2
masthead
V Praze, v pátek dne 9. srpna 190.
Praha
4
masthead
na paě.
na měee
5
masthead
ě . . 2 K 60
Poštout
2o
na mll ale
ns čtvrti lela.
dvojí sišilkea
so
ns rění
na čivrt let
6
masthead
Na rauní a odpol. Histy
přilonaní Naněný Obzor“i ve
středa a „Literarni Hlidka
vnátek) předolácí se:
naze v aiminlstraei
. . . . 2 K — h
ns čkrst lita . . . . . 6 K —b
s drojí včonáškou
čtvt lst
ve nileikáchi
7
article
Jaký volební řád nám Němci
na Moravě nabízejí.
Díky publikaci dra. Stránského v » Lid
Nov« ze dne 6. t. m. máme na očích ko-
nečně jasný obraz příštích sněmů morav
ských, jak by vypadaly dle »posledního
zprostředkovacího návrhu« v punk
tačním vyboru moravském. Plných čtyřicet
let trvá národní a politická poroba lidu na-
šeho na Moravě, způsobená r. 1861 oktrojír-
kou krutě nespravedlivého volebního řádu
Schmerlingova pro zemský sněm moravský.
Dějiny ústavních států neznají podobného
druhého monstra bezpráví a křivdy. Nejen
že založen byl na číré libovolné nerovnosti
občanské, nejen že hověl povýšeným třídám
obyvatelstva — šlechtě a velkostatkářům ne-
slýchanými privileji naproti ostatním výrob-
ním třídám občanstva, nejen že dával před-
nost obchodníkům a měšťanům před rolní-
kem a malého živnostníka a dělníka vůbec
neznal, ale původce jeho, najisto krutý to
nenávistník a nepřítel národa našeho — vy
naložil kromě toho všechen ďabelský svůj
důmysl a um na to, aby seskupil a spřáhl
okresy české s německými tak uměle a ši
kovně, by vždy připoutáním několika menších
měsť k většímu městu německému a českých
okresů ke zněmčeným, dále přiřknutím
poslance malému počtu německých voličův
naproti ohromnému počtu voličů v okresech
českých dokázal toho divotvorného kousku,
by německé menšině obyvatelstva, sotv
600.000 hlav čítající byla na sněmu zajištěna
většina a nadvláda nad 1,600.000 obyvatel
českých, tedy nad většinou nejméně 7Opro-
centovou.
I podle pověstného úřadního sčítání
lidu dle »Umgangsprache« zjištěno na
Moravě před deseti lety při 2,276.870 oby-
vatelích — 1,591.562 Čechů a pouze 663.119
Němců vedle 45.324 židů, tak že by n
každé sto obyvatel připadalo: 70 Čechů
28 Němců a 2 židé.
Němec
doktor
Stránský
Schmerlingův
Čecho
Morava
Lido Nova
8
article
Sněm moravský čítá dle oktrojírky
Schmerlingovy náhodou 100 poslanců. Dle
spravedlnosti a práva měl by se tedy sklá-
dati ze 70 poslanců lidu českého, z 28 po-
slanců lidu německého a ze 2 poslanců lidu
židovského. Zatím však skládá se, vděk
tomu pověstnému oktrojovanému volebnímu
řádu německému, do dnes: ze 2 virilistuv
(totiž arcibiskupa olomouckého a biskupa
brněnského), z 5 zástupců s věřenskéh
velkostatku a 25 zástupců velkostatků ne-
svěřenských; pak ze 6 poslanců za obchodní
komory (a sice 3 za olomouckou a 3 za
brněnskou), dále z 31 poslanců za městaa
z 31 poslanců za venkov (čitaje v to enklávy
slezské). — Ve skupině měst držíme
my Češi dnes 12 mandátů, Němci však 19
a 6 za obchodní komory. Ve skupin
venkovských obcí máme 23 mandátů,
Němci 8. Úhrnem tedy máme my Čechové
dnes na svém sněmu moravském pou-
hých 35 poslanců, kteří nalezají tu a tam
podpory dvou virilistů a 5 zástupců šlechty
fideikomisní. Činí dohromady pouhých 42
hlasův.
