ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2b8726e0-661b-11dc-9c15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, person 61, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 9. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 218.
4 masthead
na paě. na měee
5 masthead
ě . . 2 K 60 Poštout 2o na mll ale ns čtvrti lela. dvojí sišilkea so ns rění na čivrt let
6 masthead
Na rauní a odpol. Histy přilonaní Naněný Obzor“i ve středa a „Literarni Hlidka vnátek) předolácí se: naze v aiminlstraei . . . . 2 K — h ns čkrst lita . . . . . 6 K —b s drojí včonáškou čtvt lst ve nileikáchi
7 article
Jaký volební řád nám Němci na Moravě nabízejí. Díky publikaci dra. Stránského v » Lid Nov« ze dne 6. t. m. máme na očích ko- nečně jasný obraz příštích sněmů morav ských, jak by vypadaly dle »posledního zprostředkovacího návrhu« v punk tačním vyboru moravském. Plných čtyřicet let trvá národní a politická poroba lidu na- šeho na Moravě, způsobená r. 1861 oktrojír- kou krutě nespravedlivého volebního řádu Schmerlingova pro zemský sněm moravský. Dějiny ústavních států neznají podobného druhého monstra bezpráví a křivdy. Nejen že založen byl na číré libovolné nerovnosti občanské, nejen že hověl povýšeným třídám obyvatelstva — šlechtě a velkostatkářům ne- slýchanými privileji naproti ostatním výrob- ním třídám občanstva, nejen že dával před- nost obchodníkům a měšťanům před rolní- kem a malého živnostníka a dělníka vůbec neznal, ale původce jeho, najisto krutý to nenávistník a nepřítel národa našeho — vy naložil kromě toho všechen ďabelský svůj důmysl a um na to, aby seskupil a spřáhl okresy české s německými tak uměle a ši kovně, by vždy připoutáním několika menších měsť k většímu městu německému a českých okresů ke zněmčeným, dále přiřknutím poslance malému počtu německých voličův naproti ohromnému počtu voličů v okresech českých dokázal toho divotvorného kousku, by německé menšině obyvatelstva, sotv 600.000 hlav čítající byla na sněmu zajištěna většina a nadvláda nad 1,600.000 obyvatel českých, tedy nad většinou nejméně 7Opro- centovou. I podle pověstného úřadního sčítání lidu dle »Umgangsprache« zjištěno na Moravě před deseti lety při 2,276.870 oby- vatelích — 1,591.562 Čechů a pouze 663.119 Němců vedle 45.324 židů, tak že by n každé sto obyvatel připadalo: 70 Čechů 28 Němců a 2 židé.
Němec doktor Stránský Schmerlingův Čecho Morava Lido Nova
8 article
Sněm moravský čítá dle oktrojírky Schmerlingovy náhodou 100 poslanců. Dle spravedlnosti a práva měl by se tedy sklá- dati ze 70 poslanců lidu českého, z 28 po- slanců lidu německého a ze 2 poslanců lidu židovského. Zatím však skládá se, vděk tomu pověstnému oktrojovanému volebnímu řádu německému, do dnes: ze 2 virilistuv (totiž arcibiskupa olomouckého a biskupa brněnského), z 5 zástupců s věřenskéh velkostatku a 25 zástupců velkostatků ne- svěřenských; pak ze 6 poslanců za obchodní komory (a sice 3 za olomouckou a 3 za brněnskou), dále z 31 poslanců za městaa z 31 poslanců za venkov (čitaje v to enklávy slezské). — Ve skupině měst držíme my Češi dnes 12 mandátů, Němci však 19 a 6 za obchodní komory. Ve skupin venkovských obcí máme 23 mandátů, Němci 8. Úhrnem tedy máme my Čechové dnes na svém sněmu moravském pou- hých 35 poslanců, kteří nalezají tu a tam podpory dvou virilistů a 5 zástupců šlechty fideikomisní. Činí dohromady pouhých 42 hlasův. Náproti tomu Němci, majíce svých lido vých poslanců 33, těšívali se až dosud pod- poře 19 německo-liberálních zástupcův velko- statku nesvěřenského, s nimiž měli tudíz přesnou nadpoloviční většinu 52 hlasův kteráž ovšem nejednou sesilována těmi sedm hlasy střední strany velkostatkářstva morav ského, bočícího se zvykle dle povelu vlád nemecko-ůstaváckých v kritických chvílich zápasů našich národních neb stato právních proti nám. Ale čím dále do času, počínalo býti Němcům moravským na tomto cimbuří vylhané jejich většiny, nadvlády a moci úzko z věcí příštích. Nejeden vídeňský ministr připomenul jim ve chvíli nevrlé, že panují na Moravě toliko z jeho milosti, že by stačil jediný pokyn rozhodujících kruhův v den voleb, aby sutky většiny na sněmu moravském přepadly na stranu přirozené ohromné, 70procentové většiny lidu českého.
