1
masthead
8. srpna 1901. Číslo 217
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Sjezd lesnické jednoty v Pelhřimově
V Polhřimově, 7. srpna 1901.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Po utěšené náladě, za skvostného počasí, když
si byli účastníci též prohlédli chrám sv. Trojice na
Křemešníku a zapsali se do pamětní knihy, naslou-
pena odpolední tura, kdy jevily se v levo jednotliv
jedle 135—200 let staré za účelem zadržení lislu
stupňovitě jedlí a bukem podsázené, při vystoupení
z partie té objevila se opět vyhlídka na krajinu
k Humpolci, načež se prošlo porosty, ve větší části
bukem tvořenými, nejprvé 38—55letými a pak 43le
tými. Bučiny racionálním kleštěním a prosekáváním
přivedeny ve dnešní pěkný stav.
Na to přišlo se ke kapličce s pramenem, o něm
již zmínka učiněna; Křemešník děkuje pramenu tomu
význam svůj jako místo poutnické, které jest ročně
cílem tisíců poutníků.
Pak se šlo porosty V. třídy a po překročení
okresní silnice postupovala exkurse zmlazovací tří
dou, dále porosty smrkovými, jedlovými i bukovými
Temporární školka, starý porost smrkový, jedlový
bukový i borový, hospodářnice, další porosty vedly
účastníky na okresní silnici, kdež opět čekaly v po
řádku povozy. Opětně nepřehledná řada vozů ra
chotila obcí Putimovem, projela městským lesen
»Lejšovkou«, od kteréhož objevila se rozkošná podí
vaná na město Pelhřimov s četnými v
žemi, nádhernými novými budovam
v útulné kotlině uschovaně.
Putimov
Pelhřimov
Humpolec
5
article
Celkový dojem vyjíždky do les
pelhřimovských byl povznášející. Péce
české obce o rozvojlesů a tím i svéh
bohatství, vzorný pořádek při exkurs
všude mile účastníky vítající, pozoro-
vání neunavné práce v lesní kultuře,
nepokryté, objektivně chvalitebné po-
sudky znalců, lahoda krajiny, rozhled
s Křemešníku, hlahol český odevša
téměř znějící, smavé, osmahlé tváře
s bodrostí v oku našich lesníků a ve-
škera společnost veselým okem kolem
se pozdravující, nové slyky přátel ské,
shledání po letech, to vše dodával
exkursi právě onu cenu, jakou ji každý
nepředpojatý odhadl
Byly ovšem exkurse s velikolepými zjevy přírod
ními, jako nezapomenutelná plavba po lodech ze Zví
kova na Orlik, kde nadšeni byli všichní krásami pří
rodními tak málo u nás známými, ale i zde hřálo
teplo srdečnosti a vespolné vzájemnosti velic
Večer upraveny byly v různých hotelích obědy
pro výletníky a na to rozproudila se zábava v nád-
herném Národním domě, v jehož umělecky prove-
dené dvoraně bylo již k 8. hod. plno tak, že nebylc
možno všem příchozím zábavy se zúčastniti.
Úterý dne 6. srpna věnován byl vážné prácí
odborné, klerá rozdělena byla na plenárn
scihůzi České lesnické jednoty, zahá
jené o půl 9. hod. ranní a v jednání 53. valného
shromáždění o 12 hod. polední.
Před příchodem do dvorany Národního domu
kdež schůze konány, navštívili četní hosté starobylý
chrám děkanský, kdež pozornost všeobecnou budily
nové obrazy křížové cesty od našeho modernisty
impressionisty Förstera. Scény jednotlivých lunetto-
vých obrazů působily úchvatně na pozorovatele.
Orlik
Förster
Křemešník
národní dům
národní dom
6
article
Ve dvoraně Národního domu zahájil po půl9
hodině předseda Jednoty lesníků českýchi J. J. Kare
kníže Schwarzenberg plenární sch ů zi
pozdraviv zástupce obce pana starostu A ntoní n
Rosola a představiv zástupce vlády c. k. okres-
ního hejtmana Drechslera.
Po formaliích, nesoucích se ke správě Jednotya
to, po přijímání nových členů, schválení zprávyo
činnosti České lesnické jednoty za minulý rok
1900—1901, závěrku účtů za rok 1900—1901 s prae-
limináře na budoucí rok, přistoupeno k volbě
členů výboru na tři léta a zvoleni opětně pánové
Karel Max hrabě Zedtwitz, dr. Bedřích kníže
Schwärzenberg, lesmistr Jiří Wachtí a lesní ředitel
panství Karel Böhim; volba děla se akklamací, po-
něvadž ni jeden hlas proti způsobu volby této se
neozval, jak stanovy přikazují.
Úlohu revisorů účtů opět přijati slíbíti panov
lesmistr Haške a Dyk.
O místě budoucího sjezdu oznamuje předseda.