Náproti tomu Němci, majíce svých lido
vých poslanců 33, těšívali se až dosud pod-
poře 19 německo-liberálních zástupcův velko-
statku nesvěřenského, s nimiž měli tudíz
přesnou nadpoloviční většinu 52 hlasův
kteráž ovšem nejednou sesilována těmi sedm
hlasy střední strany velkostatkářstva morav
ského, bočícího se zvykle dle povelu vlád
nemecko-ůstaváckých v kritických
chvílich zápasů našich národních neb stato
právních proti nám. Ale čím dále do času,
počínalo býti Němcům moravským na tomto
cimbuří vylhané jejich většiny, nadvlády a
moci úzko z věcí příštích. Nejeden vídeňský
ministr připomenul jim ve chvíli nevrlé, že
panují na Moravě toliko z jeho milosti, že
by stačil jediný pokyn rozhodujících kruhův
v den voleb, aby sutky většiny na sněmu
moravském přepadly na stranu přirozené
ohromné, 70procentové většiny lidu českého.
Schmerlingův
Čech
Němec
Čecho
Morava
9
article
Avšak ještě více než tyto občasné
sotva do pravdy míněné výhrůžky těch kterých
ministrů vídeňských, znepokojoval a
strašil německé hegemony do budoucna při-
rozeny ten živelně mohutnýa
nezadržitelný pokrok národn
probudilosti a uvědomělosti na-
šeho lidu moravského po ven-
kově jako po městech. Nemohli si
přece rozumně zalhávati fakt, že ze 77 soud-
ních okresův Moravy jest ryze českých 31,
ohromnou převahou českých (přes 75 proe.)
— 18 a nadpolovinou českých 8, tedy úhrnem
58 českých okresů venkovských, naproti
čemnž Němci nemají ryze německých okresů
než — 9, ze dvou třetin německých než5
a nadpolovinou německých než 4. Zkrátka.
jsou u většině toliko v 18, my Čechové na-
proti tomu však v 58 venkovských okresech
soudních. V městech jevil se naproti
tomu dle úřadního sčítání pro Němce
doposud poměr rozhodně příznivěji: ryze
českých měst (s českou většinou přes
95 procent) napočítáno pouze 18 (l), ryze
německých však 21; a tak postupně: s oby-
vatelstvem přes 75 proc. českým 27 měst,
přes 50 proc. českým — 13; naproti tomu
měst ze dvou třetin německých 6 a
s převahou německou 5. Úhrnem tedy
57 měst ryze neb převahou če-
ských a 32 měst převahou něme-
ckých. Než Němci moravští vědí sami
nejlíp, jakým toliko bohomrzkým
švindlem sčítacím mohli jedině tato
data do úřadní statistiky vpašovat, a jak
zcela jinak vypadá zatim holá
Němec
Čecho
Morava
77 soud
10
article
skutečnost a pravda života v celé
řadě těch jejich převahou německých měst.
Oni vědí sami nejlíp, na jakých vrat-
kých a sypkých základech sťoj
a trvá to jejich panství v celém
tuctu t. zv. »německých« měst moravských,
jak potřebí tu v naší straně jen pořádněa
promyšleně pracovät, aby města; jako Husto-
peč, Slavonice, Fulnek, Potštát, Mohelnice
atd. atd. byla zbávena německého n átěr
a národu našemu znova vrácena jako
Kroměříž, jako Uherské Hradiště, Dašice,
Jemnice.
A rovněž byli si němečtí hégemoni mo
ravští dobře toho vědomi, že existůje ne
méně než 14 městysův a lidnatý ch
mist českých, která jsou dnes sídlem
c. k. okresních soudů, dále 8 českých
měst, která skutečně názvu města po-
živají a posléze 7 mist českých obcí,
ktera pro svou důležitost průmy slo-
vou a obchodní, jakož i pro svou lid-
natost (jako Husovice, Královo Pole, Třešt
Židenice, Nová Ulice u Olomouce, Rosice a
Luhačovice) po právu a spravedl
nosti mají býti vřaděna do kurie
městské. Kdyby vláda nazejtří podala
sněmu moravskému předlohu o zařaděn
těchto míst do kurie městské, neměli by
hégemoni němečti slušného důvodu, jímž mohl
by se tomu opřítí.