Schmerlingův Čech Němec Čecho Morava
9 article
Avšak ještě více než tyto občasné sotva do pravdy míněné výhrůžky těch kterých ministrů vídeňských, znepokojoval a strašil německé hegemony do budoucna při- rozeny ten živelně mohutnýa nezadržitelný pokrok národn probudilosti a uvědomělosti na- šeho lidu moravského po ven- kově jako po městech. Nemohli si přece rozumně zalhávati fakt, že ze 77 soud- ních okresův Moravy jest ryze českých 31, ohromnou převahou českých (přes 75 proe.) — 18 a nadpolovinou českých 8, tedy úhrnem 58 českých okresů venkovských, naproti čemnž Němci nemají ryze německých okresů než — 9, ze dvou třetin německých než5 a nadpolovinou německých než 4. Zkrátka. jsou u většině toliko v 18, my Čechové na- proti tomu však v 58 venkovských okresech soudních. V městech jevil se naproti tomu dle úřadního sčítání pro Němce doposud poměr rozhodně příznivěji: ryze českých měst (s českou většinou přes 95 procent) napočítáno pouze 18 (l), ryze německých však 21; a tak postupně: s oby- vatelstvem přes 75 proc. českým 27 měst, přes 50 proc. českým — 13; naproti tomu měst ze dvou třetin německých 6 a s převahou německou 5. Úhrnem tedy 57 měst ryze neb převahou če- ských a 32 měst převahou něme- ckých. Než Němci moravští vědí sami nejlíp, jakým toliko bohomrzkým švindlem sčítacím mohli jedině tato data do úřadní statistiky vpašovat, a jak zcela jinak vypadá zatim holá
Němec Čecho Morava 77 soud
10 article
skutečnost a pravda života v celé řadě těch jejich převahou německých měst. Oni vědí sami nejlíp, na jakých vrat- kých a sypkých základech sťoj a trvá to jejich panství v celém tuctu t. zv. »německých« měst moravských, jak potřebí tu v naší straně jen pořádněa promyšleně pracovät, aby města; jako Husto- peč, Slavonice, Fulnek, Potštát, Mohelnice atd. atd. byla zbávena německého n átěr a národu našemu znova vrácena jako Kroměříž, jako Uherské Hradiště, Dašice, Jemnice. A rovněž byli si němečtí hégemoni mo ravští dobře toho vědomi, že existůje ne méně než 14 městysův a lidnatý ch mist českých, která jsou dnes sídlem c. k. okresních soudů, dále 8 českých měst, která skutečně názvu města po- živají a posléze 7 mist českých obcí, ktera pro svou důležitost průmy slo- vou a obchodní, jakož i pro svou lid- natost (jako Husovice, Královo Pole, Třešt Židenice, Nová Ulice u Olomouce, Rosice a Luhačovice) po právu a spravedl nosti mají býti vřaděna do kurie městské. Kdyby vláda nazejtří podala sněmu moravskému předlohu o zařaděn těchto míst do kurie městské, neměli by hégemoni němečti slušného důvodu, jímž mohl by se tomu opřítí. Slovem víděli, že jejich většina na sněmu moravském jest neudržitelnou a pouhou otázkou pídě časové; že Češi mohou již př nejbližších volbách vydobýti si na Němcíeh dalších pěti mandátů, načež bý stačil pouhý stisk vládního péra na kurii velkostatkářskou, aby nám byla zjednána většiha. Pouze tato důvodná obava před nezdolnou silou přírozeného rozvoje našehlo ná- roda přiměla vášnivé a zuřivé ty nepřátely všeho našeho k tomu, aby nabídli nám opravu volebního řádu pro sněm moravský. Ale jakou?! Vizme: Místo posávadních sto členů má na příště sněm moravský čítat 140 poslanců. Nadpoloviční většina obnášela by v něm tedy 71 hlasů.
