ano, že prý nic se mi nestane Votant rada pan Růžička: Řekl vám Fárek- »Badeš-li míti dosti síly, řekni to Klořáčovi do oč také u soudu? Svědkyně: Ano. Votant: Víte to dobře? Svědkyně: Ano. A já mu odpověděla »Budu-li moci lhát, tak to řeknu«. Když však jsem u vyšefřujícího soudce pana Poláka dostala napo- menutí, řekla jsem pouhou pravdu. Při konfronlanci s Fárkém tvrdí svědkyně, že není pravda, že by se byl Klofáč tehda ve vinárně vydával za svobodného. Nevěděla prý vůbec, je-li Klofáč svoboden či ženat, vůbec prý ho neznala. Kromě prve uvedeného prý o Fárkovi neudala ničeho, ostatní prý je vymyšleno Obbájce: Na policii jste řekla, že Klofáče neznáte, u vyšetřujícího soudce však, že ho znáte. Svědkyně: Tehda jsem ho neznala. Obhájce: Znal vás Klofáč? Svědkyně: Nevím. Ohhájce: Mluvila jste s ním někdy? Svědkyně: Dříve ne, setkala jsem se s ním teprve, když jsem šla posledně od soudního lékaře. Obhájce: Je zajímavo, že poslanec Klofáč nechce vás také znát a tvrdí, že vás nezná. Svědkyně: Já si mohu pamatovat hosty kteří k nám přijdou? To bych si musila pamatova každého Obhájce: Řikal vám pan Fárek, co máte po- vídat. ve vašem bytě?
Olič Fárek Klofáč Růžička Buda
7 article
Jeden z votantů: Prosím pana předsedu by otázky, které byly již zodpověděny, nedovoli opětovati. Předseda upozorňuje obhájce, že jeho věcí právě tak jako věcí soudu jest, by bedlivě sledoval průběh líčení, aby zbytečným otázkám se vyva- roval. Obhájce (ke svědkyni): Znala jste nějakou Annu Mayerovou? Neudala jste ji křivě? Neudala jste na ni, že . .. Předseda: Otázky této vzhlodem k soudním spisům, které mám po ruce, nepřipustím. Předseda konstatuje Věrohodnost svědkyně byla brána v pochybu, poněvadž prý měla roku 189 udati na policii ještě jiné, zejmena nějakou Mayero- vou, že zpívaly píseň »Rudý prapor« po svatojan ském ohňostroji. Svědkyně toho neudala, nýbrž detektiv Karel Zobl. Maninová jako obviněná uvedla že nezpivala ani ona, ani ostatní obviněně. Svědkyně Barbora Maninová, matka svěd kyně předchozí, potvrdila, že v bytě jejím své svě decké »prohlášení« dcera její nepsa la. Následuje výslech řísského poslance a spolu redaktora »České Demokracie«, V. J. K loláč Byv upozorněn na to, že ve věci, která cti jeho rodiny se týče, dle zákona svědčiti nemusí, praví svědek Nemám k tomu příčiny Obhájce Fárkův žádů, by Klofáč do přísahy vzat nebyl, ježto prý jeho osobní nepřátelství prol Fárkovi je notorické. Státní zástupce žádá, by návrhu to- muto místa dáno nebylo. Soud usnesl se nevzíti svědka do přísahy, po ukazuje zejmena na jeho nejnovější podání, v němž činí návrhy na předvolání nových svědků v příčině sporu, od něhož byl však sám upustil, z čehož — jak soud dokládá — lze předpokládati, že tu jde o značný stupeň osobního nepřátelství. Předseda: Znal jste číšnici Antonínovou Bylo zde udáno, že jste byl s ní ve vinárně v Je zdecké ulici.