Slovem víděli, že jejich většina na sněmu
moravském jest neudržitelnou a pouhou
otázkou pídě časové; že Češi mohou již př
nejbližších volbách vydobýti si na Němcíeh
dalších pěti mandátů, načež bý stačil pouhý
stisk vládního péra na kurii velkostatkářskou,
aby nám byla zjednána většiha. Pouze tato
důvodná obava před nezdolnou silou
přírozeného rozvoje našehlo ná-
roda přiměla vášnivé a zuřivé ty nepřátely
všeho našeho k tomu, aby nabídli nám
opravu volebního řádu pro sněm
moravský. Ale jakou?! Vizme: Místo
posávadních sto členů má na příště sněm
moravský čítat 140 poslanců. Nadpoloviční
většina obnášela by v něm tedy 71 hlasů.
Čech
Slavonice
Fulnek
Potštát
Mohelnice
Kroměříž
uherský Hradiště
Dašice
Jemnice
Husovice
Nová ulice
Olomouc
Rosice
Luhačovice
Třeštátný Židenice
11
article
Dopřávají ji snad konečně poctivě a slušně
našemu národu. Bůh uchovejt
Podle spravedlivého, stejného měřítk
mělo by při stanoveném počtu 98 lidových
poslänců (40 za města, 51 za venkovsk
obce a 7 za všeobecnou t. zv. pátou kurii
připadnouti národu našemu spravedlivě 69
Němcům (i se židy) však pouze 29 poslancův
ale oni si zatím vymiňují za města 22
za venkovské obce 12, za všeobecnou
kurii 2, za obchodní komory 6, za německou
zemědělskou radu 1 a za německou tech
niku tolikéž 1, úhrnem 44 posl a nců
mezi 140!
Přidávajíť sobě v obcích venkovských
k posavadním 23 + 4, ve městech k posa-
vadním 25 + 3 mandáty, a chtějí nadto
podržeti plurální své votum ob
chodních komor (šest mandátů), aby
tak pomocí svých jistých 22 hlasů něme
ckých velkostatkářů vládli i na budoucích
sněmech moravských bezpečnou a ji
stou silou 66 hlasův.
Naproti tomu nám — 70procentové vět
šině, dopřávají velkomyslně celých 64 man-
dátů, tedy menšinu, z níž bychom s
mohli pomoci leda jen z milosti šlechty
a hierarchie, avšak to pouze ve vč-
cech nedůležitých, na nichž by
Němcům nezále želo.
Neboť jakmile by šlo o jakous s ku-
tečnou důležitost národní, státo-
právní neb politickou: měli b
tu Němci pohotově guillotinu
svého kuriátního veta. Potřebuje
jen v kurii německé 23 Němcův, tedy
pouhá osmina sněmn říci ne, a cele
usnesení většiny bude zmařeno.
Tak vypadati má vyrovnání, jaké nám
moravští Němci svými d'Elverty, Chlume-
ckými a Fuxy nabízejí. Každý vidí, kam by
vedlo: jen k zaražení našeho postupu, jen
k trvalému zabezpečení nespra
vedlivé německé nadvlády a ke
zničení sněmu moravského —
Němec
Elvert
Fuxa
rada 1
Chlum
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. srpna. (Následky ně
meckého celního tarifu.) Jako v Ru-
sku, tak chýlí se i v Rakousku politikové k pře-
svědčení, že nevyhnutelným následkem německého
celního tarifu bude všestranná celní válka
Vídeňský zpravodaj »Poster Lloydu« pochybuje
aspoň, že by spolková rada a říšský sněm ně-
mecký provedly ve vládním návrhu celního ta-
rifu takově změny, jež by zahraničné sousedy
uspokojily. Bülow neuveřejnil svůj návrh bez vě-
domí spolkových států, nýbrž teprve po dohod
s nimi a proto jest pochybno, že dojde vůbee
na jaké značnější změny tohoto návrhu. Přímý
následek německého tarifu pro říši rakousko-
uherskou bude pak dle mínění peštského listu
ten, že smluvený již autonomní ta
rif muaí býti důkladně přepraco
ván, čímž se ostatně obě vlády v Rakousko-
Uhersku již zabývají. Vůbec nejhorším následkem
německého celního tarifu, majícího ráz rozhodně
protekcionisticky, ba prohibitivný, bude to, že
také oslatní státy budou nuceny vstoupiti na
tutéž dráhu a uzavřiti se oproti Německu. To
však pro celou střední Evropu znamená ve
vzhledě hospodářskopolitickém rozhodný krok
na zpět. Uveřejněný° tarifni návrh vyjadřuje
mínění německé vlády, sousední státy musejí se
dle něho říditi a upraviti souhlasně své auto-
nomní tarity
V Praze, 8. srpna. (Proti rozdělene
Lloyd
Bülow
Praha
Rakousko
RakouskoUhersko
Německo
Evropa
13
article
Tyrolska.) »Brix. Chron.« uvažujíe o zma-
řeném uzákonění trentínské samosprávy, pokládá
sice uspokojení tyrolských Vlachů za věc pro-
spěšnou pro oba kmeny, obývající zemi, ale
uspokojení to musí býti přesně vymezeno, aby
nijakým způsobém neporušilo jednoty země
Sebe menší nedopatření — píše brixenský lis
— mohlo by míti v zápěti následky daleko
šáhlého významu. Tyrolským Němeům must
býti jednota země posvátná. Vlastizrády by se
dopustil, kdo by dovolil otčinu roztrhnouti
Kdyby byl Grabmaýrův návrh nabyli sily zákona.