Čech Slavonice Fulnek Potštát Mohelnice Kroměříž uherský Hradiště Dašice Jemnice Husovice Nová ulice Olomouc Rosice Luhačovice Třeštátný Židenice
11 article
Dopřávají ji snad konečně poctivě a slušně našemu národu. Bůh uchovejt Podle spravedlivého, stejného měřítk mělo by při stanoveném počtu 98 lidových poslänců (40 za města, 51 za venkovsk obce a 7 za všeobecnou t. zv. pátou kurii připadnouti národu našemu spravedlivě 69 Němcům (i se židy) však pouze 29 poslancův ale oni si zatím vymiňují za města 22 za venkovské obce 12, za všeobecnou kurii 2, za obchodní komory 6, za německou zemědělskou radu 1 a za německou tech niku tolikéž 1, úhrnem 44 posl a nců mezi 140! Přidávajíť sobě v obcích venkovských k posavadním 23 + 4, ve městech k posa- vadním 25 + 3 mandáty, a chtějí nadto podržeti plurální své votum ob chodních komor (šest mandátů), aby tak pomocí svých jistých 22 hlasů něme ckých velkostatkářů vládli i na budoucích sněmech moravských bezpečnou a ji stou silou 66 hlasův. Naproti tomu nám — 70procentové vět šině, dopřávají velkomyslně celých 64 man- dátů, tedy menšinu, z níž bychom s mohli pomoci leda jen z milosti šlechty a hierarchie, avšak to pouze ve vč- cech nedůležitých, na nichž by Němcům nezále želo. Neboť jakmile by šlo o jakous s ku- tečnou důležitost národní, státo- právní neb politickou: měli b tu Němci pohotově guillotinu svého kuriátního veta. Potřebuje jen v kurii německé 23 Němcův, tedy pouhá osmina sněmn říci ne, a cele usnesení většiny bude zmařeno. Tak vypadati má vyrovnání, jaké nám moravští Němci svými d'Elverty, Chlume- ckými a Fuxy nabízejí. Každý vidí, kam by vedlo: jen k zaražení našeho postupu, jen k trvalému zabezpečení nespra vedlivé německé nadvlády a ke zničení sněmu moravského —
Němec Elvert Fuxa rada 1 Chlum
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. srpna. (Následky ně meckého celního tarifu.) Jako v Ru- sku, tak chýlí se i v Rakousku politikové k pře- svědčení, že nevyhnutelným následkem německého celního tarifu bude všestranná celní válka Vídeňský zpravodaj »Poster Lloydu« pochybuje aspoň, že by spolková rada a říšský sněm ně- mecký provedly ve vládním návrhu celního ta- rifu takově změny, jež by zahraničné sousedy uspokojily. Bülow neuveřejnil svůj návrh bez vě- domí spolkových států, nýbrž teprve po dohod s nimi a proto jest pochybno, že dojde vůbee na jaké značnější změny tohoto návrhu. Přímý následek německého tarifu pro říši rakousko- uherskou bude pak dle mínění peštského listu ten, že smluvený již autonomní ta rif muaí býti důkladně přepraco ván, čímž se ostatně obě vlády v Rakousko- Uhersku již zabývají. Vůbec nejhorším následkem německého celního tarifu, majícího ráz rozhodně protekcionisticky, ba prohibitivný, bude to, že také oslatní státy budou nuceny vstoupiti na tutéž dráhu a uzavřiti se oproti Německu. To však pro celou střední Evropu znamená ve vzhledě hospodářskopolitickém rozhodný krok na zpět. Uveřejněný° tarifni návrh vyjadřuje mínění německé vlády, sousední státy musejí se dle něho říditi a upraviti souhlasně své auto- nomní tarity V Praze, 8. srpna. (Proti rozdělene
Lloyd Bülow Praha Rakousko RakouskoUhersko Německo Evropa
13 article
Tyrolska.) »Brix. Chron.« uvažujíe o zma- řeném uzákonění trentínské samosprávy, pokládá sice uspokojení tyrolských Vlachů za věc pro- spěšnou pro oba kmeny, obývající zemi, ale uspokojení to musí býti přesně vymezeno, aby nijakým způsobém neporušilo jednoty země Sebe menší nedopatření — píše brixenský lis — mohlo by míti v zápěti následky daleko šáhlého významu. Tyrolským Němeům must býti jednota země posvátná. Vlastizrády by se dopustil, kdo by dovolil otčinu roztrhnouti Kdyby byl Grabmaýrův návrh nabyli sily zákona. býla by už jednota země pochována. Společný sněm v brzku by dodělal sešlosti vékem. Vla ské odbory zemských instituci konaly by své porady a průpravné práce v Tridentě a do Inspruku by přicházely jen proto, aby se hotove listiny opatřily podpisy. Brzo by nastala po- třeba, ušetřiti Vlachům také cestu přes Brenner do Inšpruku a »Trentinp« bylo by hotovo.
