ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2b8922b0-661b-11dc-8ab7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 159, place 71, org 18, work 7
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LIST
3 masthead
9. srpna 1901
4 masthead
Císlo 218.
5 article
mandátu poslaneckéhý neobmezuje se na sezení v parlamentě. S tím jsou spojeny ještě mnohé jiné povinnosti a očekával jsem, že mně bude dovoleno veškeré povinnosti mandátu úplně volně vykonávati. Skutečnost přesvědčila mne ale o jiném. Obdržel jsem přípis, který mně oznámil obmezení mé volnosti. Zemská školní rada přípisem ze dne 7. března sdělila mně,že mému zástupci p. Fr. Bartošovi bude odměnu vypláceti pouze po tu dobu, pokud se zúčastním zasedání říšské rady. Nepřekvapilo mne to, neboť vím, že vždy bylo snahou činnost učiteln obmezovati. Na pokyn vyššího úřadníka zemské školní rady podal jsem žádost, aby mně byla dána dovolená po dobu trvání mandátu. Žádost moje doporučena byla zemskému výboru, který však rozhodl jinak. Výnosem ze dne 19. čer- vence sděleno mně, že útraty substituční po dobu, kdy říšská rada nezasedá, mám platiti ze svého. V tom případě jedná se o zásadu. S ta- kovým vyřízením nemůžeme býti spokojeni. Mu síme žádati, aby učiteli poslanci byla poskytnuta možnost mandát vykonávati. Poslanec musí v době mimoparlamentní vyhledávati styky s vo ličstvem, musí informace přijímati a udělovati, musí předlohy zákonů studovati. A zatímjo mně usouzeno, abych po zasedání sněmovny šel ihned učit. To nazývám obmezováním po slaneckého mandátu. (Souhlas.)
Bartoš
6 article
Pan Tuček praví, že tento skutek zaráži nejen učitelstvo, ale i veřejnost. Doporučuje, aby tříčlenná komise, a sice pp. Lidmila, Ho- vorka a Kožíšek, vypracovala příslušný projev Pan Kořenský z Čechtie táže se, jakým způsobem se zachází s úřadníky státními, zda se jim poskytuje dovolená a zda musí plati substituta ze svěho. Předseda p. Rašín od- větil, že všichni úřadníci, kteří byli poslane zvoleni, obdrží na celou dobu trvání mandátu dovolenou a úřady platí jich zástupce. Pan posl. Černý podotkl, že učitelé-poslanci Seitn a Drexl ihned po zvolení svém obdrželi stálou dovolenou od svých školních rad. Tuto okolnost ve své žádosti rovněž uvedl, ale byla ignor- vána. Návrh p. Tučka byl přijat a komise vypracovala tento projev, který byl jednomyslně přijat:
Tuček Lidmila Kožíšek Kořenský Rašín Seitn Drexl
7 article
Valná hromada delegátů Jednot učitelských v král. českém s údivem přijala sdělení, že zemský výbor král. českého odepřením substi tučního nákladu znemožnil, aby kol. Černému ke konání poslaneckých úkolů bylo dáno tolik volnosti, jako toho zájmy voličstva potřebují Tím více je překvapeno učitelstvo jednáním zemského výboru, že rozhodnutí jeho nemá analogie v praxi úřadů státních, ani autonom ních úřadů jiných zemi, ba ani korporací sou- kromých. Valná hromada delegátů lituje tudíž, že v odepření nepatrného substitučního pří davku poslanci-učiteli viděti musí trpký doku ment neblahovolnosti ke stavu učitelskému. jakož i zkracování jeho politických práv. Před- sednictvo Ú. V. v dohodě s kol. Černým necht požádá zemský výbor, aby povolení substituč- ního přídavku neodpíral.« Předseda p. Rašín sdělil, že starý bo- jovník v řadách učitelů, pilný pracovník ve vý- boru a na sjezdech kol. Schuster, tento- kráte se valné schůze nemohl zůčastnít, poně- vadž se nuceně musí stěhovati do česko-morav- ských hor. K návrhu p. Tučka schváleno, aby výlohy se stěhováním kol. Schustra spo- jené, byly uhraženy z Ústředního spolku.
Černý Rašín Schuster Tuček Schustr
8 article
Pan Úlehla, zástupce Ústředního spolku moravského, poděkoval za vřelé uvitání a po- ukázal obšírně na nutnost zřízení jednotného sboru učitelského, který by soustřeďoval učitel- stvo z Čech, Moravy a Slezska. Sbor tento tvořil by moc autoritativní, řešil by otázky úkoly paedagogické. Ze srdce učitele pokroko vého přeje plného zdaru novému, daleko sáhlému projektu. (Souhlas.) Proslovení delegáta německého spolku uči- telského p. Mauthnera přeložil a sděli pan Tuček a uvedl v něm: V zastoupení sta rosty německého ústředního spolku v Čechách pokládám sobě za čest přátelsky vám vyříditi pozdrav a vašemu podnikání a vašim snahám, nesoucím se ku povznesení školství přeji plného zdaru. Společnému úsilí učitelstva obou ná- rodností podařilo se posléze vymoci zákono úpravě platů učitelských jakožto splátku našich společných požadavků, na nichž dosud trváme.
