5
article
mandátu poslaneckéhý neobmezuje se na sezení
v parlamentě. S tím jsou spojeny ještě mnohé
jiné povinnosti a očekával jsem, že mně bude
dovoleno veškeré povinnosti mandátu úplně
volně vykonávati. Skutečnost přesvědčila mne
ale o jiném. Obdržel jsem přípis, který mně
oznámil obmezení mé volnosti. Zemská školní
rada přípisem ze dne 7. března sdělila mně,že
mému zástupci p. Fr. Bartošovi bude odměnu
vypláceti pouze po tu dobu, pokud se zúčastním
zasedání říšské rady. Nepřekvapilo mne to,
neboť vím, že vždy bylo snahou činnost učiteln
obmezovati. Na pokyn vyššího úřadníka zemské
školní rady podal jsem žádost, aby mně byla
dána dovolená po dobu trvání mandátu. Žádost
moje doporučena byla zemskému výboru, který
však rozhodl jinak. Výnosem ze dne 19. čer-
vence sděleno mně, že útraty substituční po
dobu, kdy říšská rada nezasedá, mám platiti ze
svého. V tom případě jedná se o zásadu. S ta-
kovým vyřízením nemůžeme býti spokojeni. Mu
síme žádati, aby učiteli poslanci byla poskytnuta
možnost mandát vykonávati. Poslanec musí v
době mimoparlamentní vyhledávati styky s vo
ličstvem, musí informace přijímati a udělovati,
musí předlohy zákonů studovati. A zatímjo
mně usouzeno, abych po zasedání sněmovny
šel ihned učit. To nazývám obmezováním po
slaneckého mandátu. (Souhlas.)
Bartoš
6
article
Pan Tuček praví, že tento skutek zaráži
nejen učitelstvo, ale i veřejnost. Doporučuje,
aby tříčlenná komise, a sice pp. Lidmila, Ho-
vorka a Kožíšek, vypracovala příslušný projev
Pan Kořenský z Čechtie táže se, jakým
způsobem se zachází s úřadníky státními, zda
se jim poskytuje dovolená a zda musí plati
substituta ze svěho. Předseda p. Rašín od-
větil, že všichni úřadníci, kteří byli poslane
zvoleni, obdrží na celou dobu trvání mandátu
dovolenou a úřady platí jich zástupce. Pan
posl. Černý podotkl, že učitelé-poslanci Seitn
a Drexl ihned po zvolení svém obdrželi stálou
dovolenou od svých školních rad. Tuto okolnost
ve své žádosti rovněž uvedl, ale byla ignor-
vána. Návrh p. Tučka byl přijat a komise
vypracovala tento projev, který byl jednomyslně
přijat:
Tuček
Lidmila
Kožíšek
Kořenský
Rašín
Seitn
Drexl
7
article
Valná hromada delegátů Jednot učitelských
v král. českém s údivem přijala sdělení, že
zemský výbor král. českého odepřením substi
tučního nákladu znemožnil, aby kol. Černému
ke konání poslaneckých úkolů bylo dáno tolik
volnosti, jako toho zájmy voličstva potřebují
Tím více je překvapeno učitelstvo jednáním
zemského výboru, že rozhodnutí jeho nemá
analogie v praxi úřadů státních, ani autonom
ních úřadů jiných zemi, ba ani korporací sou-
kromých. Valná hromada delegátů lituje tudíž,
že v odepření nepatrného substitučního pří
davku poslanci-učiteli viděti musí trpký doku
ment neblahovolnosti ke stavu učitelskému.
jakož i zkracování jeho politických práv. Před-
sednictvo Ú. V. v dohodě s kol. Černým necht
požádá zemský výbor, aby povolení substituč-
ního přídavku neodpíral.«
Předseda p. Rašín sdělil, že starý bo-
jovník v řadách učitelů, pilný pracovník ve vý-
boru a na sjezdech kol. Schuster, tento-
kráte se valné schůze nemohl zůčastnít, poně-
vadž se nuceně musí stěhovati do česko-morav-
ských hor. K návrhu p. Tučka schváleno,
aby výlohy se stěhováním kol. Schustra spo-
jené, byly uhraženy z Ústředního spolku.
Černý
Rašín
Schuster
Tuček
Schustr
8
article
Pan Úlehla, zástupce Ústředního spolku
moravského, poděkoval za vřelé uvitání a po-
ukázal obšírně na nutnost zřízení jednotného
sboru učitelského, který by soustřeďoval učitel-
stvo z Čech, Moravy a Slezska. Sbor tento
tvořil by moc autoritativní, řešil by otázky
úkoly paedagogické. Ze srdce učitele pokroko
vého přeje plného zdaru novému, daleko
sáhlému projektu. (Souhlas.)
Proslovení delegáta německého spolku uči-
telského p. Mauthnera přeložil a sděli
pan Tuček a uvedl v něm: V zastoupení sta
rosty německého ústředního spolku v Čechách
pokládám sobě za čest přátelsky vám vyříditi
pozdrav a vašemu podnikání a vašim snahám,
nesoucím se ku povznesení školství přeji plného
zdaru. Společnému úsilí učitelstva obou ná-
rodností podařilo se posléze vymoci zákono
úpravě platů učitelských jakožto splátku našich
společných požadavků, na nichž dosud trváme.