Brix Vlach Brenner Inšpruka Trentinp Tyrolsko
14 article
Z Turč. sv. Martina, 6. srpna. (Hon b na »panslávy«) jest hyní v severních Uhrách denním chlebíčkem horlivých obránců maďar- ského státu. Jeť tam před volbami a »pan- slávské rejdy« osvědčily se tam vždy výborným agitačním prostředkem strany maďaronské. » Nár. Nov.« našly v referátech peštských listů opě- nové stopy »vlastizrádně« činnosti v severních Uhrách. Tak prý policie nalezla v Šariši ve slovenských domech »brožuru, tištěnou v Petro- hradě, která agituje pro pravoslaví a uznán nadvlády ruského caře.« Četníci dopátralise také, že šiřitelém a spisovatelem brožury jes Slovák, Michal Sarič, bývalý bohoslovec pre- šovský, nyní úřadník v Petrohradě, jenž přije na Slovensko, aby se tu oženil. Skutečně ho také vypátrali a zavedli s ním výslech. Ale milý spisovatel se vykázal ruským průvodním listem a zmizel po výslechu ihned z Uher.
Martino Slovák Sarič Uhry Šariš Petrahradit Petrohrad Slovensko
15 article
Tímto »zmizením« prokázal ovšem uherské po licii dobrou službu. Ona má v ruce »fakt« němnitky protí němu jsou némožny. Na stopu jíného panslávského agitator padla policie v Beherově. Bývalý uniátský kněz Mik. Záma v Čárnově, nyní tajemník ruského výpomocného spolku v Americe (), poslal boherovskému knězí Ariimovi výhrůžný list jímž mu nařizuje, aby se ihned vystěhoval z bcherovské fary a nepřekážel šíření pravoslaví jinak že se mu povede zle. Ale kněz Artim je statečný chlapík, z fary se nevystěhoval a »šíření pravoslaví« překáží dosud, začež ho pátřičná náhrada z vládních fondů jistě ne- mine Z Pešti, 7. srpna. (Památce Szilá- gyově.) »Budap. Napló« se dovidá, že hned 3. záři po zahájení uherského sněmu předseda Perezel vyžádá si dodatečné schválení sněmovny pro způsob, jakým památka Szilágyova uclěna vládou a sněmovním presidiem při pohrbu a zároveň učiní návrh, aby v protokolech sně movních památka zvěčnělého byla na věčné časy uctěna. Mimo to vláda požádá sněmovnu za svo lení, aby se Szilágyovi nákladem země zřídi významu jeho důstojný náhrobek. Té příležitost užijí prý zástupcové všech stran, aby jménem svých stoupenců vzdali chválu zásluhám Szi lágyovým.