Úlehla Mauthner Tuček Čechy Morava Slezsko
9 article
Ale jest ještě mnoho věcí, které naše cíle pojí a jichž se spojenými silami v řadách semknu- tých domáhati musíme. Jsouť to především disciplinární řád, přímé zastupování, učitelstva v zemské školní radě volenými zástupci z vlast- ních řad a doeílení universitního vzdělání. Vaší volení zástupcové v Ú. S., zvláště ale váš předseda, jehož schopnost, obětavost a praco- vitost všichni obdivujeme, zajisté s námi i na dále ruku v ruce kráčeti budou, abychom se domohli všeho toho, co stav náš a co školství vůbec povznáší, co odpovídá důstojnosti našeho stavu. Této svorné součinnosti vaší s námi k dosažení společného účele přejeme zdaru (Souhlas.) Pan Fr. Leibl uznává působení předsedy p. Rašína ve prospěch veškerého učitelstva jehož vděk a uznání jest mu nejlepší náhradou za projevy nepříznivé, v různých listech uveřej něné. Pan Rašín uvedl, že vše, co vykonal učinil ze své povinnosti a vyslovuje při tom uznání svým kollegům z výboru. Slibuje i pro příště dle povinností svých pracovati. (Souhlas. Zpráva jednatele p, B. Skály byla schvá lena. Tolikéž i zpráva účetní p. Richtra Příjem obnášel K 27.812.—, vydání K 14.772.— Z výdejných K 13.039.51 bylo přikázáno K 1800.— fondu pro útulky, K 1239.51 na zálohu pro rok příšti, K 5000.— podpůrnému fondu, po K 1250.— samostatnému sirotčinci, Bolzanovu sirotčinci, fondu pro útulky a učitel skému domu.
Jsouť Leibl Rašín Skála Bolzanův Francie
10 article
Pan Salus podal zprávu o vydáván učitelského kalendáře, jehož finanční effákt nen valně příznivý. V debatě o tomto předmětu byl doporučováno, aby učitelstvo nekupovalo kalendář vydávaný jistou firmou knihkupeckou, nýbrž aby podporovalo jedině svůj podnik. O zásadách školského pro- gramu promluvil potom obšírně pan poslanec J. Černý. Uvedl, že zákonem o upraven platů učitelských je splněn pouze jeden po- žadavek učitelstva. S povděkem vítáme snahu, která vyplynula při vypracování školských pro gramů jednotlivých politických stran. A byť by se ty programy v jednotlivostech rozcházely přece se shodují ve stanovisku kulťurním. Po- vinností učitelstva jest, aby nedbajíc tendene politických, pestavilo svůj vlastní program. Pro- gram ten nelze však vypracovati někonka jeune tlivci. Má-li program býti opravdu programem jest třeba, aby vyšel z našeho uvědomění K tomu je potřebí vykonati práci pátrací o po třebách národních. Musíme vyšetřiti, které jsou zvláštní potřeby národní v jednotlivých odborech našeho života. A sice v odboru zájmů hospodář- ských, politických, socišlních, v odboru zájmů vzdělanostních, náboženství i filosoſle. Musíme vystihnouti důležitost vzdělání všeobecného i od- borného. V programu musíme vyznačiti určité požadavky o výchově rodinné, zásady školní vý- chovy nejen nejnižší, ale i vyšších kategorií školských. Nejkonkretnější však jest požadavek programu školství národního, V zamýšleném svazu vidíme vysokou autoritu, která má míi moc iniciativní. V tomto svazu zmizí všechny přihrádky, kterými jsou nyní vzdělavatelé národa roztříděni. Navrhuje, aby prozatím byl utvořen svaz učitelstva národního školství českoslovan ského, učitelstva z Čech, Moravy a Slezska
Salus J Černá Čechy Morava Slezsko učitelstvo národní školství českoslovan ský
11 article
(Hlučný souhlas.) Pan B. Skála referoval o návrhu stanov českoslovanského učitelstva. V přípravných dvou schůzích byly rozebírány zásady, na nichž by spočívaly stanovy svazu. Návrhy dotyčné budou jednotám zaslány k dobrozdání. Hlavními zása- dami jsou: Úkolem svazu jest stanoviti jednotný program národního školství a pečovati o jehc provádění. Členy svazu mohou být pouze zem- ské ústřední spolky učitelů českoslovanských Řečník přednáší resoluční návrh,: Výboru Ústř spolku se ukládá, aby jmenoval delegáty, kleř společně se zástupci Ú. S. moravského a slez- ského vypracují stanovy, opatří o ních dobré zdání Jednoty a za souhlasu Ú. výborů posta rají se o jejich schválení a opatří i ustavení svazu. Pan Ždíma navrhoval doplněk, žes ukládá výboru, aby myšlenku svazu učitelstva veškerých skol měl stále na paměti. Pan posl. Černý pravil, že myšlenk sdružení všech učitelů jest naším ideálem, pro- zatím se však obmezujeme, poněvadž ve vyš- ších kategoriích není pro to dosud náležitého porozumění. Vybídli jsme k poradě universitu, techniku i střední školy, ale delegáti nebyli nám vysláni. Z rektorátu techniky nám sdělili,že jednání přejí zdaru, ale rokování že se nezů častní. Pan Šebek navrhoval, aby za účelem sblížení orgán spolka posílal se všem učitelským sborům vysokých škol. Veškeré návrhy byly schváleny. Na to projednávány změny stanov. Refe- rentem byl p. Josef Smrtka, který s uzná ním vzpomenul, že denní i krajinský tisk vý datně podporoval akci učitelstva v minulém období. Dle usnesené změny bude mít spolek název: »Zemský ústřední spolek jednot učitel ských v král. českém«. Z kategorie členů vy necháni členové čestní.