že ústy pana lesmislra Holímanna zve
Českou lesnickou jednotu na rok budoucí hrabě
Šlik do lesů jičínských. Lesmistr p. Hoffman
opakuje pozvání to a podotýká, že asi sotva budou
moci ulkzati něco zvláštního v lesním hospodářství
ale že útulná a rozkožná krajina jičínská za-
jisté lákati bude každého k návštěvě. (Hlučná po-
chvala.)
Následující bod programu a sice »Jaké ho
vlivu lze očekávati od kanalisován
řek v království českém na obche
dřevní a lesní hospodářství země a
jaké přípravy nutno činiti, by dovo
dříví nebyl poškozen zvýšením do-
pravních cene měl býti z programmu vypu-
štěn, poněvadž pan referent c. k. vrchní lesní rad
Karel Heyrowský omluvil churavostí svou přítom-
nost, ale přece rozvinula se o bodu tom debata,
nesoucí se ne snad k principiálnímu odporu proti
kanalisaci a regulaci, ale směřující zvláště jen k po
měrům paroplavebním.
Kare
Schwarzenberg
Rosol
Drechsler
Karel Max
Zedtwitz
doktor
Bedře
Jiří Wachtit
Böhi
Haške
Dyk
Šlik
Hoffman
Heyrowský
vrchní lesní rada
7
article
Debatu zahájil p. KarelVoitl, předseda před-
ského spolku obchodníků se dřívím, jenž probíral po
stránce quantitativního transportu a effektu finan
čního celou tuto novou navrhovanou instituci. Cel-
kem praví, že nestanou-li se nějaké rekompensac
voroplavbě, budou kanalisování a úprava předem
Vltavy transportu tomu velice osudny. Překá žkami
u zdýmadel zvýší se počet dnů plavebních ze 3 až
na 710. tak že pak, počítáme-li, že trvá možnost
plavby 150 dnů ročně, není možno 600.000 pevných
metrů dopraviti. Radilo se obchodníkům se dřívím.
aby stavěli vory dvojité s větším nákladem, jako
na Mohanu nebo Neckařu, k tomu však je potření
úpravy řek, na kterých se vory vážou, poněvadž
mnohde, zvláště na Sázavě a Lužnici, díti se to
musí na suchu a čekati, až přijde dostatečná voda
ku plavbě. Nevidí jiného východiště, nežli žádati
vládu za kompensaci v tom způsobu, aby převzala
rukojmí zkrácení doby plavební a aby zdarma vorý
mezi jednotlivými zdviladly byly pouštěny. Dá se
ovšem pomoci parníky remergaery, ale tu jest pak
taxa tak veliká, že by nebylo lze dříví dopravovati,
tu by doprava od Budějovie do Prahy a ke hrani-
cím příšla na 6—8 zl. z pevného metru, kdežto dnes
se počítá z Budějovic 1 zl. a na hranice 40 kr.
KarelVoitl
Vltava
Mohan
Sázava
Lužnice
Praha
Budějovice
8
article
Prosí, aby lesnická jednota, jejíž kroky zajisté budou
závažnější, ujala se též této věci, aby tak voroplavb
nehrozil úplný úpadek. (Výborněl
Místopředseda J. E. p. hrabě Buguoy při-
pojuje se k vývodům řečníkovým, ba domnívá se
že by dle nynějších zkušeností, na dvou zdýmadlec
na Vltavě učiněných, poměry byly ještě horší. L
tuje, že není přítomen vrchní rada p. Hejrovský, vý
tečný znalec všech těchto poměrů. Ukazuje na roz
dílné situace kanalisace řek ve Francii, Německu
Švédsku a činí návrh, aby výbor lesnick
jednoty byl vyzván a splnomocněn otůzku tuto
důkladně studovati a potřebné kroky učiniti. (Při
jimá se.)
Předseda podotýká, že zprávy dřevařského spolku
a zprávy p. Hejrovského obsaženy jsou v 6. a 7. se
šitu lesnického časopisu.
Pan lesmistr Rektoris žádá, aby do komise
tě pozváni byli zástupci dřevního obchodu v Praze
(Přijímá se.)