Mayerův Karel Maninová Fárkův Klofáč Fárek Antonínová Český demokracie
8 article
Svědek: Byl jsem velice překvapen, když jsem se o tom dověděl. Je možno, že po noční službě redakční někde jsem se zastavil, ale nikdo nemůže tvrditi, že bych se byl neslušně choval. Předseda: Byl jste prý s Antonínovou dva- kráte v oné vinárně. Svědek: Nikoli, to jméno nebylo mně nikdy zná mo. Jeden votant: Nemusíte v té věci odpo vídati. Svědek: Nikoli, já musím tak činiti proto aby celé to darebáctví, které bylo proti mně nastro- jeno, bylo odhaleno. Kdybych byl v nejmenším za tížen, užil bych zákonného práva, poněvadž všal tomu tak není, konstatuji pouze, co je pravdou. Předseda: Znáte svědkykyni Maninovou Svědek: Znám ji teprve od několika dnl. Předseda: Ona praví, že byl jste tehda s tou dívkou u ní ve vinárně. Svědek: Možná, že jsem ve vinárně byl také je možná, že mne slečna viděla, ale když mne již viděla, musí říci, že jsem ničeho neslusného si nedovolil, že jsem vypil skleničku vína a šel zase pryč. Ale že bych byl s ní (Antonínovou) pohro- madě, je naprostá lež. Ostatně nemohu si vzpome- nouti, že bych někdy v Jízdecké ulici byl. Tehda jsem vojančil a kasárna byla nedaleko. Volant p. rada Růžička: Můžete vyloučiti možnost, že jste byl s nějakou slečnou ve vinárně že jste tam pili víno a zcela slušně se chovali? Svědek: Toho nemohu vyloučiti. Ale byla-li tam ona (Antonínova), nepřišla rozhodně se mnou. Svědkyně Maninová při konfrontaci tvrdí, že svědek Klofač zároveň s Antonínovou do místnosti přišel, že však seděli zcela klidně vedle sebe. Svědek K loláč: Pak jistě nepřišla se mnou Předseda: Nebyl svědek Klofáč ve vojen ském kroji? Svědkyně: Ano, byl. Ostatně Antonínov mne často, když přišla z kavárny, chodila navště vovat. O bhájce Fárk ů v: Od kterého roku jst ženat? Svědo k: Od roku 1894.
Antonínová Růžička Klofáč Antonínov
9 article
víno. Vyslýcháni byli po té svědkové, kteří vedeni byl obhájcem ku posouzení věrohodnosti svědkyně Fran lišky Maninové. 32letý žižkovský fotograf Josef Vrba vyprávěl že mu Maninová po Novém roce na ulici pověděla jistou afřféru Klofáčovu, která prý týkala se tako její osoby. Maninová to popírá. 23letý rytec Jaroslav Kovář, který byl ve vý boru spolku »Žižkovan«, dosvědčuje, že Maninové byl pro její nedobrou pověst r. 1896 přístup do místností spolku zakázán. 30letá žižkovská švadlena Aloisie Seidlo v ví o tom z doslechu. Člen administrace »Práva Lidu« Fr. Hoke o známosti Maninové s Fárkem neví a nepamatuje se, že by mu byl o jejím poměru ke Klofáčovi býval Fárek něco řekl. Doznává jen, že o Klofáčov v »Pařížské kavárně« se mluvilo. Po výslechu svědkyně služky Anny M a ye- rové z Bubenče, který týkal se zmíněné a vy světlené již udavačské afféry z r. 1897 bylo k ná vrhu ohhájcovu čteno vysvědčení policejního ředí telství pražského o mravech Maninové, jakož i po sudek lékařský. Dle udání policie je Maninová povahy výstřední Vysvědčení policejní vytýká jí, že oddala se nezří- zenému životu a že několikráte pokoušela se o sebevraždu. Lékařské dobrozdání, které potvrzuje údaje policie o sebevražedných pokusech Maninové, uvádí, ž Maninová sice trpí poruchou růzu hysterického, že však nebyly u ní zjištěny příznaky psychosy hyste rické, která by způsobilost k vydání svědectví vy lučovala.
Fran Maninová Vrba Klofáčův Kovář Žižkovan Seidlo Hoke Fárek Klofáč Francie Bubeneč
10 article
Svědek Klofá č žádá vzhledem k tomu, že jde o jeho čest. za výslech vedených jim dvou svědko o víně Fárkově v jiných ještě případech. Předseda prohlašuje, že věc vyšetřuje s zvláště a že byla soudem postoupena státnímu za stupitelství. Po jednání o případu na výstavíšti posléze bylo jednáno o případu tůborském, pro nějž obžalovár Fárek z přestupku zpronevěry 50 zl., peněz to od vedených jemu za zakoupené podíly zřizovaného družstva pro výrobu kravat. Fárek prohlásil, že peně těch nezpronevěřil, nýbrž použil jich se souhlasem výboru na zaplacení insertů v časopise »V Před« Kdyby prý byl býval zůstal u národního dělnictva. nebylo by prý bývalo toto oznámení učiněno. Takto prý jednala »Nůrodní jednota dělnická« ze msty. Svědek Roman Gregor, typograf z Vršovie. pamatuje se, že obnos byl výborem jednoty upsán prohlašuje však, že ve schůzi, ve které řekl Fárek, že peněz použil na zaplacení inserátů, nebyl. Bývalý předseda »Národní jednoty«, cihlář v Tá- boře p. A. Vott. praví, že oznámil, k jakému účelu peněz použije a že výboru to bylo lhostejno, jen když to přišlo k dobru družstva. Pokladník Karel Suk, bývalý pokladník jednoty který oněch 50 zlatých na upsané podily vybral vyplatil, udává, že sice ve schůzí výboru nebyl, že však z okolnosti, že nikdo proti tomu se neozval. soudí, že Fárkovo jednání sehvátila také valna hromada.