Skála moravský Ždím Šebek Smrtka
12 article
Volba revisora konána akklamací; zvolen řídici učitel p. J. Urban z Vel. Čakovic. Násle- doval konečný bod programu volné ná- vrhy: Návrh na odepsání dlužných příspěvků jednotám Choustník-Tučapy a Bělá schválen jednomyslně. Žádost pražského »Komenského« za odepsání dlužních příspěvků zamítnuta a schválen jednohlasně návrh výboru Ú. S., aby dlužné přispěvky vymáhány byly soudně. Žá- dosti Jednoty uč. Lhota pod Libčany za zařadění do jiné skupiny vyhověno. Schválen návrh výboru ve příčině stanovení themat pro příští zemskou konferenci učitelskou. Starosta p. Rašín vybízí delegáty, aby pracovali v jednotách k tomu, by návrhy, če- licí ke zvelebení národního školství, byly před- sednictvu Ú. S. podávány, aby ono na místech kompetentních zasaditi se mohlo, by nejakut- nější potřeby škol národních staly se předmětem jednání na zemské konferenci učitelské. Ostalní návrhy, ve schůzi podané, odkázány dle řádu jednacího předsednictvu Ú. S. Před ukončením schůze starosta p. Rašín poukazuje ku příznivému obratu, který násled- kem nynější taktiky vedení Ú. S. nastal jaku poslanců strany svobodomyslné tak u úřadů školních a na místech rozhodujících. Vybízí učitelstvo, aby vytrvalo na té dráze, kterou v posledních dvou letech kráčelo a důsto ječ důsledně domáhalo se svých požadavků ku prospěchu školy i lidu českého. Tím schůze za nálady povznesené skon- čena. Celý průběh její svědčil o tom, že v řa dách organisovaného učitelstva panuje úplná shoda a učitelstvo uznává zásluhy téch poslanců a činitelů, kteří skutky osvědčují se býti přátel školy národní. V celém rokování bylo patrno, že vrací se v řady učitelstva našeho onen žá- doucí klid, který podmiňuje zdárnou práciv škole i mimo školu.
J Urban Rašín Vela Čakovice Choustník Tučapy Bělá Lhota pod Libčany Komenský zvelebený národní školství
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“ — Páni ze souručenstva namahají se všemožně, aby dokázali stoupencům Wolfaa Schönerera, že je mnohem moudřejší politika, kterou lze uchvátiti více než třetinu Čech a c- lou Moravu hned, než čekati bůh ví jak dlouho a do nejista, než všemocný Wottan uštědri matce Germanii Čechy celé, nedělené a nedílné V ohledu tom je nejzajímavější »Tägl. Rund- schau«, jež jinak Wolfovcům ve všem nadr- žuje, která ale v této otázce naprosto se kloní k Němcům ze souručenstva. »Což se tím Němci vzdávají nároku na český dil Čech, když žádají za rozdělení země? Budou-li moci, vezmousi potom českou část také.« — To je upřímně řečeno. Budou-li mocí, v tom jedině to vězí, neboť chuť a vůli by měli. Je vůbec rozkošný to pohled na nacionální bojiště německé a na opovážlivost, s jakou roztomili krajánci naší děli kořisť mezi sebou. Jako by Rakouska už vůbec nebylo. Tvrdí se obscně, že v Rakousku jsou vysocí kruhové zvykli dělati politiku vnitřni dle politiky zahraničné. Kdyby si všímaly ale toho, co za hranicemi se děje, vypadala by politika domácí v této říši asi jinak. Pan Golu- chowski má ale patrně za to, že události se připravují výhradně v kabinetech ministerskýeh a vyslaneckých palácích a v tom šeredně se mýlí. Co řekl Bismark? »Je pravda, že politik s pev ným určitým cilem nesmí se dát strhnouti hul
Hlídek Wolfaa Schönerer Čo Němec Gola Bismark Morava Čechy Rakousko
14 article
káním davu, ale podceňovat toto hulákání nesmí Ba nadejde okamžík, kdy i ten nejchytřejš státník musí se mu podvolit.« — — Staročeši a agrárníci. Z dobře zpra veného pramene píse se nám; »Tou dobou, co proskakují zvěsti o volebním kompromisu, jenž má býti uzavřen mezi stranou staročeskou a stra- nou svobodomyslnou za tím účelem, aby roz- šlápnuta byla hlava stavovského a třídního roz- kolu, podivné docházejí zprávy z tábora pánů, jejichž nejdůležitějším odstavcem politického programu je střílet do nebe, tak aby pršelo. Oznamuje se nám totiž, že staročeská organi- sace všude tam, kde ještě působí, chystá se ne snad aby v národním prospěchu pomohla skolit agrární odboj, jemuž nedostává se ani oprávnění, ani myšlenky, ani lidí vésti k urči- tému cíli veledůležitý stav v naší národní spo- lečnosti, nýbrž aby odboji tomu pomohla k ví- tězství. Tak že dle všeho byl dříve uzavřen kompromis agrárně-staročeský, než zlíbilo se pánům učiniti nabídku Mladočechům. Výprava budějovické rolnické školy na schůzi redaktora p. Hrubého v Lišově byla, jak nyní zjištěno, přímo na přání kuratoria této školy, jinými slovy na přání tamějších Staročechů a- prince Bedř. Schwarzenberga a hrubý přípis zaslaný ve věci té zemskému výboru, jenž ohra- dil se proti tomu, aby zneužíváno bylo školy — sboru professorského i žáků — zemí vydr- žované, ke strannickým demonstracím, nasvěd- čuje, odkud vítr věje. Ostatně pověděl pan inspektor Sitenský na sjezdu lesnickém, co chtějí urození jeho protektoři a přátelé.
