ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 2b7859d0-661b-11dc-8b23-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 66 celkem · entity: person 61, place 96, org 32, work 9
1 masthead
8. srpna 1901. Číslo 217
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5
4 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Sjezd lesnické jednoty v Pelhřimově V Polhřimově, 7. srpna 1901. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Po utěšené náladě, za skvostného počasí, když si byli účastníci též prohlédli chrám sv. Trojice na Křemešníku a zapsali se do pamětní knihy, naslou- pena odpolední tura, kdy jevily se v levo jednotliv jedle 135—200 let staré za účelem zadržení lislu stupňovitě jedlí a bukem podsázené, při vystoupení z partie té objevila se opět vyhlídka na krajinu k Humpolci, načež se prošlo porosty, ve větší části bukem tvořenými, nejprvé 38—55letými a pak 43le tými. Bučiny racionálním kleštěním a prosekáváním přivedeny ve dnešní pěkný stav. Na to přišlo se ke kapličce s pramenem, o něm již zmínka učiněna; Křemešník děkuje pramenu tomu význam svůj jako místo poutnické, které jest ročně cílem tisíců poutníků. Pak se šlo porosty V. třídy a po překročení okresní silnice postupovala exkurse zmlazovací tří dou, dále porosty smrkovými, jedlovými i bukovými Temporární školka, starý porost smrkový, jedlový bukový i borový, hospodářnice, další porosty vedly účastníky na okresní silnici, kdež opět čekaly v po řádku povozy. Opětně nepřehledná řada vozů ra chotila obcí Putimovem, projela městským lesen »Lejšovkou«, od kteréhož objevila se rozkošná podí vaná na město Pelhřimov s četnými v žemi, nádhernými novými budovam v útulné kotlině uschovaně.
Putimov Pelhřimov Humpolec
5 article
Celkový dojem vyjíždky do les pelhřimovských byl povznášející. Péce české obce o rozvojlesů a tím i svéh bohatství, vzorný pořádek při exkurs všude mile účastníky vítající, pozoro- vání neunavné práce v lesní kultuře, nepokryté, objektivně chvalitebné po- sudky znalců, lahoda krajiny, rozhled s Křemešníku, hlahol český odevša téměř znějící, smavé, osmahlé tváře s bodrostí v oku našich lesníků a ve- škera společnost veselým okem kolem se pozdravující, nové slyky přátel ské, shledání po letech, to vše dodával exkursi právě onu cenu, jakou ji každý nepředpojatý odhadl Byly ovšem exkurse s velikolepými zjevy přírod ními, jako nezapomenutelná plavba po lodech ze Zví kova na Orlik, kde nadšeni byli všichní krásami pří rodními tak málo u nás známými, ale i zde hřálo teplo srdečnosti a vespolné vzájemnosti velic Večer upraveny byly v různých hotelích obědy pro výletníky a na to rozproudila se zábava v nád- herném Národním domě, v jehož umělecky prove- dené dvoraně bylo již k 8. hod. plno tak, že nebylc možno všem příchozím zábavy se zúčastniti. Úterý dne 6. srpna věnován byl vážné prácí odborné, klerá rozdělena byla na plenárn scihůzi České lesnické jednoty, zahá jené o půl 9. hod. ranní a v jednání 53. valného shromáždění o 12 hod. polední. Před příchodem do dvorany Národního domu kdež schůze konány, navštívili četní hosté starobylý chrám děkanský, kdež pozornost všeobecnou budily nové obrazy křížové cesty od našeho modernisty impressionisty Förstera. Scény jednotlivých lunetto- vých obrazů působily úchvatně na pozorovatele.
Orlik Förster Křemešník národní dům národní dom
6 article
Ve dvoraně Národního domu zahájil po půl9 hodině předseda Jednoty lesníků českýchi J. J. Kare kníže Schwarzenberg plenární sch ů zi pozdraviv zástupce obce pana starostu A ntoní n Rosola a představiv zástupce vlády c. k. okres- ního hejtmana Drechslera. Po formaliích, nesoucích se ke správě Jednotya to, po přijímání nových členů, schválení zprávyo činnosti České lesnické jednoty za minulý rok 1900—1901, závěrku účtů za rok 1900—1901 s prae- limináře na budoucí rok, přistoupeno k volbě členů výboru na tři léta a zvoleni opětně pánové Karel Max hrabě Zedtwitz, dr. Bedřích kníže Schwärzenberg, lesmistr Jiří Wachtí a lesní ředitel panství Karel Böhim; volba děla se akklamací, po- něvadž ni jeden hlas proti způsobu volby této se neozval, jak stanovy přikazují. Úlohu revisorů účtů opět přijati slíbíti panov lesmistr Haške a Dyk. O místě budoucího sjezdu oznamuje předseda. že ústy pana lesmislra Holímanna zve Českou lesnickou jednotu na rok budoucí hrabě Šlik do lesů jičínských. Lesmistr p. Hoffman opakuje pozvání to a podotýká, že asi sotva budou moci ulkzati něco zvláštního v lesním hospodářství ale že útulná a rozkožná krajina jičínská za- jisté lákati bude každého k návštěvě. (Hlučná po- chvala.) Následující bod programu a sice »Jaké ho vlivu lze očekávati od kanalisován řek v království českém na obche dřevní a lesní hospodářství země a jaké přípravy nutno činiti, by dovo dříví nebyl poškozen zvýšením do- pravních cene měl býti z programmu vypu- štěn, poněvadž pan referent c. k. vrchní lesní rad Karel Heyrowský omluvil churavostí svou přítom- nost, ale přece rozvinula se o bodu tom debata, nesoucí se ne snad k principiálnímu odporu proti kanalisaci a regulaci, ale směřující zvláště jen k po měrům paroplavebním.