Fárkův Fárek Gregor A Vott Pokladník Suk Tá
11 article
Svědek Fr. Kvasnička, řezbář v Táboře, který byl nucen jako ručitel Fárkův zaplatiti 350 K, pro hlašuje, že mu ničeho není známo o dohodě Fárkově stran úhrady nákladu na inseráty. Po řečech státního zástupce, jakož i obhájee Fárkova p. dra. Fischera, vynesl soud o 6. hod. odp. rozsudek, jímž obviněný Fárek sproštěn obžaloby pro zločin svádění ke křivému svědectvía pro přestupek zpronevěry, za to však odsou zlen pro přečin rušeuí veřejného pokoje a řádu a pro zlo- činy urážky panovníka a členů panovnické rodiny do těžkého žaláře na dobu třinácti měsíců. Předseda ohlásil zároveň, že státní zastupitel- ství vyhražuje si zároveň právo k stíhání R. Fárka pro podvod, spáchaný ucházením se o křivé svěde ctví u Josefa Wondráčka. V důvodech bylo uvedeno, že soud v prvém pří- padě nemohl nabýti přesvědčení o vině Fárkově, poně- vadž vše opírá se jen o výpověď svědkyně Mani- nové, která si během řízení v závažných a důleži- tých skulečnostech tak velice odporovala, žes úplné víry jejímu svědectví přikládati nemohlo. Ostatně Maninova sama při líčení připustila, že šlo hlavně o to, aby její výpovědi bylo zneužito k tisko- vému sporu. Pokud jde o žalobu druhou, uznal sou věc tu za soukromoprávní. Obhájce Fárkův ohlásil proti rozsudku zmateční stížnost.
Kvasnička Fárkův Fischer Fárek R Fárek Wondráček Maninův Francie Tábor
12 article
U okresního soudu pro přestupky. Po návštěvě četníta. Pekařský mistr pan Krejza v Chrášťanech u Rakovníka oznámii tamnější četnické stanici, že pomocník jeho Jos. Picka. který pečivo rozvážel, zpronevěřil mu značný obnos. Četnický závodčí Rudolf Sedláček vyprátral, že po- mocník zdržoval se v hostinci Kindlové v Milostíně. kde do pozdní noci pil a karty hrál. Závodčí tázal se na tyto podrobnosti hostinské Kindlové, která tvrdíla, že pomocník zdržel se u nich do 9 hodin. že však v karty nehrál. Kindl, později jsa na to otázán, pravil opět, že Picka byl u nich do 11 hodin v noci. Závodčí pozastavil se nad rozdílnosti údajů a podotkl, že jeden z manželů asi nemluvil pravdu. Kindl nelenil a poslal zemskému četnickému velitel- ství na závoděího stížnost, v níž uváděl, že se četník nepřístojně choval, že manželce jeho vyhrožoval pod. Z nařízení velitélství zavedeno vyšetřování, jímž zjištěno, že tvrzení Kindlovo jest úplně vymy- šlené. Na Kindla podána proto žaloba pro přestupek proti bezpečnosti cti; při líčení, které se konalo zdejšího okresního soudu na Ovocném trhu, soukro- mého účastníka závodčího Sedláčka zastupoval funk- cionář státního zastupitelství. Líčení skončilo odsou- zením Kindla a sice k peněžité pokutě v obnosu 60 korun. Kafféře skalické. Jak se dovídáme, bylo líčení, ustanovené prol rolníku Vojtěchu Kubů před krajským soudem v Tá- boře, odročeno na den 4. září. Ze Lvova, 8. srpna. (Zvl. tlfgrm. »N. L. «) Basil Vasilčišin, kterýž, jak nedávno sdě leno, spáchal atlentát v kathedrále na světícího bis kupa Hausmana, byl nyní na základě výroku lékařt dán do ústavu choromyslných
Krejza Picek Sedláček Kindl Kindlův Kuba Vasilčišin Hausman Chrášťany u Rakovník Milostín Lvov krajský soud v Tá