Hrubý Bedř Schwarzenberg Lišov
15 article
Třeba, že připitek jeho stylisován byl obratně, tak že vyložiti se dá i jinak, přece nikdo nebyl v nejmenší pochybnosti o tom, komu platil. Komu jinému, než příštímu vítěz s tv agrárního sdružení. Mezi Staročechy a jejich šlechtickými příznivci vůbec je ve všem nejlepší shoda, a proto nabídka staročeská je poněkud podezřelá. Spojenství staročeské mělo by za takových okolností pro stoupence strany svobodomyslné cenu více než pochybnou. Bylo by to spojenství určitě označeno asi následovně: Kde by neměl kandidát svobodomyslný proli- kandidáta, všude tam by ho Staročeší podporo- vali s náramnou vervou. Kde ale by se vyskyul agrárník, jemu by stranili, při čemž by si kan- didatury své ovšem náležitě zajistili. Tento »obrat« Staročechů k panu Kubrovi a Práškov sluší prý vůbec přičísti vlivu velkostatkářskému.
Kubr Práškov
16 article
Páni, již byli zvyklí zápoliti s českou politikou jak se jim libilo, a kteří by ji opět rádi měl ve vleku, těžce nesou, že dnes stojí co do pro- vádění politiky české ve druhé řadě, zejmena je bolí, že dr. Körber nejeví proti nim sdilnost jako své doby hrabě Taaffe a ostatní chefov kabinetu, zejmena, že ničeho nezvěděli o pod- mínkách, za jakých upustili poslanci čeští leto na jaře od obstrukce. Za kompromis, při němž by Staročechům s jedné strany ruku vedli velko statkáři a s druhé agrárníci, bychom se pěkně poděkovali. — Championátu nejapnosti na pevnine vybojoval si včerejší »Vaterland« svou apologi hr. Jaroslava Thuna, současného předsedy česko- slovanského sjezdu katolického v Kroměříží svolavatele německého katolického sjezdu v Olo- mouci, napsanou proti našemu článku pod zá- hlavím »Může býti někdo českým i německým katolíkem najednou?« »Vaterland« pořádá tu vlastně handicap s brněnským klerikálním orgá- nem, který už předevčírem v téže věci dal svému vídeňskému pravzoru a soudruhu něco napřed, ale byl v dostizích o blamáž skvěle překonán. Naši shora uvedenou otázku para- frasuje »Vaterland« v pravdě velebnou anekdotou o naivce od divadla, kteráž se ptá, co je to lajtnant. Než vídeňské hajidlo českých kavalírů s německou obcovací řečí a národnosti jinou na rub a jinou na líc má ještě zásobu jiných
doktor Körber Taaff Thun Kroměříž Ola českýslovanský
17 article
podobenství. Je prý to zrovna tak, jako kdyby vídeňský Němec, znalý vlaštiny, šel k vídeňským minoritům na vlaské kázání a kdyby se ho ně- kdo ptal, jak může býti německým, vlaským českým katolikem najednou, neboť chrám ten byl zbudován českým králem Přemyslem Otaka- rem. Hlavní věcí jest prý katolický sjezd, volba jednací řeči stojí prý teprve v druhé řadě — dí »V.« — a byla teprve praktickými ohledy ustanovena. Přáli bychom si, aby tuto homilii vídeňského »Vater- landu« slyšeli ti moravští rolníci čeští, k nimž se Thunův kroměřižský sjezd v první řadě obraeí a k nimž promlouvá provolání sjezdové o »drahé řeči mateřské«, o »úpadku vlastenectví«, o ně- meckých vetřelcích na Moravu ajv. Celé znění toho provolání jest neseno duchem nacionálním, obsahuje četná národně a vlastenecky vzletná místa, jimiž se moravský ultramontanismus vtírá v srdce moravského rolníka, k vlasti a národ- nosti především povznesené. Ejhle, sedláče, tvá »drahá mateřská řeče toť bylo věcí vedlejšía pouze praktickou pomůckou, aby tě dostali na kroměřížský med! Pálený kostelník, studený vlastenec, toť ta nelíčená temperatura morav- ských katolických sjezdů. Může-li klerikální orgán napsati podobnou upřímnou, se svého sta- noviska arei nejapnou pravdu, pak se najisto ocitl v stavu nemilosti boží ! Jinak nelze si vy- světliti i další analogie »Vaterlandovy« ke dvojí národnosti klerikálních hrabat moravských uvá- děné, jako že dr. Edv. Grégr, dr. J. Herold ná- leží k národnosti pod oboji, když na říšské radě mluví německy a na zemském sněmu česky atd.