Úlehla
Mauthner
Tuček
Čechy
Morava
Slezsko
9
article
Ale jest ještě mnoho věcí, které naše cíle pojí
a jichž se spojenými silami v řadách semknu-
tých domáhati musíme. Jsouť to především
disciplinární řád, přímé zastupování, učitelstva
v zemské školní radě volenými zástupci z vlast-
ních řad a doeílení universitního vzdělání. Vaší
volení zástupcové v Ú. S., zvláště ale váš
předseda, jehož schopnost, obětavost a praco-
vitost všichni obdivujeme, zajisté s námi i na
dále ruku v ruce kráčeti budou, abychom se
domohli všeho toho, co stav náš a co školství
vůbec povznáší, co odpovídá důstojnosti našeho
stavu. Této svorné součinnosti vaší s námi
k dosažení společného účele přejeme zdaru
(Souhlas.)
Pan Fr. Leibl uznává působení předsedy
p. Rašína ve prospěch veškerého učitelstva
jehož vděk a uznání jest mu nejlepší náhradou
za projevy nepříznivé, v různých listech uveřej
něné. Pan Rašín uvedl, že vše, co vykonal
učinil ze své povinnosti a vyslovuje při tom
uznání svým kollegům z výboru. Slibuje i pro
příště dle povinností svých pracovati. (Souhlas.
Zpráva jednatele p, B. Skály byla schvá
lena. Tolikéž i zpráva účetní p. Richtra
Příjem obnášel K 27.812.—, vydání K 14.772.—
Z výdejných K 13.039.51 bylo přikázáno
K 1800.— fondu pro útulky, K 1239.51 na
zálohu pro rok příšti, K 5000.— podpůrnému
fondu, po K 1250.— samostatnému sirotčinci,
Bolzanovu sirotčinci, fondu pro útulky a učitel
skému domu.
Jsouť
Leibl
Rašín
Skála
Bolzanův
Francie
10
article
Pan Salus podal zprávu o vydáván
učitelského kalendáře, jehož finanční effákt nen
valně příznivý. V debatě o tomto předmětu byl
doporučováno, aby učitelstvo nekupovalo kalendář
vydávaný jistou firmou knihkupeckou, nýbrž aby
podporovalo jedině svůj podnik.
O zásadách školského pro-
gramu promluvil potom obšírně pan poslanec
J. Černý. Uvedl, že zákonem o upraven
platů učitelských je splněn pouze jeden po-
žadavek učitelstva. S povděkem vítáme snahu,
která vyplynula při vypracování školských pro
gramů jednotlivých politických stran. A byť by
se ty programy v jednotlivostech rozcházely
přece se shodují ve stanovisku kulťurním. Po-
vinností učitelstva jest, aby nedbajíc tendene
politických, pestavilo svůj vlastní program. Pro-
gram ten nelze však vypracovati někonka jeune
tlivci. Má-li program býti opravdu programem
jest třeba, aby vyšel z našeho uvědomění
K tomu je potřebí vykonati práci pátrací o po
třebách národních. Musíme vyšetřiti, které jsou
zvláštní potřeby národní v jednotlivých odborech
našeho života. A sice v odboru zájmů hospodář-
ských, politických, socišlních, v odboru zájmů
vzdělanostních, náboženství i filosoſle. Musíme
vystihnouti důležitost vzdělání všeobecného i od-
borného. V programu musíme vyznačiti určité
požadavky o výchově rodinné, zásady školní vý-
chovy nejen nejnižší, ale i vyšších kategorií
školských. Nejkonkretnější však jest požadavek
programu školství národního, V zamýšleném
svazu vidíme vysokou autoritu, která má míi
moc iniciativní. V tomto svazu zmizí všechny
přihrádky, kterými jsou nyní vzdělavatelé národa
roztříděni. Navrhuje, aby prozatím byl utvořen
svaz učitelstva národního školství českoslovan
ského, učitelstva z Čech, Moravy a Slezska
Salus
J Černá
Čechy
Morava
Slezsko
učitelstvo národní školství českoslovan ský
11
article
(Hlučný souhlas.)
Pan B. Skála referoval o návrhu stanov
českoslovanského učitelstva. V přípravných dvou
schůzích byly rozebírány zásady, na nichž by
spočívaly stanovy svazu. Návrhy dotyčné budou
jednotám zaslány k dobrozdání. Hlavními zása-
dami jsou: Úkolem svazu jest stanoviti jednotný
program národního školství a pečovati o jehc
provádění. Členy svazu mohou být pouze zem-
ské ústřední spolky učitelů českoslovanských
Řečník přednáší resoluční návrh,: Výboru Ústř
spolku se ukládá, aby jmenoval delegáty, kleř
společně se zástupci Ú. S. moravského a slez-
ského vypracují stanovy, opatří o ních dobré
zdání Jednoty a za souhlasu Ú. výborů posta
rají se o jejich schválení a opatří i ustavení
svazu.
Pan Ždíma navrhoval doplněk, žes
ukládá výboru, aby myšlenku svazu učitelstva
veškerých skol měl stále na paměti.
Pan posl. Černý pravil, že myšlenk
sdružení všech učitelů jest naším ideálem, pro-
zatím se však obmezujeme, poněvadž ve vyš-
ších kategoriích není pro to dosud náležitého
porozumění. Vybídli jsme k poradě universitu,
techniku i střední školy, ale delegáti nebyli nám
vysláni. Z rektorátu techniky nám sdělili,že
jednání přejí zdaru, ale rokování že se nezů
častní.
Pan Šebek navrhoval, aby za účelem
sblížení orgán spolka posílal se všem učitelským
sborům vysokých škol.