býla by už jednota země pochována. Společný
sněm v brzku by dodělal sešlosti vékem. Vla
ské odbory zemských instituci konaly by své
porady a průpravné práce v Tridentě a do
Inspruku by přicházely jen proto, aby se hotove
listiny opatřily podpisy. Brzo by nastala po-
třeba, ušetřiti Vlachům také cestu přes Brenner
do Inšpruku a »Trentinp« bylo by hotovo.
Brix
Vlach
Brenner
Inšpruka
Trentinp
Tyrolsko
14
article
Z Turč. sv. Martina, 6. srpna. (Hon b
na »panslávy«) jest hyní v severních Uhrách
denním chlebíčkem horlivých obránců maďar-
ského státu. Jeť tam před volbami a »pan-
slávské rejdy« osvědčily se tam vždy výborným
agitačním prostředkem strany maďaronské. » Nár.
Nov.« našly v referátech peštských listů opě-
nové stopy »vlastizrádně« činnosti v severních
Uhrách. Tak prý policie nalezla v Šariši ve
slovenských domech »brožuru, tištěnou v Petro-
hradě, která agituje pro pravoslaví a uznán
nadvlády ruského caře.« Četníci dopátralise
také, že šiřitelém a spisovatelem brožury jes
Slovák, Michal Sarič, bývalý bohoslovec pre-
šovský, nyní úřadník v Petrohradě, jenž přije
na Slovensko, aby se tu oženil. Skutečně ho
také vypátrali a zavedli s ním výslech. Ale
milý spisovatel se vykázal ruským průvodním
listem a zmizel po výslechu ihned z Uher.
Martino
Slovák
Sarič
Uhry
Šariš
Petrahradit
Petrohrad
Slovensko
15
article
Tímto »zmizením« prokázal ovšem uherské po
licii dobrou službu. Ona má v ruce »fakt«
němnitky protí němu jsou némožny.
Na stopu jíného panslávského agitator
padla policie v Beherově. Bývalý uniátský kněz
Mik. Záma v Čárnově, nyní tajemník ruského
výpomocného spolku v Americe (), poslal
boherovskému knězí Ariimovi výhrůžný list
jímž mu nařizuje, aby se ihned vystěhoval
z bcherovské fary a nepřekážel šíření pravoslaví
jinak že se mu povede zle. Ale kněz Artim je
statečný chlapík, z fary se nevystěhoval a
»šíření pravoslaví« překáží dosud, začež ho
pátřičná náhrada z vládních fondů jistě ne-
mine
Z Pešti, 7. srpna. (Památce Szilá-
gyově.) »Budap. Napló« se dovidá, že hned
3. záři po zahájení uherského sněmu předseda
Perezel vyžádá si dodatečné schválení sněmovny
pro způsob, jakým památka Szilágyova uclěna
vládou a sněmovním presidiem při pohrbu a
zároveň učiní návrh, aby v protokolech sně
movních památka zvěčnělého byla na věčné časy
uctěna. Mimo to vláda požádá sněmovnu za svo
lení, aby se Szilágyovi nákladem země zřídi
významu jeho důstojný náhrobek. Té příležitost
užijí prý zástupcové všech stran, aby jménem
svých stoupenců vzdali chválu zásluhám Szi
lágyovým.