Kare Schwarzenberg Rosol Drechsler Karel Max Zedtwitz doktor Bedře Jiří Wachtit Böhi Haške Dyk Šlik Hoffman Heyrowský vrchní lesní rada
7 article
Debatu zahájil p. KarelVoitl, předseda před- ského spolku obchodníků se dřívím, jenž probíral po stránce quantitativního transportu a effektu finan čního celou tuto novou navrhovanou instituci. Cel- kem praví, že nestanou-li se nějaké rekompensac voroplavbě, budou kanalisování a úprava předem Vltavy transportu tomu velice osudny. Překá žkami u zdýmadel zvýší se počet dnů plavebních ze 3 až na 710. tak že pak, počítáme-li, že trvá možnost plavby 150 dnů ročně, není možno 600.000 pevných metrů dopraviti. Radilo se obchodníkům se dřívím. aby stavěli vory dvojité s větším nákladem, jako na Mohanu nebo Neckařu, k tomu však je potření úpravy řek, na kterých se vory vážou, poněvadž mnohde, zvláště na Sázavě a Lužnici, díti se to musí na suchu a čekati, až přijde dostatečná voda ku plavbě. Nevidí jiného východiště, nežli žádati vládu za kompensaci v tom způsobu, aby převzala rukojmí zkrácení doby plavební a aby zdarma vorý mezi jednotlivými zdviladly byly pouštěny. Dá se ovšem pomoci parníky remergaery, ale tu jest pak taxa tak veliká, že by nebylo lze dříví dopravovati, tu by doprava od Budějovie do Prahy a ke hrani- cím příšla na 6—8 zl. z pevného metru, kdežto dnes se počítá z Budějovic 1 zl. a na hranice 40 kr.
KarelVoitl Vltava Mohan Sázava Lužnice Praha Budějovice
8 article
Prosí, aby lesnická jednota, jejíž kroky zajisté budou závažnější, ujala se též této věci, aby tak voroplavb nehrozil úplný úpadek. (Výborněl Místopředseda J. E. p. hrabě Buguoy při- pojuje se k vývodům řečníkovým, ba domnívá se že by dle nynějších zkušeností, na dvou zdýmadlec na Vltavě učiněných, poměry byly ještě horší. L tuje, že není přítomen vrchní rada p. Hejrovský, vý tečný znalec všech těchto poměrů. Ukazuje na roz dílné situace kanalisace řek ve Francii, Německu Švédsku a činí návrh, aby výbor lesnick jednoty byl vyzván a splnomocněn otůzku tuto důkladně studovati a potřebné kroky učiniti. (Při jimá se.) Předseda podotýká, že zprávy dřevařského spolku a zprávy p. Hejrovského obsaženy jsou v 6. a 7. se šitu lesnického časopisu. Pan lesmistr Rektoris žádá, aby do komise tě pozváni byli zástupci dřevního obchodu v Praze (Přijímá se.) Na to přistoupilo se k volným návrhům Pan nadlesní Strachota mluví proti hospo dářství v lesích selských, pro kleré není výrazněj jiho jména, než devastace a pustota. Rolník jde do lesa jen se sekerou, pilou a hráběmi, ale nikde se snahou po pěstění a zachování. Paseky ponechány zpustnutí, pase se na nich. Pro obce sice platí zá- kon, že každá změna, zvláště těžba, má se oznámil 4 neděle napřed okresnímu zastupitelstvu a hejtman- ství, rolník však není vázán ničím, jde si do lesa, kdy chce. Jak se dbá příkazu, že má půda vyseka ného lesa po pěti lelech býti opět vrácena pův
Buguoy Hejrovský Rektoris Strachota Vltava Francie Německo Švédsko Praha
10 article
nímu účelu, o tom máme hojnost důkazů, spolehá se rolník, že se na to zapomene. Prosí proto výbor české jednoty lesnické, aby vzal v úvahu, možno-li by bylo pokusiti se o rozšíření zákona zemského z roku 1893 a rovněž tak zákona řišského, dle nichž by lesy selské podlehaly většímu dohledu
11 article