Veškeré návrhy byly schváleny.
Na to projednávány změny stanov. Refe-
rentem byl p. Josef Smrtka, který s uzná
ním vzpomenul, že denní i krajinský tisk vý
datně podporoval akci učitelstva v minulém
období. Dle usnesené změny bude mít spolek
název: »Zemský ústřední spolek jednot učitel
ských v král. českém«. Z kategorie členů vy
necháni členové čestní.
Skála
moravský
Ždím
Šebek
Smrtka
12
article
Volba revisora konána akklamací; zvolen
řídici učitel p. J. Urban z Vel. Čakovic. Násle-
doval konečný bod programu volné ná-
vrhy: Návrh na odepsání dlužných příspěvků
jednotám Choustník-Tučapy a Bělá schválen
jednomyslně. Žádost pražského »Komenského«
za odepsání dlužních příspěvků zamítnuta a
schválen jednohlasně návrh výboru Ú. S., aby
dlužné přispěvky vymáhány byly soudně. Žá-
dosti Jednoty uč. Lhota pod Libčany
za zařadění do jiné skupiny vyhověno. Schválen
návrh výboru ve příčině stanovení themat pro
příští zemskou konferenci učitelskou.
Starosta p. Rašín vybízí delegáty, aby
pracovali v jednotách k tomu, by návrhy, če-
licí ke zvelebení národního školství, byly před-
sednictvu Ú. S. podávány, aby ono na místech
kompetentních zasaditi se mohlo, by nejakut-
nější potřeby škol národních staly se předmětem
jednání na zemské konferenci učitelské. Ostalní
návrhy, ve schůzi podané, odkázány dle řádu
jednacího předsednictvu Ú. S.
Před ukončením schůze starosta p. Rašín
poukazuje ku příznivému obratu, který násled-
kem nynější taktiky vedení Ú. S. nastal jaku
poslanců strany svobodomyslné tak u úřadů
školních a na místech rozhodujících. Vybízí
učitelstvo, aby vytrvalo na té dráze, kterou
v posledních dvou letech kráčelo a důsto ječ
důsledně domáhalo se svých požadavků ku
prospěchu školy i lidu českého.
Tím schůze za nálady povznesené skon-
čena. Celý průběh její svědčil o tom, že v řa
dách organisovaného učitelstva panuje úplná
shoda a učitelstvo uznává zásluhy téch poslanců
a činitelů, kteří skutky osvědčují se býti přátel
školy národní. V celém rokování bylo patrno,
že vrací se v řady učitelstva našeho onen žá-
doucí klid, který podmiňuje zdárnou práciv
škole i mimo školu.
J Urban
Rašín
Vela
Čakovice
Choustník
Tučapy
Bělá
Lhota pod Libčany
Komenský
zvelebený národní školství
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— Páni ze souručenstva namahají se
všemožně, aby dokázali stoupencům Wolfaa
Schönerera, že je mnohem moudřejší politika,
kterou lze uchvátiti více než třetinu Čech a c-
lou Moravu hned, než čekati bůh ví jak dlouho
a do nejista, než všemocný Wottan uštědri
matce Germanii Čechy celé, nedělené a nedílné
V ohledu tom je nejzajímavější »Tägl. Rund-
schau«, jež jinak Wolfovcům ve všem nadr-
žuje, která ale v této otázce naprosto se kloní
k Němcům ze souručenstva. »Což se tím Němci
vzdávají nároku na český dil Čech, když žádají
za rozdělení země? Budou-li moci, vezmousi
potom českou část také.« — To je upřímně
řečeno. Budou-li mocí, v tom jedině to vězí,
neboť chuť a vůli by měli. Je vůbec rozkošný
to pohled na nacionální bojiště německé a na
opovážlivost, s jakou roztomili krajánci naší
děli kořisť mezi sebou. Jako by Rakouska už
vůbec nebylo. Tvrdí se obscně, že v Rakousku
jsou vysocí kruhové zvykli dělati politiku vnitřni
dle politiky zahraničné. Kdyby si všímaly ale
toho, co za hranicemi se děje, vypadala by
politika domácí v této říši asi jinak. Pan Golu-
chowski má ale patrně za to, že události se
připravují výhradně v kabinetech ministerskýeh
a vyslaneckých palácích a v tom šeredně se mýlí.
Co řekl Bismark? »Je pravda, že politik s pev
ným určitým cilem nesmí se dát strhnouti hul
Hlídek
Wolfaa Schönerer
Čo
Němec
Gola
Bismark
Morava
Čechy
Rakousko
14
article
káním davu, ale podceňovat toto hulákání nesmí
Ba nadejde okamžík, kdy i ten nejchytřejš
státník musí se mu podvolit.« —
— Staročeši a agrárníci. Z dobře zpra
veného pramene píse se nám; »Tou dobou, co
proskakují zvěsti o volebním kompromisu, jenž
má býti uzavřen mezi stranou staročeskou a stra-
nou svobodomyslnou za tím účelem, aby roz-
šlápnuta byla hlava stavovského a třídního roz-
kolu, podivné docházejí zprávy z tábora pánů,
jejichž nejdůležitějším odstavcem politického
programu je střílet do nebe, tak aby pršelo.