Na to přistoupilo se k volným návrhům
Pan nadlesní Strachota mluví proti hospo
dářství v lesích selských, pro kleré není výrazněj
jiho jména, než devastace a pustota. Rolník jde do
lesa jen se sekerou, pilou a hráběmi, ale nikde se
snahou po pěstění a zachování. Paseky ponechány
zpustnutí, pase se na nich. Pro obce sice platí zá-
kon, že každá změna, zvláště těžba, má se oznámil
4 neděle napřed okresnímu zastupitelstvu a hejtman-
ství, rolník však není vázán ničím, jde si do lesa,
kdy chce. Jak se dbá příkazu, že má půda vyseka
ného lesa po pěti lelech býti opět vrácena pův
Buguoy
Hejrovský
Rektoris
Strachota
Vltava
Francie
Německo
Švédsko
Praha
10
article
nímu účelu, o tom máme hojnost důkazů, spolehá se
rolník, že se na to zapomene. Prosí proto výbor české
jednoty lesnické, aby vzal v úvahu, možno-li by
bylo pokusiti se o rozšíření zákona zemského z roku
1893 a rovněž tak zákona řišského, dle nichž by
lesy selské podlehaly většímu dohledu
11
article
Na návrh celního tarifu německého
odpověděla činem vláda ruská. Minist
Witte dal rozkaz, aby zastaveny byly
přípravné práce k obchodní smlouvě
rusko-německé a zároveň uvažujé se
ruském ministerstvu financí o prostřede í ch
kterými by se dal zastaviti prou
dětného lidu ruského k zeměděl-
ským pracím na pruských latifun-
ditch. Pruští zemědělci a zvláště velkostatkář
jsou odkázáni na tento příliv zemědělského děl
nictva ruského, které s počátkem saisoný pravi
delně se dostavovalo a po ní vracelo se zpětde
vlasti. Německého zemědělskéh
dělnietva ubývá každým rokem. Absorbuje
je průmyslová výroba, která dalek
lépe platí a která poskytuje vedle lepších pod
mínek pracovních i celoroční zaměstnání. Prušti
velkostatkáři, kteří postavili se příkře proti kaž
dému zvýšení mzdy, vypomáhali si v nedostatku
domácího dělnietva dělníky ruskými. Vlastně jim
tento nedoslatek byl dosti milým. Jednak nebyli
nuceni zvýšiti mzdy, jednak klesly přivoláním
laciných sil ruských náklady výrobní
A tak povstala během posledních let celá řada
německých jednatelstev v Rusku, která opatřo-
vala německým junkerům pracovní sily. Jak se
s nimi zacházelo, jak býval ruský dělník týrán,
toho dostaly se četné příklady do veřejnosti
vyvolaly úžas. I ruské ministerstvo vidělose
nuceno pohrozifi zákazem těchto dělnickýeh
výprav do Německa, nezlepší-li se poměry tylo.
Minist Witt
Rusko
Německo
12
article
Nyní dojde k němu, jak dle všech okolností
souditi lze. Německému zemědělstvu a zvláště
velkostatkářům, jichž vliv rozhiodoval při sdělání
nového celního tarifu německého, bude tím za
sazena citelná rána. Toto opatření rusko
vlády učinilo by nutným pronikavé zvýšení mzdy
zemědělského dělnictva, zvýžení, které b
úplně pnralysovalo čekané výhody
zvýšených celních sazeb. Aci př
zvýšení mzdy stěží lze čekati, že se nalezn
s dostatek zemědělského dělnictva německého.
Je tedy pochopitelno, že úmysly ruské vyvolaly
vážné znepokojení mezi německými agrárníky
V této tísni hledají prostředky čli stě
pruské. Říšská vláda má Rusku prostě po-
dobný čin zakázat a pohroziti »vážnými ná-
sledky«, kdyby přes něměcký protest ruský
ministr trval na svém. Pánové patrně zapomínaji
že nejde tentokrále o Rakousko, nýbrž o Rusko)
Zastavení předběžných prací ko ru-
sko-německé smlouvě obchodn
má více ráz formální. Rusko tyto práce
již vykonalo. Rozumí se, že předpokládalo při
nich německou ochotu smluvní na základech a
zásadách smluv dosud platných. Německo od-
bočuje od nich na agrární dráhy a ruská vláda
odpovídá, že za těchto podminek
jednání o smlouvě obchodní an
nepřistoupí, jinými slovy, že proti
samostatné a bezohledně politice
německé postaví stejnou politiku
ruskou. Německý průmysl platil by účty to-
hoto kursu. Vývoz do Ruska byl jedním z jeho
hlavních pilířů. Ten byl by nyní podvrácen. Ale
nejen to. Německo investovalo v Rusku
značné kapitály. I proti nim obrátilo by
Rusko
Rakousko
Německo
13
article
se ostří ruské odpovědi. To by znamenalo ztrátu
dosavadního vlivu na Rusi a úplné odvrácenis
slovanského velestátu od Německa. V tom směru
nebyl by důsledek agrárních tendenci nové ob-
chodní politiky německé pro nás ani doceni
telným! Že se ostatně Rusko hotoví vážně
boji, to dosvědčuje i výzev »Novosti«, tedy
listu, který jest velmi blízek ministru Wittovi
aby svolána byla mezinárodní konře