Budap Čárnov Pešť Mik spolek v Amerika
16 article
Z Nového Sadu, 6. srpna. (Sjez srbské omladiny zakázán.) Ze Sv. To máše došla telegrafická zpráva, že tamní poli tický úřad zakázal sjezd, jenž se tam měl konat od 10. do 12. srpna. Sjezd ten, jak jsme svého času sdělili, svolala srbská akademická mládež z Vídně v dorozumění s ostatními srbským akademiky a bohoslovci z Uherska. Politický úřad sv-tomášský zakázal sjezd proto, že na jeho programu jsou některé politické věci, o nichž prý mládež nemůže rozhodovati. Zde běží ovšem o akademickou mládež srbskou. Maďarští akade- mikové konaji každý rok podobné schůze, ale proti nim vláda nečiní námitek, nappak sán předseda ministerstva bývá jich protektorem. Co však se dovoluje mládeži maďarské, nemůže se v Uhrách dovoliti mládeži srbské; ta se nesm ozvati a každý její rozmach tlumi se hned v zárodku. Poslední veřejná schůze srbské omla- diny konala se v Uhrách před 20 léty. Tehdy byl v čele vlády Kolom. Tisza, zarytý nepříte všeho Slovanstva. Dnes stojí v čele vlády Kolom Szell, jehož heslem jest »Právo, zákon a pravda l«. ale svoboda Slovanů uherských je za něho víe stísněna, než bývala za Tiszy.
Szell Tropez srbský Vídeň Uhersko Uhry Tisza
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. srpna. Styky rusko-polské. Přes všechen odpo některých šovinistických listů polských, zvláště ovšem haličských, utvářejí se poměry rusko- polské stále přátelštěji, což se špatně tajenou nelibostí sledují listy německé. Nedávno čell jsme v »Petr. Vědomostech« dopis z Varšavy. v němž se tvrdí, že Německo všemi silamis snaží rozněcovati s jedné strany mezi Poláky nenávist k Rusku a všemu ruskému, s druhé strany utvrzovati mezi Rusý nedůvěru k Polá- kům. Proto jest přirozeno, že německé listy rozhořčením zaznamenávají, jak se mezi pruskými Poláky následkem drakonických zákazův užívání polštiny ve škole, v chrámech, ba i v rodinách zmáhá znenáhla vědomi, že přece jen nejbližši. přirozenou jejich oporou jest Rusko. Aby toto tihnuti k Rusku překazili, činí Němci vše možné, aby zamezili vystavění mostu přes propasť, dě licí Poláky od Rusů. Stačí jen ukázati na to jak Němci v době, kdy se za vlády Gurkovy ve Varšavě poměry rusko-polské značně při- ostřily, počali se k Polákům blížiti a činili jim dokonce některé ústupky ve školství. Solva však se za hr. Šuvalova a kn. Imeretinského poměry ve Varšavě změnily na prospěch Poláků, Prusko ihned změnilo svou politiku v Poznaňsku a za pomoci pověstné hakaty vrátilo se k oblí- benému Bismarkovu heslu »Ausrotten !« Orgán německého centra »Germania«, za bývaje se těmito otázkami, uveřejnil tyto dny
Petr Polák Němec Rus Šuvalov Praha Varšava Německo Rusko Prusko Poznaňsko Ausrotten
18 article
pozoruhodný článek, v němž píše mimo jiné »Ač nelze ještě mluviti o změně systému ruské vlády vzhledem k Polákům, přece nelze nezna- menati stálé sbližování Rusů a Poláků. Stál častěji a častěji vyskytují se v časopisech obou národů stati, pojednávající o rusko-polské dohodě. Na obou stranách ozývají se hlasy, že nutno ukončiti domácí spory a postaviti se čelem prol společnému nepřiteli — pangermanismu. Jes charakteristické, že se v jednom varšavském satyrickém listu mohl objeviti obrázek, předsta- vující vojáka s pruskou piklhaubnou, hledicíh s hrůzou vzhůru k těžkým oblakům, z nichž vyčnívá obrovská pěsť s nápisem »Slovanstvo«. Pod obrázkem je nápis: »My Němci nebojíme se na světě nikoho kromě boha.«
Polák Rus Němec
19 article