Němec Otak Vater Thunův doktor Edv Grégr Morava
18 article
Toť přece k ustrnuti!! Nyní chápeme, proč se kroměřížským sjezdovým provoláním ukládaly moravskému kleru modlitby a mše za zdan sjezdu, který sám sebou jest přece záležitosti bohumilou. Sjezd pohrom přece nebyl uchráněn, neboť těžší rána nemůže jej ani potkat, leč když nejvlastnější interessenti tak jej kompro- mitují. Ostatně jako v žádné klerikální polemice neschází žádný ze sedmi smrtelných hříchův ne na posledním místě také hlupství a klep, tak i ve »Vaterlandu«. Mizerným, dávno vyvrá- ceným klepem jest, že se v rodině ředitele »Nár. Listů« mluvilo česky a německy a že by tudíž i jeho národnost měla býti pod obojí, touto prolhanou ničemností nebudeme se ani blíže zabývat. Nábožný list vídeňský doznávé konečně, že prvotně nehodlal se touto věci za- bývati, ale že svedl jej příklad brněnského »Hlasu«. Zvlášť líbí se mu prý přirovnání, kte- rého užil o šašcích, provázejících každý průvod a tropících různá allotria. Postavení těchto šašků mimo průvod jest nejvýš závidění hodné, jsou aspoň vvňati z osudu účastníků průvodu, ktel jsou vesměs vedeni za nos — do Kroměříže A dovedou-li zachovat humor vůči tomu faktu že tmářství širokým, sotva ztenčeným černým proudem řine se také do bran XX. století, jes to důkazem, že hodlají je nepokleslou mysl vesela i v novém věku dále potírat!
Kroměříž
19 article
— »Prager Tagblatt« učinil pozoruhodné odhalení. Vypátral totiž, že ve příčinách, proč asi cizinecký ruch vyhýbá se tak nápadně Praze, tu zvláštní jsme vynechali, nepřátelstva většía menší, s jakýmiž v tomto městě nejednou posledních létech selkali se Němci. Nechceme poukazovati k nepřátelstvům proti národnost naší v městech smíšených, o nichž ale Něme nevědí, nechceme připomínati ani střelné, ani dynamitové, ani jiné attentáty na životy české v městech a místech s převahou německou, ale vyzýváme »Prager Taghlatt«, aby nám uvedl jediného Němce cizince, jemuž byl v Praze někdy zkřiven vlas! A ještě něco. »Prager Tagblatt« má tu i tam nápad psáti laškovně, však tvář fraškáře zvrhne se v něm z pravídla v grimassu idiotů, jakmile se o to pokusí. Im putuje našemu feuilletonistovi úmysl, že chce cízince přilákati do Prahy tím, že jim obec o- pustí krejcarové mostně. Kdo tak hloupě pod kládá a vykládá, toho poučovati bylo by marné.
Prager Němec Prager Taghlatt Imo Praha
20 article
— Angličanka. Na ponurém zámku Cro- nenbergu dokončila pozemskou pouť těchťo dnů jedna z nejzajímavějších žen, jakých bylo kdy na výsluní společnosti lidské. Jakkoli byla krá- lovnou a císařovnou německou, cítila se býti vznešenější jako princezna anglická a jako člen rodiny, jež kraluje nad Albionem. A to jí Němei nikdy nemohli odpustiti. Zejmena ne, kdy jako korunni princezna stála v centru dvorských intrik, jenž přes Operní náměstí berlínské předly se z paláce korunního prince do skromného pa- láce císařského, aby odtamtud se svezly do Po- stupimi, kde byly domovem. Korunní princezna nemohla se s duchem Němectva spřáteliti ani tehdy, když vracela se vítězná armáda pruská do Berlína z pokořené Franeie. Na místě, aby jásala, podivná žena, jejíž manžel jako maršál jel v čele svých kyrysníků — slzela. A tojí Němci nemohli odpustiti a neodpustili. Jejím nejnebezpečnějším sokem byl Bismark. Však také královna muže toho do duše nenáviděla. A jakž mohlo býti jinak, když to byl právě Bismark, jenž odvážil se obviniti ji z činu hroz- ného, že totiž povoláním anglického chirurga k loži císaře Bedřicha svého chotě — zabíla.
