3
masthead
9. srpna 1901.
5
article
Předseda: Řekla prý jste také, že vás p-
slal pro nějaké víno
Svědk.: To bylo jen pro dvě čtvriky.
Předseda: Co víte z toho co vám Lenk
vypravovala?
Svědk.: Jenom, že se měli rádi s Klofáčem
To mně ona řekla.
Předseda: Můžete pod přísahou potvrditi,
že jste tehdá něco viděla?
Svědkyně: Seděli jsme vedle sebe a pil
Předseda: Řekl vám Fárek, že to máte udat
před soudem
Svědk.: Ne, on řekl, že Klofáč nemá tolik
síly a že tak čestným není, aby se mně podíval do
očí — abych prý mu řekla, že měl se mnou zná-
most. Já mu odpověděla: »Když budu moci lhát
tak ti pomůžu.« To jsem mu říkala na Václavském
naměstí. Později mně říkal Fárek, abych řekla Klo
fáčovi do očí, že se mnou poměr měl a vůbec abyc
to roztrušovala. Na Václavském náměstí mně vý
slovně říkal, mám-li tu sílu, abych to řekla Klofá
čovi do očí.
Předseda: Byla to pravda, co vám Fárek
v Tůmově kavěrně diktoval?
Svědkyně: Nezakládá se na pravdě, že jsem
tehdá řekla »Na zdar, pane Klofáči!« a že on se za
to styděl, že jsem ho poznala, poněvadž jsem ho
tehdá ani neznala, a pak to, co prý se dělo, když
jsem byla pro víno. Já ničeho neviděla, poněvadž
jsem se okamžitě vrátila.
Předseda: Proč jste to tedy Fárkovi na
psala?
Svědkyně: On to chtěl mni
Votant rada K asalický: Vždyt jste věděl
proč to chce.
Svědkyně: Nevěděla jsem, že budu s tím
míti potahování, když chtěl můj rukopis. Fárel
mně řekl, želpůjde svědčit také nějaká Jouzová a do-
dal: »Mně na tom vysvědčení tak hrozně nezáleží
nýbrž na tom, abych měl hodně svědků
Týž votant: Mluvilo se v »Tůmovce« o ně
jakém Fárkově soudu?
Svědek: Ano, ale Fárek mi neřekl proč.
Předseda: Řekl vám u Tůmů, že toho po-
třebuje u soudu?
Lenk
Klofáč
Fárek
Kt
Tůmův
Jouzová
Fárkův
Tůma
Svědk
Václavský náměstí
6
article
Svědkyně: Ano, ale dodal, že já se nemusím
dostavit, že mu stačí pár řádků. Se soudem samým
»vyrukoval« teprve, když už měl výslech. Pak jsem
se dověděla, že budu volána jako svědkyně. O pro-
středních svátcích byla jsem zatčena. Pan rada Olič
se bál, že bych si něco snad udělala, poslal ráno
v 6 hodin pro mne tajného policistu a pustil mne
teprve v 11 hodin.
Svědkyně udává po té dva případy, k jichž
udání ji prý Fárek proti Klofáčovi vybízel.
Volant rada pan Kasalický: Řekl, abyste to
u soudu udala?
Svědkyně: Ano, že prý nic se mi nestane
Votant rada pan Růžička: Řekl vám Fárek-
»Badeš-li míti dosti síly, řekni to Klořáčovi do oč
také u soudu?
Svědkyně: Ano.
Votant: Víte to dobře?
Svědkyně: Ano. A já mu odpověděla
»Budu-li moci lhát, tak to řeknu«. Když však jsem
u vyšefřujícího soudce pana Poláka dostala napo-
menutí, řekla jsem pouhou pravdu.
Při konfronlanci s Fárkém tvrdí svědkyně, že
není pravda, že by se byl Klofáč tehda ve vinárně
vydával za svobodného. Nevěděla prý vůbec, je-li
Klofáč svoboden či ženat, vůbec prý ho neznala.
Kromě prve uvedeného prý o Fárkovi neudala ničeho,
ostatní prý je vymyšleno
Obbájce: Na policii jste řekla, že Klofáče
neznáte, u vyšetřujícího soudce však, že ho znáte.
Svědkyně: Tehda jsem ho neznala.
Obhájce: Znal vás Klofáč?
Svědkyně: Nevím.
Ohhájce: Mluvila jste s ním někdy?
Svědkyně: Dříve ne, setkala jsem se s ním
teprve, když jsem šla posledně od soudního lékaře.
Obhájce: Je zajímavo, že poslanec Klofáč
nechce vás také znát a tvrdí, že vás nezná.
Svědkyně: Já si mohu pamatovat hosty
kteří k nám přijdou? To bych si musila pamatova
každého
Obhájce: Řikal vám pan Fárek, co máte po-
vídat. ve vašem bytě?
Olič
Fárek
Klofáč
Růžička
Buda
7
article
Jeden z votantů: Prosím pana předsedu
by otázky, které byly již zodpověděny, nedovoli
opětovati.