rence na stanovení základů svě
tové politiky celní. Kdyby došlo k po
dobnému sjednání, pak nezbylo by Německu
než aby se buď podrobilo, anebo aby
vstoupilo v boj se všemi ostatním
státy. V obou případech tedy porážka. Na
jedno zapomněl patrně p. hr. Bülow, že Ně
mecko jest až příliš angažováno
ve světovém hospodářství, že má
zde velmi mnoho slabých stráni ek
než aby mohlo beztrestně provozovatí zde svou
provokační politiku, kterou si tak oblibilo ve
směrech jiných. Ve věcech hospodářských sila
bodáků nerozhoduje. V tomto křížení vysoce
důležitých zájmů nerozhoduje okamžitá nálad
a touha. A co ještě více platí: posledn
ůpadky německé dokázaly, že německá
průmyslová moc a sláva spočívá z valné části
na úvěru cizím. Německý vzmach byl širš
a dalekosáblejší, než kam stačil německý k
pitál. V této tísni pomáhalo si Německo kapi
tálem cizím a ten hledá nyní cest
zpět, anebo do jiných oblastí vý
robních. Francie směřuje v tom směr
do Ruska a síla Anglie vypotřebována zá
pasy jihoafrickými a stagnací průmyslovou. V ne
Witt
Rus
Německo
Rusko
Francie
Anglie
14
article
čas signalisován německý hospodářský obrst
v těžké chvíli krise a průmyslového zastaven
se. A tak připravuje snad Německo samo soké
porážku na celé čáře. Nemohlo by býti pro nás
nic vítanějšího. — Také Anglie chystá se
k odpovědi na německý celní tarif. Tak prohla-
šuje se již nyní dle »Weser Ztg.« v anglickýei
vládních kruzích, že by pro připad ohrožen
anglického vývozu do Německa, sáhnuto bylo
k nejpřikřejším represáliim. Žádná
anglická vláda nepomýšli prý na provokaci Ně
mecka, ale žádná nemohla by také lhosfejne
přihlížeti k nebezpečí nového celního tarifu ně
meckého. V Americe oblrají se vládní kruhy
myšlenkou na stanovení vývozních cel n
bavlnu. Obchodně-politické napjetí německo-
americké uveřejněním nového celního tarifu jen
stouplo. Toto vývozní clo má býti jen částí ame-
rických represálil. Co tomu řekne německý fextilní
průmysl, který jest odkázán na americkou bavlnu,
lze si snadno domysliti! — A tak připravujes
mobilisace celého světa proti Německu. I v něm
samém zuří boj mezi oběma — agrární a prol-
agrární — stranami. Textilní průmy sl-
níci Saska ozvali se v ostrém protestu prot
vládním úmyslům a k nim připojují se s va zy
pivovurníků. Na nejbližší dobu ohlášena
řada protestních schůzí. Také a vrár-
níci hotoví se k boji: zajišťují si většinu na
říšském sněmu německém. Jak se jim v tom
směru daří, nelze prozatím určiti. Ale i prof
Dehlbrüek pochybuje, že by většinu takovou bylc
lze najíti.
Weser Ztg
Dehlbrüek
Německo
Anglie
Amerika
15
article
Proti novému celnímu tarifu německému
Insbrucká obchodní a živnostenská komora
jednala na poslední své schůzi o návrhu německého
celního tarifu. Poukazováno zvláště na nebezpečí
které z něho vzchází našemu vývozu dřeva
dobytka. Komora přijala pak návrh, aby upozor-
něna byla vláda na škodlivé následky německého
tarifního návrhu a aby současně byla vyzvána, by
při příštím jednání hájila zájmy Tyrolska, neváhají
ani hroziti případnými represaliemi. Ko-
mora bude se současně zasazova
u ministerstva obchodu o stanovení vývoz níh
ela na dříví.
Chmelaři a nový celní tarif německý
Jak se nám ze Žatce sděluje, usneslo se tamějšt
obecní zastupitelstvo na projevu, který se vy-
slovuje rozhodně proti zvýšení něm
ckého cla na chmel, které by bylo spojeno se
značným ohrožením a velikými škodami pro české
chmelařství, a který tlumočí přesvědčení, že rakouská
vláda bud odvrátí tento německý pokus nebo
že nalezne dostatečné prostředky odvetné. Projev
sdělen s ministerstvem zahraničných věcí, obchodu
a orbv.
Sklizeň řepní. Vyhlídky na řepní sklizeň ne-
byly již po leta tak různy a přímo protikladny jako
letos. Trvalé veliké horko a skoro každodenní vý-
datné deště působily příznivě. Co se speciálne
Čech týče, označuje se stav řepy všeobecně z
uspokojivý. V severních Čechách, kde
těměř rok za rokem opakují stesky na neutěšen
výsledky, považuje se dobrá sklizeň za zajištěnou
ve středních Čechách jest stav uspokojivý
ve východních Čechách bylo mnohé napra-
veno, takže jsou výrobci — až na výjimky zaviněné
suchem a hmyzem — uspokojeni. Na Moraviě jes
stav asi stejný, v Dolních Rakousích a v
Slezsku se vyhlídky zlepšily. Také v Ubrác
se mnoho změnilo k lepšímu, ač ovšem zanechal
neobyčejná parna citelné následký.