Budap
Čárnov
Pešť
Mik
spolek v Amerika
16
article
Z Nového Sadu, 6. srpna. (Sjez
srbské omladiny zakázán.) Ze Sv. To
máše došla telegrafická zpráva, že tamní poli
tický úřad zakázal sjezd, jenž se tam měl konat
od 10. do 12. srpna. Sjezd ten, jak jsme svého
času sdělili, svolala srbská akademická mládež
z Vídně v dorozumění s ostatními srbským
akademiky a bohoslovci z Uherska. Politický
úřad sv-tomášský zakázal sjezd proto, že na jeho
programu jsou některé politické věci, o nichž
prý mládež nemůže rozhodovati. Zde běží ovšem
o akademickou mládež srbskou. Maďarští akade-
mikové konaji každý rok podobné schůze, ale
proti nim vláda nečiní námitek, nappak sán
předseda ministerstva bývá jich protektorem. Co
však se dovoluje mládeži maďarské, nemůže se
v Uhrách dovoliti mládeži srbské; ta se nesm
ozvati a každý její rozmach tlumi se hned
v zárodku. Poslední veřejná schůze srbské omla-
diny konala se v Uhrách před 20 léty. Tehdy
byl v čele vlády Kolom. Tisza, zarytý nepříte
všeho Slovanstva. Dnes stojí v čele vlády Kolom
Szell, jehož heslem jest »Právo, zákon a pravda l«.
ale svoboda Slovanů uherských je za něho víe
stísněna, než bývala za Tiszy.
Szell
Tropez srbský
Vídeň
Uhersko
Uhry
Tisza
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. srpna.
Styky rusko-polské. Přes všechen odpo
některých šovinistických listů polských, zvláště
ovšem haličských, utvářejí se poměry rusko-
polské stále přátelštěji, což se špatně tajenou
nelibostí sledují listy německé. Nedávno čell
jsme v »Petr. Vědomostech« dopis z Varšavy.
v němž se tvrdí, že Německo všemi silamis
snaží rozněcovati s jedné strany mezi Poláky
nenávist k Rusku a všemu ruskému, s druhé
strany utvrzovati mezi Rusý nedůvěru k Polá-
kům. Proto jest přirozeno, že německé listy
rozhořčením zaznamenávají, jak se mezi pruskými
Poláky následkem drakonických zákazův užívání
polštiny ve škole, v chrámech, ba i v rodinách
zmáhá znenáhla vědomi, že přece jen nejbližši.
přirozenou jejich oporou jest Rusko. Aby toto
tihnuti k Rusku překazili, činí Němci vše možné,
aby zamezili vystavění mostu přes propasť, dě
licí Poláky od Rusů. Stačí jen ukázati na to
jak Němci v době, kdy se za vlády Gurkovy
ve Varšavě poměry rusko-polské značně při-
ostřily, počali se k Polákům blížiti a činili jim
dokonce některé ústupky ve školství. Solva
však se za hr. Šuvalova a kn. Imeretinského
poměry ve Varšavě změnily na prospěch Poláků,
Prusko ihned změnilo svou politiku v Poznaňsku
a za pomoci pověstné hakaty vrátilo se k oblí-
benému Bismarkovu heslu »Ausrotten !«
Orgán německého centra »Germania«, za
bývaje se těmito otázkami, uveřejnil tyto dny
Petr
Polák
Němec
Rus
Šuvalov
Praha
Varšava
Německo
Rusko
Prusko
Poznaňsko
Ausrotten
18
article
pozoruhodný článek, v němž píše mimo jiné
»Ač nelze ještě mluviti o změně systému ruské
vlády vzhledem k Polákům, přece nelze nezna-
menati stálé sbližování Rusů a Poláků. Stál
častěji a častěji vyskytují se v časopisech obou
národů stati, pojednávající o rusko-polské dohodě.
Na obou stranách ozývají se hlasy, že nutno
ukončiti domácí spory a postaviti se čelem prol
společnému nepřiteli — pangermanismu. Jes
charakteristické, že se v jednom varšavském
satyrickém listu mohl objeviti obrázek, předsta-
vující vojáka s pruskou piklhaubnou, hledicíh
s hrůzou vzhůru k těžkým oblakům, z nichž
vyčnívá obrovská pěsť s nápisem »Slovanstvo«.