Předseda upozorňuje obhájce, že jeho věcí
právě tak jako věcí soudu jest, by bedlivě sledoval
průběh líčení, aby zbytečným otázkám se vyva-
roval.
Obhájce (ke svědkyni): Znala jste nějakou
Annu Mayerovou? Neudala jste ji křivě? Neudala
jste na ni, že . ..
Předseda: Otázky této vzhlodem k soudním
spisům, které mám po ruce, nepřipustím.
Předseda konstatuje Věrohodnost svědkyně
byla brána v pochybu, poněvadž prý měla roku 189
udati na policii ještě jiné, zejmena nějakou Mayero-
vou, že zpívaly píseň »Rudý prapor« po svatojan
ském ohňostroji. Svědkyně toho neudala, nýbrž
detektiv Karel Zobl. Maninová jako obviněná uvedla
že nezpivala ani ona, ani ostatní obviněně.
Svědkyně Barbora Maninová, matka svěd
kyně předchozí, potvrdila, že v bytě jejím své svě
decké »prohlášení« dcera její nepsa la.
Následuje výslech řísského poslance a spolu
redaktora »České Demokracie«, V. J. K loláč
Byv upozorněn na to, že ve věci, která cti jeho rodiny
se týče, dle zákona svědčiti nemusí, praví svědek
Nemám k tomu příčiny
Obhájce Fárkův žádů, by Klofáč do přísahy
vzat nebyl, ježto prý jeho osobní nepřátelství prol
Fárkovi je notorické.
Státní zástupce žádá, by návrhu to-
muto místa dáno nebylo.
Soud usnesl se nevzíti svědka do přísahy, po
ukazuje zejmena na jeho nejnovější podání, v němž
činí návrhy na předvolání nových svědků v příčině
sporu, od něhož byl však sám upustil, z čehož —
jak soud dokládá — lze předpokládati, že tu jde
o značný stupeň osobního nepřátelství.
Předseda: Znal jste číšnici Antonínovou
Bylo zde udáno, že jste byl s ní ve vinárně v Je
zdecké ulici.
Mayerův
Karel
Maninová
Fárkův
Klofáč
Fárek
Antonínová
Český demokracie
8
article
Svědek: Byl jsem velice překvapen, když
jsem se o tom dověděl. Je možno, že po noční službě
redakční někde jsem se zastavil, ale nikdo nemůže
tvrditi, že bych se byl neslušně choval.
Předseda: Byl jste prý s Antonínovou dva-
kráte v oné vinárně.
Svědek: Nikoli, to jméno nebylo mně nikdy
zná mo.
Jeden votant: Nemusíte v té věci odpo
vídati.
Svědek: Nikoli, já musím tak činiti proto
aby celé to darebáctví, které bylo proti mně nastro-
jeno, bylo odhaleno. Kdybych byl v nejmenším za
tížen, užil bych zákonného práva, poněvadž všal
tomu tak není, konstatuji pouze, co je pravdou.
Předseda: Znáte svědkykyni Maninovou
Svědek: Znám ji teprve od několika dnl.
Předseda: Ona praví, že byl jste tehda s tou
dívkou u ní ve vinárně.
Svědek: Možná, že jsem ve vinárně byl
také je možná, že mne slečna viděla, ale když mne
již viděla, musí říci, že jsem ničeho neslusného si
nedovolil, že jsem vypil skleničku vína a šel zase
pryč. Ale že bych byl s ní (Antonínovou) pohro-
madě, je naprostá lež. Ostatně nemohu si vzpome-
nouti, že bych někdy v Jízdecké ulici byl. Tehda
jsem vojančil a kasárna byla nedaleko.
Volant p. rada Růžička: Můžete vyloučiti
možnost, že jste byl s nějakou slečnou ve vinárně
že jste tam pili víno a zcela slušně se chovali?
Svědek: Toho nemohu vyloučiti. Ale byla-li
tam ona (Antonínova), nepřišla rozhodně se mnou.
Svědkyně Maninová při konfrontaci tvrdí, že
svědek Klofač zároveň s Antonínovou do místnosti
přišel, že však seděli zcela klidně vedle sebe.
Svědek K loláč: Pak jistě nepřišla se mnou
Předseda: Nebyl svědek Klofáč ve vojen
ském kroji?
Svědkyně: Ano, byl. Ostatně Antonínov
mne často, když přišla z kavárny, chodila navště
vovat.
O bhájce Fárk ů v: Od kterého roku jst
ženat?
Svědo k: Od roku 1894.
Antonínová
Růžička
Klofáč
Antonínov
9
article
víno.
Vyslýcháni byli po té svědkové, kteří vedeni byl
obhájcem ku posouzení věrohodnosti svědkyně Fran
lišky Maninové.
32letý žižkovský fotograf Josef Vrba vyprávěl
že mu Maninová po Novém roce na ulici pověděla
jistou afřféru Klofáčovu, která prý týkala se tako
její osoby. Maninová to popírá.