Chmelař
Čo
Tyrolsko
ko
Žatec
Čechy
Dolní Rakousy
Slezsko
16
article
Stav chmele. Ministerstvo orby ob
drželo počátkem srpna o slavu chmele násle
dující zprávy: V Horních Rakousích se vy
hlídky nezlepšily, ježto čerň v řadě okresů ještě více
se rozšířila a zasáhla dosud neporušené kuliury
V krajinách, které nákazou touto stíženy nejsou, je
stav celkem příznivý. Poptávka po chmeli roste
Také ve Styrsku jsou vyhlídky na sklízeň valn
nepříznivy. Čerň rozmohla se, vyjímaje jižní Štyrsko-
i zde. V Čechách jsou vyblídky příznivy. Na
Zatecku vzpamatovaly se poškozené kulfury
téměř zůplna. Die dnešního stavu lze očekávati nor-
mální sklizeň. Za starý chmel platí obchodníci 80až
110 K za 50 kg. Tendence cen jest vzestupná.
V úštěckém okresu dosahují keře již výše
tyčí. Jich stav jest uspokojivý. Lonský chmel ku-
pován za 50—60 K za 50 kg.
Nový cukrovar. Lipnicko břeclavská cukro
varnická společnost zřídí — jak jsme již sdělili —
v Leopoldově na Moravském Poli nov
cukrovar. Nyní svolává za tím účelem mi m
řádnou valnou hromadu. Cukrovar bude
vyráběti surovinu. Akciový kapitál za touto pří
činou rozmnožen nebude.
Lonský
Horní Rakousy
Štyrsko
Čechy
Lipnicko
Leopoldov
kg
17
article
Dodávka pro vojsko. Dle vyhlášky c. ak
intendance 9. sboru v Josefově č. 3354 zaopatří se
koupí dle kupeckého obyčeje pro c. a k. vojenskou
zásobárnu v Josefově 500 q a v Terezíně 340 q pše
ničné mouky, jež se v jakosti rovnati má novému
čís. 3. pešťských parních mlýnů. Písemné nabídky
podati jest intendanci do 10. hod. dopoledne dne 10.
září t r. Obce, hospodářské spolky, pro
ducenti, jakož i jednotlivá podnika
telství se vybízejí, by se na jednáních o do-
dávkách sena a slámy pro stelivo řezane
a do slamníku pro stanice 8. sboru ze
dne 6. července 1901 čís. 4353 v úřadním listě » Praž-
ských Novin«, dále v »Bohemii«, »Politica«, » Národ-
ních Listech«, »Prager Tagblattu«, »Hlasu Národa«a
v pražském illustrovaném »Kurýru« uveřejněných
zúčastnili. Dotýčná jednání konati se budou dne
20. srpna t. r. pro stanice Prahu, Beroun a Roky
cany: dne 27. srpna t. r. pro stanice Benešov, Jindi
Politica
List
Prager
Tagblatt
Josefov
Terezín
Praha
Beroun
Benešov
Bohemia
18
article
Hradee, Třeboň a Hostivíce u c. a k. vojenské záso
bároy v Praze (Dejvice). Dále dne 23. srpna t. r
pro stanice- Plzeň, Cheb, Karlovy Vary. Písek a Pra
chatice, pak dne 30. srpna t. r. pro slanice Budějo
vice s Horami Matky Boží, Freistadl, Klatovy a Do
břany u c. a k. vojenské zásobárny v Plzní. Písemné
nabídky podati sluší nejděle do 10. hod. dopol. dne
řízení.
Nové úpadky německé. Velká lovárna ka
tonů Ebrenberga a Richtra v Eilenburgu z
stavila následkem značných bankovních ztrát platy
Passiva dosahují asi půl millionu marek.
Výroční trh na koně a hovězí dobytel
v Nymburce konati se bude ve středu dne 14
srpna I. r.
Výroční trh na hovězí dobytek v Karda
šově Řečici konati se bude dne 13. t. m. Na trl
ten přihnáno bývá velké množství pěkného hovězího
dobytka. Stanice Kardašová Rečice dráhy transver
sální Veselí-Jihlava jest u samého města a jest ustn
novena jako nakládací a skládací stanice pro pře
žvýkavce a vepř-
V Počátkách přihnáno bylo na měsíční tr
dne 6. t. m. konaný celkem 351 kusů hovězího do-
bytka, mezi nimi 5 býků, 131 krav, 152 volů a 6
jalovic. Trh byl velmi čilý, byloť prodáno celken
97 kusů. Příští trh koná se dne 2. září l. r.
Banky, záložny a spořitelny.