Pozoruhodno jest při tom jednak to, že ruská censura obrázek ten propustila a za druhé to, že polský list se přihlásil k myšlence slo- vanské. K tomu sluší dodati, že ruská vláda už dávno přestala Poláky drážditi, že připustil v nižších i vyšších školách vyučování jazyku polskému 2 až 3 hodiny týdně, že se ve všech gymnasiích vyučuje nyní i polské literafuře,a náboženství ve všech školách se učí jazykem polským. Na Litvě dovoleno obnovovat stare katolické kostely, jež byly dlouhou odobu za vřeny. Ruští úřadníci, žijící delší dobu v Polsku. rozmlouvají se stranami ochotně polsky, a ta- kovýchujest devět desetin všech ruských úřad- níků. Přísahati mohou polsky i ti Poláci, kteř dobře znají rusky. Pisatel praví dále, že do rozumění ruskopolské šlo by ještě rýchlejším krokem, kdyby v Rusku byla zavedena ústava a pak pokračuje: Polským listům dovoleno nyní tisknouti nejostřejší stati proti pruské politice antipolské, proti hakatismu, proti všeněmeck propagandě. Před málo léty takový ton polského tisku proti němčině a německé politice byl v království polském vůbec nemožný. . Dne censura vše to pokládá za včc zčela přirozenou. O dokonalém smíru rusko-polském — konči »Germania« — nelze ovšem v tu chvili ještě mluviti, ale že jakési dorozumění a sice mno hem větší, než se nedávno ještě zdálo možným se uskutečňuje a stává se nevyhnutelným, t jest jen otázkou časur« Stať tuto otiskly v plném znění a bez po- známky »Dzien. Poznaňský« a krakovský »Czase. Petrohradské »Nov. Vremja« při jině podobné příležitosti poznamenává: »Mezi Rusy a Poláky jest mnohem více společného, než mezi Poláky a Němci. Led, jenž dělil dva příbuzné slovanské národy, počlaltát i přes to že se Němci snažili jej, ještě více utužiti. « oe
Polák Němec Litva Polsko Rusko
20 article
Odezva z Italie v otázce albánské Pro známý případ v albánské Preveze, při němž poštovní agent italský byl tureckou cháskou napaden a o baliky zásilek oloupen křižovaly od května dvě italské lodi válečné před albánským přístavem Dračém na dotud dokud by turecké úřady nedaly za onen případ dostatečnou salísfakci. Když se tak stalo, od- pluly opěť do vod italských. Nieméně při pad ten, jenž vedl i k vyslání dvou »kon trolujícíche vojenských lodi rakouských do těchže vod tureckých, zavdal »Voss. Ztg.« ovšem nepo- chybně z Vídně inspirovanému, podnět k pode- zřívání. Připomněl, že italská veřejnost zabývá se horlivě teď hnutím albánským, že paropla- vební jedna společnost italská chce zařiditi pra- videlné spojení mezi italským Barim a černo- horským Barem, že v Albanii zřizuje se skla- diště italského zboží atd. — a konečně list berlínský vyslovil též invektivu, že jestto zvláště královna vlaská Jelena, jež plány vlasko-černohorské v Albanii podporuje. Nyní uveřejňuje v »Neue Fr. Presse« italský ale ne- jmenovaný jeden politik na toto podezřivání klidnou ale důtklivou odpověď. Nazývá vývody »Vose. Zígu.«, o nichž se v Italii soudí,že vyšly z Míčového náměstí vídeňského, pokud namířeny byly proli královně Jeleně, neslušnými a bezlaktními. »Voss. Ztg.« nazývala italskou politiku obojetnou a ochotnou podporovati »zá- lusk slovanského státu na útraty Albanie« hledala pro toto mínění své oporu v okolnosti, že část italského tisku, vládě prý blízká, píše ve smyslu těchto tajených prý záměrův Italie.
Voss Vos Jeleň Vídeň Bari Albánie Francie . Presse míčový náměstí Italia
21 article
Italský politik ale prohlašuje to i ono míněn »Voss, Zigu.« za nesprávné a dokládá, že italská vláda, jsouc prý daleka tisku posledně zmíněného, chce prý v první řadě míru v poslední řadě tomu, »aby Balkán zůstal bal kánským národům zachován.« Tresty za týrání vojska v Německu. V Oldenbursku byl poddůstojník Brouden od 91. pěšího pluku pro týrání vojáka odsouzen na rok do vězení. Ve Vratislavi byl z téže příčiny poddůstojník Tausbier odsouzen do vě zení na 9 měsíců.