Angličanka Němei Němec Bismark Bedřich Berlín Albion
21 article
Bismark nenávidél hohenzollernský dvůr“ z plné duše. Miloval nebo v úctě měl eísaře, jak po sobě následovali, nejvíce ovšem cisaře Viléma I., však jinak dvorní mraveništ v něm budilo hnus. Po celý život svůj nucen byl vésti se dvorem zápas a stalo se málo které opatření, jež by byl nemusil na královně a jej družině vybojovat. Je známo, že nejednou chtě se zříci svého postavení a to stalo se vždy když podlehl diplomacii korunní princezny, po- zději císařovny. Nechuť císařovny ke všemu německému byla tak veliká, že pokud mohla, veškeré potřeby pokud šlo o její osobu, opatřo vala v Anglii. Šaty, obuv, prádlo i toiletní pro- středky, ba i nábytek; koně vůbec neměla ji- ného, než anglického. Jen pro své okolí kupo- vala zboží u obchodníků berlinských a sic měla při tom zvyk velmi demokratický, že totiž smlouvala. Syn její, nynější císař, je co do ná- rodního cítění pravý opak své matky. Je t Němec skrz na skrz a měl periodu, kdy mezi všemi národy nenáviděl nejvíc Angličany. Bylo to v době, kdy zaslal Krügroví známou na- dšenou depeši — témuž Krügrovi, kterého když stihlo neštěstí, ani nepřijal. Pokud jde o smý- šlení Viléma II. oproti Anglii, udal se v po- slední době patrný obrat, kterým matce své stal se opět bližším. Přes to žila mrtvá císa řovna, pokud dlela v Německu, v naprostém zátiší, jako by uzavřena. Byla toho ovšem hlavní příčinou těžká choroba její — rak v dě loze, však i před tím, nebyla-li v Anglii, žila jako poustevnice. Angličanka je mrtva — Ně- mecko si může oddechnouti.
Němec Angličan Krügrový Krügr Vilém II Angličanka Anglie Německo
22 article
— O jednání o dohodu mezi některým českými stranami vzhledem k nastávajícím volbám do sněmu království českého uveřejňuje v srpnovém sešitě »Česká Revue« toto sdělení »V království českém jsme svědky prvních před zvěstí nastávajících voleb do sněmu královstv českého. Záhy, už v předvečer svatodušních svátků, navrhl pro ně posl. dr. Herold v klubu národní strany svobodomyslné svou řečí, jejíž ideová podstata ukázala se býti nedotknutelnou. modus koncentrace národních sil. Altruistická myšlenka, velkou většinou politiků z národn strany svobodomyslné sdílená, poslancem drem Čelakovským také zastávaná i veřejně, vedl už k jednání mezi zástupci národní strany svo- bodomyslné a strany národní. Z této byl k pourparlerům vysláni pp. dr. Baštýř, dr Mattuš, dr. Rieger, JUC. Jan Sedlák a dr. Šole za onu fungují: prof. dr. Čelakovský, dr Dvořák, dr. Herold, dr. Pacák a dr. Škarda Dne 7. července konala se společná schůze, na které vyměněny vzájemné názory po stránce po všechně a zvolen subkomitét, kterému náležejí se strany národní pp. dr. Baštýř, JUC. Sedlák a dr. Šolc, z národní strany svobodomyslné pp prof. dr. Čelakovský, dr. Herold a dr. Škarda.
doktor Herold Čelakovský Baštýř Mattuš Rieger Sedlák Šole profesor Dvořák Pacák Škarda Šolc strana národní page
23 article
Subkomitét zabýval se některými konkretním otázkami speciálními, a to jen provisorně. Sub- komitét není s pravděpodobným pensem svým hotov snad ani z jedné třetiny. Závazného ne- stalo se nic. Pokud jde o stranu zvanou radi- kálně - státoprávní, jednání s ní přestalo dosud na faktu jediném: že posl. dr. Baxa učini soukromě některé návrhy, jmenovitě v otázce kandidatur několika mužů svého tábora. A jednání o dohodu je dosud v plenkách, povsta o ně krátký sice, ale prudký novinářský boj. Podnět k němu zavdaly některé stati »Budi- voje«, o nichž bylo přípustno do mnívatí se, že nezodpovědně sice, ale přece jen tlumočí petita strany n árodní. Z úst povolaných byla popřena jakákoli souvislost statí »Budivoje« — obsa jejich byl by podmínkami nepřijatelnými — s vedením strany národní, v Budějovicích sa- mých pak bylo dokazováno, že ani staročeský poslanec dr. Zátka na sati ty neměl ingerence meškaje od července v mořských lázních. Stat »Budivoje« by tím byly odbyty úplně, kdyby se jim nebylo dostalo dokladné reprodukce v žurnálech strany národní. Jinak — pro dů ležitost věci to opakujeme — projednáno nebyl ničeho, ba do té chvíle není ani svolána třet schůze subkomitétu. — Pozvání Sokolstva z ciziny. Starosty »Svazu českoslovanského Sokolstva«, p. JUDra. Jana Podlipného, došel následující přípis: Besangon, 10. července 1901. Pane pre- sidente ! Město Besangon připravuje pro dni 15., 16. a 17. září 1902 velké slavnosti stoletých narozenin jednoho ze svých největších synů,
doktor Baxa JUDr Podlipný Budějovice Besangon svaz českoslovanský sokolstvo
24 article
Viktora Huga. Návštěva presidenta republiky francouzské jest již zajištěna, jakož i více mi- nistrů jest přihlášeno, kteří dodají lesku velko- lepé této slavnosti. Za tím účelem sdružené jednoty v Besangonu připravují pod záštitou městské rady velké mezinárodní závody, a aby vše dobře se zdařilo, konáme již dnes přípravy k této slavnosti, která bude ve velkých roz- měrech pořádána, neboť přejeme si, aby slav- nost tato provedla se se zdarem, aby vše od- povídalo oprávněnému požadavku nejen gymnasl ale i našeho starého města. Zveme k těmto zá- vodům a zápasům míru své soudruhy, Sokoly české, i žádáme Vás, milý pane presidente, abyste dal uveřejniti náš appell ve »Věstníku So- kolském«, orgánu »Svazu českoslovanského So- kolstva«! Naši přátelé, Čechové, mohou být ujištěni, že budou nadšeně přijati od našich vlastenců, kteří ctí a váži si veškeré snahy, ma- jící za účel vývin fysických i mravních sil mla- dých generací. Děkujíce Vám již předem, račtež přijati, pane presidente, pro naše přátele Sokoly projev účasti a srdečného přátelství, pro sebe pak ubezpečení naší nejhlubší úcty. Jmenem pořadatelstva » Association des sociétés de Gymnastique Bisoutine«: President: Fros s ard, 20, Rue Gambette. Generální sekretář: A.