Na návrh celního tarifu německého odpověděla činem vláda ruská. Minist Witte dal rozkaz, aby zastaveny byly přípravné práce k obchodní smlouvě rusko-německé a zároveň uvažujé se ruském ministerstvu financí o prostřede í ch kterými by se dal zastaviti prou dětného lidu ruského k zeměděl- ským pracím na pruských latifun- ditch. Pruští zemědělci a zvláště velkostatkář jsou odkázáni na tento příliv zemědělského děl nictva ruského, které s počátkem saisoný pravi delně se dostavovalo a po ní vracelo se zpětde vlasti. Německého zemědělskéh dělnietva ubývá každým rokem. Absorbuje je průmyslová výroba, která dalek lépe platí a která poskytuje vedle lepších pod mínek pracovních i celoroční zaměstnání. Prušti velkostatkáři, kteří postavili se příkře proti kaž dému zvýšení mzdy, vypomáhali si v nedostatku domácího dělnietva dělníky ruskými. Vlastně jim tento nedoslatek byl dosti milým. Jednak nebyli nuceni zvýšiti mzdy, jednak klesly přivoláním laciných sil ruských náklady výrobní A tak povstala během posledních let celá řada německých jednatelstev v Rusku, která opatřo- vala německým junkerům pracovní sily. Jak se s nimi zacházelo, jak býval ruský dělník týrán, toho dostaly se četné příklady do veřejnosti vyvolaly úžas. I ruské ministerstvo vidělose nuceno pohrozifi zákazem těchto dělnickýeh výprav do Německa, nezlepší-li se poměry tylo.
Minist Witt Rusko Německo
12 article
Nyní dojde k němu, jak dle všech okolností souditi lze. Německému zemědělstvu a zvláště velkostatkářům, jichž vliv rozhiodoval při sdělání nového celního tarifu německého, bude tím za sazena citelná rána. Toto opatření rusko vlády učinilo by nutným pronikavé zvýšení mzdy zemědělského dělnictva, zvýžení, které b úplně pnralysovalo čekané výhody zvýšených celních sazeb. Aci př zvýšení mzdy stěží lze čekati, že se nalezn s dostatek zemědělského dělnictva německého. Je tedy pochopitelno, že úmysly ruské vyvolaly vážné znepokojení mezi německými agrárníky V této tísni hledají prostředky čli stě pruské. Říšská vláda má Rusku prostě po- dobný čin zakázat a pohroziti »vážnými ná- sledky«, kdyby přes něměcký protest ruský ministr trval na svém. Pánové patrně zapomínaji že nejde tentokrále o Rakousko, nýbrž o Rusko) Zastavení předběžných prací ko ru- sko-německé smlouvě obchodn má více ráz formální. Rusko tyto práce již vykonalo. Rozumí se, že předpokládalo při nich německou ochotu smluvní na základech a zásadách smluv dosud platných. Německo od- bočuje od nich na agrární dráhy a ruská vláda odpovídá, že za těchto podminek jednání o smlouvě obchodní an nepřistoupí, jinými slovy, že proti samostatné a bezohledně politice německé postaví stejnou politiku ruskou. Německý průmysl platil by účty to- hoto kursu. Vývoz do Ruska byl jedním z jeho hlavních pilířů. Ten byl by nyní podvrácen. Ale nejen to. Německo investovalo v Rusku značné kapitály. I proti nim obrátilo by
Rusko Rakousko Německo
13 article
se ostří ruské odpovědi. To by znamenalo ztrátu dosavadního vlivu na Rusi a úplné odvrácenis slovanského velestátu od Německa. V tom směru nebyl by důsledek agrárních tendenci nové ob- chodní politiky německé pro nás ani doceni telným! Že se ostatně Rusko hotoví vážně boji, to dosvědčuje i výzev »Novosti«, tedy listu, který jest velmi blízek ministru Wittovi aby svolána byla mezinárodní konře rence na stanovení základů svě tové politiky celní. Kdyby došlo k po dobnému sjednání, pak nezbylo by Německu než aby se buď podrobilo, anebo aby vstoupilo v boj se všemi ostatním státy. V obou případech tedy porážka. Na jedno zapomněl patrně p. hr. Bülow, že Ně mecko jest až příliš angažováno ve světovém hospodářství, že má zde velmi mnoho slabých stráni ek než aby mohlo beztrestně provozovatí zde svou provokační politiku, kterou si tak oblibilo ve směrech jiných. Ve věcech hospodářských sila bodáků nerozhoduje. V tomto křížení vysoce důležitých zájmů nerozhoduje okamžitá nálad a touha. A co ještě více platí: posledn ůpadky německé dokázaly, že německá průmyslová moc a sláva spočívá z valné části na úvěru cizím. Německý vzmach byl širš a dalekosáblejší, než kam stačil německý k pitál. V této tísni pomáhalo si Německo kapi tálem cizím a ten hledá nyní cest zpět, anebo do jiných oblastí vý robních. Francie směřuje v tom směr do Ruska a síla Anglie vypotřebována zá pasy jihoafrickými a stagnací průmyslovou. V ne