23letý rytec Jaroslav Kovář, který byl ve vý
boru spolku »Žižkovan«, dosvědčuje, že Maninové
byl pro její nedobrou pověst r. 1896 přístup do
místností spolku zakázán.
30letá žižkovská švadlena Aloisie Seidlo v
ví o tom z doslechu.
Člen administrace »Práva Lidu« Fr. Hoke
o známosti Maninové s Fárkem neví a nepamatuje
se, že by mu byl o jejím poměru ke Klofáčovi
býval Fárek něco řekl. Doznává jen, že o Klofáčov
v »Pařížské kavárně« se mluvilo.
Po výslechu svědkyně služky Anny M a ye-
rové z Bubenče, který týkal se zmíněné a vy
světlené již udavačské afféry z r. 1897 bylo k ná
vrhu ohhájcovu čteno vysvědčení policejního ředí
telství pražského o mravech Maninové, jakož i po
sudek lékařský.
Dle udání policie je Maninová povahy výstřední
Vysvědčení policejní vytýká jí, že oddala se nezří-
zenému životu a že několikráte pokoušela se
o sebevraždu.
Lékařské dobrozdání, které potvrzuje údaje policie
o sebevražedných pokusech Maninové, uvádí, ž
Maninová sice trpí poruchou růzu hysterického, že
však nebyly u ní zjištěny příznaky psychosy hyste
rické, která by způsobilost k vydání svědectví vy
lučovala.
Fran
Maninová
Vrba
Klofáčův
Kovář
Žižkovan
Seidlo
Hoke
Fárek
Klofáč
Francie
Bubeneč
10
article
Svědek Klofá č žádá vzhledem k tomu, že jde
o jeho čest. za výslech vedených jim dvou svědko
o víně Fárkově v jiných ještě případech.
Předseda prohlašuje, že věc vyšetřuje s
zvláště a že byla soudem postoupena státnímu za
stupitelství.
Po jednání o případu na výstavíšti posléze bylo
jednáno o případu tůborském, pro nějž obžalovár
Fárek z přestupku zpronevěry 50 zl., peněz to od
vedených jemu za zakoupené podíly zřizovaného
družstva pro výrobu kravat. Fárek prohlásil, že peně
těch nezpronevěřil, nýbrž použil jich se souhlasem
výboru na zaplacení insertů v časopise »V Před«
Kdyby prý byl býval zůstal u národního dělnictva.
nebylo by prý bývalo toto oznámení učiněno. Takto
prý jednala »Nůrodní jednota dělnická« ze msty.
Svědek Roman Gregor, typograf z Vršovie.
pamatuje se, že obnos byl výborem jednoty upsán
prohlašuje však, že ve schůzi, ve které řekl Fárek,
že peněz použil na zaplacení inserátů, nebyl.
Bývalý předseda »Národní jednoty«, cihlář v Tá-
boře p. A. Vott. praví, že oznámil, k jakému účelu
peněz použije a že výboru to bylo lhostejno, jen
když to přišlo k dobru družstva.
Pokladník Karel Suk, bývalý pokladník jednoty
který oněch 50 zlatých na upsané podily vybral
vyplatil, udává, že sice ve schůzí výboru nebyl, že
však z okolnosti, že nikdo proti tomu se neozval.
soudí, že Fárkovo jednání sehvátila také valna
hromada.
Fárkův
Fárek
Gregor
A Vott
Pokladník
Suk
Tá
11
article
Svědek Fr. Kvasnička, řezbář v Táboře, který
byl nucen jako ručitel Fárkův zaplatiti 350 K, pro
hlašuje, že mu ničeho není známo o dohodě Fárkově
stran úhrady nákladu na inseráty.
Po řečech státního zástupce, jakož i obhájee
Fárkova p. dra. Fischera, vynesl soud o 6. hod.
odp. rozsudek, jímž obviněný Fárek sproštěn
obžaloby pro zločin svádění ke křivému svědectvía
pro přestupek zpronevěry, za to však odsou zlen
pro přečin rušeuí veřejného pokoje a řádu a pro zlo-
činy urážky panovníka a členů panovnické rodiny
do těžkého žaláře na dobu třinácti měsíců.
Předseda ohlásil zároveň, že státní zastupitel-
ství vyhražuje si zároveň právo k stíhání R. Fárka
pro podvod, spáchaný ucházením se o křivé svěde
ctví u Josefa Wondráčka.
V důvodech bylo uvedeno, že soud v prvém pří-
padě nemohl nabýti přesvědčení o vině Fárkově, poně-
vadž vše opírá se jen o výpověď svědkyně Mani-
nové, která si během řízení v závažných a důleži-
tých skulečnostech tak velice odporovala, žes
úplné víry jejímu svědectví přikládati nemohlo.
Ostatně Maninova sama při líčení připustila, že šlo
hlavně o to, aby její výpovědi bylo zneužito k tisko-
vému sporu. Pokud jde o žalobu druhou, uznal sou
věc tu za soukromoprávní.
Obhájce Fárkův ohlásil proti rozsudku zmateční
stížnost.