Hug Čecho Gymnastique Bisoutine Fros Sokol svaz českoslovanský so Rue Gambette
25 article
Chanicy, 20, Rue d'Arénes. — Jak známo, zvítězila r. 1889 v Paříži — kdy účastnilos též poprvé Sokolstvo a dobylo prvých cen při závodech na poli Vincenneském — v nejvyšších závodech jednot sloučených jednota »Frangaises z Besangonu, dále pak v různostech jednot »La comtoise« z Besangonu, a ve všeobecných závodech jednotlivců obdržel z jednot sdruže- ných prvou cenu mr. Pechain z jednoty »Fran- gaise« v Besangonu (212 bodů). Zde setkalos české Sokolstvo poprvé s borci jednoty »Eran qaise« v Besan gonu. — Kluby občanské. Výbor Staroměstskéh občanského klubu koná v pátek dne 9. srpna o 8. hodině večerní schůzi v restaurantu páně Sochůrkově v Koppmance, ve kteréž jednatise bude o důležité, Starého města se týkající zále- žitosti. Výbor zve pp. obecní starší staroměstské, jakož i pp. členy klubu k hojnému zúčastnění se této sehůze. — Novoměstský ob- čanský klub v Praze koná veřejnou schůzi spolkovou dne 10. srpna o 8. hodině večerní v Novoměstských sálech su Šlajgrů« ve Vodičkově ul. v Praze. K jednání přizváni jsou členové různých stran. Jednati se bude o zamýšleném vedení elektrických dráh po Kar- lově mostě v Praze, o kterémžto projektu roz- hodnouti má sbor obecních starších ve schůzi, jež položena jest na den 12. t. m.
Pechain Fran qais Sochůrkův Paříž Koppmance Praha Vodičkův ulice Kara Staroměstskéh občanský klub Rue d ' Aréne Besangon
26 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitel- stva dolnokralovického zvolený Antonín Lan z Dolních Kralovic byl od císaře potvrzen. — Rodinné zprávy. Slečna Anička Hra- bětova a pan František Blahovec, úřadník účtárny nakladatelství J. Otty v Praze, slaviti badou sňatek v neděli dne 11. srpna o 11. hod. dopol. v chrámu sv. Mikuláše ve Vršovicích. — Úmrtí. V Praze zemřela včera paní Milada Wachsmannová v 26. roce věku. Pohřeb ko- nati se bude v sobotu 10. t. m. o 6. hodině odpol. z kaple ústřední síně v Olšanech do rodinné hropky. — Předvčírem zemřel pan Alois Baloun, sou- kromník ve Velkých Čakovicích v 56. roce věku. Pohřeb konán bude v pátek 9. t. m. o 4. hod. odpol z domu smutku na hřbitov v Třeboraticích. — Tábor lidu pořádá politický klub strany národně sociální v Plzni dne 11. srpna o 2. hod. odpolední na Mikulášském něměstí v Plzni (Pražské předměstí), na němž pojednáno bude 1. O starobním, invalidním, vdovském a sirotčím pojišťování. 2. O ví- deňském parlamentu a českém lidu. 3. O českoněme- ckém smíru. Na táboru tom promluví pp. posl.v Choc, E. Hrubý a V. Fresl. Pozván jest takté ž z stupce obecního zastupitelstva kr. měsia Pízně.