Oznamuje se nám totiž, že staročeská organi-
sace všude tam, kde ještě působí, chystá se ne
snad aby v národním prospěchu pomohla
skolit agrární odboj, jemuž nedostává se ani
oprávnění, ani myšlenky, ani lidí vésti k urči-
tému cíli veledůležitý stav v naší národní spo-
lečnosti, nýbrž aby odboji tomu pomohla k ví-
tězství. Tak že dle všeho byl dříve uzavřen
kompromis agrárně-staročeský, než zlíbilo se
pánům učiniti nabídku Mladočechům. Výprava
budějovické rolnické školy na schůzi redaktora
p. Hrubého v Lišově byla, jak nyní zjištěno,
přímo na přání kuratoria této školy, jinými
slovy na přání tamějších Staročechů a-
prince Bedř. Schwarzenberga a hrubý přípis
zaslaný ve věci té zemskému výboru, jenž ohra-
dil se proti tomu, aby zneužíváno bylo školy
— sboru professorského i žáků — zemí vydr-
žované, ke strannickým demonstracím, nasvěd-
čuje, odkud vítr věje. Ostatně pověděl pan
inspektor Sitenský na sjezdu lesnickém, co
chtějí urození jeho protektoři a přátelé.
Hrubý
Bedř
Schwarzenberg
Lišov
15
article
Třeba, že připitek jeho stylisován byl obratně,
tak že vyložiti se dá i jinak, přece nikdo nebyl
v nejmenší pochybnosti o tom, komu platil.
Komu jinému, než příštímu vítěz s tv
agrárního sdružení. Mezi Staročechy a
jejich šlechtickými příznivci vůbec je ve všem
nejlepší shoda, a proto nabídka staročeská je
poněkud podezřelá. Spojenství staročeské mělo
by za takových okolností pro stoupence strany
svobodomyslné cenu více než pochybnou. Bylo
by to spojenství určitě označeno asi následovně:
Kde by neměl kandidát svobodomyslný proli-
kandidáta, všude tam by ho Staročeší podporo-
vali s náramnou vervou. Kde ale by se vyskyul
agrárník, jemu by stranili, při čemž by si kan-
didatury své ovšem náležitě zajistili. Tento
»obrat« Staročechů k panu Kubrovi a Práškov
sluší prý vůbec přičísti vlivu velkostatkářskému.
Kubr
Práškov
16
article
Páni, již byli zvyklí zápoliti s českou politikou
jak se jim libilo, a kteří by ji opět rádi měl
ve vleku, těžce nesou, že dnes stojí co do pro-
vádění politiky české ve druhé řadě, zejmena
je bolí, že dr. Körber nejeví proti nim sdilnost
jako své doby hrabě Taaffe a ostatní chefov
kabinetu, zejmena, že ničeho nezvěděli o pod-
mínkách, za jakých upustili poslanci čeští leto
na jaře od obstrukce. Za kompromis, při němž
by Staročechům s jedné strany ruku vedli velko
statkáři a s druhé agrárníci, bychom se pěkně
poděkovali.
— Championátu nejapnosti na pevnine
vybojoval si včerejší »Vaterland« svou apologi
hr. Jaroslava Thuna, současného předsedy česko-
slovanského sjezdu katolického v Kroměříží
svolavatele německého katolického sjezdu v Olo-
mouci, napsanou proti našemu článku pod zá-
hlavím »Může býti někdo českým i německým
katolíkem najednou?« »Vaterland« pořádá tu
vlastně handicap s brněnským klerikálním orgá-
nem, který už předevčírem v téže věci dal
svému vídeňskému pravzoru a soudruhu něco
napřed, ale byl v dostizích o blamáž skvěle
překonán. Naši shora uvedenou otázku para-
frasuje »Vaterland« v pravdě velebnou anekdotou
o naivce od divadla, kteráž se ptá, co je to
lajtnant. Než vídeňské hajidlo českých kavalírů
s německou obcovací řečí a národnosti jinou
na rub a jinou na líc má ještě zásobu jiných
doktor
Körber
Taaff
Thun
Kroměříž
Ola
českýslovanský
17
article
podobenství. Je prý to zrovna tak, jako kdyby
vídeňský Němec, znalý vlaštiny, šel k vídeňským
minoritům na vlaské kázání a kdyby se ho ně-
kdo ptal, jak může býti německým, vlaským
českým katolikem najednou, neboť chrám ten
byl zbudován českým králem Přemyslem Otaka-
rem. Hlavní věcí jest prý katolický sjezd,
volba jednací řeči stojí prý teprve
v druhé řadě — dí »V.« — a byla teprve
praktickými ohledy ustanovena. Přáli
bychom si, aby tuto homilii vídeňského »Vater-
landu« slyšeli ti moravští rolníci čeští, k nimž
se Thunův kroměřižský sjezd v první řadě obraeí
a k nimž promlouvá provolání sjezdové o »drahé
řeči mateřské«, o »úpadku vlastenectví«, o ně-
meckých vetřelcích na Moravu ajv. Celé znění
toho provolání jest neseno duchem nacionálním,
obsahuje četná národně a vlastenecky vzletná
místa, jimiž se moravský ultramontanismus vtírá
v srdce moravského rolníka, k vlasti a národ-
nosti především povznesené. Ejhle, sedláče, tvá
»drahá mateřská řeče toť bylo věcí vedlejšía
pouze praktickou pomůckou, aby tě dostali na
kroměřížský med! Pálený kostelník, studený
vlastenec, toť ta nelíčená temperatura morav-
ských katolických sjezdů. Může-li klerikální
orgán napsati podobnou upřímnou, se svého sta-
noviska arei nejapnou pravdu, pak se najisto
ocitl v stavu nemilosti boží ! Jinak nelze si vy-
světliti i další analogie »Vaterlandovy« ke dvojí
národnosti klerikálních hrabat moravských uvá-
děné, jako že dr. Edv. Grégr, dr. J. Herold ná-
leží k národnosti pod oboji, když na říšské radě
mluví německy a na zemském sněmu česky atd.