13 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šachy- ** Z Karlových Varů, 8. srpna. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Dnes Albín ve francouzské hře prohrál. K akci smiřovací na Moravě, V Brně, 8. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) V dnešním čísle »Lidových Novin« píše posl. dr. Stránský o moravském vyrovnán v konečné své úvaze takto: Proti německému návrhu v příčině kon- strukce a kompetence kuriátního veta podal jsem po úradě se svými soudruhy protinávrh, jehož nesrovnalosti s referátem bar. d'Elverta shrnouti lze následovně: 1. Volby do sněmovních odborů vyhraženy býti mají výlučně plenu sněmovnímu a kuriím nemá na ně příslušeti pražádný vliv. 2. Volby do zemského výboru konatis mají tím způsobem, že voliti má kurie česká tři, kurie německá dva a kurie velkostatkářská — tato dle soustavy proporcionálního zastou pení — taktéž dva členy. 3. Velkostatku nemá se vůbec přiřknout právo veta. 4. Z referentovy osnovy mají se vyloučit ona ustanovení, která podřizují kuriátnímu vetu změnu obecního řádu a obecního volebního řádu. pak statutu města Brna, Olomouce, Znojma, Ji hlavy, Uherk. Hradiště a Kroměříže. Tak nemají podléhati kuriátnímu vetu usnosení jimi a) provésti se má zřízení učilišť v obei jejíž zákonité zastupitelstvo proti tomu podá odpor ke sněmu; b) příspěvky poskytované dříve, než záko tento nabyl platnosti, státním, zemským aneb soukromým školám odejmuty neb obmezeny být mají; c) složení neb rozdělení obeí proti zákonite vůli alespoň jedné z obcí, jichž se týče, pro vésti se má; d) vydati se má zákon v příčině zřízen okresních zastupitelstev aneb — byl-li vydán — zákon ten změniti se má.
Albín doktor Stránský Elvert Karlová Vary Morava Brno Olomouc Znojmo Kroměříž
14 article
Myslím, že v tomto protinávrhu s naší strany značí se ta nejmožnější mírumilovnost snaha po docílení shody s Němci. Před každým nepředpojatým forem můžeme s takovýmito dalekosáhlými ústupky klidně na sebe vzi zodpovědnost, že jsme vyjednávání přerušili, když Němci s ústupky našimi nechtěli se spokojiti. Nechť nám Němci ukážou jedinou zem na celém světě, kdež by tak velká většina po skytla tak malé menšině tak výhodného postavení K objasnění a odstranění dalších spor budiž také doznáno, že dosud žádná se zúčast něných stran českých neučinila nějakého závaz ného prohlášení v příčině toho neb onoho ně- meckého požadavku. Celé dosavadní jednán pobybovalo se ve způsobě výměny náhledů, re ferátů a korreferátů vždy s výhradou sehválen klubem a stranami. Členové vyrovnávacího výboru dols u činností svojí zájmy českého lidu nepoškodilia právům jeho níjakž nezadali.
Němec
15 article
Rozhodautí o otázce, má-li ve vyrovnávae akci býti pokračováno čili nie, nechei nijakž předbihati. Jisto jest, že jsme se oetli před mrtvými body. Vyrovnávat se za kaž dou cenu jen abychom byli nahoře hezkými je snad v zájmu jednotlivcův a i ce- lých stran, ale nikoli v zájmu ce- lého národa. A jen ten nám budiž zákonem nejvyšším. Vzíti z rukou Němeů světšinu« sněmu, s níž nemůžeme dělat zákony v prospěch lidu svého a ve prospěch vlasti, vzíti »většinu« v zemiském výboru, s níž nemůžeme spravo- vati záležitosti země, bylo by přímo dětinské! Tato takřka přízemni ctižádost jest nás dalekou. Toto »vyrovnání« nebylo by žádným rozuzlením, žádným mí- rem, nýbrž počátkem nových snah za skutečným a pravým osvohozením, no- vých bojů za vydobytí patřicího nám posta- vení v zemi. K tomu netrpěl a nestrádal li český tak velkou měrou na Moravě, aby nyní dobrovolně a na vždy spokojil se s úlohou líčeného pána ve své vlastní domovině.