České ústavy peněžní vykazují za měsíc
červenec:
Hradee
Ebrenberg
Richter
Třeboň
Praha
Dejvice
Plzeň
Cheb
Karlov Vara
Písek
Klatovy
Eilenburg
Nymburk
Jihlava
Hostivit u c
Matek boží
Kardašová Rečica
Bank
21
article
Trhy poněži
Trhy poněži
x. Z Vídně, 7. srpna. (Telefonogr. » Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu
pronikala na některých oborech silná hausse,
která se brzy rozplynula a vídeňská bursa po
skytovala pak obraz úplné stagnace. Nejvíe
zdražily kreditky, v nichž podnikány kontremí
nou stálé koupě, odůvodňované příznivým míně
ním o bilanci kreditního ústavu, jakož i zprávou
o nalezení nových petrolejových zřídel. Alpin-
kám prospěla včerejší reprise německých hodno
báňských a stávka amerických ocelářských děl
níků. Příznivé disposice byly poškozeny, když
došly zprávy o přiostření francouzsko-tureckého
konfliktu. Téžisko reakce spočívalo úplně v kre-
ditkách, které nejen pozbyly původního zisku
nýbrž ještě klesly pod včerejší úroveň. Uherské
kreditky zachovaly získ. Z dopravních dražšt
byly státní, štyrskohradecko-köflašské, Lloyd
vídeňské tramwayově. Buštěhradské a oboje
severozápadní zlaciněly. Renty dosti pevné. De-
víse a valuty ochably. Na eskomptním ne
změněno.
Soukromý diskont 33/16—34 procent,
x. Z Vídně, 7. srpna. (Telf. »Nár. Listů.«
(Večerní bursa.) Kreditky 638.— (po —.—)
uherské kreditky 646.—, anglobanka 269.50
bankovní jednota 442.—, unionka 531.—
länderbanka 401.50, státní dráha 633.50, jižn
dráha 88.50, polabská dráha 483.—, severo
západní dráha 471.—, turecké tabákové 282.—
rýmavsko-muráňské 443.—, alpinky 420.—
(po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko-
runová 93.40, turecké losy 98.25, marky z
hotové 117.23, na ultimo 117.32, Smýšlen
pevné.
Lloyd
Vídeň
Alpina
22
article
Bursa.
Bursa.
V Praze, 7. srpna. (Pův. zpr. »N. L.-
Na dnešní burse při tichém trhu uskutečněny
závěrky akcií Královéhradeckého úvěrního ústavu
za K 485.—. Dálo podáváno za akcie Živno-
stenské banky K 266.50, České banky »Unione
K 260.—, strojírny Daňkovy K 440.—, Pražsko
úvěrní banky K 656.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Offeiální záznamy zněji:
Bursa
Daňkův
Praha
Český banka
úvěrní banka
23
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
», Č. Budějovie 1893
„ » Plzně r. 1886
» Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
, nedonobeí , ant
Zemská b. král. čes. zákl, úpisy
» » » kom. dl. úp.
» mel. úpisy
, ,, želez. úpis
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha .
Buštěhradská dráha
dto
Em. 1871
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1859
dto.
1871
dto, žd an , 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
dte
it. B.
r dio
Em. 1874
Česká eskomptní banka .
banika »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnoslenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . .
Buštěhradská dráha-
(lil. A.
(lit. B.
Duchicovsko-podmokelská dráhn
Ferdinándova severní dráha
Rakovská sev.-západní drahia
dlo.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vitavě a Labi
Jilio-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na v yráb. úměl. huoji
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všsob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany) . . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská zelezařsků společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
B Duchicovsko
Ferdinándův
Daněk
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Labe Jilio
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
úvěrní banka
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
Živnoslenský banka
Čechya
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
24
article
Z Vídně, 7. srpna. (Závěrečně úřadní
Z Vídně, 7. srpna. (Závěrečně úřadní
kursy.)
471.—
Unorová renta . 99.—
rak. severozáp. dr.
482.—
společná » květ. 99.—
polabská dráha
» stříb. 98.85
pražsko-ducheov.
spolistidr raku uh. 633 5
rakouská » zlatá 118 65
88.5
» kor.
95.85
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 232.—
uherská » zlatá ( 118.6
228.—
98.40
» kor.
780.—
státní losy 1854
187.5
dunaje paroplaveb.
860.—
rakouský Lloyd.
» 1860
1590.—
139.50
pražská želez, sp.
po 500 zl. ..
1080.—
170.50
česká montan. sp.
po 100 zl. . e
419 50
207.—
státní losy 1864
alpská montan. sp.
442. —
144 25
losy tisské .
rým. muráň. spol.
B88. 50
» úvěrního úst.
rak. zbrojovka
388.—
vídeň. l. komun.
vídeň. stavební sp.
turecké losy
pešťská vagonka
269.—
severočeská ublář.
b. anglo-rakouská
441.5
západočeská ubl
vídeň. b. jednola
850.—
mostecká uhl. sp
r. úst. pro úv. poz.