Kvasnička
Fárkův
Fischer
Fárek
R Fárek
Wondráček
Maninův
Francie
Tábor
12
article
U okresního soudu pro přestupky.
Po návštěvě četníta. Pekařský mistr
pan Krejza v Chrášťanech u Rakovníka oznámii
tamnější četnické stanici, že pomocník jeho Jos. Picka.
který pečivo rozvážel, zpronevěřil mu značný obnos.
Četnický závodčí Rudolf Sedláček vyprátral, že po-
mocník zdržoval se v hostinci Kindlové v Milostíně.
kde do pozdní noci pil a karty hrál. Závodčí tázal
se na tyto podrobnosti hostinské Kindlové, která
tvrdíla, že pomocník zdržel se u nich do 9 hodin.
že však v karty nehrál. Kindl, později jsa na to
otázán, pravil opět, že Picka byl u nich do 11 hodin
v noci. Závodčí pozastavil se nad rozdílnosti údajů
a podotkl, že jeden z manželů asi nemluvil pravdu.
Kindl nelenil a poslal zemskému četnickému velitel-
ství na závoděího stížnost, v níž uváděl, že se četník
nepřístojně choval, že manželce jeho vyhrožoval
pod. Z nařízení velitélství zavedeno vyšetřování,
jímž zjištěno, že tvrzení Kindlovo jest úplně vymy-
šlené. Na Kindla podána proto žaloba pro přestupek
proti bezpečnosti cti; při líčení, které se konalo
zdejšího okresního soudu na Ovocném trhu, soukro-
mého účastníka závodčího Sedláčka zastupoval funk-
cionář státního zastupitelství. Líčení skončilo odsou-
zením Kindla a sice k peněžité pokutě v obnosu
60 korun.
Kafféře skalické.
Jak se dovídáme, bylo líčení, ustanovené prol
rolníku Vojtěchu Kubů před krajským soudem v Tá-
boře, odročeno na den 4. září.
Ze Lvova, 8. srpna. (Zvl. tlfgrm. »N. L. «)
Basil Vasilčišin, kterýž, jak nedávno sdě
leno, spáchal atlentát v kathedrále na světícího bis
kupa Hausmana, byl nyní na základě výroku lékařt
dán do ústavu choromyslných
Krejza
Picek
Sedláček
Kindl
Kindlův
Kuba
Vasilčišin
Hausman
Chrášťany u Rakovník
Milostín
Lvov
krajský soud v Tá
13
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šachy-
** Z Karlových Varů, 8. srpna. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Dnes Albín ve francouzské hře
prohrál.
K akci smiřovací na Moravě,
V Brně, 8. srpna.
(Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
V dnešním čísle »Lidových Novin« píše
posl. dr. Stránský o moravském vyrovnán
v konečné své úvaze takto:
Proti německému návrhu v příčině kon-
strukce a kompetence kuriátního
veta podal jsem po úradě se svými soudruhy
protinávrh, jehož nesrovnalosti s referátem
bar. d'Elverta shrnouti lze následovně:
1. Volby do sněmovních odborů vyhraženy
býti mají výlučně plenu sněmovnímu a kuriím
nemá na ně příslušeti pražádný vliv.
2. Volby do zemského výboru konatis
mají tím způsobem, že voliti má kurie česká
tři, kurie německá dva a kurie velkostatkářská
— tato dle soustavy proporcionálního zastou
pení — taktéž dva členy.
3. Velkostatku nemá se vůbec přiřknout
právo veta.
4. Z referentovy osnovy mají se vyloučit
ona ustanovení, která podřizují kuriátnímu vetu
změnu obecního řádu a obecního volebního řádu.
pak statutu města Brna, Olomouce, Znojma, Ji
hlavy, Uherk. Hradiště a Kroměříže. Tak
nemají podléhati kuriátnímu vetu usnosení
jimi
a) provésti se má zřízení učilišť v obei
jejíž zákonité zastupitelstvo proti tomu podá
odpor ke sněmu;
b) příspěvky poskytované dříve, než záko
tento nabyl platnosti, státním, zemským aneb
soukromým školám odejmuty neb obmezeny
být mají;
c) složení neb rozdělení obeí proti zákonite
vůli alespoň jedné z obcí, jichž se týče, pro
vésti se má;
d) vydati se má zákon v příčině zřízen
okresních zastupitelstev aneb — byl-li vydán —
zákon ten změniti se má.
Albín
doktor
Stránský
Elvert
Karlová Vary
Morava
Brno
Olomouc
Znojmo
Kroměříž
14
article
Myslím, že v tomto protinávrhu s naší
strany značí se ta nejmožnější mírumilovnost
snaha po docílení shody s Němci. Před každým
nepředpojatým forem můžeme s takovýmito
dalekosáhlými ústupky klidně na sebe vzi
zodpovědnost, že jsme vyjednávání přerušili,
když Němci s ústupky našimi nechtěli se
spokojiti.