Morava
16 article
Požadavky Němců směřují ne pouze k tomu, aby zamezen byl nějaký — jak oni si sami rádi namlouvají — »uměle a agitací vy volaný« vzrůst a rozmach české ná- rodnosti, nýbrž směřují k ůpl- nému zastavení přirozeného vý- vinu všech našich jak fysických, tak i duševních sil. Požadavky Němců nesou se dále, než kam až dosud sahala jejich všemohoucnost v Rakousku, ony maji přímo opravit přirozený a opodstatněný běh věci — corriger la natur, bychom řekli. Jako onen Josua slunci velel, aby stálo, tak chtěj Němei touto osnovou veleti při- rozenému, v lidském i božském právu odůvodněnému toku našeho národního, osvětového i hospo- dářského života, aby se zastav il, aby zakrněl, aby vyschl. A proto můžeme již dnes s jistou určitostí říci, aniž bychom tím předčasně zasahovati chtěli do usnesení kompetentních orgánůc Li- dová strana toto vyrovnání ne- přljme a nebude asi chtíti se zúčastniti dalšího, beztak ma ného vyjednáván í.
Němec Rakousko
17 article
Byla však do diskuse také vnesena otázk co že dělat, když ne vyjednávat. Nedá se upřit že je snáze posuzovat a odsuzovat, než působi a vytvořit. A proto nechceme a nesmíme se spokojit s pouhou negací dosavadního postupu. Avšak česká otázka na Moravě nestojí tak, aby tato vyrovnávací akce byla její poslední a je- dinou stanicí. Připustili jsme otevřeně a upřímně, že cesta dohody jest principiálně správnou, avšak docházíme také k poznání, že Němei ne- jsou dosti zralými pro poetivý smir. On vyžaduje vzájemné uznání pln rovnoprávnosti a rovnocennosti ne snad pouze při paragrafování smlouvy a zákonů, nýbrž více ještě v životě obou národností; on vyžaduje vzájemnou úetu k celé morální i hospodářské bytosti obou národů. Je také pochopitelno,že Němci nebudou se s námi vyrovnávat po- ctivě a rovnoprávně, dokud budo se nalezat v tak nepoměrně výhodnějších posicích, než jsou naše, nota bene v posicích, jež nemají svůj základ v nějakých pro nás nepříznivých zákonech, nýbrž v po- měrech všeobecně politických a sociálních.
Němec Morava
18 article
Obsadí-li nepřítel všechny vrchy svými děly, je mu snadno střílet do roviny, a nedivte se, že vás žádá, abyste se vzdali. Nuže, dří ve bude třeba Němce z těchto vý- hodných bašt, vrchů a pevností dostat doroviny s námi, donutit je k úctě a cenění našich mravních i fysických sil a přesvědčit je, že v plné rovnoprávnosti a nikoliv v jejich nadvládě spo čívá i jejich bla ho. Jak že se to dokáže ? Vytrvalostí v boji všemi zákonitými zbraněmi. Bojem jak na říšské radě, tak i na sněmu zemském za odstraňování všech těch křivd a nesrovna- lostí, jimiž Němci opevnili své postavení, bojem za spravedlivé zákony, jež ponenáhlu překlenou propasti mezi utiskovateli a potlačenými, bo- jem za další a úplné vybudování našeh školství, jež opatří lidu našemu více uvědo- mění, více vnitřní síly a více osvěty, než jak měl dosud, bojem i mimo sbory zákonodárné v životě hospodářském, kdež přivedeme Ném ee do největších nesnází a tím co nej- dříve k poznání, že mohou jen s námi, nikoliv nad námi vládnouti. V tomto boji posilňovati nás bude vnitřní síla našich snah a našieh cílů, totiž právo a pravda. Jako jsme dosa- vadním bojem — bez většiny a bez nových vo- lebních řádů — nutili Němce již k výslovnému doznání, že to takhle dále jíti nemů že, že většina na sněmu zemském a v zemském výboru patří nám, tak je ještě mravním tlakem svého svatého práva donutíme k činným důsledkům onoho dosud jen theoretického do- znání. Nežli špatné vyrovnání, raději žádné. Praci a bojem připravujme vyrovnání lepší. Na dně těch starých, dle náhledu mnohých našich politiků prý již otřepaných hesel leží dosu mnohé zlaté zrno: »Vytrvejme a nedejme se !«