Němec
Otak
Vater
Thunův
doktor
Edv
Grégr
Morava
18
article
Toť přece k ustrnuti!! Nyní chápeme, proč se
kroměřížským sjezdovým provoláním ukládaly
moravskému kleru modlitby a mše za zdan
sjezdu, který sám sebou jest přece záležitosti
bohumilou. Sjezd pohrom přece nebyl uchráněn,
neboť těžší rána nemůže jej ani potkat, leč
když nejvlastnější interessenti tak jej kompro-
mitují. Ostatně jako v žádné klerikální polemice
neschází žádný ze sedmi smrtelných hříchův
ne na posledním místě také hlupství a klep,
tak i ve »Vaterlandu«. Mizerným, dávno vyvrá-
ceným klepem jest, že se v rodině ředitele
»Nár. Listů« mluvilo česky a německy a že by
tudíž i jeho národnost měla býti pod obojí,
touto prolhanou ničemností nebudeme se ani
blíže zabývat. Nábožný list vídeňský doznávé
konečně, že prvotně nehodlal se touto věci za-
bývati, ale že svedl jej příklad brněnského
»Hlasu«. Zvlášť líbí se mu prý přirovnání, kte-
rého užil o šašcích, provázejících každý průvod
a tropících různá allotria. Postavení těchto šašků
mimo průvod jest nejvýš závidění hodné, jsou
aspoň vvňati z osudu účastníků průvodu, ktel
jsou vesměs vedeni za nos — do Kroměříže
A dovedou-li zachovat humor vůči tomu faktu
že tmářství širokým, sotva ztenčeným černým
proudem řine se také do bran XX. století, jes
to důkazem, že hodlají je nepokleslou mysl
vesela i v novém věku dále potírat!
Kroměříž
19
article
— »Prager Tagblatt« učinil pozoruhodné
odhalení. Vypátral totiž, že ve příčinách, proč
asi cizinecký ruch vyhýbá se tak nápadně Praze,
tu zvláštní jsme vynechali, nepřátelstva většía
menší, s jakýmiž v tomto městě nejednou
posledních létech selkali se Němci. Nechceme
poukazovati k nepřátelstvům proti národnost
naší v městech smíšených, o nichž ale Něme
nevědí, nechceme připomínati ani střelné, ani
dynamitové, ani jiné attentáty na životy české
v městech a místech s převahou německou, ale
vyzýváme »Prager Taghlatt«, aby nám uvedl
jediného Němce cizince, jemuž byl v Praze
někdy zkřiven vlas! A ještě něco. »Prager
Tagblatt« má tu i tam nápad psáti laškovně,
však tvář fraškáře zvrhne se v něm z pravídla
v grimassu idiotů, jakmile se o to pokusí. Im
putuje našemu feuilletonistovi úmysl, že chce
cízince přilákati do Prahy tím, že jim obec o-
pustí krejcarové mostně. Kdo tak hloupě pod
kládá a vykládá, toho poučovati bylo by
marné.
Prager
Němec
Prager Taghlatt
Imo
Praha
20
article
— Angličanka. Na ponurém zámku Cro-
nenbergu dokončila pozemskou pouť těchťo dnů
jedna z nejzajímavějších žen, jakých bylo kdy
na výsluní společnosti lidské. Jakkoli byla krá-
lovnou a císařovnou německou, cítila se býti
vznešenější jako princezna anglická a jako člen
rodiny, jež kraluje nad Albionem. A to jí Němei
nikdy nemohli odpustiti. Zejmena ne, kdy jako
korunni princezna stála v centru dvorských
intrik, jenž přes Operní náměstí berlínské předly
se z paláce korunního prince do skromného pa-
láce císařského, aby odtamtud se svezly do Po-
stupimi, kde byly domovem. Korunní princezna
nemohla se s duchem Němectva spřáteliti ani
tehdy, když vracela se vítězná armáda pruská
do Berlína z pokořené Franeie. Na místě, aby
jásala, podivná žena, jejíž manžel jako maršál
jel v čele svých kyrysníků — slzela. A tojí
Němci nemohli odpustiti a neodpustili. Jejím
nejnebezpečnějším sokem byl Bismark. Však
také královna muže toho do duše nenáviděla.
A jakž mohlo býti jinak, když to byl právě
Bismark, jenž odvážil se obviniti ji z činu hroz-
ného, že totiž povoláním anglického chirurga
k loži císaře Bedřicha svého chotě — zabíla.