Nechť nám Němci ukážou jedinou zem
na celém světě, kdež by tak velká většina po
skytla tak malé menšině tak výhodného postavení
K objasnění a odstranění dalších spor
budiž také doznáno, že dosud žádná se zúčast
něných stran českých neučinila nějakého závaz
ného prohlášení v příčině toho neb onoho ně-
meckého požadavku. Celé dosavadní jednán
pobybovalo se ve způsobě výměny náhledů, re
ferátů a korreferátů vždy s výhradou sehválen
klubem a stranami.
Členové vyrovnávacího výboru dols u
činností svojí zájmy českého lidu nepoškodilia
právům jeho níjakž nezadali.
Němec
15
article
Rozhodautí o otázce, má-li ve vyrovnávae
akci býti pokračováno čili nie, nechei nijakž
předbihati.
Jisto jest, že jsme se oetli před mrtvými
body. Vyrovnávat se za kaž dou cenu
jen abychom byli nahoře hezkými
je snad v zájmu jednotlivcův a i ce-
lých stran, ale nikoli v zájmu ce-
lého národa. A jen ten nám budiž zákonem
nejvyšším. Vzíti z rukou Němeů světšinu« sněmu,
s níž nemůžeme dělat zákony v
prospěch lidu svého a ve prospěch
vlasti, vzíti »většinu« v zemiském
výboru, s níž nemůžeme spravo-
vati záležitosti země, bylo by
přímo dětinské! Tato takřka přízemni
ctižádost jest nás dalekou. Toto »vyrovnání«
nebylo by žádným rozuzlením, žádným mí-
rem, nýbrž počátkem nových snah
za skutečným a pravým osvohozením, no-
vých bojů za vydobytí patřicího nám posta-
vení v zemi. K tomu netrpěl a nestrádal li
český tak velkou měrou na Moravě, aby nyní
dobrovolně a na vždy spokojil se
s úlohou líčeného pána ve své vlastní
domovině.
Morava
16
article
Požadavky Němců směřují ne pouze k tomu,
aby zamezen byl nějaký — jak oni si
sami rádi namlouvají — »uměle a agitací vy
volaný« vzrůst a rozmach české ná-
rodnosti, nýbrž směřují k ůpl-
nému zastavení přirozeného vý-
vinu všech našich jak fysických,
tak i duševních sil. Požadavky Němců
nesou se dále, než kam až dosud sahala jejich
všemohoucnost v Rakousku, ony maji přímo
opravit přirozený a opodstatněný běh věci —
corriger la natur, bychom řekli. Jako onen
Josua slunci velel, aby stálo, tak chtěj
Němei touto osnovou veleti při-
rozenému, v lidském i božském
právu odůvodněnému toku našeho
národního, osvětového i hospo-
dářského života, aby se zastav il,
aby zakrněl, aby vyschl.
A proto můžeme již dnes s jistou určitostí
říci, aniž bychom tím předčasně zasahovati
chtěli do usnesení kompetentních orgánůc Li-
dová strana toto vyrovnání ne-
přljme a nebude asi chtíti se
zúčastniti dalšího, beztak ma
ného vyjednáván í.
Němec
Rakousko
17
article
Byla však do diskuse také vnesena otázk
co že dělat, když ne vyjednávat. Nedá se upřit
že je snáze posuzovat a odsuzovat, než působi
a vytvořit. A proto nechceme a nesmíme se
spokojit s pouhou negací dosavadního postupu.
Avšak česká otázka na Moravě nestojí tak, aby
tato vyrovnávací akce byla její poslední a je-
dinou stanicí.
Připustili jsme otevřeně a upřímně, že
cesta dohody jest principiálně správnou, avšak
docházíme také k poznání, že Němei ne-
jsou dosti zralými pro poetivý
smir. On vyžaduje vzájemné uznání pln
rovnoprávnosti a rovnocennosti ne snad pouze
při paragrafování smlouvy a zákonů, nýbrž více
ještě v životě obou národností; on vyžaduje
vzájemnou úetu k celé morální i hospodářské
bytosti obou národů. Je také pochopitelno,že
Němci nebudou se s námi vyrovnávat po-
ctivě a rovnoprávně, dokud budo
se nalezat v tak nepoměrně
výhodnějších posicích, než jsou naše, nota bene
v posicích, jež nemají svůj základ v nějakých
pro nás nepříznivých zákonech, nýbrž v po-
měrech všeobecně politických a sociálních.
Němec
Morava
18
article
Obsadí-li nepřítel všechny vrchy svými děly, je
mu snadno střílet do roviny, a nedivte se, že
vás žádá, abyste se vzdali. Nuže, dří ve
bude třeba Němce z těchto vý-
hodných bašt, vrchů a pevností
dostat doroviny s námi, donutit
je k úctě a cenění našich mravních
i fysických sil a přesvědčit
je, že v plné rovnoprávnosti a
nikoliv v jejich nadvládě spo
čívá i jejich bla ho.