Němec Prace
19 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Telegramy. Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. tel. »N. L e Zdejší »Tageblatt« zvěděl prý z věrohodné strany, že jeho jihoafrický dopisovafel Meyer- bach byl Angličany v Middleburgu pod zámin- kou, že jest vyzvědač, uvězněn a že má býti před vojenský soud postaven. List zve to nej- hrubším porušením práva a ohlašuje protest proti tomu. Z Londýna, 8. srpna. (Zvl. tel. »N. L.«) Liberální vůdce Campbell Bannerman měl v jižní části Londýna, Peckhamu, na liberální schůzi řeč o úpravě poměrův jihoafrických. Žádal na- lehavě za smířlivé vystupování a za všeobecnou amnestii na konci války. Po krátké době, v niž by Burové zůstali korunní osadou, měla by jim přiznána býti úplná autonomie. Ostře kritisoval Campbell Bannerman nedávnou řeč Chamberlainovu. Kdy skončila by válka, tázal se, kdyby se mělo užíti représsalií, ministrem tím navrhovaných. Britský lid nemohl by schva- lovati války vyhlazovací. Jen nesnesi- telná již drzost Chamberlainov pravil řečník — můze na vr ho v at prostředky tak hanebné.
N L Meyer Angličan Campbell Bannerman Burová Chamberlainův Berlín Londýn Peckham
20 article Válčení s Cínou-
Válčení s Cínou- Telegramy. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« sděluje z Pekina ze včerejška Největší část států zde zastoupených přeje si — soudě dle chování vyslanců — vážně, aby bylo přivoděno nějaké rozřešení a jest po pří- padě hofova k dalšímu vyjednávání přistoupiti Důvody anglického vyslance, jenž nemůže prý ještě protokol podepsati, nejsou známy, soudí se však, že vztahují-li se pouze ke stylisování pro- tokolu a nikoliv k zásadním otázkám, bude možno vyjednávání záhy skončiti. Čiňané mohli by podepsati bez váhání. Vyslanec německý zástupce Spojených ststů, kteříe jsou zvláště zmocněni, aby pracovali k docflení shody, te- legrafovali Čančitunovi a Liuhunlovi, že by rádi svým vlívem odstranili případné námitky čínské vlády proti ujednáním.
Cína Londýn Reut spojený ststus
21 article Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Telefonické zprávy„ Nár. Listů. Přestávka v prácí. Z Vídně, 8. srpna. Ministerstvo vnitr podalo velice důležitý výklad § 74. živno- stenského řádu. Rozhodlo totiž, že paragrafu tomuto se nevyhovuje, jestliže se práce v roz sahu zákonem stanoveném sice úplne přeruší, avšak jestliže se při tom dělnictvu zakáže opouštěti pracovní místnost za přestávky této. Za pracovní přestávku možno dle roz- hodnutí ministerstva vnitra pokládati toliko dobu, které dělník může použiti úplně volně dle své vlastní vůle. Všeněmci a německá strana lidová. Z Vídně, 8. srpna. Dne 10. t. m., jak již sděleno, bude se konati v Mostě nad Murou schůze poslanců německé strany l- dové. Jednáno bude na ní o nynějších aktu- álních otázkách, především podány budou zprávy o politické situaci; po nichž násle- dovati bude debata. Na schůzi stanoven bude pro německou stranu lidovou politickýa pracovní program pro příští zasedání říšské rady a zároveň bude blíže určeno stanovi sko, které svaz německé strany lidové za- V povšechné debatě bude rokováno otázce německého ministra krajana. Hlavním předmětem schůze bude však spor, který vznikl mezi Všeněmci a mezi německou stranou lidovou. Resignace I. místopředsedy posla- necké sněmovny posl. Prada. Z Vídně, 8. srpna. Posl. Prade vzdává se hodnosti prvního místopředsedy sněmovny poslanecké. Jak osobní jeho orgán »Deu- sche Volkszeitung« sděluje, zavdaly podnět k resignaci té útoky Všeněmců v po- slední době s velikou rozhodností proti posl.