Antonín Lana Anička Blahovec J Ott svatý . Mikuláš Wachsmannová Baloun Choc E Hrubá V Fresl Dolní Kralovice Praha Vršovice Olšany Velká Čakovice Plzeň pražský předměstí
27 article
— Oslava Tomy ze Štítného. Spolek pro zřízení pamětní desky Tomoví ze Stítného koná v neděli dne 18. srpna ve Štítném slavnost ode- vzdání desky. Pořad slavnosti: 1. Od 1 do 2 hod. odpoledne vítání hostí. 2. O půl 3. hod. seřadění a průvod na místo slavnostní. 3. Slavnostní ouver- tura. 4. Zahájení pp. starostou obce a předsedou spolku. 5. »Pod starým praporem«. Sbor pro mužské hlasy od B. Vendlera. 6. Slavnostní řeč »O životě významu Tomy ze Štítného«, promluví p. J. A. Jindsa, ředitel škol v Kamenici n. L. 7. »K národu«, sbor pro mužské hlasy od B. Hornofa. 8. Odevzdání desky obci štítenské. 9. Kde domov můj? Po slavnosti li- dová zábava za účinkování pěveckých spolků a hudby p. F. Vaníčka z Kamenice n. L. Za nepřízni- vého počasí o týden později. — Dodatek k slavnosti Jana Krejčího v Klatovech. Výkonný výbor slavnosti žádá z uveřejnění tohoto dodatku: Kromě 27 telegramu v »Národních Listech« již uvedených došly ještě tyto: Ze Sušice pp. Martinek a Seifert, z Karlína odbo Národní jednoty pošumavské, z Prahy rektor Jan O Pražák, z Prahy Měšťanská beseda, z Hradce Králové pan Červený, z Vídně MUDr. König, z Písku průmy- slový spolek, z Prahy Ústřední Matice školská, z Prahy vrchní inženýr Smrček, z Netolic městská rada, z Prahy prof. Jan Demel, z Husince městská rada, z Bezděze pan Čeněk Zahálka, z Rosic ředitel pan Jarkovský, z Prahy dr. Šauer, z Tábora professorský sbor hospodářské akademie, z Prahy rodina Grün- bergrova, z Prahy rodina Stibingrova, ze Slaré Bole- slavi rodina Kheblova, z Janských Lázní pp. Jiljí a Jaroslav Jahn, ze Sv. Volfgangu dvorní ráda rytíl
Toma Štítný B Vendler Jindsa B Hornof F Vaníček Krejčí Martinek Seifert Červená König profesor Demel Zahálka Jarkovský Šauer Jiljí Jahn Klatovy Sušice Karlín Praha Hradec Králové Vídeň Písek Netolice Rosice Tábor Slarý Bol Janský lázeň spolek . 5 hospodářský akademie slavnost : 1 Grün Stibingrův Kheblův
28 article
Kořistka, z Písku městská rada, z Prahy paně dr. Frič, náměstek starostův. z Prahy Umělecká Beseda, z Prahy prof. Thomayer za »Svatobor«, z Král. Vinohradů městská rada, z Tábora městská rada, z Roudnice ředitel pan Špaček, z Flitsche prof. Horbaczewwski, prof. Chodounský, prof. Ziegler, dr. Klička, Marie Chodounská a Růžena Nekutová, ze Sv. Janu z Tyro- lích dr. Jan Krejčí, ze Zbirova inženýr Čeněk Kašpar. z Německého Brodu akademický spolek »Barák«, z Karlína okresní výbor, z Jaroměře damský odbor Ústřední Matice školské, z Prahy starosta dr. Srh z Prahy inženýr Neubert, náměstek starosty, z Kar- lína městská rada, z Prahy národní spolek českých techniků, ze Štěchovic prof. Bauše, z Vídně Slovan- ská beseda, z Král. Vmohradů prof. Václav Vlček, redaktor »Osvěty«, z Lužné prof. dr. Frič, z Morar- ských Budějovic prof. Magerstein, z Vyšehradu rodina Babánkova, z Písku professorský sbor reálky, z Prahy stavební rada Fiala, z Králové Hradce městská rada, ze Smíchova městská rada, z Prahy pp. geometrové Figar, Hinke, Schuster a Šafránek, z Prahy proí. A. Kořínek, z Prahy, prof. Šmelcer a redaktor Pechlat z Mondsee prof. dr. Reinsberg, z Písku gymnasiální ředitel Šule z Tábora, z Prahy stavební rada Třebický a z Rychnova nad Kněžnou prof. Bayer a Kopecký. Tyto telegramy došly výkonného výboru a městské rady; mimo to došly slečny Zdislavy Krejčovy, dcery oslavencovy, telegramy: z Prahy od katechely Holešovského ze Slavětína, z Blanska od rodiny Novotného a od rodiny Reinhardta, z Prahy od Marie Malé, Boženy Radonické a Zdeňky Vichterlové. Matiční telegramy došly od Sokola a odboru českých turistů v Domažlicích. Přípisy poslaly vedle dříve uvede- ných: Městské rady v Roudnici a Chrudími, a pp
Kořistka doktor Frič Thomayer Král špaček Horbaczewwski profesor Chodounská Ziegler Klička Nekutová Jan Krejčí Kašpar Neubert Bauše Vlček Magerstein Babánkův Fiala Figar Hinke Schuster Šafránek A Kořínek Šmelcer Pechlat Reinsberg Třebický Bayer Kopecká Krejčův Holešovský Novotný Reinhardt Malá Božena radonický Vichterlová Písek Praha Svatobor Tábor Roudnice Tyra německý Brod Karlín Jaroměř Kara Štěchovice Vídeň Morar ský Budějovice Hradec Smíchov Mondsee Rychnov nad Kněžná Slavětín Blansko Domažlice Zbirov inženýr spolek » Barák lín městský rada národní spolek český technik Sokol