Jak že se to dokáže ? Vytrvalostí v boji
všemi zákonitými zbraněmi. Bojem jak na
říšské radě, tak i na sněmu zemském
za odstraňování všech těch křivd a nesrovna-
lostí, jimiž Němci opevnili své postavení, bojem
za spravedlivé zákony, jež ponenáhlu překlenou
propasti mezi utiskovateli a potlačenými, bo-
jem za další a úplné vybudování našeh
školství, jež opatří lidu našemu více uvědo-
mění, více vnitřní síly a více osvěty, než jak
měl dosud, bojem i mimo sbory zákonodárné
v životě hospodářském, kdež přivedeme Ném ee
do největších nesnází a tím co nej-
dříve k poznání, že mohou jen s námi, nikoliv
nad námi vládnouti. V tomto boji posilňovati
nás bude vnitřní síla našich snah a našieh
cílů, totiž právo a pravda. Jako jsme dosa-
vadním bojem — bez většiny a bez nových vo-
lebních řádů — nutili Němce již k výslovnému
doznání, že to takhle dále jíti nemů že,
že většina na sněmu zemském a v zemském
výboru patří nám, tak je ještě mravním
tlakem svého svatého práva donutíme k činným
důsledkům onoho dosud jen theoretického do-
znání. Nežli špatné vyrovnání, raději žádné.
Praci a bojem připravujme vyrovnání lepší. Na
dně těch starých, dle náhledu mnohých našich
politiků prý již otřepaných hesel leží dosu
mnohé zlaté zrno: »Vytrvejme a nedejme se !«
Němec
Prace
19
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. tel. »N. L e
Zdejší »Tageblatt« zvěděl prý z věrohodné
strany, že jeho jihoafrický dopisovafel Meyer-
bach byl Angličany v Middleburgu pod zámin-
kou, že jest vyzvědač, uvězněn a že má býti
před vojenský soud postaven. List zve to nej-
hrubším porušením práva a ohlašuje protest
proti tomu.
Z Londýna, 8. srpna. (Zvl. tel. »N. L.«)
Liberální vůdce Campbell Bannerman měl v jižní
části Londýna, Peckhamu, na liberální schůzi
řeč o úpravě poměrův jihoafrických. Žádal na-
lehavě za smířlivé vystupování a za všeobecnou
amnestii na konci války. Po krátké době, v niž
by Burové zůstali korunní osadou, měla by jim
přiznána býti úplná autonomie. Ostře
kritisoval Campbell Bannerman nedávnou řeč
Chamberlainovu. Kdy skončila by válka, tázal
se, kdyby se mělo užíti représsalií, ministrem
tím navrhovaných. Britský lid nemohl by schva-
lovati války vyhlazovací. Jen nesnesi-
telná již drzost Chamberlainov
pravil řečník — můze na vr ho v at
prostředky tak hanebné.
N L
Meyer
Angličan
Campbell Bannerman
Burová
Chamberlainův
Berlín
Londýn
Peckham
20
article
Válčení s Cínou-
Válčení s Cínou-
Telegramy.
Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« sděluje z Pekina ze včerejška
Největší část států zde zastoupených přeje si
— soudě dle chování vyslanců — vážně, aby
bylo přivoděno nějaké rozřešení a jest po pří-
padě hofova k dalšímu vyjednávání přistoupiti
Důvody anglického vyslance, jenž nemůže prý
ještě protokol podepsati, nejsou známy, soudí se
však, že vztahují-li se pouze ke stylisování pro-
tokolu a nikoliv k zásadním otázkám, bude
možno vyjednávání záhy skončiti. Čiňané mohli
by podepsati bez váhání. Vyslanec německý
zástupce Spojených ststů, kteříe jsou zvláště
zmocněni, aby pracovali k docflení shody, te-
legrafovali Čančitunovi a Liuhunlovi, že by rádi
svým vlívem odstranili případné námitky čínské
vlády proti ujednáním.
Cína
Londýn
Reut
spojený ststus
21
article
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Telefonické zprávy„ Nár. Listů.
Přestávka v prácí.
Z Vídně, 8. srpna. Ministerstvo vnitr
podalo velice důležitý výklad § 74. živno-
stenského řádu. Rozhodlo totiž, že paragrafu
tomuto se nevyhovuje, jestliže se práce v roz
sahu zákonem stanoveném sice úplne přeruší,
avšak jestliže se při tom dělnictvu zakáže
opouštěti pracovní místnost za přestávky
této. Za pracovní přestávku možno dle roz-
hodnutí ministerstva vnitra pokládati toliko
dobu, které dělník může použiti úplně volně
dle své vlastní vůle.
Všeněmci a německá strana lidová.
Z Vídně, 8. srpna. Dne 10. t. m., jak
již sděleno, bude se konati v Mostě nad
Murou schůze poslanců německé strany l-
dové. Jednáno bude na ní o nynějších aktu-
álních otázkách, především podány budou
zprávy o politické situaci; po nichž násle-
dovati bude debata. Na schůzi stanoven bude
pro německou stranu lidovou politickýa
pracovní program pro příští zasedání říšské
rady a zároveň bude blíže určeno stanovi
sko, které svaz německé strany lidové za-
V povšechné debatě bude rokováno
otázce německého ministra krajana. Hlavním
předmětem schůze bude však spor, který
vznikl mezi Všeněmci a mezi německou
stranou lidovou.