Posl Vídeň Most Mura Prado
22 article
Pradovi podnikané. Vedle toho, jak list ten naznačuje, chce míti posl. Prade volné ruce, aby mohl pustiti se do bezohledného boje pro rozdělení Čech a proti Vše- němcům. Zmíněný list přínáší v té příčině toto sdělení: »Naproti zprávám některých listů, že posl. Prade dostaví se dne 10. t. m. do schůze poslanců německé strany lidovév Mostě n. Murou, aby tam podal zprávu o volebním hnutí v Čechách, konstatujeme, že zpráva ta se nezakládá na pravdě. Za to však oznamujeme voličům posl. Prada, že poslanec ten dal svazu německé strany lidové svůj mandát jako první místopředseda sněmovny poslanecké k disposici, a že tudíž se tohoto místa vzdá ihned, jakmile se říš- ská rada opět sejde. Posl. Pradovi bude potom možno věnovati svoji pracovní sílu více svému volebnímu okresu, bude vyvíjeti čilejší činnost na schůzích a v boji za dvoj- dílnost Čech čili správněji řečeno z národní autonomii. Náš poslanec doporučuje svazu německé strany lidové, aby za místo- předsedu a ministrakrajana navrhl jenom poslance alpských zemí. Touto resignací na místo místopředsedy čelí posl. Prade bídným pomluvám, podkládajícím jeho politické čin- nosti cíle sobecké.
Posl Čechy Most Mura
24 article
Kolonisace Poamuří. w. Z Londýna, 8. srpna. Z Oděsy telegrafuje se »Timesům«, že ruská vláde snaží se obvod amurský co nejrychleji kolo- nisovati. Chce tam poslati nejméně 20.00 osadníků, zvláště z krajů kozáckých. »Times« poslední okolnosti přičítají i zna- čný význam vojenský a tak činí prý i sibíř- ský tisk. Otázka albánská, Z Vídně, 8. srpna. (C.B.) »Fremden- blatt« píše: »Dle zpráv, jež prý dostaly zdejší listy »z dobrého — jak uvádějí — pramene« z Říma, přičítají prý se tam ne- vlídné poznámky, jimiž některé německé listy provázely chování se Italie v Albanii, vídeň- ským inspiracím. Nerozumíme, oč tato do- mněnka se opírati může, poněvadž zdejší tisk až potud zabýval se jen velmi málo otázkou albánskou a onoho článku německých listův ani nezaznamenal. Zmíněné římské zprávy kladou ostatně poznovu důraz na po- kojnou politiku Italie a na úplnou shodu s Rakousko- Uherskem v otázkách balkánských. O tom se zde na rozhodujících místech nikdy nepochybovalo.« a. Z Říma, 8. srpna. »Italia Militares sděluje: Když nedávno křižák »Euridice« zakotvil před albánským přístavem Meduí, zdráhal se turecký úřadník odeslati telegram velitele lodního do Říma. Velitel hrozil, že dá město bombardovati, načež mu teprve úřadník vyhověl.
Militares Poamuří Londýn Vídeň Řím Albánie RakouskoUhersko Timesy Times Fremden Italia
25 article
Gen. Baratieri. n. Ze Sterzingu, 8. srpna. Generá Baratieri dnes v noci zemřel rakovinou ža- ludku. Byl kdysi vrchním velitelem v Habeši, ale pro porážky zbaven byv velitelství, uchýlil se do Tyrol. Zajímavo jest, že po- rážky jeho způsobily své doby i pád Crispův, nyní rovněž umírajícího. Telegramy korresp. kanceláře. K úmrtí císařovny Viktorie. Z Vídně, 8. srpna. (C.-B.) Za císa- řovnu Viktorii nařízen 18denní dvorni smutek, počínajíc 10. t. m.- Z Brestu, 8. srpna. (C.-B.) Velitel připluvší sem »Herthy« prohlásil, že loďstvu čínskému (vracejícímu se z Činy i s princem Jindřichem) nic není známo o úmrtí císa- řovny Viktorie. On připlul jen, aby přijal poštovní zásilky na palubu a měl se dru- hého dne spojiti s ostatním loďstvem při vstupu do průlivu La Manche. Dodal, že ale nyní odpluje již o 1 hodině odpol., aby loďstvu oznámil úmrtí císařovny Viktoriea aby zpravil prince Jindřicha, že zvláštní vlak očekává ho v Brestu. Velitel »Herthy« vykonal dopoledne návštěvy u hodnostů. Princ Jindřich přistane zde v noci neb zejtra. Z Brestu, 8. srpna. (C.