Pod obrázkem je nápis: »My Němci nebojíme
se na světě nikoho kromě boha.«
Polák
Rus
Němec
19
article
Pozoruhodno jest při tom jednak to, že
ruská censura obrázek ten propustila a za druhé
to, že polský list se přihlásil k myšlence slo-
vanské. K tomu sluší dodati, že ruská vláda
už dávno přestala Poláky drážditi, že připustil
v nižších i vyšších školách vyučování jazyku
polskému 2 až 3 hodiny týdně, že se ve všech
gymnasiích vyučuje nyní i polské literafuře,a
náboženství ve všech školách se učí jazykem
polským. Na Litvě dovoleno obnovovat stare
katolické kostely, jež byly dlouhou odobu za
vřeny. Ruští úřadníci, žijící delší dobu v Polsku.
rozmlouvají se stranami ochotně polsky, a ta-
kovýchujest devět desetin všech ruských úřad-
níků. Přísahati mohou polsky i ti Poláci, kteř
dobře znají rusky. Pisatel praví dále, že do
rozumění ruskopolské šlo by ještě rýchlejším
krokem, kdyby v Rusku byla zavedena ústava
a pak pokračuje: Polským listům dovoleno nyní
tisknouti nejostřejší stati proti pruské politice
antipolské, proti hakatismu, proti všeněmeck
propagandě. Před málo léty takový ton polského
tisku proti němčině a německé politice byl
v království polském vůbec nemožný. . Dne
censura vše to pokládá za včc zčela přirozenou.
O dokonalém smíru rusko-polském — konči
»Germania« — nelze ovšem v tu chvili ještě
mluviti, ale že jakési dorozumění a sice mno
hem větší, než se nedávno ještě zdálo možným
se uskutečňuje a stává se nevyhnutelným, t
jest jen otázkou časur«
Stať tuto otiskly v plném znění a bez po-
známky »Dzien. Poznaňský« a krakovský »Czase.
Petrohradské »Nov. Vremja« při jině podobné
příležitosti poznamenává: »Mezi Rusy a Poláky
jest mnohem více společného, než mezi Poláky
a Němci. Led, jenž dělil dva příbuzné
slovanské národy, počlaltát i přes to
že se Němci snažili jej, ještě více utužiti. « oe
Polák
Němec
Litva
Polsko
Rusko
20
article
Odezva z Italie v otázce albánské
Pro známý případ v albánské Preveze,
při němž poštovní agent italský byl tureckou
cháskou napaden a o baliky zásilek oloupen
křižovaly od května dvě italské lodi válečné
před albánským přístavem Dračém na dotud
dokud by turecké úřady nedaly za onen případ
dostatečnou salísfakci. Když se tak stalo, od-
pluly opěť do vod italských. Nieméně při pad
ten, jenž vedl i k vyslání dvou »kon trolujícíche
vojenských lodi rakouských do těchže vod
tureckých, zavdal »Voss. Ztg.« ovšem nepo-
chybně z Vídně inspirovanému, podnět k pode-
zřívání. Připomněl, že italská veřejnost zabývá
se horlivě teď hnutím albánským, že paropla-
vební jedna společnost italská chce zařiditi pra-
videlné spojení mezi italským Barim a černo-
horským Barem, že v Albanii zřizuje se skla-
diště italského zboží atd. — a konečně list
berlínský vyslovil též invektivu, že jestto
zvláště královna vlaská Jelena, jež plány
vlasko-černohorské v Albanii podporuje. Nyní
uveřejňuje v »Neue Fr. Presse« italský ale ne-
jmenovaný jeden politik na toto podezřivání
klidnou ale důtklivou odpověď. Nazývá vývody
»Vose. Zígu.«, o nichž se v Italii soudí,že
vyšly z Míčového náměstí vídeňského, pokud
namířeny byly proli královně Jeleně, neslušnými
a bezlaktními. »Voss. Ztg.« nazývala italskou
politiku obojetnou a ochotnou podporovati »zá-
lusk slovanského státu na útraty Albanie«
hledala pro toto mínění své oporu v okolnosti,
že část italského tisku, vládě prý blízká, píše
ve smyslu těchto tajených prý záměrův Italie.
Voss
Vos
Jeleň
Vídeň
Bari
Albánie
Francie . Presse
míčový náměstí
Italia
21
article
Italský politik ale prohlašuje to i ono míněn
»Voss, Zigu.« za nesprávné a dokládá, že
italská vláda, jsouc prý daleka tisku posledně
zmíněného, chce prý v první řadě míru
v poslední řadě tomu, »aby Balkán zůstal bal
kánským národům zachován.«
Tresty za týrání vojska v Německu.
V Oldenbursku byl poddůstojník Brouden
od 91. pěšího pluku pro týrání vojáka odsouzen
na rok do vězení. Ve Vratislavi byl z téže
příčiny poddůstojník Tausbier odsouzen do vě
zení na 9 měsíců.