Voss Ziga Tausbier Balkán Německo Oldenbursko Vratislav
22 article
Nový vůdce filipinských povstaleů. Přes všechny opáčně zprávy americké bo Filipinců za neodvislost ostrovní vlasti jejich dosud neutuchl. Vysvitá to ze zprávy, že vý- konný výbor filipinských povstalců v Honkonu jmenoval Malvara náslupcém zrádného Aguinalda Malvar opatřen jest prý penězi a zbraněmi vi než s důstatek. Protiklerikální demonstrace v Paříži. V pondělí 5. srpna, ve výroční den smrt Etienna Doleta, který byl roku 1546 upálen jako kacíř, udály se veliké protiklerikální de monstrace na boulevardu St. Germainském, kde jest jeho socha. Nesčetná řada spolků sociali stických, revolucionářských a svobodných my slitelů defilovala s prapory, jež byly opatřeny nápisy protiklerikálními, před pomníkem tohoto učence. Nepřehledná řada policejních strážníko V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . z odpoladni . . . za 2h Ve slialkéch na venkovš: ranní číslo. . . . . . cdpeludní . . . . . . . . Sb Inserá sy plati ze hotově napře Fřadplacení n insarty přijíná sdninl- strace v Marisnské ulici č.8. Tam nacházejí se též redakee tlskárna a szpedice „ Národnich Listá“. Bakopisy se navracsjí.
Malvar Dolet Národnich Paříž Marisnský ulice Sb Inserý sa
23 article
za velení samotného policejního prefekta dbal o pořádek. As 40 osob bylo zatčeno, ale brzy zase propuštěno na svobodu. Na táhoru lidu jenž se potom konal, byl vůdce ministerskýeh socialistů p. Jauris, poněvadž proti principům, jež sám hlásá, dal svoji dceru katolicky vycho- vati, svými soudruhy umlčen a vypískán. Francouzský tisk o zesnulé císa- řovně Viktorii. Vdovu Bedřicha III., která až do své smrti zůstala Angličankou, provázejí do hrobu sympatie francouzského tisku. Francouzská žurnalistika všech směrů a odstínů pronáší vřelá slova na její rakví. Vzpominá její úlohy, již hrála v létech 1870/71 za války francouzsko-německé a po té obzvláště při obléhání Paříže. Naciona- listický výborně redigovaný »Eelair« píše: »Bylo to v čase naší nešťastné války. Divoké roty pruské oblehly Paříž se všech stran. Jediná otázka tanula všem na rlech, bude Paříž bom- bardována či nebude? Bismark nalehal na to, Roon rovněž. Vše hledělo s hrůzou vstřic dnům příštím. Železný kancléř ve svých zápiskách praví o tom: »Paříž se zdá býti nepřemožitelnou.
Jauris Bedřich III Paříž Viktoria
24 article
A v pravdě, jest to tvrz nebezpečná, která musi býti shlazena s povrchu zemského přese všechny prosby a protesty, vycházející ze zná- mého pramene. Jest to známá klika anglieká, jež schovávajíe se za ideály humanitní, nazývá Paříž Mekkou civilisace,« K tomu dodává »Eclair«: »Ač byla korunní princeznou, ač při této příležítosti z ní mluvila žena, nedosáhla princezna Viktorie tehdy ničeho. Paříž byla vy- hladověna, bombardována a pálena. Dnes, kdy nade chmurnými zdmi zámku friedrichshofského se vznáší anděl smrti, i my Francouzové vzdá- váme šlechetné duši svůj vřelý dík za její ušlechtilou snahu, jež byla, bohužel, slabší vůle našeho katana.« Jinou vzpomínku ze života zesnulé zazna- menává »Figaro«. Bylo to r. 1891 v únoru, když se rozšířila neuvěřitelná zpráva, že ovdovělá císařovna Viktorie navštíví Paříž. »Co bude dělati Francie, co Paříž?« tázal se udivený svět.