637.50
Schodnica . .
rak. úvěrní ústav
280.—
646.—
turecká tabák. rež.
uh. úvěrní banka
401.50
117.2
b. pro země rak.
devisa německá.
530.50
vídeňská unionka
» dondýnská 239
» pařižská . 95.10
česká b. Union .
266.—
Živnost. banka
» curyšská . 95.15
buštěhířadská“ A
dvacetifrank . . 19.03
„B 1022.—
marka papírová . 117.20
duchcov. podmok. —.—
rubl» . 253.—
Ivovskočernovická —.—
Počátek bursy nplynnl v dalších
úhradách následkem cařihradských
zpráv o franeouzsko-tureckém sporu
následkem chabého Berlíun smýšlení
oslabené.
Bskontní sazby 31/4, 4 procenta
Lloyd
Vídeň
úvěrní banka
25
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.. . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. ih. za 100 k
»delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůly
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů
, delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 tr.
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
26
article
Berlínská bursa, 7. srpna.
(Zvláštn
telefonogr. »Nár. Listů«.) V úhradních kouplch
které včera ke konci bursy byly zahájeny, po-
kračováno bylo i na začátku dnešního obchodu.
k čemuž pevné záznamy vídeňské ranní bursy
značnou měrou přispěly. V průběhu byl obcho
dále pevný, k čemuž zavdala příčinu větší po
ptávka po akciích berlínské obchodní společno-
sti, jež, jak se s mnohých stran proslýchá, má
převzíli obchod zdejší filiálky vratislavské dí
skontní banky. Také urovnání záležitosti firmy
Landauovy přispělo k lepší náladě. Později do-
stavilo se bezobchodí, kursy se drobily a koně
proto bursa trochu slaběji. Z hodnot bankov-
ních byly z důvodu nahoře zmíněného v po-
předí akcie berlinské obchodní spol. a stouply
proti včerejšku o 2.5 proc. Také diskonto
dráždanská banka vyšší, kdežlo něm. banka
rak. kreditky nemohly udržeti vyšší záznamy až
do konco a znamenají proti včerejšku o něco
málo níže. Na trhu báňském byla nálada pevná
a slouply značně hned na počátku bursy
na rozsáhlé úhradní koupě — dortmundske
železárny. Ke konci udržely tyto kursovní pi-
skok 3.5%, kdežto ostatní proti včerejšku s
zhoršily. Dopravní hodnoty velice klidné.
transvaalská dráha, státní dráha a gotthardská
dráha upevněny. Na trhu kasovním nebyla ná-
lada stejná. Níže znamenají: strojírna Halle
(—12), Rh. Mettal (—9), vagonka Busch (—g) .
eschweilské (—3), vratislavská diskontní bank
(—3.75). Schalker o 2, Hasper o 2.25%% vyšší.
Ukládací trh byl dnes klidnější. — Španěl-
ské exterieury a turecké losy dále nižší.
Soukromý diskont nezměněn: 2.12 procent.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Prale
Mettal
Španěl
Halle
Landauův
vagonka Busch
31
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . ..
Lauřina buť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . . .
Harpenské uhl. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly ..
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . ..
Severoněmecký Lloyd . . . .
Hamb. amer. dopravní spol. . .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
44
article
105. 50
105 50
Z kasovntch papírů: Concordia 241 .25
Eschweiler 176 60, Geisweider 140.75, Hoch-
dabí 149.—, Katovické 176.30, Wilhelm 150.—
Phöníx 128 25, Rh. Stahl 146 75, Schalker (r.
253.—, Westfalia 140.80, Orenstéin 112.—
Rh. Mefll 105.—, Hasper 114.50, Donners-
mark 178.—, Huldschinský 98 25, Valean
199.—, Bismark 195.— Caro 98.—, Hoeseh
139.70, Georg-Marie 101.—, Königsborn 134.—
Hoesperde 105.—, Nordstern 192.25, Stad-
berger 140.—, Kölner Bgw. 285.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 7. srpna
— hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 135..50, jižní
dráha 21.70, darmštadtská banka —.—, národní
banka 97.50, dortmundské 147.10, buštělradská .
Wilhelm 150
Stahl
Cara 98
Hoeseh
Georg
Marie 101
Kölner Bgw
Geisweider
katovický
Westfalia
Hasper
Nordstern
Berlín
Donner
Stad
darmštadtský banka
národní banka 97.50
Concordia 241
Orenstéin 112
Huldschinský 98 25
Bismark 195
Königsborn 134
45
article
—.—, Northern —, atředomočské 100.40, meri
dionat 133 25, gotthardská 153.25, švýc. centrál. —.—
švýc. saverovýchodní —.—, uherská zlatá —.—,
uherská korunová 94.30, italská 97.40. Za hotové
Lauřina huť 178.50, dortmundské 47.10, bochumské
166.50, gelsenkirchenské 15975, Hibernia 150. 10
harpenské 147.75, Consolidace 274.—. — Dodatečná
bursa ktidná.