Voss
Ziga
Tausbier
Balkán
Německo
Oldenbursko
Vratislav
22
article
Nový vůdce filipinských povstaleů.
Přes všechny opáčně zprávy americké bo
Filipinců za neodvislost ostrovní vlasti jejich
dosud neutuchl. Vysvitá to ze zprávy, že vý-
konný výbor filipinských povstalců v Honkonu
jmenoval Malvara náslupcém zrádného Aguinalda
Malvar opatřen jest prý penězi a zbraněmi vi
než s důstatek.
Protiklerikální demonstrace
v Paříži.
V pondělí 5. srpna, ve výroční den smrt
Etienna Doleta, který byl roku 1546 upálen
jako kacíř, udály se veliké protiklerikální de
monstrace na boulevardu St. Germainském, kde
jest jeho socha. Nesčetná řada spolků sociali
stických, revolucionářských a svobodných my
slitelů defilovala s prapory, jež byly opatřeny
nápisy protiklerikálními, před pomníkem tohoto
učence. Nepřehledná řada policejních strážníko
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . z
odpoladni
. . . za 2h
Ve slialkéch na venkovš:
ranní číslo. . . . . .
cdpeludní . . . . . . . . Sb
Inserá sy
plati ze hotově napře
Fřadplacení n insarty přijíná sdninl-
strace v Marisnské ulici č.8.
Tam nacházejí se též redakee
tlskárna a szpedice „ Národnich Listá“.
Bakopisy se navracsjí.
Malvar
Dolet
Národnich
Paříž
Marisnský ulice
Sb Inserý sa
23
article
za velení samotného policejního prefekta dbal
o pořádek. As 40 osob bylo zatčeno, ale brzy
zase propuštěno na svobodu. Na táhoru lidu
jenž se potom konal, byl vůdce ministerskýeh
socialistů p. Jauris, poněvadž proti principům,
jež sám hlásá, dal svoji dceru katolicky vycho-
vati, svými soudruhy umlčen a vypískán.
Francouzský tisk o zesnulé císa-
řovně Viktorii.
Vdovu Bedřicha III., která až do své smrti
zůstala Angličankou, provázejí do hrobu sympatie
francouzského tisku. Francouzská žurnalistika
všech směrů a odstínů pronáší vřelá slova na
její rakví. Vzpominá její úlohy, již hrála
v létech 1870/71 za války francouzsko-německé
a po té obzvláště při obléhání Paříže. Naciona-
listický výborně redigovaný »Eelair« píše: »Bylo
to v čase naší nešťastné války. Divoké roty
pruské oblehly Paříž se všech stran. Jediná
otázka tanula všem na rlech, bude Paříž bom-
bardována či nebude? Bismark nalehal na to,
Roon rovněž. Vše hledělo s hrůzou vstřic dnům
příštím. Železný kancléř ve svých zápiskách
praví o tom: »Paříž se zdá býti nepřemožitelnou.
Jauris
Bedřich III
Paříž
Viktoria
24
article
A v pravdě, jest to tvrz nebezpečná, která
musi býti shlazena s povrchu zemského přese
všechny prosby a protesty, vycházející ze zná-
mého pramene. Jest to známá klika anglieká,
jež schovávajíe se za ideály humanitní, nazývá
Paříž Mekkou civilisace,« K tomu dodává
»Eclair«: »Ač byla korunní princeznou, ač při
této příležítosti z ní mluvila žena, nedosáhla
princezna Viktorie tehdy ničeho. Paříž byla vy-
hladověna, bombardována a pálena. Dnes, kdy
nade chmurnými zdmi zámku friedrichshofského
se vznáší anděl smrti, i my Francouzové vzdá-
váme šlechetné duši svůj vřelý dík za její
ušlechtilou snahu, jež byla, bohužel, slabší vůle
našeho katana.«
Jinou vzpomínku ze života zesnulé zazna-
menává »Figaro«. Bylo to r. 1891 v únoru,
když se rozšířila neuvěřitelná zpráva, že ovdovělá
císařovna Viktorie navštíví Paříž. »Co bude
dělati Francie, co Paříž?« tázal se udivený svět.