Angličanka
Němei
Němec
Bismark
Bedřich
Berlín
Albion
21
article
Bismark nenávidél hohenzollernský dvůr“ z plné
duše. Miloval nebo v úctě měl eísaře, jak
po sobě následovali, nejvíce ovšem cisaře
Viléma I., však jinak dvorní mraveništ
v něm budilo hnus. Po celý život svůj nucen
byl vésti se dvorem zápas a stalo se málo které
opatření, jež by byl nemusil na královně a jej
družině vybojovat. Je známo, že nejednou chtě
se zříci svého postavení a to stalo se vždy
když podlehl diplomacii korunní princezny, po-
zději císařovny. Nechuť císařovny ke všemu
německému byla tak veliká, že pokud mohla,
veškeré potřeby pokud šlo o její osobu, opatřo
vala v Anglii. Šaty, obuv, prádlo i toiletní pro-
středky, ba i nábytek; koně vůbec neměla ji-
ného, než anglického. Jen pro své okolí kupo-
vala zboží u obchodníků berlinských a sic
měla při tom zvyk velmi demokratický, že totiž
smlouvala. Syn její, nynější císař, je co do ná-
rodního cítění pravý opak své matky. Je t
Němec skrz na skrz a měl periodu, kdy mezi
všemi národy nenáviděl nejvíc Angličany. Bylo
to v době, kdy zaslal Krügroví známou na-
dšenou depeši — témuž Krügrovi, kterého když
stihlo neštěstí, ani nepřijal. Pokud jde o smý-
šlení Viléma II. oproti Anglii, udal se v po-
slední době patrný obrat, kterým matce své
stal se opět bližším. Přes to žila mrtvá císa
řovna, pokud dlela v Německu, v naprostém
zátiší, jako by uzavřena. Byla toho ovšem
hlavní příčinou těžká choroba její — rak v dě
loze, však i před tím, nebyla-li v Anglii, žila
jako poustevnice. Angličanka je mrtva — Ně-
mecko si může oddechnouti.
Němec
Angličan
Krügrový
Krügr
Vilém II
Angličanka
Anglie
Německo
22
article
— O jednání o dohodu mezi některým
českými stranami vzhledem k nastávajícím
volbám do sněmu království českého uveřejňuje
v srpnovém sešitě »Česká Revue« toto sdělení
»V království českém jsme svědky prvních před
zvěstí nastávajících voleb do sněmu královstv
českého. Záhy, už v předvečer svatodušních
svátků, navrhl pro ně posl. dr. Herold v klubu
národní strany svobodomyslné svou řečí, jejíž
ideová podstata ukázala se býti nedotknutelnou.
modus koncentrace národních sil. Altruistická
myšlenka, velkou většinou politiků z národn
strany svobodomyslné sdílená, poslancem drem
Čelakovským také zastávaná i veřejně, vedl
už k jednání mezi zástupci národní strany svo-
bodomyslné a strany národní. Z této byl
k pourparlerům vysláni pp. dr. Baštýř, dr
Mattuš, dr. Rieger, JUC. Jan Sedlák a dr. Šole
za onu fungují: prof. dr. Čelakovský, dr
Dvořák, dr. Herold, dr. Pacák a dr. Škarda
Dne 7. července konala se společná schůze, na
které vyměněny vzájemné názory po stránce po
všechně a zvolen subkomitét, kterému náležejí
se strany národní pp. dr. Baštýř, JUC. Sedlák
a dr. Šolc, z národní strany svobodomyslné pp
prof. dr. Čelakovský, dr. Herold a dr. Škarda.
doktor
Herold
Čelakovský
Baštýř
Mattuš
Rieger
Sedlák
Šole
profesor
Dvořák
Pacák
Škarda
Šolc
strana národní page
23
article
Subkomitét zabýval se některými konkretním
otázkami speciálními, a to jen provisorně. Sub-
komitét není s pravděpodobným pensem svým
hotov snad ani z jedné třetiny. Závazného ne-
stalo se nic. Pokud jde o stranu zvanou radi-
kálně - státoprávní, jednání s ní přestalo dosud
na faktu jediném: že posl. dr. Baxa učini
soukromě některé návrhy, jmenovitě v otázce
kandidatur několika mužů svého tábora. A
jednání o dohodu je dosud v plenkách, povsta
o ně krátký sice, ale prudký novinářský boj.
Podnět k němu zavdaly některé stati »Budi-
voje«, o nichž bylo přípustno do
mnívatí se, že nezodpovědně sice,
ale přece jen tlumočí petita strany
n árodní. Z úst povolaných byla popřena
jakákoli souvislost statí »Budivoje« — obsa
jejich byl by podmínkami nepřijatelnými —
s vedením strany národní, v Budějovicích sa-
mých pak bylo dokazováno, že ani staročeský
poslanec dr. Zátka na sati ty neměl ingerence
meškaje od července v mořských lázních. Stat
»Budivoje« by tím byly odbyty úplně, kdyby
se jim nebylo dostalo dokladné reprodukce
v žurnálech strany národní. Jinak — pro dů
ležitost věci to opakujeme — projednáno nebyl
ničeho, ba do té chvíle není ani svolána třet
schůze subkomitétu.
— Pozvání Sokolstva z ciziny. Starosty
»Svazu českoslovanského Sokolstva«, p. JUDra.