Resignace I. místopředsedy posla-
necké sněmovny posl. Prada.
Z Vídně, 8. srpna. Posl. Prade vzdává
se hodnosti prvního místopředsedy sněmovny
poslanecké. Jak osobní jeho orgán »Deu-
sche Volkszeitung« sděluje, zavdaly
podnět k resignaci té útoky Všeněmců v po-
slední době s velikou rozhodností proti posl.
Posl
Vídeň
Most
Mura
Prado
22
article
Pradovi podnikané. Vedle toho, jak list ten
naznačuje, chce míti posl. Prade volné ruce,
aby mohl pustiti se do bezohledného boje
pro rozdělení Čech a proti Vše-
němcům.
Zmíněný list přínáší v té příčině toto
sdělení: »Naproti zprávám některých listů,
že posl. Prade dostaví se dne 10. t. m. do
schůze poslanců německé strany lidovév
Mostě n. Murou, aby tam podal zprávu o
volebním hnutí v Čechách, konstatujeme, že
zpráva ta se nezakládá na pravdě. Za to
však oznamujeme voličům posl. Prada, že
poslanec ten dal svazu německé strany
lidové svůj mandát jako první místopředseda
sněmovny poslanecké k disposici, a že tudíž
se tohoto místa vzdá ihned, jakmile se říš-
ská rada opět sejde. Posl. Pradovi bude
potom možno věnovati svoji pracovní sílu
více svému volebnímu okresu, bude vyvíjeti
čilejší činnost na schůzích a v boji za dvoj-
dílnost Čech čili správněji řečeno z
národní autonomii. Náš poslanec doporučuje
svazu německé strany lidové, aby za místo-
předsedu a ministrakrajana navrhl jenom
poslance alpských zemí. Touto resignací na
místo místopředsedy čelí posl. Prade bídným
pomluvám, podkládajícím jeho politické čin-
nosti cíle sobecké.
Posl
Čechy
Most
Mura
24
article
Kolonisace Poamuří.
w. Z Londýna, 8. srpna. Z Oděsy
telegrafuje se »Timesům«, že ruská vláde
snaží se obvod amurský co nejrychleji kolo-
nisovati. Chce tam poslati nejméně 20.00
osadníků, zvláště z krajů kozáckých.
»Times« poslední okolnosti přičítají i zna-
čný význam vojenský a tak činí prý i sibíř-
ský tisk.
Otázka albánská,
Z Vídně, 8. srpna. (C.B.) »Fremden-
blatt« píše: »Dle zpráv, jež prý dostaly
zdejší listy »z dobrého — jak uvádějí —
pramene« z Říma, přičítají prý se tam ne-
vlídné poznámky, jimiž některé německé listy
provázely chování se Italie v Albanii, vídeň-
ským inspiracím. Nerozumíme, oč tato do-
mněnka se opírati může, poněvadž zdejší
tisk až potud zabýval se jen velmi málo
otázkou albánskou a onoho článku německých
listův ani nezaznamenal. Zmíněné římské
zprávy kladou ostatně poznovu důraz na po-
kojnou politiku Italie a na úplnou shodu
s Rakousko- Uherskem v otázkách balkánských.
O tom se zde na rozhodujících místech nikdy
nepochybovalo.«
a. Z Říma, 8. srpna. »Italia Militares
sděluje: Když nedávno křižák »Euridice«
zakotvil před albánským přístavem Meduí,
zdráhal se turecký úřadník odeslati telegram
velitele lodního do Říma. Velitel hrozil, že
dá město bombardovati, načež mu teprve
úřadník vyhověl.
Militares
Poamuří
Londýn
Vídeň
Řím
Albánie
RakouskoUhersko
Timesy
Times
Fremden
Italia
25
article
Gen. Baratieri.
n. Ze Sterzingu, 8. srpna. Generá
Baratieri dnes v noci zemřel rakovinou ža-
ludku. Byl kdysi vrchním velitelem v Habeši,
ale pro porážky zbaven byv velitelství,
uchýlil se do Tyrol. Zajímavo jest, že po-
rážky jeho způsobily své doby i pád Crispův,
nyní rovněž umírajícího.
Telegramy korresp. kanceláře.
K úmrtí císařovny Viktorie.
Z Vídně, 8. srpna. (C.-B.) Za císa-
řovnu Viktorii nařízen 18denní dvorni
smutek, počínajíc 10. t. m.-
Z Brestu, 8. srpna. (C.-B.) Velitel
připluvší sem »Herthy« prohlásil, že loďstvu
čínskému (vracejícímu se z Činy i s princem
Jindřichem) nic není známo o úmrtí císa-
řovny Viktorie. On připlul jen, aby přijal
poštovní zásilky na palubu a měl se dru-
hého dne spojiti s ostatním loďstvem při
vstupu do průlivu La Manche. Dodal, že
ale nyní odpluje již o 1 hodině odpol., aby
loďstvu oznámil úmrtí císařovny Viktoriea
aby zpravil prince Jindřicha, že zvláštní
vlak očekává ho v Brestu. Velitel »Herthy«
vykonal dopoledne návštěvy u hodnostů.