Viktoria
Francouz
Figaro
Paříž
Viktoria
25
article
Cisařovna přijela. Cesta měla účel rýze umě-
lecký. Císařovna navštěvovala pařížské obra-
zárny a pařížské umělce, chtěla je získati pro
výstavu berlínskou, jež za jejiho protektorátu
měla býti pořádána. Déroulěde ale posílal denně
čelným uměleům navšlívenky s tímto nadpisem:
»Henri Regnault, 69 baltailon 4 compagnie,
Buzenval.« Tato upomínka na nadaného malíře
francouzského, usmrceného kuli pruskou ve
válce 1870/71 ochladila ovšem značně nadšení
jeho kollegů pro výstavu berlinskou i pro její
přímluvkyni. Široké obecenstvo chovalo se ale
celkem lhostejně, až jednoho dne pán z Mün-
sterů, německý velevyslanec v Paříži, si stěžoval
do některých listů, že nesprávně vykládají účel
návštěvy cisařovniny. Na tuto neodůvodněnou
výčitku zvedla se veliká bouře ve francouzských
listech. Obecenstvo se horšílo, napjetí rostlo,
zimničně pracoval diplomatický apparát mezi
Berlínem a Paříží a francouzští ma líri
a sochaři odepřeli obeslati umě-
leckon výstavu berlínskou. Císař
Vilém II. viděl v tomto jednání hrubou prý
urážku své matky. »Kölnische Zeitung« přinesta
vládou inspirovaný článek, kde nazvala Pařížany
»pollissons« (lafrmany). Na burse nastalo velik
zděšení, císařovna rychle odjela a lid na boule-
vardech manifestoval. Ještě téhož večer
byly franeouzské sbory na vý-
chodní hranici mobilisovány
K válce nebylo daleko, jedině obezřet-
nosti páně Carnotově a kabinetu páně Frevcine-
tovu podařilo se zažehnati hrozicí nebezpečí.
Cisař Vilém se pak pomstil na ubohých Elsasa-
nech; neboť ještě téhož dne podepsal v Berlíně
nová výminečná opatření proti nim. A tato jsou
až posud v platnosti
Regnault
Vilém II
Pařížan
Carnotův
Frevcine
Vilém
Mün
Paříž
Berlín
Kölnische Zeitung
26
article
Valná firomada delegátů Ústředního
spolku jednot učitelských v krá-
lovství českém.
(Dokončení.)
O potřebě vyššího vzdělání učitelstva po-
jednal pan Karel V. Tuče k ze Šťáhlav. Pravil
v podstatě: Nejvroucnějším požadavkem učitel-
stva národního jest a zůstane vyšší vzdělání —
vzdělání universitní. Učitelstvo domáhalo se to-
hoto požadavku na místech kompelentních, ale
nedostalo se mu valně sluchu. Ale učitelstvo,
jsouc přesvědčeno, že jest mu toho vzdělán
potřebí zvláště ku povznesení lidu a národa,
němž působí, domáhá se ho tudíž vlastní oběta-
vostí. Z toho mála, které se mu dosud poskytuje,
rádo obětuje vše — peníze, čas a námahu, aby
toho vzdělání dosáhlo. Již dokázalo, že je k uni-
versitnímu vzdělání způsobilé a není tudíž opráv-
něno stálé odmitání tohoto vroucího přání uči-
telstva. Kde je školství v rozkvětu, kde je uči
telstvo vysoče vzděláno, tam daři se lidu i ná-
rodu. Kde je školství v úpadku, kde se nedb
práce a vzdělanosti učitelstva, tam také nesídl
blahobyt, tam je vše v úpadku. Navrhuji tudíž,
aby Ústřední spolek jako representant veškerého
českého učitelstva v král. českém stále a bedlivě
domáhal se uskutečnění tohoto požadavku uči-
telstva všemi směry, a pokud nebude učitelstvu
úřadně přiznáno a umožněno, aby na útraty
státní neb zemské mohlo na universitě studo-
vati, aby i hmotně, pokud síla stačí, tyto kul-
turní snahy učitelstva podporoval. (Hlučný
souhlas.)
Po schválení tohoto návrhu předseda pan
Rašín pravil, že o záležitosti poslaneckého
mandátu učitele p. Černého dostaly se do v-
řejnosti zprávy, pravému stavu věci neodpovída-
jící. Žádá proto kol. Černého, aby se o záleži-
tosti té vyslovil.
Pan posl. J. Černý, hlučným potleskem
uvítaný, pravil, že domníval se, že vykonávání
V Tuč
Rašín
Černý
J Černá
Šťáhlavy