Jana Podlipného, došel následující přípis:
Besangon, 10. července 1901. Pane pre-
sidente ! Město Besangon připravuje pro dni 15.,
16. a 17. září 1902 velké slavnosti stoletých
narozenin jednoho ze svých největších synů,
doktor
Baxa
JUDr
Podlipný
Budějovice
Besangon
svaz českoslovanský sokolstvo
24
article
Viktora Huga. Návštěva presidenta republiky
francouzské jest již zajištěna, jakož i více mi-
nistrů jest přihlášeno, kteří dodají lesku velko-
lepé této slavnosti. Za tím účelem sdružené
jednoty v Besangonu připravují pod záštitou
městské rady velké mezinárodní závody, a aby
vše dobře se zdařilo, konáme již dnes přípravy
k této slavnosti, která bude ve velkých roz-
měrech pořádána, neboť přejeme si, aby slav-
nost tato provedla se se zdarem, aby vše od-
povídalo oprávněnému požadavku nejen gymnasl
ale i našeho starého města. Zveme k těmto zá-
vodům a zápasům míru své soudruhy, Sokoly
české, i žádáme Vás, milý pane presidente,
abyste dal uveřejniti náš appell ve »Věstníku So-
kolském«, orgánu »Svazu českoslovanského So-
kolstva«! Naši přátelé, Čechové, mohou být
ujištěni, že budou nadšeně přijati od našich
vlastenců, kteří ctí a váži si veškeré snahy, ma-
jící za účel vývin fysických i mravních sil mla-
dých generací. Děkujíce Vám již předem, račtež
přijati, pane presidente, pro naše přátele Sokoly
projev účasti a srdečného přátelství, pro sebe
pak ubezpečení naší nejhlubší úcty. Jmenem
pořadatelstva » Association des sociétés de
Gymnastique Bisoutine«: President: Fros s ard,
20, Rue Gambette. Generální sekretář: A.
Hug
Čecho
Gymnastique Bisoutine
Fros
Sokol
svaz českoslovanský so
Rue Gambette
25
article
Chanicy, 20, Rue d'Arénes. — Jak známo,
zvítězila r. 1889 v Paříži — kdy účastnilos
též poprvé Sokolstvo a dobylo prvých cen při
závodech na poli Vincenneském — v nejvyšších
závodech jednot sloučených jednota »Frangaises
z Besangonu, dále pak v různostech jednot
»La comtoise« z Besangonu, a ve všeobecných
závodech jednotlivců obdržel z jednot sdruže-
ných prvou cenu mr. Pechain z jednoty »Fran-
gaise« v Besangonu (212 bodů). Zde setkalos
české Sokolstvo poprvé s borci jednoty »Eran
qaise« v Besan gonu.
— Kluby občanské. Výbor Staroměstskéh
občanského klubu koná v pátek dne 9. srpna
o 8. hodině večerní schůzi v restaurantu páně
Sochůrkově v Koppmance, ve kteréž jednatise
bude o důležité, Starého města se týkající zále-
žitosti. Výbor zve pp. obecní starší staroměstské,
jakož i pp. členy klubu k hojnému zúčastnění
se této sehůze. — Novoměstský ob-
čanský klub v Praze koná veřejnou
schůzi spolkovou dne 10. srpna o 8. hodině
večerní v Novoměstských sálech su Šlajgrů«
ve Vodičkově ul. v Praze. K jednání přizváni
jsou členové různých stran. Jednati se bude
o zamýšleném vedení elektrických dráh po Kar-
lově mostě v Praze, o kterémžto projektu roz-
hodnouti má sbor obecních starších ve schůzi,
jež položena jest na den 12. t. m.
Pechain
Fran
qais
Sochůrkův
Paříž
Koppmance
Praha
Vodičkův ulice
Kara
Staroměstskéh občanský klub
Rue d ' Aréne
Besangon
26
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitel-
stva dolnokralovického zvolený Antonín Lan
z Dolních Kralovic byl od císaře potvrzen.
— Rodinné zprávy. Slečna Anička Hra-
bětova a pan František Blahovec, úřadník
účtárny nakladatelství J. Otty v Praze, slaviti badou
sňatek v neděli dne 11. srpna o 11. hod. dopol.
v chrámu sv. Mikuláše ve Vršovicích.
— Úmrtí. V Praze zemřela včera paní Milada
Wachsmannová v 26. roce věku. Pohřeb ko-
nati se bude v sobotu 10. t. m. o 6. hodině odpol.
z kaple ústřední síně v Olšanech do rodinné hropky.
— Předvčírem zemřel pan Alois Baloun, sou-
kromník ve Velkých Čakovicích v 56. roce věku.
Pohřeb konán bude v pátek 9. t. m. o 4. hod. odpol
z domu smutku na hřbitov v Třeboraticích.
— Tábor lidu pořádá politický klub strany
národně sociální v Plzni dne 11. srpna o 2. hod.
odpolední na Mikulášském něměstí v Plzni (Pražské
předměstí), na němž pojednáno bude 1. O starobním,
invalidním, vdovském a sirotčím pojišťování. 2. O ví-
deňském parlamentu a českém lidu. 3. O českoněme-
ckém smíru. Na táboru tom promluví pp. posl.v
Choc, E. Hrubý a V. Fresl. Pozván jest takté ž z
stupce obecního zastupitelstva kr. měsia Pízně.
Antonín Lana
Anička
Blahovec
J Ott
svatý . Mikuláš
Wachsmannová
Baloun
Choc
E Hrubá
V Fresl
Dolní Kralovice
Praha
Vršovice
Olšany
Velká Čakovice
Plzeň
pražský předměstí
27
article
— Oslava Tomy ze Štítného. Spolek pro
zřízení pamětní desky Tomoví ze Stítného koná
v neděli dne 18. srpna ve Štítném slavnost ode-
vzdání desky. Pořad slavnosti: 1. Od 1 do 2
hod. odpoledne vítání hostí. 2. O půl 3. hod. seřadění
a průvod na místo slavnostní. 3. Slavnostní ouver-
tura. 4. Zahájení pp. starostou obce a předsedou
spolku. 5. »Pod starým praporem«. Sbor pro mužské
hlasy od B. Vendlera. 6. Slavnostní řeč »O životě
významu Tomy ze Štítného«, promluví p. J. A. Jindsa,
ředitel škol v Kamenici n. L. 7. »K národu«, sbor
pro mužské hlasy od B. Hornofa. 8. Odevzdání desky
obci štítenské. 9. Kde domov můj? Po slavnosti li-
dová zábava za účinkování pěveckých spolků a
hudby p. F. Vaníčka z Kamenice n. L. Za nepřízni-
vého počasí o týden později.