Princ Jindřich přistane zde v noci neb
zejtra.
Z Brestu, 8. srpna. (C.-B.) Přednosta
úřadu námořního oplatil dnes veliteli ně-
mecké lodi na palubě její návštěvu, načež
loď odpoledne o 2. hodině odplula k ostat-
nímu loďstvu německému, jež křižujeu
ostrova Quessontu.
Z Berlína, 8. srpna. (Zvl. telg.) Di-
vadla a koncertní podniky ocitly se naříze-
ným smutkem ve velkých rozpacích. Smlouvy
uzavřené s hudebníky pokládají se aspoň
v Berlíně za zrušené. Ředitelé divadel od-
hadují své škody do tisícůlmarek. »Německé
divadlo« samo trpí prý každý den 1800
marek ztráty
Crispův
Jindřich
Sterzing
Habeš
Tyroly
Vídeň
Brest
Le Manche
Berlín
Viktoria
Hertha
německý divadlo
26
article
Týrání vojska v Německu.
Z Vratislavi, 8. srpna. K odsouzení
poddůstojníka Tonsbieras k devítiměsíčnímu
vězení (Viz politické zprávy zahraničné. Pozn.
red.), došlo následkem nesčetných přímo pří-
padů týrání, jehož se dopouštěl proti vojáku-
jednotlivci, na nějž zvláště byl zanevřel. Jen
políčků dostal voják ten od Tonjs-
biera na dvě stě. Žalován byl Tonsbier
ale jen pro 63 případů ztýrání a pro po-
škození cizího majetku. Tělo a hlava zmíně-
ného ztýraného vojáka byly pokryty ranami
a boulemi od poboční zbraně Tonsbierovy.
Jednoho dne musil se rekrut onen sehnouti
a Tonsbier zasadil mu deset ran násadcem
biče, až zbyly modré pruhy po nich. Kdyz
8. července scházel nováčkovi tomu kňoflík,
urazil mu poddůstojník Tonsbier všechny
knoflíky, strhl mu spodky a šle s těla, tloukl
mu spodky přes hlavu, dal mu několik po-
líčků, rozřezal mu vzteky košili a podšívku
kabátu, poručil mu, aby v 9 hodin večer bez-
vadně oděn se mu ohlásil, načež mu ale oděv
znovu rozřezal a poručil mu, aby po druhé
se mu ukázal v šatu spraveném. A po té
musil rekrut ještě jednou vše sešíti a v noci
o 12. hodině poddůstojníku, již ležícímu, šat
znovu vyspravený ukázati. Po několik měsíců
voják to vše snášel, na konec ale učinil
o týrání oznámení. Poddůstojník hrozil mu
za to zabitím. Zástupce obžaloby navrhoval
degradaci a šest měsíců vězení. Vojenský
soud ale degradaci neuznal, poněvadž prý
poddůstojník neosvědčil tu nečestné smýšleníl
Hrabě Waldersee opět v Německu.
n. Z Berlína, 8. srpna. Proslýchá se,
že hrabě Waldersee má býti za svoji světo-
maršálskou — práci v Číně povýšen do
stavu knížecího.
Waldersee
Německo
Vratislav
Berlín
Čína
Waldersee
27
article
Z Hamburku, 8. srpna. (C.-B.) Město
přístav jsou bohatě ozdobeny. Když »Gera«
přistála, odebral se polní maršálek hrabě
Waldersee za volání »Hoch« lidem na zemí
a byl zástupcem císařovým, gen. Wittichem,
hamburským starostou Hochmannem, gene-
ralitou a důstojnictvem pozdraven. Hrabě
přehlédl čestnou setninu a odebral se s ge-
nerálem Wittichem, provázen jsa škadronou
císařských hulánů a za volání »slávy« obe-
censtvem do radnice, kdež byl přijat se-
nátem a kdež uchystána snídaně.
Z Hamburku, 8. srpna. (C.-B.) K uví-
tání hraběte Walderseea dostavili se též mi-
nistr vojenství Gossler a náčelník generálního
štábu hr. Schliefen. Generál Wittich před-
čítal dva kabinetní rozkazy císařovy, jimiž
Vilém II. hraběti Walderseeovi za jeho »vy-
nikající« zásluhy děkuje a jemu řád pour
le mérite s dubovým listem udílí. Dále na-
řizuje císař, aby 9. pluk polního dělostře-
lectva pojmenován byl po hraběti Walder-
seeovi.
Na radnici pozdravil purkmistr hraběte
Walderseea řečí, v níž uvedl jeho zásluhy
o — světový mír.
Hrabě Waldersee děkoval a poukázal
na výkony důstojníkův a mužstva, kteří prý
si zdatností svou a kázní zjednali váznost
Waldersee
Hochmann
Hrabě
Gossler
Witti
Vilém II
Walder
Hamburk
Gera
Waldersee