Viktoria Francouz Figaro Paříž Viktoria
25 article
Cisařovna přijela. Cesta měla účel rýze umě- lecký. Císařovna navštěvovala pařížské obra- zárny a pařížské umělce, chtěla je získati pro výstavu berlínskou, jež za jejiho protektorátu měla býti pořádána. Déroulěde ale posílal denně čelným uměleům navšlívenky s tímto nadpisem: »Henri Regnault, 69 baltailon 4 compagnie, Buzenval.« Tato upomínka na nadaného malíře francouzského, usmrceného kuli pruskou ve válce 1870/71 ochladila ovšem značně nadšení jeho kollegů pro výstavu berlinskou i pro její přímluvkyni. Široké obecenstvo chovalo se ale celkem lhostejně, až jednoho dne pán z Mün- sterů, německý velevyslanec v Paříži, si stěžoval do některých listů, že nesprávně vykládají účel návštěvy cisařovniny. Na tuto neodůvodněnou výčitku zvedla se veliká bouře ve francouzských listech. Obecenstvo se horšílo, napjetí rostlo, zimničně pracoval diplomatický apparát mezi Berlínem a Paříží a francouzští ma líri a sochaři odepřeli obeslati umě- leckon výstavu berlínskou. Císař Vilém II. viděl v tomto jednání hrubou prý urážku své matky. »Kölnische Zeitung« přinesta vládou inspirovaný článek, kde nazvala Pařížany »pollissons« (lafrmany). Na burse nastalo velik zděšení, císařovna rychle odjela a lid na boule- vardech manifestoval. Ještě téhož večer byly franeouzské sbory na vý- chodní hranici mobilisovány K válce nebylo daleko, jedině obezřet- nosti páně Carnotově a kabinetu páně Frevcine- tovu podařilo se zažehnati hrozicí nebezpečí. Cisař Vilém se pak pomstil na ubohých Elsasa- nech; neboť ještě téhož dne podepsal v Berlíně nová výminečná opatření proti nim. A tato jsou až posud v platnosti
Regnault Vilém II Pařížan Carnotův Frevcine Vilém Mün Paříž Berlín Kölnische Zeitung
26 article
Valná firomada delegátů Ústředního spolku jednot učitelských v krá- lovství českém. (Dokončení.) O potřebě vyššího vzdělání učitelstva po- jednal pan Karel V. Tuče k ze Šťáhlav. Pravil v podstatě: Nejvroucnějším požadavkem učitel- stva národního jest a zůstane vyšší vzdělání — vzdělání universitní. Učitelstvo domáhalo se to- hoto požadavku na místech kompelentních, ale nedostalo se mu valně sluchu. Ale učitelstvo, jsouc přesvědčeno, že jest mu toho vzdělán potřebí zvláště ku povznesení lidu a národa, němž působí, domáhá se ho tudíž vlastní oběta- vostí. Z toho mála, které se mu dosud poskytuje, rádo obětuje vše — peníze, čas a námahu, aby toho vzdělání dosáhlo. Již dokázalo, že je k uni- versitnímu vzdělání způsobilé a není tudíž opráv- něno stálé odmitání tohoto vroucího přání uči- telstva. Kde je školství v rozkvětu, kde je uči telstvo vysoče vzděláno, tam daři se lidu i ná- rodu. Kde je školství v úpadku, kde se nedb práce a vzdělanosti učitelstva, tam také nesídl blahobyt, tam je vše v úpadku. Navrhuji tudíž, aby Ústřední spolek jako representant veškerého českého učitelstva v král. českém stále a bedlivě domáhal se uskutečnění tohoto požadavku uči- telstva všemi směry, a pokud nebude učitelstvu úřadně přiznáno a umožněno, aby na útraty státní neb zemské mohlo na universitě studo- vati, aby i hmotně, pokud síla stačí, tyto kul- turní snahy učitelstva podporoval. (Hlučný souhlas.) Po schválení tohoto návrhu předseda pan Rašín pravil, že o záležitosti poslaneckého mandátu učitele p. Černého dostaly se do v- řejnosti zprávy, pravému stavu věci neodpovída- jící. Žádá proto kol. Černého, aby se o záleži- tosti té vyslovil. Pan posl. J. Černý, hlučným potleskem uvítaný, pravil, že domníval se, že vykonávání
V Tuč Rašín Černý J Černá Šťáhlavy