-B.) Přednosta úřadu námořního oplatil dnes veliteli ně- mecké lodi na palubě její návštěvu, načež loď odpoledne o 2. hodině odplula k ostat- nímu loďstvu německému, jež křižujeu ostrova Quessontu. Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. telg.) Di- vadla a koncertní podniky ocitly se naříze- ným smutkem ve velkých rozpacích. Smlouvy uzavřené s hudebníky pokládají se aspoň v Berlíně za zrušené. Ředitelé divadel od- hadují své škody do tisícůlmarek. »Německé divadlo« samo trpí prý každý den 1800 marek ztráty
Crispův Jindřich Sterzing Habeš Tyroly Vídeň Brest Le Manche Berlín Viktoria Hertha německý divadlo
26 article
Týrání vojska v Německu. Z Vratislavi, 8. srpna. K odsouzení poddůstojníka Tonsbieras k devítiměsíčnímu vězení (Viz politické zprávy zahraničné. Pozn. red.), došlo následkem nesčetných přímo pří- padů týrání, jehož se dopouštěl proti vojáku- jednotlivci, na nějž zvláště byl zanevřel. Jen políčků dostal voják ten od Tonjs- biera na dvě stě. Žalován byl Tonsbier ale jen pro 63 případů ztýrání a pro po- škození cizího majetku. Tělo a hlava zmíně- ného ztýraného vojáka byly pokryty ranami a boulemi od poboční zbraně Tonsbierovy. Jednoho dne musil se rekrut onen sehnouti a Tonsbier zasadil mu deset ran násadcem biče, až zbyly modré pruhy po nich. Kdyz 8. července scházel nováčkovi tomu kňoflík, urazil mu poddůstojník Tonsbier všechny knoflíky, strhl mu spodky a šle s těla, tloukl mu spodky přes hlavu, dal mu několik po- líčků, rozřezal mu vzteky košili a podšívku kabátu, poručil mu, aby v 9 hodin večer bez- vadně oděn se mu ohlásil, načež mu ale oděv znovu rozřezal a poručil mu, aby po druhé se mu ukázal v šatu spraveném. A po té musil rekrut ještě jednou vše sešíti a v noci o 12. hodině poddůstojníku, již ležícímu, šat znovu vyspravený ukázati. Po několik měsíců voják to vše snášel, na konec ale učinil o týrání oznámení. Poddůstojník hrozil mu za to zabitím. Zástupce obžaloby navrhoval degradaci a šest měsíců vězení. Vojenský soud ale degradaci neuznal, poněvadž prý poddůstojník neosvědčil tu nečestné smýšleníl Hrabě Waldersee opět v Německu. n. Z Berlína, 8. srpna. Proslýchá se, že hrabě Waldersee má býti za svoji světo- maršálskou — práci v Číně povýšen do stavu knížecího.
Waldersee Německo Vratislav Berlín Čína Waldersee
27 article
Z Hamburku, 8. srpna. (C.-B.) Město přístav jsou bohatě ozdobeny. Když »Gera« přistála, odebral se polní maršálek hrabě Waldersee za volání »Hoch« lidem na zemí a byl zástupcem císařovým, gen. Wittichem, hamburským starostou Hochmannem, gene- ralitou a důstojnictvem pozdraven. Hrabě přehlédl čestnou setninu a odebral se s ge- nerálem Wittichem, provázen jsa škadronou císařských hulánů a za volání »slávy« obe- censtvem do radnice, kdež byl přijat se- nátem a kdež uchystána snídaně. Z Hamburku, 8. srpna. (C.-B.) K uví- tání hraběte Walderseea dostavili se též mi- nistr vojenství Gossler a náčelník generálního štábu hr. Schliefen. Generál Wittich před- čítal dva kabinetní rozkazy císařovy, jimiž Vilém II. hraběti Walderseeovi za jeho »vy- nikající« zásluhy děkuje a jemu řád pour le mérite s dubovým listem udílí. Dále na- řizuje císař, aby 9. pluk polního dělostře- lectva pojmenován byl po hraběti Walder- seeovi. Na radnici pozdravil purkmistr hraběte Walderseea řečí, v níž uvedl jeho zásluhy o — světový mír. Hrabě Waldersee děkoval a poukázal na výkony důstojníkův a mužstva, kteří prý si zdatností svou a kázní zjednali váznost
Waldersee Hochmann Hrabě Gossler Witti Vilém II Walder Hamburk Gera Waldersee