Witt Rus Německo Rusko Francie Anglie
14 article
čas signalisován německý hospodářský obrst v těžké chvíli krise a průmyslového zastaven se. A tak připravuje snad Německo samo soké porážku na celé čáře. Nemohlo by býti pro nás nic vítanějšího. — Také Anglie chystá se k odpovědi na německý celní tarif. Tak prohla- šuje se již nyní dle »Weser Ztg.« v anglickýei vládních kruzích, že by pro připad ohrožen anglického vývozu do Německa, sáhnuto bylo k nejpřikřejším represáliim. Žádná anglická vláda nepomýšli prý na provokaci Ně mecka, ale žádná nemohla by také lhosfejne přihlížeti k nebezpečí nového celního tarifu ně meckého. V Americe oblrají se vládní kruhy myšlenkou na stanovení vývozních cel n bavlnu. Obchodně-politické napjetí německo- americké uveřejněním nového celního tarifu jen stouplo. Toto vývozní clo má býti jen částí ame- rických represálil. Co tomu řekne německý fextilní průmysl, který jest odkázán na americkou bavlnu, lze si snadno domysliti! — A tak připravujes mobilisace celého světa proti Německu. I v něm samém zuří boj mezi oběma — agrární a prol- agrární — stranami. Textilní průmy sl- níci Saska ozvali se v ostrém protestu prot vládním úmyslům a k nim připojují se s va zy pivovurníků. Na nejbližší dobu ohlášena řada protestních schůzí. Také a vrár- níci hotoví se k boji: zajišťují si většinu na říšském sněmu německém. Jak se jim v tom směru daří, nelze prozatím určiti. Ale i prof Dehlbrüek pochybuje, že by většinu takovou bylc lze najíti.
Weser Ztg Dehlbrüek Německo Anglie Amerika
15 article
Proti novému celnímu tarifu německému Insbrucká obchodní a živnostenská komora jednala na poslední své schůzi o návrhu německého celního tarifu. Poukazováno zvláště na nebezpečí které z něho vzchází našemu vývozu dřeva dobytka. Komora přijala pak návrh, aby upozor- něna byla vláda na škodlivé následky německého tarifního návrhu a aby současně byla vyzvána, by při příštím jednání hájila zájmy Tyrolska, neváhají ani hroziti případnými represaliemi. Ko- mora bude se současně zasazova u ministerstva obchodu o stanovení vývoz níh ela na dříví. Chmelaři a nový celní tarif německý Jak se nám ze Žatce sděluje, usneslo se tamějšt obecní zastupitelstvo na projevu, který se vy- slovuje rozhodně proti zvýšení něm ckého cla na chmel, které by bylo spojeno se značným ohrožením a velikými škodami pro české chmelařství, a který tlumočí přesvědčení, že rakouská vláda bud odvrátí tento německý pokus nebo že nalezne dostatečné prostředky odvetné. Projev sdělen s ministerstvem zahraničných věcí, obchodu a orbv. Sklizeň řepní. Vyhlídky na řepní sklizeň ne- byly již po leta tak různy a přímo protikladny jako letos. Trvalé veliké horko a skoro každodenní vý- datné deště působily příznivě. Co se speciálne Čech týče, označuje se stav řepy všeobecně z uspokojivý. V severních Čechách, kde těměř rok za rokem opakují stesky na neutěšen výsledky, považuje se dobrá sklizeň za zajištěnou ve středních Čechách jest stav uspokojivý ve východních Čechách bylo mnohé napra- veno, takže jsou výrobci — až na výjimky zaviněné suchem a hmyzem — uspokojeni. Na Moraviě jes stav asi stejný, v Dolních Rakousích a v Slezsku se vyhlídky zlepšily. Také v Ubrác se mnoho změnilo k lepšímu, ač ovšem zanechal neobyčejná parna citelné následký.