Z Frankfartn, 7. srpna. (Tlgr. závěrečně
kursy.) Úvěrní akcie 201.80, akcie společn. státní
dráhy 136 50, papírová renta 99 25, stříbrná renta
99.15, rak. zlatá renta 101.—, 4% korunová renta
—.—, uheršká zlatá renta 100.25, uherská korunová
renta 94.50, lombardy 21..80. — Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 7. srpna. Dodatečná bursa.)
Kreditky 201.30. státní dráha 136.—, lombardy 21.80.
Z Berlínn, 7. srpna. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 201.40, stální dráha 135.90, lombardy
21.75. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 7. srpna. (Počáteční bursa.j
3% renta 101.20, 31/2% půjčka 101.50. Smýšlení
mdlé.
Z Paříže, 7. srpna. (Tlgr. závěrečné kursy.)
Spct. umořitelná renta 93.90, Bpct. renia 101.22,
3/2pet. renta 101.50, italská renta 96.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1200.—, státní drália —.—
lombardy ——, turecké lozy 104.25, směnky na
Londýn 25.20, rakouská zlatá renta 102.—, uher-
ská zlalá renla 100.90, otomanská banka 528. —,
tabáková režie 314 —. Smýšlení upevněné
Z Nov. Yorku, 6. srpna. (Tigem.) Směnky
na Londýn 4.857/4, stříbro 581..
Northern
Frankfurt
Paříž
Londýn
York
Consolidace 274
Tigo
56
article
V Praze, 7. srpna.
ObIli. Znamená se za 50 kg transtlo: pse-
nice česká jakosti 75—80 kg K 8.65 zž K 9.15.
uherská 76 až 80 kg K 8.75 až K 9.25, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 až
— kg K 0.— až K 9.—, česká stará jakost
— kg až — kg K — až K —.—, vadná jakost
kg až — kg K 0.— až K 0.—: žito čest
jakosti 72 až 76 kg K 7.65 až 8.10, uherské ja-
kosti 74 až — kg K 0.— až K 8.10, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0——, vadné — až — k
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti 73 až 74 kg K 8.10
až K 8.15; ječmen výběr K 0.— až 0.—
první jakosti K 8.20 až K 8.25, slřední
K 7.75 až K 7.85, merzantilní K 0.— a
K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bilý K 7.90 až 8.— rychlík
K 8.— až 0.—, merkantiiní K 7.70 až 7.75, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K —.—
až K —.—, kukuřice uhotská K 0.— nž K 0.—
dizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová 1901 K 6.80 až 6.90, cinquant.
1901 K 7.75 až 7.90, vikev čuská K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.—a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšeničná mouka č. 0 K 23. — až K 29. 50.
č. 1 K 27.— až K 28 50, č. 2 K 26.— až 27 — č. z1
— až K —.— č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50
až 23.— č. 5 K 21.— až K 2150, 6. 6 K 18.50 a
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—
Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.— č. II. K 23.50
až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14 50 a
— — Pšeničné otruby jemné K 11.— s
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žišné K
1140 až K 12.—, krupice K 28.— až 29..50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 8/0 K 44.—, čís. 2/0 K 49.— čís. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čis.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čis.e
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Praha
K 0
kg
57
article
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeš
1900 zimní K 15.— až 15.25, mák mourý český
K 23.50 až K 24 —, modrý ruský K 23.50 až 24.—
šedý český K —.— až —.—, sedy ruský K —.—
kmnin český K 25.— až K 27.—, holandský K 29.—
až K 30.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 56.— až 74.—, růžák K 30.— až K —.—
konopná semena uberská K — — až K — —, ha-
ličská K 12.50 až K 13.—, Iněná semena haličská
K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.— až K 975, ke krmeni K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 13.50
až 14.—, k vaření žlutý K 11.— až K 12.—, k vaření
zelený K 12.75 až K 13 75, ke krmiení K —.— a
—, čočka K 12.— až 16.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.50 až K 10.50.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 54.50 až K 55.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, l0j K —.— at K —.—
Sušené ovoce. Ceny za.50 kg. Svestky č-
ské K 12.— až K 13.—, boseuské 110/120 až 80/85
K 14.— až K 17.—, srbské K —.— až K —
višně K 32.— až K 40.—, třešně K —.— až k
—.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.—
až K —.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 4.50 až K 4.75, nelisované K 4.50
až 4.75, cizí K 4.25 až 4.35; sláma cepy mlácená
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85,
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 0.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.— až K 8.25.
Repka
Skrob
Svestka
Čekanka
kg