— Dodatek k slavnosti Jana Krejčího
v Klatovech. Výkonný výbor slavnosti žádá z
uveřejnění tohoto dodatku: Kromě 27 telegramu
v »Národních Listech« již uvedených došly ještě tyto:
Ze Sušice pp. Martinek a Seifert, z Karlína odbo
Národní jednoty pošumavské, z Prahy rektor Jan O
Pražák, z Prahy Měšťanská beseda, z Hradce Králové
pan Červený, z Vídně MUDr. König, z Písku průmy-
slový spolek, z Prahy Ústřední Matice školská, z Prahy
vrchní inženýr Smrček, z Netolic městská rada,
z Prahy prof. Jan Demel, z Husince městská rada,
z Bezděze pan Čeněk Zahálka, z Rosic ředitel pan
Jarkovský, z Prahy dr. Šauer, z Tábora professorský
sbor hospodářské akademie, z Prahy rodina Grün-
bergrova, z Prahy rodina Stibingrova, ze Slaré Bole-
slavi rodina Kheblova, z Janských Lázní pp. Jiljí
a Jaroslav Jahn, ze Sv. Volfgangu dvorní ráda rytíl
Toma
Štítný
B Vendler
Jindsa
B Hornof
F Vaníček
Krejčí
Martinek
Seifert
Červená
König
profesor
Demel
Zahálka
Jarkovský
Šauer
Jiljí
Jahn
Klatovy
Sušice
Karlín
Praha
Hradec Králové
Vídeň
Písek
Netolice
Rosice
Tábor
Slarý Bol
Janský lázeň
spolek . 5
hospodářský akademie
slavnost : 1
Grün
Stibingrův
Kheblův
28
article
Kořistka, z Písku městská rada, z Prahy paně dr. Frič,
náměstek starostův. z Prahy Umělecká Beseda, z Prahy
prof. Thomayer za »Svatobor«, z Král. Vinohradů
městská rada, z Tábora městská rada, z Roudnice
ředitel pan Špaček, z Flitsche prof. Horbaczewwski,
prof. Chodounský, prof. Ziegler, dr. Klička, Marie
Chodounská a Růžena Nekutová, ze Sv. Janu z Tyro-
lích dr. Jan Krejčí, ze Zbirova inženýr Čeněk Kašpar.
z Německého Brodu akademický spolek »Barák«,
z Karlína okresní výbor, z Jaroměře damský odbor
Ústřední Matice školské, z Prahy starosta dr. Srh
z Prahy inženýr Neubert, náměstek starosty, z Kar-
lína městská rada, z Prahy národní spolek českých
techniků, ze Štěchovic prof. Bauše, z Vídně Slovan-
ská beseda, z Král. Vmohradů prof. Václav Vlček,
redaktor »Osvěty«, z Lužné prof. dr. Frič, z Morar-
ských Budějovic prof. Magerstein, z Vyšehradu rodina
Babánkova, z Písku professorský sbor reálky, z Prahy
stavební rada Fiala, z Králové Hradce městská rada,
ze Smíchova městská rada, z Prahy pp. geometrové
Figar, Hinke, Schuster a Šafránek, z Prahy proí.
A. Kořínek, z Prahy, prof. Šmelcer a redaktor Pechlat
z Mondsee prof. dr. Reinsberg, z Písku gymnasiální
ředitel Šule z Tábora, z Prahy stavební rada Třebický
a z Rychnova nad Kněžnou prof. Bayer a Kopecký.
Tyto telegramy došly výkonného výboru a městské
rady; mimo to došly slečny Zdislavy Krejčovy,
dcery oslavencovy, telegramy: z Prahy od katechely
Holešovského ze Slavětína, z Blanska od rodiny
Novotného a od rodiny Reinhardta, z Prahy od Marie
Malé, Boženy Radonické a Zdeňky Vichterlové. Matiční
telegramy došly od Sokola a odboru českých turistů
v Domažlicích. Přípisy poslaly vedle dříve uvede-
ných: Městské rady v Roudnici a Chrudími, a pp
Kořistka
doktor
Frič
Thomayer
Král
špaček
Horbaczewwski
profesor
Chodounská
Ziegler
Klička
Nekutová
Jan
Krejčí
Kašpar
Neubert
Bauše
Vlček
Magerstein
Babánkův
Fiala
Figar
Hinke
Schuster
Šafránek
A Kořínek
Šmelcer
Pechlat
Reinsberg
Třebický
Bayer
Kopecká
Krejčův
Holešovský
Novotný
Reinhardt
Malá
Božena radonický
Vichterlová
Písek
Praha
Svatobor
Tábor
Roudnice
Tyra
německý Brod
Karlín
Jaroměř
Kara
Štěchovice
Vídeň
Morar
ský Budějovice
Hradec
Smíchov
Mondsee
Rychnov nad Kněžná
Slavětín
Blansko
Domažlice
Zbirov inženýr
spolek » Barák
lín městský rada
národní spolek český technik
Sokol