Chmelař Čo Tyrolsko ko Žatec Čechy Dolní Rakousy Slezsko
16 article
Stav chmele. Ministerstvo orby ob drželo počátkem srpna o slavu chmele násle dující zprávy: V Horních Rakousích se vy hlídky nezlepšily, ježto čerň v řadě okresů ještě více se rozšířila a zasáhla dosud neporušené kuliury V krajinách, které nákazou touto stíženy nejsou, je stav celkem příznivý. Poptávka po chmeli roste Také ve Styrsku jsou vyhlídky na sklízeň valn nepříznivy. Čerň rozmohla se, vyjímaje jižní Štyrsko- i zde. V Čechách jsou vyblídky příznivy. Na Zatecku vzpamatovaly se poškozené kulfury téměř zůplna. Die dnešního stavu lze očekávati nor- mální sklizeň. Za starý chmel platí obchodníci 80až 110 K za 50 kg. Tendence cen jest vzestupná. V úštěckém okresu dosahují keře již výše tyčí. Jich stav jest uspokojivý. Lonský chmel ku- pován za 50—60 K za 50 kg. Nový cukrovar. Lipnicko břeclavská cukro varnická společnost zřídí — jak jsme již sdělili — v Leopoldově na Moravském Poli nov cukrovar. Nyní svolává za tím účelem mi m řádnou valnou hromadu. Cukrovar bude vyráběti surovinu. Akciový kapitál za touto pří činou rozmnožen nebude.
Lonský Horní Rakousy Štyrsko Čechy Lipnicko Leopoldov kg
17 article
Dodávka pro vojsko. Dle vyhlášky c. ak intendance 9. sboru v Josefově č. 3354 zaopatří se koupí dle kupeckého obyčeje pro c. a k. vojenskou zásobárnu v Josefově 500 q a v Terezíně 340 q pše ničné mouky, jež se v jakosti rovnati má novému čís. 3. pešťských parních mlýnů. Písemné nabídky podati jest intendanci do 10. hod. dopoledne dne 10. září t r. Obce, hospodářské spolky, pro ducenti, jakož i jednotlivá podnika telství se vybízejí, by se na jednáních o do- dávkách sena a slámy pro stelivo řezane a do slamníku pro stanice 8. sboru ze dne 6. července 1901 čís. 4353 v úřadním listě » Praž- ských Novin«, dále v »Bohemii«, »Politica«, » Národ- ních Listech«, »Prager Tagblattu«, »Hlasu Národa«a v pražském illustrovaném »Kurýru« uveřejněných zúčastnili. Dotýčná jednání konati se budou dne 20. srpna t. r. pro stanice Prahu, Beroun a Roky cany: dne 27. srpna t. r. pro stanice Benešov, Jindi
Politica List Prager Tagblatt Josefov Terezín Praha Beroun Benešov Bohemia
18 article
Hradee, Třeboň a Hostivíce u c. a k. vojenské záso bároy v Praze (Dejvice). Dále dne 23. srpna t. r pro stanice- Plzeň, Cheb, Karlovy Vary. Písek a Pra chatice, pak dne 30. srpna t. r. pro slanice Budějo vice s Horami Matky Boží, Freistadl, Klatovy a Do břany u c. a k. vojenské zásobárny v Plzní. Písemné nabídky podati sluší nejděle do 10. hod. dopol. dne řízení. Nové úpadky německé. Velká lovárna ka tonů Ebrenberga a Richtra v Eilenburgu z stavila následkem značných bankovních ztrát platy Passiva dosahují asi půl millionu marek. Výroční trh na koně a hovězí dobytel v Nymburce konati se bude ve středu dne 14 srpna I. r. Výroční trh na hovězí dobytek v Karda šově Řečici konati se bude dne 13. t. m. Na trl ten přihnáno bývá velké množství pěkného hovězího dobytka. Stanice Kardašová Rečice dráhy transver sální Veselí-Jihlava jest u samého města a jest ustn novena jako nakládací a skládací stanice pro pře žvýkavce a vepř- V Počátkách přihnáno bylo na měsíční tr dne 6. t. m. konaný celkem 351 kusů hovězího do- bytka, mezi nimi 5 býků, 131 krav, 152 volů a 6 jalovic. Trh byl velmi čilý, byloť prodáno celken 97 kusů. Příští trh koná se dne 2. září l. r. Banky, záložny a spořitelny. České ústavy peněžní vykazují za měsíc červenec:
Hradee Ebrenberg Richter Třeboň Praha Dejvice Plzeň Cheb Karlov Vara Písek Klatovy Eilenburg Nymburk Jihlava Hostivit u c Matek boží Kardašová Rečica Bank
21 article Trhy poněži
Trhy poněži x. Z Vídně, 7. srpna. (Telefonogr. » Nár Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu pronikala na některých oborech silná hausse, která se brzy rozplynula a vídeňská bursa po skytovala pak obraz úplné stagnace. Nejvíe zdražily kreditky, v nichž podnikány kontremí nou stálé koupě, odůvodňované příznivým míně ním o bilanci kreditního ústavu, jakož i zprávou o nalezení nových petrolejových zřídel. Alpin- kám prospěla včerejší reprise německých hodno báňských a stávka amerických ocelářských děl níků. Příznivé disposice byly poškozeny, když došly zprávy o přiostření francouzsko-tureckého konfliktu. Téžisko reakce spočívalo úplně v kre- ditkách, které nejen pozbyly původního zisku nýbrž ještě klesly pod včerejší úroveň. Uherské kreditky zachovaly získ. Z dopravních dražšt byly státní, štyrskohradecko-köflašské, Lloyd vídeňské tramwayově. Buštěhradské a oboje severozápadní zlaciněly. Renty dosti pevné. De- víse a valuty ochably. Na eskomptním ne změněno. Soukromý diskont 33/16—34 procent, x. Z Vídně, 7. srpna. (Telf. »Nár. Listů.« (Večerní bursa.) Kreditky 638.— (po —.—) uherské kreditky 646.—, anglobanka 269.50 bankovní jednota 442.—, unionka 531.— länderbanka 401.50, státní dráha 633.50, jižn dráha 88.50, polabská dráha 483.—, severo západní dráha 471.—, turecké tabákové 282.— rýmavsko-muráňské 443.—, alpinky 420.— (po —.—), květnová renta 99.—, uherská ko- runová 93.40, turecké losy 98.25, marky z hotové 117.23, na ultimo 117.32, Smýšlen pevné.
Lloyd Vídeň Alpina
22 article Bursa.
Bursa. V Praze, 7. srpna. (Pův. zpr. »N. L.- Na dnešní burse při tichém trhu uskutečněny závěrky akcií Královéhradeckého úvěrního ústavu za K 485.—. Dálo podáváno za akcie Živno- stenské banky K 266.50, České banky »Unione K 260.—, strojírny Daňkovy K 440.—, Pražsko úvěrní banky K 656.— Jiné papíry jmenovány nebyly. Offeiální záznamy zněji:
Bursa Daňkův Praha Český banka úvěrní banka
23 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 », Č. Budějovie 1893 „ » Plzně r. 1886 » Teplice r. 1887 » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky , nedonobeí , ant Zemská b. král. čes. zákl, úpisy » » » kom. dl. úp. » mel. úpisy , ,, želez. úpis Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . Buštěhradská dráha dto Em. 1871 dto. „ 1872 Místní dráha N. Brod-Humpole Duche.-Podm. dráha Em. 1859 dto. 1871 dto, žd an , 1874 Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha. dte it. B. r dio Em. 1874 Česká eskomptní banka . banika »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnoslenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . . Buštěhradská dráha- (lil. A. (lit. B. Duchicovsko-podmokelská dráhn Ferdinándova severní dráha Rakovská sev.-západní drahia dlo. (lit. B. Pražsko-duchcovská dráha. Pražská sp. par. po Vitavě a Labi Jilio-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na v yráb. úměl. huoji v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všsob. zajišť. banka První česká spol. pro ral cukru (Modřany) . . . . . . . Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská zelezařsků společnost stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
B Duchicovsko Ferdinándův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Labe Jilio Kolín Č . Budějovice Modřany úvěrní banka Humpola Duche Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka Živnoslenský banka Čechya Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský
24 article Z Vídně, 7. srpna. (Závěrečně úřadní
Z Vídně, 7. srpna. (Závěrečně úřadní kursy.) 471.— Unorová renta . 99.— rak. severozáp. dr. 482.— společná » květ. 99.— polabská dráha » stříb. 98.85 pražsko-ducheov. spolistidr raku uh. 633 5 rakouská » zlatá 118 65 88.5 » kor. 95.85 jižní dráha silniční dr. lit. A. 232.— uherská » zlatá ( 118.6 228.— 98.40 » kor. 780.— státní losy 1854 187.5 dunaje paroplaveb. 860.— rakouský Lloyd. » 1860 1590.— 139.50 pražská želez, sp. po 500 zl. .. 1080.— 170.50 česká montan. sp. po 100 zl. . e 419 50 207.— státní losy 1864 alpská montan. sp. 442. — 144 25 losy tisské . rým. muráň. spol. B88. 50 » úvěrního úst. rak. zbrojovka 388.— vídeň. l. komun. vídeň. stavební sp. turecké losy pešťská vagonka 269.— severočeská ublář. b. anglo-rakouská 441.5 západočeská ubl vídeň. b. jednola 850.— mostecká uhl. sp r. úst. pro úv. poz. 637.50 Schodnica . . rak. úvěrní ústav 280.— 646.— turecká tabák. rež. uh. úvěrní banka 401.50 117.2 b. pro země rak. devisa německá. 530.50 vídeňská unionka » dondýnská 239 » pařižská . 95.10 česká b. Union . 266.— Živnost. banka » curyšská . 95.15 buštěhířadská“ A dvacetifrank . . 19.03 „B 1022.— marka papírová . 117.20 duchcov. podmok. —.— rubl» . 253.— Ivovskočernovická —.— Počátek bursy nplynnl v dalších úhradách následkem cařihradských zpráv o franeouzsko-tureckém sporu následkem chabého Berlíun smýšlení oslabené. Bskontní sazby 31/4, 4 procenta
Lloyd Vídeň úvěrní banka
25 article Devisy.
Devisy. Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl.. . . . delší lhůty Brussel šek a kr. ih. za 100 k »delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m. delší lhůly Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů , delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 tr. delší lhůty Curych a Basilej šek a kr. lh. delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . .. delší lhůty . . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
26 article
Berlínská bursa, 7. srpna. (Zvláštn telefonogr. »Nár. Listů«.) V úhradních kouplch které včera ke konci bursy byly zahájeny, po- kračováno bylo i na začátku dnešního obchodu. k čemuž pevné záznamy vídeňské ranní bursy značnou měrou přispěly. V průběhu byl obcho dále pevný, k čemuž zavdala příčinu větší po ptávka po akciích berlínské obchodní společno- sti, jež, jak se s mnohých stran proslýchá, má převzíli obchod zdejší filiálky vratislavské dí skontní banky. Také urovnání záležitosti firmy Landauovy přispělo k lepší náladě. Později do- stavilo se bezobchodí, kursy se drobily a koně proto bursa trochu slaběji. Z hodnot bankov- ních byly z důvodu nahoře zmíněného v po- předí akcie berlinské obchodní spol. a stouply proti včerejšku o 2.5 proc. Také diskonto dráždanská banka vyšší, kdežlo něm. banka rak. kreditky nemohly udržeti vyšší záznamy až do konco a znamenají proti včerejšku o něco málo níže. Na trhu báňském byla nálada pevná a slouply značně hned na počátku bursy na rozsáhlé úhradní koupě — dortmundske železárny. Ke konci udržely tyto kursovní pi- skok 3.5%, kdežto ostatní proti včerejšku s zhoršily. Dopravní hodnoty velice klidné. transvaalská dráha, státní dráha a gotthardská dráha upevněny. Na trhu kasovním nebyla ná- lada stejná. Níže znamenají: strojírna Halle (—12), Rh. Mettal (—9), vagonka Busch (—g) . eschweilské (—3), vratislavská diskontní bank (—3.75). Schalker o 2, Hasper o 2.25%% vyšší. Ukládací trh byl dnes klidnější. — Španěl- ské exterieury a turecké losy dále nižší. Soukromý diskont nezměněn: 2.12 procent. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem Prale
Mettal Španěl Halle Landauův vagonka Busch
31 article
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . .. Lauřina buť . . . . . . . Dortmund Union lit. C. . . . Harpenské uhl. doly . . .. Gelsenkirchenské uhl. doly .. Hibernia . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Dannenbaum . . . . . .. Severoněmecký Lloyd . . . . Hamb. amer. dopravní spol. . . Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund Hamb Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia
44 article
105. 50 105 50 Z kasovntch papírů: Concordia 241 .25 Eschweiler 176 60, Geisweider 140.75, Hoch- dabí 149.—, Katovické 176.30, Wilhelm 150.— Phöníx 128 25, Rh. Stahl 146 75, Schalker (r. 253.—, Westfalia 140.80, Orenstéin 112.— Rh. Mefll 105.—, Hasper 114.50, Donners- mark 178.—, Huldschinský 98 25, Valean 199.—, Bismark 195.— Caro 98.—, Hoeseh 139.70, Georg-Marie 101.—, Königsborn 134.— Hoesperde 105.—, Nordstern 192.25, Stad- berger 140.—, Kölner Bgw. 285.—. Dodatečná bursa. Z Berlína, 7. srpna — hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 135..50, jižní dráha 21.70, darmštadtská banka —.—, národní banka 97.50, dortmundské 147.10, buštělradská .
Wilhelm 150 Stahl Cara 98 Hoeseh Georg Marie 101 Kölner Bgw Geisweider katovický Westfalia Hasper Nordstern Berlín Donner Stad darmštadtský banka národní banka 97.50 Concordia 241 Orenstéin 112 Huldschinský 98 25 Bismark 195 Königsborn 134
45 article
—.—, Northern —, atředomočské 100.40, meri dionat 133 25, gotthardská 153.25, švýc. centrál. —.— švýc. saverovýchodní —.—, uherská zlatá —.—, uherská korunová 94.30, italská 97.40. Za hotové Lauřina huť 178.50, dortmundské 47.10, bochumské 166.50, gelsenkirchenské 15975, Hibernia 150. 10 harpenské 147.75, Consolidace 274.—. — Dodatečná bursa ktidná. Z Frankfartn, 7. srpna. (Tlgr. závěrečně kursy.) Úvěrní akcie 201.80, akcie společn. státní dráhy 136 50, papírová renta 99 25, stříbrná renta 99.15, rak. zlatá renta 101.—, 4% korunová renta —.—, uheršká zlatá renta 100.25, uherská korunová renta 94.50, lombardy 21..80. — Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 7. srpna. Dodatečná bursa.) Kreditky 201.30. státní dráha 136.—, lombardy 21.80. Z Berlínn, 7. srpna. (O 1 hod. 15 min odpol.) Kreditky 201.40, stální dráha 135.90, lombardy 21.75. Smýšlení pevné. Z Paříže, 7. srpna. (Počáteční bursa.j 3% renta 101.20, 31/2% půjčka 101.50. Smýšlení mdlé. Z Paříže, 7. srpna. (Tlgr. závěrečné kursy.) Spct. umořitelná renta 93.90, Bpct. renia 101.22, 3/2pet. renta 101.50, italská renta 96.85, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1200.—, státní drália —.— lombardy ——, turecké lozy 104.25, směnky na Londýn 25.20, rakouská zlatá renta 102.—, uher- ská zlalá renla 100.90, otomanská banka 528. —, tabáková režie 314 —. Smýšlení upevněné Z Nov. Yorku, 6. srpna. (Tigem.) Směnky na Londýn 4.857/4, stříbro 581..
Northern Frankfurt Paříž Londýn York Consolidace 274 Tigo
56 article
V Praze, 7. srpna. ObIli. Znamená se za 50 kg transtlo: pse- nice česká jakosti 75—80 kg K 8.65 zž K 9.15. uherská 76 až 80 kg K 8.75 až K 9.25, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 80 až — kg K 0.— až K 9.—, česká stará jakost — kg až — kg K — až K —.—, vadná jakost kg až — kg K 0.— až K 0.—: žito čest jakosti 72 až 76 kg K 7.65 až 8.10, uherské ja- kosti 74 až — kg K 0.— až K 8.10, moravské ja- kosti — až — kg K 0.— až 0——, vadné — až — k K 0 — až 0.—, rakouské jakosti 73 až 74 kg K 8.10 až K 8.15; ječmen výběr K 0.— až 0.— první jakosti K 8.20 až K 8.25, slřední K 7.75 až K 7.85, merzantilní K 0.— a K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bilý K 7.90 až 8.— rychlík K 8.— až 0.—, merkantiiní K 7.70 až 7.75, ove k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K —.— až K —.—, kukuřice uhotská K 0.— nž K 0.— dizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.— až K —.—, nová 1901 K 6.80 až 6.90, cinquant. 1901 K 7.75 až 7.90, vikev čuská K 0.— až —.— haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.— pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.—a Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma transito: pšeničná mouka č. 0 K 23. — až K 29. 50. č. 1 K 27.— až K 28 50, č. 2 K 26.— až 27 — č. z1 — až K —.— č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 50 až 23.— č. 5 K 21.— až K 2150, 6. 6 K 18.50 a 20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.— Žitná mouka č. I. K 24.50 až —.— č. II. K 23.50 až —.—, č. III. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14 50 a — — Pšeničné otruby jemné K 11.— s K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žišné K 1140 až K 12.—, krupice K 28.— až 29..50, zadina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 8/0 K 44.—, čís. 2/0 K 49.— čís. o K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čis.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čis.e K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Praha K 0 kg
57 article
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeš 1900 zimní K 15.— až 15.25, mák mourý český K 23.50 až K 24 —, modrý ruský K 23.50 až 24.— šedý český K —.— až —.—, sedy ruský K —.— kmnin český K 25.— až K 27.—, holandský K 29.— až K 30.—, haličský K —.— až K —.—, jetel bílý K 56.— až 74.—, růžák K 30.— až K —.— konopná semena uberská K — — až K — —, ha- ličská K 12.50 až K 13.—, Iněná semena haličská K —.— až K —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k vaření K 9.— až K 975, ke krmeni K 0.— at 0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 13.50 až 14.—, k vaření žlutý K 11.— až K 12.—, k vaření zelený K 12.75 až K 13 75, ke krmiení K —.— a —, čočka K 12.— až 16.— Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.— bramborový K 8.50 až K 10.50. Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito sádlo uherské K 54.50 až K 55.50, sádlo americké K —.— až K —.—, l0j K —.— at K —.— Sušené ovoce. Ceny za.50 kg. Svestky č- ské K 12.— až K 13.—, boseuské 110/120 až 80/85 K 14.— až K 17.—, srbské K —.— až K — višně K 32.— až K 40.—, třešně K —.— až k —.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.— až K —.—. Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito: seno lisované K 4.50 až K 4.75, nelisované K 4.50 až 4.75, cizí K 4.25 až 4.35; sláma cepy mlácená K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2.85, ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 0.— Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech K 8.— až K 8.25.
Repka Skrob Svestka Čekanka kg